Bitva u Wogastisburgu (631)

[kacermiroslav]

Bitva u Wogastisburgu
zřejmě kdesi v Čechách
rok 631

Pravděpodobný maximální rozsah Sámovy říše s vyznačenými směry útoku Franské říše z roku 631 proti Sámově kmenovému svazu.
(1) Austrasijci; (2) Alamani; (3) Langobardi

--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sámova říše
velitel: Sámo (* ? - + 658/662) „král“ Slovanů v letech 626/627 - 658/662
počty: ???

Franská říše
velitel: Dagobert I. (* cca 608 - 16.1.639), král Austrasie (623-634), král všech Franků (629-634), král Neustrie a Burgundska (629-639)
počty: ??? velké
--------------------------------------------------------------------------------------------------------

rok 631
Když toho roku (631) Slované jménem Venédové v království Sámově zavraždili a o majetek oloupili kupce Franků ve velikém počtu, to byl počátek svády mezi Dagobertem a Sámem, králem Slovanů.A Dagobert posílá vyslance Sicharia k Sámovi se žádostí, aby dal spravedlivě napraviti za kupce, jež jeho lidé zavraždili a jejichž majetek si nedovoleně přivlastnili. Sámo nechtěje Sicharia viděti, ani by nebyl dovolil, aby k němu přišel; Sicharius obléknuv se na způsob Slovanů, přišel se svými lidmi před Sáma; oznámil mu všechno, co měl uloženo. Ale jak to bývá u pohanství a zpupnosti pošetilých, nic, čeho se jeho lidé dopustili, nebylo Sámem napraveno, leč toliko chtěl dáti dovolení , aby spravedlivost byla navzájem sjednána o těchto a jiných obviněních, která vzešla mezi stranami. Sicharius
jako zpozdilý vyslanec mluvil proti Sámovi slovy nespravedlivými, které neměl uložená, a výhružkami tak, že by Sámo a jeho lid království byli povinni služebnost Dagobertovi.Sámo odpovídaje již popuzen pravil:"I země, kterou máme, je Dagobertova i my jsme jeho, jestliže však nařídí uchovati s námi přátelství." Sicharius řekl:"Není možné , aby křesťané a sluhové boží mohli uzavírat přátelství se psy." Sámo proti tomu pověděl:"Jestliže vy jste sluhové boží, zatím co vy proti Bohu jednáte, my jsme si vzali dovolení zuby vás roztrhati."Sicharius byl vyhnán z dohledu Sámova. Kdy toto oznámil Dagobertovi, Dagobert pyšně přikáže sebrati vojsko z celého království Austrasijců proti Sámovi a Venédům; tu vojsko vtrhne třemi spořádanými zástupy na Venédy , ba i Langobardi, koupeni Dagobertem, taktéž nepřátelsky vytáhli na Slovany. Slované se proti nim připravili a na těch i jiných místech vojsko Alamanů s vévodou Chrodobertem zvítězilo na území, na které vtrhlo.Langobardi taktéž zvítězili a Alamani a Langobardi s sebou přivedli velmi velký počet zajatců ze Slovanů.Austrasijci však, když přitrhli k hradu Wogastisburg, kde se opevnilo velmi četné vojsko statečných Venédů, obklíčili jej, bojujíce po tři dny, a tu je mečem zabito mnoho z vojska Dagobertova, a odtud zbaběle, zanechávajíce všechny válečné stany a věci, které měli, vracejí se k vlastním sídlům. Potom hojnou odplatou vpadávají Venédové do Durynska a ostatních krajů království Franků za účelem plenu; ba i Dervan, vévoda kmene Srbů, kteří byli z rodu Slovanů a již dávno patřili ke království Franků, přidal se se svými ke království Sámovu.A to vítězství , kterého Venédové proti Frankům dobyli, ne tak získala statečnost Slovanů jako zmalomysleni Austrasijců, když viděli , že s Dagobertem v nenávist a neustále budou olupováni.
(Zdroje: Dějiny českého státu v dokumentech , Zdeněk Veselý)


Jak rostla moc Sámova kmenového svazu, tak rostla i závist okolních zemí, zejména pak Franské říše, která si dělala nárok na území Slovanů ve svém sousedství. Jelikož tyto slovanské země byli pohanské, měl nastávající konflikt i požehnání církve.

V roce 631 se stala Sámova říše terčem rozsáhlého tažení franského krále Dagoberta I. s cílem zničit tuto slovanskou říši a podmanit si její obyvatele. Dagobert vyslal celkem tři voje proti Sámovým Slovanům složené z Alamanů, Austrasijciců a Langobardů. Tento způsob vyslání více armád na nepřátelské území, byl oblíbenou strategii již od dob římských a uplatňoval se po celou dobu ranného středověku i později. Vojsko se pak většinou spojilo na předem dohodnutém místě. Takto organizovaný přesun na území nepřítele vyvolával nutnost zajistit si spížováním dostatek zásob pro vojsko, protože to si s sebou většinou bralo zásoby pouze na pár dnů a pak se o sebe jednotlivé vojenské oddíly musely postarat samy. Což v praxi znamená pleněním a rabováním nepřátelského území, kterým táhly a tím pádem tato taktika postihla i samotného nepřítele (vyhlazení obyvatelstva, vypálené osady, zabrané zásoby jídla atd.). A právě dva voje a to Alamanů a Langobardů do značné míry poplenilo zem s získalo bohatou kořist. Langobardi táhli ze severní Itálie, pravděpodobně po staré Jantarové cestě východním Příalpím, někam do prostoru starého římského tábora Carnuntum poblíž soutoku Moravy s Dunajem. Alamáni se pravděpodobně přesouvali na východ přes Bavorsko podél pravého břehu Dunaje po staré římské cestě, která v době římské říše spojovala jednotlivá vojenská opevnění na jižním břehu Dunaje. Hlavní vojsko Austrasijců se asi shromáždilo v Metách, poté postupovalo k soutoku Mohanu s Rýnem a Pomohaním dále na východ. Jak daleko, to zůstává dodnes bez odpovědi a od toho se taky hledá různá lokalizace Wogastisburgu

Strategický plán obrany proti franskému plánu, pokud jej tak můžeme nazvat, mohl za výše naznačených okolností vycházet z oslabení obrany na bočních směrech útoku Alamanů i Langobardů (kteří se patrně stejně nedostali až do centrální části Sámovy říše hledané většinou někde v dolním či středním Pomoraví), ale naopak za cenu možných obětí na obou vedlejších směrech se snažit zabránit postupu nejsilnějších austrasijských oddílů a jejich spojení s Alamany a Langobardy v jádru říše. Franské vojsko se pak po tři dny snažilo ztéct valy a palisády opevnění na hradišti Wogastisburg. Slované se však bránili natolik účinně, že ani po třech dnech se franskému vojsku nepodařilo pevnosti dobýt. K obratu pak došlo třetí den, kdy jak zaznamenal kronikář „Slované mečem“ pobili již tolik Franků, že se zbývající dali na ústup a mnohé co měli s sebou na výpravě, radši nechali na místě. Slované se tak zmocnili veliké kořisti. Nevíme ovšem, jestli posádka hradiště vyrazila třetího dne do bitvy na výpad, nebo jestli oblehaným přispěchal na pomoc Sámo, či jiné slovanské vojsko, které vpadlo Frankům do týlu.

Po vítězné bitvě u Wogastisburgu, se stáhli zbývající dvě franské armády pryč ze slovanského území. Slované v odvedu pak ještě buď ve stejném roce, nebo v následujícím podnikli výpravu do Duryňska, kde svou kořist dále rozmnožili.

S bitvou u Wogastisburgu je také spojováno ukončení franské christianizační činnosti, která právě za vlády Dagoberta I. (623-638/639) ve středním Podunají započala. O jejím průběhu nám vyprávějí „Životy sv. Amanda“, která zpracovala řada ranně středověkých autorů. Z popisu Milona z Elnonu (kap. II, 2, 5, v. 195-200) biskup-opat Amand z Maastrichtu musel svou činnost provádět se souhlasem nejen svého panovníka, ale také vládce Podunají, kterým byl v té době již Sámo. Zřejmě po roce 631 pak byla tato christianizační činnost ukončena pro zhoršené vztahy mezi oběma říšemi.

Díky kronice tak řečeného Fredegara vůbec víme o existenci Sámovy říše, neboť je to jediná kronika, která se o říši zmiňuje. A to vlastně jen díky tomu, že franský král Dagobert byl poražen v bitvě u neznámo položeného Wogastisburgu. Bohužel , i přesto, že kronika sestává ze čtyř knih, o Sámově říši jsou zde pouze dvě krátké kapitoly ve čtvrté knize. Jedna z nich ale popisuje co předcházelo tažení krále Dagoberta proti Sámovy a stejně tak zachycuje i průběh bitvy. Z toho důvodu to je pro nás neocenitelný zdroj informací.


Pod dojmem Sámova vítězství u Wogastisburgu (631) se na jeho stranu přidává vévoda srbských Slovanů (Lužických Srbů) Dervan. Ten až doposud uznával Franskou svrchovanost. Z tohoto spojení pak také vycházíme v úvahách o územním rozsahu Sámovy říše, protože Srbové sídlili na severozápad od dnešní České republiky a se Sámovou říši přímo sousedili. Samotné panství vévody Dervana pak sousedilo již se Saskem, tedy částí Franské říše. Ovšem pomoc u Sáma nehledali pouze nejbližší sousedé. Také ze vzdáleného Bulharska přišli žadatelé o azyl. Avarský kaganát totiž nebyl porážkou od Sámových Slovanů a jeho spojenců zničen, ale pouze přišel o část svého území a o nadvládu nad západními Slovany. Na jihu a východě Avarského kaganátu byla situace jiná, i když již i tak silně ovlivněná prohrami se Sámovými bojovníky. Navíc v roce 630 zemřel „kagan“ (panovník) a mezi Avary a jejich Bulharskými spojenci (Kutringy) nastal boj o královládu. Tento boj o vedení v říši pak značně oslabil avarský kaganát. Popis nám opět zanechal Fredegar ve své kronice:

rok 631
V tom roce zavládlo velké vzrušení v Panonii, království Avarů, zvaných Hunové, poněvadž se bojovalo o královládu. Šlo o to, kdo by se měl stát nástupcem, [zda] jeden z Avarů, [či] druhý z Bulharů. Sešlo se množství lidu a oba dva vzájemně zápolili. Nakonec Avaři Bulhary přemohli. Bulhaři [byli] přemoženi a devět tisíc mužů s ženami a dětmi bylo vypuzeno a uchýlilo se k Dagobertovi. Žádali, aby je přijal a ponechal v zemi franské. Dagobert přikázal Bavorům, aby je přijali k přezimování, a mezitím jednal s Franky, co s nimi počít dále. Když byli rozděleni po domech Bavorů na přezimování, rozkázal Dagobert na radu Franků Bavorům, aby ve svých domech v jedinou noc zabili každého Bulhara s ženami a dětmi. To bylo hned Bavory vykonáno. Nikdo z oněch Bulharů nezůstal, pouze Alciok se sedmi sty muži a s ženami a s dětmi se zachránili v marce Vinidů. Potom po mnoho let žil se svými u Valuka, vévody Vinidů..
(Zdroje: Dějiny českého státu v dokumentech , Zdeněk Veselý)

Přestože tu není zcela jasná zmínka o Sámově kmenovém svazu, tak již z dřívějška víme, že Vallukovy Korutany se k Sámovi přidali po jeho úspěšném proti avarském boji z let předchozích. Bulhaři tak nalezli azyl na území Sámovy říše. O Alciokovi (též Alzekovi) se kromě Fdredegara také zmiňuje Paulus Diakon ve své knize „Dějiny Langobardů“, kniha pátá. Tento dobový autor pak uvádí, že Alciok kolem roku 663 odešel od Vinidů (Slovanů) po Sámově úmrtí a našel se svými lidmi nový domov u langobardského krále Grimoalda, který jej nechal usadit v Beneventsku.

Slovanské hradiště z pol. 8.století (Klučov)



MOŽNÁ PODOBA WOGASTISBURGU

Hradiště KLUČOV
Řada historiků i čtenářů zajímající se o období Sámovy říše si kromě celé řady jiných otázek klade také další, a to jakou podobu mohlo mít hradiště Wogastisburg, u kterého byla svedena třídenní bitva v roce 631. Samozřejmě na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď už jen z toho důvodu, že poloha hradiště je nám neznámá. Dodnes se Wogastisburg lokalizuje do přibližně dvou desítek míst s tím, že ne všechny jsou na území dnešní České republiky, kde se i předpokládá centrum říše. Abychom se tedy pokusili na tuto otázkou odpovědět musíme si vypomoci jiným hradištěm, které se nalézalo na našem území a bylo zbudováno v době existence Sámovy říše. A mezi nejstaršími archeologicky prozkoumanými hradišti patří čelní místo Klučovu.
Klučov leží 5 km severovýchodně od Českého Brodu. Samotný areál hradiště pak obsadil výraznou krajinnou dominantu (250 m.nm.), kterou převyšuje okolní terén o 45 metrů, na pravém břehu Šembery. Nejstarší doložené osídlení lokality Klučova se podařilo datovat do doby neolitu (cca 5.000 let př.Kr.). Sídlištní osada s dlouhou stavbou neznámého účelu je pak doložena v ranném eneolitu (4.200 let př. Kr.). Nepřetržité osídlení Klučovského kopce pokračovalo i v době kultury nálevkových pohárů, z které se dochovala celá řada zlomkové keramiky a kostrových hrobů. Již s touto pravěkou fází je spojováno první opevnění (neznámého charakteru) doplněné o klínovitý příkop hluboký 1,7 až 2,9 metrů o šířcě až 4,2 metrů. Nové opevnění dostalo návrší opět v době bronzové (2.000 př.Kr.) lidem unětické kultury. Tato druhá fáze opevnění byla provedena s čelní i zadní stěnou z kůlů, přičemž opěvněná plocha vymezovala prostor 1,6 hektarů. Před hradbou byl vyhlouben až 7 metrů široký hrotitý příkop. Z pozdní doby halštatské byly odkryty sídlištní jámy, přičemž v jedné z nich byla nalezena unikátní železná kosa. Také se opět dochovali žárové hroby s bronzovými náramky datující toto osídlení do 6. - 5.století př. Kr. Pohřebiště prakticky všech kultur obývajících Klučov se nachází pod hradištěm na mírném svahu klesajícím k Šembeře, asi 400 metrů severně od vesnice.
Co se slovanského osídlení týče, tak jeho počátky se spojují s danou lokalitou na počátek 8.století, ale často se klade již do konce 7.století. Toto ranně středověké slovanské hradiště bylo původně jednodílné o trojůhelníkovitém tvaru a rozlose asi 1,5 hektarů. Celý areál byl obehnán hradbou o výšce 2,5 metrů a příkopem o šířce až 9,5 metrů. Hloubka příkopu pak byla více jak 3 metry. Na počátku 9.století pak Klučov obdržel další fortifikační fázi, když bylo opevněno i původně nechráněné předhradí. Tím se plocha hradiště zvětšila o 1 hektar na celkových 2,5 hektarů. Vnější hradba z počátku 9.století dosahovala šířky cca 5 metrů a byla tvořena řadou svislých kůlů s prostorem vyplněným hlínou. Kromě hradby a příkopů byly při archeologických výzkumech nalezeny zbytky mohutné vstupní brány s šestibokou věží, po jejicž stranách vedli dva úzké vstupní průchody do hradiště. Zánik hradiště je datován do poloviny 9.století a je spojován s rozšiřující se mocí kouřimských knížat.
Mimo areál Klučova byl v roce 1964 nalezen kostrový hrob starší ženy, uložené hlavou k západu s výbavou (náhrdelník, železná přeska, nůž, skleněné perly) datovanou do 7. nebo 8.století. Tím byla potvrzena datace vzniku ranně slovanského hradiště. V údolí Šembery bylo v okolí dnešní železniční zastávky zjištěno další sídliště z mladší a pozdní doby halštatské.
Areál Klučova byl důkladně prozkoumán pod vedením J.Kudrnáče v letech 1949-1958 a jako jedno z nejstarších slovanských hradišť na území Čech je zaspáno na seznam kulturních památek České republiky.

Průřez opevnění na hradišti Klučov (pol. 8.století)
rekonstrukce brány na hradišti Klučov (pol. 8.století)




LOKALIZACE WOGASTISBURGU
Kde tedy ležel Vogastisburg? Většinu výše uvedených lokalit vyřazují ze hry archeologické nálezy. Ty pocházejí buď z doby starší (např. Úhošť u Kadaně č. 5), nebo naopak mladší (např. Domažlice-Tuhošť, č. 3). Jedině na vrchu Rubín u Podbořan (č. 18) (katastr Dolánky, obec Kaštice a Pšov, okres Louny) nové sondáže (J. Kruta a V. Bubeník) i získaná kolekce keramiky a dalších nálezů prokázaly osídlení a také opevnění celé polohy snad již na sklonku 6. století. K další možné lokalizaci Sámova Wogastisburgu naposledy přispěl Ing. Jaroslav Růžička ze Znojma (2006). Umísťuje jej do blízkosti Vranova nad Dyjí (č. 19) v pravděpodobném směru tažení Austrasijců jižními Čechami a podél řeky Dyje do centra Sámovy říše, předpokládaného dosud v Pomoraví.


Vybrané lokality ztotožňované s Vogastisburgem: 1 – Reicheneck u Hersbrucku, 2 – Voigsburg,
3 – Domažlice-Tuhošť, 4 – Loket, 5 – Úhošť u Kadaně, 6 – Staffelberg u Staffelsteinu, 7 – Burk
u Forchheimu, 8 – Wossburg, 9 – kontaktní zóna nejstarších slovanských hradišť na území
Dervanových Srbů, 10 – Voitsberg, 11 – Mikulčice, 12 – Hostýn, 13 – Znojmo, 14 – Melk,
15 – Wien, 16 – Bisamberg, 17 – Bratislava, 18 – Rubín u Podbořan, 19 – Vranov nad Dyjí.
Podle M. Lutovského-N. Profantové 1995 doplnil Z. Měřínský 2002 a P. Šimík 2007.


Pokusy o lokalizaci Wogastisburgu
1763 - někde na území severních Srbů u tzv. limes sorabicus na linii Mohan-Rednitz-Nába (Gelasius Dobner)
1771 - Wolgast (Wologoszcz) v Pomořanech (A.G. Schwartz)
1772 - Voigtsburg ve Vogtlandu (Johann Erich Thunmann)
1814 - Voitsberg ve Štýrsku (Josef Dobrovský, tento názor razil později i jeho žák Jernej Kopitar)
1829 - Reicheneck u Hersbrucku (K. Mannert)
1837 - hypotetický Woigast někde na Ohři; poprvé v hledáno v Čechách (Kaspar Zeuss, 1884 Bruno Krusch)
1837 - někde na trase Rýn-Mohan-Čechy (Pavel Josef Šafařík)
1843 - Wossburg (Wóspork) v Horní Lužici (Leopold von Ledebur)
1843 - Tuhošť (Domažlice/Taus) (Václav Vladivoj Tomek, 1844 František Palacký, 1899 Adolf Bachmann)
1881 - Úhošť/Purberk u Kadaně (Augustin Sedláček, 1896 František Nerad, 1912 Václav Novotný, *1919 Lubor Niederle, 1937 R. Käubler, 1949 Gerard Labuda)
1884 - Loket (Krause)
1911 - Staffelberg u Staffelsteinu (Fr. Frank)
1951 - Vídeň (Karl Oettinger)
1979 - Bratislava (Matúš Kučera)
1979 - Rubín u Podbořan (Josef Bubeník, 1997 Dušan Třeštík)
2006 - Ptačí vrch u Vranova nad Dyjí (Jaroslav Růžička)


Poznámky:
Existují ještě dva výhradně tendenční spisy z 9.století, ale oba líčí spor Sáma a Dagoberta naprosto odlišně (tendenčně) od jejího vzoru, tedy Kroniky tak řečeného Fredegara. Jedná se o "Činy krále Franků Dagoberta I." ( Gesta Dagoberti I. regnis Francorum ) a "Obracení Bavorů a Korutanců na víru" (Conversio Bagoarirum et Carantanorum).



Zdroje:
Měřínský, Z. - České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. - Praha 2009
Čornej, P., Kučera J., Vaníček V. a kolektiv - Evropa císařů a králů - Praha 1997
Kvirec, J.; Kunstová, E. - České dějiny do roku 1914 Historie v dokumentech - Liberec 2006
MNO a Československá akademie věd - Československý vojenský atlas - Praha 1965
Encyklopedie Slovanské archeologie – Michal Lutovský - 2001
Významné bitvy v Čechách a na Moravě – Jiří Macoun – 2007
Třeštík, D. - Počátky Přemyslovců - Praha 2003
Reader´s Digest Výběr - Encyklopedie českých dějin - Praha 2008
www.moraviamagna.cz
www.e-stredovek.cz
www.slovane.cz

[Pátrač]

Tato bitva je považována za jakési UFO v našich dějinách. Hodně se o ní mluvilo a neustále se zkoumá ale zatím nikdo neví, jestli opravdu byla a pokud ano kde se odehrála.

Zajímavý příspěvek, hodně možností a alespoň se mají historici a archeologové čím bavit další léta.

[kacermiroslav]

Máš pravdu, že se o této třídenní bitvě, která se udála někde v našich zemích nic neví. Bohužel propast dějin je příliš velká a de facto kromě kroniky tzv. Fredegara scholastika nic o této bitvě a de facto ani o Sámově říši nevíme. Určitý posun se udál až za poslední dvě staletí, kdy mohla být řada věcí potvrzena nebo vyvrácena archeologickými průzkumy, co se ale vlastního Wogatisburgu týče, tak těch lokalit, která by se musela propátrat je příliš mnoho a s nejasným výsledkem. Takže nám nezbývá než věřit, Fredegarovi, který snad ve své době neměl v úmyslu si vymýšlet a mystifikovat tak naše generáce nějakým historickým dějem, který by se nestál.

Poměrně dost různých teoretických prací na téma Wogatisburg atd., je na stránkách www.moraviamagna.cz

PS: Kdysi jako malej kluk jsem o této bitvě četl knížku "Groznatův štít" od Jiřího Řípy z roku 1976. Tedy aspoň si myslím, že tehdá, když jsem to před 25 lety četl, tak to bylo právě o této bitvě. Ovšem byla to jen dobrodružná literatura, nikoliv nějaká odborná, ze kterého by se dalo vycházet.

[kacermiroslav]

Poněkud jsem obohatil původní článek, aby byl líbivější a podrobnější. Dále bych se chtěl krátce pozastavit krátkou úvahou nad některými názory, které jsou prezentované na východ od našich hranic ohledně Sámova kmenového svazu a Wogastisburgu. Nejprve citace:

"Slovania v 6. storočí vytvorili prvú samostatnú Samovu ríšu, ktorá mala hlavné sídlo Wogastisburg v okolí dnešnej Bratislavy. "

dále

"Tlkot srdca svetadielu vychádzal od nepamäti práve spod slovenskej zeme. Od stredného Dunaja sa podľa Nestorovej kroniky rozišli Slovania osídliť väčšinu Európy. Od stredného Dunaja sa po páde svetovládneho Ríma rozbehli Vandali, Alani a Kvádi dobýjať západný svet. A práve na našom území sa zastavili Avari a nechali proti sebe vzniknúť Samovu ríšu. Táto dŕžava s centrom v Bratislavskej bráne rozprestierajúc sa od Karpát po Alpy a od Dunaja po Labe sa stala základom všetkých nasledujúcich slovenských štátností.
Bola poslednou, ktorá stála na pôvodnom prírodnom myšlienkovom svete Slovanov, siahajúcom hlboko k indoeurópskym koreňom. No bola prvou, ktorá začala budovať novodobú slovanskú sústavu."

V souvislosti s kladením Wogastisburgu do Bratislavy bych chtěl upozornit na několik podstatných faktů.
1) Jedná se o teorii jednoho historika p.Kučery. Takových teorií, které kladou do Wogastisburgu je celá řada (viz. úvodní článek). Nicméně žádná z těchto teorii netvrdí, že se jedná o holý fakt.

2) Musíme si uvědomit, že neexistuje spojitost mezi Wogastisburgem a hlavním sídlem Sámova kmenového svazu. Tvrdit opak je zavádějící. Může tedy zůstat jen o teoretické možnosti jako v případě dalších lokalizací výše.

3) Proti teorii p. Matúše Kučery z roku 1979, který spojuje Wogastisburg=Bratislava, z kterého někteří udělali Wogastisburg=Bratislava=hlavní sídlo říše, hovoří řada, i když nepřímých důkazů (nicméně takové najdeme u všech lokalit, u některých ale více, či méně).

3a) Vojsko vypravené proti Slovanům v roce 631 útočilo ze tří směrů. Proti Bratislavě připadají v úvahu Alamani nebo Langobardi. Spíše se předpokládají Langobardi. Nicméně hlavní síly, tedy síly krále Dagoberta tvořené Austrasijci proti Bratislavě můžeme zcela určitě vyškrtnout, protože by pouze kopírovali pohyb Alamanského nebo Langobardského vojska a proti Sámovi by museli po urazit velký kus po vlastní zemi. Položme si tedy otázku...necháme dobývat hlavní sídlo někým, koho jsme získali za úplatu? (viz. Fredegarova kronika). Nebo jej necháme dobývat "jen vévodou" (viz. Alamani). A nebo bude hlavní útok iniciátora směřovat proti centru říše? O tom že Dagobert věděl, kde leží centrum Sámova svazu nám opět podává důkaz Fredegarova kronika, když líčí příchod vyslance Sichariuse za Sámem. Podle mě je odpověď jasná....útok Austrasijců byl veden proti centru, zatímco útoky Alamanů a Langobardů byly pouze vedlejší.

3b) Bratislava v té době ležela na pomezi neklidné a válečné slovansko-avarské hranici. V té době navíc ani Vallukovy Korutany nepatřili pod Sámovu říši. Otázka tedy opět zní....budu mít hlavním centrem říše hradiště, které je na dosah nepřátelům, se kterými prakticky deset let vedou nepřetržité války? (viz. Avarský kaganát). Chci mít hlavní město říše s nezbytným hospodářským i vojenským zázemím prakticky na dostřel raně středověkého luku (tedy jen co by šíp překonal Dunaj) ???

Je nutno si uvědomit, že hranice mezi Slovany a Avary byla na Dunaji. V případě Bratislavy tak opět můžeme maximálně uvažovat pouze v souvislosti s jednou z pohraničních pevností Sámova kmenového svazu a nikoliv jako s centrem říše, kterou v ném některá média chtějí vidět.

3c) Máme z okolí Bratislavy nějaké archeologické nálezy, které bychom mohli spojovat se Slovany a 7.stoletím? V případě Moravy máme takových nálezů celou řadu včetně nálezů lebky avarské princezny (Náklo u Vacenovic). A tak jak jistě čtenář uzná, byla vyvdaná jedině za velice mocného vládce, možná i za samotného Sáma. Kromě toho máme z území současné Moravy četné další nálezy jako padělané byzantské zlaté mince. Kdo byl tak mocný, že si mohl dovolit na svém území provozovat padělatelskou devizní minci? (Bohuslavice u Kyjova). Dále ve Zbrodu u Mutěnic byla nalezena zatím největší slovanská sídlištní aglomerace (více jak 100 objektů, včetně luxusních nadzemních domů s pecemi) z období Sámova kmenového svazu včetně výrobních areálů.

3d) Protiavarské povstání, které vypuklo před rokem 623 pak zasáhlo hlavně styčné území, tedy kolem Dunaje dnešní Jižní Slovensko a severní Maďarsko. Pochybuji, že by si někdo zvolil za hlavní sídlo léty bojů zpustošenou a vylidněnou zemi.

3e) Kromě výše uvedených důvodů bych pak chtěl upozornit, že dnešní území Slovenské republiky bylo jen svou nepatrnou částí součástí Sámova kmenového svazu. Ten naopak ve své prvotní fázi, tedy před Vallukovým a Dervanovým vstupem do společného svazku, zaujímal celou Moravu a Čechy.

[jmodrak]

Miroslav len by som ťa opravil
1. Wogastisburg nemuselo byť hl. mesto, iba dôležita pevnosť, resp. dopravný uzol.
2. Samo nemusel mať hlavné mesto. Aj franský králi ak to zjednoduším "kočovali s celým dvorom" od mesta k mestu.
3. Panovníci, ktorý vedu vojny, resp. majú nekľudne hranice, sa sťahujú k nim. Ako príklad -Ravena - sídlo cisára zapadorímskej ríše, defakto hl. mesto, Petrohrad ako bašta proti Švédom, Ktésifón u Partov atď.
Ak sú preklady správne, sám by som Wogastiburg kládol asi niekde do Lužice alebo v jej blízkosti.

ba i Dervan, vévoda kmene Srbů, kteří byli z rodu Slovanů a již dávno patřili ke království Franků, přidal se se svými ke království Sámovu.A to vítězství , kterého Venédové proti Frankům dobyli, ne tak získala statečnost Slovanů jako zmalomysleni Austrasijců, když viděli , že s Dagobertem v nenávist a neustále budou olupováni.

pretože táto udalosť musela byť dosť blízko, inak by sa o veľkom víťastve nemohol presvedčiť. Možno to bola pevnosť, kde sa dalo rýchlo zhromaždiť vojsko - dopravný uzol. Výber miesta nechám do diskusie.

[kacermiroslav]

Jak jsem psal ve svém bodě č. 2....skutečně neexistuje spojitost mezi Wogastisburgem - Bratislavou a hlavním městem Sámovy říše.

1. S významem Wogastisburgu, který píšeš se můžu ztotožnit.
2. Co se putování středověkých panovníků...ano to byla běžná praxe, ale obvykle měli jedno hlavní mocenské centrum.
3. To je pravda, ale je rozdíl být při tom, kde se něco děje a nebo mít místo, od kud je tvá moc organizovaná a zajišťována i hospodářsky. Osobně souhlasím že až tak daleko od místa protiavarského povstání hlavní centrum říše nebylo. Ztotožňuji se s názorem většiny historiků, kteří jej kladou na Moravu (např. Náklo a další moravské lokality).

Ovšem jednoznačná odpověď na lokalizaci Wogastisburgu a centra Sámovy říše prostě nejsou. Proto mě zaráží, že u řady médii je hlavní sídlo striktně spojováno s Bratislavou = Wogastisburg. Jak jsem psal....je to jen teorie a mít tuto verzi na svých stránkách bez patřičných souvislostí je prostě více než zavádějící.

[jmodrak]

K Wogastiburgu by bola ešte jedna teória, že vlastne neležal ani v Samovej ríši, ale niekde v Nemecku. Je to celkom možné ak si uvedomíme, že do r.629 prebieha občianska – doslova vnútro rodinná vojna o moc, ktorá končí vyvraždením jednej vetvy. Dagobert sa stáva víťazom, ale určité provincie – napr. Durínsko kladie odpor. Samo bol Frank – št. príslušnosť a určite mal cez svojich kupeckých spolupracovníkov správy. Je tiež možné, že sa podieľal na vojne a podporoval stranu, ktorá prehrala. Práve podpora Durínska mohla byť ta vec – okradnutie kupcov iba zámienka, pre ktorú sa pohádal dosť ostro s vyslancom. To by aj odpovedalo tomu, že ho Samo nechcel prijať a nediplomaticky ho vyhodil – prosto vedel čo je vo veci. Ani vyhadzov vyslanca ešte nebol dôvod k vojne. O tej bolo zrejme už dávno rozhodnuté. Preto išlo vojsko Austurčanov do Durínska – hl. cieľa výpravy a proti vlastnému jadru šli spojenci za korisť. Cieľom nebolo Sama zničiť, iba oslabiť tak, aby sa nemohol miešať do politiky Franskej ríše, ale držal Avarov od Frankov. Wogastiburg mohol byť hradom Durínskeho vojvodu, možno až niekde v hĺbke Franskej ríše, doplnený Samovými bojovníkmi. Samotný Samo je niekedy označovaný ako kupec s otrokmi, čo bude asi nezmysel, skôr si myslím, že skôr verboval bojovníkov do občianskych vojen. Možno to bol vyslúžili vojak, preto ta znalosť boja.
To, že to bol skôr nejaký kamenný hrad alebo tábor, svedčí aj to, že ho Fredegar volal castrum.

[kacermiroslav]

Ano...Durynsko je to jedna z lokalizací kam historici kladou Wogastisburg, kterou jsem uvedl výše. Osobně ji ale nepovažuju za příliš reálnou s ohledem na další vojenské aktivity mezi Franskou říši a Sámem v oblasti Durynska. Viz. podrobněji ZDE:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4075

Pokud by byl Wogastisburg v Durynsku, tak bychom po vítězné slovanské bitvě zřejmě o pouhých pár let později nemohli mít zprávy o vzbouřeném Durynsku, do kterého podnikali vpády Slované. Pokud by byl Wogastisburk na tomto území, tak by jej s největší pravděpodobností drželi s okolím územím, tedy Durynskem i nadále. Což víme, že nedrželi.

rok 634
V jedenáctém roce kralování Dagobertova, když Venedi (Slované) na rozkaz Sámův statečně doráželi a opětovně po překročení svých hranic za účelem pustošení království Franků vpadli do Durynska a ostatních krajů, přišel Dagobert do města Met a na radu biskupů i velmožů a za souhlasu všech předáků svého království povýšil svého syna Sigiberta na krále v Austrii a povolil mu, aby měl sídlo v městě Metách. (…). Potom je známo, že Austrasiové svým úsilím prospěšně bránili hranice a království Franků proti Venedům.
(Zdroje: Fredegarova kronika)

K roku 636 pak již máme infromaci k Durynském vévodovi Radulfovi, který byl do této funkce dosazen králem Dagobertem a který zastavil další slovanské vpády do této části Franské říše.

[jmodrak]

To je práve, čo nevieme. Samo určite nechcel vojnu s Frankmi tým, že by obsadil Durínsko, stačila mu Lužica a naklonený miestny vládca, ktorý by garantoval bezpečnosť hranice zo západu. Jednoducho vzbúrenemu veľmožovi dodal vojakov, zaviazal si ho a to mu stačilo. Počítal, že sa veľmož dohodne s Dagobertom. To, že podnikal výpravy môže svedčiť o tom, že podporoval dotyčného veľmoža proti je ho nepriateľom tak, aby vina nepadla naňho. Či bol tým veľmožom Radulf možme iba odhadovať. Zastaviť vpády mohol aj dohodou popr. výkupným atď. Chcelo by to je ho životopis. Faktom je, že žiadne ďalšie výpravy Frankov už neboli, resp. o nich nevieme. Radulf sa údajne s Samom pritelil, čo by vysvetľovalo ukončenie nájazdov Slovanov po jeho vymenovaní. Toľko teoria.

[kacermiroslav]

Tady bych to raději více rozlišil. Sámo přišel ke Slovanům v době protiavarského povstání (to již nějakou dobu běželo) kolem roku 622/623. Někde před tažením avarsko-slovanského vojska proti Konstantinopoli (626) byl zřejmě zvolen za krále. Poté se k jeho říši připojil Valluk se svými Korutany. V roce 631 proběhla válka s Dagobertem a následně se k Sámovi přidal Dervan se svými Srby. Tedy před rokem 631 nemůžeme Sáma spojovat s Dervanem, Lužicí. V letech 634-636 pak Sámo vedl válku proti Durynsku, kde byl jako správce Dagoberta I. dosazen Radulf. Útoky Slované vedli z Čech a z Dervanova Srbska. Radulf tyto útoky 636 zastavil a to vojenskou mocí. Roku 641, ale sám vyvolal vzpouru proti svému králi. Sámo v této válce zůstal neutrální. Je možné že s Radulfem měl v této době přátelské vztahy, ale podle mě nijak raději neriskoval další vpád franského vojska.

[matjka]

Proč se jednou píš Wogastisburg a jednou Vogatisburg

[jmodrak]

W v latinčine - teda Fredegarovej doby je naše V. V sa čítalo aj ako U. Ale napr. J. Zástěra udáva ako správny názov Chegastisburg. Tak si vyber podľa chuti.

[Zemakt]

Jedno z možných vysvětlení (dalších):

Vrch Vladař
https://www.archeologickyatlas.cz/cs/lo ... GlPp2FTwGA

https://stel.asu.cas.cz/~slechta/HISTOR ... wogst.html

[Juraj Tichý]

Moc na západ. Samova ríša vznikla vďaka Avarom...

"Pozrime sa najprv na slovíčko burc (burg). Akosi samozrejme si všetci mysleli, že ono aj v časoch Fredegara znamenalo to, čo neskôr v nemeckom jazyku — pevný murovaný hrad. Vtedy však takéto hrady ešte neexistovali. Ba ani hradiská opevnené zemnými valmi sa nepodarilo doteraz archeológom u nás nájsť. Také v 6. a na počiatku 7. storočia naši predkovia ešte nebudovali, akosi ich nepotrebovali.
Pri ďalšom a hlbšom pátraní sa zistilo, že ono slovíčko má skutočne germánsky pôvod, ale že si ho pred Slovanmi vypožičali už Rimania a dali mu zvláštny, jedinečný obsah. Pomenovali ním pevnostné veže, ale aj veľké pevnostné zoskupenia, ktoré postavili na hranici medzi svojou ríšou a barbarským germánskym svetom. Pevnostná hranica sa tiahla pozdĺž Dunaja, ktorý sám bol ťažko prekonateľnou prekážkou pre ľudí dávneho staroveku a raného stredoveku, a nazývala sa Limes romanus. Popri nej po celej dĺžke Rimania nastavali mnoho burgov či burgusov. Napríklad len od dnešnej Budapešti cez Komárno až po Bratislavu sa ich nad podunajskou rovinou týčilo vyše štyridsať. Niektoré bolí len neveľkými strážnymi vežami, no na miestach, kde Limes križovala veľká a frekventovaná cesta alebo kde sa Dunaj dal prebrodiť aj na furmanskom voze (napríklad pri dnešnej Bratislave), vyrástli veľké a rozložité opevnené miesta — burgy. (V dnešnom Anglicku, kde sa takéto burgy dobre zachovali, poznáme podaktoré až o rozlohe 20 hektárov a Angličania ich dodnes volajú burghs.) Boli to vlastne trhoviská, kde sa stretávali rímski a barbarskí kupci a navzájom si vymieňali a predávali tovar. Takýchto obchodníckych burgov bolo na dunajskej limitnej čiare niekoľko. A o tom, že boli skutočne dobre vybrané a dlho známe, svedčí aj názov mnohých miest, ktorým slovíčko burg v mene zostalo. Poznáme Štrasburg, Ausburg, Regensburg, Salz-burg a iné názvy. Na našom území je tiež jeden, a to starý názov našej Bratislavy. Podľa slovanského kniežaťa Braslava, ktorý sídlil v hradisku na dnešnej hradnej vyvýšenine, sa utvoril názov Braslavs-burg (teda burg Braslavov), z neho Brrslavsburg a ďalej Pressburg, odkiaľ je In i krôčik k známemu Prešporok. Starý názov Bratislavy nám teda pripomína, že i nit jej dnešnom území sa rozkladal burg, v ktorom sa stretávali obchodníci a obchodovali. A keďže vieme aj to, že obchodníci voľakedy nazývali gast či gost (z čoho vzniklo naše hosť), dostali sme sa celkom blízučko k vysvetleniu záhadného Wogastisburgu. Išlo nepochybne o burg, kde sa odpradávna stretávali obchodníci — gosti. Takéto miesto navštevoval isto-iste aj kupec Samo, keď chodil do slovanských krajín, tak ako je isté, že sa netúlal po horách a kopcoch, ale šiel pekne po starej rímskej ceste povodím Dunaja. Preto Burgus hostí Wo-gastis-burg musíme hľadať pri tejto mohutnej rieke."

"Všetkým kritériám najlepšie vyhovuje stará rímska pevnosť pri ústi rieky Enže do Dunaja v mestečku Albing. Z mnohých opevnených miest na rímskom Limese, je málo takých, ktorých antický názov sa nezachoval. Patrí medzi ne aj pevnosť v Albingu. Pri rekonštrukcii jej názvu vychádzajú títo historici s častej praxe Rimanov, že mestá na Limese pomenovávali nie podľa mien riek, na ktorých pri Dunaji ležali, ale podľa riek ktoré sa vlievali do Dunaja oproti ním (napr. Regensburg (Rezno) riečka Regen; Passau (Pasov) – riečka Boiodurum, dnešný Ilz). Dokonca aj nemecký názov Ostrihomu je totožný s menom rieky Hron, ktorá sa oproti nemu vlieva do Dunaja (Gran). Keďže riečka oproti Albingu (dnešná Aist) sa v antike nazývala Agasta, usudzujú, že aj pevnosť na rozhraní franskej a slovanskej mocenskej sféry sa volala Agasta, z čoho mohol logicky vzniknúť germánsky názov Wogastisburg (podobne ako o čosi neskôr zo slovenskej Bräslavy vznikol nemecký názov Breslawasburg, Pressburg).

Je zároveň v celku logické, ze Frankovia tiahli dobiť Samovu ríšu a teda tiahli do jej centra. Logicky by tak urobili popri Dunaji a nie cez hornate Čechy.
Umiestnenie Vogastiburgu na územie Čiech sa podľa mňa dá úplne vylúčiť. Pojde o pevnosť pri Dunaji, jednu z prvých väčších, na ktoré mohli Frankovia naraziť. Čiže ak aj nie Enns, určite dnešné Rakúsko.