Říční dělové čluny Gjurza-M
Projekt 58150 Gjurza je třída ukrajinských říčních dělových člunů. Jejich hlavním úkolem je hlídkování na řekách, jezerech a v pobřežních vodách. Dvě jednotky základního modelu projekt 58150 byly objednány Uzbekistánem a šest kusů zdokonalené verze projekt 58155 Gjurza-M objednalo ukrajinské námořnictvo. Ukrajinské čluny operují zejména na Dunaji a v pobřežních vodách Azovského moře. Staly se první posilou ukrajinského námořnictva po plných devíti letech. Plavidla byla vyvinuta státní konstrukční kanceláří Ukroboronprom a jsou stavěna loděnicí PJSC Leninskaja Kuznica v Kyjevě. První dvě jednotky projektu 58150 byly roku 2004 zařazeny do pobřežní stráže Uzbekistánu. Kontrakt ve výši 5,6 mil dolarů tehdy financovaly USA. Stavba dvou člunů projektu 58155 pro Ukrajinu byla zahájena v říjnu 2012, přičemž čluny měly být dokončeny v roce 2013. Do podzimu 2014 však byly práce zastaveny. Ke spuštění prototypu BK-01 a jeho sesterské lodě BK-02 došlo v listopadu 2015. V březnu 2016 Ukrajina objednala další čtyři čluny Gjurza-M. Osmý a poslední člun (MBAK-08) posílil ukrajinskou říční flotilu roku 2023. Práce na jeho stavbě začaly v roce 2019 a podle plánů měl být postaven za pouhé čtyři měsíce, ale jeho výroba byla pozastavena a obnovena až v červenci 2021. Vstoupil do služby 26. května 2023.
Zajímavostí je, že rusové ukořistili roku 2022 dva ukrajinské čluny Gjurza-M v přístavním městě Berďansk v Záporožské oblasti na pobřeží Azovského moře. Podle nedávných fotografií ale očividně měli problém udržet čluny v provozu a jejich zbraňové stanice museli nahradit zastaralými věžemi 2M-3M. Ruský telegramový kanál "Černomořská flotila" zveřejnil fotografii člunů "Ackerman" (P174) "Vyšhorod" (P179), kterým byly odstraněny dálkově ovládané zbraňové moduly KAU-30M s kanónem ráže 30 mm, přičemž na jejich místo byly osazeny staré námořní věže 2M-3M. Ta byla vyvinuta v sovětském svazu krátce po 2. světové válce, jako výzbroj pro různé menší bojové lodě (torpédoborce), ponorky a civilní lodě podporující námořnictvo. Výzbroj tvoří dvojitý protiletecký kanón 110-PM ráže 25 x 218 mm. Tento náboj ráže 25 mm je unikátní kousek, který používalo pouze sovětské námořnictvo a nikdy nebyl použit u letectva nebo pozemních sil. Námořnictvo jej zavedlo v roce 1953 a s drobnými změnami vyrábělo až do roku 1984. KAU-30M je námořní dálkově ovládaný stabilizovaný bojový modul určený k ničení lodí, pobřežních cílů, živé síly a vrtulníků. Modul je vybaven automatickým kanónem ZTM-1 ráže 30 mm, automatickým granátometem AG-17 nebo KBA-117 ráže 30 mm, kulometem KT-7,62 a dvěma protitankovými řízenými střelami Barrier. Modul je navíc vybaven televizními a termovizními kamerami, které poskytují dosah detekce cíle až 10 kilometrů. Rozpoznání cíle je zároveň možné na vzdálenost až 4 kilometrů při použití televizního kanálu, při použití termovize - až 10 kilometrů, v závislosti na typu cíle. Náhrada moderních zbraní zastaralými sovětskými instalacemi je s největší pravděpodobností způsobena nemožností servisu některých nefunkčních uzlů. Telegramový kanál "BTVT.info" uvedl, že bojové moduly KAU-30M převezli Rusové na výstavu trofejních zbraní. Zmíněná přestavba může signalizovat potřebu Rusů využít zajaté ukrajinské obrněné čluny. Instalace děl 2M-3M s sebou nese nejen výrazné snížení účinnosti detekce a zasažení cílů, ale také ovlivňuje plavební vlastnosti lodi díky její větší hmotnosti. Celková hmotnost věží 2M-3M je 1 515 kg, přesná hmotnost KAU-30M není s jistotou známa, lze předpokládat, že váží přibližně stejně jako modul BM-3M "Šturm", tedy 1 300 kilogramů.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Gyurza-M-class_gunboat
https://mil.in.ua/uk/news/rosiyany-vsta ... onekatery/
https://twitter.com/DefenceU/status/1662137771308486658
