I když mám také výhrady k některým činům presidenta Beneše v poválečném, možná i válečném období (což je ovšem většinou jen můj pohled na dějiny a taky "po bitvě.....") tak prostě nemůžu nesouhlasit s michanem.
Beneš a celá vláda ČSR neměla moc co na výběr. Pouze ono a. a b. nic jiného. Mnichovský diktát byla zrada, byla to zrada mocností, jenž po roce 1918 spolugarantovaly naši bezpečnost a státní celistvost. Dohoda o nás bez nás, s podpisy lidí, jenž měli být garancí bezpečnosti v Evropě. To že sou na ní podpisy představitelů Německa a Itálie, fašistických států, mě příjde normální, byly to naši protivníci, je to od nich legitimní. Problém je s podpisem jiných dvou politiků: Chamberlain a Daladier!! Jestliže tam byl podpis představitelů Británie a hlavně Francie je prostě nepochybně ZRADA, nic jiného, žádné jiné slovo mě na místě nepříjde.
Co se stalo po Mnichově? Vrhly se na nás de facto všichni sousedi (Výjma Rumunska a před ním klobouk dolů) a každej si kousek urval. Francii se to vrátilo v roce 1940, Polákům o rok dříve a Maďarům až v 45. A pak že nemelou...
A k variantě a., v podstatě všechny mocnosti v Evropě jasně deklarovaly, že do války s německem nepůjdou. To je prostě fakt. A všichni naši sousedi (výjma jmenovaného Rumunska) se jen třásli na to, až nás německo napadne, aby mohli urvat ještě víc. Když se na problém podíváme bez brejlí daných znalostí důsledků, tak měl Beneš jen možnost b.
V. díl. ČSR. Mnichov 1938 Č 33.
Tento nejen faktický, ale i logický příspěvek redboy je tím, k čemu měl dospět každý pozorný čtenář V. díl ČSR. Mnichov 1938 Č. 1 až 40.
Československá republika dne 30. září 1938 zůstala sama zrazena Francií, Velkou Británií, garanty Versailleské smlouvy.
Státní politika nacistického Německa především a státní politika fašistické Itálie dosáhla svého.
Ještě v díl 37 a 40 příští pondělí 11.8. 2008 budou k tomu řečena poslední fakta a pak se může v Debatě ( bude tam vytvořeno vlákno) každý člen i nečlen Palby vyjádřit.
Československá republika dne 30. září 1938 zůstala sama zrazena Francií, Velkou Británií, garanty Versailleské smlouvy.
Státní politika nacistického Německa především a státní politika fašistické Itálie dosáhla svého.
Ještě v díl 37 a 40 příští pondělí 11.8. 2008 budou k tomu řečena poslední fakta a pak se může v Debatě ( bude tam vytvořeno vlákno) každý člen i nečlen Palby vyjádřit.
Tak je tu diskuse, nebo není?
Já nezpochybňuji nátlak GB/Francie, ale to, že Beneš a Hodžova vláda překročili své pravomoci a odstoupil protiprávně území ČSR s více než 50% obyvatel.
Pokud chtěli naši předkové bránit své území, neměl jednat za jejich zády a postavit je před hotovou věc.
Proč nevyjednávali o 75%? V žádném jednání vlády z té doby se vůbec neřeší, co s těmi lidmi, které zaprodají Německu.
Já nezpochybňuji nátlak GB/Francie, ale to, že Beneš a Hodžova vláda překročili své pravomoci a odstoupil protiprávně území ČSR s více než 50% obyvatel.
Pokud chtěli naši předkové bránit své území, neměl jednat za jejich zády a postavit je před hotovou věc.
Proč nevyjednávali o 75%? V žádném jednání vlády z té doby se vůbec neřeší, co s těmi lidmi, které zaprodají Německu.
-
Cassius Chaerea
- Kapitán
- Příspěvky: 1247
- Registrován: 19/9/2007, 10:52
No a co nebylo protiprávní na celém zářiovém měsíci. Já vím dneska by se o tom vedli diskuze dva roky, pak by se šest měsíců zvažovalo referendum atd. Tehdy to nabralo takovej spád, jen se stačí podívat jak se Hitlerovi sekretářky za poslední měsíc před Mnichovem zapotili.Rosomak píše:Tak je tu diskuse, nebo není?
Já nezpochybňuji nátlak GB/Francie, ale to, že Beneš a Hodžova vláda překročili své pravomoci a odstoupil protiprávně území ČSR s více než 50% obyvatel.
V. díl. ČSR. Mnichov 1938 Č 33
Krátce k Mnichovu: To, k čemu tam došlo, má v mezinárodní politice odborné označení "Diktát". Není to nic proti ničemu. Jde prostě o označení jak způsobu jednání, tak druhu nátlaku. Konečně viz tkzv.Vídeňský diktát po roce 1815 např. vůči Sasku (jenže to bylo poraženou mocností).
Jde-li o diskusi: Hodlám se jí opravdu poslušně zdržeti až dokud nebude dopsáno. Co se pana Michana týče, beru ho
z části pod ochranu. Zatím jen shrnuje mezinárodní politickou situaci v meziválečném období a na jeho sklonku. Musím říci, že to oceňuji-nejsou to věci až tak všeobecně známé. Ale zároveň tím jsou dány limity sdělení. Takže např.vyhodnocení východisek a reakcí bude nejspíše vskutku "košér" nechati až na konec seriálu.
Jde-li o diskusi: Hodlám se jí opravdu poslušně zdržeti až dokud nebude dopsáno. Co se pana Michana týče, beru ho
z části pod ochranu. Zatím jen shrnuje mezinárodní politickou situaci v meziválečném období a na jeho sklonku. Musím říci, že to oceňuji-nejsou to věci až tak všeobecně známé. Ale zároveň tím jsou dány limity sdělení. Takže např.vyhodnocení východisek a reakcí bude nejspíše vskutku "košér" nechati až na konec seriálu.Dlužím zde omluvu pro Rosomák.
Omlouvám se, že jsem Tvou odpověď na Tvůj první příspěvek odpálil.
Zde je po zkoumání má dopověď:
Slova Mnichovská smlouva, Mnichovská dohoda, Mnichovský diktát a Mnichovská zrada, jsou vlastně mimo prvních dvou výrazů synonyma, která vznikla někdy během války a těsně po válce.
Nikoliv tedy ve smyslu komunistického Mnichovská zrada a Mnichovský diktát buržoazie, ale jako Mnichovský diktát, nebo Mnichovská zrada od Velké Británie a hlavně od Francie.
Tedy i nekomunističtí historici pro toto období používali :
Mnichovská smlouva, dohoda, ale jako synonymum – diktát, nebo zrada.
Pak je to nejen Mnichovská zrada a diktát používané komunistickými historiky 40 let ve smyslu zrady buržoazie, ale Mnichovská zrada ve smyslu zrada od Velké Británie a Francie, jako zrada velmocí a zrada Versailleské smlouvy.
No a takto se mě to za ta léta ( nejen mě, ale i např John a další novější historici nekomunističtí, to jako synonymum použijí) dostalo pod kůži.
Tedy Mnichovská smlouva, dohoda, diktát a zrada, jako synonymum i v novodobém popisu dějin.
Samozřejmě bych to měl, mohl změnit – nemyslím si však po tomto vysvětlení, že je to ten nejdůležitější problém v popisu Mnichova.
Omlouvám se, že jsem Tvou odpověď na Tvůj první příspěvek odpálil.
Zde je po zkoumání má dopověď:
Slova Mnichovská smlouva, Mnichovská dohoda, Mnichovský diktát a Mnichovská zrada, jsou vlastně mimo prvních dvou výrazů synonyma, která vznikla někdy během války a těsně po válce.
Nikoliv tedy ve smyslu komunistického Mnichovská zrada a Mnichovský diktát buržoazie, ale jako Mnichovský diktát, nebo Mnichovská zrada od Velké Británie a hlavně od Francie.
Tedy i nekomunističtí historici pro toto období používali :
Mnichovská smlouva, dohoda, ale jako synonymum – diktát, nebo zrada.
Pak je to nejen Mnichovská zrada a diktát používané komunistickými historiky 40 let ve smyslu zrady buržoazie, ale Mnichovská zrada ve smyslu zrada od Velké Británie a Francie, jako zrada velmocí a zrada Versailleské smlouvy.
No a takto se mě to za ta léta ( nejen mě, ale i např John a další novější historici nekomunističtí, to jako synonymum použijí) dostalo pod kůži.
Tedy Mnichovská smlouva, dohoda, diktát a zrada, jako synonymum i v novodobém popisu dějin.
Samozřejmě bych to měl, mohl změnit – nemyslím si však po tomto vysvětlení, že je to ten nejdůležitější problém v popisu Mnichova.