Čínská armádo kam kráčíš?

[Dzin]

Nemá někdo možnost nasdílet následující článek?

https://www.armadninoviny.cz/komunistic ... rmade.html

[seabee]

ČÍNA ZBROJÍ MNOHEM VÍCE, NEŽ OFICIÁLNĚ PŘIZNÁVÁ
Asijská velmoc oznámila, že letos zvýší rozpočet na obranu o více než sedm procent. Podle nezávislých expertů to bude reálně mnohem více, protože řadu vojenských položek komunistický režim „schovává“ do civilních sektorů.
Spojené státy dominují v absolutních číslech zbrojním výdajům ve světě. Rozpočet na obranu činil ve fiskálním roce 2023, který skončil loni v září, 817 miliard dolarů, což je částka, ke které se ostatní země nemají šanci přiblížit.

Druhá je ale Čína, která oficiálně loni utratila za armádu 224 miliard dolarů. Nyní komunistická vláda v návrhu rozpočtu na tento rok uvedla, že zvýší výdaje na obranu o dalších 7,2 procenta. To by pak znamenalo navýšení na 240 miliard dolarů. Reálně ale komunistická velmoc utrácí za zbrojení mnohem víc, aby mohla realizovat politiku autokratického prezidenta Si Ťin-pchinga. Oficiální statistiky celkových vojenských výdajů nezahrnují řadu dalších položek. Například velmi nákladný vojenský výzkum a vývoj, některé vojenské zakázky a rozpočet na další polovojenské ozbrojené síly nebo pobřežní stráž......

.....„Naše odhady naznačují, že celkové vojenské výdaje jsou asi o 30 až 35 procent vyšší než oficiální rozpočet,“ doplnil Nan Tian, analytik z renomovaného Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), jenž dlouhodobě sleduje čínské vojenské výdaje.

Celý článek: https://www.hrot24.cz/clanek/cina-zbroj ... e-priznava

[Rase]

Rovněž čínská armáda testuje "protidronové klícky" na svých bojových vozidlech (zde ZBD-09).

https://defence-blog.com/chinese-combat ... age-armor/

[seabee]

Čína zrušila a rozpustila své Strategické podpůrné síly (SSF), útvar založený v roce 2015, a namísto toho ustanovila složku, Podpůrné informační síly . Do jejich čela byl jmenovaný genpor. Bin Ji, dosavadní zástupce velitele SSF. Podpůrné informační síly podléhají přímo Centrální vojenské komisi, složce Ústředního výboru KS Čín. PIS (ISF) budou zodpovědné za vývoj a centralizované zavádění jednotného informačního systému velení a řízení a distribuci zpravodajských poznatků. Zbytkové úlohy zrušených SSF přebírají Cyberspace forces, jejichž úlohou je vedení defenzívních a ofenzívních akcí v kyberprostoru.

Slavnost založení ISF za přítomnosti prezidenta - Zdroj: MO Číny

[seabee]

Zajímavý záběr na čínský "Phallanx" na palubě torpédoborce Nanchang:

Autor: Mark Schiefelbein/AFP

[Rase]

Čína začala masivně instalovat prefabrikované "bunkry" pro letadla na některých letištích. Předpokládá se, že Peking bedlivě sleduje konflikt na Ukrajině a rychle zavádí zjištěné zkušenosti do praxe.

https://twitter.com/StrategickeM/status ... 6427978795

[seabee]

Analýza stavu Čínské lidové armády a snahy o udržení vlivu ÚV KS Číny nad ní:

Civilně-vojenské vztahy v Siově Číně
Pro komunistickou stranu bude obtížné podřídit si čínskou armádu a přeměnit ji na armádu světové třídy.

Autor: Kamran Bokhari -27. června 2024
V době, kdy se Čína jako velmoc potýká s nejvážnější finanční krizí, čelí také zásadní politické výzvě udržet si civilní nadvládu nad svou armádou. Prezident Si Ťin-pching se snaží zajistit, aby Lidová osvobozenecká armáda zůstala podřízena Komunistické straně Číny, zatímco transformuje institucionalizovanou autokracii v osobní diktaturu. Snaží se také přeměnit ČLOA na vojenskou sílu, která by Číně umožnila promítat svou moc na mezinárodní scénu. Je nepravděpodobné, že by byl schopen obojího.

Ve svém projevu na konferenci v Jen-nanu, která měla zajistit, aby ČLOA zůstala věrná Komunistické straně Číny, vyzval Si Ťin-pching k "hluboké reflexi" ze strany ozbrojených sil své země. "Hlaveň zbraně by měla být vždy v rukou těch, kteří jsou loajální ke straně," řekl Si Ťin-pching na první "vojensko-politické pracovní konferenci", kterou Peking za posledních deset let svolal. Varoval, že korupce, rozpad disciplíny a ideologické kolísání v generálním štábu ČLOA by mohly podkopat její úsilí vyvinout se v armádu schopnou postavit se Spojeným státům a jejich spojencům. Prezident nařídil velitelům LOA, aby vymýtili "půdu, která plodí korupci".

Místo konání konference bylo výmluvné. Na přelomu 30. a 40. let 20. století byl Jen-an místem, kde Komunistická strana Číny obnovila armádu po porážce z rukou nacionalistů v první občanské válce (1927-1936). Mao Ce-tung strávil téměř 10 let přípravou ČLOA na druhou občanskou válku, která začala v roce 1945 a skončila založením Čínské lidové republiky o čtyři roky později. Podobná konference, kterou Si Ťin-pching uspořádal v roce 2014 – pouhé dva roky poté, co se stal prezidentem – se konala ve vysoce symbolickém jihovýchodním městě Ku-ťie, kde se v roce 1929 setkali vůdci Mao Ce-tunga a Komunistické strany Číny, aby diskutovali o tom, jak posílit ČLOA (tehdy známou jako Rudá armáda). Zde byla jako základní princip zavedena myšlenka "strana velí armádě".

Nadřazenost civilistů nad armádou má své kořeny v Maově názoru, že "politická moc vyrůstá z hlavně pušky", což je oblíbená fráze, kterou poprvé použil na zasedání Komunistické strany Číny v roce 1927. Někteří lidé tvrdí, že Mao dokázal spojit militantnost, rolnictvo a marxismus do úspěšné politické strategie. Historie však ukazuje, že získat moc jako revoluční hnutí je dvousečná zbraň. Aby se hnutí dostalo k moci, musí ovládnout povstalecké řemeslo, ale je obtížné vyvinout se z povstání ve vládnoucí řád, který dokáže zajistit vše, co vláda potřebuje. Pro Komunistickou stranu Číny to bylo obzvláště obtížné, protože musela transformovat své vojenské křídlo v instituci národní obrany, a tím i zachování režimu, aniž by jí byla dána příliš velká moc ke svržení státu. Jakmile byl režim nastolen, bylo třeba zajistit, aby se PLA stala profesionální armádou, a to ze dvou důvodů. První byl pro zachování režimu a také pro národní obranu. Za druhé, strana nechce ztratit kontrolu nad státem ve prospěch ozbrojených sil, jak se to stalo v tolika zemích s mocnými vojenskými institucemi.

Vojenské síly v každém státě, v němž dominují ideologické strany, představují pro civilní vládce potíže. Jsou-li ozbrojené síly řádně ovládány, jsou účinným nástrojem k ustavení silných autokracií doma a životně důležitými pro projekci moci za jejich hranicemi. Pokud se však vojenský establishment stane mocenským hráčem, může destabilizovat politický systém a ohrozit zájmy civilní elity. V mnoha ohledech je institucionální zpravodajství potřebné k řízení dobře promazané armády samo o sobě hrozbou pro civilní autokraty.

V demokraciích jsou ozbrojené síly normativně a právně podřízeny voleným civilním vůdcům. V autokratických režimech však existuje mnohem méně vyhraněný řetězec velení. A to je problém v Číně, kde ideologie stírá hranici mezi důstojníkem a politikem. Oba jsou spojeni se stranou a sdílejí ideologii, takže neexistuje tak jemná dělba práce, zvláště když stát čelí odporu veřejnosti.

Tak tomu bylo během masakru na náměstí Tchien-an-men v roce 1989. Studentské protesty se staly příliš velkými na to, aby je civilní orgány činné v trestním řízení zvládly, takže musela být povolána armáda a vyhlášeno stanné právo. Krize zdůraznila, jak se Komunistická strana Číny stala závislou na LOA, aby si udržela moc. Situace, jako je tato, vytvářejí prostor pro to, aby se armáda zapojila do politického rozhodování, zvláště když si důstojnický sbor uvědomí, že vládnoucí strana sama o sobě není schopna udržet kontrolu. Takže zatímco Komunistická strana Číny normálně nechce, aby se ČLOA angažovala v politice, potřebuje ji k obraně režimu, což s sebou nese neustálé ideologické podmiňování, jehož výsledkem je vysoce zpolitizovaná armáda.

To, že čínská ekonomika vyrostla tak rychle a tak rychle se dostala na globální výsluní, je důvodem, proč Komunistická strana Číny dokázala potlačit nepokoje a udržet si kontrolu nad ČLOA. Vedlejším produktem růstu však byla široce rozšířená korupce jak v Komunistické straně Číny, tak v ČLOA. Situace zůstávala zvládnutelná až do globální finanční krize v roce 2008, která ukončila dlouhou éru vysokých temp růstu. Právě za těchto okolností se Si Ťin-pching dostal k moci. Aby krizi zvládl, převedl Komunistickou stranu Číny a ČLOA pod svou osobní kontrolu. V éře po Maovi však byla Komunistická strana Číny úspěšná především proto, že se institucionalizovala do podoby státní byrokracie a odosobnila autokratický systém země. Od té doby, co Si Ťin-pching dostal Komunistickou stranu Číny pod svou osobní kontrolu, provádí čistky a restrukturalizaci ČLOA, protože ví, že pokud existuje nějaká instituce, která může zpochybnit jeho vládu, je to právě Čínská lidová osvobozenecká armáda. Jednoduše řečeno, stranu to podkopalo.

Otázkou nyní je, zda se Čína dokáže vyhnout tomu, aby se stala stratokracií – vládou vojenských velitelů. Vojenské instituce v autokratických režimech mají sklon k averzi k riziku a spokojují se s podporou mocného vůdce. Pokud však vidí, že vůdce selhává při plnění funkcí státu, mohou se cítit nuceni zapojit se do rozhodovacího procesu. Koneckonců, muži a ženy z CHKO mají tendenci pocházet z mas a jsou si dobře vědomi ekonomických těžkostí své země. Si Ťin-pching tomu rozumí, a proto se snaží přetvořit CHKO podle svých představ.

Si Ťin-pching však bude muset být opatrný, protože příliš mnoho změn zavedených pravidel hry může vést právě k výsledku, jemuž se snaží vyhnout. Čím více se bude snažit vnutit se politickému systému, tím pravděpodobněji bude čelit nátlaku. Tyto okolnosti nevěstí nic dobrého pro cíl Pekingu stát se hlavní vojenskou silou schopnou projektovat geopolitickou moc a stát se hrozivou výzvou pro alianční strukturu vedenou USA v západním Pacifiku.
Zdroj: Geopolitical Futures

[Rase]

Satelitní snímky ukazují, že Čína buduje tajnou vojenskou základnu v Tádžikistánu, protože využívá rostoucí bezpečnostní hrozby, kterou představuje Talibanem ovládaný Afghánistán. Základnu v jednom z nejodlehlejších koutů světa buduje Peking již téměř deset let. Čína podepsala bezpečnostní pakt s Tádžikistánem v roce 2016.

https://www.telegraph.co.uk/world-news/ ... ghanistan/
https://mastodon.social/@hanse_mina/112772932866418642

[seabee]

Čínské námořnictvo nedávno navštívilo kambodžskou základnu Ream a v jejím okolí uspořádalo společné cvičení s kambodžským loďstvem. Přestože nebylo nikdy potvrzené, že Kambodža oficiálně umožnila Číně zmíněnou základnu s přístavem používat, zpravodajští analytici tvrdí, že taková tajná dohoda o trvalém využití existuje. Rekonstrukci základny zprvu financovaly USA a Austrálie , které tam v roce 2012 vybudovaly budovu velitelství kambodžských národních námořních sil. Poté, roku 2019 následovalo kambodžské odmítnutí další spolupráce, které vyvrcholilo dokonce zbouráním této budovy. Základna byla ale dál rekonstruovaná a rozšiřovaná, bez zveřejnění jakýchkoliv informací. Až během slavnostního otevření zrekonstruované části v roce 2022 bylo uvedeno, že akce byla financovaná Čínou. Od té doby byly vybudované další budovy, suchý dok a dvě mola u kterých mohou přistávat lodě o výtlaku až 5 000 t. Satelitním průzkumem bylo zjištěné, že mola jsou pro kotvení lodí této velikosti (Kambodža je ve flotile nemá) už využívaná od roku 2022. Kotvící plavidla byla v dubnu 2024 identifikovaná jako čínská a také určena zpětně. Kambodža v té době informovala, že se jedná o krátkodobou návštěvu za účelem výcviku kambodžských námořníků, ale přítomnost lodí je tam satelitními snímky potvrzená jako trvalá.

https://amti.csis.org/first-among-piers ... dias-ream/

Nový suchý dok na základně Ream

[Rase]

Čínská pohraniční stráž na indické hranici v neprůstřelné vestě vyzbrojena tradičním mečem známým jako "Guandao", 2023. No, válku dvou jaderných mocností v 21. století sme si představovali asi krapet jinak.

[Vlastimil Čech]

No, a není to hezké? Žádné kolaterální škody. Žádné škody materielní...

[bheid]

Není, furt je to idiotské.

[Vlastimil Čech]

Ale hezké! To mi nevymluvíte.

[Dzin]

Za mě pořád nic moc. Historie prokázala, že nejefektivnější zbraň je v tomt odlouhé kopí (píka) a boj ve skupině. Je vidět, že se Čínani mají stále z evropského válečnictví co učit.

[Vlastimil Čech]

Ale ano, máte pravdu. Vždyť ten hrdina obrněný přece má dlouhou zbraň a kco ví, kolik jich tak, talhle skvostně vyšňořených celkem je.. jde mi o tu parádu, přece. Když v těch horách nesmí mít palné zbraně, tož je to krásná připomínka starých časů. Chtělo by to ještě dozdobit. Nějaké ty pozamenty, chocholy a tak něco dodat. Něco jako mají nastrojeno vojáci Pakistanu a Indie na svých hranicích. Proč by to nemohli nosit vojáci na hranicích indicko-čínských?
-----
A jak na toho fešáka (doufám, že nezůstane sám) budou reagovat Indové? Nějací hrdinové s těmi pružinovými meči?

A k tomu bubeníci a trubači, heroldi, markytánky, prapory, fangle... to by teprve byla ta správná válka!
--------
Na přehlídce v Pekingu pochodavala děvčata v krásných červených uniformách, bílé opasky a bílé nohačky, mašírovala přenádherně, to byl balet! Ty děvčata by se hodila jako publikum pro tu válku, to bych pro ještě větší úspěch doporučoval...

[Pavel 15]

Cinska armada 25.9-odpalila s uspechem mezikontinental strelu

https://weibo.com/7739029497/5082748555363962

[Flader]

Najmodernejšia čínska jadrová ponorka sa potopila v lodenici

https://www.teraz.sk/zahranicie/media-n ... 253BwIndex

[Rase]

Rovněž Čína testuje a cvičí s "zaklíckovanou" obrněnou technikou. Jedná se o Typ 86 IFV s masivní protidronovou klecí, vedle něj UGV.

[seabee]

Čínská kopie F-35, která se nepřekvapivě jmenuje J-35A.

Rick Joe, pozorovatel čínských vojenských sil o tom říká: K dnešnímu dni se objevily tři J-35A, všechny s drobnými rozdíly, takže Joe pochybuje, že "jsou operační v nějaké frontové linii". Domnívá se však, že PLAAF mohla obdržet letadla pro počáteční operační testování a vyhodnocení. Jeho současné motory jsou turbodmychadlové motory WS21, i když zamýšlený motor je WS19. Předchozí prototypy byly poháněné motory Guižou WS-13 a deriváty WS-13E, WS-21 (WS-13X). První vývojové stupně, předprototypy FC-31 byly poháněné dokonce "předpotopními" Klimov RD-33. Různé motory by svědčily o tom, že se Čína dosud s konstrukcí vysocevýkoných úsporných motorů zatím nevypořádala (viz jinde zmiňované problémy transportního Kunpeng Y-20), ostatně její Ruský patron také ne.

Že to se sériovou výrobou a zařazováním do výzbroje např. námořního letectva nebude tak horké svědčí i to, že na letecké show v Ču-chaj byl předvedený námořní stíhač J-15T, modernizace stávajícího standardního námořního Šenyang J-15, derivátu letitého Suchoj-33 pořízeného z Ukrajiny.

[seabee]

Čína odmítla meziministerská jednání o obranných otázkách s americkým ministrem obrany. Tato pravidelná setkávání na vysoké úrovni byla obnovená před rokem a zatím probíhala pravidelně. Důvodem odmítnutí z čínské strany je pokračující vojenská podpora Tchaj-wanu ze strany USA. Vysoký úředník MO USA vyjádřil pochybnost o tomto argumentu, protože situace se během roku nijak nezměnila. Upozornil ale na další rozpory.