Oppenheimer

[seabee]

Fantastickej biják. A pokud něco znám, tak i historicky věrnej. Špičkový herecký výkony, s efekty se šetřilo, ale když, tak stojí za to. Možná někomu posledních 30 min s výslechy a jednáními bude připadat málo akční. Střídání barvy a černobílého filmu geniální. Forman by to nenatočil líp.

Mám jenom jednu historickou připomínku: ve filmu asi jenom dvakrát zazní, kolik životů vojáků a civilistů bomba ušetří v porovnání s masivní invazí (v Japonsku v tý době vládla propagandistická akce (Sto miliónů padne za císaře a vlast") a ještě tak, že se to může zdát jako demagogie z úst jestřábů z Washingtonu. Ale asi daň současnýmu "progresivismu" a antipatriotismu.

[Dzin]

Mám jenom jednu historickou připomínku: ve filmu asi jenom dvakrát zazní, kolik životů vojáků a civilistů bomba ušetří v porovnání s masivní invazí (v Japonsku v tý době vládla propagandistická akce (Sto miliónů padne za císaře a vlast") a ještě tak, že se to může zdát jako demagogie z úst jestřábů z Washingtonu. Ale asi daň současnýmu "progresivismu" a antipatriotismu.

Nejspíše ne. Podobné věci byly i ve starších filmech probírající jaderné bombardování Japonska. Problém je v tom, že neexistují žádné jednoznačné závěry ohledně tohoto. Třeba i odhady pouze amerických ztrát v rámci vylodění se pohybovaly v rozmezí padesát tisíc až milion. Při takovém rozptylu záleží tedy na tvůrci filmu, jak to celé pojme.

[maddmaxx82]

Mám jenom jednu historickou připomínku: ve filmu asi jenom dvakrát zazní, kolik životů vojáků a civilistů bomba ušetří v porovnání s masivní invazí (v Japonsku v tý době vládla propagandistická akce (Sto miliónů padne za císaře a vlast") a ještě tak, že se to může zdát jako demagogie z úst jestřábů z Washingtonu. Ale asi daň současnýmu "progresivismu" a antipatriotismu.

Nejspíše ne. Podobné věci byly i ve starších filmech probírající jaderné bombardování Japonska. Problém je v tom, že neexistují žádné jednoznačné závěry ohledně tohoto. Třeba i odhady pouze amerických ztrát v rámci vylodění se pohybovaly v rozmezí padesát tisíc až milion. Při takovém rozptylu záleží tedy na tvůrci filmu, jak to celé pojme.

On seabee to myslel tak, že je tom filmu málo zdůrazněno. Ale když se na to člověk podívá a US ztráty za celou válku byly kolem 440000, tak by invaze do Japonska celkový počet ztrát opravdu rapidně zvýšila. Pokud by se na to člověk díval z pohledu SSSR, Číny nebo Německa, tak by to bylo nepatrné navýšení ztrát. Ale u Američanů by se ztráty zvedly o 10 až 200%(podle různých odhadů).

[Dzin]

Když to zazní dvakrát, tak je to až dost. Když si z hlavy vybavím co jsem viděl naposledy film přímo o jaderném bombardování, tak tam to zaznělo jen jednou a to jen v rámci rozpravy, kdy Simpson říká, že by invaze mohla stát až milion životů a tuším Marshall se ho ptá odkud ten odhad má a že mu pošle vypracovanou armádní analýzu z menším odhadem. A toť vše. Rozhodně bych to jako nějakou "úlitbu", jak naznačuje seabee neviděl.

[seabee]

V tom tříhodinovém filmu zazní různé morální pochyby proti použití snad padesátkrát - ostatně o tom ten film vlastně je. A proti tomu ty stanovíš normu, že silný podpůrný argument pro dvakrát je dost! Nevím, co k tomu mám dodat.

[Dzin]

Nevím, ale prakticky každý americký film, co jsem viděl ohledně jaderného bombardování byl prakticky primárně o tom, že zdůrazňoval ony morální pochyby tvůrců jaderné zbraně a i politiků, kteří rozhodovali o jejím nasazení. Vypomohu si zase tím posledním, co mi utkvěl v paměti (bohužel si za boha nevybavím název), kdy rozhodnutí o nasazení JZ bylo učiněno primárně na základě japonské odpovědi na postupimské ultimátum resp. její vysvětlení překladatele Trumanovi. V tom filmu to podali tak, že až tehdy si Truman uvědomil, "že to nechápou" a rozhodl se bombardovat.

Je proto úplně běžné, že Američané do teď pochybují a vznášejí stále morální otázky ohledně nasazení JZ. Ostatně i sám Oppenheimer toto poměrně dost prožíval a film se nejspíše na toto zaměřuje (už se těším, jak na něj vyrazím tak prosím nespoilerovat). Za mě obecně tento postoj Američanů vítám obzvláště když ostře kontrastuje s postojem Sovětů (a jim poplatným), například bezpáteřní vyjádření Kurčatova na dotaz, zda pociťuje odpovědnost za vývoj sovětské jaderné pumy (v tomto mě dost znechutil Vladimír Pitschmann v Jaderné zbraně: Nejvyšší forma zabíjení
kniha v pasážích kde se pouštěl právě do takového zaujatého rádobymoralizování).

Proto mi na základě toho co píšeš vůbec nepřijde hledat tam nějaký "progresivismus", protože tohle téma se objevuje v americké sebereflexi k jadernému bombardování už dávno a rozhodně se nedá navázat na zmiňovaný politický směr. Je to podobné, jako stejná sebereflexe v případě strategického bombardování. Je fajn, že toto v našem civilizačním okruhu existuje, na rozdíl od jiných. A to píši i přestože s většinou tohoto nesouhlasím.

[Koba]

Spravedlnost pro Trumana
KOMENTÁŘ
Biografický film Christophera Nolana je téměř dokonalé dílo. Hlubší rozbor rád přenechám kolegům zabývajícím se kulturou, nicméně jedna, asi minutu a půl dlouhá scéna na někoho, kdo studoval historii, působí falešně a je jednou z mála vad snímku. Jde o scénu, kdy se hlavní postava, fyzik J. Robert Oppenheimer, „otec atomové bomby“, setká s prezidentem Harrym Trumanem. Po několika zdvořilostních frázích se Oppenheimer svěří Trumanovi se svými výčitkami svědomí a řekne mu, že „má na ruce krev“. Truman mu s úšklebkem podá kapesníček na utření a suše ho informuje, že „to je jedno, to se smyje“. Když Oppenheimer opouští prezidentskou pracovnu, ještě zaslechne Trumana, jak říká, „už mi toho ufňukance sem nevoďte“. Scéna sice víceméně odpovídá skutečnosti, ale i tak je k Trumanovi extrémně nespravedlivá.

Truman ve filmu působí jako idiot, typický americký kovboj vedoucí silácké řeči, který si plně neuvědomuje co právě rozpoutal. Je protikladem geniálního a rozervaného Oppenheimera.

https://www.echo24.cz/a/HrgSv/komentar- ... eimer-film

[Rase]

Právě dokoukáno a musím říct že tolik mladých lidí jsem u nás v kině viděl naposled na základce. Za mě spokojenost.

[Dzin]

Spravedlnost pro Trumana

Ovšem Truman byl takhle v minulosti běžně chápán i zobrazován. A mohl si za to primárně sám, protože dokud žil, tak jeho vyjádření na toto téma se nesla přesně v tomto duchu. Jeho slovy, rozhodnout svrhnout pumu bylo jako "lusknout prsty" (Thanos promine ). Proto je to docela přesná scéna v duchu tehdejší prezentace Trumana.

Teprve až po jeho smrti a zveřejnění jeho deníků velká morální dilemata, která zažíval a stejně tak i to, jak si uvědomoval značnou odpovědnost za nasazení jaderné zbraně. Hodně mu v tom pomáhalo nejspíše to, že svoje tehdejší prezidentování chápal jako naplňování odkazu FDR a atomovou bombu jako zbraň, která má být použita.

Je to film o Oppenheimerovi a proto se primárně soustředí na něj a jeho osobnost a vnímání světa a událostí. Jestli ta scéna zprostředkovala to, jak se po tom setkání cítil je na místě.

[Koba]

No vidíš, dneska už se to ví, takže to patrně ví i režisér. A přesto tam dá jenom tu jednu (negativní) scénu.

[Dzin]

Zopakuji nejde o to, co se ví dneska, ale jde o to, jaké měl Oppenheimer pocity ze setkání s Trumanem. A ten se tehdy vyjadřoval tímto způsobem a tudíž je ono podání zcela autentické, než by tomu bylo, kdybychom to nějak ve prospěch Trumana mírnili v souvislosti s naší současnou znalostí jeho vnitřních pochodů.

Není to film o Trumanovi a tedy není jediný důvod, proč to rozebírat z jiného úhlu pohledu, než Oppenheimerova.

[Koba]

Zopakuji nejde o to, co se ví dneska, ale jde o to, jaké měl Oppenheimer pocity ze setkání s Trumanem. A ten se tehdy vyjadřoval tímto způsobem a tudíž je ono podání zcela autentické, než by tomu bylo, kdybychom to nějak ve prospěch Trumana mírnili v souvislosti s naší současnou znalostí jeho vnitřních pochodů.

Není to film o Trumanovi a tedy není jediný důvod, proč to rozebírat z jiného úhlu pohledu, než Oppenheimerova.

Kruciální otázka: Viděl jsi ten biják???

[Dzin]

Jak jsem psal ještě ne, reagují na popis této scény, která se na tomto základě jeví plně autentické. Tudíž přůpadné výhrady “neviděl si nekritizuj” zde neplatí, jde nám jen o tuto poměrně detailně popsanou scénu. Nebo se odehrává jinak s jiným vyzněním?

[pjaro77]

Ja som čakal, že tam bude viac o vývoji bomby v Los alamos a menej poliikárčenia . Napríklad tam mohli pridať scény z nebezpečných pokusov , ktoré stáli život Daghliana a Slotina.
Potom by som pochopil niektorých divákov, ktorí niečo šmotili o horore.
https://is.muni.cz/el/sci/jaro2005/C767 ... nuti_1.pdf
https://is.muni.cz/el/sci/jaro2005/C767 ... nuti_2.pdf

Ale ok, film bol hlavne o postave Oppenhaimera aj jeho nepracovnom živote, takže vedľajšie udalosti sa vynechali.

[Rase]

Jediný Čech, který byl 16. července 1945 očitým svědkem historicky prvního atomového výbuchu (experiment Trinity) v poušti u Alamogorda v Novém Mexiku. Georg Placzek (1905-1955) byl zřejmě jediným naším krajanem, který se bezprostředně a výrazně podílel na vývoji atomové bomby. Český židovský teoretický fyzik a jediný občan Československa, který se na prominentním vedoucím místě podstatnou měrou podílel na americkém projektu Manhattan. Přestože Placzkova vědecká kariéra trvala pouhých pětadvacet let, zanechal v mnoha odvětvích fyziky nesmazatelnou stopu. Především však byl vyhledávaným a respektovaným spolupracovníkem a iniciátorem činnosti nejvěhlasnějších fyziků své doby, z nichž mnozí získali Nobelovu cenu. Navíc byl osobností obdařenou značným šarmem a velkým vědeckým i lidským rozhledem. K tomu ovládal deset světových jazyků.

Georg Placzek se narodil 26. září 1905 v samém centru Brna, jeho otcem byl významný textilní průmyslník a syn moravského zemského rabína, matka pocházela průmyslnické rodiny Löw-Beerů. Georg byl nejstarší ze tří dětí, ale chtěl se věnovat vědě a rodinnou firmu nepřevzal. Vystudoval Německé státní gymnázium v Brně, v letech 1924 až 1928 studoval na vídeňské univerzitě a pražské německé univerzitě, dizertaci z oboru elektrostatiky v látkovém prostředí obhájil ve Vídni, kde složil též doktorské zkoušky. Poté podnikl monumentální cestu mnoha centry světové fyziky v Evropě, USA i jinde. Mezi lety 1928 a 1932 byl stážistou na univerzitách v Utrechtu, Lipsku, Göttingenu, Římě. Do roku 1938 pracoval zejména v proslulém Institutu Nielse Bohra v Kodani, kde se věnoval fyzice atomového jádra, především neutronů. Odtud se vypravil na tři zhruba půlroční stáže na pracovištích v Charkově (1933, 1936) a Jeruzalémě (1935). Před nebezpečím nacismu emigroval do USA (rodiče a oba sourozenci zůstali v Československu a stali se oběťmi holocaustu) a pracoval na Cornellově univerzitě v Ithace. Později se jako vedoucí teoretické skupiny zapojil do projektu Manhattan a v květnu 1945 byl povolán přímo do Los Alamos. Během celé války byl Placzek klasifikován jako britský občan a 11. června 1945 získal americké občanství. Los Alamos opustil ze zdravotních důvodů v červnu 1946. Dál se věnoval vědecké práci jak v USA, tak Itálii. Georg Placzek zemřel v říjnu 1955 v Curychu za okolností, které dlouho nebyly vyjasněny. Teprve kolem roku 2005 se podařilo zjistit, že s největší pravděpodobností šlo o sebevraždu, související s bipolárním syndromem. Bylo upřesněno, že bezprostřední příčinou úmrtí bylo srdeční selhání, způsobené silným předávkováním barbituráty. Na brněnském náměstí Svobody byla v roce 2005 Georgu Placzkovi na rodném domě čp. 97 odhalena pamětní deska. Téhož roku se v Brně konalo mezinárodní symposium na jeho počest.

https://www.zob.cz/vzdelavani/osobnosti/placzek-georg/

[Juraj Tichý]

Vďaka Rase, o tomto pánovi som netušil. Ale keď som si tak prečítal ten jeho životopis, nemyslíš že na označeniu "jediný Čech" by sa tak trošku čudoval? Možno tak občan československa, inak evidentne inklinoval k nemeckej kultúre.

[Zemakt]

český Němec, nebo spíše český Žid. Je sranda, že v jeho době by jsme mu prostě řekli .... Němec.

[Juraj Tichý]

Mimochodom, to je v Európe na druhej strane tiež celkom bežné. Aj na Slovensku sa často hovorí o "slovenských židoch" ako keby ani neboli národ.
Vždy mi to píli uši. Sú to proste Židia, tak ako my sme Slováci, vy Česi a Rakušáci sú Rakušáci. Akurát v Európe sa im snažíme pripojiť inú národnosť k tej ich.

[Wolfhound]

Diskuze o židovství je poněkud offtopic, ale:

Mimochodom, to je v Európe na druhej strane tiež celkom bežné. Aj na Slovensku sa často hovorí o "slovenských židoch" ako keby ani neboli národ.
Vždy mi to píli uši. Sú to proste Židia, tak ako my sme Slováci, vy Česi a Rakušáci sú Rakušáci. Akurát v Európe sa im snažíme pripojiť inú národnosť k tej ich.

Tohle úplně nesedí. Pokud je příslušník menšiny občanem nějakého státu, tak je zcela v pořádku, že se podrobněji identifikuje jako např. “český Žid” nebo “slovenský Maďar”, protože na daném území vyrůstal, žije a zapojuje se nějak do společnosti.

Přijde mi o dost přehlednější a přesnější označovat např. propagandistu Vladimíra Solovjova jako ruského Žida než jen jako Žida. I proto, že v ruské společnosti hraje podle všeho o dost výraznější roli než v té židovské.

[Juraj Tichý]

Aj slovenský Maďar je zcestne. Je to Maďar a hotovo. Netreba tam nič pripájať, smrdí to potom malosťou.