Ariosofie vznikla v Rakousku koncem 19. století jako syntéza teosofie a německého nacionalismu. Teosofie je okultní učení založené Ruskou madame H. P. Blavatskou. Podle Blavatské se vesmír vyvíjí cyklicky a v každém cyklu se vystřídá sedm lidských ras. Současné lidstvo prý žije ve čtvrtém cyklu jako jeho pátá rasa. Jednotlivé rasy jsou stále více vtahovány do materiálního světa a každá prodělává fázi vzestupu i pádu. Současná (árijská) rasa je prý v krizi a právě teosofisté jsou povoláni k tomu, aby přispěli k jejímu obrození pod vedením zasvěcenců žijících v Himálajích.
Idea obrody lidstva pod vedením vybrané elity padla v Rakousku a v Německu na úrodnou půdu. Německo vstoupilo do 19. století feudálně roztříštěné, což nemohlo německé nacionalisty trvale uspokojit. Pro pangermánsky smýšlející nacionalisty v Rakousku byla těžkou ránou prohraná prusko-rakouská válka, již mnozí rakouští Němci vnímali jako bratrovražednou. Válka navíc vedla k rakousko-uherskému vyrovnání, pádu absolutismu, vydání ústavy a vyhlášení volebního práva.
Připočteme-li ekonomický vzestup české buržoazie a příliv slovanského a židovského obyvatelstva do Vídně, nelze se divit, že mnozí rakouští Němci se cítili zrazeni a sílil u nich pocit ohrožení. Ariosofické názory, že právě Němci jsou nejdokonalejší odnoží árijské rasy a jsou proto předurčeni k tomu, aby obrodili svět a osvobodili ho od nadvlády úpadkové žido-křesťanské ideologie, našly mezi rakouskými Němci ohromný ohlas. Po porážce v 1. světové válce nastala obdobná situace i v samotném Německu.
Jedním z prvních hlasatelů ariosofických názorů se stal Rakušan Guido von List. V Listově díle je patrný vývoj jeho názorů od prvních článků psaných v duchu ideologie völkisch (forma německého nacionalismu kladoucí důraz na folklór jako sjednocující prvek německého národa) přes literární díla o slavné germánské minulosti až po pseudovědecké práce popisující Listovy představy o životě starých Germánů, při jejichž tvorbě List vycházel z okultních vizí.
Podle Lista byla Evropa již odedávna osídlena germánskými kmeny žijícími v teokratickém společenském systému. Bohy germánského panteonu a postavy z germánské mytologie List pokládal za příslušníky předchozích lidských ras podle H. P. Blavatské a celé náboženství označil wotanismus podle hlavního germánského boha Wotana. Vládnoucí vrstvu tvořilo podle Lista bratrstvo kněží - Armanenschaft, jehož příslušníci byli nadáni posvátnou gnózí. Tuto esoterickou část údajného pragermánského náboženství List nazval armanismus.
Křesťanství pokládal List za novou formu nadvlády Říma nad Germány. Tvrdil, že prvním cílem nových vládců byla likvidace Armanenschaftu. Germánští kněží však prý předvídali budoucí vývoj a posvátnou gnózi skryli pro budoucí generace. List shledával její stopy v rozboru heraldických znamení a run, v alchymii a kabale, v učení templářů, rosenkruciánů a svobodných zednářů, v systému středověkých německých soudů (tzv. fémě), a také v architektuře gotických katedrál. Tehdy módní neogotiku pokládal za předzvěst blízkého obrození armanistických ideálů a za klíčové v tomto směru pokládal roky 1914, 1923 a 1932 (!).
Na Listovo učení navázal Jörg Lanz von Liebenfels, který je obohatil o militantní rasismus a antisemitismus. Své názory Lanz publikoval v časopisu Ostara, jehož vášnivým čtenářem byl i mladý Adolf Hitler. Z ariosofie vycházela i německá antisemitská organizace Reichshammerbund a její tajná odnož Germanenorden i tajná společnost Thule, která byla již přímou předchůdkyní magické složky NSDAP.
AHNENERBE (Dědictví předků; Deutsche Ahnenerbe = Německé dědictví předků)
Německá společnost pro výzkum mystických nauk, která vznikla v r. 1932 pod názvem Německé dědictví předků - Společnost pro studium prehistorie duchovního dědictví (Deutsche Ahnenerbe - Studiengesellschaft für Geistesurgeschichte) za účelem výzkumu germánské mytologie a historie.
Od počátku byla přímo spjata s okultní Společností Thule, jejíž představitel Hermann Wirth později stanul v čele ústavu, a Společností Vrilu. Od r. 1939 se stala státní badatelskou institucí pod patronátem SS, jejímž posláním bylo vědecké zdůvodnění výjimečnosti germánské rasy, a postupně se rozrostla do mamutích rozměrů.
Jak se zdá za nacistické éry byla v Německu ustanovena civilizace a věda zcela na jiném principu než ji známe dnes. Byla to společnost, která hledala odkaz v dávných časech spojena však se silou pancéřových divizí. A to jí dodávalo ten hrůzný a mocný dojem, který nešlo přehlížet.
Ten kdo chce plně pochopit fenomén nacismu musí se nutně seznámit také s touto mystickou složkou oné éry, neboť tato učení do jisté míry znepokojovala takové mozky jako byly Hitler, Himmler, Hess a jiní zasvěcenci.
Rudolf Hess se staral o mýtické představy Adolfa Hitlera.
Nacistické sjezdy a slavnosti se vyznačovaly určitým magickým charakterem.
