Výsadková samohybná děla

[Dancer]

Tak by mě zajímalo kolik by se jich při hromadném použití LAPES převrátilo. Při té rychlosti stačí větší tvrdý hrbol a Sheridan je na hrbu

http://ru.youtube.com/watch?v=udk2jOJfoIw - veselé pokoukání...

[Pátrač]

Tak si myslím, že ruský způsob je poněkud sofistikovanější. Tato metoda kterou bych označil za HURÁ STYL mi připadá poněkud nedokonalá. Ale na druhou stranu je to rozhodně pro nezaujatého diváka zajímavější.

No nic, co se dá dělat. Je vidět, že boj může být někdy i zábavný.

[Alchymista]

Tak si myslím, že ruský způsob je poněkud sofistikovanější. Tato metoda kterou bych označil za HURÁ STYL mi připadá poněkud nedokonalá.

Rusi pôvodne riešili problém, ako dostať na zem vozidlo súčasne aj s obsluhou , aby sa táto mohla okamžite po dosadnutí zapojiť do bojovej činnosti. Proste vysadzovať vozidlá a obsluhy samostatne sa im zdalo neefektívne, pretože výsadok je najzraniteľnejší práve počas vysadenia a tesne po ňom a kým sa vycvičené obsluhy dostanú k svojim vozidlám, môže ubehnúť hodne (až hodiny) drahocenného času. Zároveň riešili aj druhý problém výsadku - rozptyl vysadených síl. S ľudmi je to pomerne jednoduché - skáče sa na ručnú, časovú alebo barometrickú zádržku, ale s technikou to tak jednoduché nie je. Optimálne je otvárať padákový systém ihneď alebo krátko po opustení nosiča. Lenže potom je problém v tom, že na "malom" padákovom systéme klesá náklad rýchlo, rozptyl je malý, ale rýchlosť dosadnutia vysoká a hrozí poškodenie, naopak veľký padákový systém zabezpečí síce priateľnú rýchlosť dosadnutia, ale rozptyl napríklad vetrom je veľký, a padákový systém môže náklad vliecť za sebou, čo opäť vedie k stratám a poškodeniu. Brzdiaci raketový motor systému Kentaur rieši oba problémy - samotný padákový systém je skôr "malý", takže rýchlosť klesania je vysoká a rozptyl výsadku je malý, ale brzdiace rakety zabezpečia nízku rýchlosť dosadnutia s malý rizikom poškodenia techniky.
Výsadok techniky s obsluhou na palube je vyslovene bojový spôsob - riziko straty stroja aj s obsluhou pri zlyhaní padákového systému je dosť vysoké, ale v boji dostatočne vyvážené takmer okamžitou akcieschopnosťou vysadenej bojovej techniky.

Americký systém vysadzovania z nízkeho letu má tiež svoje výhody i nevýhody, k najväčším nevýhodám patrí vysoké riziko straty nosiča pri zaseknutí platformy počas vyťahovania (existuje video takejto katastrofy pri ukážke - http://ru.youtube.com/watch?v=FqPDe-nZK6w).

[kopapaka]

Článek o ASU-85 najdete tady

[Rase]

Podle tiskové služby ruského koncernu Kalašnikov jsou na podzim 2023 naplánovány státní zkoušky samohybného děla Lotos ráže 120 mm, které je určeno především pro výsadkové jednotky VDV. Lotos je hybridem minometu a kanónové houfnice, může tedy jako střeliva používat minometným min (včetně západní provenience) i dělostřeleckých granátů. Zbraň byla poprvé představena ve formě prototypu na armádním fóru Army-2019. Letos bude systém prezentován již jako dokončený a připravený k zahájení závěrečných státních testů.

Již byly provedeny předběžné zkoušky samohybného děla 2S42 Lotos ráže 120 mm, které je určeno jako náhrada za dosluhující 2S9 Nona-S. Alan Lušnikov, vedoucí koncernu Kalašnikov uvedl, že ruský obranný průmysl je připraven zahájit státní zkoušky. Na základě výsledků předběžných zkoušek obdrželi vývojáři od zákazníka komplexní plán rozvoje. "Projekty výzkumu a vývoje, které byly původně zahájeny, musí být dokončeny. Letos plánujeme zahájit státní zkoušky," uvedl. Uvádí se, že vozidlo bylo poprvé představeno v roce 2017 na Armádním fóru a do roku 2018 byl údajně ve výstavbě prototyp. Původně byly státní zkoušky naplánovány na rok 2019, sériová výroba měla začít v roce 2020. Tyto termíny se však opakovaně zpožďovaly a do roku 2020 se místo zahájení sériové výroby prováděly pouze přejímací zkoušky. V roce 2022 ruská státní média uvedla, že vozidlo mělo projít továrními testy, po kterých ministerstvo obrany oznámí časový harmonogram státních zkoušek. Je pozoruhodné, že v roce 2023 ruské zdroje tvrdily, že systém Lotos již prochází zkouškami, i když to není poprvé, co Rusko přehlédlo vývoj týkající se vlastního vojenského vybavení. Systém Lotos je založen na podvozku BMD-4M, váží 18 tun a na dálnicích může dosáhnout rychlosti až 70 km/h. Má maximální dostřel 13 km a rychlost střelby 6-8 ran za minutu.

https://en.defence-ua.com/industries/th ... 11504.html

[Dzin]

Evidentně jsou Rusové nepoučitelní. Přestože Ukrajina ukázala naprostou nefunkčnost výsadkovo-mechanizovaného vojska jako je VDV, stejně pro něj dál budou vyvíjet a vyrábět zbraně, které nakonec neužijí v jejich primární roly, ale jako klasického představitele dané třídy, kde budou zaostávat.

[Rase]

Dzin:
Já si právě říkám, zda to nemá být způsob, jak suplovat nedostatek tanků. Přeci jen s výrobou nových tanků mají dost problémy a je tak klidně možné, že dokáží produkovat BMD-4 snáz. Na druhou stranu se jim ten vývoj tak vleče, že se možná jen hraje o čas (dojení peněz za vývoj a testy), než to celé zapadne v šuplíku. Mě osobně se ta věž velmi líbí a přijde mi dost zajímavá - konstrukčně.

[Dzin]

Pokud to budu hodnotit jen z hlediska estetiky, mě se ruské vzdušně-výsadkové obrněnce taky líbí a konnstrukčně jsou neméně zajímavé. Je to logické, používají řešení, která jsou originální, protože musí navrhovat specifický bojový stroj. Ale to nás nemsí odvést od problému, tedy že tyto obrněnce vesměs v nasazení selhávají a je to dáno tím, že jsou primárně nasazovány v jiné roly, než pro jakou jsou určeny.

Nejsou určeny proto, aby trvale na frontě bojovaly, protože jejich schopnost přežití na bojišti je nižší, než u konvenčních strojů. Jejich cílem je v omezeném časovém úseku vytvořit (nejen palebnou) převahu v rámci výsadkových jednotek a tím zajistit úspěch operace. Jenže to se jim povedlo jen v rámci specifických situací (Praha, Kábul), ale jinak v pravé ostré zkoušce na Ukrajině selhaly. A o to horší je to selhání, že se do boje ani nedostaly tak jak bylo vždy plánováno a tím jen podtrhly naprostou svoji zbytečnost.

Těžko řící, jestli jimi chtějí suplovat nedostatek vozidel palebné podpory, záleží kolik stojí a jestli se t ovyplatí z hlediska jejich schopnosti přežít na bojišti. Podle mě je to jen ukázka buď setrvačnosti funkce vojensko-průmyslového komplexu a nebo jeho neschopnost provést změny.

[Zemakt]

Těžko řící, jestli jimi chtějí suplovat nedostatek vozidel palebné podpory, záleží kolik stojí a jestli se t ovyplatí z hlediska jejich schopnosti přežít na bojišti. Podle mě je to jen ukázka buď setrvačnosti funkce vojensko-průmyslového komplexu a nebo jeho neschopnost provést změny.

Mne přijde nejlogičtější vysvětlení, že prostě berou vše. Zde je volná kapacita tak šup sem s tím. To že pro současné bojiště je to výkonnostně OUT zas tak nehraje roli.

[Martin.K]

Docela mě zarazila pro rusy netypická ráže 120mm pro kanón, ale on je to minomet, takže je to vlastně hlavně pro nepřímou palbu. Původně jsem si myslel, že je to jako lehký tank.

[Dzin]

Ráže je naopak tradiční, protože se jedná o zbraň vyvinutou v 60. letech, která se měla stát univerzální alternativu ke 120mm minometům a 122mm kanonům a houfnicím pro výsadková vojska a schopnou mechanizace a tedy i náhrady ASU-57 a 85.