Turecká armádo kam kráčíš?

[Pavel 15]

Turecka armada velmi zajimave ambice..

[HONZIK11]

Ano Somalsko je v tomto velice atraktivni svou polohou a hlavne,, vyhledem,, az do Malasie. A mezi nima nikde nic jen ocean. Pro test hypersoniku smerem na vychod dokonala destinace pro kosmodrom taktez.
Turecko i Egypt jsou drzeni na uzde kvuli parite/parovanim schopnosti s Izraelem.
Timto se zbavi tohoto bice nad sebou. Izrael jaksi padne z lopadky, paklize to tem dvema vyjde.

[Lynx]

A najma je Somalsko krajina bezvladia a chaosu. Tak tam najprv vybuduju kozmodrom a nasledne si zoberu krajinu do protektoratu.

[seabee]

Německý obrat.
Německá vláda údajně schválila velkou dohodu o vývozu zbraní pro Turecko v hodnotě přibližně 336 milionů eur (369 milionů dolarů). Dohoda zahrnuje 100 raket země-vzduch a torpéda pro turecké námořnictvo a také vybavení pro modernizaci ponorek a fregat. Německo v posledních letech prudce omezilo vývoz zbraní do Turecka a v roce 2023 dodalo do země zbraně v hodnotě pouhých 1,22 milionu eur.

Zdroj: Geopolitical Futures Daily Memo

[Rase]

Turecko se posunulo o krok blíže k nákupu letounů Eurofighter Typhoon.

https://www.shephardmedia.com/news/air- ... mpaign=RSS

[Rase]

Před dvěma dny turecký ministr obrany Yaşar Güler oznámil podepsání smlouvy na nákup 40 nových víceúčelových stíhaček F-16C/D Block 70. Současně podpisu smlouvy ve věci nákupu 40 víceúčelových stíhaček Eurofighter Typhoon nic nestojí v cestě, protože Berlín zrušil své politické námitky vůči Turecku.

První administrativa Donalda Trumpa v roce 2019 vyloučila Turecko z programu F-35 poté, co Ankara v roce 2017 objednala ruský protiletadlový systém S-400. Ankara plánovala nákup až 100 F-35, ale to se nestalo a zřejmě ani nestane, dokud bude ve výzbroji Turecka ruský S-400. Vztahům USA a Turecka také nepomohla americká podpora Kurdů během boje s Islámským státem a obvinění tureckého prezidenta Erdogana vůči duchovnímu Fethullah Gülenovi, který žil ve Spojených státech (zemřel 20. října tohoto roku) – toho Erdogan označil za strůjce pokusu o státní převrat v roce 2016. Gülen však pokus o puč odsoudil a odmítl. Po vojenském puči se také zhoršily vztahy s Německem, které (stejně jako EU) kritizovalo tureckou vládu za represivní politiku vůči opozici a za porušování lidských práv. Evropa také vedla s Tureckem spory ohledně migrace, přičemž Německo stále vyjadřovalo obavy z lidských práv, svobody tisku a tureckých vojenských operací proti Kurdům v Sýrii a Iráku. Navíc se Turecko zapojilo do konfliktu v Libyi a rozšířilo svou vojenskou přítomnost v oblasti východního Středomoří (zejména pokud jde o těžbu plynu a sporné námořní hranice), což vyvolalo další napětí nejen s Německem, ale také s Francii, Řeckem a Kyprem. Berlín tak omezil veškerý export zbraní do Turecka. Ve vztazích s USA a Německem nepomohlo a nepomáhá také otevřené nepřátelství Turecka vůči Izraeli. Posledních pár let (od roku 2021) se ale americko-turecké a německo-turecké vztahy začaly uklidňovat a urovnávat.

https://www.armadninoviny.cz/eurofighte ... hacek.html

[seabee]

Turecké ministerstvo zahraničí se v sobotu hrubě ohradilo proti mapě řeckých výsostných vod a hospodářských zón v Egejském moři, kterou zveřejnila Evropská unie. Podle tureckého ministerstva nemá mapa žádnou právní relevanci a podobné akce jenom komplikují pokusy o řešení oboustranných řecko - tureckých sporů: https://www.mfa.gov.tr/no_-235_-avrupa- ... -hk.tr.mfa

Zdroj:https://maritime-spatial-planning.ec.eu ... ies/greece

[Zemakt]

Mno, koukám že se toho úředníci moc nezalekli.

[seabee]

Mno, koukám že se toho úředníci moc nezalekli.

Otrocky vycházejí z konvence o devítimílovém pásmu a dalších. A ty řecké ostrovy na dohled od tureckého pobřeží to formálně naplňují. Kdyby se to dodržovalo celosvětově a nevládl zdravý rozum (nebo americké letodlové lodě jako v Hormuzském průlivu), tak by se dalo válčit a bojkotovat donekonečna. Viz chorvatské obstrukce vůči Slovinsku, kterých nechali až v rámci hrozby zastavení přístupových jednání s EU. Podobně postupují Rusové v Arktice, kde jim nahrává dlouhý kontinentální šelf a rádi na něj z ponorek vysazují své fangličky podle středověkých pravidel zabrání území. Dřív se jako hranice šelfu brala hloubka 200 m, ale vzhledem k tragickým dopadům na mezinárodní vztahy při formálním uplatnění se dneska bere v potaz morfologie pobřeží a mořského dna komplexně a blízkost jiných, s šelfem nesouvisejících ostrovů a pevnin. Proto Čína prohrála mezinárodní arbitráž proti Vietnamu a dalším státům kvůli ostrovům v Jihočínském moři. To se jí ale nehodí a tak jí prohlásila za mezinárodní agresi a ignoruje jí.

[Zemakt]

Já vím, lepší pravidlo nějaké než žádné. Nicméně při pohledu na mapu .....

[pjaro77]

https://tvujmagazin.cz/armada/turecko-v ... m-kopecky/
Co se týče taktických a technických vlastností dronu Azab kamikadze, je o něm v současné době známo následující: turecká společnost bude mít dvě modifikace tohoto dronu, a to s rozpětím křídel 1,5 m (Azab T150) a 2 m (Azab T200). Mladší verze má vzletovou hmotnost 7 kg a může být vybavena užitečným nákladem o hmotnosti až 3 kg. Tato verze je umístěna jako možnost pro „místní provoz“. Starší verze má vzletovou hmotnost 50 kg s užitečným zatížením 15 kg.

https://www.robit.com.tr/en/project/azab/

[Rase]

Zatímco situace v Sýrii se stále vyvíjí a v mnoha případech je nejasná, je třeba se zabývat velkým problémem: Turecko

Ačkoli vidíme mnoho jednotek podporovaných Tureckem (SNA), zejména východně od Aleppa, které operují a zaujímají pozice, je zřejmé, že i akce povstalců (HTS a dalších) v tomto sektoru západně od Aleppa byly Ankarou mlčky akceptovány. Abychom to pochopili, musíme se podívat zpět, kdy Turecko uzavřelo dohodu s Ruskem a Íránem v tzv. Astanské dohodě, která v podstatě znamenala rozdělení Sýrie na sféry vlivu a udržení Asada na trůnu, což už samo o sobě bylo pro Turecko hořkou pilulkou, kterou muselo spolknout. Tváří v tvář omezeným možnostem však Turecko souhlasilo a jeho syrští spojenci dostali příslib kusu území. To však bylo krátce nato Ruskem porušeno. Íránské a Asadovy síly s pomocí ruského letectva obsadily rozsáhlé oblasti kolem Aleppa a dokonce i Idlíb. Prezident Erdogan byl Putinem zrazen. I když by nás všechny nemělo překvapovat, že Putin na dohody příliš nedá, pro prezidenta Erdogana, který krátce předtím souhlasil s nákupem ruského systému protivzdušné obrany S-400 v naději, že tím vyjde vstříc některým Putinovým zájmům, to byla nová zkušenost. No, to se moc nepovedlo. Navíc se Rusko snažilo Turecko silou donutit, aby přijalo "novou realitu, že Asad zůstane". Je vidět, že Rusko rádo mluví o "nové realitě", protože to je to, co Rusko dělá. Jde mu o "fait accompli", nikoli o pravidla nebo smlouvy. Putin to využil na samotném vrcholu událostí.

Pak přišlo Putinovo katastrofální rozhodnutí zahájit plnohodnotnou válku na Ukrajině. Samozřejmě ji zahájil v domnění, že půjde o kratičkou třídenní záležitost, ale téměř po třech letech je každému jasné, jak velký je Putinův omyl. Byl totiž monumentální. Ruské dobrodružství na Ukrajině se ukázalo být tak nákladné, že Moskva byla nucena vyčerpat všechny zdroje, které dokáže opatřit, a přesunout je na Ukrajinu a do ruských pohraničních oblastí. Navíc, aby se dodávky ze Západu mohly stále uskutečňovat, stalo se Turecko hlavním zprostředkovatelem, a to jak politickým, tak ekonomickým. V podstatě přes noc se Turecko posunulo nahoru a stalo se vážným hráčem v oblasti Blízkého východu a Černého moře, což od dob Osmanské říše nebylo zaznamenáno. Závislost Ruska na Turecku se výrazně zvýšila. Pokud chtěl ruský turista uniknout ze své vlasti, Turecko bylo zemí číslo jedna. To byla obrovská změna oproti roku 2015, kdy Turecko sestřelilo ruské letadlo, které narušilo turecký vzdušný prostor. Ruská média a představitelé tehdy na Turecko neustále nadávali a srovnávali ho s IS. Rusko tento tón zcela otočilo, protože se na této scéně stalo prosebníkem.

Přesuňme se do roku 2024. Trojí pokoření ze strany Putina vůči prezidentu Erdoganovi v roce 2020 nebylo zapomenuto, nikoliv Erdoganem. Události na Ukrajině, íránská dobrodružství proti Izraeli i degradace Hizballáhu jasně změnily poměr sil v regionu. Na rozdíl od některých arabských vlád se Turecko bránilo všem pokusům Ruska uznat Asadovu vládu nad Sýrií, neboť dobře vědělo, jak slabé je spojenectví Ruska, Íránu a Hizballáhu, které neustále slábne. Jediné, co musela Ankara udělat, bylo vyčkat na vhodný okamžik.

A tento okamžik s největší pravděpodobností nastal před několika dny. Společné shromažďování a útok několika povstaleckých skupin byly tak velké, že to turečtí zpravodajci zcela jistě zachytili. V případě SNA se dá předpokládat, že dokonce hráli aktivní roli. Rozhodující dobytí Aleppa lze přímo přičíst této turecké trpělivosti. Rozhodující roli v této hře jistě sehrály i další složky. Syrští povstalci, jakožto lidé stojící přímo na frontové linii, viděli degradaci Hizballáhu v Libanonu a její výsledky v Sýrii na vlastní oči. Výsledná blesková ofenzíva zcela otřásla mocenskými strukturami v regionu. Budeme svědky horečného úsilí Íránu a Ruska zachránit, co se dá. Otázkou nyní je, co bude akceptovat Turecko. Asad, ať to stojí, co to stojí, bude nyní hrát ještě menší roli než dříve, pokud vůbec. Turecko se z pozice nejslabšího z mocenských hráčů v tomto regionu stalo nejsilnějším hráčem. Zatím není jasné, co to znamená v hmatatelných důsledcích, a cesta k tomu může být ještě velmi dlouhá, ale je jasné, že trajektorie bude odlišná. Rusko a Írán spolu s Asadem jsou největšími poraženými.

Stručně řečeno: Rozhodné turecké vítězství.

https://twitter.com/Tendar/status/1863180232225587673

[Rase]

Turecko hromadí síly proti městu Kobani

Turecko soustřeďuje své síly a jednotky jemu věrných syrských milic SNA u syrského města Kobani. Podle amerických představitelů roste nebezpečí, že se Turecko připravuje na rozsáhlý vpád na severovýchod Sýrie do míst, která kontrolují Kurdové a jejich milice. U Kobani jsou nejen příslušníci Syrské národní armády, což je Tureckem vyzbrojená a řízená syrská milice, ale i příslušníci tureckých speciálních sil a dělostřelectvo.

https://www.wsj.com/world/middle-east/u ... _lead_pos8

USA vysílají vojáky do kurdského města Kobani na hranici s Tureckem. Konvoje amerických sil dorazily do kurdského města Kobani, kde zaujaly pozice, které dříve patřily ruské armádě (a byly zřejmě vybydlené kvůli redukci ruských sil). Kobani se nachází na strategickém místě, které si turecký prezident velmi přeje: jak přímo na hranici s Tureckem, tak přímo mezi hlavním územím kontrolovaným rebely a enklávou Tel Abyad. Zdá se, že USA v tomto stojí s Kurdy a signalizují rebelům a Erdoganovi ať dají od města ruce pryč.

https://abualiexpress.com/en/en41436/

Kobani (arabsky Ajn al-Arab) je město ležící v Aleppském guvernorátu na severu Sýrie. V roce 2004 žilo ve městě 44 821 obyvatel. Je obýváno Kurdy, Araby, Turky a Armény. Za syrské občanské války obsadily dne 19. července 2012 město kurdské Lidové obranné jednotky (YPG). Po lehkých šarvátkách z počátku roku 2014 podnikl 2. července Islámský stát, jedna z organizací zapojených do občanské války, masivní útok proti městu a okolním vesnicím. Dne 16. září téhož roku došlo k dalšímu útoku Islámského státu z jihu a západu za nasazení těžké bojové techniky. Islámskému státu se podařilo obsadit mnoho blízkých obcí a postoupit až 8 kilometrů od jižního předměstí města. Později ale odtud byli vytlačeni. Po zahájení turecké ofenzívy na severovýchod Sýrie v roce 2019, která existenciálně ohrozila správu města, dosáhly Syrské demokratické síly (SDF) dohody se syrskou vládou, ve které by syrská vláda nasadila omezené části syrské armády podporované ruskou vládou. Provládní síly vstoupily do města v polovině října 2019 a syrská státní média šířila snímky syrských jednotek vztyčujících syrskou vlajku ve městě. Po přijetí druhé dohody o nárazníkové zóně severní Sýrie dostaly kurdské vojenské síly mandát stáhnout se z města. Přesto bylo hlášeno, že Autonomní správa severní a východní Sýrie má stále de facto civilní kontrolu nad městem, zatímco syrské a ruské síly zaujaly pozice podél pohraničních oblastí a zahájily vojenské hlídky podél městských ulic. Dne 16. dubna 2021 zničil nálet tureckého letectva dům, ve kterém Abdullah Öcalan pobýval ve městě v roce 1979. Dům byl používán jako muzeum YPG a úder způsobil pouze materiální škody.

https://en.wikipedia.org/wiki/Kobani

[pjaro77]

Erdoganovho dobýjania sa popravde bojím viac, než islamistov.

[bheid]

Turecko má prý zájem o vstup do projektu FCAS https://www.turkiyetoday.com/turkiye/tu ... rt-114320/

[Rase]

Turečtí vojáci během arktického cvičení v provincii Kars na východě Turecka.

[Rase]

Turecko si postaví základnu poblíž Palmýry

Syrská prozatímní vláda udělila Turecku právo vybudovat si v Palmýře vojenskou základnu. Ta bude údajně velká jako americký Ramstein v Německu. Podle Walla News je Sýrie připravena předat kontrolu nad územím poblíž města Palmýra (Tadmur) turecké armádě výměnou za ekonomickou, vojenskou a politickou podporu. Rozhovory mezi Erdoganovou vládou a novým syrským režimem jsou údajně v pokročilé fázi. Tento vývoj vyvolal znepokojení v Izraeli, kde se představitelé obávají, že rozšířená turecká vojenská přítomnost východně od Homsu by mohla vydláždit cestu pro přesun tureckých sil na jih, což by je přivedlo nebezpečně blízko k izraelským hranicím. Premiér Benjamin Netanjahu svolal v neděli 23. března bezpečnostní schůzku, aby se zabýval rostoucími obavami z tureckého převzetí moci v Sýrii, uvádí N12 News. Analytici naznačují, že Ankara má za cíl upevnit svůj vliv založením nového syrského státu v souladu s jejími zájmy, potenciálně včetně stálé vojenské základny. Turecké "strategické posilování" v Sýrii představuje významnou hrozbu pro Izrael, přičemž někteří výzkumníci poznamenávají, že turecké síly by se mohly přesunout na jih ze svých pozic na severu. Ačkoliv rozsah přímé vojenské přítomnosti Turecka zůstává nejasný, důsledky jsou hluboké. Turecký opěrný bod poblíž Palmýry by mohl Erdoganovi zajistit vliv nad klíčovými oblastmi a zároveň umístit turecké síly na dostřel od Jordánska, Iráku a Izraele. Jak napětí roste, Izrael údajně lobbuje u americké administrativy, aby čelila rostoucímu vlivu Turecka, a dokonce obhajuje, aby si Rusko ponechalo své základny v Sýrii jako jakousi protiváhu.

https://israelradar.com/turkish-militar ... eadership/

Stojí za zmínku, že nedávná zpráva izraelského vládního výboru doporučila, aby se Netanyahu připravil na potenciální válku s Tureckem, ve světle rostoucích obav Tel Avivu ze spojenectví Ankary s vládou v Damašku po pádu Asadova režimu. Jerusalem Post uvedl, že "Výbor pro kontrolu bezpečnostního rozpočtu a budování sil", známý jako "Nagelův výbor" podle svého předsedy Yaakova Nagela, varoval Netanjahua ve své zprávě z loňského ledna před nebezpečím syrsko-turecké aliance. Zpráva uvádí, že taková aliance by mohla "vytvořit novou a významnou hrozbu pro bezpečnost Izraele", potenciálně se vyvinout v něco "nebezpečnějšího než íránská hrozba". Výbor dospěl k závěru, že Izrael se musí připravit na přímou konfrontaci s Tureckem ve světle potenciálního napětí kvůli tomu, co popsal jako "ambice Turecka obnovit svůj osmanský vliv".

https://www.hawarnews.com/en/israel-hol ... e-in-syria

[skelet]

dle Spotter magazine chce Turecko získat dvacet letounů Eurofighter Typhoon Tranche 1 a následně dalších dvacet Typhoonů Tranche 4
https://www.facebook.com/SpotterMagMalta

[Rase]

To je docela zajímavý plán, jelikož Tranche 1 bude vyřazovat víc evropských států a tak by byly k mání velmi rychle. Vlastně i ty čtverky by se daly dodat velmi svižně. Nejsem si ale jistý co s jedničkami chtějí Turci dělat - snad jen pro výcvik osádek a pozemního personálu.

[Rase]

Turecko upevňuje své pozice v Sýrii

Turecko plánuje na syrské základně T4 (Tijas) nedaleko Palmýry rozmístit své systémy protivzdušné obrany, jako je Hisar. Uvedl to server Middle East Eye s tím, že se bude základna rekonstruovat. Má sloužit jak pro útoky proti Islámskému státu, tak zřejmě i ke snaze odstrašit Izrael. Turecko bude využívat i letiště Minak na severu provincie Aleppo (40 km od hranic). Izrael vnímá tureckou vojenskou přítomnost v Sýrii jako své ohrožení, protože prezident Erdogan vsadil na protiizraelskou kartu. Na druhou stranu je potřeba syrský vzdušný prostor chránit po odchodu íránských a ruských sil. Základna T4 se již 21. a 25. března 2025 stala terčem útoku izraelských letadel, která při nich zničila jeden Su-24. Cílem útoku bylo zabránit, aby tyto základny a zbraně mohly využívat teroristické skupiny. Podle nejmenovaného představitele Izraelských obranných sil to však byl i vzkaz nové syrské vládě, že míní dál volně operovat v syrském vzdušném prostoru.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... e-40515692