"Tohle zrní dokáže sníst každý pitomec, ale náš Pán je stvořil pro něco božštějšího. Vzdejme chválu našemu Stvořiteli a oslavme jeho štědrost... a poučme se o pivu ! "
Túto tému schválne dávam oddelene od stravy, pretože súvisí do veľkej miery s kultúrou, rituálmi, oslavami a kmeňovými vzťahmi.
Historia piva
Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor
Historia piva
Naposledy upravil(a) pjaro77 dne 6/2/2025, 15:31, celkem upraveno 1 x.
RE: Historia piva
Ako sa začala písať historia tekutého chleba ? Možno takto
Len čo človek začal experimentovať s obilninami čo bolo v paleolite dávno pred poľnohospodárskou revolúciou, zákonite objavil , že keď obilniny zvlhnú začnú kvasiť. Možno spočiatku to považovali za zničené obilie, ale v dobe keď práve mali hlboko do nádoby si nemohli dovoliť vyhadzovať. Niekto vtedy zrejme povedal, skúsme to skvasené uvariť...
A možno pivo bolo prvé známe využitie obilia, ešte pred chlebom.
Buď ako buď, ranné pivá sa samozrejme nedajú porovnať s dnešným pivom, bolo ako hustý kvas, pilo sa slamkou a korenilo sa rôznymi bylinami.
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skol ... i-40071286
Zřejmě nejstarší pivovar na světě se zbytkem 13 000 let starého piva objevili vědci v prehistorické jeskyni v Izraeli poblíž města Haifa při průzkumu pohřebiště polokočovných lovců a sběračů z doby kamenné. Až dosud se vědci domnívali, že pivo se začalo vařit před 5000 lety, nynější objev ale může historii zásadně změnit.
Nálezy svědčí o tom, že pivo se nemuselo vyrábět ze zbytků chleba, jak se dosud předpokládalo. V archeologickém časopisu Journal of Archaeological Science vědci uvádějí, že pivo se vařilo na rituální svátky k uctívání zemřelých.
„Tento pivovar je považován za nejstarší výrobnu alkoholu na světě,“ uvedla profesorka Stanfordské univerzity a vedoucí vědeckého týmu Li Liuová v rozhovoru s listem Stanford News.
Pravěké pivo se podobalo spíše kaši a s tím dnešním mělo pramálo společného. Bylo sice kvašené, ale pravděpodobně slabší než dnešní piva, píše server BBC.
https://nedd.tiscali.cz/pivo-tu-bylo-dr ... ety-319079
Pokud budete dnes chtít okusit pivo, které se honosí titulem "nejstarší na světě", budete odkázáni na německou značku Weihenstephan. Ta se pyšní počátkem vaření v roce 1040 našeho letopočtu. Historie však zná příklady piva (a jemu podobných nápojů podstatně dále v historii). Ačkoliv se tu již nevaří, novým rekordmanem je nyní zřejmě izraelská jeskyně Raqefet, kde se pivo vyrábělo v éře třináctkrát vzdálenější než počátek Weihenstephanu.
Vyplývá to alespoň z analýzy kamenných hmoždířů ve vztahu k dírám uvnitř jeskynní podlahy. Ty byly dle chemické analýzy využívány k uchovávání pšenice a ječmenu, stejně jako i k uchování jiné potravy. Stáří artefaktů přitom činí 13 tisíc let. Blízkovýchodní vaření piva tak o celých pět tisíc let překonává dosavadní srovnatelné důkazy o vaření piva na severu dnešní Číny.
Tým vedený stanfordskou archeoložkou Li Liu ve spolupráci s Haifskou univerzitou po dobu pěti let prováděl vykopávky v jeskyni Raqefet, v níž před 13 milénii žili lidé z natúfienské kultury. V rámci archeologického průzkumu objevili vědci pohřebiště zhruba 30 lidí, na němž se krom pazourků, zvířecích kostí a kamenných nástrojů našlo i na sto hmoždířů.
Následné datování a komparativní analýza předmětů a koster vyjevila jejich stáří, mikrobotanická analýza pak i typy plodin a jejich zpracování, které Natúfienští využívali. Mezi nimi byl i obilný slad. Znaky opotřebování hmoždířů nakonec napověděly, že nástroje plnily úlohu jako jakési stěny a víka podzemních nádob v podlaze jeskyně. Krom obilného sladu se jeden hmoždíř nesl i znaky uchovávání jiných potravin.
Pivo z jeskyně Raqefet je tak dalším důkazem ze stále početnější kolekce náznaků, že naše dosavadní představy o přechodu paleolitu a mezolitu do neolitu bude nejspíše třeba mírně revidovat. Všechny tři výrazy jsou shrnuty pod obecnou škatulku "doba kamenná", po jejímž konci dle starších teorií teprve začala dobou bronzovou jakási "oficiální" civilizace.
Nejstarší doba kamenná byla definována především putovní povahou života - člověk se sice již učil využívat nástroje, drtivou většinu potravy však stále získával sběrem plodin a lovem zvěře, a často tak měnil svou adresu. Byla to až neolitická revoluce a osvojení si zemědělství, co s sebou přineslo trvalá sídliště, rapidní nárůst populace a všeobecnou cestu vstříc vyšším celkům.
Kategorické vykolíkování paleolitu, mezolitu a neolitu však při pohledu na nejrůznější nálezy i modely růstu populace naznačují, že jednotlivé epochy se mnohdy značně překrývaly. Namísto jasné hranice se ukazuje, že primitivní zemědělství a zpracování potravy se učila i dočasná sídliště. Podobně trvalá sídliště, včetně těch velkých pro tisíce obyvatel, občas existovala i před érou Sumerů. Žádná přesně vytyčená historická hranice tak neexistovala - tím spíše, že různé části světa objevovaly různé vynálezy postupně.
https://zive.aktuality.sk/clanok/140237 ... skych-hor/
Oveľa sugestívnejšie dôkazy pochádzajú práve z Göbekli Tepe: vápencové kade s objemom až 160 litrov. Chemická analýza tmavého rezídua v nich zistila šťavelan vápenatý (oxalát).
Ten vzniká počas kvasenia a fermentácie jačmeňa alebo pšenice – základných ingrediencií pre výrobu sladu a piva.
https://www.pivniweb.cz/cs/nejstarsi-pi ... ovinka/52/
Představa, že zemědělství vzniklo kvůli pivu, byla původně pokládaná za vtipnou kuriozitu, v poslední době ji však berou vážně i seriózní studie. Můžeme se v této souvislosti setkat i s bonmoty,
podle nichž je zemědělství děsná dřina a než se takhle týrat, to radši riskovat smrt hlady. Pivo, to už je ale jiná motivace. Pouze pokud byla náhodou nadúroda a vše se nezvládlo vypít, posloužily obilniny i jako potrava.
O roli piva se uvažuje i při stavbě Göbekli Tepe, což je nejstarší známý monumentální chrám na jihovýchodě dnešního Turecka z doby před cca 11 000 lety. Tehdejší šéfové sotva měli mocenské prostředky, aby dokázali lidi k práci na stavbách přinutit, snad je tedy motivovali pivem. Některé genetické studie navíc naznačují, že právě někde tady mohla být poprvé pěstována pšenice. Nalezené zbytky
zpracovaných obilnin se vykládají tu jako pivo, tu jako obilná kaše k jídlu. Každopádně chrám v celkem nehostinné krajině po jeho vybudování zřejmě navštěvovaly zástupy poutníků, takže šlo nejen o napojení stavitelů, ale i následných davů (nebo alternativně jejich nasycení).
Lze si snadno představit, že výroba piva byla tehdy i utajovanou technologií, obchodním tajemstvím nebo životním stylem spojovaným s vyšší civilizací. Např. v severní Číně (Mijiaya) byly objeveny zbytky piva staré asi 5 000 let, a to klasického piva vyrobeného z ječmene, který se zde jinak moc nepěstoval a možná ani nekonzumoval. (Vzpomeňte, jak se z Číny do Evropy později propašovalo hedvábí – třeba to s pivem/ječmenem bylo naopak?) Některé interpretace praví, že pivo bylo nápojem elit, bojovnických skupin, všech, kdo vytvářeli organizaci založenou na něčem jiném než na příbuzenství („opijeme se spolu na bratrství/zapijeme dohodu“). Jiné výklady zase zdůrazňují, že první pivo vyráběly spíše ženy než muži.
Nejstarší civilizace, tedy Mezopotámie a Egypt, měly jako svůj hlavní alkoholický nápoj právě pivo (i když mnohdy mohlo jít spíše o něco na způsob dnešního nízkoalkoholického kvasu, zase ale tehdejší lidé asi neměli schopnost metabolizovat alkohol jako dnešní Evropané, takže jim i verze s nižším obsahem alkoholu mohly postačovat). Ještě i v neolitickém Řecku se pilo pivo, nikoliv víno. Nástupu klasické „vinné“ kultury zřejmě také předcházelo víno datlové, v datlích bylo dostatečně cukru na to, aby kvasily celkem snadno.
V Egyptě v době vzniku jednotné říše (asi před 5 000 lety) fungoval už i první známý velkopivovar. Pocházel nejspíš z doby krále Narmera, který sjednotil severní a jižní Egypt. Nedávno objevená stavba ve městě Abydos obsahovala řady obřích mís i kvasných kádí a odhaduje se, že v jednom cyklu zde bylo možné navařit až 24 000 litrů. Z Egypta víme, že tehdejší pivo už obsahovalo i řadu příměsí, někdy mj. I mandragoru, která mu dodávala červenou barvu (v jednom mýtu je bohyně Sachmet, v jiné verzi Hathor, ve vražedném amoku takto oklamána: když narazí na rudou tekutinu, myslí si, že jde o krev, napije se a usne).ä
Len čo človek začal experimentovať s obilninami čo bolo v paleolite dávno pred poľnohospodárskou revolúciou, zákonite objavil , že keď obilniny zvlhnú začnú kvasiť. Možno spočiatku to považovali za zničené obilie, ale v dobe keď práve mali hlboko do nádoby si nemohli dovoliť vyhadzovať. Niekto vtedy zrejme povedal, skúsme to skvasené uvariť...
A možno pivo bolo prvé známe využitie obilia, ešte pred chlebom.
Buď ako buď, ranné pivá sa samozrejme nedajú porovnať s dnešným pivom, bolo ako hustý kvas, pilo sa slamkou a korenilo sa rôznymi bylinami.
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skol ... i-40071286
Zřejmě nejstarší pivovar na světě se zbytkem 13 000 let starého piva objevili vědci v prehistorické jeskyni v Izraeli poblíž města Haifa při průzkumu pohřebiště polokočovných lovců a sběračů z doby kamenné. Až dosud se vědci domnívali, že pivo se začalo vařit před 5000 lety, nynější objev ale může historii zásadně změnit.
Nálezy svědčí o tom, že pivo se nemuselo vyrábět ze zbytků chleba, jak se dosud předpokládalo. V archeologickém časopisu Journal of Archaeological Science vědci uvádějí, že pivo se vařilo na rituální svátky k uctívání zemřelých.
„Tento pivovar je považován za nejstarší výrobnu alkoholu na světě,“ uvedla profesorka Stanfordské univerzity a vedoucí vědeckého týmu Li Liuová v rozhovoru s listem Stanford News.
Pravěké pivo se podobalo spíše kaši a s tím dnešním mělo pramálo společného. Bylo sice kvašené, ale pravděpodobně slabší než dnešní piva, píše server BBC.
https://nedd.tiscali.cz/pivo-tu-bylo-dr ... ety-319079
Pokud budete dnes chtít okusit pivo, které se honosí titulem "nejstarší na světě", budete odkázáni na německou značku Weihenstephan. Ta se pyšní počátkem vaření v roce 1040 našeho letopočtu. Historie však zná příklady piva (a jemu podobných nápojů podstatně dále v historii). Ačkoliv se tu již nevaří, novým rekordmanem je nyní zřejmě izraelská jeskyně Raqefet, kde se pivo vyrábělo v éře třináctkrát vzdálenější než počátek Weihenstephanu.
Vyplývá to alespoň z analýzy kamenných hmoždířů ve vztahu k dírám uvnitř jeskynní podlahy. Ty byly dle chemické analýzy využívány k uchovávání pšenice a ječmenu, stejně jako i k uchování jiné potravy. Stáří artefaktů přitom činí 13 tisíc let. Blízkovýchodní vaření piva tak o celých pět tisíc let překonává dosavadní srovnatelné důkazy o vaření piva na severu dnešní Číny.
Tým vedený stanfordskou archeoložkou Li Liu ve spolupráci s Haifskou univerzitou po dobu pěti let prováděl vykopávky v jeskyni Raqefet, v níž před 13 milénii žili lidé z natúfienské kultury. V rámci archeologického průzkumu objevili vědci pohřebiště zhruba 30 lidí, na němž se krom pazourků, zvířecích kostí a kamenných nástrojů našlo i na sto hmoždířů.
Následné datování a komparativní analýza předmětů a koster vyjevila jejich stáří, mikrobotanická analýza pak i typy plodin a jejich zpracování, které Natúfienští využívali. Mezi nimi byl i obilný slad. Znaky opotřebování hmoždířů nakonec napověděly, že nástroje plnily úlohu jako jakési stěny a víka podzemních nádob v podlaze jeskyně. Krom obilného sladu se jeden hmoždíř nesl i znaky uchovávání jiných potravin.
Pivo z jeskyně Raqefet je tak dalším důkazem ze stále početnější kolekce náznaků, že naše dosavadní představy o přechodu paleolitu a mezolitu do neolitu bude nejspíše třeba mírně revidovat. Všechny tři výrazy jsou shrnuty pod obecnou škatulku "doba kamenná", po jejímž konci dle starších teorií teprve začala dobou bronzovou jakási "oficiální" civilizace.
Nejstarší doba kamenná byla definována především putovní povahou života - člověk se sice již učil využívat nástroje, drtivou většinu potravy však stále získával sběrem plodin a lovem zvěře, a často tak měnil svou adresu. Byla to až neolitická revoluce a osvojení si zemědělství, co s sebou přineslo trvalá sídliště, rapidní nárůst populace a všeobecnou cestu vstříc vyšším celkům.
Kategorické vykolíkování paleolitu, mezolitu a neolitu však při pohledu na nejrůznější nálezy i modely růstu populace naznačují, že jednotlivé epochy se mnohdy značně překrývaly. Namísto jasné hranice se ukazuje, že primitivní zemědělství a zpracování potravy se učila i dočasná sídliště. Podobně trvalá sídliště, včetně těch velkých pro tisíce obyvatel, občas existovala i před érou Sumerů. Žádná přesně vytyčená historická hranice tak neexistovala - tím spíše, že různé části světa objevovaly různé vynálezy postupně.
https://zive.aktuality.sk/clanok/140237 ... skych-hor/
Oveľa sugestívnejšie dôkazy pochádzajú práve z Göbekli Tepe: vápencové kade s objemom až 160 litrov. Chemická analýza tmavého rezídua v nich zistila šťavelan vápenatý (oxalát).
Ten vzniká počas kvasenia a fermentácie jačmeňa alebo pšenice – základných ingrediencií pre výrobu sladu a piva.
https://www.pivniweb.cz/cs/nejstarsi-pi ... ovinka/52/
Představa, že zemědělství vzniklo kvůli pivu, byla původně pokládaná za vtipnou kuriozitu, v poslední době ji však berou vážně i seriózní studie. Můžeme se v této souvislosti setkat i s bonmoty,
podle nichž je zemědělství děsná dřina a než se takhle týrat, to radši riskovat smrt hlady. Pivo, to už je ale jiná motivace. Pouze pokud byla náhodou nadúroda a vše se nezvládlo vypít, posloužily obilniny i jako potrava.
O roli piva se uvažuje i při stavbě Göbekli Tepe, což je nejstarší známý monumentální chrám na jihovýchodě dnešního Turecka z doby před cca 11 000 lety. Tehdejší šéfové sotva měli mocenské prostředky, aby dokázali lidi k práci na stavbách přinutit, snad je tedy motivovali pivem. Některé genetické studie navíc naznačují, že právě někde tady mohla být poprvé pěstována pšenice. Nalezené zbytky
zpracovaných obilnin se vykládají tu jako pivo, tu jako obilná kaše k jídlu. Každopádně chrám v celkem nehostinné krajině po jeho vybudování zřejmě navštěvovaly zástupy poutníků, takže šlo nejen o napojení stavitelů, ale i následných davů (nebo alternativně jejich nasycení).
Lze si snadno představit, že výroba piva byla tehdy i utajovanou technologií, obchodním tajemstvím nebo životním stylem spojovaným s vyšší civilizací. Např. v severní Číně (Mijiaya) byly objeveny zbytky piva staré asi 5 000 let, a to klasického piva vyrobeného z ječmene, který se zde jinak moc nepěstoval a možná ani nekonzumoval. (Vzpomeňte, jak se z Číny do Evropy později propašovalo hedvábí – třeba to s pivem/ječmenem bylo naopak?) Některé interpretace praví, že pivo bylo nápojem elit, bojovnických skupin, všech, kdo vytvářeli organizaci založenou na něčem jiném než na příbuzenství („opijeme se spolu na bratrství/zapijeme dohodu“). Jiné výklady zase zdůrazňují, že první pivo vyráběly spíše ženy než muži.
Nejstarší civilizace, tedy Mezopotámie a Egypt, měly jako svůj hlavní alkoholický nápoj právě pivo (i když mnohdy mohlo jít spíše o něco na způsob dnešního nízkoalkoholického kvasu, zase ale tehdejší lidé asi neměli schopnost metabolizovat alkohol jako dnešní Evropané, takže jim i verze s nižším obsahem alkoholu mohly postačovat). Ještě i v neolitickém Řecku se pilo pivo, nikoliv víno. Nástupu klasické „vinné“ kultury zřejmě také předcházelo víno datlové, v datlích bylo dostatečně cukru na to, aby kvasily celkem snadno.
V Egyptě v době vzniku jednotné říše (asi před 5 000 lety) fungoval už i první známý velkopivovar. Pocházel nejspíš z doby krále Narmera, který sjednotil severní a jižní Egypt. Nedávno objevená stavba ve městě Abydos obsahovala řady obřích mís i kvasných kádí a odhaduje se, že v jednom cyklu zde bylo možné navařit až 24 000 litrů. Z Egypta víme, že tehdejší pivo už obsahovalo i řadu příměsí, někdy mj. I mandragoru, která mu dodávala červenou barvu (v jednom mýtu je bohyně Sachmet, v jiné verzi Hathor, ve vražedném amoku takto oklamána: když narazí na rudou tekutinu, myslí si, že jde o krev, napije se a usne).ä
Re: Historia piva
Miesto stretávania neolitických a starovekých kmeňov, oslavy a .. pivo
https://zive.aktuality.sk/clanok/140237 ... skych-hor/
Výšinné „opevnenie“ vo Veľkej Lomnici pred 5000 rokmi zrejme hostilo početné „pivné slávnosti“ – na fotografii je vyobrazený stav začiatkom druhej polovice 20. storočia. Interpretáciu, že ide o zvyšky po varení piva podľa slovenského archeológa Víťazoslava Struhára podporuje skutočnosť, že okolie Göbekli Tepe bolo domovom divokých predchodcov pšenice jedno- a dvojzrnky, ako aj divokého jačmeňa.
Názorom kolegov, že za „neolitickou revolúciou“ vlastne stojí – zjednodušene povedané – snaha vyrobiť viac alkoholu, sa nečuduje. „Fermentované nápoje, alebo sladové kaše s nízkym obsahom alkoholu mohli byť výživnejšie ako potrava v podobe chleba,“ konštatuje.
Práve pivo môže predstavovať odpoveď na otázku, čo umožnilo spoluprácu miestnych lovcov a zberačov – budovateľov Göbekli Tepe.
„Odpoveď, ako sa to podarilo, sa skrýva v početných dôkazoch rozsiahleho hodovania, v rámci ktorého dochádzalo ku konzumácii nápojov s veľkou pravdepodobnosťou obsahujúcich alkohol,“ píše archeológ Oliver Dietrich s kolegami.
Dietrich pripomína, že aj pri veľkolepých stavebných projektoch starovekého Egypta sa mzda pracovníkom (v rozpore so široko rozšírenou predstavou nešlo o otrokov) vyplácala čiastočne v podobe piva. „Kdesi tu potom môžeme nachádzať počiatky konzumácie piva ako ceremoniálneho a festivalového nápoja, pripravovaného pri špeciálnych príležitostiach,“ konštatuje Víťazoslav Struhár.
Oliver Dietrich si síce nemyslí, že k domestikáci obilnín viedla len „túžba“ po pive, no nazdáva sa, že hody sprevádzajúce stavbu monumentov Göbekli Tepe zaťažili ekonomiku ich staviteľov do takej miery, že museli hľadať nové zdroje potravy a nové spôsoby jej získavania.
Pivo zodpovedá otázniky enigmatických nálezísk aj v Európe – dokonca priamo na území Slovenska.
Pred vyše 5000 rokmi na slovenských horách vyrástli záhadné pevnosti. Chránili ich mohutné valy z hliny a kameňa. V niektorých regiónoch sa tiahli celé reťazce takýchto horských opevnení. Podľa niektorých archeológov k ich stavbe viedla hrozba z východu, bojovné komunity kočovníkov expandujúcich zo stepí pri Čiernom mori až na územie dnešného Maďarska.
Archeológ Víťazoslav Struhár si to nemyslí: „Mnohé majú tak malú disponibilnú plochu, že v prípade náhleho ohrozenia sotva mohli slúžiť ako útočiská pre členov okolitých osád.“
Podľa Struhára z týchto výšinných „pevností“ navyše chýbajú akékoľvek doklady vojenských stretov. Naopak, podarilo sa zistiť hrubé kultúrne vrstvy s bohatými nálezmi, ktoré svedčia o dlho trvajúcom, intenzívnom a neprerušenom využívaní.
Vedec dodáva, že tieto „pevnosti“ neslúžili ako stále sídla. „Boli využívané príležitostne, pri významných spoločenských, agrárnych alebo obchodných udalostiach,“ hovorí Struhár.
„Mohli by sme ich považovať za akési trhové či obchodné centrá, kde sa uskutočňovala výmena a zdieľanie artefaktov so silne symbolickým posolstvom, a kde sa vyrábali kamenné nástroje slúžiace ako spoločenské insígnie,“ uvažuje archeológ.
Na týchto miestach sa podľa neho stretávali významní členovia komunít, dohadovali spoločenské zmluvy, dochádzalo tu k výmene partnerov či svadbám a prebiehali tu rozmanité kultové činnosti. A ako inak, pilo sa.
„Početné nálezy keramiky z nádob určených na tekutiny a tzv. picie servisy indikujú, že sa konali aj festivaly a akési bankety, pri ktorých sa hodovalo, konzumovali sa prestížne alkoholické nápoje a súčasťou bolo vari aj užívanie narkotík,“ vysvetľuje.
Naše prvé pevnosti teda neslúžili na obranu proti útokom nepriateľov, ale na udržovanie a rozvíjanie vzťahov s priateľmi. A to pomocou hodovania a pitia v monumentálnom prostredí. Tentoraz síce nie v tieni megalitov, ale v tieni nemenej impozantných valov výšinných pevností. Podľa Víťazoslava Struhára existujú nepriame indície (špecializované nádoby a ich uporiadanie, náznaky spoločenských hodov), že pivo, medovinu alebo zmes vínneho kvasu a medovinového destilátu popíjali na území strednej Európy už prví poľnohospodári pred viac ako 7000 rokmi.
Aké bolo praveké a staroveké pivo?
menej alkoholu (2 až 4 %)
vysoká nutričná hodnota
oveľa hustejšie, muselo sa piť slamkou (dokazujú to vyobrazenia)
horkejšie
oveľa menej trvanlivé
https://zive.aktuality.sk/clanok/140237 ... skych-hor/
Výšinné „opevnenie“ vo Veľkej Lomnici pred 5000 rokmi zrejme hostilo početné „pivné slávnosti“ – na fotografii je vyobrazený stav začiatkom druhej polovice 20. storočia. Interpretáciu, že ide o zvyšky po varení piva podľa slovenského archeológa Víťazoslava Struhára podporuje skutočnosť, že okolie Göbekli Tepe bolo domovom divokých predchodcov pšenice jedno- a dvojzrnky, ako aj divokého jačmeňa.
Názorom kolegov, že za „neolitickou revolúciou“ vlastne stojí – zjednodušene povedané – snaha vyrobiť viac alkoholu, sa nečuduje. „Fermentované nápoje, alebo sladové kaše s nízkym obsahom alkoholu mohli byť výživnejšie ako potrava v podobe chleba,“ konštatuje.
Práve pivo môže predstavovať odpoveď na otázku, čo umožnilo spoluprácu miestnych lovcov a zberačov – budovateľov Göbekli Tepe.
„Odpoveď, ako sa to podarilo, sa skrýva v početných dôkazoch rozsiahleho hodovania, v rámci ktorého dochádzalo ku konzumácii nápojov s veľkou pravdepodobnosťou obsahujúcich alkohol,“ píše archeológ Oliver Dietrich s kolegami.
Dietrich pripomína, že aj pri veľkolepých stavebných projektoch starovekého Egypta sa mzda pracovníkom (v rozpore so široko rozšírenou predstavou nešlo o otrokov) vyplácala čiastočne v podobe piva. „Kdesi tu potom môžeme nachádzať počiatky konzumácie piva ako ceremoniálneho a festivalového nápoja, pripravovaného pri špeciálnych príležitostiach,“ konštatuje Víťazoslav Struhár.
Oliver Dietrich si síce nemyslí, že k domestikáci obilnín viedla len „túžba“ po pive, no nazdáva sa, že hody sprevádzajúce stavbu monumentov Göbekli Tepe zaťažili ekonomiku ich staviteľov do takej miery, že museli hľadať nové zdroje potravy a nové spôsoby jej získavania.
Pivo zodpovedá otázniky enigmatických nálezísk aj v Európe – dokonca priamo na území Slovenska.
Pred vyše 5000 rokmi na slovenských horách vyrástli záhadné pevnosti. Chránili ich mohutné valy z hliny a kameňa. V niektorých regiónoch sa tiahli celé reťazce takýchto horských opevnení. Podľa niektorých archeológov k ich stavbe viedla hrozba z východu, bojovné komunity kočovníkov expandujúcich zo stepí pri Čiernom mori až na územie dnešného Maďarska.
Archeológ Víťazoslav Struhár si to nemyslí: „Mnohé majú tak malú disponibilnú plochu, že v prípade náhleho ohrozenia sotva mohli slúžiť ako útočiská pre členov okolitých osád.“
Podľa Struhára z týchto výšinných „pevností“ navyše chýbajú akékoľvek doklady vojenských stretov. Naopak, podarilo sa zistiť hrubé kultúrne vrstvy s bohatými nálezmi, ktoré svedčia o dlho trvajúcom, intenzívnom a neprerušenom využívaní.
Vedec dodáva, že tieto „pevnosti“ neslúžili ako stále sídla. „Boli využívané príležitostne, pri významných spoločenských, agrárnych alebo obchodných udalostiach,“ hovorí Struhár.
„Mohli by sme ich považovať za akési trhové či obchodné centrá, kde sa uskutočňovala výmena a zdieľanie artefaktov so silne symbolickým posolstvom, a kde sa vyrábali kamenné nástroje slúžiace ako spoločenské insígnie,“ uvažuje archeológ.
Na týchto miestach sa podľa neho stretávali významní členovia komunít, dohadovali spoločenské zmluvy, dochádzalo tu k výmene partnerov či svadbám a prebiehali tu rozmanité kultové činnosti. A ako inak, pilo sa.
„Početné nálezy keramiky z nádob určených na tekutiny a tzv. picie servisy indikujú, že sa konali aj festivaly a akési bankety, pri ktorých sa hodovalo, konzumovali sa prestížne alkoholické nápoje a súčasťou bolo vari aj užívanie narkotík,“ vysvetľuje.
Naše prvé pevnosti teda neslúžili na obranu proti útokom nepriateľov, ale na udržovanie a rozvíjanie vzťahov s priateľmi. A to pomocou hodovania a pitia v monumentálnom prostredí. Tentoraz síce nie v tieni megalitov, ale v tieni nemenej impozantných valov výšinných pevností. Podľa Víťazoslava Struhára existujú nepriame indície (špecializované nádoby a ich uporiadanie, náznaky spoločenských hodov), že pivo, medovinu alebo zmes vínneho kvasu a medovinového destilátu popíjali na území strednej Európy už prví poľnohospodári pred viac ako 7000 rokmi.
Aké bolo praveké a staroveké pivo?
menej alkoholu (2 až 4 %)
vysoká nutričná hodnota
oveľa hustejšie, muselo sa piť slamkou (dokazujú to vyobrazenia)
horkejšie
oveľa menej trvanlivé
-
palo satko
- Kapitán
- Příspěvky: 2571
- Registrován: 16/9/2013, 17:59
- Bydliště: Pezinok, Slovensko
Re: Historia piva
Toto som napisal na blog.sme v roku 2008
Alkohol zázrak ľudstva.
Bože, koľko sa len popísalo o škodlivosti alkoholu a alkoholizmu. A nikoho nenapadlo napísať o jeho historickom dobrodení. Nebyť alkoholu nestoja pyramídy, nieto Alexandra a dodnes sa hádame s medveďmi o maliny. Ale teraz konečne nastal čas dať všetko na pravú mieru.
Kde sa berie alkohol? Alkohol vzniká kvasením správnych tekutín v nádobe. A ako vyrobili prvý alkohol? Na začiatku musela byt nádoba. Nepremokavá nádoba, najlepšie hlinená a podľa možnosti dobre vypálená. Potom je to len otázka zákonitej náhody. V hlinenej nádobe uvaríte rozdrvený jačmeň a keďže je horúci odložíte ho bokom, a zabudnete na to. Kvasinky začnú pracovať a zábudlivec po čase nájde v kuté čudnú kvapalinu, po ktorej vypití sa mu svet zdá zábavným lunaparkom. Aby som presný nie zábudlivec ale zábudlivka. Je jasne, že okamžite si získa mnoho kamošov a veľa nasledovníkov.
Otázka je kedy sa to udialo. Jačmeň bol prvou domestikovanou obilninou. V Egypte už v rokov 11000 až 13000 BCE. Potom sa z nejakých dôvodov s jeho pestovaním prestalo a znovu sa nachádza až v Jerichu okolo 9000 BCE. Možno tým dôvodom bola zmena klímy. Pri prvom pestovaní ešte nebola známa keramika a obilniny sa používali len ako zdroj pre výrobu tuhých potravín. Až vynálezom vypaľovanej keramiky sa začalo obilie konzumovať aj vo forme kaše, polievok a vývarov. Najstarší dôkaz o pive je získaný pomocou chémie z nádoby starej 3500 BCE a nájdenej v Iráne. Ale na strednom východe keramika vznikla okolo roku 6000 BCE. A niekde medzi týmito rokmi sa vynašlo varenie piva a začína sa meniť jednoduchý zber divoko rastucich plodín na poľnohospodárstvo. Zároveň dochádza k jeho šíreniu do Európy, Severnej Afriky a na východ.
Zabudnite na neolitickú revolúciu, ktorú vraj naštartovalo ľahšie získavanie potravy poľnohospodárstvom. Lovci a zberači žijúci zdravým životom na čerstvom vzduchu museli vidieť, že chudáci hrdlačiaci na poliach, majú vysokú úmrtnosť na množstvo chorôb, sú neduživí, bezzubí a umierajú skôr. Čo by ich tak prehovorilo, aby konali rovnako? Chľast! Dosť dlho sa predpokladalo, že postupnosť jednotlivých kultúr v Európe bolo ako maľovanie plotu. Natieranie jednej vrstvy na druhu. Dnes sa zistilo, že tomu tak úplne nie je a prišelci temer vždy predstavovali len malú časť, ktorá sa včlenila sa do pôvodného etnika. Výraznejší bol ich kultúrny, jazykový a hospodársky vplyv. Či už došli s novými kovovými zbraňami, domestikovanými zvieratami alebo pestovaním plodín. Takže do pravekého Pezinka nedošiel národ pestujúci obilie ale mudrlant s mechom obilia. Navaril pivo a bolo veselo. Aby bolo veselo aj nabudúce, tak moji praprarodáci od neho vykšeftili jačmeň a nasadili. Tým pádom skončil zdravý život. Pole potrebuje celosezónnu starostlivosť a nedá sa kočovať za zverou. Preto je treba chovať aj dobytok. Postaviť domy a ohrady vedľa seba. Rodiť deti, aby bolo koho poslať na pole vytrhávať burinu. A deti vyrastú a tiež potrebujú domy a robia odpadky. Tým pádom je zarobene na všetky choroby a parazity čo poznáme. Stačí malé zanedbanie hygieny a hnačky človeka zabijú. ( ti čo boli v Egypte mi dajú za pravdu). Ale prečo nakoniec choroby nevyhubili poľnohospodárov? A tu je ta pointa civilizačného prínosu piva. Čo spôsobilo, to aj vyriešilo. Pitie piva je zdravšie ako pitie kontaminovanej vody. Ako píše Steven Johnson: „Umieranie na cirhózu pečene v štyridsiatke je lepšie, ako na dyzentériu v dvadsiatke.“ Ľudia vo vznikajúcich mestách a dedinách pili. Kto nepil, zomrel na choroby. Kto pitie nezniesol, zomrel tiež. Postupne sme sa stali geneticky odolní voči otrave alkoholom. V oblastiach sveta, kde sa pestovalo obilie a produkoval alkohol sa vytvárali ľudnaté civilizačne centra, ktoré dnes voláme mestá. Do toho neskôr prišiel novy a účinnejší alkoholický vynález, víno. Na rozdiel od piva dobrota sofistikovanejšia. Víno je sezónny produkt a ak si chce niekto „lupnúť“ po cely rok musí ho ošetrovať a skladovať. Druha vec, nie všade sa darí viniču, ale ľudia si všade radi dajú dobrého vína. Takže somára, čo mali Noemovi spoluobčania v ohrade, nezožrali, ale zavesili na neho hlinené nádoby alebo mechy z kozej kože a išli víno predať. Výhodou je, že pri konzumácii z vezeného vina, je možné sa po ceste stravovať spoločne s domácimi a netreba kontrolovať, či kuchárka používa Jar. Druhým dobrodením vína je, že ma vyšší obsah alkoholu a zriedené vodou predstavuje celkom výdatný zdroj zdravotne menej škodlivého nápoja. Víno sa tak stalo prvým objemovým tovarom dopravovaným na diaľku a zároveň zdravotnou poistkou pre putovanie veľkých armád. Ak pivo stvorilo mesta, tak víno vybudovalo cesty a prístavy.
Takže keď budete po múzeách obdivovať praveké hlinene poháre a džbánky nemyslite si, že s nich ľudia pili vodu alebo mlieko. To by neboli nielen poháre, ale ani tie múzea.
http://archeo.blog.cz/0802/archeologove ... i-v-egypte
http://www.stevenberlinjohnson.com/
http://www.touregypt.net/featurestories/drunk.htm
Alkohol zázrak ľudstva.
Bože, koľko sa len popísalo o škodlivosti alkoholu a alkoholizmu. A nikoho nenapadlo napísať o jeho historickom dobrodení. Nebyť alkoholu nestoja pyramídy, nieto Alexandra a dodnes sa hádame s medveďmi o maliny. Ale teraz konečne nastal čas dať všetko na pravú mieru.
Kde sa berie alkohol? Alkohol vzniká kvasením správnych tekutín v nádobe. A ako vyrobili prvý alkohol? Na začiatku musela byt nádoba. Nepremokavá nádoba, najlepšie hlinená a podľa možnosti dobre vypálená. Potom je to len otázka zákonitej náhody. V hlinenej nádobe uvaríte rozdrvený jačmeň a keďže je horúci odložíte ho bokom, a zabudnete na to. Kvasinky začnú pracovať a zábudlivec po čase nájde v kuté čudnú kvapalinu, po ktorej vypití sa mu svet zdá zábavným lunaparkom. Aby som presný nie zábudlivec ale zábudlivka. Je jasne, že okamžite si získa mnoho kamošov a veľa nasledovníkov.
Otázka je kedy sa to udialo. Jačmeň bol prvou domestikovanou obilninou. V Egypte už v rokov 11000 až 13000 BCE. Potom sa z nejakých dôvodov s jeho pestovaním prestalo a znovu sa nachádza až v Jerichu okolo 9000 BCE. Možno tým dôvodom bola zmena klímy. Pri prvom pestovaní ešte nebola známa keramika a obilniny sa používali len ako zdroj pre výrobu tuhých potravín. Až vynálezom vypaľovanej keramiky sa začalo obilie konzumovať aj vo forme kaše, polievok a vývarov. Najstarší dôkaz o pive je získaný pomocou chémie z nádoby starej 3500 BCE a nájdenej v Iráne. Ale na strednom východe keramika vznikla okolo roku 6000 BCE. A niekde medzi týmito rokmi sa vynašlo varenie piva a začína sa meniť jednoduchý zber divoko rastucich plodín na poľnohospodárstvo. Zároveň dochádza k jeho šíreniu do Európy, Severnej Afriky a na východ.
Zabudnite na neolitickú revolúciu, ktorú vraj naštartovalo ľahšie získavanie potravy poľnohospodárstvom. Lovci a zberači žijúci zdravým životom na čerstvom vzduchu museli vidieť, že chudáci hrdlačiaci na poliach, majú vysokú úmrtnosť na množstvo chorôb, sú neduživí, bezzubí a umierajú skôr. Čo by ich tak prehovorilo, aby konali rovnako? Chľast! Dosť dlho sa predpokladalo, že postupnosť jednotlivých kultúr v Európe bolo ako maľovanie plotu. Natieranie jednej vrstvy na druhu. Dnes sa zistilo, že tomu tak úplne nie je a prišelci temer vždy predstavovali len malú časť, ktorá sa včlenila sa do pôvodného etnika. Výraznejší bol ich kultúrny, jazykový a hospodársky vplyv. Či už došli s novými kovovými zbraňami, domestikovanými zvieratami alebo pestovaním plodín. Takže do pravekého Pezinka nedošiel národ pestujúci obilie ale mudrlant s mechom obilia. Navaril pivo a bolo veselo. Aby bolo veselo aj nabudúce, tak moji praprarodáci od neho vykšeftili jačmeň a nasadili. Tým pádom skončil zdravý život. Pole potrebuje celosezónnu starostlivosť a nedá sa kočovať za zverou. Preto je treba chovať aj dobytok. Postaviť domy a ohrady vedľa seba. Rodiť deti, aby bolo koho poslať na pole vytrhávať burinu. A deti vyrastú a tiež potrebujú domy a robia odpadky. Tým pádom je zarobene na všetky choroby a parazity čo poznáme. Stačí malé zanedbanie hygieny a hnačky človeka zabijú. ( ti čo boli v Egypte mi dajú za pravdu). Ale prečo nakoniec choroby nevyhubili poľnohospodárov? A tu je ta pointa civilizačného prínosu piva. Čo spôsobilo, to aj vyriešilo. Pitie piva je zdravšie ako pitie kontaminovanej vody. Ako píše Steven Johnson: „Umieranie na cirhózu pečene v štyridsiatke je lepšie, ako na dyzentériu v dvadsiatke.“ Ľudia vo vznikajúcich mestách a dedinách pili. Kto nepil, zomrel na choroby. Kto pitie nezniesol, zomrel tiež. Postupne sme sa stali geneticky odolní voči otrave alkoholom. V oblastiach sveta, kde sa pestovalo obilie a produkoval alkohol sa vytvárali ľudnaté civilizačne centra, ktoré dnes voláme mestá. Do toho neskôr prišiel novy a účinnejší alkoholický vynález, víno. Na rozdiel od piva dobrota sofistikovanejšia. Víno je sezónny produkt a ak si chce niekto „lupnúť“ po cely rok musí ho ošetrovať a skladovať. Druha vec, nie všade sa darí viniču, ale ľudia si všade radi dajú dobrého vína. Takže somára, čo mali Noemovi spoluobčania v ohrade, nezožrali, ale zavesili na neho hlinené nádoby alebo mechy z kozej kože a išli víno predať. Výhodou je, že pri konzumácii z vezeného vina, je možné sa po ceste stravovať spoločne s domácimi a netreba kontrolovať, či kuchárka používa Jar. Druhým dobrodením vína je, že ma vyšší obsah alkoholu a zriedené vodou predstavuje celkom výdatný zdroj zdravotne menej škodlivého nápoja. Víno sa tak stalo prvým objemovým tovarom dopravovaným na diaľku a zároveň zdravotnou poistkou pre putovanie veľkých armád. Ak pivo stvorilo mesta, tak víno vybudovalo cesty a prístavy.
Takže keď budete po múzeách obdivovať praveké hlinene poháre a džbánky nemyslite si, že s nich ľudia pili vodu alebo mlieko. To by neboli nielen poháre, ale ani tie múzea.
http://archeo.blog.cz/0802/archeologove ... i-v-egypte
http://www.stevenberlinjohnson.com/
http://www.touregypt.net/featurestories/drunk.htm
Re: Historia piva
pjaro77:
Moc děkuju za parádní článek a přidám jeden tematický obrázek
Moc děkuju za parádní článek a přidám jeden tematický obrázek
"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Re: Historia piva
Palo Satko ty ako znalec historie, prečo si to sem za celé roky nedal ? Objav kvasu, piva, neskôr medoviny je kardinálny zlom v historii, to musíš predsa vedieť 
Máš veľký rest a ja som to musel napraviť.
Máš veľký rest a ja som to musel napraviť.
-
palo satko
- Kapitán
- Příspěvky: 2571
- Registrován: 16/9/2013, 17:59
- Bydliště: Pezinok, Slovensko
Re: Historia piva
Pjaro,to čo si dnes uverejnil je dnes seriózny názor, v roku 2008 to bola paveda . Je to podobné ako s genetikou starých populácii. Pred 10 rokmi na ňu archeológovia pluli a dnes im bez genetiky z nálezov nezverejnia článok v serioznom vedeckom časopise.
Re: RE: Historia piva
To je blbost. Napřed se vaří a až pak kvasí.
Obilí se napřed nechá naklíčit. Tím vznikne slad, tzn. škroby se mění na kvasitelné cukry. Ten se uvaří, semele, a naředí na vhodnou cukernatost, aby měly kvasinky co nejlepší žrádlo.
Pak se vyčeří, tzn. stáhne se požadovaná tekutina z mrtvých, na dně ležících kvasinek, a "dojede" se kvašení těch co to ještě přežily.
No a pak se buď pije jak je, nebo se to filtruje a pije pak.
To znamená, že už to klíčení museli dělat schválně. Nemuseli zrovna hned kvůli chlastu, naklíčené obilí je měkčí a sladší (proto slad), a obsahuje zdravé klíčky, ale... ten postup jakým na to pivčo přišli byl opačný než popisuješ.
Samozřejmě, je to jen hrubý popis. Existuje spodní a svrchní kvašení, ležáky... ale už z tohoto je jasné, že postup jaký jsi popsal, je blbost.
Mch.: V evropské termitologii je saké pivo a ne víno, právě proto, že se vyrábí z rýže. Víno je odb. název pro tekutiny vyr. kvašením ovocných šťáv, tzn. může být i víno jablečné, rybízové, ománkové... atd., ale nikoli z obilnin, tedy ani rýže.
No ale když už se to lidově vžilo... co už teďka
Jak to vím když nejsu pivovarník? Znáš ten vtip "Strécu, gde se u vás pálí"?
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Re: Historia piva
Jaroslav Novák Večerníček, Pivoznalství; vydalo Nakladatelství Olympia v roce 2020
Str. 22 a další, citace:
Produkt solidarity
Další charakteristikou člověka moudrého byla starost o slabší členy tlupy. Z vykopávek je zřejmé, že relativně vysokého věku se dožívali i členové rodu, kteří nebyli schopni se o sebe postarat. To proto, že byli zmrzačení nebo příliš staří. ... To dokazují vykopávky ... lebek bezzubých starců.
Před vynálezem mletí zrna ... měli staří problém - bezzubé dásně mohly těžko drtit usušené zrní.
Suchá nebo namočená zrna bylo ovšem praktičtější dopředu nažvýkat, aby starci mohli jíst, když mladší část tlupy vyrazila někam dál za potravou. Tak jako ptáci a další zvířata krmí mláďata rozžvýkanou (předstrávenou) potravou, tak i prvotní lidé krmili ... staré předem rozžvýkanou potravou. Primitivní kmeny lidí žijících na úrovni doby kamenné to dělají přesně tak i dnes.
Lidské sliny obsahují kvasinky. Stačilo, aby ... nádoba s nažvýkanou kaší ležela den v teple a máme tu první obilnou zkvašeninu. To ostatně platí i v případě, kdy se někdo napil z nádoby s namočeným obilím a infikoval ji tak kvasinkami.
Důkazy
Inkové - kukuřičné pivo; ženy rozžvýkaly kukuřičná zrna a s vodou je nechaly zkvasit
Staré germánské ságy hovoří o zakvašení prvního piva na světě slinou boha Odina
Nádavkem: Hanzelka, Zikmund: Jižní Amerikou; Šuárové - nyhámánčí - rozžvýkaná juka (ale už je to dááávno, co jsem to četl, takže nemusím si to pamatovat přesně)
Str. 22 a další, citace:
Produkt solidarity
Další charakteristikou člověka moudrého byla starost o slabší členy tlupy. Z vykopávek je zřejmé, že relativně vysokého věku se dožívali i členové rodu, kteří nebyli schopni se o sebe postarat. To proto, že byli zmrzačení nebo příliš staří. ... To dokazují vykopávky ... lebek bezzubých starců.
Před vynálezem mletí zrna ... měli staří problém - bezzubé dásně mohly těžko drtit usušené zrní.
Suchá nebo namočená zrna bylo ovšem praktičtější dopředu nažvýkat, aby starci mohli jíst, když mladší část tlupy vyrazila někam dál za potravou. Tak jako ptáci a další zvířata krmí mláďata rozžvýkanou (předstrávenou) potravou, tak i prvotní lidé krmili ... staré předem rozžvýkanou potravou. Primitivní kmeny lidí žijících na úrovni doby kamenné to dělají přesně tak i dnes.
Lidské sliny obsahují kvasinky. Stačilo, aby ... nádoba s nažvýkanou kaší ležela den v teple a máme tu první obilnou zkvašeninu. To ostatně platí i v případě, kdy se někdo napil z nádoby s namočeným obilím a infikoval ji tak kvasinkami.
Důkazy
Inkové - kukuřičné pivo; ženy rozžvýkaly kukuřičná zrna a s vodou je nechaly zkvasit
Staré germánské ságy hovoří o zakvašení prvního piva na světě slinou boha Odina
Nádavkem: Hanzelka, Zikmund: Jižní Amerikou; Šuárové - nyhámánčí - rozžvýkaná juka (ale už je to dááávno, co jsem to četl, takže nemusím si to pamatovat přesně)
