
- omlouvám, se, že ukazuji příklady z Čech, ale jsem si zde jistější
1) Jindřichův Hradec, Lichnice, Osek, Stráž ... já se přikláním spíše k Durdíkově názoru, že se jednalo o původně zěměpanské hrady, které v různém stavu rozpracovanosti přešly na šlechtické majitele.
Byť jejich první soukromí majitelé byli opravdu maximálně významní, nemyslím, že by jejich ekonomické podmínky umožnili takové založení. Jejich plochu se v některých případech nepodařilo po celý středověk využít. Srovnatelně velkých šlechtických hradů ve 14. století se objevilo jen několik (vybavuji si vlastně jen Lipnici) a to byla jiný doba, kdy šlechta byla obecně bohatší a "hutě" běžnější, tudíž levnější.
2) dvoupalácové dispozice jsou jihočeskou specialitou (Vítkovci) ? Kde má tohle tvrzení základ? Vybavuji si dva (Helfenburk, Dívčí kámen), případně tam můžeme zařadit i Č.Krumlov. Jsou to výstavní kousky, ale regionální omezenost mi tu chybí.
Líšno, Kožlí, Vysoký Chlumec, Libštejn, Egerberg, Litice, Potštejn v zásadě i Trosky, Hamrštejn nejsou v oblasti vlivu Vítkovců. A koneckonců i královské hrady Vyšehrad, Sulzbach a Točník si z tohoto typu berou inspiraci.
3) drobnost - Bezděz není řazen mezi bergfritové dispozice, je to královské založení a spíše tzv. hrad s obvodovou zástavbou, byť s výraznou stavbou okrouhlé věže. Jenže to by pak mohl být bergfritovým typem i Týřov.