Proto byly zpracovány plány nových plavidel a protože USA již stavěly lodě s děly ráže 14'' přešli Japonci na tento rozměr také. 11.3.1911 byl v loděnici Kaigun Kosho v Kure položen kýl bitevní lodě jíž bylo při slavnostním spuštění 28.3.1914 vybráno jméno Fuso. Po roce a půl, 18.11.1915 byla dokončená loď zařazena do stavu Císařského Japonského námořnictva. Druhá loď třídy pojmenovaná Yamashiro se stavěla v Naval Arsenal v Yokosuce. Kýl této lodě byl položen 20.11.1913, spuštění proběhlo 3.11.1915 a loď vstoupila do služby 31.3.1917.
V době svého dokončení to byly největší bitevní lodě na světě. Jejich délka byla 205,1 m, šířka 28,7 m, ponor 8,6 m, standartní výtlak 30600 tun a plný výtlak 35900 tun. Kotelny lodí byly osazeny 24 kotli spalujícími uhlí ve strojovnách byly čtyři americké turbíny Brown-Curtis s celkovým výkonem 40000 koní. Čtyři šrouby lodím umožňovaly rychlost až 22 uzle.
Boční pancíř a pancéřové přepážky na přídi a na zádi dosahovaly tloušťky 305 mm, paluba měla sílu 32 mm, kasematy kryl pancíř 150 mm, barbety 292 mm, věže hlavní ráže měly čela 305 mm, boky 203 mm a strop 152 mm a velitelskou věž krylo 330 mm oceli.
Výzbroj lodí byla rozmístěna dost netypicky, bylo použito schéma 2-1-1-2 , tedy dvě věže na přídi, jedna za přední nástavbou, další před zadní nástavbou a poslední dvě na zádi. Použitá děla typu 14"/45 41st Year Type (Model 1908) byla osazena v párech do jednotlivých věží. Doplňovalo je 16 děl 15 cm/50 (6") 41st Year Type" (Model 1908) v pancéřových kasematech na úrovni hlavní paluby, 12 děl ráže 120 mm, tři protiletadlová děla 3"/40 (7.62 cm) 41st Year Type (Model 1908) a 6 torpédometů 21" (53.3 cm) Type 44 No. 2. Úpravy po první válce se zaměřily hlavně na zvětšení hlavní nástavby a přidání 10 děl 7.62 cm. Jistou dobu také Japonci experimentovali se vzletovou plošinou na věži č.4.
Celkové rekonstrukce se dočkaly až ve čtyřicátých letech. U Fuso to bylo ve dvou etapách (IV 1930 – V 1933 a IX 1934 – II1935), Yamashiro jí prošla naráz (XII 1930 – II 1935).
Z původních lodí zůstal prakticky jen trup a hlavní výzbroj. Původní kotle nahradilo 6 naftových typu Kampon, byly osazeny nové turbíny, výkon se zvedl na 75000 koní a rychlost byla nyní 24,7 uzle.
Vnější vzhled lodí se velmi změnil, byl zrušen přední komín a jeho místo zaujala zvětšená nástavba pagodovitého tvaru, na místě zadního stěžně vyrostlo velké pomocné stanoviště řízení střelby.
Schéma vertikálního pancéřování zůstalo zachováno, původní pancéřová paluba byla nad kotelnami, strojovnami a muničními sklady zesílena dalšími 51 – 102 mm oceli. Byly překonstruovány protitorpédové výdutě a přidána podélná přepážka o síle 3''. Šířka vzrostla na 33,1 m, díky nové zádi také délka na 212,7 m a ponor na 9,7 m. Celková váha pancéřování vzrostla z 8588 tun na 12199 tun oceli a maximální výtlak dosahoval hodnoty 39154 tun.
Na dělech hlavní ráže byly upraveny lafety, náměr se zvedl na 43° a dostřel vzrostl na 35500 m. Byly odstraněny torpédomety, přední pár kasematových děl 15 cm/50 a všechna děla ráží 120 a 76 mm. Jejich místo zaujaly čtyři dvojhlavňové protiletadlové komplety ráže 127 mm a nová lehká výzbroj. Tu tvořily automatické kanóny systému Hotchkis ráže 25 mm a těžké kulomety ráže 13,2 mm. Původní počty byly 16x25 (8x2) a 16x13,2 (4x4), v červenci 1943 to již bylo 37x25 (10x2, 17x1) a 16x13,2 a v době potopení v říjnu 1944 nesla Yamashiro 92x25 (8x3, 17x2, 34x1) a 16x13,2 (3x2, 10x1). U Fuso to bylo 95x25 (8x3, 16x2, 39x1) a 10x13,2 (10x1).
Po katastrofálních ztrátách u Midway byla navržena další přestavba na hybridní bitevní/letadlové lodě. Tento plán byl opuštěn v červnu 1944 kdy Japonci v bitvě ve Filipínském moři přišli o kompletní druhou generaci pilotů. Nové již neměli a proto byly další letadlové lodě zbytečností.
Obě lodě byly potopeny 25.10.1944 v největší námořní bitvě historie v zálivu Leyte. Jako součást Jižního podpůrného svazu viceadmirála Šódžiho Nišimury se měly spolu s těžkým křižníkem a 5 torpédoborci probít k Leyte z jihu průlivem Surigao. Tam však narazily na svaz kontraadmirála Jesse Oldendorfa složený ze 6 bitevních lodí, 6 těžkých a 2 lehkých křižníků, 20 torpédoborců a 39 člunů PT.
Hned na začátku střetnutí bylo Fuso zasaženo torpédem jehož výbuch loď ochromil. Posádka nezvládla požáry a po asi 10 minutách ho výbuch munice roztrhl na poloviny které se ještě chvíli držely na hladině. Yamashiro zasáhly 2 až 3 torpéda a nezjištěný počet těžkých granátů, loď se v 4.19. převrátila a potopila s téměř celou posádkou.

Fuso - foto

Yamashiro, Fuso a Kongo v r 1930

Schéma bitvy v průlivu Surigao