Terajší čínsky spôsob riadenia krajiny a hospodárstva.

[Rase]

Čínská železnice do Evropy obejde Rusko

Dvě bývalé sovětské republiky ve Střední Asii se dohodly s Čínou na vybudování železnice do Evropy, která bude objíždět Rusko. Dohodu o projektu, o kterém Peking, Biškek a Taškent jednali již 27 let, podepsaly strany 6. června v Pekingu, výstavba má začít již v říjnu 2024. Železnice dlouhá 450-500 km se stane součástí čínské globální iniciativy One Belt, One Road. "Odborníci poznamenávají, že roční objem nákladní přepravy dosáhne 15 milionů tun a dodací lhůta zboží konečným spotřebitelům se zkrátí o 7 dní. Kromě toho se vytvoří moderní tranzitní a logistická infrastruktura, sklady a terminály," řekl prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev. Železnice povede z Kašgaru v čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang přes Torugart, Makmal a Jalal-Abad v Kyrgyzstánu do Andijanu v Uzbekistánu. Potom se spojí s tratěmi dalších středoasijských zemí, odkud pojede náklad do Kaspického moře, do Turecka a do Evropy. Parlament Kyrgyzstánu, přes jehož území pojede hlavní část trasy, 19. června ratifikoval dohodu s Čínou a Uzbekistánem o výstavbě trati. Vytvoří se společná projektová společnost (JPC) na položení kyrgyzského úseku mezi zeměmi. Čína bude vlastnit 51 % a Kyrgyzstán a Uzbekistán po 24,5 %.

https://twitter.com/NatalkaKyiv/status/ ... 5811750952

[Amiz]

Kyrgyzstán, Uzbekistán a Čína vybudují železnici do Evropy, která obejde Rusko

...odkud pojede náklad do Kaspického moře, do Turecka a do Evropy...

chybí tam, jak se z Kaspickýho moře dostanou do Turecka....

[Moskevskaja]

Rase nic ve zlém, ale Andijon je město na úplném východě Uzbekistánu.
To je tedy k tomu obcházení Ruska malá poznámka, krom toho teda že Uzbekistán nehraničí s mořem. Je tam ještě Turkmenistán a pak teprve moře.
Z toho kaspického jezera se lodí do moře dostaneš ehm přes Rusko. Suchou nohou je tam nejkratší cesta přímo přes Írán, který je ale poměrně hornatý, to koleje nerady. Překládání na loď na jezero, pak nějakou soutěskou ve válečné oblasti Gruzie-Azerové kdesi pod Elbrusem a pak zase šupky na loď je taky kravina.
Nějací kolejáři by mohli poradit (Parmezzano), jestli vůbec je na východě Turecka nějaký slušný spojení přes ty kopce, ale pochybuju.
Já se zkoušel mapou po kolejích dostat z jižního pobřeží kaspického moře buď do Černého moře anebo do Turecka a skončil jsem u toho, že to vede přes jezero Van v Turecku, tam hodíš teda na chvilku vlak na loď a tamtudy to hodně optimisticky jde z Kaspiku po kolejích do Středozemního i Černého moře, jen by na íránském pobřeží Kaspiku nesměly chybět koleje a všechny ty tratě nepůsobily dojmem železniční horské příšernosti s tunely, oblouky atd.
Tudíž bráno mým opileckým okem. Nejedná se o železnici do Evropy, ale do Íránu anebo prachsprosté posilování logistiky pro čerpání zdrojů ropy a plynu z dna Aralského jezera (hranice Uzbekistán-Kyrgyzstán).

[Moskevskaja]

Pro Evropana, zvyklého vidět sebe všude, to je hořká pilulka, ale je možná na čase si přiznávat, že ostatní národy komunikují i mezi sebou bez nás.

[Rase]

Čína chce, aby Evropská unie do 4. července rozhodla o zrušení předběžných cel ve výši až 38,1 procenta na čínské elektromobily. Napsal o tom čínský státní deník Global Times poté, co se obě země dohodly na nových obchodních jednáních.

https://twitter.com/ct24zive/status/1805128473960153180

[Martin.K]

Ty tratě tam nějaké jsou muselo by se to pospojovat. Turkmenistán, Írán, Turecko.
https://www.openrailwaymap.org/

[Moskevskaja]

Pěkný! Já si říkal, že tam někam musel zajíždět slavný Orient express, ale ten se dostal nejdál do Istanbulu, jeho klasická cesta vedla jen na Balkán, to je teda orient jak Brno.

[seabee]

Ty tratě tam nějaké jsou muselo by se to pospojovat. Turkmenistán, Írán, Turecko.
https://www.openrailwaymap.org/

Na některém vlákně už jsem tady dával plány místních států na doplnění těch tratí a dálnic od přístavu k přístavu. Dokonce s obrázkem . A ani v tom nějak moc nebyla zapojená Čína, protože by se to hodilo i Indii a obejití Suezu a Rudého moře vícero aktérům.

[skelet]

Balkán po dlouhou dobu pro západního Evropana fakt orient byl

[seabee]

Balkán po dlouhou dobu pro západního Evropana fakt orient byl

Pro Pražáky, než se postavila dálnice začínal Na Jarově. Potom na úrovni Spořilova

[Rase]

Ruská pobočka Bank of China přestala přijímat platby od ruských bank, informovala ruská média Kommersant. Od 24. června přestane ruská pobočka zpracovávat platby v jüanech z ruských bank na sankčním seznamu USA. Banka bude spolupracovat pouze s úvěrovými organizacemi, na které se nevztahují omezení USA. Rozhodnutí zastavit transakce se sankcionovanými bankami se připisuje obavám ze sekundárních sankcí ze strany Spojených států.

https://twitter.com/Gerashchenko_en/sta ... 1674428837

[parmezano]

Tohle jsem našel .
Zdroj :Overseas Timetable January/February Thomas Cook 2005

[Moskevskaja]

To je parádní mapa.

Našel jsem dokument o tom projektu převodu vody z deštivého jihu Číny na sever k Pekingu. Zatím je nejdál střední trasa, včetně tunelu pod Žlutou řekou a převodu po estakádě nad povodňovou oblastí. Teče to z přehrady Danjiangkou a ten tunel je možný jen díky rozdílu výšky břehů. Celá trasa jen pomocí gravitace.
Žlutá řeka se pro zásobování nehodila. https://www.ceskatelevize.cz/porady/145 ... 574070014/

[Rase]

Evropská unie v pondělí uvalila sankce na 19 čínských společností s cílem potrestat to, co Západ považuje za podporu Ruska ve válce na Ukrajině.

Seznam zveřejněný v Úředním věstníku EU zahrnuje několik společností se sídlem v Hongkongu a dva globální satelitní giganty.

Čtrnáctý balíček sankcí proti Rusku doplnil seznam subjektů obviněných z přímé "podpory ruského vojensko-průmyslového komplexu" ve válce na Ukrajině o 61 nových společností, čímž se celkový počet firem zvýšil na 675.

Na tyto společnosti se nyní vztahují drastická omezení týkající se prodeje "zboží a technologií dvojího užití", které by mohly být použity k "posílení ruského obranného a bezpečnostního sektoru".

Mezi nově přidanými společnostmi jsou dva významní hráči v čínském satelitním průmyslu, kteří se podílejí na prodeji satelitů a satelitních snímků ruské žoldnéřské skupině Wagner.

V říjnu vyšetřování agentury AFP odhalilo, že Wagner v roce 2022 podepsal s čínskou firmou Beijing Yunze Technology Co Ltd smlouvu v hodnotě více než 30 milionů dolarů na pořízení dvou satelitů a využití jejich snímků.

Smlouva byla podepsána v listopadu 2022, tedy více než půl roku po invazi Moskvy na Ukrajinu, v níž skupina Wagner pod vedením svého zakladatele Jevgenije Prigožina hrála klíčovou roli na bojišti. Dva satelity s vysokým rozlišením patřily společnosti Chang Guang Satellite Technology, přední světové satelitní společnosti, která byla zařazena na sankční seznam EU.

Další společností jmenovanou v pondělí byla Head Aerospace Technology, která se zabývá prodejem satelitních snímků a která byla v roce 2023 zařazena na sankční seznam USA za dodávky pro skupinu Wagner.

Společnosti se sídlem v Rusku tvoří přibližně polovinu z 61 subjektů, které EU v pondělí přidala na seznam.

Kromě 19 čínských společností bylo na seznam přidáno také devět společností z Turecka, dvě z Kyrgyzstánu, jedna z Indie, jedna z Kazachstánu a jedna ze Spojených arabských emirátů.

*(AFP)*

[seabee]

Mladí, bohatí a neklidní v Číně
Ekonomické podmínky a drakonické regulační kampaně vedly k rekordní míře emigrace.

Autorka: Victoria Herczegh, Geopolitic Futures -28. června 2024
Podle analýzy zveřejněné britskou poradenskou společností Henley & Partners se očekává, že se letos do různých zemí přestěhuje bezprecedentních 128 000 milionářů, což překoná loňský rekord 120 000. Na prvním místě žebříčku je Čína, která již zažila exodus milionářů díky pandemii COVID-19 a její ekonomické nespokojenosti – nemluvě o protikorupční kampani prezidenta Si Ťin-pchinga. H&P odhaduje, že Čína letos ztratí asi 15 200 svých nejbohatších lidí, oproti 13 800 v předchozím roce. (Podle jednoho odhadu bylo v roce 2023 v Číně zhruba 1,7 milionu lidí s osobním majetkem v hodnotě přes 10 milionů jüanů, tedy 1,4 milionu dolarů.) Důležité je, že mladí Číňané začínají následovat jejich příkladu.

Celý článek: https://geopoliticalfutures.com/young-r ... 0published

[seabee]

Čína v prvním kvartálu 2024 začala masivně vyprodávat své dolarové rezervy, které snížila o několik desítek miliard USD a začala nakupovat zlato v cenách až 2 433 USD/tr. Oz. Vzápětí, od druhého kvartálu cena zlata několikrát klesla až na 2 298 USD, aby dneska kolísala okolo 2 324 USD/tr. Oz.
Dolar od té doby posílil proti Renmimbi o 2,3%, proti švýcarskému Franku o 6,4%. Stoupl jenom Rupl, o 4,32% - což je ekonomický zázrak, protože inflace dosahuje 10+%, ale imaginární číslo, protože směna je regulovaná, a jihoafrický Rand o 0,93%. Další země BRICS - Indie a Brazílie také ztrácejí. Kdo uložil své rezervy do Euro, také prodělal - o 2,95%.

[seabee]

PÁD Z ÚTESU. NEJVĚTŠÍ INVESTIČNÍ BANKY SVĚTA SE STAHUJÍ Z ČÍNY, PROTOŽE PRODĚLÁVAJÍ
Dělat v Číně byznys a vydělávat tam peníze jsou dvě odlišné věci, přičemž prvně jmenovaná je podstatně snadnější než ta druhá. Západní kapitál to teď znovu poznává.
Pět ze sedmi největších evropských a amerických investičních bank loni v Číně buď prodělalo, nebo zisk razantně snížilo. Finanční domy v reakci na to začaly v Číně propouštět zaměstnance. Zastavily tak patnáct let postupné expanze v zemi.

List Financial Times prošel nedávno zveřejněné výroční zprávy sedmi největších investičních bank, které provozují specializované čínské divize. Pět z nich vykázalo ztrátu nebo výrazný pokles zisku. Těchto sedm bankovních divizí loni zaměstnávalo 1781 lidí, což je oproti roku 2022 třináctiprocentní pokles.

Čínskou ekonomiku sužuje dlouhodobý útlum v oblasti nemovitostí, rostoucí geopolitické napětí mezi Washingtonem a Pekingem a protikorupční tažení úřadů. V důsledku toho ubylo aktivity i na tamních finančních trzích. „Západní investiční banky se ocitly v začarovaném kruhu,“ uvedl Chan Lin, ředitel pro Čínu v poradenské firmě The Asia Group. „Nízký objem obchodů znamená méně investic, což objem obchodů dále omezuje.“ Některým bankám proto podle Chana dochází trpělivost – zejména ve chvíli, kdy příležitosti v Indii, jihovýchodní Asii a USA vypadají slibněji.

https://www.hrot24.cz/clanek/pad-z-utes ... .sznhp.box

https://www.hrot24.cz/clanek/ctyri-trab ... -ekonomiky

[Rase]

Čína chce vyhrát Nobelovu cenu

Takto tamní ambice nedávno shrnul pro časopis Nature Denis Simon, odborník na čínskou politiku a vědu z organizace Institute for China-America Studies (v podstatě think tanku, který se věnuje americko-čínským vztahům). Měřeno k počtu vědců a výzkumníků má Čína zatím jen velmi málo těchto prestižních cen. Jediným nedávným oceněním za výzkum prováděný v Číně byla Nobelova cena za fyziologii a medicínu z roku 2015. Získala ji Jou-jou Tchu, díky jejíž práci vznikl zatím nejúčinnější a široce používaný lék proti malárii známý jako artemisinin. Šlo o objev inspirovaný do jisté míry poznatky tradiční čínské medicíny, jak čínská média i oficiální místa opakovaně připomínaly. Ale Čína chce víc. I vládní představitelé opakovaně uvádí, že Čína by měla a potřebuje "vyhrát" další Nobelovy ceny, aby se tak potvrdilo současné postavení tamní vědy ve světové konkurenci. Ocenění by měla ukázat, že Čína už nerozvíjí jen cizí nápady, ale je skutečným lídrem na vědeckém poli.
Některé aspekty čínského vědeckého prostředí ovšem podobným snahám příliš nepřejí. Jedním specifikem čínské vědy bylo, že prostředí přálo těm, kteří hráli na jistotu. Projekty, které nekončily žádoucím výsledkem (často v podstatě daným dopředu), bývaly stigmatizovány a jejich autoři měli ztíženou cestu k dalším penězům. Neúspěšné projekty jsou však nezbytnou součástí vědy, která je v podstatě cestou do neznáma. Ale to jsou potíže, které se alespoň do jisté míry podařilo a nadále daří v Číně odstraňovat. Koneckonců, o tom, jak se vědci chovají, rozhoduje do značné míry to, jak jsou nastaveny podmínky pro jejich práci a jak jsou za ni hodnoceni. Není to nepřekonatelný problém – a jak ukazují výsledky z posledních let, v Číně se ho minimálně z části překonat podařilo.
Objevují se ovšem potíže jiné. Jednou z nich je rychle stárnoucí populace Číny, která do budoucna bude znamenat úbytek mimo jiné i mladých vědců. V tomto ohledu by zemi rozhodně prospělo, kdyby dokázala přilákat talenty ze zahraničí. Což se zatím příliš nedařilo. Čínská věda se v posledních letech "uzavírá do sebe"; přitom přeshraniční spolupráce se obecně považuje ze jeden z nejdůležitějších faktorů úspěšného špičkového výzkumu. Například ubývá úspěšných článků, na kterých čínští vědci spolupracují se zahraničními kolegy. Od roku 2000 z Číny vyjelo do zahraničí za studiem více než pět milionů čínských studentů, většina do Evropy a Severní Ameriky. Studentů ze stejných zemí v Číně bylo řádově méně a jejich počet stagnuje či klesá. Stoupá také politické napětí, které vede i k oficiálním omezením vědecké spolupráce, primárně právě mezi Čínou a západními státy. Ty mají často obavu, že spolupráce s Čínou je vlastně předávání technologií a poznatků do čínských rukou. Tyto a další trendy mohou nepochybně další růst čínské vědy narušit.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... ab_variant

[seabee]

Společnost PricewaterhouseCoopers údajně propouští zaměstnance ve svých čínských pobočkách poté, co odliv firemních klientů snížil vyhlídky účetní firmy na příjmy v této zemi. Nejméně 100 zaměstnanců z různých týmů v kancelářích PwC China v Pekingu, Šanghaji a na dalších místech dostává výpověď. Více než polovina jednoho týmu byla propuštěna. Před posledním kolem propouštění znervózňovala zaměstnance PwC China hrozba regulačních sankcí a ztráta čínských firemních klientů a některé z nich přiměla k hledání příležitostí jinde.

Zdroj: Bloomberg
Translated with DeepL.com (free version)

[seabee]

UTÁHNOUT ŠROUBY A ŘÍDIT CELÝ SVĚT. ČÍNA SI ODHLASOVALA, JAK NASTARTUJE VLASTNÍ EKONOMIKU
Čínské politické špičky vyzvaly na klíčovém partajním zasedání věnovaném churavějící ekonomice k přísnější kontrole nad veškerým životem v zemi.
Po měsících nevysvětlených odkladů jednali po čtyři dny tento týden v Pekingu nejvyšší představitelé vládnoucí Komunistické strany Číny o budoucnosti tamní ekonomiky. Teoreticky vzato má takzvané třetí plénum rozhodovat o ekonomické politice vlády. V praxi to znamenalo, že prezident Si Ťin-pching během něho dal ostatním na srozuměnou, jaké kroky chce na podporu kulhajícího hospodářství podniknout. Výsledek nepřekvapil: zjednodušeně řečeno, chce více moci.

Na začátku byl šok
Nebude to mít právě jednoduché. Druhá největší ekonomika světa čelí vážným problémům a třenicím se Západem. Její problémy se v pondělí, v den zahájení pléna, dočkaly nečekaného zdůraznění: prakticky souběžně se začátkem jednání byla zveřejněna nejnovější makroekonomická čísla, podle nichž čínský HDP v období od dubna do června vzrostl o 4,7 procenta ve srovnání s týmž obdobím roku loňského. To je citelně méně, než kolik růst čítal v předcházejícím čtvrtletí (5,3 procenta), i než kolik odhadovali experti (5,1 procenta).

https://www.hrot24.cz/clanek/utahnout-s ... -ekonomiku