Dron ovládaný po optickém vlákně
Vývoj dronu ovládaného po optickém vlákně pokračuje nadějně. Elektronické rušení při jeho provozu nehraje roli. Při doletu 20 km je potřeba 2,25 kg optického vlákna, dron má celkovou nosnost asi 5 kg. Přenosová rychlost 1000 Mb/s je asi 100krát vyšší než při ovládání přes rádio a poskytuje čistý obraz bez rušení. Dron komunikuje též za horizontem i v posledních okamžicích před případným dopadem na cíl. Optické vlákno se dá případně použít pro bezpečnou komunikaci s odříznutými postaveními v přední linii atd. Sériová výroba by mohla začít v listopadu tempem 3 000 kusů za měsíc.
Němečtí vývojáři demonstrují na Ukrajině nový dron s názvem HCX, který je imunní vůči radiofrekvenčnímu rušení a detekci, protože komunikuje se svým operátorem přes optický kabel. Malé drony se v tomto konfliktu staly všudypřítomnými; Ukrajina jich letos plánuje postavit více než milion. Zesílilo však také rušení rádiových frekvencí. Náčelník generálního štábu francouzské armády generál Pierre Schill v nedávném projevu prohlásil, že 75 % dronů na Ukrajině bylo eliminováno pomocí systémů elektronického boje (EW), které přerušily spojení mezi dronem a operátorem, což naznačuje, že "nadvláda" dronů by mohla brzy skončit.
Systém HCX vyrobený společností HIGHCAT se sídlem v německé Konstanzi odvíjí za letu optický kabel. To poskytuje širokopásmové datové spojení odolné vůči rádiovému rušení. A protože neexistují žádné rádiové emise, nelze operátora ani dron lokalizovat a zaměřit. Spoluzakladatel HIGHCAT Jan Hartmann vysvětluje, že kabel působí na dron silou pouze asi 250 gramů, takže nijak nebrání letu. Má letový dosah až 20 kilometrů. Dron za sebou postupně odvíjí kabel (nesmí to jít moc snadno), takže nedochází k jeho zamotávání. "Skleněné vlákno se navíc při odvíjení nesmí kroutit, jinak se zlomí. Technologie Fly-By-Fiber využívá speciálně navinuté a potažené cívky ze skleněných vláken, které jsou instalovány ve speciálním zásobníku. Vlákno je docela pevné - létat přes stromy a vodu není problém," říká Hartmann. "Létání v kruzích je také v pořádku a dron může létat i pozpátku." V zásadě může tento typ dronu prozkoumávat i uvnitř budov nebo tunely.
Předchozí snahy o vývoj navádění optických vláken pro drony se datují k počátku roku 2000, kdy se jimi zabývala již DARPA v rámci projektu CCLR (Close Combat Lethal Recon). Později se celý program transformoval do SwitchBlade používaného americkými silami, ale to již DARPA upustila od radiového ovládání. V březnu 2024 byl na Ukrajině zachycen ruský dron řízený pomocí kabelu, ale zde nejspíš šlo o experimentální model a byl zaznamenán pouze jediný příklad. Některé střely jako TOW používají navádění přes měděné dráty, ale ty přenášejí pouze řídicí signály a nepřenášejí video. Existují také upoutané drony s tlustým kabelem přenášejícím elektřinu k pohonu i data, ale ty se omezují na vznášení se nad jejich základnovou stanicí, takže jsou to v podstatě statické pozorovací věže nebo platformy pro elektronický boj.
O řízení pomocí vláken byl v minulosti malý zájem, protože rádiové ovládání funguje tak dobře a rušení nebylo vnímáno jako problém. Ale v prostředí intenzivního elektronického boje (EW) na Ukrajině musí výrobci dronů neustále měnit provozní frekvenci, protože rušení je natolik intenzivní. Některá bojová vozidla nyní nesou hned několik rušiček dronů namontovaných na střeše, aby vytvořily ochrannou "bublinu" o průměru stovek metrů, zatímco obě strany nyní používají velké množství osobních rušiček (v batohu na zádech) a protidronových pušek, které vystřelují úzký radiový paprsek.
Další technologií vyvíjenou jako prostředek proti rušení je autonomie, kdy drony s umělou inteligencí (UI) dokončují mise poté, co ztratí komunikaci s operátorem. Komunikace z optických vláken má výhodu v tom, že je schopna přenášet zpět obrazové snímky v reálném čase, zatímco autonomní dron musí se stahováním dat čekat, dokud se nedostane zpět do dosahu rádia.
Hartmann říká, že HIGHCAT vede dialog s řadou potenciálních zákazníků/sponzorů, ale není schopen poskytnout podrobnosti. Koncem tohoto měsíce jede tým na Ukrajinu, aby předvedl HCX a ukázal, jak dobře funguje v reálných podmínkách. V plánu je otestovat to v kontrolovaném prostředí proti rušičce, ale drony mohou skončit mnohem blíže skutečným ruským rušičkám. "Pokud by to jednotky chtěly otestovat v první linii, je to možné," říká Hartmann. HIGHCAT si klade za cíl mít HCX připravený k výrobě v listopadu 2024 a poté by mohl se svými průmyslovými partnery ODM GmbH vyrobit 3 000 kusů měsíčně. Pokud bude HCX úspěšná, ostatní budou pravděpodobně následovat a drony s optickými vlákny se pravděpodobně rozšíří. Což je špatná zpráva pro každého, kdo se spoléhá na to, že jej ochrání rušičky.
Zdroj:
https://www.forbes.com/sites/davidhambl ... n-ukraine/
(to bylo zkoušeno u Hs-293) ale podle obrysu se měla sama navést na tank, takže obsluha by ji jen směřovala správným směrem. Nemůžu, ale najít zdroj, takže to ber jako JPP. Nápady to byly hezké...