28. samostatná mechanizovaná brigáda
28. samostatná mechanizovaná brigáda
28. samostatná mechanizovaná brigáda
Ukrajinská 28. samostatná mechanizovaná brigáda (28-ма окрема механізована бригада) má své počátky u sovětské 28. gardové střelecké divize, která vznikla v květnu 1942 ze 180. střelecké divize. Divize bojovala u Charkova a Jasi, kdy byla součástí 37. armády. Válku ukončila v Bulharsku v květnu 1945. Během 80. let byla tehdejší 28. gardová motostřelecká divize součástí 14. gardové armády s velitelstvím v Kišiněvě v Moldavské SSR (Oděsský vojenský okruh). Po pádu Sovětského svazu se stal součástí reorganizovaného ukrajinského 6. armádního sboru. Poté, co byl 6. armádní sbor v roce 2013 rozpuštěn, brigáda se stala součástí operačního velitelství Jih. Brigáda se zapojila do války na Donbase. Dne 22. srpna 2016 jí byl gardový titul odebrán a dne 22. srpna 2019, byla dekretem prezidenta Zelenského přejmenována na 28. samostatnou mechanizovanou brigádu. Má zajímavý přídomek, konkrétně je pojmenována po "rytířích prvního zimního tažení". První zimní tažení (Перший Зимовий Похід) probíhalo od 6. prosince 1919 do 6. května 1920. Tato kampaň Ukrajinské lidové republiky byla zaměřena proti bolševikům na Ukrajině, během sovětsko-ukrajinské války. Hlavním úkolem Zimní kampaně bylo udržet přítomnost zbytků Ukrajinské lidové armády (UPA) na ukrajinském území, prostřednictvím partyzánských akcí. Kampaně proti Rudé a Dobrovolnické armádě se zúčastnilo asi 5 000 Ukrajinců a 35 000–60 000 Poláků. Složení ukrajinských bojeschopných jednotek však čítalo 2 000 bajonetů, 1 000 šavlí a 14 děl.
Ukrajinská 28. samostatná mechanizovaná brigáda se od počátku ruské invaze v roce 2022, podílí především na obraně jižní fronty. Podle předsedy veřejné rady při Oděské regionální státní správě Serhije Bratčuka se Rusové pokusili vysadit námořní a aeromobilní jednotky v Kobleve na pobřeží Černého moře v Mykolajivské oblasti. V důsledku činnosti brigády byl pokus Rusů o výsadek zastaven, přičemž nepřítel musel ustoupit a přišel minimálně o 25 mužů. Další dva sabotéři byli zadrženi v samotné vesnici Kobleve. Dne 23. července 2022 byl v Mikolajivské oblasti zabit velitel brigády Vitalij Huljajev. Některé části této brigády vstoupily 12. listopadu 2022 do Chersonu, v rámci osvobozování města během jižní ofenzívy. Některé části brigády se od února 2023 zapojily do bojů o Bachmut. Zde drželi své pozice po celé čtyři měsíce. Mezi listopadem 2022 a lednem 2023 byl prapor 28. mechanizované brigády čítající 600 mužů údajně téměř zničen v bojích ve vesnici jižně od Bachmutu, přičemž při jednom incidentu bylo údajně obklíčeno a zmasakrováno asi 70 vojáků. Součástí brigády je rovněž slavná průzkumná jednotka bezpilotních letounů "Madyar's Birds", kterou vede nezaměnitelný Robert Josipovyč Brovdi, volacím znakem "Madyar".
Zdroj:
https://www.pravda.com.ua/eng/news/2022/07/24/7359978/
https://www.valka.cz/28-samostatna-mech ... 16-t253677
https://en.wikipedia.org/wiki/28th_Mech ... _(Ukraine)
https://en.wikipedia.org/wiki/First_Winter_Campaign
padlý velitel brigády Vitalij Huljajev

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Re: 28. samostatná mechanizovaná brigáda

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Re: 28. samostatná mechanizovaná brigáda
Matyas Zrno píše:Tohle jsou muži z 28. brigády, kteří drží linii proti Rusům v Torecku. Strávili jsme s nimi přímo na první linii (které se tu říká "nultá") 24 hodin.
Rusové jsou 250-270 metrů daleko, ale je to jako kdyby byli na jiné planetě. Těch 270 metrů je dál než 1000 kilometrů v normálním světě. Je to poseto minami a ostnatým drátem a ve vzduchu neustále bzučí drony jedné či druhé strany.
I z blízka to vypadá, jako kdyby tu nikdo nebyl. Vchody do obranných postavení jsou zamaskované a teprve, když jste uvnitř, ocitnete se v síti zákopů a krytů. Není to nic pro lidi, co nemají rádi stísněné prostory. A taky nic pro tlouštíky - okopy jsou docela úzké.
Pod zemí tráví vojáci 99 procent času. Každý pohyb mimo se musí opatrně naplánovat - včetně cesty na (taky zamaskovanou) latrínu. Život se odvíjí ve čtyřhodinových cyklech. Čtyři hodiny jste na pozici a sledujete, jestli se na druhé straně nic nepohne, čtyři hodiny spíte a čtyři hodiny jíte, kopete, spravujete si výstroj... Takhle šest dní, potom dva dny v zázemí, kdy si vyperete a spíte a spíte...
Máte dva kulomety, RPG-7, pár českých jednorázových RPG 75, a Kalašnikovy (z toho dva s termovizí) a před pozicí miny. A spoustu granátů... Jenže "když dojde na granáty, tak to už je špatné...". Ale další oči jsou ve vzduchu - drony. A v případě potřeby hejna FPV dronů, která se na útočníky vrhnou. Tady se Rusové nikdy nedostali blíž než na 200 metrů.
Ti vojáci jsou různí, dobrovolníci i mobilizovaní (většina). Jsou to obyčejní chlapi, nejstaršímu je 55 let a na vojně byl ještě za Sovětského svazu. Mobilizovaní tu nejsou úplně nadšeně, ale dělají prostě svojí práci. Plní svou povinnost. Mají dobrého velitele a když vojáci cítí, že se o ně jejich velitel stará, vrací mu to. Jejich postavení jsou dobře vybudovaná, nezaznamenali jsme ten častý ukrajinský fatalismus, že to nějak dopadne a tak proč kopat...
Přesto jsem si vzpomněl na naše kamarády z elitní jednotky HUR-u, když popisovali, jak právě takové pozice dobývají. Jak - když se jim to povede - likvidují strachem paralyzované pěšáky zalezlé v krytech granáty...
https://twitter.com/MatyasZrno/status/1 ... 2567043415

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Re: 28. samostatná mechanizovaná brigáda

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Re: 28. samostatná mechanizovaná brigáda

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček