Dám tedy k dobru jeden z příkladů nesmyslného jednání jinak velmi zkušeného admirála.
Příběh se stal 22. června 1893 při běžné plavbě Britského středomořského loďstva z Beirutu do Tripoli.
Středozemní moře hrálo v plánech britské Admirality vždy důležitou roli. Na západě byl v britských rukách Gibraltar, na východě Egypt a po otevření Suezského průplavu bylo toto moře nejkratší spojnicí s korunními koloniemi Hongkong, Singapur a hlavně s Indií. Do Středomořského loďstva byly vždy přidělovány nejmodernější jednotky a vysocí důstojníci se rvali o čest sloužit na plavidlech této skupiny.
V té době velel flotile viceadmirál sir George Tryon. Po svém jmenování v roce 1891 vztyčil svou standartu na obrněné lodi Victoria postavené za více než milión liber rok předtím v Armstrong, Whitworth & Co., Ltd. V Newcastlu. Podle spolupracovníků to byl velmi schopný důstojník jehož zálibou byly dokonale promyšlené manévry jednotlivými divizemi i celými loďstvy. Vše měl vždy tak dokonale zpracované, že brzy získal pověst skvělého taktika jež se nikdy nemýlí.
HMS VictoriaNa plavbu která se měla uskutečnit osudného 22.6.1893 měl také připraven nácvik několika manévrů celým Středomořským loďstvem. Brzy z rána opustil jeho svaz Beirut a po několika hodinách měl zakotvit v Tripoli. Loďstvo plulo ve dvou kolonách, pravou vedla Victoria a v čele levé plula vlajková loď kontraadmirála Markhama Camperdown. Plavby se zúčastnilo šest dalších obrněných lodí a tři křižníky. Po celou plavbu svaz prováděl složité změny kurzu a vše vycházelo na výbornou. Na připlutí do Tripoli však měl Tryon připraveno něco velmi efektního. Obě kolony měly vpout na vnější rejdu přístavu potom současně změnit kurz o 180° směrem dovnitř formace a po dokončení obratu naráz zakotvit.
HMS Camperdown loví trosečníky z VictorieSe svým záměrem seznámil kapitána Victorie a svého vlajkového důstojníka. Oba si hned všimli chyby ve výpočtech. Plán předpokládal boční odstup obou kolon 6 kablů (asi 1098 m) zatímco obrněné lodě měly průměr zatáčení při plném vychýlení kormidla 4 kable (732 m). Admirál byl upozorněn, že rozestup je třeba zvětšit na minimálně 8 kablů (1464 m) jinak že hrozí srážka čelních lodí. Tryon souhlasil, přikázal zvětšit rozestupy divizí a oba důstojníci se vrátili na můstek.
Ve 14.20 však pobočník přinesl kapitánovi Victorie pokyn zmenšit vzdálenost na 6 kablů a připravit se na zahájení manévru. Kapitán odešel do Tryonova apartmá a snažil se o změnu rozkazu. Podrážděný admirál však nepřipustil diskuzi a tak obě kolony splnily rozkaz.
V 15.20 vylétly na stožár Victorie signální vlajky. Rozkaz zněl: levá divize (Markham) změní kurz o 180° vpravo při zachování formace a pravá divize (Tryon) změní kurz o 180° vlevo při zachování formace.
Kontraadmirál Markham stejně jako většina ostatních důstojníků okamžitě pochopil, že manévr je neproveditelný, neodvážil se však neuposlechnout. Z toho důvodu nechal vlajky (musel vyvěsit stejnou kombinaci jako odpověď) stažené napůl na znamení, že rozkazu nerozumí. Dostalo se mu však velmi ponižující odpovědi a tak po krátkém zaváhání vlajky stáhnul (znamení, že rozkaz provede) a vydal příkaz kormidelníkovi.
A tak se obě čelní lodě plující rychlostí 8 uzlů (asi 15 km/h) začaly v 15.28 otáčet proti sobě. Po pouhých 5 minutách je už všem jasné, že se obě plavidla srazí: Victoria se ještě snaží zpomalit plným zpětným chodem ale je pozdě. Urychleně je vydán rozkaz uzavřít přepážky a v 15.34 vráží příď Camperdownu kolmo do boku Victorie. Probíjí pancíř, vniká do hloubky tří metrů a síla nárazu je taková, že Victoria je odhozena více než 20 metrů bokem. Po celou dobu však vlajková loď pluje vpřed a tak opancéřovaná příď Camperdownu vybavená klounem vylamuje stále větší otvor v trupu nešťastné lodě (pozdější průzkumy vraku zjistily, že celková plocha poškození je více než 30 metrů čtverečních). Po chvíli začíná účinkovat zpětný chod Camperdownu a uvolněným otvorem se do trupu valí stovky tun vody. Tryon nepochopil situaci, odmítl spustit čluny a nepovolil to ani ostatním lodím eskadry. Po několika minutách se náklon potápějící se lodě zvětšil natolik, že již čluny nešly použít. Posádka začala opouštět loď. Mnoho námořníků skákajících ze zádě zabily stále se otáčející lodní šrouby, další se utopili protože neuměli plavat. V 15.44 se Victoria převrátila dnem vzhůru a během několika desítek vteřin šla po přídi ke dnu.
Ostatní lodě eskadry okamžitě zahájily záchranné akce a podařilo se jim zachránit 338 námořníků. Admirál Tryon, většina důstojníků a část posádky, celkem 358 osob, však zahynula.
HMS Victoria - představa umělceAdmiralitní soud přiřkl veškerou vinu za katastrofu viceadmirálu Tryonovi a naopak kontraadmirála Markhama sprostil obvinění v celé šíři. O absurdnosti vztahů velitel – podřízený v britském námořnictvu svědči i výrok soudce že by pro životní zájmy Royal Navy bylo velmi škodlivé potrestat Markhama za to, že provedl rozkaz svého nadřízeného který byl osobně přítomen.
