Pravidla fóra
Pokud příspěvek v Aktualitách neodpovídá charakteru a úrovni "veřejné" Palby, moderátoři mají právo jej okamžitě, bez upozornění přesunout do skryté Hospody, která byla za tímto účelem zřízena.
Pokud nemáte přístup do Hospody a chtěli byste jej, musíte být na Palbě registrováni nejméně půl roku a poté můžete napsat SZ adminům "skelet" nebo "jarl".
Ve vlákně o Ukrajině v sekci "Aktuality" platí pravidla, která budete dodržovat. Postih za nedodržování bude následující:
- smazání příspěvku
- BAN uživatele (minimálně 24hodin, maximálně na vždy)
- uzamčení vlákna
Všechny tyto postihy budou uplatňovány bez jakéhokoliv varování a vysvětlování, na základě úsudku přítomného moderátora.
Pravidla jsou následující:
- příspěvek bude věcný v českém nebo slovenském jazyce (případně s českým nebo slovenským překladem), žádné "emotivní" výlevy nebudou trpěny
- diskuze ve vlákně "Válka na Ukrajině" není povolena, k tomu je určeno patřičné vlákno v Hospodě (o vstup můžete zažádat u administrátora)
Návštěva MO ve firmě Pro Lab Engineering, což je jakýsi start-up vytvořený ČZU, který vyvíjí vzdušné i pozemní autonomní prostředky vhodné mj. I k vojenským účelům. https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servi ... ou-255121/
Taktické létání s Casou na kurzu ETAP-C ve španělské Zaragoze
Ve druhé polovině října se ve španělské Zaragoze uskutečnil tradiční výcvikový kurz ETAP-C, organizovaný evropským střediskem taktické letecké přepravy, do kterého se už řadu let pravidelně zapojují Vzdušné síly AČR s transportními letouny CASA C-295. Posádky kbelské „dopravky“ si účastí v kurzu zvyšují nejen potřebnou kvalifikaci, ale především si zde mohou v rámci konkrétních mísí vyzkoušet plnění celého spektra úkolů taktického létání či řešení možných hrozeb, které nejde v běžném výcviku na území ČR procvičit.
Celou flotilu šesti C-295M/MW zároveň čeká v letech 2025-28 další upgrade v předpokládané hodnotě 324,8 milionů Kč (bez DPH), který 26. října 2024 vzala pod názvem „Letouny CASA C-295 IFF – modernizace“ na vědomí vláda a bude se týkat kompletní modernizace odpovídačů na nový alianční standard IFF Mode 5.
Vláda dnes projedná veřejnou zakázku na nákup 14 hlavních bojových tanků Leopard 2A4 včetně zástavby komunikačních a informačních systémů, dílenských prostředků, souvisejícího materiálu a počáteční zásoby munice. Dodavatelem bude společnost Rheinmetall Landsysteme, která Armádě ČR tanky dodá za celkovou cenu 4 214 876 033 Kč bez DPH v průběhu roku 2026. Společně s předchozími dodávkami tanků Leopard 2A4 tak bude 73. tankový prapor celkem disponovat 42 kusy těchto obrněných vozidel.
Tak nevíme kolik bude té munice a ND, to může být klidně miliarda. Do té zastavby taky nevim co dávají. Jestli něco od meopty a nějaký vysílačky.
No pokud vyjdou ty A8 tak to bude možná tak 2028-2030.
Par let to bude hlavni tank a můžou to být vcelku horká léta. Skončil bych s vlaknem o racionální modernizaci T72 a pokračoval s vlaknem o racionální modernizaci A4.
Přiměl bych že lehká modernizace a uschopnění T-72M4CZ stojí přes miliardu. Původně se v plném rozsahu uvažovalo dokonce o necelých dvou miliardách....
Scotty87 píše: ↑20/11/2024, 10:34
Přiměl bych že lehká modernizace a uschopnění T-72M4CZ stojí přes miliardu. Původně se v plném rozsahu uvažovalo dokonce o necelých dvou miliardách....
S cenou modernizácie T-72M4CZ a následným technickým zhodnotením nakoľko nikdy na nich neprebehol tzv. MLU (Mid-Life Upgrade) ste tomu naozaj nepomohol...
To je aby byl jasně vidět kontrast. Tady se bavíme o nákupu tanků, provedení generální opravy a nákupu dalšího vybavení a munice. Jen škoda že se nakonec nešlo do pořízení dalšího Büffelu.
2x ročně se u 211. taktické letky prověřuje voděodolnost leteckých kombinez určených pro piloty Gripenu. Na snímku je zachycen kpt.Ondřej Španko, předváděcí pilot AČR.
Tato vlastnost se může hodit při působení našich pilotů během hlídání vzdušného prostoru Islandu v roce 2025. Snad jí nebudou potřebovat.
Někteří vojáci mi úmyslně neříkají všechno, nebo přímo lžou, tvrdí Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nechává prověřit tři záležitosti související se speciálními silami armády. „Nemohu tolerovat, aby mi někdo lhal, aby mi některé věci i úmyslně neříkal,“ říká v rozhovoru. Odmítá však, že by měla napjaté vztahy s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou.
Jak si vysvětlujete důvody napjatých vztahů mezi vámi a vedením armády?
S tím, že máme napjaté vztahy, se to přehání.
My o nich mluvíme proto, že lidé, s nimiž jsme hovořili, napjaté vztahy připouštějí. Například mezi vámi a panem generálem Řehkou.
Čemu přesně říkáte napjaté vztahy? Jsme ve vypjaté době, žijeme třetí rok na pozadí válečného konfliktu. Každý den řešíme Ukrajinu, modernizaci armády a tak dále.
Někdy jsou napjaté vztahy proto, že někdo udělal chybu nebo se za ni neomluvil. Tak to prostě je. Je to v každém zaměstnání.
Když mluvíte o napjatých vztazích, nyní ode mě pan náčelník Řehka dostal odměnu, protože armáda skvěle zvládla povodně a další věci. O jakých napjatých vztazích se tu tedy budeme bavit?
Je pravda, že speciální síly, z nichž pan generál Řehka vzešel, nyní musí vysvětlovat tři záležitosti – diplomatické pasy, Keňu a Drony Nemesis?
To pravda je. Speciálové jako elitní jednotka naší armády odvádí jako celek skvělou práci. Ale když se objevují vážná podezření, musí se prošetřit. Je prověřováno několik věcí.
Řešíme Keňu, protože není normální, aby se o tom, že byl během výcviku vedeném českým vojákem vážně zraněn keňský voják, ministr obrany dozvěděl po více než třech dnech.
Došlo k tomu v úterý a já se to dozvěděla v pátek večer.
Není vůbec možné, aby se o tom Vojenská policie dozvěděla až poté, co jsem jim to řekla. A není normální, aby se o tom na ministerstvu zahraničí také nevědělo.
Byla jsem na Ukrajině a dozvěděla jsem se to při návratu. Navíc den předtím jsem seděla vedle generála Řehky a nic mi neřekl. On sám měl asi málo informací.
Proto jsem na další den, na sobotu – měla jsem narozeniny, takže to nebyl plezír –, svolala jednání. Vojenská policie a inspekce řekly, že o tom nebyly řádně informovány, jak si takovýto případ zaslouží.
Je nepřijatelné, abychom se o tom dozvěděli x dnů poté.
Je to první incident během dvanácti let, kdy v Keni cvičíme. Není to na druhou stranu trochu zázrak?
Jsem ráda, že máme speciální síly i na takto exponovaných místech světa. Keňa byla vždy trochu mimo reflektory. Takže s vámi naprosto souhlasím – nikdy tam k ničemu nedošlo.
Ale postup, jak to mělo být, je jasně daný. I náčelník generálního štábu se to dozvěděl až ve čtvrtek.
V tu dobu byla už podle našich informací šéfem speciálních sil generálem Hofírkem zřízená komise.
A já se zeptala pan Řehky, zda to bude řešit i jeho armádní inspekce. On mi řekl, že ji zaúkoluje v další fázi.
Ani jedna ale nenahrazuje Vojenskou policii, která je orgánem činném v trestním řízení. Ta tam měla odjet hned, a ne až devět dní poté.
Není možné, že informace o incidentu přišla na nějakou nižší úroveň ministerstva obrany?
To je i pravděpodobné. Ale ministr se o tom dozvěděl v pátek večer, náčelník štábu ve čtvrtek a tak dále.
Co se tedy dělo od té doby, co jste se to dozvěděla?
Měli jsme v sobotu schůzku s policií, inspekcí, zpravodajci. Hned jsem řešila speciál pro naše vojenské policisty.
Je nějaký problém s působením našich speciálních sil v Keni?
Nechceme to ukončit. Jede to podle zajetých kolejí. Musíme se ale nyní postarat o to, aby tam byli i naši vojáci zajištěni právní ochranou. Je tam pouze staré memorandum o porozumění.
Takže podle analýzy právníků ministerstva obrany je lepší, abychom je tam neposílali na služebky, ale abychom měli schválení Parlamentem.
Když budou mít mandát Parlamentu, budou mít vyšší postavení v rámci mezinárodního práva.
Takže tam nebyli protiprávně?
V Keni nejsme v rozporu s mezinárodním právem. Byli tam v souladu s ústavou a platnými pravidly.
I pan prezident byl ale překvapený, že tam nemáme nějaký vyšší stupeň spolupráce než memorandum o porozumění.
Ozvala se nám keňská strana? Stěžovala si na nás nějak?
O tom to přece vůbec není.
Došlo tam k nějaké stížnosti?
To asi řekneme až po vyšetřování.
Jak to bude s vojáky, kteří u incidentu zranění byli?
Máte nějaké banální prohřešky, ale jsou i prohřešky, které jsou závažné. A takové lidi armáda nemůže – když jsou navíc obviněni – posílat do zahraničních misí.
Bavíme se o vojácích, kteří byli u incidentu v Afghánistánu v roce 2018 a nyní jsou v Keni?
To komentovat nechci. Ale někdo vám to asi sdělil. Každopádně ti tři už dlouho v Keni nebudou. Pokud jsou obvinění a hrozí jim vysoké sazby, neměli tam vůbec odjet.
Jsem ta poslední, kdo by chtěl škodit
Přejděme k dalšímu tématu: Jaké jsou předběžné výsledky vaší inspekce ohledně Dronů Nemesis?
Už jsou hotové a inspekce identifikovala některá možná pochybení. Na základě tohoto šetření byly vydány některé úkoly k došetření a k úpravě některých předpisů.
Inspekce byla spuštěna na základě dotazu poslance Růžičky. A odpověď, kterou jsem na ty otázky dostala od vojáků, byla nedostatečná, proto se tím začala zabývat inspekce ministra obrany.
Já jsem ta poslední, kdo by chtěl škodit. Fandím soukromým subjektům, které dělají sbírky a pomáhají Ukrajině. Ale nemůže se na tom podílet armáda bez dodržování pravidel.
Máme předpisy na užívání některých objektů. Není to můj výmysl.
Nakolik problematický je podle vás tento projekt, když nyní máte předběžné výsledky? Nejsou to marginálie podle toho, co říkáte?
Nebudu komentovat obsah, protože je to předběžné šetření. Mně nezbývá nic jiného než odpovídat na interpelace, když se na mě obrátí poslanec.
Jsou v předběžných závěrech nějaké velké systematické problémy, nebo jde o administrativní nedostatky?
Jde o dílčí věci, z nichž vyplynuly další úkoly.
Ale vy jste ty závěry četla, tak nám můžete odpovědět obecně, zda podle vás upozorňují na nějaké marginálie, nebo velké problémy.
Nebudu komentovat, jak to vnímám. Já si počkám na úplně všechny výsledky.
Kdy to bude?
Nevím. Je tam proškolení některých lidí, úprava dílčích interních předpisů a podobně. Jsou tam úkoly spojené s koncem roku, ale tím to nekončí. Inspekce není policejní orgán, takže ty výsledky předá.
Některé ty závěry jste nyní naznačila. Ale z našeho pohledu nejde o žádné závažné zjištění.
Já vám to nebudu komentovat.
Je v těch závěrech podezření na trestný čin?
To už vůbec neřeknu.
Promiňte, ale my vás tím nechceme naštvat. Jde však o projekt, do kterého je zapojen mimo jiné náčelník generálního štábu. A nás zajímá, zda se to někam pohybuje po půl roce, kdy jste oznámila, že to řeší inspekce.
Pohybuje. Máme závěry inspekce. A jsou tam další úkoly, které běží.
Bylo potřeba přepracovat/doplnit některé závěry inspekce?
Nebudu na to odpovídat. Není to uzavřené. Jak jsem řekla, závěry předběžného šetření jsou hotové a z nich vyvstaly nové úkoly.
Musí se dodržovat pravidla
Jaký je třetí případ, který se řeší v souvislosti se speciály? Podle našich informací jde o vydávání diplomatických pasů příslušníkům speciálních sil.
Došlo k tomu, že žádosti na desítky diplomatických pasů byly podepisované neoprávněnou osobou. Je to velmi vážné provinění.
Uznal to i náčelník generálního štábu. I on uznal, že pan generál Hofírek neoprávněně podepisoval žádosti, které tito vojáci nosili na ministerstvo zahraničí.
Jak to vzniklo?
Zatím nevím. Na některé informace ještě čekám. Ale vždy těmto institucím jako Vojenskému zpravodajství, agentuře služeb a tak dále podepisuji zmocnění.
Speciálním silám jsem to nepodepisovala. Pan Hofírek zmocnění od ministra neměl a nepožádal o něj.
Měli toto povolení dva předchůdci pana Hofírka? Nebo kdy to vzniklo?
To je mi úplně jedno. Já mám odpovědnost za rezort od prosince 2021.
Jak se to dá napravit?
Teď už to ví i pan generál Hofírek. Tam, kde to bude možné, to vyřešíme. Nelze ale brát diplomatické pasy lidem, kteří jsou teď na misích. Musí se to uvést do pořádku.
Nejde o to, že bych nechtěla podepisovat nějaké zmocnění šéfovi speciálních sil. Má to ale nějaká dlouhodobě nastavená pravidla už mými předchůdci, která se musí dodržovat.
Není možné, aby si velitel speciálů žádal přímo ministerstvo bez souhlasu. Musí se dodržovat pravidla.
Není možné, aby mě vojáci obcházeli a chodili si pro diplomatické pasy přímo na ministerstvo zahraničí. Pak budou lidé říkat, že Černochová rezort ani neřídí.
Předznamenala jste naši další otázku: Chystáte personální důsledky kvůli těmto šetřením, která jsme probírali?
Asi nečekáte, že budu komentovat personální záležitosti, než je budu projednávat s některými lidmi.
Jsem v denním kontaktu s generálem Řehkou. Bavili jsme se o tomto problému a najdeme nějaké řešení, vždy jsme ho našli.
Oba se chováme zodpovědně. Ješitnost musí jít stranou. Já ale nemohu tolerovat, aby mi někdo lhal, aby mi některé věci neříkal, aby mi některé věci i úmyslně neříkal. A to není o náčelníkovi generálního štábu.
Vám některý vysoce postavený představitel armády lhal?
Stává se běžně, že vám vojáci některé věci neřeknou.
Když se bavíme o speciálních silách, v létě proběhlo cvičení v Olomouci. Já se to měla podle nějakého předpisu dozvědět, protože spolu cvičila policie a speciální síly. Informovaná jsem o tom nebyla.
Dozvěděla jsem se, když mi primátor Olomouce psal, že mu zkolabovaly učitelky. Velitel 601. skupiny speciálních sil i generál Hofírek se mi omluvili a uznali svoji chybu. Tvrdili, že některé informace dávali, ale oni neinformovali mě.
Nechci, aby to vypadalo, že speciálové dělají jen chyby. Mají za sebou řadu úspěšných operací. Ale nemohu si dovolit, aby nefungovaly mechanismy.
Takže když někdo udělá chybu, bude se to řešit. A když chyb bude hodně, bude se to řešit adekvátním způsobem. Pevně věřím, že řešení s generálem Řehkou najdeme.
Chystáte postavit pana generála Hofírka mimo službu?
Nebudu sdělovat své personální záměry bez náčelníka generálního štábu a ještě přes média. V úterý budu některé věci vysvětlovat s panem Řehkou a panem generálem Hofírkem na výboru pro obranu.
Já chci, aby se dodržovaly standardní postupy. Nikoho nechci perzekvovat a trápit. Já jen nechci, aby se říkalo, že jsem o něčem věděla a nic s tím nedělala. Nechci být spoluviník.
Dávala jste v těchto věcech nějaké úkoly Vojenskému zpravodajství, Vojenské policii či inspekci?
Je to v šetření. Já jsem řekla, že jsem dala jediný pokyn. A to na základě interpelace pana Růžičky – aby se inspekce dostala k odpovědím ohledně Nemesis.
„Krvácet bude Česko.“ Kolize mezi Černochovou a Řehkou je v kritické fázi
Dlouhodobě napjaté vztahy mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou jsou v kritické fázi. Klíčovým bojištěm jsou armádní speciální síly, z nichž Řehka pochází. Ve hře je i možné sesazení jejich šéfa, brigádního generála Miroslava Hofírka. Kolize mezi ministerstvem a armádou představuje závažný bezpečnostní problém, který premiér odmítá komentovat, přestože ho v posledních měsících opakovaně bezvýsledně řešil.
Zatímco se na východě Ukrajiny bojuje o Donbas, v Praze vede frontová linie mezi dejvickým sídlem generálního štábu a ulicí Na Valech, kde sídlí ministerstvo obrany.
Není to poprvé. Karel Řehka, kterého do funkce v roce 2022 prosadila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), už dvakrát po střetech se šéfkou rezortu zvažoval rezignaci: loni na jaře a znovu letos v létě.
Pět dobře informovaných zdrojů, z nichž dva jsou z Úřadu vlády, jeden z ministerstva obrany a dva z armády, Deníku N potvrdilo, že situace dospěla do kritické fáze. Někteří zasvěcení lidé mluví o paralýze speciálních sil, které ministerstvo nyní prověřuje tak intenzivně jako žádnou jinou složku armády.
„Velitelství speciálních sil je paralyzované. Některé projekty nadále běží, ale všichni se bojí na cokoli sáhnout, aby se z nějaké malichernosti nestalo další prověřování,“ popsal zdroj z blízkosti vlády.
„Mají prostě cíl něco najít – cokoliv,“ doplnil. Jiný zdroj blízký armádě potvrdil, že takto to vnímá vedení ozbrojených sil.
Velké napětí nepřímo potvrdila i ministryně obrany. V rozhovoru s Deníkem N nejprve tvrdila, že se to s „napjatými vztahy“ přehání. Jenže o chvíli později prohlásila: „Já nemůžu tolerovat, aby mi někdo lhal, aby mi některé věci úmyslně neříkal.“
To je citlivá půda. Armáda obecně podléhá civilnímu řízení a kontrole. Mezi jejím velením a ministryní ale panují odlišné představy o tom, do jakého detailu má být vedení rezortu informováno a jak rychle – a jak velký malér je, když není například do puntíku splněn předpis, který je z povahy věci a přemíry byrokracie nutně archaický.
Pět výše uvedených zdrojů přitom celý příběh vykresluje zásadně odlišně než ministryně. Některé mluví o tom, že šéfka rezortu vedení armády šikanuje a svolává například mimořádné schůze nejvyšších činitelů armády a ministerstva kvůli záležitostem, které tolik „nehoří“. Jiný zdroj připustil, že vojákům už také dochází trpělivost s drobnohledem, pod nímž se nacházejí, a také se nechávají vyprovokovat.
Nynější konflikt podle všech z nich oživila Černochová.
Nedůvěra mezi ministryní a vedením armády nevěstí nic dobrého pro obranyschopnost země – respektive pro důvěru občanů v instituce, což je důležitý prvek obranyschopnosti. Vše se děje v době největší války v Evropě od roku 1945, která začíná od českých hranic tak blízko, jako je zhruba z Plzně do Olomouce.
„Je to maximálně iracionální. Jediný, kdo bude krvácet, je Česká republika,“ dodal zdroj z blízkosti vlády.
Podle dvou zdrojů Deníku N byli kvůli vyhrocené situaci v nedávných dnech jak Černochová, tak Řehka u prezidenta Petra Pavla.
Šéf speciálních sil v ohrožení
V bezpečnostní komunitě panuje přesvědčení, že Černochová může – z důvodů, které osvětlíme dále v textu a které zdroje Deníku N pokládají za malicherné – odstavit šéfa speciálních sil, generála Miroslava Hofírka. Některé zdroje líčí situaci tak, že Hofírek je „náhradním cílem“, protože Řehku Černochová sesadit nemůže – šéf armády má totiž podporu prezidenta i premiéra.
Na přímý dotaz Deníku N, zda se chystá postavit mimo službu generála Hofírka, Černochová neodpověděla, ale nevyloučila to. „Nebudu sdělovat své personální záměry bez náčelníka generálního štábu a ještě přes média. V úterý budu některé věci vysvětlovat s panem Řehkou a panem generálem Hofírkem na výboru pro obranu,“ sdělila pouze.
Prezident Petr Pavel Deníku N na rovinu sdělil, že je o situaci informován, ale že k odvolání šéfa speciálů nevidí důvod.
„Není důvod k odvolání generála Hofírka. Seznámil jsem se jako vrchní velitel ozbrojených sil s fakty k případu a neshledal důvod pro takový krok. I proto mají generál Miroslav Hofírek a náčelník generálního štábu Karel Řehka mou důvěru,“ uvedl prezident, který je nyní na delší návštěvě Austrálie a Nového Zélandu a který během své vojenské kariéry sám speciálním silám velel.
Sporných momentů mezi ministryní obrany a speciálními silami je v poslední době více: nákup vozidel Supacat, diplomatické pasy pro vojáky, incident se zraněním příslušníka keňských ozbrojených sil a projekt Nemesis, což je iniciativa vyzbrojující Ukrajinu drony. Rozeberme je jeden po druhém.
Tři ohniska české války
Drony Nemesis jsou jedním z nejviditelnějších projektů české pomoci napadené Ukrajině – zčásti proto, že český stát už pomoc spíše zprostředkovává, než že by na ni vynakládal vlastní zdroje. Řehka je čestný předseda spolku, který projekt uskutečňuje.
Spolek Skupina D prověřuje inspekce ministryně obrany od června – v návaznosti na interpelaci, kterou vůči iniciativě podal poslanec Pavel Růžička (ANO), známý svými mimořádně kritickými a často nepodloženými výpady proti armádě (interpelace i odpovědi armády na ni jsou k nalezení na webu Sněmovny). Černochová se přinejmenším s částí Růžičkovy kritiky ztotožňuje.
Předběžné závěry této inspekce před dvěma týdny na ministerstvu prezentoval ředitel inspekce ministryni, náměstkům a některým generálům české armády.
Co zjistila inspekce?
Vyčítá armádě například to, že v Řehkově nařízení ke školení, na němž se podíleli lidé z projektu Nemesis i vojáci, chybí informace, jak se budou řešit případné škody. Nebo upozorňuje, že u darovaných dronů existuje riziko jejich špatného způsobu uskladnění.
Speciálové na vojenské střelnici Hamry testovali fungování dronů s výbušninou, což je jeden z klíčových prvků rusko-ukrajinské války. Jenže české předpisy na to ani po bezmála třech letech nejsou přizpůsobené, a dron s výbušninou tak podle inspekce neměl být ve vojenském prostoru provozován bez příslušné výjimky.
Ani další závěry inspekce nezní závažně. Vidí to tak i armáda, která na dotaz Deníku N uvedla, že předběžné závěry inspekce nejsou kritické. „Ne, nepovažujeme je za zásadní,“ reagovala na otázku mluvčí armády Magdalena Dvořáková.
„Chyby se dějí, ale nejsme si vědomi, že došlo k systematickému porušování předpisů ze strany speciálních sil,“ dodala mluvčí.
Testů se v té době na základě rozkazů účastnila řada vojáků včetně specialisty na drony z Vojenského zpravodajství.
„O Keni jsem věděla až po třech dnech“
Další střet nastal v otázce působení českých speciálů v Keni. To dosud nemělo charakter zahraniční mise, šlo o takzvané zahraniční pracoviště. Nedávno byl při výcviku s účastí českého instruktora vážně zraněn keňský voják.
Černochová Deníku N řekla, že o incidentu byla informována až tři a půl dne poté, co se stal. Pro Seznam Zprávy uvedla, že nechá přezkoumat právní rámec, na jehož základě vojáci v Keni působí. To už je hotové – ministryně Deníku N potvrdila, že čeští vojáci v Africe nepůsobili v rozporu s ústavou, jak nejdříve tvrdil místopředseda branného výboru Růžička (ANO).
O čem se zatím nevědělo, je to, že čeští speciálové zraněnému keňskému vojákovi okamžitě poskytli první pomoc a stabilizovali ho. „Následně se podíleli na zajištění a organizaci jeho leteckého transportu do nemocnice. Jeden z vojáků, který měl stejnou krevní skupinu jako raněný, mu také poskytl svou krev. Předešlo se tak riziku možných komplikací, například upadnutí do šoku,“ uvedla mluvčí armády Dvořáková.
Černochová kritizuje, že byla o incidentu informována pozdě. To, že vojenští policisté dorazili do Keni až devět dní po incidentu, jde ale i na vrub toho, že nebylo po ruce armádní letadlo, které by je tam dopravilo.
Nesměl žádat o diplomatické pasy. Nikdo o tom nevěděl
Tím výčet bodů, jež Černochová vytýká vedení armády a šéfovi speciálních sil Hofírkovi, nekončí. Další téma jsou diplomatické pasy pro jeho podřízené – speciálové na ně vyjíždějí do zahraničí. Je to dané historicky a poskytuje jim to lepší postavení.
Diplomatické pasy vydává ministerstvo zahraničí. Žádá o ně vždy pro každého člena zvlášť ředitel speciálních sil. Jemu tuto pravomoc dříve povoloval ministr obrany. Praxe se ale změnila a dva Hofírkovi předchůdci, jak zjistil Deník N, postupovali bez ministerského mezikroku. Ministerstvo zahraničí nicméně podle insiderů pasy nadále vydávalo, protože na ně mají speciálové nárok.
„Ministerstvo moc dobře ví, zda jim ty pasy může, nebo nemůže vydat. Prostě k tomu chybělo posledním dvěma třem ředitelům marginální svolení. Finální rozhodnutí stejně vydávalo ministerstvo a to ví, že na to mají právo. Hofírek za to nemůže, nepřišel by na to žádný ředitel,“ říká zdroj blízký vládě, který je obeznámený s prověřováním, jak to s diplomatickými pasy bylo.
Ministryně to ale vidí jinak. „Je to velmi vážné provinění. Musí se to uvést do pořádku. Nejde o to, že bych nechtěla podepisovat nějaké zmocnění šéfovi speciálních sil. Ale má to nějaké předpisy. Není možné, aby velitel speciálů žádal bez souhlasu přímo ministerstvo. Musí se dodržovat pravidla. Lidi nemůžou rozhodovat, aniž by pak za některé chyby nesli následky. Ty následky pak neseme všichni. Není možné, aby mě vojáci obcházeli a chodili si pro diplomatické pasy přímo na ministerstvo zahraničí. Pak budou lidi říkat, že Černochová ten rezort ani neřídí,“ reagovala ministryně.
O tom, zda nakonec přistoupí k odvolání šéfa speciálních sil, rozhodnou další dny. V úterý ve Sněmovně proběhne očekávané jednání výboru pro obranu. Na něj kromě ministryně dorazí i generálové Řehka a Hofírek a budou výše popsané záležitosti vysvětlovat. Ministryně ovšem ve svém postupu proti generálům tahá za kratší konec – nemůže očekávat podporu prezidenta, který jí předem dal najevo, že dosavadní zjištění nepovažuje za problematická.
Z principu věci by spor mezi ministryní a vedením armády měl být tématem pro předsedu vlády. Vládní tiskový odbor ale i na opakovaný dotaz Deníku N uvedl, že záležitost nebude komentovat.
