Podle této teorie je Země dutá a do nitra vedou dvě možné cesty – severním nebo jižním polárním otvorem. Tajné americké dokumenty mají potvrdit, že admirál námořnictva USA Richard Evelyn Byrd v roce 1929 vlétl do severního i jižního polárního otvoru letadlem. Průlet si později zopakoval v únoru 1947 zvolil vlet na severu, a v lednu 1956 vlétl do jižního polárního otvoru.
V roce 1948 se vypravila do Antarktidy americká vojenská výprava, která se nazpět vrátila s velkými ztrátami. Poté měl admirál v kongresu projev, kde prohlásil: „Musíme počítat s tím, že na nás může zaútočit nepřítel z obou pólů.“ Ale zpět na začátek.
Dne 24. května 1939 navštívil loď bratr severoamerického presidenta Roosevelta. V ten samý den kapitán lodě Schwabenland po rozkaze z Berlína odjíždí z Azorských ostrovů do Německa, kde se po rychlé opravě odebírá do Antarktidy. Schwabenland byla velmi moderní loď, dobře vybavená dokonalými komunikačními systémy a s vynikající meteorologickou stanicí.
Jeho posláním bylo okupovat a ohraničit kus teritoria na kontinentě, asi 600,000 kilometrů čtverečních, a prohlásit je za německé okupované území, které bylo nazváno Neu-Schwabenland (Nové Švábsko).
Jednou z osobností, která tvořila součást této expedice, byl Helmut Wohltat, hlavní Goeringův poradce (vrchního velitele vzdušných sil Německa a který byl iniciátorem založení organizace VRIL). Helmut Wohltat vypracoval posudek o expedici do Antarktidy, který předal osobně Goeringovi dne 9. května 1938.
V říjnu roku 1939 (asi měsíc po začátku druhé světové války) bylo území Neu-Schwabenland předáno Luftwaffe (leteckým silám Německa) a 17. prosince 1939 vyjíždí z Německa loď z Hamburského přístavu, plně naložená zavazadly a vědci proto, aby mohla být na Antarktidě založena "základna".
Dne 19. května 1943 spojenecké síly již podezřívaly Německo, že se v oblasti okupované Antarktidy děje něco velmi podivného, protože byl zaznamenán velmi velký pohyb ponorek ve směru do Jižního Atlantiku.
Americký president Roosevelt osobně varuje misí presidenta Brazílie přes svého velvyslance, že předseda portugalské rady, dr. Salazar nedal souhlas k nainstalování vojenské základny Američanů na Azorských ostrovech, Němci se připravovali na instalaci základny ponorek na ostrovech a že s jistou horlivostí tam budou uskutečňovat mezipřistávání.
O neprobádaných podzemních říších Agharta nebo Shambhala se zmiňují už starodávné mýty a náboženské spisy.
Významné kruhy německého námořnictva a letectva věřily v teorii duté Země.
VRIL byla tajná předhitlerovská společnost. Podle členů této společnosti bydlí bytosti vlastnící duševní moc vyšší než je naše po povrchem Země. Jednoho dne odtamtud vyjdou a budou nám vládnout.
Hitler prý věřil této myšlence. A ještě více, domníval se, že poznal styky s těmito „nadřazenci“.
Společnost Vrilu vyznávala víru, že Vril je obrovská energie, z níž v obyčejném životě užíváme jen nepatrnou část. Kdo se stane pánem Vrilu, stane se pánem sebe sama, druhých i světa. Páni vystoupí z podzemí. Kdo chce vládnout světu musí s nimi uzavřít spojenectví.
Po ukončení hrůz druhé světové války se od roku 1946 situace ve světě zdála být trochu klidnější a stabilizovaná, a vojenské síly Severní Ameriky se snažily získat zařízení instalovaná na německé základně v NEUSCHWABENLAND v Antarktidě.
Na tento kontinent byly vyslané různé mise, avšak měly mnoho ztrát, mnohá průzkumná letadla , která byla vyslána , aby v zónách fotografovala, skončila tak, že byla sestřelena.
Rozhořčeni mnohými fiasky povolali vojenští velitelé velmi zkušeného muže v polárních oblastech - pana admirála Richarda Byrda. Tento muž již dříve vykonal mnoho polárních letů do oblastí na Severním a Jižním Pólu a koncem 20. a 30. let organizoval nebo se jako člen účastnil různých leteckých misí na Póly, a to v letech 1929, 1934 a 1939.
Richard Byrd tedy v roce 1946 připravil první vojenskou operaci pro převzetí NEU - SCHWABENLADu, která také zahrnovala speciální síly, známou také jako "Operation Highjump".
Plán byl následující: vstoupit z opačné strany do NEU SCHWABENLANDU po přechodu celého teritoria Antarktidy a nepřítele překvapit.
O této operaci se ví, že jejím výsledkem byl "nucený" ústup, se ztrátou téměř 1500 mužů a velkého množství materiálu. Při návratu do Spojených států amerických udělali jednu zastávku v Chile. Dne 5. března 1947 Richard Byrd obklopen novináři potvrdil , že ta největší hrozba nyní přichází z Jižního pólu, jehož obyvatelé jsou prý vybaveni velmi rychlými létajícími stroji.
Ve Spojených Státech bylo velmi těžké zdůvodnit veřejnosti velké množství mrtvých v Antarktidě, ale případ byl uzavřen. Vojenské kruhy nazývaly tuto operaci jako "Válka tučnáků" - (Pinguin war), jednou totiž federální vláda prohlásila, že v Antarktidě jsou pouze tučnáci.
Dne 8. ledna 1956 pozorovali chilští vědci jedné speciální expedice do Antarktidy během několika hodin neidentifikovatelné jasně zářící létající objekty diskovitého tvaru, kroužící po nebi v oblasti Weddellského jezera.
Ve stejném roce, 1956, byla Američany uskutečněna nová vojenská operace: "Operation Deepfreeze". A výsledky byly ještě horší než u předešlé operace.
Američané se stáhli v květnu 1958, aby pak následovně 27. srpna 1958 a 9. září mohla uskutečnit Jižní Afrika dva jaderné výbuchy v prostorách teritoria NEUSCHWAABENLAND, jeden podzemní a jeden nadzemní. Výsledkem byly násilné protesty v mnoha zemích, které požadovaly ukončení jaderných zkoušek v Antarktidě.
Německá expedice do Antarktidy
Plavidlo Schwabenland a jeho posádka, za nimi je hydroplán.
