Pravidla fóra
Pokud příspěvek v Aktualitách neodpovídá charakteru a úrovni "veřejné" Palby, moderátoři mají právo jej okamžitě, bez upozornění přesunout do skryté Hospody, která byla za tímto účelem zřízena.
Pokud nemáte přístup do Hospody a chtěli byste jej, musíte být na Palbě registrováni nejméně půl roku a poté můžete napsat SZ adminům "skelet" nebo "jarl".
Ve vlákně o Ukrajině v sekci "Aktuality" platí pravidla, která budete dodržovat. Postih za nedodržování bude následující:
- smazání příspěvku
- BAN uživatele (minimálně 24hodin, maximálně na vždy)
- uzamčení vlákna
Všechny tyto postihy budou uplatňovány bez jakéhokoliv varování a vysvětlování, na základě úsudku přítomného moderátora.
Pravidla jsou následující:
- příspěvek bude věcný v českém nebo slovenském jazyce (případně s českým nebo slovenským překladem), žádné "emotivní" výlevy nebudou trpěny
- diskuze ve vlákně "Válka na Ukrajině" není povolena, k tomu je určeno patřičné vlákno v Hospodě (o vstup můžete zažádat u administrátora)
Středa. Po setkání s prezidentem Macronem v Praze prohlásil český prezident Pavel, že „vidí prostor k tomu, abychom hledali další formy pomoci (Ukrajině) a řešení“, a jmenoval například vyslání nebojových jednotek na Ukrajinu, které by mimo jiné mohly cvičit ukrajinské vojáky přímo na území Ukrajiny. Připomněl, že Ukrajina je stále suverénní zemí a působení cizích jednotek na jejím území na pozvání vlády proto není porušením žádného mezinárodního pravidla, a také, že podporovat Ukrajinu je principiálně správné. Pavlův vysoce morální a pragmatický postoj se setkal s velikou pozitivní odezvou nejen na Ukrajině, ale i na Západě. Macron pak na navazující tiskové konferenci vyzval evropské státníky, aby se nechovali jako zbabělci, a připomněl, že je to Putin, kdo napadl Ukrajinu a kdo vyhrožuje Evropě. Oznámil také, že se Francie připojí k české iniciativě na zajištění dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Část munice by podle předběžných zpráv měla dorazit na frontu v nejbližších týdnech. Tak snad se opět karta trochu obrátí. A ještě se děje třeba tohle:
- Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač na dva vysoké důstojníky ruské armády: velitele letky strategických bombardérů podplukovníka Sergeje Kobylaše a velitele Černomořské flotily Viktora Sokolova kvůli jejich roli v ostřelování civilních cílů na Ukrajině – zejména elektráren a rozvodných stanic.
- Bývalý ukrajinský politik a loutka diktátora Putina Viktor Medvedčuk se obrátil na ukrajinské soudy a žádá, aby mu bylo vráceno ukrajinské občanství a byly proti němu zrušeny sankce. Medvedčuk byl v minulosti na Ukrajině zadržen a později vyměněn za ukrajinské zajatce. Nyní žije v Moskvě.
- Rusům se po 24 měsících invaze podařilo zničit první z amerických raketometů HIMARS poskytnutých Ukrajině pomocí raketové palby naváděné dronem. Ke zničení došlo 40 km od fronty poblíž obce Nikanorovka.
- Ukrajinští vojáci z fronty hlásí, že dělostřelcům nejspíš dorazila nová munice. Prý se skokově zvýšil objem ukrajinské palby a děla teď burácí pravidelně na obou stranách.
- Ukrajinské drony zasáhly sklad maziv v Kursku, následkem čehož v areálu vypukl požár. Zasažena byla také továrna Michajlovský na zpracování železné rudy.
- Během útoku na hlídkovou loď Sergej Kotov mělo zahnout 7 námořníků a 27 mělo být raněno. Celkem 52 lidí se podle Rusů podařilo evakuovat.
- Belgický premiér oznámil, že Belgie v posledních měsících vyhostila „desítky“ údajných ruských diplomatů, které úřady přistihly při špionáži.
- Podle západních rozvědek využívala ruská FSB srbského občana, aby infiltroval evropské instituce a šířil v nich kremelskou propagandu.
- Moldavsko v reakci na kroky Podněstří odstoupilo od Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě.
- V ruské Tuvě explodovala teplárenská rozvodna. Jeden člověk při explozi zemřel.
- Ukrajinská PVO v noci sestřelila 38 ze 42 ruských kamikadze dronů.
- Švédsko se 11. března oficiálně stane členským státem NATO.
- Německo zvažuje znovuzavedení povinné vojenské služby.
Německo se připojí k české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu
Berlín - Německo se připojí k české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu, řekl dnes novinářům mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Konkrétní výši příspěvku nechtěl uvést, z jeho vyjádření však podle agentury AFP vyplývá, že by se mělo jednat nejméně o 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). O záležitosti vede Německo s Prahou velice intenzivní jednání, dodal mluvčí.
TŘI ČEŠI V UTAJENÍ HLEDAJÍ ZBRANĚ PRO KYJEV
Po dělostřeleckých granátech našli i protiletadlové rakety
Česko nejen že našlo pro Ukrajinu velké množství granátů nezbytných k tomu, aby zastavila postup Rusů na frontě. Prezident Petr Pavel Respektu potvrdil to, co se dosud nevědělo: vládní úředníci zároveň vyhledali v několika zemích po světě i velké rakety (především ty do protiletadlových systémů) a drony.
Právě teď se dává pod taktovkou Česka dohromady koalice států ochotných zaplatit vykoupení této munice. Aktivita staví momentálně Prahu do čela hlavního proudu evropského vyzbrojovacího úsilí.
Pocit urgence
Jsou tři a jejich činnost podléhá utajení. Vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný, ředitel Agentury pro mezivládní obranou spolupráci (AMOS) Aleš Vytečka a poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Tito muži, jak se netají ukrajinská strana, mají na starosti zajišťování zbraní a munice pro Ukrajinu mimo hranice Evropské unie. O výsledcích jejich práce se veřejnost dozvěděla před čtrnácti dny na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde je český prezident poprvé – a pro mnohé překvapivě – oznámil.
Řekl konkrétně to, že úředníkům se podařilo „identifikovat“, tedy najít ve skladech „mimo země EU“, celkem osm set tisíc kusů granátů. Kde a jak přesně zbraně sháněli, není jasné. „Nelze o tom mluvit, protože by to mohlo celý proces zhatit. Nesmíme zapomínat, že stejně intenzivně jako my poptávají zbraně po celém světě i Rusové,“ říká Respektu zmocněnec Kopečný.
V zákulisí se mluví o tom, že proces probíhá především tak, že soukromé tuzemské zbrojařské firmy, které mají v různých zemích světa dobré kontakty, protože se tam podílely na mnoha zakázkách, předávají informace a domluvené tipy úředníkům. Ti pak vedou oficiální jednání. Zdejší zbrojařská elita, která měla v minulosti ne vždy nejlepší pověst (její představitelé se občas pohybovali minimálně na hraně zákona), tak podle mnohých dnes ukazuje svoji lepší stránku.
Pavel původně nechtěl v Mnichově o granátech mluvit veřejně, nakonec se však rozhodl jinak. Prezidenta k tomu přiměla atmosféra v sále, kde od Ukrajinců opakovaně zaznívalo, v jak špatné situaci se zbraněmi a municí momentálně jsou. Evropská unie Ukrajině dodala čtyři sta tisíc dělostřeleckých granátů, tedy polovinu toho, co loni na počátku roku slíbila, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba protějškům z Unie řekl, že jich letos potřebují 2,5 milionu. Státům EU se však stále kvůli různým povolením a nedostatku kvalifikovaných lidí nedaří rozjet výrobu munice tak, jak si představovaly.
Prezident Pavel dnes tvrdí, že chtěl v této křehké situaci ostatní strhnout k aktivnější pomoci: ideálně tady a teď v naději, že to eliminuje další a další zdlouhavá zákulisní vyjednávání s nejasným cílem. „Tu informaci jsem od kolegů dostal před mnichovskou konferencí. Nechtěl jsem ztrácet čas tím, že budeme individuálně oslovovat případné spojence, kteří by do toho byli ochotni přispět. Rozhodl jsem se to radši rovnou zveřejnit jako podnět,“ říká prezident Respektu, proč o osmi set tisících granátech promluvil. „Aby to státy, které by chtěly uvažovat o vykoupení identifikované munice, zvážily pokud možno v co nejkratším čase. Ale aby se také vytvořil pocit urgence, který v Mnichově ještě zesílil prezident Zelenskyj a řada dalších.“
V době Pavlova vystoupení mělo Česko již příslib, že se do projektu nákupu granátů připojí Kanada a Dánsko. Po prezidentových slovech projevilo o výkup prostřednictvím Prahy (jak v pondělí potvrdil premiér Petr Fiala po jednání u francouzského prezidenta Emanuela Macrona, kde se sešla skupina států, které chtějí zintenzivnit vyzbrojování Ukrajiny) zájem patnáct zemí. „V Paříži se podařilo dohodnout, že do doby, než se podaří plně nastartovat vyšší výrobu munice v zemích EU či NATO, budou tyto země podporovat projekty nákupu munice ve třetích zemích. To je velký úspěch české iniciativy,“ říká Respektu premiérův bezpečnostní poradce Tomáš Pojar.
Nerozházet si vztahy
Možnost, že se Česko bude pokoušet hledat různě po světě zbraně pro Ukrajinu, Pavel poprvé zmínil loni v dubnu po svém návratu z Kyjeva. Řekl, že z jednání, která tam vedl, zjistil, že země potřebuje pro úspěšnou obranu především munici – hodně granáty do houfnic –, a že proto Praha bude zkoušet všechny možné cesty, jak je sehnat.
Úředníci podle informací Respektu postupně v tichosti kontaktovali Alžírsko, Jižní Koreu a další. Tedy země, které by měly mít velké množství nevyužité ruské munice, hlavně granáty do děl o ráži 122 milimetrů, ale také náboje do děl s větším dostřelem (ráže 155 mm), které se používají do zbraní zemí NATO. Každopádně, obojího se Ukrajině nedostává. Na bojišti je ukrajinská armáda podle slov expertů schopna „odpovědět“ na deset ruských dělostřeleckých ran pouze dvěma – tak moc musejí ukrajinští vojáci šetřit municí.
Granáty s ráží 155 milimetrů Kyjev může použít do již dodaných a velmi výkonných západních houfnic, jako je britský AS-90, francouzský Caesar nebo slovenská Zuzana. Z množství osmi set tisíc jich má být půl milionu, zbytek připadá na menší ráži 122 milimetrů (dává se například do houfnic D-30). List Financial Times napsal, že na jejich vykoupení bude potřeba jedna a půl miliardy dolarů. Česká vláda pracuje s vyšší částkou – sama se však na ní bude podílet minimálně, její role je především munici objevit a „domluvit“ její nákup jinými státy.
Ty někdy „jen“ zaplatí a dodání na Ukrajinu nechají na Česku, jindy po vytipování Prahou „zařídí“ vše od nákupu přes licenční povolení až po transport na místo. „Řada zemí na tento přístup reaguje pozitivně, protože mají různé důvody, proč nechtějí vojenský materiál dodávat na Ukrajinu přímo. Buďto jsou v nějakém neutrálním postavení, nebo se snaží příliš si nerozházet vztahy s Ruskem,“ říká prezident.
Vlastní cesta
Současná iniciativa (aniž se to dosud všeobecně vědělo) má základní kořeny už na jaře 2022. Brzy poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, Češi dodali jako jedna z prvních zemí Kyjevu tanky a v tuzemsku úspěšně probíhala veřejná sbírka mezi občany na pořízení zmodernizovaného tanku T-72, který dostal jméno Tomáš (Ukrajincům byl předán předloni v říjnu). Akce neunikla pozornosti Nizozemska, jehož politiky a diplomaty zaujalo, kolik lidí v Česku přispělo. Z následných rozhovorů s tuzemskými úředníky vyplynulo, že Nizozemsko by chtělo Ukrajině poslat tanky, ale nemá je.
A tehdy zafungoval fakt, že české zbrojařské firmy několik let dozadu uzavřely kontrakt na větší množství tanků s jinou, nejmenovanou zemí. Nová situace kontrakt změnila a dotyčný stát svolil, že je neodebere a místo toho půjdou na Ukrajinu. Zaplatili je Nizozemci (šlo o 45 starších strojů a další stejné množství pak zaplatili Američané). Když pak během roku 2022 vznikla tzv. kodaňská iniciativa, kterou měli koordinovat Britové a která měla zajistit větší dodávky zbraní Kyjevu, ale z řady technických a praktických důvodů moc nefungovala, Česko se vydalo svou cestou a začalo zbraně vytipovávat daleko více samo.
Země jako Nizozemsko nebo Dánsko, které měly s Prahou (jak říkají jejich diplomaté) „dobrou zkušenost“, to uvítaly jako příležitost. Loni v září podepsaly s Českem na jednání na vojenské základně Ramstein smlouvu, že Česko dodá Ukrajině tanky, bojová vozidla či munici a další vojenské vybavení z vlastních zdrojů, nebo ze skladů ve třetích zemích, a Dánsko a Nizozemsko transakci s „konečným odběratelem Ukrajina“ zaplatí.
Jistou váhu současné iniciativě dalo i to, když ji politicky zastřešil čerstvý český prezident, bývalý voják, který na sklonku své armádní kariéry předsedal Vojenskému výboru NATO a mezi řadou západních politiků je brán jako bezpečnostní jistota. A také to, že pátrání po zdrojích zbraní a munice si jako jednu z priorit stanovila Fialova vláda. „Podařilo se jim sehnat často nemožné,“ říká na margo českých úředníků a zbrojních firem Petr Pavel. „To, co teď Ukrajina potřebuje opravdu ze všeho nejvíc, je právě dělostřelecká munice a na druhém místě rakety, především ty do protiletadlových systémů. A na třetím místě drony. Jednání už běží.“
Ukrajina zatím nemá letadla ze Západu, tudíž by jí protiletadlové střely vedle granátů hodně pomohly. Mohly by umožnit ničit více ruských letadel, která bombardováním ukrajinských pozic pomáhají ruské armádě postupovat. Přelomovou informací z tohoto týdne také bylo, že některé západní země by mohly vyslat za jistých okolností i své pozemní jednotky na Ukrajinu. Nevyloučil to francouzský prezident Macron, zatím však jde o nepříliš srozumitelný vzkaz, který – zdá se – nemá přesné obrysy (a veřejnou podporu dalších).
Co se týká Českem vykupovaných zbraní pro Ukrajinu, hlavní problém je nyní v penězích: většina částky ještě není pohromadě. Vláda počítá s tím, že by se ji mělo podařit shromáždit v následujících týdnech a do dvou měsíců by pak zbraně mohly odejít na Ukrajinu. To, zda Kyjev Českem dohledané zbraně nakonec opravdu dostane, však ještě není ani zdaleka jisté.
Čtvrtek. Diktátor Putin se v Moskvě setkal s hlavou moldavského autonomního regionu Gagauzsko Eugenií Gutsul. Ta ho podle vlastních slov informovala o „bezpráví ze strany Moldavska“ a Putin jí prý na oplátku slíbil, že bude „chránit legitimní práva lidu Gagauzska“. Moldavský nejvyšší státní zástupce v reakci předal soudu žádost o zahájení trestního stíhání gagauzské lídryně. Moldavsko včera také oznámilo odstoupení od smlouvu o konvenčních silách v Evropě, což Rusko označilo za „krok proti Rusku a jeho zájmům“. Aha. Zájem Ruska tedy je, aby evropské státy neměly příliš velkou armádu? Chápu. Putin by se měl setkat také se zástupci Podněstří, kde se očekává podobné vyjádření. Otázkou ale bude, zda Putin hodlá svoje sliby přetavit v činy. Pak by mělo Moldavsko a Ukrajina nový problém. Ale teď pár novinek:
- Ruská FSB podle vlastních slov zastřelila v Karélii běloruského aktivistu Nikolaje Aleksejeva během zatýkání. FSB tvrdí, že Aleksejev se bránil zatčení a prý plánoval teroristický útok na místní radnici pomocí bomby sestrojené z britské trhaviny a amerického detonátoru. FSB dokonce zveřejnila video z údajného zatýkání v jakémsi opuštěném skladu, kde ale nejde vidět, že by se Aleksejev jakkoliv bránil. Celá akce, zejména zmínky o údajné spolupráci s Američany a Brity, tak má silnou pachuť zinscenovaného přestavení pro domácí propagandu. Pokud by to tak bylo, znamenalo by to, že FSB Aleksejeva chladnokrevně zavraždila.
- Ačkoliv chybí vizuální potvrzení nedávných sestřelů ruských stíhaček, analytici si všímají, že na satelitních snímcích ruských letišť ubyly stroje Su-34. Rusko také nedávno přesunulo na klíčová letiště nejméně 8 dalších strojů Su-34 pro kompenzaci ztrát. Dá se tedy předpokládat, že ke zničení strojů skutečně došlo.
- Prezidentská kandidátka Nikky Haley odstoupila ze souboje o prezidentský post, ale nepodpořila svého konkurenta Donalda Trumpa. Naopak se množí zprávy, že její voliči budou ve velkém volit Joea Bidena, a to i proti vlastní straně. Američtí voliči tak na podzim budou vybírat mezi demokracií a autokracií.
- Česko odkládá na neurčito tradiční mezivládní konzultace se zástupci Slovenska. Podle premiéra Fialy je důvodem, že „existují výrazné rozdíly v názorech na klíčová témata“. Fico reagoval přesně v duchu ruské propagandy, když prohlásil, že Fiala podporuje válku, zatímco on chce mír.
- Další informace potvrzují dřívější spekulace, že ukrajinské speciální jednotky se účastní boje s wagnerovci podporovanými protivládními milicemi v Súdánu. Cílem operace nejspíš je znemožnit wagnerovcům těžbu zlata v Súdánu, pomocí které financují svoje další aktivity.
- Škola v Novosibirsku si pozvala „hrdinu speciální vojenské operace“ Nikitu Semjanova, aby povyprávěl žákům o svých zážitcích. Semjanov byl v roce 2021 odsouzen k devíti letům vězení za vraždu svého tchána. Většině trestu se vyhnul tím, že narukoval.
- Ruské rakety dopadly včera na Oděsu 150 metrů od konvoje, ve kterém jel prezident Zelenský a řecká delegace v čele s řeckým premiérem. Při útoku bylo zabito a zraněno několik lidí v okolních domech. Cílem útoku byl podle námořnictva oděský přístav.
- Český zbrojařský koncern Czechoslovak Group plánuje miliardové investice do výrobních závodů přímo na Ukrajině. Ty by v budoucnu měly produkovat primárně dělostřeleckou munici.
- Finsko odsoudilo prvního člověka za obcházení sankcí. Gabriel Temin, ředitel Finish logistics and warehousing, dostal devítiměsíční podmínku.
- Bomba nastražená v autě zabila v Berďansku ruskou kolaborantku a organizátorku zinscenovaných voleb Svitlanu Samojlenkovou.
- Česká iniciativa na nákup dělostřelecké munice už podle agentury Bloomberg shromáždila téměř veškeré potřebné finance.
- Putin na konferenci prohlásil, že „Belgie se stala nezávislou zemí z velké části díky Rusku“. Eh… cože?
- Ruské rakety zasáhly v Nikopolu areál velkoobchodu se stavebninami. Nikdo nebyl zraněn.
- „Putin obětoval Rusko, aby zachránil sám sebe.“ – Ursula von der Leyen.
V ruské Kazani hořela akademie tankistů
V Kazani ve čtvrtek hořelo v komplexu vojenské akademie, která má za úkol přípravu velitelů a posádek ruských tanků. Na základě zpráv od pohotovostních služeb o tom informovala ruská státní média.
[video]V Kazani ve čtvrtek hořelo v komplexu vojenské akademie, která má za úkol přípravu velitelů a posádek ruských tanků. Na základě zpráv od pohotovostních služeb o tom informovala ruská státní média. Zpravodajská agentura Interfax hlásí, že boj s ohněm nadále pokračuje, ale plameny už mají pod kontrolou. Též podle ní nedošlo k žádným zraněním. Dále uvedla, že podle prvotních informací byla příčinou požáru závada elektrického vedení.
Ruský telegramový účet Baza napsal, že požár zasáhl školní kasárna a rozšířil se až na střechu.
Zelenskyj v Turecku kontroloval, jak se staví korvety pro Ukrajinu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v loděnici v istanbulské čtvrti Tuzla kontroloval, jak se staví korvety pro ukrajinské námořnictvo. „Seznámil jsem se s úrovní připravenosti a vybavení korvety Ivan Mazepa,“ uvedl na Facebooku.
V noci na Rusko zaútočilo 47 ukrajinských dronů. Výbuchy byly slyšet v Rostově, Bělgorodu, Kursku a Volgogradské oblasti. Útok byl zaměřen na podniky vojensko-průmyslového komplexu, zejména na leteckou továrnu Berijev v Taganrogu, kde se opravují ruské průzkumné letouny A-50 (nové se již nevyrábí a ty použitelné poslední dobou poněkud "padaly").
List Financial Times však tento týden jakoby mimochodem přinesl anonymní informaci, že někteří politici z východní Evropy navrhují na Rusko preventivně zaútočit. "Ptáme se sami sebe. Proč sedět a čekat až na nás Rusko zaútočí? Proč nezaútočíme na Rusko?", cituje sloupkař FT neznámého politika v komentáři ohledně vyhlídek Marka Rutteho jako nového generálního tajemníka NATO.
Pátek. Prezident Macron na setkání se zástupci politických stran oznámil, že Francie nemá „žádné limity“, co se týče pomoci, kterou může poskytnout Ukrajině. Tím se zároveň vymezil vůči německému kancléři Scholzovi, který naopak vyloučil pomoc Ukrajině ve formě raket s dlouhým doletem. Macron zároveň připustil, že by mohly nastat scénáře, kdy by Francie mohla vyslat na Ukrajinu pozemní vojska, a to například tehdy, pokud by ruská armáda prolomila linie a přiblížila se k Oděse nebo Kyjevu. Takový scénář ale spíše nenastane. Nebo si to alespoň myslí valná většina analytiků s ohledem na stav ruské armády a jejích dosavadních výsledcích na bojišti. Ruská armáda nicméně stále dokáže ničit a zabíjet, v tom by nebylo moudré ji podceňovat. A přesně proto je potřeba poskytnout Ukrajině vše, co potřebuje k tomu, aby na bojišti zvítězila a minimalizovala vlastní utrpení. Ale to vy dávno víte, tak pojďme na další novinky:
- Americká ambasáda v Moskvě varovala veřejnost, aby se nezdržovala na otevřených prostranstvích ve větších skupinách lidí, protože prý existují zpravodajské informace o chystaných teroristických útocích. Pozorovatelé nicméně pracují i s variantou, že Putin chystá útok pod falešnou vlajkou, aby upevnil svou moc a získal více lidí na svou stranu před chystanými volbami.
- Rusko v nepřítomnosti zahájilo trestní stíhání proti přibližně 700 občanům třetích států (například Rumunska, Polska, Norska atp.), kteří bojují na Ukrajině, obvinilo je z „žoldáctví“ a přidalo je na seznam hledaných osob. Dříve přitom Rusko tvrdilo, že za Ukrajinu bojují desetitisíce zahraničních „žoldáků“.
- Členové amerického kongresu z řad demokratů zahájili vyšetřování Muskovy společnosti Starlink kvůli množícím se zprávám o tom, že ruští vojáci v čím dál větší míře využívají terminály Starlink na frontě.
- Rusko údajně spustilo masovou výrobu bomb FAB-1500-M54, neboli jeden a půl tunových leteckých pum. Tak vypadá země, která chce jednat o míru?
- Rusové zvyšují intenzitu bojů u obce Robotyne s cílem odříznout vzniklou „kapsu“ od zbytku ukrajinských jednotek.
- Iniciativa prezidenta Pavla shromáždila všechny potřebné prostředky na nákup 800 000 kusů dělostřelecké munice.
- Litevská rozvědka odhaduje, že Rusko je schopné udržet současnou intenzitu bojů minimálně další rok a půl.
- Moldavsko a Francie podepsaly dohodu o vzájemné kooperaci na poli obrany a bezpečnosti.
- U Mykolajivu se zřítil ruský kamikadze dron poté, co ho zasáhl list rotoru větrné elektrárny.
- Polský parlament uvalil sankce na dovoz ruských a běloruských zemědělských produktů.
- Švýcarský senát schválil záměr vlády poskytnout zabavené ruské prostředky Ukrajině.
- Vozidla s ruskou státní poznávací značkou musí do 16. března opustit Finsko.
- Generál Zálužný se stane novým ukrajinským velvyslancem v Británii.
- Kanada oznámila, že se přidává k dronové koalici pro Ukrajinu.
- Zelenský se má dnes setkat v Turecku s Erdoganem.
- Švédsko se stalo členskou zemí NATO. Dík, Putine!
Nevím teda co se z toho videa má dát určit (popisek se dá napsat jakýkoliv). Co jsem koukal na diskuzi, tak na Ukrajině se ta vozidla MAN KAT 1 používají i v jiných úlohách než jen k vezení Patriotů. Osobně bych si spíš počkal na to, zda onu ztrátu "Patriotu" potvrdí Ukrajinci (HIMARS minule potvrdili).
Podľa správ v ruských sociálnych médiách, letecká základňa Taganrog bola zasiahnutá niečím ukrajinským, včera večer. Najprv sa uvádzalo poškodenie jedného lietadla A-50, ktoré tam bolo zaparkované viac ako týždeň: medzitým z "poškodeného" sa stalo "zničené.
Sobota. Předseda slovenské vládní SNS Danko prohlásil, že Rusové přišli na Ukrajinu „pomoci své národnostní menšině“, ke které prý Ukrajinci „nezvládli přístup“. Dále řekl, že „postavit se na stranu Ukrajiny není řešením problému, protože to jen eskaluje napětí“ a navrhnul vznik demilitarizované zóny na Ukrajině po vzoru Kypru. A já se ptám proč? Proč by Ukrajina měla vytvářet demilitarizovanou zónu, když nikdy Rusko napadnout neplánovala a ani v budoucnu plánovat nebude? Kdybychom přistoupili na tento návrh, tak de facto, stejně jako Danko, kapitulujeme před Ruskou propagandou, která se neustále snaží vykreslit Rusko jako oběť, která se pouze brání, když je ve skutečnosti naopak jediný agresor celého konfliktu. Proti ruské propagandě je potřeba aktivně bojovat, ne ji svými kroky legitimizovat. Ostatně, žádný budoucí mír nemůže být postavený na lži, pokud má fungovat. Ale zpátky k novinkám:
- Ukrajinci ukázali zprávy, které našly v telefonu jednoho zajatého ruská vojáka, které posílal své manželce. Mezi nimi byly mimo jiné věci, které by podle něj každý voják vyzkoušet, jinak by prý nemělo ani smysl se „speciální vojenské operace účastnit“. Jeho „seznam“ zahrnoval nejrůznější zvěrstva od zabíjení a mučení zajatců, přes znásilňování a zabíjení civilistů až po rabování a plenění ukrajinských měst.
- Polský ministr zahraničí prohlásil, že přítomnost vojsk NATO na Ukrajině „není nemyslitelná“, je to podle něj jen otázkou toho, zda se bojíme nebo nebojíme Putina. Tajemník ukrajinské bezpečností rady Danilov na podobná prohlášení reagoval slovy, že Ukrajina se přítomnosti vojsk NATO nebrání.
- Podle videí z dronů je patrné, že Rusové nově používají nejrůznější čtyřkolky a buginy nejen k transportu na frontu, ale také k útokům. Analytici spekulují, že nejde o novou taktiku, ale že se projevuje nedostatek bojových obrněných vozidel na ruské straně.
- Ukrajinské drony zasáhly ruské vojenské instalace v Taganrogu. Některé informace naznačují, že Ukrajinci vůbec poprvé použili k útoku vlastní kopie íránských kamikadze dronů Shahed. Celkem prý na ruské cíle mířilo až 47 dronů současně.
- Rusko v minulých týdnech zesílilo útoky raket a dronů na přístavní infrastrukturu v Oděse. Podle vyslance Ukrajiny v OSN se Rusko opět pokouší narušit export ukrajinského obilí poté, co bylo donuceno zrušit svou námořní blokádu.
- Francouzská armáda začala cvičit vojáky na nové výzvy, které představila válka na Ukrajině, a připravovat je na potenciální střet se stejně silným protivníkem.
- Jižní Korea, Švédsko a Kanada jsou další země, které po Spojených státech taktéž varovaly své občany v Rusku před potenciálními teroristickými útoky.
- Británie oznámila, že umožní „výměnu raket“. Británie nakoupí německé Taurusy a své Storm Shadow pošle Ukrajině.
- Společný projekt BBC Russia a Mediazona už ztotožnil 47 000 ruských vojáků zabitých na Ukrajině.
- Ruská dělostřelecká palba zabila u Nikopolu šestnáctiletého kluka a dalšího muže těžce zranila.
- Turecko oznámilo, že je připraveno hostit případné mírové rozhovory Ukrajiny a Ruska.
- V ukrajinské armádě aktuálně slouží 45 587 žen, což činí zhruba 7 % celkového stavu.
- Ukrajina podepsala s Tureckem dohodu o zjednodušení vzájemného obchodu.
- Girkin věří, že Ukrajina vyhraje a zachová celistvost svého území.
- Arménie zvažuje, že bude usilovat o členství v EU.
