Rosomak píše:...... ale ten je na operační mapě zanesen již od okamžiku zážehu motoru na letišti a nahození systémů a sleduje se jeho vektor kam míří........
MiG-31 Foxhound
Moderátor: Julesak
Redboy, určitě znáš např.:
Díky extrémní citlivosti umožňuje stanice provádět průzkum na velké vzdálenosti za radiový horizont s využitím troposférického rozptylu při šíření signálu.
Zde je vhodné připomenout, že pokud se troposférický odraz využívá pro sledování letadla, tak se velmi podstatně prodlouží dosah. Teoreticky každý metr výšky antény nad zemí znamená +17 km vyšší dosah. Teoretický dosah troposférického odrazu ze Země je 800 km, oficiálně udávaný pro tento pozemní systém je 650 km.
Upozorňuji, dále, že se jedná o pasivní systém, takže nějaký přepad předpokládá kvalitní zpravodajské informace a navádění na souřadnice nebo přes družici. Pokud stanice zjistí, že na ni něco letí, nastartují Tatru a popojedou o 500 m vedle nebo do záložního postavení.
Oficiální info zde.
Díky extrémní citlivosti umožňuje stanice provádět průzkum na velké vzdálenosti za radiový horizont s využitím troposférického rozptylu při šíření signálu.
Zde je vhodné připomenout, že pokud se troposférický odraz využívá pro sledování letadla, tak se velmi podstatně prodlouží dosah. Teoreticky každý metr výšky antény nad zemí znamená +17 km vyšší dosah. Teoretický dosah troposférického odrazu ze Země je 800 km, oficiálně udávaný pro tento pozemní systém je 650 km.
Upozorňuji, dále, že se jedná o pasivní systém, takže nějaký přepad předpokládá kvalitní zpravodajské informace a navádění na souřadnice nebo přes družici. Pokud stanice zjistí, že na ni něco letí, nastartují Tatru a popojedou o 500 m vedle nebo do záložního postavení.
Oficiální info zde.
Naposledy upravil(a) Rosomak dne 18/6/2008, 09:41, celkem upraveno 2 x.
Teď redboy co by moderátor, zmenši tu fotku, nebo ju udělej jako náhled. Já prostě nechápu, proč musí bejt fotka o rozměrech plakátu mrsknutá přes celou stránku? Jinak ju odstaraním.
A teď k tématu. Klidně si spřádej plány dál, to je celkem fuk, ale jednak mě uniká, co má prostředek určený k průzkumu pozemních RT prostředků společného s MiGem-31 v tomhle topik. Místo abys teda napsal článek, nebo alespoň příspěvek na tohle téma nacpeš to sem. A jednak mě uniká co má tato problematika společného s letectvem.
Použití troposferického spojení v komunikaci, případně podobných aplikací jako uvádíš. Dobře. Prosímtě jaký "troposférický odraz využívá v letadle"? Žádné používané metody neumožńují používat zahorizontální RL ( a to je jiná hra) nejen v letectví, ale ani v námožnictvu, případně nestrategické PVO. (I když se na tom kdysi jisté firmy bavily). Zkus se soustředit na to, co do tohoto topic patří, není to tak složité.
A teď k tématu. Klidně si spřádej plány dál, to je celkem fuk, ale jednak mě uniká, co má prostředek určený k průzkumu pozemních RT prostředků společného s MiGem-31 v tomhle topik. Místo abys teda napsal článek, nebo alespoň příspěvek na tohle téma nacpeš to sem. A jednak mě uniká co má tato problematika společného s letectvem.
Použití troposferického spojení v komunikaci, případně podobných aplikací jako uvádíš. Dobře. Prosímtě jaký "troposférický odraz využívá v letadle"? Žádné používané metody neumožńují používat zahorizontální RL ( a to je jiná hra) nejen v letectví, ale ani v námožnictvu, případně nestrategické PVO. (I když se na tom kdysi jisté firmy bavily). Zkus se soustředit na to, co do tohoto topic patří, není to tak složité.
Brdský XBR s plánovaným dosahem 2.500 km určitě nebude využívat troposférický kanál... Asi to není ten správný příklad RL.redboy píše:Žádné používané metody neumožńují používat zahorizontální RL ( a to je jiná hra) nejen v letectví, ale ani v námožnictvu, případně nestrategické PVO. (I když se na tom kdysi jisté firmy bavily). Zkus se soustředit na to, co do tohoto topic patří, není to tak složité.
Bavíme se tady o tom, jestli je MIG-31 aktuální pro úkoly pro které byl stvořen, reaguji na to, že se tady tvrdí, že MIG-31 doletí v pohodičce na dostřel nesených raket, které v klidu odpálí a než ho PVO protivníka zachytí, zaměří a vystřelí antirakety, tak že je dávno v trapu a rakety zlikvidují protivníkovu PVO...
Sorry, sem to přehlíd. Když v 80tých letech řešili Sověti PVOS, respektive náhradu Su-15 a MiGu-23P sháněli se po něčem vhodném. To byl pochopitelně Su-27P (ono potom v praxi P a S splynuly v jedno a u PVOS sloužily. Hledalo se ale něco pro doplnění právě MiGů-31B, tam se objevilo tankovací zařízení ve snaze dostat dolet do oblastí příletových tras protivníka a vzhledem k velkému doletu Su-27 to bylo vhodné. Navíc taky cena, nejen pořizovací, ale i provozní MiGu je příšerná, Sučko vyjde lépe. Jenže se objevil problém. Jednomístné Su-27P vybavené pro dlouhé hlídkové lety v kombinaci s A-50 a MiGem-31 znamenaly enormní zátěž na pilota. Lety trvající řadu hodin se všemi úkoly nebyly na Su-27, to bylo tak kde byl systémy řízení PVO, ale ne samostatně. Tak se rozhodlo použít Su-27UB. Moc změn to nechtělo, jelikož jako jeden z mála má Su-27 spárku bojovou, plnohodnotně (což nebylo u sovětů zvykem), jen se doplnilo tankovací zařízení a zadní pilotní prostor byl upraven pro operátora RT prostředků, se zachováním druhého řízení (podobně jako MiG-31). Navíc tu byl bonus. Jednomístné su-27 se vyráběly v Komsomolsku v KnAAPO, kdežto dvoumístné v IAPO v Novosibirsku. Zachování draku Su-27UB by tak nezatížilo i tak vytížené KnAAPO. (Později se to zvrtlo, ale to je na dlouho).Alchymista píše:EDIT2: Je Su-30 ako stíhač PVOS definitívne ukončený, alebo skôr došlo k prehodnoteniu úloh projektu?
Tak vznikl letoun T-10PU, který dostal nové označení Su-30 (zcela nesmyslné číslo...) měl sloužit u PVOS jako přepadový stíhač dlouhého doletu pro hlídkové lety a to i ve spolupráci s MiGem. Testována byla sestava dva MiGy a čtyři Sučka (ale už si nepamatuju přesně). Výroba byla zahájena, stroj prošel státníma zkouškama a byl přijat do výzbroje. Ovšem to se psal rok nějak 1991 a než byla vyrobena první série bylo už po sojuzu a situace byla jaká byla. Do výzbroje se jich dostalo pár (z hlavy to nevím, na netu se mě to hledat nechce, bo bych našel tlupu bludů než bych se k tomu dostal a knížky mám doma) a zbytek byl různě poprodáván a přestavěn. Su-30 se tedy měl stát hlavním letounem PVOS ale z důvodu krize nestal.
Vznikla exportní varianta Su-30K, mám dojem že to bylo vyvezeno, ale nevzpomínám si kam a začal vývoj Su-30M, což bylo něco jako Su-27M (T-10M) jako víceúčelový, z něj vznikl Su-30MK a to je počátek série exportních verzí Su-30MKxxx co vidíme po světě.
Dnes je tento koncept mrtvý, ale to není divu, já si za svou osobu myslím, že by stejně neměl dlouhého trvání a vznikl by víceúčelový Su-30M a to už je krok ke stavu který známe. Víceméně jednoúčelový stíhač v podobě Su-27/Su-30 by nahradily stroje Su-27M/Su-30M a to byla koneckonců představa už v 90tých letech. To že z toho zůstaly trosky je věc ekonomickopolitická.
Naposledy upravil(a) redboy dne 18/6/2008, 12:22, celkem upraveno 1 x.
Rosomák: Dik za ten vobrázek.
radar XBR opravdu není dobrej příklad, to je radar kterej sleduje cíle stovky kilometrů vysoko, pak je ve vzdálenosto tebou vedené, 2500km cíl nad horizontem ve výšce nejakých 500km ideálně (úhel paprsku 0°), ale on vidí dál. To jen odbočka, to sem taky nepatří.
U pozemního radaru PVO který bych modelově použil na zemi ideálně kulaté, bez teréních překážek, opět 0°nad horizontem (v praxi blbost oboje) je cíl ve vzdálenosti 400km ve výšce 12,5km, v praxi (úhel 2°nad horizontálou) už cca 20km a vejš nic nelítá. pak platí, to co jsi psal, každý metr nahoru dělá dost velký dosah (je to na mě moc trojuhelníků a nechce se mi to počítat, ale proč ne 17km. Ale to sem taky nepatří.
Tady se nemluvilo, že ho PVO zachytí, tady se mluvilo že ho zachytí radar na AWS. Navíc se to asi už probralo. Co je ovšem hlavní, každý letou na světě se musí dostat na dosah svých zbraní, to je fuk jestli MiG-31, ale MiG-31 je především přapadový letoun, působící nad vlastním území a příletových trasách, mimo vlastní i protivníkovy systémy pozemní PVO. Nejde o útočný letoun, nebo letoun vybojování vzdušné převahy... viz nahoře.
radar XBR opravdu není dobrej příklad, to je radar kterej sleduje cíle stovky kilometrů vysoko, pak je ve vzdálenosto tebou vedené, 2500km cíl nad horizontem ve výšce nejakých 500km ideálně (úhel paprsku 0°), ale on vidí dál. To jen odbočka, to sem taky nepatří.
U pozemního radaru PVO který bych modelově použil na zemi ideálně kulaté, bez teréních překážek, opět 0°nad horizontem (v praxi blbost oboje) je cíl ve vzdálenosti 400km ve výšce 12,5km, v praxi (úhel 2°nad horizontálou) už cca 20km a vejš nic nelítá. pak platí, to co jsi psal, každý metr nahoru dělá dost velký dosah (je to na mě moc trojuhelníků a nechce se mi to počítat, ale proč ne 17km. Ale to sem taky nepatří.
Tady se nemluvilo, že ho PVO zachytí, tady se mluvilo že ho zachytí radar na AWS. Navíc se to asi už probralo. Co je ovšem hlavní, každý letou na světě se musí dostat na dosah svých zbraní, to je fuk jestli MiG-31, ale MiG-31 je především přapadový letoun, působící nad vlastním území a příletových trasách, mimo vlastní i protivníkovy systémy pozemní PVO. Nejde o útočný letoun, nebo letoun vybojování vzdušné převahy... viz nahoře.
Uviedol som, že to bol plánovaný názov a zdrojom pre túto informáciu je "Raketová výzbroj" z edície Technika i vooruženie. Samozrejme môže sa to líšiť od skutočnosti, ale možno ani nie. Vývoj rakety R-37 začal ešte začiatkom 80. rokov a to skôr ako rakety R-33S / izd.? /. Preto je možné, že tento názov pre ňu naozaj plánovali, ale keď sa neskôr na "scéne" objavila R-33S a výkony izd.553 / R-37 / výrazne prevyšovali pôvodnú R-33 / a aj vizuálne sa odlišovala /, tak označenie R-33S prenechali novšej, ale menej výkonnej rakete, ktorá mala k R-33 bližšie a jej dali úplne nové označenie R-37.Trochu jinak je to s R-37. I když je to pokračovatel R-33S, není to její původní název. R-33S
Počty. Aj ja som v tejto téme uvádzal nejakú lokalitu, ale z najväčšou pravdepodobnosťou je jediná lokalita, kde je umiestnený, Lipeck, kde boli 17.03.2008 za prítomnosti asistenta hlavného veliteľa VVS Alexandra Drobiševského odovzdané 2 stroje.Ty jsou krom Achťubinsku od letošního března (kdy byly dodány první dva sériově přestavěné stroje) už i v Lipeckém, kde se formuje první pluk, respektive probíhá výcvik pilotů VVS pro něj. R-37 je tedy v počátcích zavedení do výzbroje.
R-37 je zavedené do výzbroje ? No tak v tom prípade nepotrebujú VVS špekulovať nad KS-172. Majú vo výzbroji asi najvýkonnejšiu PL strelu súčasnosti.
skelet: Jo, pravdu máš, tak nějak, ty byly prodaný do Indie, to bylo těch prvních 18 strojů a později byly vyměněny za plnohodnotné Su-30MKI s novou výbavou (Izrael,Francie,Rusko) a s motory Al-31FP. Ty původní byly ještě na draku původním a MKI na novém Mkovém. Čekalo se na dokončení vývoje Su-30MKI a tak to bylo zalepeno Su-30K. Indové to pak chtěli vyměnit a IAPO jim to rádo udělalo za novou objednávku. Jo, tak ňak.
Ne rabo komplikuješ to. Pravdu máš, že vývoj R-73 probíhal, ale ta měla být pro MiG-31M, který byl zrušen a tak se dostala až teď pro MiG-31BM.
S vývojem R-33S nijak nesouvisí. U R-33S nejde o to, že je méně výkoná a už vůbec ne novější. R-33S je prostě jen a pouze varianta původní R-33 předělaná fofrem kvůli Tolkačevovi pro MiG-31B. Ten pak mohl nosit jak původní R-33, tak nové Sko. V té době nebyl dokončen vývoj, opravdu v té době vyvíjené, zcela nové R-37.
Čili není pravda, že R-37"pôvodný plánovaný názov bol R-33S / bola plánovaná pre Mig-31M" Pokud je to někde napsáno, není tomu tak.
R-37 dokončila státní zkoušky s MiGem-31BM a byla s ním přijata do výzbroje. (nekomentuju výrobu!!) MiG-31BM může používat i R-33S.
KS-172 prosazuje Novator a on ju protlačuje kde se dá, ale nijak moc to nesouvisí s MiGem-31. To je jen konkurenční boj, ale dá se předpokládat, že Novator svou raketu protlačí, i když to nebude pro MiG-31, dělá pro T-10BM a pro T-50, ale to se teprve uvidí.
V Achťubinsku jsou spolu s dalšími letadly, jelikož tam probíhaly státní a vojskové zkoušky. Tam obvykle končí většina předseriových strojů a prototypů. V Lipeckém je výcvikové centrum VVS, tam zase končí stroje seriové, tam se připravuje personál pro bojové jednotky..
S vývojem R-33S nijak nesouvisí. U R-33S nejde o to, že je méně výkoná a už vůbec ne novější. R-33S je prostě jen a pouze varianta původní R-33 předělaná fofrem kvůli Tolkačevovi pro MiG-31B. Ten pak mohl nosit jak původní R-33, tak nové Sko. V té době nebyl dokončen vývoj, opravdu v té době vyvíjené, zcela nové R-37.
Čili není pravda, že R-37"pôvodný plánovaný názov bol R-33S / bola plánovaná pre Mig-31M" Pokud je to někde napsáno, není tomu tak.
R-37 dokončila státní zkoušky s MiGem-31BM a byla s ním přijata do výzbroje. (nekomentuju výrobu!!) MiG-31BM může používat i R-33S.
KS-172 prosazuje Novator a on ju protlačuje kde se dá, ale nijak moc to nesouvisí s MiGem-31. To je jen konkurenční boj, ale dá se předpokládat, že Novator svou raketu protlačí, i když to nebude pro MiG-31, dělá pro T-10BM a pro T-50, ale to se teprve uvidí.
V Achťubinsku jsou spolu s dalšími letadly, jelikož tam probíhaly státní a vojskové zkoušky. Tam obvykle končí většina předseriových strojů a prototypů. V Lipeckém je výcvikové centrum VVS, tam zase končí stroje seriové, tam se připravuje personál pro bojové jednotky..
To ne školáček, kdo se zeptá ten se možná dozví, kdo se nezeptá neví nic a může psát nesmysly.....skelet píše:Budu se ptát jako školáček, ale jaké jsou možnosti cílům typu Tomahawk?
Jakákoli ŘSPDL je nanejvýš protivnej cíl a to je fuk jestli pro letectvo, nebo pozemní PVO. Není problém to sestřelit, je problém to najít. Koneckonců proto se to dělá, že? Je to cíl malej, nízkoletící a ještě kevšemu nemusí nutně letět přímo na chráněný cíl, ale kudy chce.
To byl problém vývoje MiGu-31 (nejen) Proto tak náročný vývoj RL v té době revolučního. Proto složitá navigační soustava a systém řízení palby. Jelikož prostě hrozilo, že cílem bude skupina ŘSPDL, v přízemním letu a v dost rozsáhlé ploše. I když je pochopitelně snahou zasáhnout nosič ještě před odpálením vlastních ŘSPDL, to znamená co nejdál vlastního teritoria, v době kdy je má ještě na palubě, kdy se pohybuje mimo dosah PVO kterou nepřekonává, ale odpálí ŘS před ní. Proto požadavek na rychlost, samostatnost, schopnost postřelovat a sledovat více cílů součastně ve velkém rozsahu výšek a úhlů. Je snahou, pokud je to možné, sestřelit jednu B-52 před tím, než se mi rozmnoží na 20 samostatně se pohybujících ŘS, které potom musím lovit nad polovinou Ruska ( a neulovím všechny)
Taktika v USAF v té době byla dopravit pomocí B-52 ŘSPDL před oblast PVO a po odhozu střel zmizet, B-1B plnil tentýž úkol s tím, že je schopen proniknout PVO, alespoň v hůře hlídaných oblastech a napadnout pomocí svých střel v hloubce obrany, kam nedosáhnou střely odpálené vně PVO. B-2 v té době měly pronikat systémem PVO a bodově ničit pohyblivé cíle (prioritně mobilní MBŘS).
To byla logická a efektivní taktika, Sovětská PVO se jí musela snažit bránit. Protože nebyl souvislý kordon RL prostředků PVOS jako třeba v USA, předsunuté síly byly Tu-128 a právě MiGy-31, jejich náhrada, které působily vně vlastního teritoria a co nezachytí hold zůstalo viset na letounech krátkého doletu ve složkách PVOS (Su-15, MiGy-23P.....) no a zbytel pozemní PVO.
Každopádně ochrana proti hromadnému útoku ŘSPDL, navíc s jadernou bojovou částí byl asi nejsložitější cíl PVOS a od protivníka pochopitelně snaha.
No tak redboy. Nekomplikujem to. Diskutujeme.
To, že bol izd.553 od začiatku plánovaný pre Mig-31M viem, uvádzal som to niekde vyššie. Mig-31M a izd.553, boli vo vývoji skôr, ako Mig-31B/BM a strela R-33S. Preto sa kľudne mohlo stať, že bol pre ňu / izd.553 / v prvopočiatku navrhnutý názov R-33S. Ono je to v podstate jedno, mohlo ísť o čisto kuloárnu informáciu a tú autor uviedol. A na druhej strane sa ani nejedná o nejakú špeciálne dôležitú a podstatnú vec o ktorej by sme tu mali extra diskutovať.
R-37 nie je konkurencia pre KS-172 . R-37 je pre Mig-31 a KS-172 pre tie čo si uviedol / prípadne aj iné deriváty T-10 /, ale osobne si myslím a nikde sa mi nepodarilo zistiť nie čo iné, že KS-172 nie je extra horúci kandidát na sér. výrobu a jej firemné skúšky prebiehajú veľmi pomalým tempom, ak vôbec.
To, že bol izd.553 od začiatku plánovaný pre Mig-31M viem, uvádzal som to niekde vyššie. Mig-31M a izd.553, boli vo vývoji skôr, ako Mig-31B/BM a strela R-33S. Preto sa kľudne mohlo stať, že bol pre ňu / izd.553 / v prvopočiatku navrhnutý názov R-33S. Ono je to v podstate jedno, mohlo ísť o čisto kuloárnu informáciu a tú autor uviedol. A na druhej strane sa ani nejedná o nejakú špeciálne dôležitú a podstatnú vec o ktorej by sme tu mali extra diskutovať.
Pre Mig-31 to asi s určitosťou nebude, už len vzhľadom na to, že R-37 je pre tento stroj ideálna / bola vyvíjaná pre tento typ stroja / a zavedenie novej rakety s dlhým dosahom a obdobnými výkonmi do jej výzbroj, by bolo asi zbytočné vyhadzovanie peňazí.KS-172 prosazuje Novator a on ju protlačuje kde se dá, ale nijak moc to nesouvisí s MiGem-31. To je jen konkurenční boj, ale dá se předpokládat, že Novator svou raketu protlačí, i když to nebude pro MiG-31, dělá pro T-10BM a pro T-50, ale to se teprve uvidí.
R-37 nie je konkurencia pre KS-172 . R-37 je pre Mig-31 a KS-172 pre tie čo si uviedol / prípadne aj iné deriváty T-10 /, ale osobne si myslím a nikde sa mi nepodarilo zistiť nie čo iné, že KS-172 nie je extra horúci kandidát na sér. výrobu a jej firemné skúšky prebiehajú veľmi pomalým tempom, ak vôbec.
No tak tak to by to mohlo byť najpravdepodobnejšie.V Achťubinsku jsou spolu s dalšími letadly, jelikož tam probíhaly státní a vojskové zkoušky. Tam obvykle končí většina předseriových strojů a prototypů. V Lipeckém je výcvikové centrum VVS, tam zase končí stroje seriové, tam se připravuje personál pro bojové jednotky..
Oficiálně má takto fungovat. Ale při tak velkém výkonu a použité frekvenci je použití troposféry pro prodloužení dosahu velmi nasnadě.redboy píše: radar XBR opravdu není dobrej příklad, to je radar kterej sleduje cíle stovky kilometrů vysoko, pak je ve vzdálenosto tebou vedené, 2500km cíl nad horizontem ve výšce nejakých 500km ideálně (úhel paprsku 0°), ale on vidí dál. To jen odbočka, to sem taky nepatří.
BTW, má mít povoleno 2° nad horizont.
V obrázku si místo přijímače představte odražeč.
To jsou ale klasické radary krátkého dosahu. SSSR již měl koncept radaru dalekého dosahu v roce 1946, spustil ho v roce 1949 - projekt Veyer.redboy píše: U pozemního radaru PVO který bych modelově použil na zemi ideálně kulaté, bez teréních překážek, opět 0°nad horizontem (v praxi blbost oboje) je cíl ve vzdálenosti 400km ve výšce 12,5km, v praxi (úhel 2°nad horizontálou) už cca 20km a vejš nic nelítá. pak platí, to co jsi psal, každý metr nahoru dělá dost velký dosah (je to na mě moc trojuhelníků a nechce se mi to počítat, ale proč ne 17km. Ale to sem taky nepatří.
Stačí s podívat např. na USA AN/FPS-118
Námořnictvo používalo podobný typ, AN/TPS-71.
Starší radioamatéři dobře znají Russian Woodpecker, alias Duga-3 a periodu 10 Hz...
Nevýhodou tehdejších systémů byly jejich rozměry a potřebný výkon, tj. 10 MW EIRP je slušný gril a potřeba dost silného zdroje.
V současné době je ale velká renesance těchto systémů, např. je má již i Austrálie, Francie...
Představu o dosahu amerického systému v roce 1970 dává tento obrázek:
Naposledy upravil(a) Rosomak dne 18/6/2008, 15:06, celkem upraveno 2 x.
to redboy
To máš těžké, firma Raytheon má takovou nechtěnou pobočku v CCCP/RF jménem Fazotron. A představ si, že se i ve Fazotronu najdou zlotřilci ochotní napráskat za těch 30 stříbrných, jaké technologie v CCCP/RF stihli nejen nakrást ale i uvést do nějaké provozuschopné podoby. Je to hnus, velebnosti.....Důvodem přestavby byly odchycení Adolfa Tolkačeva v roce 1985 v Moskvě. Ten byl inženýren u Fazotronu a stihl napráskat výstroj a výzbroj MiGu-31 za "třicet stříbrnejch" CIA.
Nemohlo, tak to je.rabo píše:No tak tak to by to mohlo byť najpravdepodobnejšie.
V Achťubinsku je Státní letecký zkušební centrum (GLIC) MO RF V.P.Čkalova. Tam probíhají státní a vojskové zkoušky letecké techniky.
48°18'5.83"N 46°13'43.74"E
V Lipeckém je 4.CBP i PLC VVS RF (Centrum bojové přípravy a přípravy letového personálu). Tam probíhá výcvik letců pro nové stroje a dochází tam k formování bojových jednotek.
52°38'21.41"N 39°27'13.02"E
Rosomak, já Ti věřím, dobře máš pravdu, ve všem... Proč proboha nezaložíš Topic tomuto věnovaný???? Prostě napiš článek o zahorizontálních radarech, tam si dej fotky, klidně spřádej plány o XBR fungujícím jako zahorizontální. Pro mě za mě o čemkoli, ale PROSÍM nepleť to sem. Je to tak složité?? Máš podkladů dost, nic na světě Ti nebrání, ale netahej to do topic s kterým to nesouvisí, je to zcela nulová informace, když je to tam, kde to je off. Pokud Ti Topic založit nejde, založím Ti ho.Rosomak píše: Oficiálně má ..........
To RAYTHEON:
Jo, sorry, já to špatně napsal, to bylo jinak. On vlastně ten Tolkačev jako správný zaměstnanec RAYTHEONu vracel zatoulané plány navigačního a střeleckého systému MiGu-31 znovu zpátky ta odkud se zatoulaly. To je z domovské firmy pobočky Fazotron, z RAYTHEON, a voni to ti tupci z KGB špatně pochopili a zavřeli ho omylem. A ty peníze vlastně dával Tolkačev poslíčkům RAYTHEON (CIA) jako náhradu za to, že to nemohli najít.RAYTHEON píše:To máš těžké, firma Raytheon má takovou nechtěnou pobočku v CCCP/RF jménem Fazotron. A představ si, že se i ve Fazotronu najdou zlotřilci ochotní napráskat za těch 30 stříbrných, jaké technologie v CCCP/RF stihli nejen nakrást ale i uvést do nějaké provozuschopné podoby. Je to hnus, velebnosti.....
Jo, jasně, to se mě nějak popletlo, To mě mohlo napadnout, že domovská firma RAYTHEON nemohla od své pobočky, Fazotronu, nic shánět, krom svých vlastních plánů.
Su to já ale blb.
to Redboy
Pro všeobecné povzdělání doporučuji do začátku publikaci "Mitrochinův archiv", autoři Christopher Andrew a Vasilij Mitrochin. Je to sice tlustospis plný buržoasních pomluv země, kde již včera prožrali to, co měli k jídlu na zítřek ale základní věci se tam dozvíš. Sice ne přímo o Fazotronu ale jak známo, chytrému napověz, ostatní..............
Pro všeobecné povzdělání doporučuji do začátku publikaci "Mitrochinův archiv", autoři Christopher Andrew a Vasilij Mitrochin. Je to sice tlustospis plný buržoasních pomluv země, kde již včera prožrali to, co měli k jídlu na zítřek ale základní věci se tam dozvíš. Sice ne přímo o Fazotronu ale jak známo, chytrému napověz, ostatní..............
Což vo to, já mitrochinův archív čet, teda připouštím, že z důvodu rozsahu spíš období poválečné, to ostatní sem spíš přelítl než přečet...
Ale zpět, já si nechám napovědět, především dobře míněnou nápovedou. Takže abych vše uvedl na pravou míru, tak bych měl asi nahradit původní text, co sem z neznalosti napsal, že? Dobře, tak čím. Třeba takhle: Důvodem přestavby bylo to, že pobočka RAYTHEON v Moskvě zrušila původní verzi, jelikož její domovská firma RAYTHEON mezitím vyvinula novější a do pobočky zaslala verzi novou, z té vznikl MiG-31B a R-33S a bylo tak RAYTHEONu očiněno za dost. Akorát nevím jestli napsat RAYTHEONu a nebo RAYTHEONovi. Ale asi RAYTHEONu, jelikož bez něj by se v Sojuzu hrabali v zemljankách, jelikož co RAYTHEON nevymyslel, to neuí. Takže jo, ano RAYTHEONu. Je to tak dobře?
Ale zpět, já si nechám napovědět, především dobře míněnou nápovedou. Takže abych vše uvedl na pravou míru, tak bych měl asi nahradit původní text, co sem z neznalosti napsal, že? Dobře, tak čím. Třeba takhle: Důvodem přestavby bylo to, že pobočka RAYTHEON v Moskvě zrušila původní verzi, jelikož její domovská firma RAYTHEON mezitím vyvinula novější a do pobočky zaslala verzi novou, z té vznikl MiG-31B a R-33S a bylo tak RAYTHEONu očiněno za dost. Akorát nevím jestli napsat RAYTHEONu a nebo RAYTHEONovi. Ale asi RAYTHEONu, jelikož bez něj by se v Sojuzu hrabali v zemljankách, jelikož co RAYTHEON nevymyslel, to neuí. Takže jo, ano RAYTHEONu. Je to tak dobře?
