Tlustá Berta
Moderátor: Rase
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Tlustá Berta
"Tlustá Berta"
Moždíř ráže 420 mm
rok 1913
„Fášení telefisní difáci, vítejte u dalsího dílu lekce nemeckého jasyka….ALLES GUTE“…..úfodem si prosvištime nekterá nemecká slovíška…………Dicke Berta, …..Tlustá Berta………německé obří dělo,…….. Dicke Berta…….Tlustá Berta…německé obří dělo…...“
- tak takhle nějak nás před časem v televizi vítala dvojce Milan Štaindler a David Vávra v zábavném pořadu Alles Gute. Možná už v té době vás zajímalo, co to vlastně zkouší za slovíčko……Dicke Berta……..pokus o malé vysvětlení najdete níže.
Vývoj
Německé obří dělo (houfnice) známé jako Tlustá Berta (Dicke Berta, Big Bertha) bylo produktem doby Rusko – Japonské války, kdy úspěchy obléhání přístavu Port Arthur Japonci a následné potopení zbytků zdejší východoasijské eskadry bitevních lodí, dalekonosnými japonskými houfnicemi, inspiroval Kruppovy konstruktéry v Německu k vývoji děla, které by dokázalo na únosnou vzdálenost dopravit projektil, který by dokázal rozbít železobetonové bunkry v Belgickém a Francouzském pohraničí. To vše v souladu s Německým plánem útoku na Francii, který počítal tyto silně opevněné body obejít, ale za nimi postupující těžkou artilerii jej proměnit v sutiny.
Hlavním konstruktérem této zbraně byl profesor Fritz Rausenberger z Kruppových závodů a jeho předchůdce ředitel Drager. A byli to právě tito konstruktéři, kteří dali dělu jméno po manželce majitele závodu Gustavu Kruppovi, Berthta Krupp von Bohlen und Halbach (*1886 - + 1957). Toto jméno největšího německého děla za WW1 pak převzali i spojenci. Oficiální název houfnice však byl 42-cm M-Gerat, nebo též 42-cm Gamma-Gerat.
Vývoj děla, jak již bylo na začátku řečeno, byl vyvolán událostmi v Rusko – Japonské válce. Konstruktéři od té doby řešili možnost použití děla o velké ráži a jeho mobilitu. Nakonec se tým kolem profesora Rausenberga rozhodl pro klasickou konstrukci, kdy však kola děla byla opatřena velkými nášlapnými deskami, které dokázali hmotnost 43 tunového kolosu rovnoměrně rozprostřít na zem. Pro vlastní přepravu pak společnost Daimler zkonstruovala traktor, který Tlustou Bertu rozmontovanou na pět samostatných částí, dokázal přepravit na potřebné místo.
TTD „Tlustá Berta“
Země původu:.......................... Německo
Výrobce:.................................. Kruppovy závody
Datum vzniku:.......................... 1913 (celkem vyrobeno 12 ks)
Datum bojového nasazení:......... WW1 a WW2
Ráže kanónu:............................ 420 mm
Délka hlavně:............................L/12 - L/16
Hmotnost zbraně:......................43 t
Délka:...................................... 6,72 m
Dostřel:.................................... 12,5 km
Doba letu:
Počáteční rychlost střely:........... 400 m / s
Hmotnost střely:........................ 830 Kg
Hmotnost výbušniny:
Hmotnost střeliviny:
Obsluha:................................... 285 mužů
Sestavení zbraně k boji:.............6 hodin
Kadence:.................................. 8 ran / hod.
Bojové nasazení ve WW1
První houfnice byla objednána 15.července 1912 a byla dodána armádě v prosinci 1913. Demonstrace její síly byla předvedena v březnu před zraky samotného německého císaře Viléma II. Mezitím byl v únoru 1913 objednán druhý kus, který byl dohotoven v červnu 1914.
Oba dva vyrobené exempláře našli své použití již v prvních dnech První světové války. Významně se podílely na demolici belgických pevnostních měst Liege (Lutych) a Namur v srpnu 1914 a následně Antverp (zajímavostí je, že odstřelování těchto pevností se zúčastnilo i několik moždířů vyrobených v Čecháh - Škoda 30.5 cm).
Odstřelování Liege z pohledu německého Majora Wesenera – Liege 12.srpna 1914
„Byl to nezapomenutelný zážitek, když v 17:40 hodin byl proveden první výstřel na nepřítele, na pevnost Pontisse na jihovýchodě Liege. Stovky radostných výkřiků doprovázela první výstřel, který po vysoké trajektorii mířil na cíl. Bylo úchvatné jak všichni dychtivě sledovali jestli cíl bude zasažen. Po šedesáti sekundách – čas, který byl potřeba k nabrání 4,7 km vysoké trajektorie – všichni poslouchali telefonní zprávu od pozorovatele, který byl 1,8 km od bombardovaného cíle a mohl vidět dopad střely, dým a výbuch na zemi“.
Odstřelování Liege z pohledu belgického Generálporučíka Lemana – Liege 12.srpna 1914
„Mohli jsme slyšet jak se střela blíží. Slyšeli jsme řítící se střelu ve vzduchu, jíž intenzita narůstala až do zuřivého, řvoucího hurikánu, který přerost ve strašlivý hrom, který vyvrhl fontány země do vzduchu a země se začala třást“.
Tyto monstrózní děla mohla eliminovat použití velkého množství dalších těžkých děl a tím pádem je mohla uvolnit k potřebnějším úkolům na frontě. Dalšího užití se děla dočkala na belgické pevnosti Brialmont, která byla zkonstruována v 80.letech 19.století. Po několika dnech odstřelování byla pevnost srovnána se zemí. Pravděpodobně nejvelkolepějšího použití se tato děla dočkala při odstřelování další belgické pevnosti Fort Loncic, která vylétla do povětří po přímém zásahu muničních skladů. Užití těchto monstrózních zbraní v počátečních měsících války se však nedá hodnotit jako příliš úspěšné, protože jejich účinek se vyzkoušel na pevnostech, které byly postaveny bez vnitřní armatury a tak jejich odolnost nebyla příliš vysoká. Nicméně i tak jejich výsledky si získali reputaci na obou válčících stranách a v Německu byla „Tlustá Berta“ v tisku prezentovaná jako zázračná zbraň „Wunderwaffe“.
Další zkouškou si tato děla prošla v bitvě u Verdunu v únoru 1916, kde v dosahu jejich dostřelu dokázala napáchat přímo ničivé účinky svými 830 kg těžkými granáty, ale proti dobře postaveným pevnostem se železnou armaturou se již nedokázala prosadit. A to ani když byla použita speciální munice proti pevnostem.
Celkem bylo postaveno dvanáct těchto houfnic a dva dvě desítky hlavní. Jak válka pokračovala bylo několik zbraní zničeno při výbuch vlastní vadné munice. Ke konci války byla zkonstruována děla L/30 305mm, které se pak montovala na některé lafety Tlusté Berty. Tato nová děla měla větší dostřel a i jejich hmotnost nebyla tak značná a kadence střelby byla vyšší.
Období po WW1
Dvě zbraně po válce padli do rukou Američanů, kteří je umístili do svého střediska v Aberdeen Proving Ground. Jedno z děl bylo vyřazeno v padesátých letech 20.století, o osudu druhého nejsou žádné zprávy.
Poměrně zajímavé je často uváděné tvrzení, že jedno z děl přežilo ukryto až do Druhé světové války v Meppenu a bylo znovu použito během obléhání Sevastopolské pevnosti. Ve skutečnosti se jednalo o „Tlustou Bertu“, která byla sestavena v Meppenu z dílů, které byli po WW1 ukryty a spatřili znovu světlo světa pro akci ve WW2.
Dalším uváděným omylem je existence „Tlusté Berty“ v muzeu v Mnichově. Do dnešních dnů koluje z tohoto muzea mnoho fotografii a pohlednic potvrzující tuto zprávu. Nicméně ve skutečnosti se jedná o dřevěný model postavený ve plném měřítku Emilem Cherubinim v roce 1932. Cherubin za Velké války (WW1) sloužil u této zbraně a poté co u sebe objevil vlohy pro modelářství, se rozhodl tuto německou Wunderwaffe zvěčnit, stejně jako v měřítku Ľ vytvořil model Pařížského děla.
Zdroje:
www.wikipedia.org
www.britannica.com
www.spartacus.schoolnet.co.uk
www.worldwar1.com
Moždíř ráže 420 mm
rok 1913
„Fášení telefisní difáci, vítejte u dalsího dílu lekce nemeckého jasyka….ALLES GUTE“…..úfodem si prosvištime nekterá nemecká slovíška…………Dicke Berta, …..Tlustá Berta………německé obří dělo,…….. Dicke Berta…….Tlustá Berta…německé obří dělo…...“
- tak takhle nějak nás před časem v televizi vítala dvojce Milan Štaindler a David Vávra v zábavném pořadu Alles Gute. Možná už v té době vás zajímalo, co to vlastně zkouší za slovíčko……Dicke Berta……..pokus o malé vysvětlení najdete níže.
Vývoj
Německé obří dělo (houfnice) známé jako Tlustá Berta (Dicke Berta, Big Bertha) bylo produktem doby Rusko – Japonské války, kdy úspěchy obléhání přístavu Port Arthur Japonci a následné potopení zbytků zdejší východoasijské eskadry bitevních lodí, dalekonosnými japonskými houfnicemi, inspiroval Kruppovy konstruktéry v Německu k vývoji děla, které by dokázalo na únosnou vzdálenost dopravit projektil, který by dokázal rozbít železobetonové bunkry v Belgickém a Francouzském pohraničí. To vše v souladu s Německým plánem útoku na Francii, který počítal tyto silně opevněné body obejít, ale za nimi postupující těžkou artilerii jej proměnit v sutiny.
Hlavním konstruktérem této zbraně byl profesor Fritz Rausenberger z Kruppových závodů a jeho předchůdce ředitel Drager. A byli to právě tito konstruktéři, kteří dali dělu jméno po manželce majitele závodu Gustavu Kruppovi, Berthta Krupp von Bohlen und Halbach (*1886 - + 1957). Toto jméno největšího německého děla za WW1 pak převzali i spojenci. Oficiální název houfnice však byl 42-cm M-Gerat, nebo též 42-cm Gamma-Gerat.
Vývoj děla, jak již bylo na začátku řečeno, byl vyvolán událostmi v Rusko – Japonské válce. Konstruktéři od té doby řešili možnost použití děla o velké ráži a jeho mobilitu. Nakonec se tým kolem profesora Rausenberga rozhodl pro klasickou konstrukci, kdy však kola děla byla opatřena velkými nášlapnými deskami, které dokázali hmotnost 43 tunového kolosu rovnoměrně rozprostřít na zem. Pro vlastní přepravu pak společnost Daimler zkonstruovala traktor, který Tlustou Bertu rozmontovanou na pět samostatných částí, dokázal přepravit na potřebné místo.
TTD „Tlustá Berta“
Země původu:.......................... Německo
Výrobce:.................................. Kruppovy závody
Datum vzniku:.......................... 1913 (celkem vyrobeno 12 ks)
Datum bojového nasazení:......... WW1 a WW2
Ráže kanónu:............................ 420 mm
Délka hlavně:............................L/12 - L/16
Hmotnost zbraně:......................43 t
Délka:...................................... 6,72 m
Dostřel:.................................... 12,5 km
Doba letu:
Počáteční rychlost střely:........... 400 m / s
Hmotnost střely:........................ 830 Kg
Hmotnost výbušniny:
Hmotnost střeliviny:
Obsluha:................................... 285 mužů
Sestavení zbraně k boji:.............6 hodin
Kadence:.................................. 8 ran / hod.
Bojové nasazení ve WW1
První houfnice byla objednána 15.července 1912 a byla dodána armádě v prosinci 1913. Demonstrace její síly byla předvedena v březnu před zraky samotného německého císaře Viléma II. Mezitím byl v únoru 1913 objednán druhý kus, který byl dohotoven v červnu 1914.
Oba dva vyrobené exempláře našli své použití již v prvních dnech První světové války. Významně se podílely na demolici belgických pevnostních měst Liege (Lutych) a Namur v srpnu 1914 a následně Antverp (zajímavostí je, že odstřelování těchto pevností se zúčastnilo i několik moždířů vyrobených v Čecháh - Škoda 30.5 cm).
Odstřelování Liege z pohledu německého Majora Wesenera – Liege 12.srpna 1914
„Byl to nezapomenutelný zážitek, když v 17:40 hodin byl proveden první výstřel na nepřítele, na pevnost Pontisse na jihovýchodě Liege. Stovky radostných výkřiků doprovázela první výstřel, který po vysoké trajektorii mířil na cíl. Bylo úchvatné jak všichni dychtivě sledovali jestli cíl bude zasažen. Po šedesáti sekundách – čas, který byl potřeba k nabrání 4,7 km vysoké trajektorie – všichni poslouchali telefonní zprávu od pozorovatele, který byl 1,8 km od bombardovaného cíle a mohl vidět dopad střely, dým a výbuch na zemi“.
Odstřelování Liege z pohledu belgického Generálporučíka Lemana – Liege 12.srpna 1914
„Mohli jsme slyšet jak se střela blíží. Slyšeli jsme řítící se střelu ve vzduchu, jíž intenzita narůstala až do zuřivého, řvoucího hurikánu, který přerost ve strašlivý hrom, který vyvrhl fontány země do vzduchu a země se začala třást“.
Tyto monstrózní děla mohla eliminovat použití velkého množství dalších těžkých děl a tím pádem je mohla uvolnit k potřebnějším úkolům na frontě. Dalšího užití se děla dočkala na belgické pevnosti Brialmont, která byla zkonstruována v 80.letech 19.století. Po několika dnech odstřelování byla pevnost srovnána se zemí. Pravděpodobně nejvelkolepějšího použití se tato děla dočkala při odstřelování další belgické pevnosti Fort Loncic, která vylétla do povětří po přímém zásahu muničních skladů. Užití těchto monstrózních zbraní v počátečních měsících války se však nedá hodnotit jako příliš úspěšné, protože jejich účinek se vyzkoušel na pevnostech, které byly postaveny bez vnitřní armatury a tak jejich odolnost nebyla příliš vysoká. Nicméně i tak jejich výsledky si získali reputaci na obou válčících stranách a v Německu byla „Tlustá Berta“ v tisku prezentovaná jako zázračná zbraň „Wunderwaffe“.
Další zkouškou si tato děla prošla v bitvě u Verdunu v únoru 1916, kde v dosahu jejich dostřelu dokázala napáchat přímo ničivé účinky svými 830 kg těžkými granáty, ale proti dobře postaveným pevnostem se železnou armaturou se již nedokázala prosadit. A to ani když byla použita speciální munice proti pevnostem.
Celkem bylo postaveno dvanáct těchto houfnic a dva dvě desítky hlavní. Jak válka pokračovala bylo několik zbraní zničeno při výbuch vlastní vadné munice. Ke konci války byla zkonstruována děla L/30 305mm, které se pak montovala na některé lafety Tlusté Berty. Tato nová děla měla větší dostřel a i jejich hmotnost nebyla tak značná a kadence střelby byla vyšší.
Období po WW1
Dvě zbraně po válce padli do rukou Američanů, kteří je umístili do svého střediska v Aberdeen Proving Ground. Jedno z děl bylo vyřazeno v padesátých letech 20.století, o osudu druhého nejsou žádné zprávy.
Poměrně zajímavé je často uváděné tvrzení, že jedno z děl přežilo ukryto až do Druhé světové války v Meppenu a bylo znovu použito během obléhání Sevastopolské pevnosti. Ve skutečnosti se jednalo o „Tlustou Bertu“, která byla sestavena v Meppenu z dílů, které byli po WW1 ukryty a spatřili znovu světlo světa pro akci ve WW2.
Dalším uváděným omylem je existence „Tlusté Berty“ v muzeu v Mnichově. Do dnešních dnů koluje z tohoto muzea mnoho fotografii a pohlednic potvrzující tuto zprávu. Nicméně ve skutečnosti se jedná o dřevěný model postavený ve plném měřítku Emilem Cherubinim v roce 1932. Cherubin za Velké války (WW1) sloužil u této zbraně a poté co u sebe objevil vlohy pro modelářství, se rozhodl tuto německou Wunderwaffe zvěčnit, stejně jako v měřítku Ľ vytvořil model Pařížského děla.
Zdroje:
www.wikipedia.org
www.britannica.com
www.spartacus.schoolnet.co.uk
www.worldwar1.com
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 14/6/2009, 21:23, celkem upraveno 3 x.
Krásná monstra, ukázka strojařské práce...
Neodpustím si rýpnutí, nemyslím to zle, ale:
Správně má být 42-cm-Mörser Dicke Berta, nikoli "Haubitze",
Česky moždíř, nikoli houfnice.
Může se to jevit jako detail, ale není to až tak.
PS: Mimochodem je to i v textu pod úvodním obrázkem, jestli mi teda ještě oči a monitor slouží.
Neodpustím si rýpnutí, nemyslím to zle, ale:
Správně má být 42-cm-Mörser Dicke Berta, nikoli "Haubitze",
Česky moždíř, nikoli houfnice.
Může se to jevit jako detail, ale není to až tak.
PS: Mimochodem je to i v textu pod úvodním obrázkem, jestli mi teda ještě oči a monitor slouží.
Dovolím si přihodit část definice: Moždíř je dělo s krátkou hlavní (nejvýš čtrnáctinásobek ráže), ...
Ač to zní poněkud morbidně: pane, to byla válka! Taková solidní, opravdová. Raketa blikne, prskne, nenápadně zmizí a trefuje zatraceně často.
Rád bych se dověděl, co na to paní Bertha Krupp, když se jí doneslo pojmenování děla.
Podobná zbraň, 42 cm houfnice soustavy Škoda (Dr. Karlický, Československé dělostřelecké zbraně), střílela 1000 kg střelu s 90 kg trhaviny.
Ač to zní poněkud morbidně: pane, to byla válka! Taková solidní, opravdová. Raketa blikne, prskne, nenápadně zmizí a trefuje zatraceně často.
Rád bych se dověděl, co na to paní Bertha Krupp, když se jí doneslo pojmenování děla.
Podobná zbraň, 42 cm houfnice soustavy Škoda (Dr. Karlický, Československé dělostřelecké zbraně), střílela 1000 kg střelu s 90 kg trhaviny.
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Myslím, že v tomto případě se může používat obojí a to jak houfnice, tak moždíř. S délkou hlavně L/14 a s dostřelem to je spíše houfnice, ale na druhou stranu zase mohl střílet horní skupinou úhlů, takže spíše moždíř. MNo ated babo raď:-))) také zahraniční zdroje, ze kterých jsem čerpal, nejsou v tomto zařazení zcela jednotny.
Proto je v originál textu uváděno obojí.
Proto je v originál textu uváděno obojí.
Já nejsem rozhodně člověk, který by byl zběhlý v dělostřelectvu a už vůbec ne v těžkém dělostřelectvu světové války, to ne. S tím je třeba se na můj názor dívat.
Já si dovolím nesouhlasit. je to jistě problém terminologie, a tím do jisté míry s různými pohledy. Myslím pojem houfnice a moždíř. Já když sem to tu včera psal (jen mě to trklo do oka a mrkl na internet), sem se pochopitelně podíval do vojenského slovníku. Tam je houfnice specifikována jako polní dělostřelecká zbraň střílející horní skupinou úhlů o délce hlavně 15-30ráží. (nemám to u sebe, takže ne doslovný citát). Jelikož se jedná o zbraň Německou tak bych odlázal na heslo: http://de.wikipedia.org/wiki/M%C3%B6rse ... C3%BCtz%29 (stydím se upřímě za použití wikipedie, ale německy neumím ani slovo) kde je délka hlavně do 12-18 ráží. Heslo houfnice je zde: http://de.wikipedia.org/wiki/Haubitze. Berta v němčině je: http://de.wikipedia.org/wiki/Dicke_Bertha.
Nebudu se přít, rozhodně nechci stavět wiki na úroveň abych z ní čerpal (kdyby to udělal někdo mě, že? ) takře diskuse na téma moždíř a houfnice jistě ano.
Co si ale myslím že ne, je terminologie specificky o této zbrani, tady se to nerůzní, je uváděna v německy mluvící literatuře ( a jiná do toho nemá co mluvit) jako moždíř a tady ze svého pohledu moc prostor k diskusi nevidím.
Já si dovolím nesouhlasit. je to jistě problém terminologie, a tím do jisté míry s různými pohledy. Myslím pojem houfnice a moždíř. Já když sem to tu včera psal (jen mě to trklo do oka a mrkl na internet), sem se pochopitelně podíval do vojenského slovníku. Tam je houfnice specifikována jako polní dělostřelecká zbraň střílející horní skupinou úhlů o délce hlavně 15-30ráží. (nemám to u sebe, takže ne doslovný citát). Jelikož se jedná o zbraň Německou tak bych odlázal na heslo: http://de.wikipedia.org/wiki/M%C3%B6rse ... C3%BCtz%29 (stydím se upřímě za použití wikipedie, ale německy neumím ani slovo) kde je délka hlavně do 12-18 ráží. Heslo houfnice je zde: http://de.wikipedia.org/wiki/Haubitze. Berta v němčině je: http://de.wikipedia.org/wiki/Dicke_Bertha.
Nebudu se přít, rozhodně nechci stavět wiki na úroveň abych z ní čerpal (kdyby to udělal někdo mě, že? ) takře diskuse na téma moždíř a houfnice jistě ano.
Co si ale myslím že ne, je terminologie specificky o této zbrani, tady se to nerůzní, je uváděna v německy mluvící literatuře ( a jiná do toho nemá co mluvit) jako moždíř a tady ze svého pohledu moc prostor k diskusi nevidím.
- Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
"nedobrý príklad": http://www.chamtec.com/mrs18.htm , http://en.wikipedia.org/wiki/21_cm_Mrs_18 211mm mažiar Mrs 18 - dĺžka hlavne 29 kalibrov (6,07 metra), zavedený krátko pred začiatkom 2. sv.v.vodouch píše:Dovolím si přihodit část definice: Moždíř je dělo s krátkou hlavní (nejvýš čtrnáctinásobek ráže), ...
Definícia je síce pekná vec - ale zelený je strom života.
Takže veľký význam má aj druhá časť definície mažiaru: ... ktoré strieľa výhradne nepriamou streľbou a je určené predovšetkým na ničenie nepriateľských opevnení.
Domnievam sa, že pokiaľ dôjde ku sporu "definícia" a "úradné označenia zbrane", prednosť by malo dostať úradné označenie - hoci s upozornením, že úradné označenie nezodpovedá definícii. Ono totiž to úradné označenie obvykle tiež naznačuje, na čo - na splnenie akej bojovej úlohy - mala zbraň slúžiť a akým spôsobom sa mal používať. Zvlášť to platí u zbraní, ktoré vznikli vo veľmi malom počte kusov, alebo sú dokonca unikáty.
Čiže "mažiaru podobná húfnica"Big Bertha (German: Dicke Bertha; literal translation "Fat Bertha") is the name of a type of super-heavy mortar-like howitzer developed by the famous armaments manufacturer Krupp in Germany on the eve of World War I.
Oficiálne označenie: L/12 42-cm M-Gerät 14 Kurze Marine-Kanone -
L/12 dĺžka hlavne , M-Gerät 14 - M-vybavenie 1914 , Kurze Marine-Kanone - krátky námorný kanón
Na začiatku je spomenutý Gamma-Gerät - je to staršia stacionárna, inak podobná, 42cm zbraň s dĺžkou hlavne L/16
Hmotnosť v palebnom postavení - 150 ton
dostrel:
s 960 kg granátom - 14100 m
s 1160 kg granátom - 12500 m
s 1003 kg granátom - 14200 m (1003kg granát je odlišnej konštrukcie a tvaru)
Naposledy upravil(a) Alchymista dne 17/6/2008, 12:25, celkem upraveno 2 x.
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Tak oficiálních názevů jsem našel hned několik:
42-cm Gamma-Gerät Dicke Berta
42-cm Type M-Gerät 14
M-Gerät 42cm L/12 Howitzer (Dicke Bertha)
Podle té diskuse bych tedy změnil název na moždíř....i když jak už jsem psal i samotné zdroje a názvy si občas protiřečí. Je fakt, že použitím se dá spíše nazvat jako moždíř než houfnice.
42-cm Gamma-Gerät Dicke Berta
42-cm Type M-Gerät 14
M-Gerät 42cm L/12 Howitzer (Dicke Bertha)
Podle té diskuse bych tedy změnil název na moždíř....i když jak už jsem psal i samotné zdroje a názvy si občas protiřečí. Je fakt, že použitím se dá spíše nazvat jako moždíř než houfnice.
Tu houfnici najdeš hodně v literatuře anglické, respektive anglicky psané, naopak v německy psané je poměr minimálně opačný.
Já to ale vytrhnu, troufnu si říci, že sehnat literaturu na tohle téma, dost možná i originální bych měl zvládnout, já si to dám do poznámek a zchrastím to.
Já si to netroufnu se svejma znalostma jednoznačně soudit, sou věci kde jo, tohle ne.
Já to ale vytrhnu, troufnu si říci, že sehnat literaturu na tohle téma, dost možná i originální bych měl zvládnout, já si to dám do poznámek a zchrastím to.
Já si to netroufnu se svejma znalostma jednoznačně soudit, sou věci kde jo, tohle ne.
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Mno..já bych nerad, aby se ten příspěvek zvrhnul jen v hledání, jestli se jednalo o moždíř nebo houfnici. Těm, komu dopadali granáty na hlavu to bylo úplně jedno. Myslím si, že jde především o tu konstrukční myšlenku a samotné provedení a nasazení. Navíc pojem "Tlustá Berta" je poměrně mediálně znám a o to šlo, trošku přiblížit co to vlastně bylo za zbraň. Spíše bych uvítal další myšlenky, postřehy zdroje, kde by se k Bertě dalo sehnat něco více, protože víc hlav....víc ví...a já sám sebe za nějakého znalce rozhodně nepovažuju:-)))
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 17/6/2008, 12:50, celkem upraveno 1 x.
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
tak překlad by měl spíše znít......."super těžký moždíř podobný (vypadající) jako houfnice". Takže jak vydno, jsme tam kde jsme byli v tom názvu:-))) já už bych tohle téma opustil...redboy píše:Neměl by být překlad té věty: "super-heavy mortar-like howitzer"
spíš "super těžký moždíř podobný (vzníklý) houfnici" než "mažiaru podobná húfnica" ??
Spíše by mě zajímalo, jak velkou explozní náplň si takový projektil s sebou nesl a proč i když měl váhu více jak osm metráků, nemohl u Verdunu zdolat těžká železobetonová opevnění.
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
podle slovosledu je to spíše obráceně bych hádal...takže moždíž podobný houfnici.......
Ale jak už jsem psal...vždyt to není tak podstatné jestli to je houfnice, nebo moždíř. Spíše by mě zajímalo, jakto že 830 kg těžký projektil si nedokázal poradit s povnotma u Verdunu. Nebyla to třeba chyba projektilu, který předčasně vybuchoval, nebo ....co já vím...v něčem jiném.
Ale jak už jsem psal...vždyt to není tak podstatné jestli to je houfnice, nebo moždíř. Spíše by mě zajímalo, jakto že 830 kg těžký projektil si nedokázal poradit s povnotma u Verdunu. Nebyla to třeba chyba projektilu, který předčasně vybuchoval, nebo ....co já vím...v něčem jiném.
- sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
R-U armáda používala škodovácké houfnice ráže 420 nejprve jako "pobřežní houfnice" (42 cm L/15 Küstenhaubitze), později se používá označení "42 cm Haubitze M.14"
Při rychlopalbě dokázala houfnice vypálit jednu ránu za 27 sekund, což si při takové ráži ani nedokážu představit...
V roce 1916 vznikla modernější verze 42 cm Autohaubitze M.16", tato se dala přepravovat BE vlaky a tahači, v roce 1917 je zde upravená verze M.17, ta se dá již přepravovat čtyřmi BE vlaky.
zdroj: Michal Prášil - Těžká děla Škoda (vřele doporučuji)
Při rychlopalbě dokázala houfnice vypálit jednu ránu za 27 sekund, což si při takové ráži ani nedokážu představit...
V roce 1916 vznikla modernější verze 42 cm Autohaubitze M.16", tato se dala přepravovat BE vlaky a tahači, v roce 1917 je zde upravená verze M.17, ta se dá již přepravovat čtyřmi BE vlaky.
zdroj: Michal Prášil - Těžká děla Škoda (vřele doporučuji)
"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
- sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
Něco slíbit není problém, bohužel se musím momentálně věnovat daleko více práci co mě živí a šatí, na psaní mám teď málo času....kacermiroslav píše:To se mi zdá fakt neuvěřitelná kadence.....asi si to budu muset někde naštudovat....stála by taková "naše" zbraň za vlastní vlákno. Děláš na tom sa58?
"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Alchykuv preklad je presnejsi.redboy píše:Alchyk: Neměl by být překlad té věty: "super-heavy mortar-like howitzer"
spíš "super těžký moždíř podobný (vzníklý) houfnici" než "mažiaru podobná húfnica" ??
Takze anglicka wiki rika ze je to houfnice. Ale nemecka, ze je to mozdir ( Mörser ).
Oficialni zarazeni bych ale taky nebral jako rozhodujici, kdyz vezmeme v uvahu kolik jinych druhu zbrani bylo oficialne jinak kategorizovano nez by melo.
Takze, vyber si co chces