Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1093 #aktuvalka
Analýza 1093. dne ruské invaze na Ukrajinu 20.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 0-02-2025/
(2 208 slov, doba čtení 12 minut)
Ruské síly v noci na 20. února vypálily na Ukrajinu 14 raket a 161 dronů různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 80 vzdušných cílů. O útoku informovalo velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. K 10:00 bylo potvrzeno sestřelení 80 dronů Šahed a dalších typů bezpilotních letounů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Čerkaskou, Černihivskou, Kirovohradskou, Dněpropetrovskou, Chersonskou, Mykolajivskou a Oděskou oblastí. Dalších 78 klamných dronů bylo ztraceno na místě útoku, aniž by způsobily jakékoliv škody.
V okupovaném Berďansku byl vyhozen do povětří vůz, ve kterém cestoval “zástupce šéfa městské okupační správy” Jevgenij Bogdanov. V důsledku exploze zemřel. O incidentu informovalo Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny (HUR). Dne 20. února v 6:05 ráno explodoval šedý Renault Duster poblíž domu na Vostočném prospektu v okupovaném Berďansku. Mezi povinnosti ruského okupanta patřila zejména kontrola financí v okupační správě a organizace výstavby opevnění v dočasně okupovaných částech Záporožské oblasti. Podle HUR se Bogdanov během svého působení na okupovaných ukrajinských územích opakovaně dopouštěl válečných zločinů proti ukrajinským občanům.
Neplecha v Rusku: Ruský propagandistický kanál Dnevnik Desantnika píše, že tulští výsadkáři pokračují v bojích proti ukrajinským jednotkám v lesních pásech na jihovýchodě od Sverdlikova směrem k vesnici Lebedějevka. Boje potvrzují ukrajinské i další ruské zdroje. Ukrajinci se měli pokusit o protiútok na východním okraji vesnice, ale ten byl údajně odražen výsadkáři ze 106. divize VDV. U Pogrebek taktéž pokračují tuhé boje. Obzvlášť silná koncentrace bojů má pak být v okolí místního kostela.
Ukrajinské kanály pak píšou, že v Kurské oblasti ruské jednotky postoupily u obce Sverdlikovo, odkud pokračují v útocích směrem k východní obci Lebeděvka, a snaží se získat opěrný bod na západním břehu řeky Psjol severně od obce Gujevo. Do jisté míry by to potvrzovalo ruské zprávy o postupu směrem na východ ze Sverdilkova.
Ukrajinský TG kanál Bavovna uvedl, že se dnes Rusové pokusili vstoupit do Sumské oblasti, ale byli odraženi. Ztratili při tom dvě vozidla BMP-2.
Severovýchodní fronta i dnes bez nových informací.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují boje na severu města na sídlišti Novopivničnyj a na jihozápadním okraji, který okupanti ostřelují salvovými termobarickými raketomety TOS. Změny jsme zde nezaznamenali.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné změny.
Ve směru na Pokrovsk Okupanti postupovali východně od Baranivky a dostali se do venice Zelené Pole. Více na západ se obráncům podařilo vyčistit Lysivku, což nepřímo dokazují i útoky ukrajinských dronů jižně od vesnice, boje se odehrávají u Dačenského a v Piščaném, kde se po protiútoku okupanti opět dostali do vesnice. Stále se bojuje v Kotlyném a Udačném. Směrem na jih pak ukrajinské zdroje hlásí boje v Uspenivce, východně od Nadijivky a Preobraženky a v severní části Andrijivky.
U Kurachového obsazují okupanti území u Dačného, ze kterého se obránci museli stáhnout poté, co se ruské jednotky probojovaly do vesnice Ulakly.
U Veliké Novosilky okupanti postupovali v Novoočeretuvatého a jižně od Burlatského. Postupem v Novoočeretuvaté okupanti narušili hlavní ukrajinskou obrannou linii v tomto směru a nemyslíme si, že by zde nyní měli obránci dostatek sil na potřebný protiútok.
Chersonská fronta: O chersonské frontě se už delší dobu nezmiňujeme, situace zde však má ke klidu hodně daleko. Rusové se už několik měsíců snaží zabrat ostrovy v deltě Dněpru a mají při tom velice těžké ztráty. Fronta se zde nicméně nemění.
Diplomatické a politické události:
Prezident Volodymyr Zelenskyj označil své setkání se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Trumpa pro Rusko a Ukrajinu, Keithem Kelloggem, za „dobrý rozhovor“. Zelenskyj to oznámil sám. Podle jeho slov byly během setkání podrobně diskutovány situace na bojišti, návrat válečných zajatců a bezpečnostní záruky. Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena na „silnou, skutečně výhodnou dohodu“ s prezidentem Spojených států v oblasti investic a bezpečnosti. Zdůraznil také, že ukrajinská strana navrhla „nejrychlejší a nejkonstruktivnější cestu k dosažení výsledku“. „Náš tým je připraven pracovat 24/7. Ukrajina usiluje o mír od první sekundy této války a my můžeme a musíme zajistit, aby byl mír spolehlivý a trvalý, aby se Rusko už nikdy nemohlo vrátit s válkou,“ zdůraznil prezident. Po setkání byla plánována tisková konference, ale na žádost americké strany byla zrušena.
Spojené státy by mohly Ukrajině nabídnout zjednodušenou úvodní dohodu o nerostných surovinách, aby ji bylo možné rychle uzavřít a podrobné podmínky projednat později. O tom informuje Reuters s odkazem na své zdroje. Tento krok přichází poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden odmítl předběžnou verzi dohody, podle níž by Washington získal 50 % ukrajinských strategických nerostů. Podle zdrojů Reuters Zelenského odmítnutí tohoto dokumentu ukázalo, že dosažení plnohodnotné dohody si vyžádá čas. Donald Trump usiluje o uzavření dohody s Ukrajinou ještě před tím, než případně schválí zvýšenou vojenskou podporu Kyjevu nebo bude pokračovat ve snaze zprostředkovat formální mírová jednání. Trumpův zástupce na Ukrajině Keith Kellogg, který se aktuálně nachází v Kyjevě, má projednat podmínky upravené dohody a zjistit, co Ukrajina požaduje výměnou za její podpis. Jeden ze zdrojů uvedl, že Ukrajina je připravena dohodu s Trumpovou administrativou uzavřít. Další zdroj rovněž potvrdil ochotu Kyjeva k jednání, ale dodal, že dohoda by neměla být tak „predátorská“ jako původní návrh Spojených států. Trump již veřejně oznámil svůj záměr obnovit dohodu o vzácných nerostech s Ukrajinou. Zároveň však obvinil Kyjev z nezdvořilosti vůči americkému ministru financí Scottu Bessantovi, který přinesl první návrh dokumentu 12. února. NBC News nicméně přinesla podrobnosti o tomto setkání. Podle jejích zdrojů, když Zelenskyj uvedl, že potřebuje čas na prostudování návrhu, Bessant mu sdělil, že má na podpis jednu hodinu – jinak riskuje zrušení nadcházejících schůzek s americkým viceprezidentem J.D. Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem.
Americký ministr financí Scott Bessant pak uvedl, že by mohla být zvážena otázka úpravy sankcí proti Rusku. Informovala o tom agentura Bloomberg. Podle něj jsou Spojené státy připraveny buď zpřísnit, nebo zmírnit sankce v závislosti na ochotě Ruska jednat o ukončení války proti Ukrajině. „Pořadí kroků mělo být následující: přiblížit Ukrajinu k USA prostřednictvím ekonomických vazeb, přesvědčit americkou veřejnost, aby se zapojila, a poté říct Rusům: posaďte se k jednacímu stolu s jasným vzkazem, že pokud to bude nutné, sankce zpřísníme,“ uvedl Bessant. Ministr financí USA se domnívá, že ukrajinský prezident zmařil realizaci „sofistikovaného plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa tím, že nepodepsal dohodu o ukrajinském nerostném bohatství. Bessant také uvedl, že Zelenskyj mu údajně slíbil, že tak učiní a dále obvinil ukrajinského prezidenta z eskalace situace kvůli jeho „nepřijatelným“ výrokům během Mnichovské bezpečnostní konference. Zelenskyj podle něj nepodepsal ani návrh dohody o vzácných nerostech, přestože ho prý Bessant ujistil, že k tomu dojde. Americký ministr tvrdí, že podpis této dohody byl součástí Trumpova “plánu“.
Organizace spojených národů nepodporuje slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora bez voleb“. Uvedl to mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, Stéphane Dujarric, jak informuje Deutsche Welle. Podle něj OSN nepovažuje Zelenského za nelegitimního prezidenta, protože „se ujal úřadu po řádně uskutečněných volbách“.
Ukrajina uspokojivě splnila 18 z 31 doporučení týkajících se prevence korupce mezi poslanci, soudci a prokurátory. Vyplývá to ze zprávy Skupiny států proti korupci (GRECO) při Radě Evropy. Ukrajina částečně splnila dalších 11 doporučení a pouze dvě vůbec neimplementovala. GRECO uvedlo, že Ukrajina dosáhla významného pokroku v implementaci doporučení týkajících se dohledu nad současnými požadavky na finanční deklarace, regulace interakcí poslanců s lobbisty a zefektivnění procesu jmenování soudců a příslušných orgánů. Skupina zvláště ocenila, že Ukrajina přijala legislativu o jmenování členů Nejvyšší rady spravedlnosti, Nejvyšší kvalifikační komise soudců a Rady veřejné integrity. Na druhou stranu dvě doporučení, která Kyjev nesplnil, se týkají trestního stíhání. Patří mezi ně zavedení systému náhodného přidělování případů jednotlivým prokurátorům a přesnější definice disciplinárních přestupků souvisejících s chováním prokurátorů a dodržováním etických norem. GRECO požádalo ukrajinské úřady, aby do 30. listopadu 2025 předložily zprávu o pokroku v implementaci těchto 13 doporučení. Další hodnocení je naplánováno na rok 2026.
Britský premiér Keir Starmer spolu s Francií předložil Spojeným státům návrh anglo-francouzského mírového plánu pro Ukrajinu, jehož klíčovým prvkem by bylo rozmístění přibližně 30 000 vojáků pod evropským velením v ukrajinských městech a strategické infrastruktuře, zejména v Poltavě, Dněpru a Kryvém Rohu. Podle západních představitelů se mise nebude opírat o rozsáhlé bojové síly, ale spíše o „technické monitorování“, které by zahrnovalo využití zpravodajských, sledovacích a průzkumných letadel, dronů a satelitů k získání uceleného obrazu situace. Plán, který premiér Starmer předloží Donaldu Trumpovi, má také posílit britskou roli jako „mostu“ mezi Washingtonem a Evropou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po druhém mimořádném summitu v Paříži prohlásil, že Evropa zůstává pevně na straně Ukrajiny a převezme plnou odpovědnost za zajištění míru a bezpečnosti na kontinentu. Schůzky se zúčastnili lídři EU, Kanady, Islandu a Norska a podle Macrona je mezi evropskými partnery jasná shoda ohledně pokračující podpory Ukrajiny. Zdůraznil potřebu zvýšit obranné výdaje a posílit bezpečnostní kapacity evropských států, přičemž konkrétní kroky budou oznámeny v nadcházejících týdnech. Francouzský prezident rovněž uvedl, že Evropa sdílí americký přístup k ukončení války vedené Ruskem, přičemž zdůraznil tři klíčové zásady: Ukrajina musí být vždy zahrnuta do mírového procesu a její práva musí být respektována, mír musí být trvalý a doprovázen důvěryhodnými bezpečnostními zárukami a bezpečnostní obavy evropských států musí být zohledněny.
Německá společnost Rheinmetall získala 19. února 2025 od Bundeswehru zakázku na poskytování logistických podpůrných služeb v hodnotě až 260 milionů eur. Rámcová dohoda pokrývá logistické potřeby při přesunu vojenských sil v rámci Německa i při jejich nasazení v zahraničí a je v souladu s obrannými závazky NATO a EU. Rheinmetall se nově bude podílet na provozu záchytných oblastí a shromažďovacích zón podél tras konvojů v rámci německého plánu „Operationsplan Deutschland“. Vedle Bundeswehru bude Rheinmetall poskytovat své služby i spojeneckým silám a zajišťovat podporu v podobě ubytovacích zařízení, stravování, čerpacích stanic, ostrahy a dalších logistických prvků.
Francouzská společnost KNDS France představila novou řadu dálkově ovládané munice MATARIS, vyvinutou v rámci programů Colibri a Larinae, které v roce 2022 iniciovala Agentura pro obranné inovace (AID). KNDS France spolupracovala s dalšími výrobci, včetně společností Delair a EOS Technologie, s cílem vytvořit MTO (munitions téléopérées) schopné zasahovat cíle na vzdálenost 5 až 50 km. Tento vývoj odpovídá požadavkům francouzského vojenského programu 2024–2030, který počítá s dodáním 1 800 kusů této kategorie munice. Generál Pierre Schill v říjnu 2024 zdůraznil, že cílem není pouhé hromadění zásob, ale především vybudování flexibilního výrobního systému, který zajistí jak průběžné dodávky pro školení a základní zásoby, tak schopnost rychlé expanze produkce v případě potřeby.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes vám přinášíme aktuální údaje, které se týkají finančních úspor ruské populace. Podle nedávno publikovaných údajů za únor 2025 se snížil počet Rusů, kteří v průzkumu zaměřenému na to, zda mají jakékoli finanční úspory, uvedli kladnou odpověď, na 33% populace. To je nejnižší výsledek za celou dobu trvání tohoto průzkumu, ještě v lednu odpovědělo na tento dotaz pozitivně 40% dotazovaných.
I u obyvatel kteří uvedli, že úsporami disponují, vidíme, že jsou tyto úspory rozloženy značně nerovnoměrně. 35% z těch, kdo mají úspory, disponují úsporami pouze ve výši jednoho měsíčního platu (tedy v přepočtu méně než 20 000 Kč). Dalších 29% disponuje úsporami ve výši dvou až tří měsíčních platů, a pouze zbývající část, tedy přibližně 12% celkové ruské populace, má úspory vyšší. Přičemž v průběhu roku 2024 se celkový objem úspor na účtech ruských obyvatel zvětšil o 26%, a dosáhl 57,5 bilionu rublů, ty jsou ale koncentrovány pouze u malé části populace.
Výsledek průzkumu tak protiřečí prohlášením ruské centrální banky, která uvádí, že Rusové díky vysokým úrokovým sazbám stále více spoří. Jak jsme však uvedli, tento růst úspor je v držení pouze malé části populace, která byla často na ruské poměry bohatá již dříve, kdežto větší část ruské populace je na tom po finanční stránce stále hůře.
Dnešní Třešnička™ bohužel není.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Moderátor: jarl
Pravidla fóra
Pokud příspěvek v Aktualitách neodpovídá charakteru a úrovni "veřejné" Palby, moderátoři mají právo jej okamžitě, bez upozornění přesunout do skryté Hospody, která byla za tímto účelem zřízena.
Pokud nemáte přístup do Hospody a chtěli byste jej, musíte být na Palbě registrováni nejméně půl roku a poté můžete napsat SZ adminům "skelet" nebo "jarl".
Ve vlákně o Ukrajině v sekci "Aktuality" platí pravidla, která budete dodržovat. Postih za nedodržování bude následující:
- smazání příspěvku
- BAN uživatele (minimálně 24hodin, maximálně na vždy)
- uzamčení vlákna
Všechny tyto postihy budou uplatňovány bez jakéhokoliv varování a vysvětlování, na základě úsudku přítomného moderátora.
Pravidla jsou následující:
- příspěvek bude věcný v českém nebo slovenském jazyce (případně s českým nebo slovenským překladem), žádné "emotivní" výlevy nebudou trpěny
- diskuze ve vlákně "Válka na Ukrajině" není povolena, k tomu je určeno patřičné vlákno v Hospodě (o vstup můžete zažádat u administrátora)
Pokud příspěvek v Aktualitách neodpovídá charakteru a úrovni "veřejné" Palby, moderátoři mají právo jej okamžitě, bez upozornění přesunout do skryté Hospody, která byla za tímto účelem zřízena.
Pokud nemáte přístup do Hospody a chtěli byste jej, musíte být na Palbě registrováni nejméně půl roku a poté můžete napsat SZ adminům "skelet" nebo "jarl".
Ve vlákně o Ukrajině v sekci "Aktuality" platí pravidla, která budete dodržovat. Postih za nedodržování bude následující:
- smazání příspěvku
- BAN uživatele (minimálně 24hodin, maximálně na vždy)
- uzamčení vlákna
Všechny tyto postihy budou uplatňovány bez jakéhokoliv varování a vysvětlování, na základě úsudku přítomného moderátora.
Pravidla jsou následující:
- příspěvek bude věcný v českém nebo slovenském jazyce (případně s českým nebo slovenským překladem), žádné "emotivní" výlevy nebudou trpěny
- diskuze ve vlákně "Válka na Ukrajině" není povolena, k tomu je určeno patřičné vlákno v Hospodě (o vstup můžete zažádat u administrátora)
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1094 #aktuvalka
Analýza 1094. dne ruské invaze na Ukrajinu 21.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 1-02-2025/
(2 574 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 21. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 160 drony různých typů a také dvěma balistickými raketami Iskander-M/KN-23. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 87 dronů. Oznámilo to velitelství Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 70 ruských dronů zmizelo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Vzdušné síly nedokázaly sestřelit balistické rakety, které zasáhly Oděskou oblast. Kromě té byly nočním útokem zasaženy také Kyjevská, Poltavská a Charkovská oblast.
Neplecha v Rusku: Propagandista DnevnikDesantnika dnes tvrdí, že ukrajinské síly posilují své uskupení v Kurské oblasti zahraničními žoldáky, kteří mají být využíváni především jako zátarasy v oblastech u Sudži. Tuto informaci však nelze nezávisle ověřit.
U Sverdlikova a Gueva proběhly ukrajinské protiútoky, což potvrzují i další ruské zdroje. Ty dodávají, že ruské jednotky v jižní obytné části Sverdlikova byly dnes pod palbou ukrajinského dělostřelectva. Ruské letectvo zároveň aktivně operuje v lesích u Gueva a útočí na ukrajinskou protivzdušnou obranu a obranné pozice.
Poziční boje pokračují u vesnice Pogrebki, přičemž největší intenzita střetů je nadále soustředěna v okolí místního kostela.
V Malé Lokně byly ukrajinské pozice opět zasaženy ruským letectvem a dělostřelectvem. Tato osada má pro ukrajinské obránce klíčový význam v rámci jejich obranného systému v oblasti.
Rusové vykazují vysokou aktivitu svých dronařských jednotek, zejména v okolí řeky Lokňa. To potvrzuje i ukrajinský kanál DeepState, který uvádí, že okupanti se aktivně zaměřují na logistiku směřující do Kurské oblasti a cíleně útočí na jakýkoli pohyb v Sumské oblasti. Nejproblematičtější situace je v oblasti Pysarivka–Junakivka, odkud již byly zveřejněny opakované videozáznamy ruských FPV útoků a dělostřeleckých úderů. Zdá se, že ruským cílem je maximálně narušit a zpomalit zásobování ukrajinských jednotek, které jsou na této trase závislé.
Po dobytí Sverdlikivky se ruští výsadkáři přesunuli do bojů o sousední Lebedivku, kde zároveň odrážejí pokračující ukrajinské protiútoky směřující zpět na Sverdlikivku.
V Sumské oblasti, konkrétně v Graivoronském okrese Bělgorodské oblasti, Ukrajina podle ruských zdrojů údajně stahuje dodatečné rezervy. To může naznačovat možnost pokusu o prolomení hranice v tomto směru, avšak prozatím nejsou žádné vizuální důkazy takových příprav.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk probíhají boje u Fiholivky a Dvoričné, dále na jih pak ukrajinské drony operují v Kruhljakivce a poziční boje pokračují i v Serebrjanském lese a v okolí Bilohorivky.
Bachmutská fronta: Severně nad Časiv Jarem se Rusové pochlubili svými vlajkami v Hryhorivce, kterou už však drží minimálně od 18.12.2024. V Časiv Jaru se situace nezměnila, ukrajinské síly ve městě drží své pozice a působí Rusům značné ztráty. Situace však není jednoduchá, Rusové zde využívají letectvo i drony vedené po optickém vlákně a zaměřují se na ukrajinskou logistiku, evakuační týmy a rotace jednotek.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné změny a ukrajinské drony působí okupantům ve městě těžké ztráty na živé síle i na technice. Severně od Ňu Jorku pokračují boje na jihu Ščerbinivky.
Ve směru na Pokrovsk pokračují střety v okolí vesnic Zelené Pole, Vodjané Druhé, Piščané, Kotlyné a v Udačné. Více na jih se bojuje v okolí Uspenivky, Nadijivky a v Záporožiji. Rusové zde v posledních dnech podstatně zvýšili aktivitu, jejich postup je však minimální.
Západně od Kurachového se ukrajinské obranné složky stáhly z území severně od říčky Vovči mezi vesnicemi Andrijivka a Ševčenko a daří se jim pomalu postupovat ve vesnici Ulakly a ve směru na Konstantynopil. Ukrajinské jednotky se pomalu stahují z této kapsy a zdržují postup okupantů.Ve směru Burlacké (dříve směr Veliká Novosilka) okupanti kontrolují prakticky celé Novoočeretuvaté a čerstvá videa z Novosilky potvrzují, že i zde okupanti drží většinu této vesnice.
Diplomatické a politické události:
Zvláštní zástupce prezidenta USA pro Rusko a Ukrajinu Keith Kellogg napsal na platformě X po jednáních s nejvyšším vedením Ukrajiny, že diskuse byly „široké a pozitivní“. „Dlouhý a intenzivní den s nejvyšším vedením Ukrajiny. Široké a pozitivní diskuse s [Volodymyrem Zelenským], odvážným lídrem země ve válce, a jeho talentovaným týmem pro národní bezpečnost,“ napsal Kellogg. Den předtím prezident Volodymyr Zelenskyj označil setkání s Kelloggem za „obnovující naději“. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje dohody se Spojenými státy, které skutečně fungují. „Dal jsem pokyn pracovat rychle a velmi, velmi pečlivě. Ekonomika a bezpečnost by měly vždy jít ruku v ruce. A na detailech dohod záleží – čím lépe jsou formulovány, tím lepšího výsledku dosáhneme,“ uvedl Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina je připravena na „silnou, skutečně výhodnou dohodu“ s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v oblasti investic a bezpečnosti. Také poznamenal, že ukrajinská strana navrhla nejrychlejší a nejkonstruktivnější cestu k dosažení výsledků.
USA a Ukrajina jednaly celou noc z pátku 21. února o dohodě týkající se vzácných zemin. Tentokrát Washington předložil „vylepšenou“ verzi dohody. Informuje o tom Axios s odvoláním na své zdroje. Během jednání obě strany diskutovaly o současné krizi ve vztazích mezi USA a Ukrajinou a zároveň se shodly, že pokud Kyjev dohodu nepodepíše, krize by se mohla prohloubit. Podle Axios nyní Spojené státy představily „vylepšený“ návrh s dalšími změnami, i když přesné podmínky zatím nejsou známy. Jak uvedl jeden z amerických představitelů, nyní je „rozhodnutí na Zelenském“. Podle zdrojů z obou stran nyní dohoda vypadá pravděpodobněji. Jak uvedl jeden z nich, aktualizovaný návrh obsahuje „významná zlepšení“ a „je v souladu s ukrajinským právem“. Další zdroj uvedl, že byly odstraněny některé body, které v Kyjevě vzbuzovaly obavy, včetně ustanovení, že dohoda by spadala pod jurisdikci soudu v New Yorku. Jeden z informátorů také sdělil Axiosu, že několik poradců ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ho povzbuzuje k podpisu aktualizovaného návrhu, aby se vyhnul dalšímu konfliktu s Trumpem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v soukromém rozhovoru s evropskými diplomaty ujistil, že setkání s Rusy v Saúdské Arábii nepředstavuje výrazný odklon od dosavadní americké politiky. Píše The New York Times, s odvoláním na shrnutí rozhovoru, které měly novináři k dispozici. Rubio jednal s představiteli Spojeného království, Francie, Německa a Itálie a vysvětlil jim, že Ukrajinci a Evropané nebyli zahrnuti do rozhovorů s Rusy, protože se jednání údajně soustředilo na bilaterální otázky mezi USA a Ruskem. Dále uvedl, že tyto rozhovory měly otestovat, zda Rusové myslí vážně uzavření mírové dohody. Spojené státy neplánují zrušit sankce vůči Rusku, pokud Moskva nepřijme potřebná opatření. Přesto Rubio nevyloučil možnost částečného zmírnění sankcí. Ministr zahraničí ujistil spojence, že USA se od nich neodklánějí, i když připustil, že slova prezidenta Donalda Trumpa mohou naznačovat opak. Podle Rubia však administrativa prezidenta Trumpa nehodlá Ukrajině ani Evropě vnucovat podmínky žádné bilaterální dohody s Ruskem. Navíc údajně americká vláda obdržela „jasné zpravodajské informace“ o tom, že se Rusko může pokusit využít těchto rozhovorů k vyvolání rozporů na Západě nebo ke zmírnění své mezinárodní izolace.
Republikáni v americkém Kongresu připravili návrh zákona, který navrhuje ukončení členství USA v OSN a zastavení financování všech jejích přidružených organizací. O tom informuje Fox News. Autorem dokumentu je senátor z Utahu Mike Lee, spoluautorkou senátorka z Tennessee Marsha Blackburn. „Organizace spojených národů se stala platformou pro tyrany a místem útoků na Ameriku a její spojence. Musíme přestat za to platit,“ uvedl Lee a dodal, že Spojené státy by měly upřednostňovat jiné aliance, které zajišťují bezpečnost a prosperitu země. V dolní komoře Kongresu – Sněmovně reprezentantů – je návrh zákona připraven k předložení dnes, 21. února, uvedl kongresman Chip Roy. Podle něj OSN a její orgány neprosazují zájmy Američanů.
Zprávy z Prdeluska:
Ruský diktátor Vladimir Putin nařídil vládě, aby se připravila na návrat západních společností v souvislosti s oteplením vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Píše The Financial Times. Dne 21. února Putin uvedl, že chce, aby ruské společnosti měly „určité výhody“ oproti těm, které se „vracejí na náš trh“. Jak upozorňuje FT, Rusko vážně zvažuje přivítání západních firem zpět. Novináři také poukazují na to, že několik amerických společností již předběžně projevilo zájem o obnovení své činnosti v Rusku, ale žádná z nich dosud nepodnikla aktivní kroky k návratu. Mezitím ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Moskva by měla umožnit vstup západním firmám pouze do těch sektorů, „kde nebudou existovat rizika pro ekonomiku“, pro případ, že by „někdo znovu šlápl vedle“.
Rusko se připravuje vyhlásit vítězství ve válce proti Ukrajině a NATO k výročí plnohodnotné invaze 24. února. Oznámilo to Hlavní zpravodajské ředitelství Ukrajiny (HUR). Podle zpravodajců bude Kreml mluvit o vítězství nad NATO, protože ruská propaganda dlouhodobě vykreslovala válku proti Ukrajině jako boj proti Severoatlantické alianci. V rámci informačních a psychologických operací mají ruské tajné služby a propagandisté využít rostoucí úsilí USA o ukončení války, zejména bilaterální jednání amerických a ruských delegací v Saúdské Arábii. Zpravodajci také zjistili, že ruští propagandisté dostali pokyn zesílit úsilí o vyvolání nedůvěry ve společnosti na Ukrajině, destabilizaci situace uvnitř země a její diskreditaci mezi mezinárodními partnery. K tomu mají šířit následující narrativy:
„Západ zradil Ukrajinu“
„Názor Evropanů a Ukrajinců nezajímá ani Moskvu, ani Washington“
„USA a Rusko se na všem domluvily za zády Ukrajiny“
„Ukrajinská vláda je nelegitimní“
„Ukrajinská armáda prohrává na frontě“
„Korupčníci kradou miliardy dolarů americké pomoci Ukrajině“
Podle HUR bude cílem těchto akcí vykreslit Rusko jako „konstruktivní stranu konfliktu“, která je údajně připravena na mírové řešení. Naopak evropské země, které nadále podporují Ukrajinu, budou označovány za „nepřátele míru“.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes doplníme přehled ruské civilní letecké výroby, který jsme publikovali 14.2., o další kategorii, a sice dopravní letouny pro přepravu pasažérů i nákladů obsluhující nejméně vytížené trasy. Řeč je o letounu Bajkal LMS-901, který představuje hlubokou modernizaci dodnes v Rusku rozšířeného dopravního dvouplošníku An-2. Ten byl vyráběn v letech 1947 až 1971, a tak je tato konstrukce dnes již notně zastaralá, a to jak technicky, tak i morálně.
Prototyp LMS-901 byl představen v roce 2017, jedná se o hornoplošník s kompozitním trupem (což umožnilo zvýšit užitečnou nosnost letounu), prototypy byly poháněny motorem Honeywell TPE331. Ty jsou však nyní kvůli západním sankcím pro ruské výrobce nedostupné, a tak byla zahájena snaha o vývoj vlastního turbovrtulového motoru VK-800M. Sériová výroba tohoto motoru se však neustále odsouvá, nyní se udává že by měl být schválen k provozu v průběhu roku 2025, s předpokládaným zahájením sériové výroby nejdříve v roce 2026.
Bude tak obtížné splnit pokyn ruského vůdce Vladimíra Putina z října 2024, aby byla neprodleně zahájena jeho sériová výroba. Kromě potíží s pohonnou jednotkou bylo totiž u tohoto letounu v poslední době odhaleno mnoho dalších konstrukčních nedostatků, které vyžadují celkové přeprojektování letounu a budou vyžadovat nejméně pět let. Pro dokončení těchto prací požaduje konstrukční kancelář od ministerstva dopravy skromných 10 miliard rublů, tyto peníze však dosud nebyly vyčleněny a spíše hrozí, že bude celý projekt ukončen.
Místo této hluboké modernizace byla navržena pouze záměna pohonné jednotky existujících An-2, a to za turbovrtulový motor Glušenkov TVD-10B, který je využíván například pro pohon letounů An-28. Tento turbovrtulový motor byl sériově vyráběn od roku 1969, jedná se tedy o dlouhou dobou používání prověřenou konstrukci, a korporace UAC spadající pod holding Rostech je schopna obnovit jeho produkci. Cena těchto prací je odhadována na přibližně 1,8 miliardy rublů, tedy přibližně pětinu toho, co by stálo dokončení nástupce An-2. V případě schválení a přidělení financí by měly být první takto modernizované letouny dokončeny v letech 2026 až 2027.
Vidíme tak, že i v kategorii nejmenších dopravních letadel se ruský letecký průmysl potýká se stejnými potížemi, jako u větších tříd, úzkým hrdlem jsou opět pohonné jednotky a celkově proměnlivá kvalita práce. Nelze tak předpokládat, že by ruský civilní letecký průmysl dokázal v brzké době nahradit ani natolik zastaralou platformu, jako je An-2.
Dnešní Třešnička™ bude frustrovaná. Trump je měsíc v úřadu a v USA mezitím probíhá rychlokurz autoritářství pro začátečníky. No a my? My si můžeme tak akorát pogratulovat. Vlastně všichni. Ti, kdo roky se samozřejmým opovržením přehlíželi masy naštvaných voličů, co se cítili odstrčení a zesměšňovaní. I ti, kdo si do politiky promítali svoje osobní frustrace a utíkali k prvním lepším spasitelům s líbivými slogany. A samozřejmě ti, kdo podcenili starou dobrou strategii „prázdné řeči, velká gesta, nulová odpovědnost“. Přestože chytří lidé v minulosti měli bezvadný nápad dát volební právo všem, bez ohledu na původ, bohatství, rasu, náboženství nebo pohlaví, zapomněli na nejdůležitější faktor ochrany demokracie a svobody a tou je obyčejný intelekt. Vlajky málo vlály, v zajetí poválečných ismů jsme se báli pěstovat obyčejné vlastenectví a nechali volně bujet obdiv k malosti i nenávist k sobě samým. Správně jsme zavrhli organizované církve, ale místo nich nikdo nekontroloval vznik politických sekt a zbožšťování zvrácených osobností podvodníků a klidně i vrahů. A proto budeme zase pár let, snad ne 40, trpět pod jhem demokraticky zvolených morálních i duševních kriplů, kteří zneužijí veškerých legálních i nelegálních prostředků, jak se dostat a udržet u moci, přestože/protože veškeré bohatství, jaké si lze představit už mají. Neptejte se nás, proboha, jestli utíkat do Kanady nebo Austrálie. Nesmutněte – svět ještě neskončil! Vlastně to může být slovy Karla Čapka “celkem zábava”. Představte si tu lavinu bizáru, která nás čeká. Možná bude Trump líbat ruskou vlajku, možná udělá Kim Čong-unovi světovou tour, kde budou na truc Medvídkovi Pů společně kopat do (již silně počínštěných) globálních institucí. Možná založí vlastní měnu s názvem „Trumplar“ a prohlásí se za císaře všech hamburgerů (hranolky už umí). Kdo ví?
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1094 #aktuvalka
Analýza 1094. dne ruské invaze na Ukrajinu 21.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 1-02-2025/
(2 574 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 21. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu 160 drony různých typů a také dvěma balistickými raketami Iskander-M/KN-23. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 87 dronů. Oznámilo to velitelství Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Dalších 70 ruských dronů zmizelo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Vzdušné síly nedokázaly sestřelit balistické rakety, které zasáhly Oděskou oblast. Kromě té byly nočním útokem zasaženy také Kyjevská, Poltavská a Charkovská oblast.
Neplecha v Rusku: Propagandista DnevnikDesantnika dnes tvrdí, že ukrajinské síly posilují své uskupení v Kurské oblasti zahraničními žoldáky, kteří mají být využíváni především jako zátarasy v oblastech u Sudži. Tuto informaci však nelze nezávisle ověřit.
U Sverdlikova a Gueva proběhly ukrajinské protiútoky, což potvrzují i další ruské zdroje. Ty dodávají, že ruské jednotky v jižní obytné části Sverdlikova byly dnes pod palbou ukrajinského dělostřelectva. Ruské letectvo zároveň aktivně operuje v lesích u Gueva a útočí na ukrajinskou protivzdušnou obranu a obranné pozice.
Poziční boje pokračují u vesnice Pogrebki, přičemž největší intenzita střetů je nadále soustředěna v okolí místního kostela.
V Malé Lokně byly ukrajinské pozice opět zasaženy ruským letectvem a dělostřelectvem. Tato osada má pro ukrajinské obránce klíčový význam v rámci jejich obranného systému v oblasti.
Rusové vykazují vysokou aktivitu svých dronařských jednotek, zejména v okolí řeky Lokňa. To potvrzuje i ukrajinský kanál DeepState, který uvádí, že okupanti se aktivně zaměřují na logistiku směřující do Kurské oblasti a cíleně útočí na jakýkoli pohyb v Sumské oblasti. Nejproblematičtější situace je v oblasti Pysarivka–Junakivka, odkud již byly zveřejněny opakované videozáznamy ruských FPV útoků a dělostřeleckých úderů. Zdá se, že ruským cílem je maximálně narušit a zpomalit zásobování ukrajinských jednotek, které jsou na této trase závislé.
Po dobytí Sverdlikivky se ruští výsadkáři přesunuli do bojů o sousední Lebedivku, kde zároveň odrážejí pokračující ukrajinské protiútoky směřující zpět na Sverdlikivku.
V Sumské oblasti, konkrétně v Graivoronském okrese Bělgorodské oblasti, Ukrajina podle ruských zdrojů údajně stahuje dodatečné rezervy. To může naznačovat možnost pokusu o prolomení hranice v tomto směru, avšak prozatím nejsou žádné vizuální důkazy takových příprav.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk probíhají boje u Fiholivky a Dvoričné, dále na jih pak ukrajinské drony operují v Kruhljakivce a poziční boje pokračují i v Serebrjanském lese a v okolí Bilohorivky.
Bachmutská fronta: Severně nad Časiv Jarem se Rusové pochlubili svými vlajkami v Hryhorivce, kterou už však drží minimálně od 18.12.2024. V Časiv Jaru se situace nezměnila, ukrajinské síly ve městě drží své pozice a působí Rusům značné ztráty. Situace však není jednoduchá, Rusové zde využívají letectvo i drony vedené po optickém vlákně a zaměřují se na ukrajinskou logistiku, evakuační týmy a rotace jednotek.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné změny a ukrajinské drony působí okupantům ve městě těžké ztráty na živé síle i na technice. Severně od Ňu Jorku pokračují boje na jihu Ščerbinivky.
Ve směru na Pokrovsk pokračují střety v okolí vesnic Zelené Pole, Vodjané Druhé, Piščané, Kotlyné a v Udačné. Více na jih se bojuje v okolí Uspenivky, Nadijivky a v Záporožiji. Rusové zde v posledních dnech podstatně zvýšili aktivitu, jejich postup je však minimální.
Západně od Kurachového se ukrajinské obranné složky stáhly z území severně od říčky Vovči mezi vesnicemi Andrijivka a Ševčenko a daří se jim pomalu postupovat ve vesnici Ulakly a ve směru na Konstantynopil. Ukrajinské jednotky se pomalu stahují z této kapsy a zdržují postup okupantů.Ve směru Burlacké (dříve směr Veliká Novosilka) okupanti kontrolují prakticky celé Novoočeretuvaté a čerstvá videa z Novosilky potvrzují, že i zde okupanti drží většinu této vesnice.
Diplomatické a politické události:
Zvláštní zástupce prezidenta USA pro Rusko a Ukrajinu Keith Kellogg napsal na platformě X po jednáních s nejvyšším vedením Ukrajiny, že diskuse byly „široké a pozitivní“. „Dlouhý a intenzivní den s nejvyšším vedením Ukrajiny. Široké a pozitivní diskuse s [Volodymyrem Zelenským], odvážným lídrem země ve válce, a jeho talentovaným týmem pro národní bezpečnost,“ napsal Kellogg. Den předtím prezident Volodymyr Zelenskyj označil setkání s Kelloggem za „obnovující naději“. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje dohody se Spojenými státy, které skutečně fungují. „Dal jsem pokyn pracovat rychle a velmi, velmi pečlivě. Ekonomika a bezpečnost by měly vždy jít ruku v ruce. A na detailech dohod záleží – čím lépe jsou formulovány, tím lepšího výsledku dosáhneme,“ uvedl Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina je připravena na „silnou, skutečně výhodnou dohodu“ s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v oblasti investic a bezpečnosti. Také poznamenal, že ukrajinská strana navrhla nejrychlejší a nejkonstruktivnější cestu k dosažení výsledků.
USA a Ukrajina jednaly celou noc z pátku 21. února o dohodě týkající se vzácných zemin. Tentokrát Washington předložil „vylepšenou“ verzi dohody. Informuje o tom Axios s odvoláním na své zdroje. Během jednání obě strany diskutovaly o současné krizi ve vztazích mezi USA a Ukrajinou a zároveň se shodly, že pokud Kyjev dohodu nepodepíše, krize by se mohla prohloubit. Podle Axios nyní Spojené státy představily „vylepšený“ návrh s dalšími změnami, i když přesné podmínky zatím nejsou známy. Jak uvedl jeden z amerických představitelů, nyní je „rozhodnutí na Zelenském“. Podle zdrojů z obou stran nyní dohoda vypadá pravděpodobněji. Jak uvedl jeden z nich, aktualizovaný návrh obsahuje „významná zlepšení“ a „je v souladu s ukrajinským právem“. Další zdroj uvedl, že byly odstraněny některé body, které v Kyjevě vzbuzovaly obavy, včetně ustanovení, že dohoda by spadala pod jurisdikci soudu v New Yorku. Jeden z informátorů také sdělil Axiosu, že několik poradců ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ho povzbuzuje k podpisu aktualizovaného návrhu, aby se vyhnul dalšímu konfliktu s Trumpem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v soukromém rozhovoru s evropskými diplomaty ujistil, že setkání s Rusy v Saúdské Arábii nepředstavuje výrazný odklon od dosavadní americké politiky. Píše The New York Times, s odvoláním na shrnutí rozhovoru, které měly novináři k dispozici. Rubio jednal s představiteli Spojeného království, Francie, Německa a Itálie a vysvětlil jim, že Ukrajinci a Evropané nebyli zahrnuti do rozhovorů s Rusy, protože se jednání údajně soustředilo na bilaterální otázky mezi USA a Ruskem. Dále uvedl, že tyto rozhovory měly otestovat, zda Rusové myslí vážně uzavření mírové dohody. Spojené státy neplánují zrušit sankce vůči Rusku, pokud Moskva nepřijme potřebná opatření. Přesto Rubio nevyloučil možnost částečného zmírnění sankcí. Ministr zahraničí ujistil spojence, že USA se od nich neodklánějí, i když připustil, že slova prezidenta Donalda Trumpa mohou naznačovat opak. Podle Rubia však administrativa prezidenta Trumpa nehodlá Ukrajině ani Evropě vnucovat podmínky žádné bilaterální dohody s Ruskem. Navíc údajně americká vláda obdržela „jasné zpravodajské informace“ o tom, že se Rusko může pokusit využít těchto rozhovorů k vyvolání rozporů na Západě nebo ke zmírnění své mezinárodní izolace.
Republikáni v americkém Kongresu připravili návrh zákona, který navrhuje ukončení členství USA v OSN a zastavení financování všech jejích přidružených organizací. O tom informuje Fox News. Autorem dokumentu je senátor z Utahu Mike Lee, spoluautorkou senátorka z Tennessee Marsha Blackburn. „Organizace spojených národů se stala platformou pro tyrany a místem útoků na Ameriku a její spojence. Musíme přestat za to platit,“ uvedl Lee a dodal, že Spojené státy by měly upřednostňovat jiné aliance, které zajišťují bezpečnost a prosperitu země. V dolní komoře Kongresu – Sněmovně reprezentantů – je návrh zákona připraven k předložení dnes, 21. února, uvedl kongresman Chip Roy. Podle něj OSN a její orgány neprosazují zájmy Američanů.
Zprávy z Prdeluska:
Ruský diktátor Vladimir Putin nařídil vládě, aby se připravila na návrat západních společností v souvislosti s oteplením vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Píše The Financial Times. Dne 21. února Putin uvedl, že chce, aby ruské společnosti měly „určité výhody“ oproti těm, které se „vracejí na náš trh“. Jak upozorňuje FT, Rusko vážně zvažuje přivítání západních firem zpět. Novináři také poukazují na to, že několik amerických společností již předběžně projevilo zájem o obnovení své činnosti v Rusku, ale žádná z nich dosud nepodnikla aktivní kroky k návratu. Mezitím ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Moskva by měla umožnit vstup západním firmám pouze do těch sektorů, „kde nebudou existovat rizika pro ekonomiku“, pro případ, že by „někdo znovu šlápl vedle“.
Rusko se připravuje vyhlásit vítězství ve válce proti Ukrajině a NATO k výročí plnohodnotné invaze 24. února. Oznámilo to Hlavní zpravodajské ředitelství Ukrajiny (HUR). Podle zpravodajců bude Kreml mluvit o vítězství nad NATO, protože ruská propaganda dlouhodobě vykreslovala válku proti Ukrajině jako boj proti Severoatlantické alianci. V rámci informačních a psychologických operací mají ruské tajné služby a propagandisté využít rostoucí úsilí USA o ukončení války, zejména bilaterální jednání amerických a ruských delegací v Saúdské Arábii. Zpravodajci také zjistili, že ruští propagandisté dostali pokyn zesílit úsilí o vyvolání nedůvěry ve společnosti na Ukrajině, destabilizaci situace uvnitř země a její diskreditaci mezi mezinárodními partnery. K tomu mají šířit následující narrativy:
„Západ zradil Ukrajinu“
„Názor Evropanů a Ukrajinců nezajímá ani Moskvu, ani Washington“
„USA a Rusko se na všem domluvily za zády Ukrajiny“
„Ukrajinská vláda je nelegitimní“
„Ukrajinská armáda prohrává na frontě“
„Korupčníci kradou miliardy dolarů americké pomoci Ukrajině“
Podle HUR bude cílem těchto akcí vykreslit Rusko jako „konstruktivní stranu konfliktu“, která je údajně připravena na mírové řešení. Naopak evropské země, které nadále podporují Ukrajinu, budou označovány za „nepřátele míru“.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes doplníme přehled ruské civilní letecké výroby, který jsme publikovali 14.2., o další kategorii, a sice dopravní letouny pro přepravu pasažérů i nákladů obsluhující nejméně vytížené trasy. Řeč je o letounu Bajkal LMS-901, který představuje hlubokou modernizaci dodnes v Rusku rozšířeného dopravního dvouplošníku An-2. Ten byl vyráběn v letech 1947 až 1971, a tak je tato konstrukce dnes již notně zastaralá, a to jak technicky, tak i morálně.
Prototyp LMS-901 byl představen v roce 2017, jedná se o hornoplošník s kompozitním trupem (což umožnilo zvýšit užitečnou nosnost letounu), prototypy byly poháněny motorem Honeywell TPE331. Ty jsou však nyní kvůli západním sankcím pro ruské výrobce nedostupné, a tak byla zahájena snaha o vývoj vlastního turbovrtulového motoru VK-800M. Sériová výroba tohoto motoru se však neustále odsouvá, nyní se udává že by měl být schválen k provozu v průběhu roku 2025, s předpokládaným zahájením sériové výroby nejdříve v roce 2026.
Bude tak obtížné splnit pokyn ruského vůdce Vladimíra Putina z října 2024, aby byla neprodleně zahájena jeho sériová výroba. Kromě potíží s pohonnou jednotkou bylo totiž u tohoto letounu v poslední době odhaleno mnoho dalších konstrukčních nedostatků, které vyžadují celkové přeprojektování letounu a budou vyžadovat nejméně pět let. Pro dokončení těchto prací požaduje konstrukční kancelář od ministerstva dopravy skromných 10 miliard rublů, tyto peníze však dosud nebyly vyčleněny a spíše hrozí, že bude celý projekt ukončen.
Místo této hluboké modernizace byla navržena pouze záměna pohonné jednotky existujících An-2, a to za turbovrtulový motor Glušenkov TVD-10B, který je využíván například pro pohon letounů An-28. Tento turbovrtulový motor byl sériově vyráběn od roku 1969, jedná se tedy o dlouhou dobou používání prověřenou konstrukci, a korporace UAC spadající pod holding Rostech je schopna obnovit jeho produkci. Cena těchto prací je odhadována na přibližně 1,8 miliardy rublů, tedy přibližně pětinu toho, co by stálo dokončení nástupce An-2. V případě schválení a přidělení financí by měly být první takto modernizované letouny dokončeny v letech 2026 až 2027.
Vidíme tak, že i v kategorii nejmenších dopravních letadel se ruský letecký průmysl potýká se stejnými potížemi, jako u větších tříd, úzkým hrdlem jsou opět pohonné jednotky a celkově proměnlivá kvalita práce. Nelze tak předpokládat, že by ruský civilní letecký průmysl dokázal v brzké době nahradit ani natolik zastaralou platformu, jako je An-2.
Dnešní Třešnička™ bude frustrovaná. Trump je měsíc v úřadu a v USA mezitím probíhá rychlokurz autoritářství pro začátečníky. No a my? My si můžeme tak akorát pogratulovat. Vlastně všichni. Ti, kdo roky se samozřejmým opovržením přehlíželi masy naštvaných voličů, co se cítili odstrčení a zesměšňovaní. I ti, kdo si do politiky promítali svoje osobní frustrace a utíkali k prvním lepším spasitelům s líbivými slogany. A samozřejmě ti, kdo podcenili starou dobrou strategii „prázdné řeči, velká gesta, nulová odpovědnost“. Přestože chytří lidé v minulosti měli bezvadný nápad dát volební právo všem, bez ohledu na původ, bohatství, rasu, náboženství nebo pohlaví, zapomněli na nejdůležitější faktor ochrany demokracie a svobody a tou je obyčejný intelekt. Vlajky málo vlály, v zajetí poválečných ismů jsme se báli pěstovat obyčejné vlastenectví a nechali volně bujet obdiv k malosti i nenávist k sobě samým. Správně jsme zavrhli organizované církve, ale místo nich nikdo nekontroloval vznik politických sekt a zbožšťování zvrácených osobností podvodníků a klidně i vrahů. A proto budeme zase pár let, snad ne 40, trpět pod jhem demokraticky zvolených morálních i duševních kriplů, kteří zneužijí veškerých legálních i nelegálních prostředků, jak se dostat a udržet u moci, přestože/protože veškeré bohatství, jaké si lze představit už mají. Neptejte se nás, proboha, jestli utíkat do Kanady nebo Austrálie. Nesmutněte – svět ještě neskončil! Vlastně to může být slovy Karla Čapka “celkem zábava”. Představte si tu lavinu bizáru, která nás čeká. Možná bude Trump líbat ruskou vlajku, možná udělá Kim Čong-unovi světovou tour, kde budou na truc Medvídkovi Pů společně kopat do (již silně počínštěných) globálních institucí. Možná založí vlastní měnu s názvem „Trumplar“ a prohlásí se za císaře všech hamburgerů (hranolky už umí). Kdo ví?
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1095 #aktuvalka
Analýza 1095. dne ruské invaze na Ukrajinu 22.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 2-02-2025/
(1 404 slov, doba čtení 7 minut)
Ruské jednotky v noci vypustily 162 útočných a simulátorů dronů nad Ukrajinu. Tuto informaci oznámilo velení Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. K 08:00 bylo potvrzeno sestřelení 82 útočných dronů Šahed a dalších typů. Dalších 75 ruských simulátorů dronů bylo ztraceno z radarů aniž by způsobily škody
Neplecha v Rusku: Ruský propagandista Radov na svém TG kanále píše, že ruské jednotky měly údajně vytlačit ukrajinské z Čerkasské Konopelky. Ukrajinci z vesnice měli ustoupit do pozic v lesních remizcich okolo vesnice. Zpráva není potvrzena z jiného nezávislého zdroje. Ukrajinci podle Slivočného Kaprízu nově nabyté ruské pozice aktivně ostřelují.
Ukrajinský analytik Petrenko píše, že Rusové stahují nové rezervy do oblastí kolem vesnic Sverdlikovo a Alexandrie. Pravděpodobně v přípravě na menší ofenzívu. K významným změnám zde sice nedošlo, poziční boje ovšem stále pokračují.
Rusové vyvíjejí tlak na ukrajinské jednotky v jižní části Sverdlikova, poblíž státní hranice na sever od Lebeděvky a v Pogrebkách. DnevnikDesantnika dále píše, že Rusové zaznamenali drobné úspěchy a daří se jim pomalu postupovat v lesních pásech u Kurilovky. U Junanky se dnes Ukrajinci údajně měli pokusit několikrát o protiútok, ovšem byli prý pokaždé odraženi.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman pokračují boje u Fiholivky a Dvoričné. Více na jih ukrajinské sebevražedné drony útočí na ruské pozice v Kruhljakivce a na úplném jihu této fronty se nadále bojuje u Bilohorivky.
Bachmutská fronta dnes beze změn.
Doněcká fronta: Ve směru na Pokrovsk probíhají boje u Lysivky, Rusové zde podnikají protiútoky, ale ukrajinské ozbrojené složky posilnily dělostřeleckou podporu a na ruských pozicích pracuje ukrajinské letectvo. Situace je podobná v Piščaném a Udačném. Směrem na jih okupanti zesilují tlak mezi Uspenivkou a Novoalexandrivkou a mezi Zaporožijí a Andrijivkou.
Západně od Kurachového se ukrajinské jednotky stáhly z Ulakle a vesnici nyní ovládají okupanti. Boje pokračují na jižním okraji Konstantinopile.
Těžké boje pokračují zejména ve vesnici Novoočeretuvaté a okupanti postupovali směrem k Burlackému.
Ostatní části bojiště bez nových informací.
Diplomatické a politické události:
Nová verze dohody mezi USA a Ukrajinou o vzácných nerostech je mnohem přísnější než ta předchozí. Washington podle nového návrhu usiluje o stoprocentní kontrolu nad ukrajinskými surovinami. O nové dohodě informují CNN a NV s odvoláním na své zdroje. Podle dostupných informací chtějí Spojené státy získat z Ukrajiny „více, než kolik utratily na vlastní obranu“. Takové podmínky jsou však pro prezidenta Volodymyra Zelenského nepřijatelné. Server NV uvádí, že nová verze dohody navrhuje přidělit USA 100% vlastnictví budoucího fondu a rozdělit příspěvky stran v poměru 2:1. Ukrajinská strana by do fondu přispěla dvěma třetinami z budoucích výnosů z těžby, zatímco americká strana by měla poskytnout třetinu, kterou podle Američanů však již dříve předala ve formě dodaných zbraní.
Podle zprávy americká strana navrhuje stanovit velikost fondu na 500 miliard dolarů, přičemž dohoda by se neměla týkat pouze vzácných nerostů, ale také plynu a ropy. Zároveň by z jejího rámce byla odstraněna otázka bezpečnostních záruk. Za předpokladu, že Ukrajina nyní z těžby svých nerostů získává přibližně jednu miliardu dolarů ročně by se jednalo o závazek na téměř 500 let.
Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že není připraven podepsat dohodu, protože Kyjev v návrhu dokumentu vidí „řadu problematických bodů“. Informuje o tom Sky News s odkazem na ukrajinský zdroj. Podle tohoto zdroje současný návrh dohody neodráží partnerství, ale obsahuje pouze jednostranné závazky Ukrajiny. Dříve prezident USA Donald Trump a jeho poradce pro národní bezpečnost Mike Walz uvedli, že obě strany jsou blízko k přijetí dokumentu. Den předtím server Axios s odvoláním na své zdroje informoval, že Washington předložil „vylepšenou“ verzi dohody. Podle novinářů probíhala jednání mezi USA a Ukrajinou celou noc v pátek 21. února.
Prezident USA Donald Trump pak dnes varoval, že Ukrajina „bude mít problémy“, pokud smlouvu s Washingtonem nepodepíše. Trump to uvedl na tiskové konferenci, informuje server Hromadske s odkazem na Fox News. „Utrácíme své peníze. Ano, Ukrajinci platí krví, jsou stateční. Ale Evropa má záruky ohledně peněz, které Ukrajině posílá, zatímco my ne,“ zdůraznil Trump. Dále uvedl, že USA vynakládají své bohatství na zemi, která je „od nás velmi daleko“, přičemž americké finance jsou údajně nechráněné.
Evropská unie připravuje balíček další vojenské podpory pro Ukrajinu v hodnotě přibližně 20 miliard eur. Informovala o tom agentura Bloomberg s odkazem na dobře informovaný zdroj. Tato iniciativa bude zaměřena na dodávky dělostřelecké munice, systémů protivzdušné obrany, přesně naváděných raket, dronů a dalších zbraní. Iniciativa je otevřená jak věcným, tak finančním příspěvkům členských států EU a spojenců se shodnými postoji. Podle uvedené zprávy chce Evropská unie o této iniciativě rozhodnout na zasedání ministrů zahraničí, které se uskuteční 24. února. Zpoždění jsou však možná kvůli očekávanému odporu Maďarska a soustředění Německa na domácí volby. Server Politico dříve s odkazem na tři diplomaty uvedl, že EU plánuje poskytnout balíček vojenské pomoci ve výši 6 miliard eur na posílení ukrajinské pozice před zahájením mírových jednání s Ruskem. Podle zdrojů této publikace však 6 miliard eur představuje pouze počáteční částku, která by se mohla navýšit. Plánuje se, že finanční příspěvky jednotlivých zemí budou úměrné jejich hrubému národnímu důchodu.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na ruský export uhlí, a to zejména do Číny, kdy v posledních letech vyrostla Rusku silná konkurence v podobě Mongolska. To v roce 2024 exportovalo do Číny celkem 83,8 milionu tun uhlí, v současné době ale v zemi probíhají masivní čínské investice zaměřené na zvýšení průchodnosti mongolských železnic, které mají vést k tomu, že export mongolského uhlí do Číny značně vzroste.
Již v tomto roce má vzrůst objem exportu mongolského uhlí do Číny o jednu pětinu, tedy na přibližně 100 milionů tun, a jak uvedl mongolský premiér Luvsannamsrain Oyun-Erdene, v plánu je široký rozvoj energetické spolupráce s Čínou, a v plánu je zvýšení objemu exportu uhlí do Číny až na 165 milionů tun. Spolupráce s Čínou se má rozvíjet i v dalších energetických odvětvích, například pomocí výroby vodíku z uhlí a jeho následného exportu do Číny, a dalších “zelených“ energií.
Pro srovnání, Rusko v minulém roce exportovalo celkem 195 milionů tun uhlí, z toho přibližně 90 milionů tun do Číny, nově budované mongolské kapacity tak budou schopné téměř zcela nahradit čínský import této suroviny z Ruska. Přičemž vzhledem ke stále platným čínským importním clům na ruské uhlí, a také díky nižším přepravním nákladům do Číny, je nákup mongolského uhlí výhodnější a předpokládá se, že již v tomto roce převýší objem čínského importu uhlí z Mongolska toho z Ruska.
Rusko tak ztrácí pozici na jednom z velmi důležitých trhů, a jak inflace panující v Rusku, tak i potíže na ruské železnici neumožňují snížit cenu ruského uhlí, aby se stalo opět konkurenceschopným. Potíže Ruska při exportu jeho nerostných surovin a jeho vytlačování z mezinárodních trhů tak probíhá nejen co se týká ropy (kde například u Indie nahrazují v posledních měsících země Blízkého východu Rusko na pozici dominantního dodavatele), ale i uhlí a dalších surovin.
Dnešní Třešnička™ bohužel nebude.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1095 #aktuvalka
Analýza 1095. dne ruské invaze na Ukrajinu 22.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 2-02-2025/
(1 404 slov, doba čtení 7 minut)
Ruské jednotky v noci vypustily 162 útočných a simulátorů dronů nad Ukrajinu. Tuto informaci oznámilo velení Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. K 08:00 bylo potvrzeno sestřelení 82 útočných dronů Šahed a dalších typů. Dalších 75 ruských simulátorů dronů bylo ztraceno z radarů aniž by způsobily škody
Neplecha v Rusku: Ruský propagandista Radov na svém TG kanále píše, že ruské jednotky měly údajně vytlačit ukrajinské z Čerkasské Konopelky. Ukrajinci z vesnice měli ustoupit do pozic v lesních remizcich okolo vesnice. Zpráva není potvrzena z jiného nezávislého zdroje. Ukrajinci podle Slivočného Kaprízu nově nabyté ruské pozice aktivně ostřelují.
Ukrajinský analytik Petrenko píše, že Rusové stahují nové rezervy do oblastí kolem vesnic Sverdlikovo a Alexandrie. Pravděpodobně v přípravě na menší ofenzívu. K významným změnám zde sice nedošlo, poziční boje ovšem stále pokračují.
Rusové vyvíjejí tlak na ukrajinské jednotky v jižní části Sverdlikova, poblíž státní hranice na sever od Lebeděvky a v Pogrebkách. DnevnikDesantnika dále píše, že Rusové zaznamenali drobné úspěchy a daří se jim pomalu postupovat v lesních pásech u Kurilovky. U Junanky se dnes Ukrajinci údajně měli pokusit několikrát o protiútok, ovšem byli prý pokaždé odraženi.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman pokračují boje u Fiholivky a Dvoričné. Více na jih ukrajinské sebevražedné drony útočí na ruské pozice v Kruhljakivce a na úplném jihu této fronty se nadále bojuje u Bilohorivky.
Bachmutská fronta dnes beze změn.
Doněcká fronta: Ve směru na Pokrovsk probíhají boje u Lysivky, Rusové zde podnikají protiútoky, ale ukrajinské ozbrojené složky posilnily dělostřeleckou podporu a na ruských pozicích pracuje ukrajinské letectvo. Situace je podobná v Piščaném a Udačném. Směrem na jih okupanti zesilují tlak mezi Uspenivkou a Novoalexandrivkou a mezi Zaporožijí a Andrijivkou.
Západně od Kurachového se ukrajinské jednotky stáhly z Ulakle a vesnici nyní ovládají okupanti. Boje pokračují na jižním okraji Konstantinopile.
Těžké boje pokračují zejména ve vesnici Novoočeretuvaté a okupanti postupovali směrem k Burlackému.
Ostatní části bojiště bez nových informací.
Diplomatické a politické události:
Nová verze dohody mezi USA a Ukrajinou o vzácných nerostech je mnohem přísnější než ta předchozí. Washington podle nového návrhu usiluje o stoprocentní kontrolu nad ukrajinskými surovinami. O nové dohodě informují CNN a NV s odvoláním na své zdroje. Podle dostupných informací chtějí Spojené státy získat z Ukrajiny „více, než kolik utratily na vlastní obranu“. Takové podmínky jsou však pro prezidenta Volodymyra Zelenského nepřijatelné. Server NV uvádí, že nová verze dohody navrhuje přidělit USA 100% vlastnictví budoucího fondu a rozdělit příspěvky stran v poměru 2:1. Ukrajinská strana by do fondu přispěla dvěma třetinami z budoucích výnosů z těžby, zatímco americká strana by měla poskytnout třetinu, kterou podle Američanů však již dříve předala ve formě dodaných zbraní.
Podle zprávy americká strana navrhuje stanovit velikost fondu na 500 miliard dolarů, přičemž dohoda by se neměla týkat pouze vzácných nerostů, ale také plynu a ropy. Zároveň by z jejího rámce byla odstraněna otázka bezpečnostních záruk. Za předpokladu, že Ukrajina nyní z těžby svých nerostů získává přibližně jednu miliardu dolarů ročně by se jednalo o závazek na téměř 500 let.
Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že není připraven podepsat dohodu, protože Kyjev v návrhu dokumentu vidí „řadu problematických bodů“. Informuje o tom Sky News s odkazem na ukrajinský zdroj. Podle tohoto zdroje současný návrh dohody neodráží partnerství, ale obsahuje pouze jednostranné závazky Ukrajiny. Dříve prezident USA Donald Trump a jeho poradce pro národní bezpečnost Mike Walz uvedli, že obě strany jsou blízko k přijetí dokumentu. Den předtím server Axios s odvoláním na své zdroje informoval, že Washington předložil „vylepšenou“ verzi dohody. Podle novinářů probíhala jednání mezi USA a Ukrajinou celou noc v pátek 21. února.
Prezident USA Donald Trump pak dnes varoval, že Ukrajina „bude mít problémy“, pokud smlouvu s Washingtonem nepodepíše. Trump to uvedl na tiskové konferenci, informuje server Hromadske s odkazem na Fox News. „Utrácíme své peníze. Ano, Ukrajinci platí krví, jsou stateční. Ale Evropa má záruky ohledně peněz, které Ukrajině posílá, zatímco my ne,“ zdůraznil Trump. Dále uvedl, že USA vynakládají své bohatství na zemi, která je „od nás velmi daleko“, přičemž americké finance jsou údajně nechráněné.
Evropská unie připravuje balíček další vojenské podpory pro Ukrajinu v hodnotě přibližně 20 miliard eur. Informovala o tom agentura Bloomberg s odkazem na dobře informovaný zdroj. Tato iniciativa bude zaměřena na dodávky dělostřelecké munice, systémů protivzdušné obrany, přesně naváděných raket, dronů a dalších zbraní. Iniciativa je otevřená jak věcným, tak finančním příspěvkům členských států EU a spojenců se shodnými postoji. Podle uvedené zprávy chce Evropská unie o této iniciativě rozhodnout na zasedání ministrů zahraničí, které se uskuteční 24. února. Zpoždění jsou však možná kvůli očekávanému odporu Maďarska a soustředění Německa na domácí volby. Server Politico dříve s odkazem na tři diplomaty uvedl, že EU plánuje poskytnout balíček vojenské pomoci ve výši 6 miliard eur na posílení ukrajinské pozice před zahájením mírových jednání s Ruskem. Podle zdrojů této publikace však 6 miliard eur představuje pouze počáteční částku, která by se mohla navýšit. Plánuje se, že finanční příspěvky jednotlivých zemí budou úměrné jejich hrubému národnímu důchodu.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na ruský export uhlí, a to zejména do Číny, kdy v posledních letech vyrostla Rusku silná konkurence v podobě Mongolska. To v roce 2024 exportovalo do Číny celkem 83,8 milionu tun uhlí, v současné době ale v zemi probíhají masivní čínské investice zaměřené na zvýšení průchodnosti mongolských železnic, které mají vést k tomu, že export mongolského uhlí do Číny značně vzroste.
Již v tomto roce má vzrůst objem exportu mongolského uhlí do Číny o jednu pětinu, tedy na přibližně 100 milionů tun, a jak uvedl mongolský premiér Luvsannamsrain Oyun-Erdene, v plánu je široký rozvoj energetické spolupráce s Čínou, a v plánu je zvýšení objemu exportu uhlí do Číny až na 165 milionů tun. Spolupráce s Čínou se má rozvíjet i v dalších energetických odvětvích, například pomocí výroby vodíku z uhlí a jeho následného exportu do Číny, a dalších “zelených“ energií.
Pro srovnání, Rusko v minulém roce exportovalo celkem 195 milionů tun uhlí, z toho přibližně 90 milionů tun do Číny, nově budované mongolské kapacity tak budou schopné téměř zcela nahradit čínský import této suroviny z Ruska. Přičemž vzhledem ke stále platným čínským importním clům na ruské uhlí, a také díky nižším přepravním nákladům do Číny, je nákup mongolského uhlí výhodnější a předpokládá se, že již v tomto roce převýší objem čínského importu uhlí z Mongolska toho z Ruska.
Rusko tak ztrácí pozici na jednom z velmi důležitých trhů, a jak inflace panující v Rusku, tak i potíže na ruské železnici neumožňují snížit cenu ruského uhlí, aby se stalo opět konkurenceschopným. Potíže Ruska při exportu jeho nerostných surovin a jeho vytlačování z mezinárodních trhů tak probíhá nejen co se týká ropy (kde například u Indie nahrazují v posledních měsících země Blízkého východu Rusko na pozici dominantního dodavatele), ale i uhlí a dalších surovin.
Dnešní Třešnička™ bohužel nebude.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1096 #aktuvalka
Analýza 1096. dne ruské invaze na Ukrajinu 23.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 3-02-2025/
(2 989 slov, doba čtení 16 minut)
V noci na 23. února podnikly ruské síly další rozsáhlý letecký útok na Ukrajinu, při kterém nasadily 267 úderných dronů Šahed, různé varianty návnad a tři balistické rakety Iskander-M/KN-23. Podle Velení vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny se protivzdušné obraně podařilo zničit 138 dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Chmelnyckou, Rovenskou, Mykolajivskou, Oděskou a Dněpropetrovskou oblastí. Dalších 119 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje, přičemž tři zamířily na Bělorusko a jeden přeletěl zpět do Ruska.
Analytik Clément Molin využil sněhové pokrývky na většině Ukrajiny k analýze dělostřeleckých a bombových útoků zachycených satelitními snímky, které nyní výrazně lépe zobrazují oblasti intenzivního ostřelování. Zaměřil se na klíčové bojové zóny v okolí Pokrovska, Torecka, Kosťantynivky a Časiva Jaru, kde je viditelné intenzivní ostřelování pozic obou stran. Ukázalo se, že ukrajinské bombardování v Pokrovském směru je srovnatelné s ruským a primárně cílí na ruskou pěchotu a obrněné jednotky během ruských útočných operací.
Ruské pokusy o ochranu proti dronům pomocí improvizovaných ocelových sítí nepřinesly očekávané výsledky, což vedlo k nasazení alternativních opatření. Aktuální záběry ukazují, že ruské jednotky začaly ve větší míře využívat kouřové clony jako obranný prostředek proti přesně naváděné munici a dronovým útokům. Zatím není jasné, do jaké míry je tato taktika účinná, ale nasazení kouřových clon dává odpověď na otázku, zda sítě proti dronům jsou účinnou ochranou. Zřejmě nikoliv.
Neplecha v Rusku: Poziční boje různého stupně intenzity pokračují v okolí Sverdlikova, Nikolského, Malé Lokně a Čerkasské Konopelky. V jižní části posledně jmenované oblasti ruské jednotky útočí pěšími formacemi a pokoušejí se proniknout do centrální části osady. Ukrajinští obránci se zde brání s podporou dronových jednotek a dělostřelectva, což prozatím ruské útoky úspěšně odráží.
V oblasti Sverdlikova okupanti nadále stahují zálohy s cílem zaútočit ve směru na Lebedivku, trasu R-200 a jižní lesní porost. Podle některých ruských zdrojů mají výsadkáři 106. divize VDV rozvíjet průlom v ukrajinských obranných liniích. Tyto informace však zatím nebyly potvrzeny ani ukrajinskými, ani dalšími ruskými kanály.
Ruské zdroje uvádějí, že jejich jednotky aktivně provádějí útoky na ukrajinské pozice severně od vesnice Orlivka. Intenzita bojů se sem přesunula poté, co se ukrajinské síly údajně stáhly z Pogrebek na lépe udržitelné pozice. Propagandista DnevnikDesantnika dodává, že brzké „osvobození“ vesnice Marijivka by mohlo uvolnit další ruské jednotky k provedení ofenzivy směrem na Orlivku. To by potvrzovalo zprávy z předchozích dnů o přísunu ruských posil do této oblasti.
Ruský pokus o průlom do Sumské oblasti z Kursku skončil nezdarem. Ukrajinský důstojník Alex situaci okomentoval sarkasticky: „Myšlenka asi dobrá, ale měli jste si podrobněji prostudovat mapy.“
Dronové jednotky UA_REG TEAM pokračují v likvidaci ruské logistiky v týlu.
Charkovská a Severovýchodní fronta je dnes bez nových informací.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme kromě útoků ruských dronů v jihozápadní části města nezaznamenali žádnou výraznější aktivitu.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné změny.
Ve směru na Pokrovsk pokračují ukrajinské ozbrojené složky ve stabilizačních akcích u Lysivky, Piščaného, Kotlyne a Udačného. Na jihu jsou okupanti aktivnější – Rusové tlačí u Uspenivky, jižně od Nadijivky a jižně od Andrijivky.
Západně od Kurachového jsme nezaznamenali žádné změny, těžké boje se vedou o Konstantynopil. Ukrajinské zdroje v oblasti hlásí vysokou aktivitu ruských dronů, což obráncům výrazně komplikuje situaci. Dodávají, že značná část těchto dronů je vedena na optickém vlákně, což znesnadňuje jejich rušení.
U Veliké Novosilky pokračují rusové v postupu na Očeretuvate a Burlacké. Zároveň se snaží Očeretuvate obejít z východu, což se jim prozatím nedaří. Fronta v této oblasti zatím není stabilizovaná a ukrajinské síly se zde snaží brzdit ruský postup.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ukrajina odmítla požadavek USA na vytvoření fondu ve výši 500 miliard dolarů, který měl být součástí dohody o poskytnutí podílu Washingtonu na vlastnictví vzácných nerostů. O tom informoval ukrajinský představitel blízký jednáním pro Bloomberg. Podle zprávy měl tento fond kompenzovat USA pomoc, kterou poskytují Kyjevu od začátku rozsáhlé ruské invaze. Ukrajina však tvrdí, že skutečná výše obdržené pomoci je přibližně pětkrát nižší a činí více asi 90 miliard dolarů. Dalším důvodem odmítnutí dohody je podle zdroje Bloombergu nedostatek záruk ze strany USA ohledně budoucí vojenské a finanční pomoci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven opustit svůj post výměnou za bezpečnostní záruky. Uvedl to na fóru „Ukrajina. Rok 2025.“ „Pokud je potřeba, abych opustil svůj post, jsem připraven. Mohu jej vyměnit za NATO, pokud budou takové podmínky. Dnes se soustředím na bezpečnost Ukrajiny, ne na to, co bude za 20 let, a nemám v plánu být u moci desetiletí. Proto je to asi můj hlavní cíl a mé vroucné přání,“ poznamenal Zelenskyj. Kromě toho ukrajinský prezident označil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu skrze členství v NATO za „nejlevnější variantu.“ „Nevím, jak jednání dopadnou. Ale ať už to někdo chce, nebo nechce, toto téma je na stole bezpečnostních záruk (členství Ukrajiny v NATO – pozn. red.). Je velmi důležité, že nejde o jednací stůl, ke kterému je Ukrajina přizvána, ale o náš vlastní stůl,“ zdůraznil. V kontextu podepisování dohod o zahraniční pomoci Zelenskyj uvedl, že Ukrajina potřebuje férovou dohodu. „Když Spojené státy prodávají zbraně Izraeli, Kataru, Saúdské Arábii, Spojeným arabským emirátům, vydělávají na tom 100 %? Chci jen vést dialog s prezidentem [USA Donaldem] Trumpem. Myslím, že v tomhle jsem spravedlivý.“ Zelenskyj také zdůraznil, že „Trump tu nebude navždy, ale my potřebujeme trvalý mír.“
Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že bez pomoci USA Ukrajina „nepřežije“ válku s Ruskem. Zároveň však zdůraznil, že nesmí být dovoleno, aby Rusko tuto válku vyhrálo. Jeho slova cituje RMF 24. Po rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem Duda uvedl, že šéf Bílého domu „usiluje o zastavení krveprolití“, a vzhledem k tomu, že Rusko je lhostejné ke svým ztrátám, tato válka „musí nějak skončit“. Zároveň však Duda zdůraznil, že ruská válka proti Ukrajině musí skončit spravedlivým a trvalým mírem, a dodal, že musí existovat záruky, že „válka se nevrátí a že Rusko už nikoho nenapadne“. Kromě toho polský prezident uvedl, že během rozhovoru s Trumpem mu vysvětlil svůj pohled na to, s kým bude nutné vyjednávat, a zároveň vyzval amerického prezidenta, aby nezapomínal na to, že „Putin je důstojník KGB“.
Ministerstvo obrany USA popřelo tvrzení prezidenta Donalda Trumpa, že Washington vyčlenil 350 miliard dolarů na pomoc Ukrajině. Skutečná částka se ukázala být několikanásobně nižší. O tom informoval Pentagon pro Voice of America. Od začátku rozsáhlé invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 přidělil americký Kongres přibližně 183 miliard dolarů na podporu Ukrajiny. Z této částky Pentagon odeslal Ukrajině 65,9 miliardy dolarů ve vojenské pomoci, přičemž dalších 3,9 miliardy dolarů, které Kongres schválil na vojenskou podporu Kyjevu, zůstává nevyužito. Jak upozorňuje Voice of America, přibližně 58 miliard dolarů z celkových 183 miliard dolarů pomoci Ukrajině bylo utraceno přímo v USA. Tyto prostředky byly směřovány na rozvoj amerického obranného průmyslu, buď na nahrazení starých zbraní dodaných Ukrajině novými americkými zbraněmi, nebo přímými investicemi do průmyslu.
Místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství Julia Svyrydenko uvedla, že největší výzvou, které v současnosti čelí ukrajinská ekonomika, je nedostatek pracovníků. O tomto tématu hovořila na fóru „Ukrajina. Rok 2025.“ Podle jejího názoru Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky ke zlepšení ekonomické situace. Svyrydenko zdůraznila, že bez bezpečnostních záruk se Ukrajinci, kteří jsou nyní v zahraničí, nevrátí, a podle jejích slov jich je přibližně 5 milionů. „Bez bezpečnostních záruk nebude byznys investovat na Ukrajině. Bez záruk se nevrátí miliony Ukrajinců ze zahraničí. Na bezpečnostní záruky musíme nahlížet jako na předpoklad ekonomického růstu,“ uvedla Svyrydenko.
U příležitosti třetího výročí rozsáhlé invaze Ruské federace na Ukrajinu připravilo Spojené království největší balík sankcí proti Moskvě. O tom informuje The Independent. Očekává se, že britský ministr zahraničí David Lemmy oznámí zavedení nových sankcí v pondělí 24. února. Podle jeho slov jsou nové restrikce zaměřeny na „zasazení rány příjmům Ruské federace a zbrzdění vojenské mašinérie Vladimira Putina“. Britský ministr zahraničí rovněž poznamenal, že nyní je „kritický moment“ pro Ukrajinu, Spojené království a Evropu jako celek a že toto období představuje nejen tři roky boje, ale také tři roky, kdy Británie stála po boku Ukrajiny. „Je také čas utáhnout šrouby Putinovu Rusku. Zítra plánuji oznámit největší balík sankcí proti Rusku od prvních dnů války – oslabíme jejich válečnou mašinérii a snížíme příjmy, které živí plameny destrukce na Ukrajině,“ zdůraznil Lemmy. Připomeňme, že dříve se velvyslanci zemí Evropské unie dohodli na 16. balíku sankcí proti Rusku. Oficiální přijetí sankcí se očekává 24. února, kdy se v Bruselu setkají ministři zahraničí.
V Německu dnes probíhají parlamentní volby, které podle posledních průzkumů téměř jistě vyhraje CDU/CSU, čímž se Friedrich Merz pravděpodobně stane novým německým kancléřem. Jeho strana však nebude mít dostatek hlasů na samostatné vládnutí a bude nucena vytvořit koalici, přičemž nejpravděpodobnější variantou je spojení s SPD a Zelenými. Pokud se potvrdí dosavadní předpoklady, může nová vláda vzniknout do Velikonoc, jak naznačil vlivný člen CDU a mluvčí strany pro zahraniční politiku Jürgen Hardt. V pozadí těchto voleb však hraje roli i vzestup krajně pravicové a proruské AfD, jejíž popularita v posledních měsících roste. Strana se těší podpoře nejen tradičních proruských dezinformačních sítí, ale také například Elona Muska, jehož platforma X podle zjištění analytiků zvýhodňuje obsah podporující AfD.
Finsko zaznamenává rekordní počet dobrovolníků připravených připojit se k potenciální mírové misi na Ukrajině. Svaz záložníků oznámil, že je připraven podpořit jakékoli politické rozhodnutí finské vlády v této věci, a podle dostupných údajů se k účasti na vojenských misích krizového managementu přihlásilo více než 3000 finských záložníků – nejvíce za posledních 20 let. Pokud by mise probíhala pod záštitou OSN, Finsko by mohlo využít již existující procesy pro nasazení svých sil, které by se skládaly z dobrovolných záložníků a menšího počtu profesionálních vojáků.
Polský tisk spekuluje, zda se Turecko nemůže stát náhradou za USA v geopolitických otázkách souvisejících s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl odložit svou plánovanou návštěvu Saúdské Arábie, aby se neúčastnil tamních americko-ruských jednání, a místo toho zamířil do Ankary. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během setkání s ukrajinskou delegací jednoznačně podpořil nezávislost a územní celistvost Ukrajiny, přičemž obě tyto záležitosti označil za „nevyjednatelné“. Současně navrhl, aby se Turecko stalo místem pro mírové rozhovory, a zdůraznil, že Ankara usiluje o ukončení konfliktu již tři roky. Erdogan také označil mírovou iniciativu navrženou Donaldem Trumpem za „paralelní“ k těmto snahám. S ohledem na aktuální nejistotu na americké i evropské politické scéně se Erdogan začíná jevit jako stabilní geopolitický aktér – alespoň z pohledu Kyjeva. Tento paradoxní jev kontrastuje s tureckou politikou poslední dekády, která byla „dynamická“ a často kontroverzní. Erdogan se zaměřuje především na posilování tureckého vlivu a pragmaticky se angažuje v regionálních konfliktech, přičemž výsledkem bylo mimo jiné urovnání situace v Náhorním Karabachu, Kataru a částečně i v Sýrii. Turecko sice nejedná z altruistických důvodů, ale tvrdě hájí své vlastní zájmy – podobně jako USA. Otázkou zůstává, zda by Ankara v případě oslabení amerického vlivu skutečně mohla částečně převzít roli Washingtonu v Evropě.
Bundeswehr obdrží až 256 kolových obrněných vozidel Piranha V, která budou součástí projektu Tactical Wide Area Network for Land Based Operations (TaWAN LBO). První dodávka zahrnuje 58 vozidel a celková hodnota kontraktu se pohybuje ve stovkách milionů eur. Piranha V bude sloužit jako platforma pro malý radioreléový systém, přičemž vozidla budou vybavena 15metrovým teleskopickým stožárem a komunikační technologií pro zabezpečené spojení na velké vzdálenosti. Zajímavé je, že Bundeswehr tímto nákupem rozšiřuje svou flotilu kolových obrněných vozidel 8×8, kde již disponuje 403 kusy GTK Boxer. Podobná redundance se objevuje i u vozidel 6×6, kde vedle očekávaného nástupce TPz Fuchs na bázi Patrie 6×6 bude souběžně nasazen průzkumný model odvozený z 6×6 verze Piranha V. Dodávky mají začít v roce 2026, přičemž GDELS na projektu spolupracuje s Rheinmetallem, který má celkovou odpovědnost za jeho realizaci. Pro zajištění provozní připravenosti vznikne v Neubrandenburgu nové centrum systémové podpory. Financování nákupu pochází ze speciálního obranného fondu a individuálního plánu 14, přičemž projekt byl oficiálně schválen rozpočtovým výborem Bundestagu 29. ledna 2025.
Úspěchy ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme, jak změny v americké zahraniční politice po nástupu prezidenta Trumpa a jeho administrativy pomohly ruské ekonomice. Podle izraelského analytika Juvala Levina je evidentní, že Spojené Státy nyní zaujaly podobnou pozici jako v letech před rozpadem Sovětského Svazu, tedy že se snaží zabránit celkovému kolapsu ruské ekonomiky. Přičemž Levin dodává, že Američané poněkud naivně věří, že se jim pomocí této politiky podaří vnést rozkol mezi Rusko a Čínu. To je však jen málo pravděpodobné, neboť hospodářské vazby Ruska s Čínou jsou již nyní velmi silné, a lze očekávat, že se při oživení ruské ekonomiky se ještě dále rozvinou.
Kurz ruského rublu v reakci na změnu politiky posílil v posledních týdnech o přibližně 13% a v současné době se stabilizoval na hodnotě okolo 88 rublů za USD, tedy na úrovni, na které se nacházel naposledy v srpnu minulého roku, a podobnými vzrůsty zareagovala i moskevská burza. To pomůže zejména ruským importérům, tedy i zbrojní výrobě, neboť mnoho komponent pro ruské zbraně, zejména elektroniky, je importováno, ať již přímo nebo pomocí prostředníků.
Je však i jedna oblast ruské ekonomiky, které posílení rublu není příliš vhod, a sice exportérům nerostných surovin. Při současném poklesu ceny ruské ropy a potížích s exportem způsobeným zařazení velké části ruské stínové flotily na sankční seznam bylo již v předchozích měsících pro ruské společnosti exportovat ropu se ziskem, a posílení hodnoty rublu jejich situaci dále komplikuje.
Posílení rublu tak nelze vnímat jako jev pro ruskou ekonomiku jednoznačně pozitivní, pozitivní efekty ale jednoznačně převažují a je otázkou, čeho tímto krokem americká administrativa v dlouhodobějším horizontu dosáhne.
Dnešní Třešnička™ bude nadějná, ale s hořkým podtónem. Tři roky války a Praha opět ukázala, že má páteř. Na Staroměstském náměstí se v předvečer smutného výročí sešly tisíce lidí, aby opět podpořily Ukrajinu. Prezident Petr Pavel, jako klíčový řečník, vystoupil s projevem, který byl přesně takový, jaký měl být – přímý, pevný a nepohodlný pro ty, kdo by nejraději viděli, aby Ukrajina „nějak“ zmizela z agendy. Když pronesl slova „nikdo nemá právo zaměňovat agresora a napadeného“, náměstím se rozezněl pískot a nevůle ke jménu Donald Trump – jako nechtěná ozvěna reality, že v Bílém domě teď sedí muž, jehož loajalita ke spojencům je přinejmenším diskutabilní. Pavel nikoho přímo nejmenoval, ale bylo jasné, na koho jeho narážky míří. Dav to pochopil. A když mluvil o tom, že „spravedlivý mír“ nesmí znamenat odměnu pro agresora, sklidil hlasitý souhlas. V posledních týdnech se sice ukazuje, že západní jednota dostává trhliny, ale pokud něco z této akce vyplynulo, pak to, že my máme jasno. Jestli má být tato válka symbolickým bojem za pravidla, která byla nastavena po druhé světové válce, pak se v Praze ukázalo, že ne všichni jsou ochotni tuhle kapitolu jen tak přepsat. A to je důležité – i kdyby se Washington rozhodl, že má pro Evropu “nový plán”, tady u nás víme, na které straně dějin chceme stát.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1096 #aktuvalka
Analýza 1096. dne ruské invaze na Ukrajinu 23.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 3-02-2025/
(2 989 slov, doba čtení 16 minut)
V noci na 23. února podnikly ruské síly další rozsáhlý letecký útok na Ukrajinu, při kterém nasadily 267 úderných dronů Šahed, různé varianty návnad a tři balistické rakety Iskander-M/KN-23. Podle Velení vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny se protivzdušné obraně podařilo zničit 138 dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Chmelnyckou, Rovenskou, Mykolajivskou, Oděskou a Dněpropetrovskou oblastí. Dalších 119 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje, přičemž tři zamířily na Bělorusko a jeden přeletěl zpět do Ruska.
Analytik Clément Molin využil sněhové pokrývky na většině Ukrajiny k analýze dělostřeleckých a bombových útoků zachycených satelitními snímky, které nyní výrazně lépe zobrazují oblasti intenzivního ostřelování. Zaměřil se na klíčové bojové zóny v okolí Pokrovska, Torecka, Kosťantynivky a Časiva Jaru, kde je viditelné intenzivní ostřelování pozic obou stran. Ukázalo se, že ukrajinské bombardování v Pokrovském směru je srovnatelné s ruským a primárně cílí na ruskou pěchotu a obrněné jednotky během ruských útočných operací.
Ruské pokusy o ochranu proti dronům pomocí improvizovaných ocelových sítí nepřinesly očekávané výsledky, což vedlo k nasazení alternativních opatření. Aktuální záběry ukazují, že ruské jednotky začaly ve větší míře využívat kouřové clony jako obranný prostředek proti přesně naváděné munici a dronovým útokům. Zatím není jasné, do jaké míry je tato taktika účinná, ale nasazení kouřových clon dává odpověď na otázku, zda sítě proti dronům jsou účinnou ochranou. Zřejmě nikoliv.
Neplecha v Rusku: Poziční boje různého stupně intenzity pokračují v okolí Sverdlikova, Nikolského, Malé Lokně a Čerkasské Konopelky. V jižní části posledně jmenované oblasti ruské jednotky útočí pěšími formacemi a pokoušejí se proniknout do centrální části osady. Ukrajinští obránci se zde brání s podporou dronových jednotek a dělostřelectva, což prozatím ruské útoky úspěšně odráží.
V oblasti Sverdlikova okupanti nadále stahují zálohy s cílem zaútočit ve směru na Lebedivku, trasu R-200 a jižní lesní porost. Podle některých ruských zdrojů mají výsadkáři 106. divize VDV rozvíjet průlom v ukrajinských obranných liniích. Tyto informace však zatím nebyly potvrzeny ani ukrajinskými, ani dalšími ruskými kanály.
Ruské zdroje uvádějí, že jejich jednotky aktivně provádějí útoky na ukrajinské pozice severně od vesnice Orlivka. Intenzita bojů se sem přesunula poté, co se ukrajinské síly údajně stáhly z Pogrebek na lépe udržitelné pozice. Propagandista DnevnikDesantnika dodává, že brzké „osvobození“ vesnice Marijivka by mohlo uvolnit další ruské jednotky k provedení ofenzivy směrem na Orlivku. To by potvrzovalo zprávy z předchozích dnů o přísunu ruských posil do této oblasti.
Ruský pokus o průlom do Sumské oblasti z Kursku skončil nezdarem. Ukrajinský důstojník Alex situaci okomentoval sarkasticky: „Myšlenka asi dobrá, ale měli jste si podrobněji prostudovat mapy.“
Dronové jednotky UA_REG TEAM pokračují v likvidaci ruské logistiky v týlu.
Charkovská a Severovýchodní fronta je dnes bez nových informací.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme kromě útoků ruských dronů v jihozápadní části města nezaznamenali žádnou výraznější aktivitu.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné změny.
Ve směru na Pokrovsk pokračují ukrajinské ozbrojené složky ve stabilizačních akcích u Lysivky, Piščaného, Kotlyne a Udačného. Na jihu jsou okupanti aktivnější – Rusové tlačí u Uspenivky, jižně od Nadijivky a jižně od Andrijivky.
Západně od Kurachového jsme nezaznamenali žádné změny, těžké boje se vedou o Konstantynopil. Ukrajinské zdroje v oblasti hlásí vysokou aktivitu ruských dronů, což obráncům výrazně komplikuje situaci. Dodávají, že značná část těchto dronů je vedena na optickém vlákně, což znesnadňuje jejich rušení.
U Veliké Novosilky pokračují rusové v postupu na Očeretuvate a Burlacké. Zároveň se snaží Očeretuvate obejít z východu, což se jim prozatím nedaří. Fronta v této oblasti zatím není stabilizovaná a ukrajinské síly se zde snaží brzdit ruský postup.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ukrajina odmítla požadavek USA na vytvoření fondu ve výši 500 miliard dolarů, který měl být součástí dohody o poskytnutí podílu Washingtonu na vlastnictví vzácných nerostů. O tom informoval ukrajinský představitel blízký jednáním pro Bloomberg. Podle zprávy měl tento fond kompenzovat USA pomoc, kterou poskytují Kyjevu od začátku rozsáhlé ruské invaze. Ukrajina však tvrdí, že skutečná výše obdržené pomoci je přibližně pětkrát nižší a činí více asi 90 miliard dolarů. Dalším důvodem odmítnutí dohody je podle zdroje Bloombergu nedostatek záruk ze strany USA ohledně budoucí vojenské a finanční pomoci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven opustit svůj post výměnou za bezpečnostní záruky. Uvedl to na fóru „Ukrajina. Rok 2025.“ „Pokud je potřeba, abych opustil svůj post, jsem připraven. Mohu jej vyměnit za NATO, pokud budou takové podmínky. Dnes se soustředím na bezpečnost Ukrajiny, ne na to, co bude za 20 let, a nemám v plánu být u moci desetiletí. Proto je to asi můj hlavní cíl a mé vroucné přání,“ poznamenal Zelenskyj. Kromě toho ukrajinský prezident označil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu skrze členství v NATO za „nejlevnější variantu.“ „Nevím, jak jednání dopadnou. Ale ať už to někdo chce, nebo nechce, toto téma je na stole bezpečnostních záruk (členství Ukrajiny v NATO – pozn. red.). Je velmi důležité, že nejde o jednací stůl, ke kterému je Ukrajina přizvána, ale o náš vlastní stůl,“ zdůraznil. V kontextu podepisování dohod o zahraniční pomoci Zelenskyj uvedl, že Ukrajina potřebuje férovou dohodu. „Když Spojené státy prodávají zbraně Izraeli, Kataru, Saúdské Arábii, Spojeným arabským emirátům, vydělávají na tom 100 %? Chci jen vést dialog s prezidentem [USA Donaldem] Trumpem. Myslím, že v tomhle jsem spravedlivý.“ Zelenskyj také zdůraznil, že „Trump tu nebude navždy, ale my potřebujeme trvalý mír.“
Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že bez pomoci USA Ukrajina „nepřežije“ válku s Ruskem. Zároveň však zdůraznil, že nesmí být dovoleno, aby Rusko tuto válku vyhrálo. Jeho slova cituje RMF 24. Po rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem Duda uvedl, že šéf Bílého domu „usiluje o zastavení krveprolití“, a vzhledem k tomu, že Rusko je lhostejné ke svým ztrátám, tato válka „musí nějak skončit“. Zároveň však Duda zdůraznil, že ruská válka proti Ukrajině musí skončit spravedlivým a trvalým mírem, a dodal, že musí existovat záruky, že „válka se nevrátí a že Rusko už nikoho nenapadne“. Kromě toho polský prezident uvedl, že během rozhovoru s Trumpem mu vysvětlil svůj pohled na to, s kým bude nutné vyjednávat, a zároveň vyzval amerického prezidenta, aby nezapomínal na to, že „Putin je důstojník KGB“.
Ministerstvo obrany USA popřelo tvrzení prezidenta Donalda Trumpa, že Washington vyčlenil 350 miliard dolarů na pomoc Ukrajině. Skutečná částka se ukázala být několikanásobně nižší. O tom informoval Pentagon pro Voice of America. Od začátku rozsáhlé invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 přidělil americký Kongres přibližně 183 miliard dolarů na podporu Ukrajiny. Z této částky Pentagon odeslal Ukrajině 65,9 miliardy dolarů ve vojenské pomoci, přičemž dalších 3,9 miliardy dolarů, které Kongres schválil na vojenskou podporu Kyjevu, zůstává nevyužito. Jak upozorňuje Voice of America, přibližně 58 miliard dolarů z celkových 183 miliard dolarů pomoci Ukrajině bylo utraceno přímo v USA. Tyto prostředky byly směřovány na rozvoj amerického obranného průmyslu, buď na nahrazení starých zbraní dodaných Ukrajině novými americkými zbraněmi, nebo přímými investicemi do průmyslu.
Místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství Julia Svyrydenko uvedla, že největší výzvou, které v současnosti čelí ukrajinská ekonomika, je nedostatek pracovníků. O tomto tématu hovořila na fóru „Ukrajina. Rok 2025.“ Podle jejího názoru Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky ke zlepšení ekonomické situace. Svyrydenko zdůraznila, že bez bezpečnostních záruk se Ukrajinci, kteří jsou nyní v zahraničí, nevrátí, a podle jejích slov jich je přibližně 5 milionů. „Bez bezpečnostních záruk nebude byznys investovat na Ukrajině. Bez záruk se nevrátí miliony Ukrajinců ze zahraničí. Na bezpečnostní záruky musíme nahlížet jako na předpoklad ekonomického růstu,“ uvedla Svyrydenko.
U příležitosti třetího výročí rozsáhlé invaze Ruské federace na Ukrajinu připravilo Spojené království největší balík sankcí proti Moskvě. O tom informuje The Independent. Očekává se, že britský ministr zahraničí David Lemmy oznámí zavedení nových sankcí v pondělí 24. února. Podle jeho slov jsou nové restrikce zaměřeny na „zasazení rány příjmům Ruské federace a zbrzdění vojenské mašinérie Vladimira Putina“. Britský ministr zahraničí rovněž poznamenal, že nyní je „kritický moment“ pro Ukrajinu, Spojené království a Evropu jako celek a že toto období představuje nejen tři roky boje, ale také tři roky, kdy Británie stála po boku Ukrajiny. „Je také čas utáhnout šrouby Putinovu Rusku. Zítra plánuji oznámit největší balík sankcí proti Rusku od prvních dnů války – oslabíme jejich válečnou mašinérii a snížíme příjmy, které živí plameny destrukce na Ukrajině,“ zdůraznil Lemmy. Připomeňme, že dříve se velvyslanci zemí Evropské unie dohodli na 16. balíku sankcí proti Rusku. Oficiální přijetí sankcí se očekává 24. února, kdy se v Bruselu setkají ministři zahraničí.
V Německu dnes probíhají parlamentní volby, které podle posledních průzkumů téměř jistě vyhraje CDU/CSU, čímž se Friedrich Merz pravděpodobně stane novým německým kancléřem. Jeho strana však nebude mít dostatek hlasů na samostatné vládnutí a bude nucena vytvořit koalici, přičemž nejpravděpodobnější variantou je spojení s SPD a Zelenými. Pokud se potvrdí dosavadní předpoklady, může nová vláda vzniknout do Velikonoc, jak naznačil vlivný člen CDU a mluvčí strany pro zahraniční politiku Jürgen Hardt. V pozadí těchto voleb však hraje roli i vzestup krajně pravicové a proruské AfD, jejíž popularita v posledních měsících roste. Strana se těší podpoře nejen tradičních proruských dezinformačních sítí, ale také například Elona Muska, jehož platforma X podle zjištění analytiků zvýhodňuje obsah podporující AfD.
Finsko zaznamenává rekordní počet dobrovolníků připravených připojit se k potenciální mírové misi na Ukrajině. Svaz záložníků oznámil, že je připraven podpořit jakékoli politické rozhodnutí finské vlády v této věci, a podle dostupných údajů se k účasti na vojenských misích krizového managementu přihlásilo více než 3000 finských záložníků – nejvíce za posledních 20 let. Pokud by mise probíhala pod záštitou OSN, Finsko by mohlo využít již existující procesy pro nasazení svých sil, které by se skládaly z dobrovolných záložníků a menšího počtu profesionálních vojáků.
Polský tisk spekuluje, zda se Turecko nemůže stát náhradou za USA v geopolitických otázkách souvisejících s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl odložit svou plánovanou návštěvu Saúdské Arábie, aby se neúčastnil tamních americko-ruských jednání, a místo toho zamířil do Ankary. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během setkání s ukrajinskou delegací jednoznačně podpořil nezávislost a územní celistvost Ukrajiny, přičemž obě tyto záležitosti označil za „nevyjednatelné“. Současně navrhl, aby se Turecko stalo místem pro mírové rozhovory, a zdůraznil, že Ankara usiluje o ukončení konfliktu již tři roky. Erdogan také označil mírovou iniciativu navrženou Donaldem Trumpem za „paralelní“ k těmto snahám. S ohledem na aktuální nejistotu na americké i evropské politické scéně se Erdogan začíná jevit jako stabilní geopolitický aktér – alespoň z pohledu Kyjeva. Tento paradoxní jev kontrastuje s tureckou politikou poslední dekády, která byla „dynamická“ a často kontroverzní. Erdogan se zaměřuje především na posilování tureckého vlivu a pragmaticky se angažuje v regionálních konfliktech, přičemž výsledkem bylo mimo jiné urovnání situace v Náhorním Karabachu, Kataru a částečně i v Sýrii. Turecko sice nejedná z altruistických důvodů, ale tvrdě hájí své vlastní zájmy – podobně jako USA. Otázkou zůstává, zda by Ankara v případě oslabení amerického vlivu skutečně mohla částečně převzít roli Washingtonu v Evropě.
Bundeswehr obdrží až 256 kolových obrněných vozidel Piranha V, která budou součástí projektu Tactical Wide Area Network for Land Based Operations (TaWAN LBO). První dodávka zahrnuje 58 vozidel a celková hodnota kontraktu se pohybuje ve stovkách milionů eur. Piranha V bude sloužit jako platforma pro malý radioreléový systém, přičemž vozidla budou vybavena 15metrovým teleskopickým stožárem a komunikační technologií pro zabezpečené spojení na velké vzdálenosti. Zajímavé je, že Bundeswehr tímto nákupem rozšiřuje svou flotilu kolových obrněných vozidel 8×8, kde již disponuje 403 kusy GTK Boxer. Podobná redundance se objevuje i u vozidel 6×6, kde vedle očekávaného nástupce TPz Fuchs na bázi Patrie 6×6 bude souběžně nasazen průzkumný model odvozený z 6×6 verze Piranha V. Dodávky mají začít v roce 2026, přičemž GDELS na projektu spolupracuje s Rheinmetallem, který má celkovou odpovědnost za jeho realizaci. Pro zajištění provozní připravenosti vznikne v Neubrandenburgu nové centrum systémové podpory. Financování nákupu pochází ze speciálního obranného fondu a individuálního plánu 14, přičemž projekt byl oficiálně schválen rozpočtovým výborem Bundestagu 29. ledna 2025.
Úspěchy ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme, jak změny v americké zahraniční politice po nástupu prezidenta Trumpa a jeho administrativy pomohly ruské ekonomice. Podle izraelského analytika Juvala Levina je evidentní, že Spojené Státy nyní zaujaly podobnou pozici jako v letech před rozpadem Sovětského Svazu, tedy že se snaží zabránit celkovému kolapsu ruské ekonomiky. Přičemž Levin dodává, že Američané poněkud naivně věří, že se jim pomocí této politiky podaří vnést rozkol mezi Rusko a Čínu. To je však jen málo pravděpodobné, neboť hospodářské vazby Ruska s Čínou jsou již nyní velmi silné, a lze očekávat, že se při oživení ruské ekonomiky se ještě dále rozvinou.
Kurz ruského rublu v reakci na změnu politiky posílil v posledních týdnech o přibližně 13% a v současné době se stabilizoval na hodnotě okolo 88 rublů za USD, tedy na úrovni, na které se nacházel naposledy v srpnu minulého roku, a podobnými vzrůsty zareagovala i moskevská burza. To pomůže zejména ruským importérům, tedy i zbrojní výrobě, neboť mnoho komponent pro ruské zbraně, zejména elektroniky, je importováno, ať již přímo nebo pomocí prostředníků.
Je však i jedna oblast ruské ekonomiky, které posílení rublu není příliš vhod, a sice exportérům nerostných surovin. Při současném poklesu ceny ruské ropy a potížích s exportem způsobeným zařazení velké části ruské stínové flotily na sankční seznam bylo již v předchozích měsících pro ruské společnosti exportovat ropu se ziskem, a posílení hodnoty rublu jejich situaci dále komplikuje.
Posílení rublu tak nelze vnímat jako jev pro ruskou ekonomiku jednoznačně pozitivní, pozitivní efekty ale jednoznačně převažují a je otázkou, čeho tímto krokem americká administrativa v dlouhodobějším horizontu dosáhne.
Dnešní Třešnička™ bude nadějná, ale s hořkým podtónem. Tři roky války a Praha opět ukázala, že má páteř. Na Staroměstském náměstí se v předvečer smutného výročí sešly tisíce lidí, aby opět podpořily Ukrajinu. Prezident Petr Pavel, jako klíčový řečník, vystoupil s projevem, který byl přesně takový, jaký měl být – přímý, pevný a nepohodlný pro ty, kdo by nejraději viděli, aby Ukrajina „nějak“ zmizela z agendy. Když pronesl slova „nikdo nemá právo zaměňovat agresora a napadeného“, náměstím se rozezněl pískot a nevůle ke jménu Donald Trump – jako nechtěná ozvěna reality, že v Bílém domě teď sedí muž, jehož loajalita ke spojencům je přinejmenším diskutabilní. Pavel nikoho přímo nejmenoval, ale bylo jasné, na koho jeho narážky míří. Dav to pochopil. A když mluvil o tom, že „spravedlivý mír“ nesmí znamenat odměnu pro agresora, sklidil hlasitý souhlas. V posledních týdnech se sice ukazuje, že západní jednota dostává trhliny, ale pokud něco z této akce vyplynulo, pak to, že my máme jasno. Jestli má být tato válka symbolickým bojem za pravidla, která byla nastavena po druhé světové válce, pak se v Praze ukázalo, že ne všichni jsou ochotni tuhle kapitolu jen tak přepsat. A to je důležité – i kdyby se Washington rozhodl, že má pro Evropu “nový plán”, tady u nás víme, na které straně dějin chceme stát.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1097 #aktuvalka
Analýza 1097. dne ruské invaze na Ukrajinu 24.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 4-02-2025/
(3 099 slov, doba čtení 16 minut)
Dnes uplynuly tři roky od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo plnohodnotnou invazi s cílem vymazat Ukrajinu z mapy. Tři roky systematického ničení, válečných zločinů a pokusů zlomit ukrajinský národ. Navzdory brutálním útokům, únosům dětí a masakrům civilistů však Ukrajina stále stojí. Nejenže se ubránila, ale dokázala osvobodit značnou část okupovaného území.
Přestože válka trvá déle, než si mnozí dovedli představit, nemůžeme ji považovat za něco vzdáleného. Tento konflikt není jen o Ukrajině – je o pravidlech civilizovaného světa. Pokud agresor uspěje, neexistuje záruka, že se jeho expanze zastaví.
Únava válkou za humny není žádným důvodem k pasivitě. Každý den, kdy Ukrajina bojuje, nám dává šanci udržet svět, kde se dodržují zákony a kde pravda vítězí nad lží. Pokud polevíme, další zprávy nebudou o naději a obnově, ale o šíření ruské agrese dál na Západ.
Tři roky boje, tři roky hrdinství. Sláva Ukrajině!
V noci na 24. února vypustily ruské jednotky na Ukrajinu 185 dronů typu Šahed a různých variant návnad. Více než stovku z nich se podařilo sestřelit. Informovalo o tom letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. K 8:00 bylo potvrzeno sestřelení 113 dronů Šahed a dalších typů. Dalších 71 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Útok zasáhl především oblasti Dněpropetrovskou, Oděskou, Kyjevskou a Chmelnyckou. V Kyjevské oblasti zasáhly trosky dronu rozestavěnou vícepodlažní budovu a způsobily požár na 23. patře. Hasiči požár rychle uhasili. V Dněpropetrovské oblasti byly při útoku poškozeny dvě soukromé domy a dvě hospodářské budovy, uvedla oblastní vojenská správa.
V noci otřásly ruskou Rjazaní exploze poblíž tamní ropné rafinerie, která se tak stala terčem dronového útoku již potřetí od začátku roku 2025. O incidentu informoval kanál Astra na platformě Telegram. Guvernér regionu Pavlo Malkov uvedl, že padající trosky způsobily požár v jednom z podniků, aniž by upřesnil, o který objekt se jedná, a dodal, že nedošlo k žádným zraněním. Podle ukrajinského generálního štábu bylo v oblasti rafinerie zaznamenáno nejméně pět výbuchů, přičemž podle předběžných informací vypukl požár v zařízení primární rafinace ropy ELOU AT-6.
Neplecha v Rusku: Milbloger Majakovsk na svém TG kanále píše, že se ruským jednotkám podařilo vytlačit ukrajinské jednotky z jižní oblasti u Sverdlikova a postoupit až k ruské hranici. Přesný rozsah postupu však zatím není známý.
Ukrajinské zdroje potvrzují ruské útoky ze Sverdlikova směrem na Lebeděvku. Rusům se mělo podařit dostat na západní okraj vesnice, kde jim však ukrajinští dronaři způsobili těžké ztráty.
Ruské zdroje také hlásí boje v oblasti vesnice Lebeděvka, kde se rusové snaží rozšířit operační zónu a vytlačit ukrajinské obránce. Prozatím se nezdá, že by okupanti měli situaci pod kontrolou, a ta zde zůstává nadále, řekněme, dynamická.
Propagandista DnevnikDesantnika píše, že Rusové svádějí s Ukrajinci těžké boje o ulici Selo v Poghrebkách. Podle něj zbývá k „osvobození“ vesnice vytlačit ukrajinské jednotky z průmyslové zóny, kde však obránci nadále kladou silný odpor. Rusové zde sice útočí, ale zatím se jim nepodařilo postoupit k halám na jihu vesnice.
Telegramový kanál Bavovna nás dnes informoval o jednom krásném neštěstí. V Kurské oblasti zahynul velitel praporu speciálních sil „Achmat“ s volacím znakem „Šustrij“. Údajně měl zemřít na infarkt nebo mrtvici. Nu, aspoň že ne balkonem. To poslední dobou bývá v Rusku časté.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman Rusové postoupili severně od vesnice Makijivka, což dokazují i útoky ukrajinských dronů na ruské pozice v této oblasti. Dále se bojuje v Jampolivce a Serebrjanském lese. Situace se zhoršila u Bilohorivky, DeepstateUA ukazuje, že se okupantům podařilo dostat až k nejvýchodnější ulici vesnice. Ruské zdroje však dodaly obrazové důkazy, které naznačují, že obránci byli prakticky z celé Bilohorivky vytlačeni. Předpokládáme, že ukrajinské síly provádějí protiútoky a vesnice je nyní spíše zemí nikoho.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné změny, ale jižně pod městem se okupanti snaží probít směrem k vesnici Stupočky. Rusové k těmto útokům využívají menší pěchotní skupiny na motorkách nebo civilních autech, což se neukazuje jako nejšťastnější taktika, protože jejich ztráty zde jsou značné. Útoky probíhají i u Kliščijivky, ale ani zde okupanti nepostupují.
Doněcká fronta: Ve směru na Pokrovsk zůstává situace oproti předchozím týdnům poměrně klidná. Boje probíhají v Lysivce, Piščane, Kotlyne a ve východní části Udačného. Směrem na jih, kde se okupanti snaží dosáhnout hranic Dněpropetrovské oblasti, je aktivita podstatně vyšší. Okupanti tlačí na ukrajinské pozice mezi Uspenivkou a Nadijivkou, ale žádný zásadní postup zde nezaznamenali.
V Andrijivce jsme kromě epického souboje ruského vojáka s ukrajinskou vlajkou, při kterém vlajka vyhrála minimálně první kolo, nezaznamenali žádné změny. Východně od Kurachového okupanti tlačí na území bývalé kapsy, boje pokračují v Ulaklech a na jihu Konstantynopilu.
U Veliké Novosilky Rusové pokračují v tlaku na Novoočeretuvate a daří se jim zde postupovat. Fronta se zde stále nepodařila stabilizovat.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady António Costa dorazili do Kyjeva při příležitosti třetího výročí začátku ruské plnohodnotné invaze. Po nich přijeli i představitelé několika evropských zemí a Kanady. O návštěvě informovala předsedkyně Evropské komise. Zdůraznila, že Ukrajina je Evropa. „V tomto boji o přežití není v sázce jen osud Ukrajiny. Je to osud Evropy,“ uvedla šéfka Evropské komise. Costa návštěvu stručně okomentoval: „Na Ukrajině, o Ukrajině, s Ukrajinou.“ Podle serveru Suspilne dorazili do Kyjeva také prezident Lotyšska Edgars Rinkēvičs, prezident Litvy Gitanas Nausėda, estonský premiér Kristen Michal, španělský premiér Pedro Sánchez a kanadský premiér Justin Trudeau. Do hlavního města pak přijel třetí vlak se zahraničními delegacemi. Mezi hosty Kyjeva jsou finský prezident Alexander Stubb, dánská premiérka Mette Frederiksen, islandská prezidentka Halla Tómasdóttir, norský premiér Jonas Gahr Støre a švédský premiér Ulf Kristersson. Den předtím byla na budově Evropské komise promítána vlajka Ukrajiny. Ursula von der Leyen zdůraznila, že tyto barvy symbolizují odpor proti imperialismu. „Naši stateční sousedé, partneři a budoucí členové EU,“ uvedla předsedkyně Evropské komise o Ukrajině.
Ursula von der Leyen také věří, že při současném tempu reforem bude Ukrajina schopna stát se členem Evropské unie do roku 2030. Uvedla to během tiskové konference po plenárním zasedání „Podpora Ukrajiny“. Von der Leyen uvedla, že ji „ohromila“ rychlost, s jakou Ukrajina provádí reformy během války. „Pokud Ukrajina bude pokračovat tímto tempem, vstoupí do Evropské unie ještě před rokem 2030. Takže pracujme a udržme tempo,“ řekla von der Leyen. Prezident Evropské rady António Costa uvedl, že vstup Ukrajiny do EU bude v budoucnu důležitou zárukou její bezpečnosti.
Spojené státy jsou prý blízko dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Jako vodítko pro uzavření dohody mohou sloužit Istanbulské dohody. Uvedl to zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff v rozhovoru pro CNN. „Byli jsme velmi, velmi blízko k podpisu něčeho,“ uvedl Witkoff. Podle něj může být Istanbulský protokol využit jako vzor pro dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Neuvedl konkrétní podmínky takové dohody, ale zdůraznil, že každá strana bude muset učinit ústupky, ať už územní, nebo ekonomické, citoval ho Voice of America. Witkoff také prohlásil, že Donald Trump chce být „mírovým prezidentem“ a dosáhnout míru silou. Podle zvláštního vyslance byla válka proti Ukrajině „vyprovokována“. „Tehdy se hodně mluvilo o vstupu Ukrajiny do NATO […] To se pro Rusy stalo hrozbou, a proto se tím musíme zabývat,“ uvedl Witkoff. Administrativa Joea Bidena přitom od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zastávala stanovisko, že válka byla nevyprovokovaná.
Rusko si mír nepřeje a jeho představitelé se bojí trestu za rozpoutání útočné války. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov totiž uvedl, že Rusko je připraveno na jednání jak s Ukrajinou, tak s Evropou, ale zdůraznil, že aktivní boje ukončí pouze tehdy, pokud ho výsledky jednání uspokojí. Píše o tom propagandistická agentura TASS s odkazem na Lavrova. Zároveň politik poznamenal, že záruky, že Ukrajina nevstoupí do NATO, musí být „železobetonové“. Kreml dříve uvedl, že v rámci mírových jednání očekává dva samostatné dialogy – bilaterální s USA a další za účasti Ukrajiny. Zároveň považuje za „předčasné“ hovořit o zapojení Evropské unie nebo Číny.
USA se brání zahrnutí bezpečnostních záruk do dohody s Ukrajinou o vzácných zeminách. O tom informuje CNN s odkazem na vlastní zdroj. Podle zdroje kanálu byl konečný návrh americko-ukrajinské dohody o surovinách již předložen Washingtonu a zaměřuje se na vytvoření odpovídajícího fondu. Zároveň byly „problematické technické“ otázky, včetně bezpečnostních záruk, ponechány k dalším diskuzím. Zdroj poznamenal, že „americká strana se velmi brání zahrnutí bezpečnostních záruk.“ Kyjev doufá, že o této otázce bude možné diskutovat na nadcházejícím setkání prezidentů Volodymyra Zelenského a Donalda Trumpa. Podle zdroje je nyní aktuální otázkou podpis rámcové dohody o vytvoření ukrajinského fondu obnovy, přičemž konkrétní způsob jeho fungování bude stanoven v další dohodě. „Z naší [ukrajinské] strany je vše připraveno. Dokončili jsme projekt a udělali vše pro to, aby byly podmínky přijatelné,“ řekl zdroj publikaci.
Na třetí výročí ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu oznámila Velká Británie největší balík sankcí od 24. února 2022. Podle britské vlády sankce zasáhnou 107 firem a jednotlivců. Cílem je omezit finanční toky do ruské válečné pokladny a narušit dodavatelské řetězce, na kterých závisí ruská armáda. Nové restrikce míří na výrobce a dodavatele strojních zařízení, elektroniky a produktů s dvojím využitím, včetně mikročipů používaných ve zbraních. Sankcionované subjekty působí v několika třetích zemích – mimo jiné ve státech Střední Asie, Turecku, Thajsku, Indii a Číně, která je hlavním dodavatelem strategických surovin pro ruský vojenský průmysl. Seznam sankcionovaných rozšířila i Severní Korea. Británie zablokovala aktivity severokorejského ministra obrany Noh Kwang-chola a dalších vysokých představitelů, kteří stojí za rozmístěním více než 11 000 severokorejských vojáků v Rusku. Mezi sankcionovanými jsou také ruské firmy a podnikatelé, například společnost Grant-Trade LLC, její majitel Marat Mustafajev a jeho sestra Dinara Mustafajevová, kteří dodávali Rusku evropské technologie na podporu války. Poprvé Británie uvalila sankce i na zahraniční finanční instituce napojené na ruskou válečnou mašinérii. Mezi ně patří například kyrgyzská banka OJSC Keremet Bank, která podle Londýna pomáhá Moskvě obcházet mezinárodní finanční systém. Seznam také zahrnuje 40 lodí přepravujících ruskou ropu, čímž se celkový počet sankcionovaných plavidel zvýšil na 133. Británie rovněž zaměřila své sankce na 14 nových oligarchů, včetně Romana Trocenka, jednoho z nejbohatších Rusů s majetkem odhadovaným na 2,2 miliardy liber. „Každá zničená zásobovací trasa, každý zmrazený rubl a každý odhalený spolupachatel Putinovy agrese znamená krok blíž k spravedlivému a trvalému míru,“ uvedl britský ministr zahraničí David Lemmy.
Austrálie oznámila nejrozsáhlejší sankční balík proti Rusku od února 2022. Přísnější opatření přijal i Nový Zéland. Australská vláda uvalila nové sankce na 70 osob a 79 subjektů. Cílem jsou:
podporovatelé ruské okupační správy na Ukrajině,
činitelé odpovědní za prohlubování vojenské spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou, včetně vysílání severokorejských vojáků do bojových zón,
společnosti z obranného, dopravního a finančního sektoru, které pomáhají ruské válečné mašinérii,
šiřitelé ruské propagandy.
Celkově už Austrálie poskytla Ukrajině pomoc přesahující 1,5 miliardy dolarů, převážně ve formě vojenské podpory a výcviku vojáků. Na Rusko uvalila více než 1 400 sankcí. Nový Zéland oznámil další sankce proti 52 osobám a společnostem napojeným na ruský vojenský průmysl, energetiku, severokorejskou podporu ruské armády a deportaci ukrajinských dětí. Novozélandský ministr zahraničí Winston Peters zároveň přislíbil 3 miliony dolarů do fondu Světové banky pro obnovu a reformu Ukrajiny.
Evropská unie v březnu uvolní pro Ukrajinu novou finanční pomoc ve výši 3,5 miliardy eur. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen při návštěvě Kyjeva. „Nejde jen o osud Ukrajiny, ale o budoucnost celé Evropy. Naší prioritou je posílit ukrajinskou odolnost,“ zdůraznila von der Leyen s tím, že EU a její členské státy již Ukrajině poskytly 134 miliard eur – více než kterýkoli jiný spojenec. Podle ní se díky této pomoci a úvěrům G7 podařilo pokrýt ukrajinský rozpočet až do konce roku 2025. Zároveň EU přijala 16. sankční balík proti Rusku, který zasahuje bankovní sektor, média, tzv. „stínovou flotilu“ a dovoz hliníku.
Finsko přispěje 4,5 milionu eur do fondu Partnership for a Strong Ukraine na období 2025–2027. Tento fond sdružuje devět zemí a zaměřuje se na obnovu kritické infrastruktury, poskytování humanitární pomoci a dlouhodobé projekty na posílení národní identity a soudržnosti. Podpora se zaměří i na práva žen a dívek, pomoc obětem sexuálního násilí, podporu veteránů a návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska. Mezi lety 2022–2024 už Finsko do stejného fondu přispělo 4,3 milionu eur.
Švédsko oznámilo nový balík vojenské pomoci v hodnotě 1,2 miliardy švédských korun (přibližně 107,7 milionu eur). Švédská vláda poskytne Ukrajině systémy protivzdušné obrany Robot 70 a Tridon Mk2, které pomohou chránit zemi před ruskými drony a raketami. Tento krok je součástí širšího plánu vojenské pomoci Ukrajině na období 2024–2026 s celkovým rozpočtem 75 miliard švédských korun (asi 6,7 miliardy eur).
Kanada oznámila novou vojenskou pomoc Ukrajině, která zahrnuje bojová vozidla Lav III a výcvikové vybavení pro piloty F-16. Kanadský premiér Justin Trudeau uvedl, že Ukrajina obdrží 25 obrněných vozidel Lav III, která budou sloužit k výcviku v Německu. Dále obdrží přistávací systémy a čtyři simulátory pro stíhačky F-16. Součástí pomoci je také první část z 5 miliard dolarů, které Kanada získala zmrazením ruských aktiv.
Dánsko poskytne Ukrajině nový vojenský balík v hodnotě přibližně 268 milionů eur, zatímco Španělsko oznámilo pomoc ve výši 1 miliardy eur na rok 2025. Dánská premiérka Mette Frederiksen zdůraznila, že podpora Ukrajiny zůstane prioritou tak dlouho, jak bude potřeba.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes vám přinášíme aktualizaci stavu ruského rezervního fondu (zvaného také Fond národního blahobytu). Oproti poslední aktualizaci, o které jsme informovali 6. listopadu, se viditelně snížil zejména objem fyzického zlata uloženého ve fondu.
Nejnovější údaje o stavu ruského Fondu národního blahobytu tak ukazují, že se jeho zásoby fyzického zlata za poslední dva roky snížily na pouhou třetinu. K 1. únoru 2023 bylo ve fondu 551,3 tuny zlata, ale podle poslední zprávy z února 2025 se tento objem propadl na 179 tun. Pokud bude odprodej pokračovat stejným tempem, mohlo by Rusko v roce 2025 přijít o své poslední rezervy tohoto cenného kovu.
Podle ruského ministerstva financí jsou zisky z prodeje zlata využívány k investicím do „ruských finančních aktiv“ – což v praxi znamená sanaci státních podniků, zejména zbrojního průmyslu. Hlavním příjemcem těchto prostředků byla v roce 2024 státní korporace Rostech, která odpovídá za 80 % ruské zbrojní výroby. Kromě zlata zůstávají hlavní likvidní složkou fondu čínské juany, ovšem Rusko nemůže touto měnou volně disponovat, protože je využívána ke stabilizaci kurzu rublu.
Celkový objem likvidních prostředků fondu se natolik snížil, že ministr financí Anton Siluanov oznámil, že fond již nebude sloužit k pokrytí státního schodku. To je v kontextu ruského rozpočtu alarmující zpráva, neboť jak jsme informovali 12. února, již v lednu překročil schodek státního rozpočtu celoroční plán. Moskva se tak ocitá před otázkou, kde vzít další prostředky – a stále reálnějším scénářem se jeví i dříve spekulované zmrazení bankovních vkladů ruských občanů.
Dnešní Třešnička™ bohužel nebude. Dnešek byl náročný i bez ní a věříme, že ty tři tisíce slov v analýze musí pro dnešek stačit.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1097 #aktuvalka
Analýza 1097. dne ruské invaze na Ukrajinu 24.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 4-02-2025/
(3 099 slov, doba čtení 16 minut)
Dnes uplynuly tři roky od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo plnohodnotnou invazi s cílem vymazat Ukrajinu z mapy. Tři roky systematického ničení, válečných zločinů a pokusů zlomit ukrajinský národ. Navzdory brutálním útokům, únosům dětí a masakrům civilistů však Ukrajina stále stojí. Nejenže se ubránila, ale dokázala osvobodit značnou část okupovaného území.
Přestože válka trvá déle, než si mnozí dovedli představit, nemůžeme ji považovat za něco vzdáleného. Tento konflikt není jen o Ukrajině – je o pravidlech civilizovaného světa. Pokud agresor uspěje, neexistuje záruka, že se jeho expanze zastaví.
Únava válkou za humny není žádným důvodem k pasivitě. Každý den, kdy Ukrajina bojuje, nám dává šanci udržet svět, kde se dodržují zákony a kde pravda vítězí nad lží. Pokud polevíme, další zprávy nebudou o naději a obnově, ale o šíření ruské agrese dál na Západ.
Tři roky boje, tři roky hrdinství. Sláva Ukrajině!
V noci na 24. února vypustily ruské jednotky na Ukrajinu 185 dronů typu Šahed a různých variant návnad. Více než stovku z nich se podařilo sestřelit. Informovalo o tom letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. K 8:00 bylo potvrzeno sestřelení 113 dronů Šahed a dalších typů. Dalších 71 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Útok zasáhl především oblasti Dněpropetrovskou, Oděskou, Kyjevskou a Chmelnyckou. V Kyjevské oblasti zasáhly trosky dronu rozestavěnou vícepodlažní budovu a způsobily požár na 23. patře. Hasiči požár rychle uhasili. V Dněpropetrovské oblasti byly při útoku poškozeny dvě soukromé domy a dvě hospodářské budovy, uvedla oblastní vojenská správa.
V noci otřásly ruskou Rjazaní exploze poblíž tamní ropné rafinerie, která se tak stala terčem dronového útoku již potřetí od začátku roku 2025. O incidentu informoval kanál Astra na platformě Telegram. Guvernér regionu Pavlo Malkov uvedl, že padající trosky způsobily požár v jednom z podniků, aniž by upřesnil, o který objekt se jedná, a dodal, že nedošlo k žádným zraněním. Podle ukrajinského generálního štábu bylo v oblasti rafinerie zaznamenáno nejméně pět výbuchů, přičemž podle předběžných informací vypukl požár v zařízení primární rafinace ropy ELOU AT-6.
Neplecha v Rusku: Milbloger Majakovsk na svém TG kanále píše, že se ruským jednotkám podařilo vytlačit ukrajinské jednotky z jižní oblasti u Sverdlikova a postoupit až k ruské hranici. Přesný rozsah postupu však zatím není známý.
Ukrajinské zdroje potvrzují ruské útoky ze Sverdlikova směrem na Lebeděvku. Rusům se mělo podařit dostat na západní okraj vesnice, kde jim však ukrajinští dronaři způsobili těžké ztráty.
Ruské zdroje také hlásí boje v oblasti vesnice Lebeděvka, kde se rusové snaží rozšířit operační zónu a vytlačit ukrajinské obránce. Prozatím se nezdá, že by okupanti měli situaci pod kontrolou, a ta zde zůstává nadále, řekněme, dynamická.
Propagandista DnevnikDesantnika píše, že Rusové svádějí s Ukrajinci těžké boje o ulici Selo v Poghrebkách. Podle něj zbývá k „osvobození“ vesnice vytlačit ukrajinské jednotky z průmyslové zóny, kde však obránci nadále kladou silný odpor. Rusové zde sice útočí, ale zatím se jim nepodařilo postoupit k halám na jihu vesnice.
Telegramový kanál Bavovna nás dnes informoval o jednom krásném neštěstí. V Kurské oblasti zahynul velitel praporu speciálních sil „Achmat“ s volacím znakem „Šustrij“. Údajně měl zemřít na infarkt nebo mrtvici. Nu, aspoň že ne balkonem. To poslední dobou bývá v Rusku časté.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman Rusové postoupili severně od vesnice Makijivka, což dokazují i útoky ukrajinských dronů na ruské pozice v této oblasti. Dále se bojuje v Jampolivce a Serebrjanském lese. Situace se zhoršila u Bilohorivky, DeepstateUA ukazuje, že se okupantům podařilo dostat až k nejvýchodnější ulici vesnice. Ruské zdroje však dodaly obrazové důkazy, které naznačují, že obránci byli prakticky z celé Bilohorivky vytlačeni. Předpokládáme, že ukrajinské síly provádějí protiútoky a vesnice je nyní spíše zemí nikoho.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné změny, ale jižně pod městem se okupanti snaží probít směrem k vesnici Stupočky. Rusové k těmto útokům využívají menší pěchotní skupiny na motorkách nebo civilních autech, což se neukazuje jako nejšťastnější taktika, protože jejich ztráty zde jsou značné. Útoky probíhají i u Kliščijivky, ale ani zde okupanti nepostupují.
Doněcká fronta: Ve směru na Pokrovsk zůstává situace oproti předchozím týdnům poměrně klidná. Boje probíhají v Lysivce, Piščane, Kotlyne a ve východní části Udačného. Směrem na jih, kde se okupanti snaží dosáhnout hranic Dněpropetrovské oblasti, je aktivita podstatně vyšší. Okupanti tlačí na ukrajinské pozice mezi Uspenivkou a Nadijivkou, ale žádný zásadní postup zde nezaznamenali.
V Andrijivce jsme kromě epického souboje ruského vojáka s ukrajinskou vlajkou, při kterém vlajka vyhrála minimálně první kolo, nezaznamenali žádné změny. Východně od Kurachového okupanti tlačí na území bývalé kapsy, boje pokračují v Ulaklech a na jihu Konstantynopilu.
U Veliké Novosilky Rusové pokračují v tlaku na Novoočeretuvate a daří se jim zde postupovat. Fronta se zde stále nepodařila stabilizovat.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady António Costa dorazili do Kyjeva při příležitosti třetího výročí začátku ruské plnohodnotné invaze. Po nich přijeli i představitelé několika evropských zemí a Kanady. O návštěvě informovala předsedkyně Evropské komise. Zdůraznila, že Ukrajina je Evropa. „V tomto boji o přežití není v sázce jen osud Ukrajiny. Je to osud Evropy,“ uvedla šéfka Evropské komise. Costa návštěvu stručně okomentoval: „Na Ukrajině, o Ukrajině, s Ukrajinou.“ Podle serveru Suspilne dorazili do Kyjeva také prezident Lotyšska Edgars Rinkēvičs, prezident Litvy Gitanas Nausėda, estonský premiér Kristen Michal, španělský premiér Pedro Sánchez a kanadský premiér Justin Trudeau. Do hlavního města pak přijel třetí vlak se zahraničními delegacemi. Mezi hosty Kyjeva jsou finský prezident Alexander Stubb, dánská premiérka Mette Frederiksen, islandská prezidentka Halla Tómasdóttir, norský premiér Jonas Gahr Støre a švédský premiér Ulf Kristersson. Den předtím byla na budově Evropské komise promítána vlajka Ukrajiny. Ursula von der Leyen zdůraznila, že tyto barvy symbolizují odpor proti imperialismu. „Naši stateční sousedé, partneři a budoucí členové EU,“ uvedla předsedkyně Evropské komise o Ukrajině.
Ursula von der Leyen také věří, že při současném tempu reforem bude Ukrajina schopna stát se členem Evropské unie do roku 2030. Uvedla to během tiskové konference po plenárním zasedání „Podpora Ukrajiny“. Von der Leyen uvedla, že ji „ohromila“ rychlost, s jakou Ukrajina provádí reformy během války. „Pokud Ukrajina bude pokračovat tímto tempem, vstoupí do Evropské unie ještě před rokem 2030. Takže pracujme a udržme tempo,“ řekla von der Leyen. Prezident Evropské rady António Costa uvedl, že vstup Ukrajiny do EU bude v budoucnu důležitou zárukou její bezpečnosti.
Spojené státy jsou prý blízko dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Jako vodítko pro uzavření dohody mohou sloužit Istanbulské dohody. Uvedl to zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff v rozhovoru pro CNN. „Byli jsme velmi, velmi blízko k podpisu něčeho,“ uvedl Witkoff. Podle něj může být Istanbulský protokol využit jako vzor pro dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Neuvedl konkrétní podmínky takové dohody, ale zdůraznil, že každá strana bude muset učinit ústupky, ať už územní, nebo ekonomické, citoval ho Voice of America. Witkoff také prohlásil, že Donald Trump chce být „mírovým prezidentem“ a dosáhnout míru silou. Podle zvláštního vyslance byla válka proti Ukrajině „vyprovokována“. „Tehdy se hodně mluvilo o vstupu Ukrajiny do NATO […] To se pro Rusy stalo hrozbou, a proto se tím musíme zabývat,“ uvedl Witkoff. Administrativa Joea Bidena přitom od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zastávala stanovisko, že válka byla nevyprovokovaná.
Rusko si mír nepřeje a jeho představitelé se bojí trestu za rozpoutání útočné války. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov totiž uvedl, že Rusko je připraveno na jednání jak s Ukrajinou, tak s Evropou, ale zdůraznil, že aktivní boje ukončí pouze tehdy, pokud ho výsledky jednání uspokojí. Píše o tom propagandistická agentura TASS s odkazem na Lavrova. Zároveň politik poznamenal, že záruky, že Ukrajina nevstoupí do NATO, musí být „železobetonové“. Kreml dříve uvedl, že v rámci mírových jednání očekává dva samostatné dialogy – bilaterální s USA a další za účasti Ukrajiny. Zároveň považuje za „předčasné“ hovořit o zapojení Evropské unie nebo Číny.
USA se brání zahrnutí bezpečnostních záruk do dohody s Ukrajinou o vzácných zeminách. O tom informuje CNN s odkazem na vlastní zdroj. Podle zdroje kanálu byl konečný návrh americko-ukrajinské dohody o surovinách již předložen Washingtonu a zaměřuje se na vytvoření odpovídajícího fondu. Zároveň byly „problematické technické“ otázky, včetně bezpečnostních záruk, ponechány k dalším diskuzím. Zdroj poznamenal, že „americká strana se velmi brání zahrnutí bezpečnostních záruk.“ Kyjev doufá, že o této otázce bude možné diskutovat na nadcházejícím setkání prezidentů Volodymyra Zelenského a Donalda Trumpa. Podle zdroje je nyní aktuální otázkou podpis rámcové dohody o vytvoření ukrajinského fondu obnovy, přičemž konkrétní způsob jeho fungování bude stanoven v další dohodě. „Z naší [ukrajinské] strany je vše připraveno. Dokončili jsme projekt a udělali vše pro to, aby byly podmínky přijatelné,“ řekl zdroj publikaci.
Na třetí výročí ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu oznámila Velká Británie největší balík sankcí od 24. února 2022. Podle britské vlády sankce zasáhnou 107 firem a jednotlivců. Cílem je omezit finanční toky do ruské válečné pokladny a narušit dodavatelské řetězce, na kterých závisí ruská armáda. Nové restrikce míří na výrobce a dodavatele strojních zařízení, elektroniky a produktů s dvojím využitím, včetně mikročipů používaných ve zbraních. Sankcionované subjekty působí v několika třetích zemích – mimo jiné ve státech Střední Asie, Turecku, Thajsku, Indii a Číně, která je hlavním dodavatelem strategických surovin pro ruský vojenský průmysl. Seznam sankcionovaných rozšířila i Severní Korea. Británie zablokovala aktivity severokorejského ministra obrany Noh Kwang-chola a dalších vysokých představitelů, kteří stojí za rozmístěním více než 11 000 severokorejských vojáků v Rusku. Mezi sankcionovanými jsou také ruské firmy a podnikatelé, například společnost Grant-Trade LLC, její majitel Marat Mustafajev a jeho sestra Dinara Mustafajevová, kteří dodávali Rusku evropské technologie na podporu války. Poprvé Británie uvalila sankce i na zahraniční finanční instituce napojené na ruskou válečnou mašinérii. Mezi ně patří například kyrgyzská banka OJSC Keremet Bank, která podle Londýna pomáhá Moskvě obcházet mezinárodní finanční systém. Seznam také zahrnuje 40 lodí přepravujících ruskou ropu, čímž se celkový počet sankcionovaných plavidel zvýšil na 133. Británie rovněž zaměřila své sankce na 14 nových oligarchů, včetně Romana Trocenka, jednoho z nejbohatších Rusů s majetkem odhadovaným na 2,2 miliardy liber. „Každá zničená zásobovací trasa, každý zmrazený rubl a každý odhalený spolupachatel Putinovy agrese znamená krok blíž k spravedlivému a trvalému míru,“ uvedl britský ministr zahraničí David Lemmy.
Austrálie oznámila nejrozsáhlejší sankční balík proti Rusku od února 2022. Přísnější opatření přijal i Nový Zéland. Australská vláda uvalila nové sankce na 70 osob a 79 subjektů. Cílem jsou:
podporovatelé ruské okupační správy na Ukrajině,
činitelé odpovědní za prohlubování vojenské spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou, včetně vysílání severokorejských vojáků do bojových zón,
společnosti z obranného, dopravního a finančního sektoru, které pomáhají ruské válečné mašinérii,
šiřitelé ruské propagandy.
Celkově už Austrálie poskytla Ukrajině pomoc přesahující 1,5 miliardy dolarů, převážně ve formě vojenské podpory a výcviku vojáků. Na Rusko uvalila více než 1 400 sankcí. Nový Zéland oznámil další sankce proti 52 osobám a společnostem napojeným na ruský vojenský průmysl, energetiku, severokorejskou podporu ruské armády a deportaci ukrajinských dětí. Novozélandský ministr zahraničí Winston Peters zároveň přislíbil 3 miliony dolarů do fondu Světové banky pro obnovu a reformu Ukrajiny.
Evropská unie v březnu uvolní pro Ukrajinu novou finanční pomoc ve výši 3,5 miliardy eur. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen při návštěvě Kyjeva. „Nejde jen o osud Ukrajiny, ale o budoucnost celé Evropy. Naší prioritou je posílit ukrajinskou odolnost,“ zdůraznila von der Leyen s tím, že EU a její členské státy již Ukrajině poskytly 134 miliard eur – více než kterýkoli jiný spojenec. Podle ní se díky této pomoci a úvěrům G7 podařilo pokrýt ukrajinský rozpočet až do konce roku 2025. Zároveň EU přijala 16. sankční balík proti Rusku, který zasahuje bankovní sektor, média, tzv. „stínovou flotilu“ a dovoz hliníku.
Finsko přispěje 4,5 milionu eur do fondu Partnership for a Strong Ukraine na období 2025–2027. Tento fond sdružuje devět zemí a zaměřuje se na obnovu kritické infrastruktury, poskytování humanitární pomoci a dlouhodobé projekty na posílení národní identity a soudržnosti. Podpora se zaměří i na práva žen a dívek, pomoc obětem sexuálního násilí, podporu veteránů a návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska. Mezi lety 2022–2024 už Finsko do stejného fondu přispělo 4,3 milionu eur.
Švédsko oznámilo nový balík vojenské pomoci v hodnotě 1,2 miliardy švédských korun (přibližně 107,7 milionu eur). Švédská vláda poskytne Ukrajině systémy protivzdušné obrany Robot 70 a Tridon Mk2, které pomohou chránit zemi před ruskými drony a raketami. Tento krok je součástí širšího plánu vojenské pomoci Ukrajině na období 2024–2026 s celkovým rozpočtem 75 miliard švédských korun (asi 6,7 miliardy eur).
Kanada oznámila novou vojenskou pomoc Ukrajině, která zahrnuje bojová vozidla Lav III a výcvikové vybavení pro piloty F-16. Kanadský premiér Justin Trudeau uvedl, že Ukrajina obdrží 25 obrněných vozidel Lav III, která budou sloužit k výcviku v Německu. Dále obdrží přistávací systémy a čtyři simulátory pro stíhačky F-16. Součástí pomoci je také první část z 5 miliard dolarů, které Kanada získala zmrazením ruských aktiv.
Dánsko poskytne Ukrajině nový vojenský balík v hodnotě přibližně 268 milionů eur, zatímco Španělsko oznámilo pomoc ve výši 1 miliardy eur na rok 2025. Dánská premiérka Mette Frederiksen zdůraznila, že podpora Ukrajiny zůstane prioritou tak dlouho, jak bude potřeba.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes vám přinášíme aktualizaci stavu ruského rezervního fondu (zvaného také Fond národního blahobytu). Oproti poslední aktualizaci, o které jsme informovali 6. listopadu, se viditelně snížil zejména objem fyzického zlata uloženého ve fondu.
Nejnovější údaje o stavu ruského Fondu národního blahobytu tak ukazují, že se jeho zásoby fyzického zlata za poslední dva roky snížily na pouhou třetinu. K 1. únoru 2023 bylo ve fondu 551,3 tuny zlata, ale podle poslední zprávy z února 2025 se tento objem propadl na 179 tun. Pokud bude odprodej pokračovat stejným tempem, mohlo by Rusko v roce 2025 přijít o své poslední rezervy tohoto cenného kovu.
Podle ruského ministerstva financí jsou zisky z prodeje zlata využívány k investicím do „ruských finančních aktiv“ – což v praxi znamená sanaci státních podniků, zejména zbrojního průmyslu. Hlavním příjemcem těchto prostředků byla v roce 2024 státní korporace Rostech, která odpovídá za 80 % ruské zbrojní výroby. Kromě zlata zůstávají hlavní likvidní složkou fondu čínské juany, ovšem Rusko nemůže touto měnou volně disponovat, protože je využívána ke stabilizaci kurzu rublu.
Celkový objem likvidních prostředků fondu se natolik snížil, že ministr financí Anton Siluanov oznámil, že fond již nebude sloužit k pokrytí státního schodku. To je v kontextu ruského rozpočtu alarmující zpráva, neboť jak jsme informovali 12. února, již v lednu překročil schodek státního rozpočtu celoroční plán. Moskva se tak ocitá před otázkou, kde vzít další prostředky – a stále reálnějším scénářem se jeví i dříve spekulované zmrazení bankovních vkladů ruských občanů.
Dnešní Třešnička™ bohužel nebude. Dnešek byl náročný i bez ní a věříme, že ty tři tisíce slov v analýze musí pro dnešek stačit.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
Analýza 1098. dne ruské invaze na Ukrajinu 25.02.2025
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1098 #aktuvalka
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 5-02-2025/
(2 667 slov, doba čtení 14 minut.)
V noci na 25. února podnikly ruské síly rozsáhlý útok na Ukrajinu, při kterém nasadily 213 úderných dronů Shahed, různé typy návnadových dronů a sedm řízených střel Ch-101. Podle velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 11:00 sestřeleno šest střel Ch-101 a 133 dronů Shahed nad Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Mykolajivskou a Dněpropetrovskou oblastí. Dalších 79 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Počet potvrzených ruských vojáků zabitých na Ukrajině překročil hranici 100 000. Tento údaj vychází z veřejně dostupných informací, tedy případů, které se podařilo bezpečně ověřit. Skutečný počet padlých bude s vysokou pravděpodobností výrazně vyšší, protože ruské úřady systematicky utajují reálné ztráty a mnoho vojáků zůstává nezvěstných nebo je jejich smrt oficiálně vedena pod jinou příčinou.
Neplecha v Rusku: Ruské síly pokračují v útocích na vesnici Lebeděvka ze směru od Sverdlikova. Objevují se zprávy, že se odtud ukrajinské jednotky začaly pomalu stahovat. Tuto informaci však zatím nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, a proto doporučujeme k ní přistupovat s rezervou.
Ruským silám se dnes podařilo postoupit podél ulice Selo a obsadit průmyslový areál, čímž definitivně vytlačily ukrajinské jednotky z Poghrebek. Situace v sousední vesnici Orlovka zůstává nejasná. Ukrajinské zdroje potvrdily ztrátu Poghrebek a tvrdí, že boje pokračují jižním a východním směrem, ale o Orlovce se nezmiňují. Mezi ruskými zdroji panují rozpory – některé tvrdí, že Orlovka je pod jejich kontrolou, jiné hovoří o pokračujících bojích v jižní části vesnice. S jistotou lze potvrdit, že ruské jednotky operují a mají kontrolu nad severní částí vesnice.
Příslušníci 810. brigády námořní pěchoty dnes provedli útok na ukrajinské pozice ve vesnici Kurilovka. Podle dostupných informací zde probíhají tuhé boje.
V Kurské oblasti nadále pokračuje mimořádně vysoká aktivita dronařů na obou stranách. Intenzivní využívání bezpilotních prostředků má značný dopad na efektivitu zásobování bojových jednotek a bezpečnost pohybu po komunikacích. Ukrajinským silám se situace v okolí Sudži dále komplikuje po ztrátě Sverdlikova, což umožnilo ruským jednotkám přiblížit se k hlavní logistické trase. Ruské síly se ji v předchozích dnech pokusily několikrát narušit útoky do Sumské oblasti z Kursku.
Charkovská situace: Ruské jednotky se dnes pokusily o mechanizovaný útok na Kupjanském směru fronty. Útočící síly zastavili vojáci 429. samostatného pluku bezpilotních systémů, praporu Achilles, národní gardisté brigády Burevij a výsadkáři 77. samostatné letecké brigády. Rusové se pokusili o průlom na předměstí Lozova útokem pěti jednotek, ale byli tvrdě poraženi. Nejspíš se jedná o starší informaci, ale verifikace se objevila až nyní.
Ruský propagandista Radov píše, že probíhají boje o vesnici Stěpnaja Novosyolovka. Tvrdí, že vesnice je „téměř doražená“, což naznačuje, že podle něj boje směřují k jejímu úplnému ovládnutí. Žádné vizuální důkazy tohoto tvrzení však nejsou k dispozici.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman pokračují boje u Fyholivky a Dvoričné, přičemž okupanti nadále testují ukrajinskou obranu na západním břehu řeky Oskil. Více na jih pokračují poziční boje u Kislivky, východně od Zahryzového a v oblasti Jampolivky.
Situace u Bilohorivky zůstává nejasná. Nejnovější video z této oblasti zachycuje útoky ukrajinských dronů východně od Bilohorivky, což naznačuje, že se zde ruské jednotky stále pohybují. Zároveň však není zcela jisté, zda okupanti udržují kontrolu nad samotnou vesnicí. Na potvrzení této situace si budeme muset ještě počkat.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru a jeho okolí jsme nezaznamenali žádné výrazné změny. Situace se zde zdá být relativně pod kontrolou, ale okupanti nadále vyvíjejí tlak na severu města v oblasti sídliště Novopivničnyj a na jihu směrem ke Stupočkám.
Ruský propagandista Radov uvádí, že ruské jednotky od rána útočí ve směru od vesnice Stupočky a ruským výsadkářům se údajně daří pomalu postupovat do Časivu ze severu. Zároveň píše, že část ruských jednotek, především na motorkách, se pokusila zaútočit na ukrajinské pozice na jižním okraji města podél cesty T-05-04.
Je ovšem důležité poznamenat, že tato tvrzení působí poněkud zmateně. Podél silnice T-05-04 proběhl útok na motorkách přibližně před dvěma dny, což jsme zmiňovali v předchozí analýze. Video tohoto útoku se objevilo včera. O údajném postupu ze severu města neexistují žádné důkazy, přičemž boje v této oblasti probíhají již několik týdnů bez významného ruského postupu. Proto je vhodné k těmto informacím přistupovat s rezervou.
Doněcká fronta: V Torecku ukrajinské jednotky nadále podnikají hluboké průniky do města. Ruští propagandisté včera tvrdili, že Ukrajinci útočili na „okraje města“, ale videozáznam ukazuje skupinu ukrajinských vojáků postupujících ulicí Hruševského poblíž stadiónu Avangard – což je prakticky centrum města. Zdá se tedy, že situace je mnohem komplikovanější a Rusové nemají Toreck pod tak pevnou kontrolou, jak se původně předpokládalo.
Ve směru na Pokrovsk pokračují boje jižně od Lysivky, v Ševčenku, u Piščane, Kotlyne a ve východní části Udačného. Navzdory ruskému tlaku se okupanti na některých místech dostávají do defenzivy a ztrácejí iniciativu.
Směrem na jih od Pokrovsku se ukrajinským obráncům podařilo vytlačit ruské jednotky z Uspenivky, nicméně okupanti mezitím obsadili vesnici Zaporižija, která se nachází několik kilometrů jižně od Uspenivky.
Západně od Kurachového Rusové pokračují v tlaku na Konstantynopil, ale žádné výrazné změny jsme zde nezaznamenali.
U Veliké Novosilky okupanti pokračují v postupu v Novoočeretuvate a jihozápadně od Skudného, kde se snaží využít terénní výhodu místního údolí.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinská Nejvyšší rada schválila rezoluci o podpoře demokracie, která potvrzuje, že mandát prezidenta Volodymyra Zelenského trvá až do konce válečného stavu. O přijetí rezoluce informovali poslanci Iryna Heraščenko a Jaroslav Železňak. Rezoluce s názvem „Prohlášení Nejvyšší rady Ukrajiny o podpoře demokracie tváří v tvář ruské agresi“ získala 268 hlasů, přičemž ke schválení bylo zapotřebí 226. Poslanec Železňak zveřejnil úryvky z dokumentu, který uvádí, že za nemožnost konání voleb, které by byly mezinárodně uznány, nese odpovědnost ruský vůdce Vladimir Putin. V rezoluci se rovněž uvádí, že ukrajinský lid a Nejvyšší rada nezpochybňují mandát prezidenta Volodymyra Zelenského, protože byl zvolen „ve svobodných, transparentních a demokratických volbách“. Zároveň text zdůrazňuje, že „ukrajinský lid je jednotný v tom, že volby by měly proběhnout po skončení války“, avšak pouze po dosažení „komplexního, spravedlivého a udržitelného míru pro Ukrajinu“.
Rusko opět dokazuje, že mír nechce. Kreml totiž popřel tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by ruský lídr Vladimir Putin mohl souhlasit s nasazením evropských mírových sil na Ukrajině. Píše to Politico. Dne 25. února se mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov vyhnul přímému komentáři k Trumpovým slovům o souhlasu Ruska s rozmístěním mírových jednotek na Ukrajině. Odkázal však na postoj ruského ministerstva zahraničí. „Existuje stanovisko, které vyjádřil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Nemám k tomu co dodat ani komentovat,“ uvedl Peskov.
Francie by mohla rozmístit své jaderné síly v reakci na možné stažení amerických jednotek z Evropy. Informoval o tom The Telegraph s odkazem na nejmenovaného francouzského představitele. Podle tohoto zdroje by bylo snadné umístit stíhací letouny s jadernou výzbrojí do Německa, což by zároveň vyslalo signál ruskému vůdci Vladimiru Putinovi a vytvořilo tlak na britského premiéra Keira Starmera, aby učinil totéž. Na americké vojenské základně v Německu se již dlouhodobě nachází přibližně 100 amerických jaderných střel, ale Friedrich Merz, jehož strana nedávno vyhrála volby, uvedl, že Paříž a Londýn by měly diskutovat o možnosti rozšíření svého jaderného deštníku i na Německo. Zároveň kritizoval postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa je podle něj „z velké části lhostejná“ k osudu Evropy. Jeden z berlínských diplomatů potvrdil, že umístění francouzských jaderných zbraní v Německu by mohlo zvýšit tlak na Velkou Británii, aby podnikla podobný krok. Zároveň však dodal, že je to nepravděpodobné, protože Spojené státy své síly z Německa nestáhnou.
Spojené království diskutuje o možnosti svolání skupiny evropských lídrů k dalším jednáním o válce Ruska na Ukrajině. Píše o tom Bloomberg s odkazem na své zdroje. Podle těchto zdrojů by se schůzka mohla uskutečnit již v neděli 2. března. Šlo by o pokračování summitů, které minulý týden (17. a 19. února) uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron v Paříži. Formát setkání však dosud nebyl schválen a jednání by mohlo proběhnout i online. Evropští lídři se také snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby neuspěchal mírovou dohodu s Ruskem, která by podle nich pouze posílila Kreml a ohrozila bezpečnost kontinentu. Nadcházející setkání ve Spojeném království umožní evropským lídrům shrnout jejich rozhovory s Trumpem a jeho administrativou z minulého týdne a zachovat jednotný postoj, uvedly zdroje Bloombergu.
Francie, Německo, Itálie, Španělsko a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se staví proti převodu zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu, protože se obávají ztráty „páky“ na Rusko během vyjednávání. Píše Politico. V Evropě je zmrazeno přes 200 miliard eur ruských aktiv. Pobaltské a severoevropské země, které sousedí s Ruskem, se domnívají, že by tyto peníze měly být okamžitě převedeny Ukrajině. Tento postoj podporují také Polsko, Česká republika a šéfka unijní diplomacie, bývalá estonská premiérka Kaia Kallas. „Nevěřím argumentu, že je to právně problematické… potřebujeme jen politickou vůli to udělat,“ uvedl litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys, a dodal, že skeptické země „by měly předložit silnější argumenty, proč to neudělat.“ Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Ursula von der Leyen mají opačný názor, protože se obávají, že by konfiskace mohla odradit mezinárodní investory a připravit EU o největší výhodu v mírových jednáních. „Pokud tato aktiva rozmrazíme a dáme Ukrajině, už je nebudeme mít a nebudeme je moci použít jako vyjednávací nástroj,“ uvedl nejmenovaný diplomat EU, který je proti převodu ruských aktiv na Ukrajinu.
Rusko nebude znovu přijato do G7, jak navrhl americký prezident Donald Trump. Prohlásil to německý ministr financí Jörg Kukis v rozhovoru pro Reuters. Kukis je přesvědčen, že Trumpův návrh nezíská potřebnou podporu. „Odsouzení ruské agresivní války ze strany G7 je zcela jasné, zvláště ve třetím roce od brutálního útoku Ruska,“ uvedl. V úterý 25. února odcestuje Kukis do Kapského Města na setkání ministrů financí G20. Hlavním tématem jednání bude současný stav světové ekonomiky. „Opravdu se musíme vrátit na cestu ekonomického růstu,“ řekl ministr. Podle něj lze zabránit obchodní válce mezi USA a EU, protože „o ni nikdo nestojí“. Kukis dodal, že G7 by mohla diskutovat o návrzích na využití ruských aktiv zmrazených v Evropě na obnovu Ukrajiny. Zároveň však uvedl, že „je příliš brzy o tom hovořit, protože diskuse teprve začínají.“
Rusko bylo vyloučeno z G7 (tehdy G8) v roce 2014 po anexi Krymu a vypuknutí války na východní Ukrajině. Během svého prvního prezidentského období se Donald Trump opakovaně pokoušel vrátit Moskvu do skupiny, ale ostatní země, zejména evropské, to odmítly. Nedávno Trump znovu uvedl, že by chtěl vidět Rusko zpět v G7. Podle něj bylo vyloučení Rusů ze skupiny chybou.
Evropská komise popřela informace o tom, že by Ukrajině byla nabídnuta dohoda o nerostných surovinách jako alternativa k dohodě s USA, a uvedla, že ve skutečnosti tato spolupráce probíhá již několik let. Prohlásil to mluvčí Evropské komise Thomas Rainier, jehož citovala Interfax-Ukrajina. „Žádný takový návrh neexistuje. Od roku 2021 má EU s Ukrajinou oficiální partnerství v oblasti kritických surovin, které je formalizováno memorandem o porozumění. To znamená, že tato spolupráce trvá již čtyři roky,“ uvedl.
Podle mluvčího se tato spolupráce nezaměřuje pouze na zajištění bezpečnosti dodavatelských řetězců pro EU, ale také na podporu místní tvorby hodnoty a rozvoj kapacit v partnerských zemích, což přináší vzájemné výhody. „Jak můžete vidět, jde skutečně o spolupráci s Ukrajinou, nikoli o nějakou konkurenci se Spojenými státy,“ dodal Rainier. Den předtím, během návštěvy představitelů EU v Kyjevě, evropský komisař pro průmyslovou strategii Stéphane Séjourné „potvrdil náš závazek k realizaci tohoto memoranda o porozumění a urychlení práce na posílení našeho vzájemně výhodného partnerství,“ uvedl mluvčí.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme jeden se produktů ruského průmyslu, který je vyráběn bez větších změn již mnoho dkteré letí. Nemáme nyní na mysli automobil UAZ 452, zvaný Buchanka, který je v téměř nezměněné podobě vyráběn v Rusku již od roku 1965, ani UAZ 469, dodnes produkovaný pod označením UAZ 3151 Hunter, ale motocykl značky Ural.
Původní model M-72 byl vyráběn od Druhé světové války do roku 1960 na základě před válkou získané licence na motocykl BMW R-71. Tento model měl motor o objemu 746 kubických centimetrů o výkonu 22 koni, a představoval těžký motocykl typicky používaný s postranním vozíkem, což je poznávacím znakem motocyklů Ural do dnešních dnů. Současný model s označením Gear up představuje pouze okem znalce odhalitelnou modernizaci, motor má stále objem ¾ litru a jeho výkon byl do současnosti zvýšen pouze na 41 koní, což je hodnota, která je ve srovnání s jakoukoli jinou současnou výrobou naprosto nekonkurenceschopná.
Takto zastaralá konstrukce by byla obhajitelná v okamžiku, kdyby výrobce nabízel tyto motocykly v nízké ceně – avšak nejvyšší výbava jediného produkovaného modelu byla v roce 2024 nabízena v Rusku za 1 850 000 rublů, tedy v přepočtu přibližně 460 000 Kč. Takto vysoká cena, za kterou je i u nás (natož v Rusku) možné koupit nově vyrobený automobil, je hlavní příčinou toho, proč výroba probíhá v počtu nízkých tisíců kusů ročně.
A jak bylo zmíněno v úvodu, motocykl Ural není jediným produktem, který je ve srovnání se zahraniční konkurencí beznadějně zastaralý. Stejně jako za časů Sovětského Svazu je v současném Rusku výroba inovována pouze nákupem zahraničních licencí, vlastní vývoj zde i přes snahu o nezávislost na všem importovaném téměř neprobíhá. Do budoucna lze očekávat další vzrůst podílu zahraničních, v současných poměrech primárně čínských, automobilů, neboť domácí ruská výroba není i přes nejrůznější cenové pobídky (například odpuštění recyklačního poplatku pro automobily Lada) schopna nabídnout konkurenceschopné modely.
Dnešní Třešnička™ bude o konci jedné éry. Jelikož si občas rádi rýpneme, tak jen připomeneme výsledek včerejšího hlasování v OSN (nebo také Společnosti národů 2.0) o rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022:
18 hlasů bylo proti, včetně USA a Izraele, které se tak postavily po bok Ruska, tedy na stejnou úroveň k Nejlepší Koreji, ale také třeba k Burkina Faso a třeba Burundi.
65 absencí, mezi nimi mnoho cihel z BRICS.
93 hlasů pro, včetně Srbska vedeného Vučićem, který později prohlásil, že nevěděl, zapomněl nebo se spletl kvůli únavě, no prostě toho má moc a hlasoval omylem.
I když americký ministr zahraničí Marco Rubio, v rámci našeho týmu přezdívaný “Trumpův hasič”, následně mírnil rozhořčení naší civilizace slovy o tom, že přece USA nemůže podpořit takovou rezoluci, když chce obě strany přivést k jednacímu stolu, jedno je naprosto zřejmé. Totalitními státy od svého počátku naprosto paralyzovaná organizace opět dokazuje svou impotenci a politováníhodnou existenci a zas a znovu rozviřuje debatu o smyslu své existence. Malé bezvýznamné plus dáváme za akceschopnost během války v Koreji, která však byla možná jen díky tomu, že Stalin trucoval a Sověti tehdy nemohli vetovat.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
Analýza 1098. dne ruské invaze na Ukrajinu 25.02.2025
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1098 #aktuvalka
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 5-02-2025/
(2 667 slov, doba čtení 14 minut.)
V noci na 25. února podnikly ruské síly rozsáhlý útok na Ukrajinu, při kterém nasadily 213 úderných dronů Shahed, různé typy návnadových dronů a sedm řízených střel Ch-101. Podle velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 11:00 sestřeleno šest střel Ch-101 a 133 dronů Shahed nad Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Mykolajivskou a Dněpropetrovskou oblastí. Dalších 79 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Počet potvrzených ruských vojáků zabitých na Ukrajině překročil hranici 100 000. Tento údaj vychází z veřejně dostupných informací, tedy případů, které se podařilo bezpečně ověřit. Skutečný počet padlých bude s vysokou pravděpodobností výrazně vyšší, protože ruské úřady systematicky utajují reálné ztráty a mnoho vojáků zůstává nezvěstných nebo je jejich smrt oficiálně vedena pod jinou příčinou.
Neplecha v Rusku: Ruské síly pokračují v útocích na vesnici Lebeděvka ze směru od Sverdlikova. Objevují se zprávy, že se odtud ukrajinské jednotky začaly pomalu stahovat. Tuto informaci však zatím nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, a proto doporučujeme k ní přistupovat s rezervou.
Ruským silám se dnes podařilo postoupit podél ulice Selo a obsadit průmyslový areál, čímž definitivně vytlačily ukrajinské jednotky z Poghrebek. Situace v sousední vesnici Orlovka zůstává nejasná. Ukrajinské zdroje potvrdily ztrátu Poghrebek a tvrdí, že boje pokračují jižním a východním směrem, ale o Orlovce se nezmiňují. Mezi ruskými zdroji panují rozpory – některé tvrdí, že Orlovka je pod jejich kontrolou, jiné hovoří o pokračujících bojích v jižní části vesnice. S jistotou lze potvrdit, že ruské jednotky operují a mají kontrolu nad severní částí vesnice.
Příslušníci 810. brigády námořní pěchoty dnes provedli útok na ukrajinské pozice ve vesnici Kurilovka. Podle dostupných informací zde probíhají tuhé boje.
V Kurské oblasti nadále pokračuje mimořádně vysoká aktivita dronařů na obou stranách. Intenzivní využívání bezpilotních prostředků má značný dopad na efektivitu zásobování bojových jednotek a bezpečnost pohybu po komunikacích. Ukrajinským silám se situace v okolí Sudži dále komplikuje po ztrátě Sverdlikova, což umožnilo ruským jednotkám přiblížit se k hlavní logistické trase. Ruské síly se ji v předchozích dnech pokusily několikrát narušit útoky do Sumské oblasti z Kursku.
Charkovská situace: Ruské jednotky se dnes pokusily o mechanizovaný útok na Kupjanském směru fronty. Útočící síly zastavili vojáci 429. samostatného pluku bezpilotních systémů, praporu Achilles, národní gardisté brigády Burevij a výsadkáři 77. samostatné letecké brigády. Rusové se pokusili o průlom na předměstí Lozova útokem pěti jednotek, ale byli tvrdě poraženi. Nejspíš se jedná o starší informaci, ale verifikace se objevila až nyní.
Ruský propagandista Radov píše, že probíhají boje o vesnici Stěpnaja Novosyolovka. Tvrdí, že vesnice je „téměř doražená“, což naznačuje, že podle něj boje směřují k jejímu úplnému ovládnutí. Žádné vizuální důkazy tohoto tvrzení však nejsou k dispozici.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman pokračují boje u Fyholivky a Dvoričné, přičemž okupanti nadále testují ukrajinskou obranu na západním břehu řeky Oskil. Více na jih pokračují poziční boje u Kislivky, východně od Zahryzového a v oblasti Jampolivky.
Situace u Bilohorivky zůstává nejasná. Nejnovější video z této oblasti zachycuje útoky ukrajinských dronů východně od Bilohorivky, což naznačuje, že se zde ruské jednotky stále pohybují. Zároveň však není zcela jisté, zda okupanti udržují kontrolu nad samotnou vesnicí. Na potvrzení této situace si budeme muset ještě počkat.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru a jeho okolí jsme nezaznamenali žádné výrazné změny. Situace se zde zdá být relativně pod kontrolou, ale okupanti nadále vyvíjejí tlak na severu města v oblasti sídliště Novopivničnyj a na jihu směrem ke Stupočkám.
Ruský propagandista Radov uvádí, že ruské jednotky od rána útočí ve směru od vesnice Stupočky a ruským výsadkářům se údajně daří pomalu postupovat do Časivu ze severu. Zároveň píše, že část ruských jednotek, především na motorkách, se pokusila zaútočit na ukrajinské pozice na jižním okraji města podél cesty T-05-04.
Je ovšem důležité poznamenat, že tato tvrzení působí poněkud zmateně. Podél silnice T-05-04 proběhl útok na motorkách přibližně před dvěma dny, což jsme zmiňovali v předchozí analýze. Video tohoto útoku se objevilo včera. O údajném postupu ze severu města neexistují žádné důkazy, přičemž boje v této oblasti probíhají již několik týdnů bez významného ruského postupu. Proto je vhodné k těmto informacím přistupovat s rezervou.
Doněcká fronta: V Torecku ukrajinské jednotky nadále podnikají hluboké průniky do města. Ruští propagandisté včera tvrdili, že Ukrajinci útočili na „okraje města“, ale videozáznam ukazuje skupinu ukrajinských vojáků postupujících ulicí Hruševského poblíž stadiónu Avangard – což je prakticky centrum města. Zdá se tedy, že situace je mnohem komplikovanější a Rusové nemají Toreck pod tak pevnou kontrolou, jak se původně předpokládalo.
Ve směru na Pokrovsk pokračují boje jižně od Lysivky, v Ševčenku, u Piščane, Kotlyne a ve východní části Udačného. Navzdory ruskému tlaku se okupanti na některých místech dostávají do defenzivy a ztrácejí iniciativu.
Směrem na jih od Pokrovsku se ukrajinským obráncům podařilo vytlačit ruské jednotky z Uspenivky, nicméně okupanti mezitím obsadili vesnici Zaporižija, která se nachází několik kilometrů jižně od Uspenivky.
Západně od Kurachového Rusové pokračují v tlaku na Konstantynopil, ale žádné výrazné změny jsme zde nezaznamenali.
U Veliké Novosilky okupanti pokračují v postupu v Novoočeretuvate a jihozápadně od Skudného, kde se snaží využít terénní výhodu místního údolí.
Jižní a Chersonská fronta opět beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinská Nejvyšší rada schválila rezoluci o podpoře demokracie, která potvrzuje, že mandát prezidenta Volodymyra Zelenského trvá až do konce válečného stavu. O přijetí rezoluce informovali poslanci Iryna Heraščenko a Jaroslav Železňak. Rezoluce s názvem „Prohlášení Nejvyšší rady Ukrajiny o podpoře demokracie tváří v tvář ruské agresi“ získala 268 hlasů, přičemž ke schválení bylo zapotřebí 226. Poslanec Železňak zveřejnil úryvky z dokumentu, který uvádí, že za nemožnost konání voleb, které by byly mezinárodně uznány, nese odpovědnost ruský vůdce Vladimir Putin. V rezoluci se rovněž uvádí, že ukrajinský lid a Nejvyšší rada nezpochybňují mandát prezidenta Volodymyra Zelenského, protože byl zvolen „ve svobodných, transparentních a demokratických volbách“. Zároveň text zdůrazňuje, že „ukrajinský lid je jednotný v tom, že volby by měly proběhnout po skončení války“, avšak pouze po dosažení „komplexního, spravedlivého a udržitelného míru pro Ukrajinu“.
Rusko opět dokazuje, že mír nechce. Kreml totiž popřel tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by ruský lídr Vladimir Putin mohl souhlasit s nasazením evropských mírových sil na Ukrajině. Píše to Politico. Dne 25. února se mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov vyhnul přímému komentáři k Trumpovým slovům o souhlasu Ruska s rozmístěním mírových jednotek na Ukrajině. Odkázal však na postoj ruského ministerstva zahraničí. „Existuje stanovisko, které vyjádřil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Nemám k tomu co dodat ani komentovat,“ uvedl Peskov.
Francie by mohla rozmístit své jaderné síly v reakci na možné stažení amerických jednotek z Evropy. Informoval o tom The Telegraph s odkazem na nejmenovaného francouzského představitele. Podle tohoto zdroje by bylo snadné umístit stíhací letouny s jadernou výzbrojí do Německa, což by zároveň vyslalo signál ruskému vůdci Vladimiru Putinovi a vytvořilo tlak na britského premiéra Keira Starmera, aby učinil totéž. Na americké vojenské základně v Německu se již dlouhodobě nachází přibližně 100 amerických jaderných střel, ale Friedrich Merz, jehož strana nedávno vyhrála volby, uvedl, že Paříž a Londýn by měly diskutovat o možnosti rozšíření svého jaderného deštníku i na Německo. Zároveň kritizoval postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa je podle něj „z velké části lhostejná“ k osudu Evropy. Jeden z berlínských diplomatů potvrdil, že umístění francouzských jaderných zbraní v Německu by mohlo zvýšit tlak na Velkou Británii, aby podnikla podobný krok. Zároveň však dodal, že je to nepravděpodobné, protože Spojené státy své síly z Německa nestáhnou.
Spojené království diskutuje o možnosti svolání skupiny evropských lídrů k dalším jednáním o válce Ruska na Ukrajině. Píše o tom Bloomberg s odkazem na své zdroje. Podle těchto zdrojů by se schůzka mohla uskutečnit již v neděli 2. března. Šlo by o pokračování summitů, které minulý týden (17. a 19. února) uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron v Paříži. Formát setkání však dosud nebyl schválen a jednání by mohlo proběhnout i online. Evropští lídři se také snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby neuspěchal mírovou dohodu s Ruskem, která by podle nich pouze posílila Kreml a ohrozila bezpečnost kontinentu. Nadcházející setkání ve Spojeném království umožní evropským lídrům shrnout jejich rozhovory s Trumpem a jeho administrativou z minulého týdne a zachovat jednotný postoj, uvedly zdroje Bloombergu.
Francie, Německo, Itálie, Španělsko a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se staví proti převodu zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu, protože se obávají ztráty „páky“ na Rusko během vyjednávání. Píše Politico. V Evropě je zmrazeno přes 200 miliard eur ruských aktiv. Pobaltské a severoevropské země, které sousedí s Ruskem, se domnívají, že by tyto peníze měly být okamžitě převedeny Ukrajině. Tento postoj podporují také Polsko, Česká republika a šéfka unijní diplomacie, bývalá estonská premiérka Kaia Kallas. „Nevěřím argumentu, že je to právně problematické… potřebujeme jen politickou vůli to udělat,“ uvedl litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys, a dodal, že skeptické země „by měly předložit silnější argumenty, proč to neudělat.“ Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Ursula von der Leyen mají opačný názor, protože se obávají, že by konfiskace mohla odradit mezinárodní investory a připravit EU o největší výhodu v mírových jednáních. „Pokud tato aktiva rozmrazíme a dáme Ukrajině, už je nebudeme mít a nebudeme je moci použít jako vyjednávací nástroj,“ uvedl nejmenovaný diplomat EU, který je proti převodu ruských aktiv na Ukrajinu.
Rusko nebude znovu přijato do G7, jak navrhl americký prezident Donald Trump. Prohlásil to německý ministr financí Jörg Kukis v rozhovoru pro Reuters. Kukis je přesvědčen, že Trumpův návrh nezíská potřebnou podporu. „Odsouzení ruské agresivní války ze strany G7 je zcela jasné, zvláště ve třetím roce od brutálního útoku Ruska,“ uvedl. V úterý 25. února odcestuje Kukis do Kapského Města na setkání ministrů financí G20. Hlavním tématem jednání bude současný stav světové ekonomiky. „Opravdu se musíme vrátit na cestu ekonomického růstu,“ řekl ministr. Podle něj lze zabránit obchodní válce mezi USA a EU, protože „o ni nikdo nestojí“. Kukis dodal, že G7 by mohla diskutovat o návrzích na využití ruských aktiv zmrazených v Evropě na obnovu Ukrajiny. Zároveň však uvedl, že „je příliš brzy o tom hovořit, protože diskuse teprve začínají.“
Rusko bylo vyloučeno z G7 (tehdy G8) v roce 2014 po anexi Krymu a vypuknutí války na východní Ukrajině. Během svého prvního prezidentského období se Donald Trump opakovaně pokoušel vrátit Moskvu do skupiny, ale ostatní země, zejména evropské, to odmítly. Nedávno Trump znovu uvedl, že by chtěl vidět Rusko zpět v G7. Podle něj bylo vyloučení Rusů ze skupiny chybou.
Evropská komise popřela informace o tom, že by Ukrajině byla nabídnuta dohoda o nerostných surovinách jako alternativa k dohodě s USA, a uvedla, že ve skutečnosti tato spolupráce probíhá již několik let. Prohlásil to mluvčí Evropské komise Thomas Rainier, jehož citovala Interfax-Ukrajina. „Žádný takový návrh neexistuje. Od roku 2021 má EU s Ukrajinou oficiální partnerství v oblasti kritických surovin, které je formalizováno memorandem o porozumění. To znamená, že tato spolupráce trvá již čtyři roky,“ uvedl.
Podle mluvčího se tato spolupráce nezaměřuje pouze na zajištění bezpečnosti dodavatelských řetězců pro EU, ale také na podporu místní tvorby hodnoty a rozvoj kapacit v partnerských zemích, což přináší vzájemné výhody. „Jak můžete vidět, jde skutečně o spolupráci s Ukrajinou, nikoli o nějakou konkurenci se Spojenými státy,“ dodal Rainier. Den předtím, během návštěvy představitelů EU v Kyjevě, evropský komisař pro průmyslovou strategii Stéphane Séjourné „potvrdil náš závazek k realizaci tohoto memoranda o porozumění a urychlení práce na posílení našeho vzájemně výhodného partnerství,“ uvedl mluvčí.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme jeden se produktů ruského průmyslu, který je vyráběn bez větších změn již mnoho dkteré letí. Nemáme nyní na mysli automobil UAZ 452, zvaný Buchanka, který je v téměř nezměněné podobě vyráběn v Rusku již od roku 1965, ani UAZ 469, dodnes produkovaný pod označením UAZ 3151 Hunter, ale motocykl značky Ural.
Původní model M-72 byl vyráběn od Druhé světové války do roku 1960 na základě před válkou získané licence na motocykl BMW R-71. Tento model měl motor o objemu 746 kubických centimetrů o výkonu 22 koni, a představoval těžký motocykl typicky používaný s postranním vozíkem, což je poznávacím znakem motocyklů Ural do dnešních dnů. Současný model s označením Gear up představuje pouze okem znalce odhalitelnou modernizaci, motor má stále objem ¾ litru a jeho výkon byl do současnosti zvýšen pouze na 41 koní, což je hodnota, která je ve srovnání s jakoukoli jinou současnou výrobou naprosto nekonkurenceschopná.
Takto zastaralá konstrukce by byla obhajitelná v okamžiku, kdyby výrobce nabízel tyto motocykly v nízké ceně – avšak nejvyšší výbava jediného produkovaného modelu byla v roce 2024 nabízena v Rusku za 1 850 000 rublů, tedy v přepočtu přibližně 460 000 Kč. Takto vysoká cena, za kterou je i u nás (natož v Rusku) možné koupit nově vyrobený automobil, je hlavní příčinou toho, proč výroba probíhá v počtu nízkých tisíců kusů ročně.
A jak bylo zmíněno v úvodu, motocykl Ural není jediným produktem, který je ve srovnání se zahraniční konkurencí beznadějně zastaralý. Stejně jako za časů Sovětského Svazu je v současném Rusku výroba inovována pouze nákupem zahraničních licencí, vlastní vývoj zde i přes snahu o nezávislost na všem importovaném téměř neprobíhá. Do budoucna lze očekávat další vzrůst podílu zahraničních, v současných poměrech primárně čínských, automobilů, neboť domácí ruská výroba není i přes nejrůznější cenové pobídky (například odpuštění recyklačního poplatku pro automobily Lada) schopna nabídnout konkurenceschopné modely.
Dnešní Třešnička™ bude o konci jedné éry. Jelikož si občas rádi rýpneme, tak jen připomeneme výsledek včerejšího hlasování v OSN (nebo také Společnosti národů 2.0) o rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022:
18 hlasů bylo proti, včetně USA a Izraele, které se tak postavily po bok Ruska, tedy na stejnou úroveň k Nejlepší Koreji, ale také třeba k Burkina Faso a třeba Burundi.
65 absencí, mezi nimi mnoho cihel z BRICS.
93 hlasů pro, včetně Srbska vedeného Vučićem, který později prohlásil, že nevěděl, zapomněl nebo se spletl kvůli únavě, no prostě toho má moc a hlasoval omylem.
I když americký ministr zahraničí Marco Rubio, v rámci našeho týmu přezdívaný “Trumpův hasič”, následně mírnil rozhořčení naší civilizace slovy o tom, že přece USA nemůže podpořit takovou rezoluci, když chce obě strany přivést k jednacímu stolu, jedno je naprosto zřejmé. Totalitními státy od svého počátku naprosto paralyzovaná organizace opět dokazuje svou impotenci a politováníhodnou existenci a zas a znovu rozviřuje debatu o smyslu své existence. Malé bezvýznamné plus dáváme za akceschopnost během války v Koreji, která však byla možná jen díky tomu, že Stalin trucoval a Sověti tehdy nemohli vetovat.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1099 #aktuvalka
Analýza 1099. dne ruské invaze na Ukrajinu 26.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 6-02-2025/
(2 101 slov, doba čtení 10 minut.)
V noci na 26. února podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu, při kterém nasadily 177 úderných dronů Šahed a různé typy návnadových bezpilotních letounů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 9. hodině ráno potvrzeno sestřelení 110 dronů, zatímco dalších 66 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Útoky zasáhly především Kyjevskou, Charkivskou, Kirovohradskou a Sumskou oblast. V Bučanském okrese Kyjevské oblasti zahynula žena a dva další lidé byli zraněni, v Bilopolské komunitě v Sumské oblasti utrpěl zranění jeden civilista. V Charkově trosky ruského dronu „Geran“ narazily do devítipatrového obytného domu v Kyjevském rajonu.
Ruské síly během nočního útoku zasáhly také energetické zařízení v Dněpropetrovské oblasti, o čemž informovala společnost DTEK. Poškozená infrastruktura patří DTEK Dnipro Electric Networks a probíhají práce na jejím obnovení. Vedoucí Dněpropetrovské oblastní vojenské správy Serhij Lysak uvedl, že jednotky vzdušného velení Vostok v regionu sestřelily čtyři ruské drony. Okupanti se zaměřili i na okresní centrum v Nikopolské oblasti, kam útočili kamikaze drony.
Současně s ruskými útoky provedlo Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny ve spolupráci s dalšími jednotkami obranných sil úder na ropnou rafinerii Tuapse v Krasnodarském kraji. Podle zdrojů ukrajinské rozvědky citovaných serverem Hromadske způsobil útok nejméně 40 explozí, požár a poškození klíčové infrastruktury rafinerie. Místní obyvatelé hlásili i zásah námořního přístavu. Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny později potvrdil útok na Tuapse a uvedl, že požár zasáhl také vojenská letiště Saki a Kača na okupovaném Krymu. Rafinerie v Tuapse a přístav hrají klíčovou roli v ruské vojenské logistice, přičemž propojení s železniční sítí umožňuje přepravu zásob z centrálních a jižních oblastí Ruské federace.
Neplecha v Rusku: Kanál ArchandělSpetsnaza, napojený na ruský neonacistický prapor Rusič, uvádí, že v Sudžanské oblasti pokračují tvrdé poziční boje. Situaci zde výrazně ovlivňuje vysoká aktivita dronů, které představují velký problém jak pro útočníky, tak pro obránce. Zvláštní hrozbu pak představují opticky naváděné drony, které je prakticky nemožné zneškodnit standardními ruskými systémy elektronického boje.
Ukrajinské zdroje se k dění v Kurské oblasti v posledních dnech vyjadřují jen minimálně.
Majakovsk píše, že ruské jednotky měly údajně obsadit Novou Soročinu a Lebeděvku, ale dodává, že tyto informace nejsou zatím podloženy žádnými důkazy.
Propagandista DnevnikDesantnika tvrdí, že se dnes vojákům 34. brigády podařilo konečně a definitivně dobýt vesnici Orlovka, ačkoliv některé ruské zdroje to mylně oznamovaly už včera. Ukrajinské kanály se ke ztrátě Orlovky zatím nevyjádřily.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Úplně na severu, poblíž hranic s Ruskem, rusové postoupili u vesnice Topoli. Jižněji pokračují poziční boje u Fiholivky, Dvoričné a v okolí Západné.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru stále probíhají boje v severozápadní části města, konkrétně na sídlišti Novopivničnyj, kde odhadujeme, že ukrajinské síly stále drží přibližně polovinu této oblasti. Jižně od města se okupanti snaží postoupit směrem ke Stupočkám, ale ukrajinské dělostřelectvo a drony jim způsobují značné ztráty. Kromě intenzivních střetů mezi ukrajinskými a ruskými drony o nadvládu nad bojištěm zde nebylo zaznamenáno nic nového.
Doněcká fronta: Z Torecku přicházejí zajímavé zprávy v návaznosti na ukrajinské protiútoky z posledních dní. Zdá se, že se Ukrajincům podařilo využít rotace jednotek vyčerpané 132. samostatné gardové motostřelecké brigády. Nově příchozí jednotky ze 150. gardové motostřelecké divize se tak ocitly pod tvrdým tlakem a ukrajinské síly jim uštědřily několik citelných úderů. Kromě včerejšího „výletu“ do centra města pokračují ukrajinské protiútoky v různých částech Torecku. Ukrajinské síly byly zaznamenány na sídlišti Formiča a jižně od areálu dolu Toreckaja. Ukrajinské drony navíc napadají ruské pozice prakticky po celém městě.
Ve směru na Pokrovsk pokračují stabilizační akce ukrajinských sil v Dačenském, Piščaném, Kotlyne a boje se vedou i ve východní části Udačného. Podle ukrajinských zdrojů je Kotlyne pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil a Rusové se drží pouze v administrativních budovách dolu číslo 3 východně od vesnice. Směrem na jih pokračují boje v Uspenivce a okupanti obsadili část pole jižně pod Nadijivkou, což potvrzují útoky ukrajinských dronů v této oblasti.
Okupanti nadále tlačí severně a západně od Andrijivky a podle DeepstateUA se jim zde daří pomalu rozšiřovat území nikoho. Jižněji pokračují střety o Ulakly a Konstantynopil, přičemž ukrajinské zdroje hlásí ruské těžké ztráty.
Západně od Veliké Novosilky postoupily ruské jednotky u vesnice Skudné.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že se Ukrajina a Spojené státy dohodly na rámcové smlouvě o nerostných surovinách. Oznámil to na tiskové konferenci, informuje RBC-Ukrajina. „Pro mě bylo nejdůležitější, že nejsme dlužníci, navzdory tomu, co říkají média. V dohodě není žádný dluh ve výši 500 miliard, ani 350, ani 100 miliard – to by pro nás nebylo spravedlivé,“ uvedl Zelenskyj. Zároveň upozornil, že další dohoda, která se bude týkat společného fondu, bude „ještě vážnější a složitější“. Prezident také přiznal, že dohoda neobsahuje všechny bezpečnostní záruky, které Ukrajina požadovala, ale zdůraznil: „Chtěl jsem, aby tam alespoň jedna věta o zárukách byla – a je tam, v rámcové dohodě, v odstavci 10.“
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj přicestuje v pátek 28. února do Washingtonu. Oznámil to během tiskové konference. Trump uvedl, že během návštěvy podepíšou dohodu o vzácných nerostech a zdůraznil, že půjde o „velmi významnou dohodu“.
Americký prezident Donald Trump také prohlásil, že Ukrajině neposkytne příliš mnoho bezpečnostních záruk. Během prvního zasedání svého kabinetu zdůraznil, že hlavním garantem bezpečnosti by měla být Evropa, protože Ukrajina je jejím přímým sousedem. Spojené státy podle něj mají zájem především o spolupráci s Kyjevem v oblasti vzácných nerostů, kterých má Ukrajina „opravdu hodně“. Trump také uvedl, že pokud Američané začnou těžit ukrajinské suroviny, fakticky to samo o sobě zajistí bezpečnost země. „Nikdo by si nedovolil ohrozit naše lidi, pokud tam budou,“ vysvětlil. Zároveň potvrdil, že Velká Británie a Francie jsou připraveny dobrovolně vyslat na Ukrajinu mírové jednotky.
Francouzský ministr financí Éric Lombard uvedl, že Velká Británie, Francie a další evropské země jsou připraveny vyslat své jednotky k zajištění dodržování dohody o příměří. Toto prohlášení učinil v rozhovoru pro Bloomberg. Podle Lombarda bude po uzavření příměří mezi Ukrajinou a Ruskem však evropská vojenská přítomnost potřebovat podporu Spojených států. „Pokud chceme, aby bylo příměří dodržováno, potřebujeme americkou podporu. Věřím, že Spojené státy s tím souhlasí,“ uvedl politik.
Německý koncern Rheinmetall oznámil plány na přeorientování dvou svých automobilových závodů v Německu na výrobu obranného vybavení. Rozhodnutí přichází v době rostoucího geopolitického napětí a po výzvách na mnichovské bezpečnostní konferenci k posílení evropské obranné strategie. Rheinmetall očekává nárůst výdajů na obranu, a to nejen kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině, ale také kvůli nejistotě ohledně budoucí americké politiky vůči Evropě. Přesné detaily, jaké obranné systémy se v nových závodech budou vyrábět, zatím nebyly zveřejněny.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že Ukrajina obdržela 12 z 19 stíhaček F-16, které Dánsko slíbilo dodat. Zbývající letouny budou Ukrajině předány do konce roku 2025. Ve svém vystoupení na konferenci YES v Kyjevě, pořádané nadací Viktora Pinčuka, Poulsen zdůraznil význam posílení evropské vojenské podpory Ukrajině a připomněl dlouhé politické debaty, které předcházely rozhodnutí o dodávkách letounů. Podle něj je nezbytné, aby Evropa nejen pokračovala ve vojenské pomoci, ale také více investovala do posílení vlastních obranných schopností.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na jeden z indikátorů zpomalování ruské ekonomiky, a sice na klesající množství udělených hypoték. To dosáhlo v lednu tohoto roku nejnižší úrovně za posledních sedm let, přičemž příčinou jsou jak regulační opatření centrální banky, tak i vysoká cena nemovitostí. V lednu byly uděleny hypoteční úvěry v celkové výši 127 miliard rublů, což činí pokles o 53%oproti objemu udělených hypoték v lednu 2024.
Propad v objemu udělených hypoték se týká zejména těch s preferenčním úročením, a to vzhledem k výraznému zpřísnění podmínek pro udělení takové hypotéky. Připomeňme, že aktuální hypoteční sazby se v Rusku pohybují okolo 29%, přičemž preferenční hypotéky jsou úročeny například ve výši 8%, kdy je rozdíl mezi preferenční a komerční sazbou vyrovnáván komerčním bankám pomocí dotace ze státního rozpočtu. Pokles v objemu udělených hypoték se ale týká i hypoték s komerční úrokovou sazbou, u těch dosáhl jejich objem nejnižší úrovně od roku 2018.
V roce 2025 předpokládá ruská centrální banka mírný vzrůst objemu udělených hypoték, a to od 3 do 8%, je ale potřeba si uvědomit že se jedná o částky v rublech a vzhledem k tomu, že i oficiální míra inflace se v Rusku pohybuje okolo 10%, jedná se o reálný pokles objemu udělených hypoték. Ministerstvo financí také plánuje v průběhu roku 2025 částečné uvolnění regulací pro udělení hypoték, neboť důsledkem takto výrazného poklesu objemu udělených hypoték jsou výrazné potíže ruského developerského sektoru. Ten již v roce 2024 vykazoval pokles o přibližně 15%, a pokud by se udržel klesající trend objemu hypoték, znamenalo by to pro tento sektor v roce 2025 ještě výraznější pokles.
Dnešní Třešnička™ bude o vyjednávací strategii á la hod kostkou. Donald “Art of the Deal” Trump opět dokazuje, že jeho metoda diplomacie spočívá v náhodném generátoru čísel a házení hoven na zeď. Chci 500 miliard dolarů v surovinách! Ne? Tak co třeba 100? Představujeme si, jak v Bílém domě probíhá brainstorming – někdo zmáčkne tlačítko, vyskočí náhodná cifra, někdo jiný roztočí kolo „co dnes nabídneme Rusku?“ a jede se. Nevěděli jsme, že mezinárodní politika se dá dělat jako licitace na tureckém bazaru. Kdyby to tušil Hitler, tak místo poslání nějakých tankových divizí by prostě jen šel do pekárny v Mnichově a řekl si o půl Šumavy. A vlastně… wait.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1099 #aktuvalka
Analýza 1099. dne ruské invaze na Ukrajinu 26.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 6-02-2025/
(2 101 slov, doba čtení 10 minut.)
V noci na 26. února podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu, při kterém nasadily 177 úderných dronů Šahed a různé typy návnadových bezpilotních letounů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 9. hodině ráno potvrzeno sestřelení 110 dronů, zatímco dalších 66 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Útoky zasáhly především Kyjevskou, Charkivskou, Kirovohradskou a Sumskou oblast. V Bučanském okrese Kyjevské oblasti zahynula žena a dva další lidé byli zraněni, v Bilopolské komunitě v Sumské oblasti utrpěl zranění jeden civilista. V Charkově trosky ruského dronu „Geran“ narazily do devítipatrového obytného domu v Kyjevském rajonu.
Ruské síly během nočního útoku zasáhly také energetické zařízení v Dněpropetrovské oblasti, o čemž informovala společnost DTEK. Poškozená infrastruktura patří DTEK Dnipro Electric Networks a probíhají práce na jejím obnovení. Vedoucí Dněpropetrovské oblastní vojenské správy Serhij Lysak uvedl, že jednotky vzdušného velení Vostok v regionu sestřelily čtyři ruské drony. Okupanti se zaměřili i na okresní centrum v Nikopolské oblasti, kam útočili kamikaze drony.
Současně s ruskými útoky provedlo Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny ve spolupráci s dalšími jednotkami obranných sil úder na ropnou rafinerii Tuapse v Krasnodarském kraji. Podle zdrojů ukrajinské rozvědky citovaných serverem Hromadske způsobil útok nejméně 40 explozí, požár a poškození klíčové infrastruktury rafinerie. Místní obyvatelé hlásili i zásah námořního přístavu. Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny později potvrdil útok na Tuapse a uvedl, že požár zasáhl také vojenská letiště Saki a Kača na okupovaném Krymu. Rafinerie v Tuapse a přístav hrají klíčovou roli v ruské vojenské logistice, přičemž propojení s železniční sítí umožňuje přepravu zásob z centrálních a jižních oblastí Ruské federace.
Neplecha v Rusku: Kanál ArchandělSpetsnaza, napojený na ruský neonacistický prapor Rusič, uvádí, že v Sudžanské oblasti pokračují tvrdé poziční boje. Situaci zde výrazně ovlivňuje vysoká aktivita dronů, které představují velký problém jak pro útočníky, tak pro obránce. Zvláštní hrozbu pak představují opticky naváděné drony, které je prakticky nemožné zneškodnit standardními ruskými systémy elektronického boje.
Ukrajinské zdroje se k dění v Kurské oblasti v posledních dnech vyjadřují jen minimálně.
Majakovsk píše, že ruské jednotky měly údajně obsadit Novou Soročinu a Lebeděvku, ale dodává, že tyto informace nejsou zatím podloženy žádnými důkazy.
Propagandista DnevnikDesantnika tvrdí, že se dnes vojákům 34. brigády podařilo konečně a definitivně dobýt vesnici Orlovka, ačkoliv některé ruské zdroje to mylně oznamovaly už včera. Ukrajinské kanály se ke ztrátě Orlovky zatím nevyjádřily.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Úplně na severu, poblíž hranic s Ruskem, rusové postoupili u vesnice Topoli. Jižněji pokračují poziční boje u Fiholivky, Dvoričné a v okolí Západné.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru stále probíhají boje v severozápadní části města, konkrétně na sídlišti Novopivničnyj, kde odhadujeme, že ukrajinské síly stále drží přibližně polovinu této oblasti. Jižně od města se okupanti snaží postoupit směrem ke Stupočkám, ale ukrajinské dělostřelectvo a drony jim způsobují značné ztráty. Kromě intenzivních střetů mezi ukrajinskými a ruskými drony o nadvládu nad bojištěm zde nebylo zaznamenáno nic nového.
Doněcká fronta: Z Torecku přicházejí zajímavé zprávy v návaznosti na ukrajinské protiútoky z posledních dní. Zdá se, že se Ukrajincům podařilo využít rotace jednotek vyčerpané 132. samostatné gardové motostřelecké brigády. Nově příchozí jednotky ze 150. gardové motostřelecké divize se tak ocitly pod tvrdým tlakem a ukrajinské síly jim uštědřily několik citelných úderů. Kromě včerejšího „výletu“ do centra města pokračují ukrajinské protiútoky v různých částech Torecku. Ukrajinské síly byly zaznamenány na sídlišti Formiča a jižně od areálu dolu Toreckaja. Ukrajinské drony navíc napadají ruské pozice prakticky po celém městě.
Ve směru na Pokrovsk pokračují stabilizační akce ukrajinských sil v Dačenském, Piščaném, Kotlyne a boje se vedou i ve východní části Udačného. Podle ukrajinských zdrojů je Kotlyne pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil a Rusové se drží pouze v administrativních budovách dolu číslo 3 východně od vesnice. Směrem na jih pokračují boje v Uspenivce a okupanti obsadili část pole jižně pod Nadijivkou, což potvrzují útoky ukrajinských dronů v této oblasti.
Okupanti nadále tlačí severně a západně od Andrijivky a podle DeepstateUA se jim zde daří pomalu rozšiřovat území nikoho. Jižněji pokračují střety o Ulakly a Konstantynopil, přičemž ukrajinské zdroje hlásí ruské těžké ztráty.
Západně od Veliké Novosilky postoupily ruské jednotky u vesnice Skudné.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že se Ukrajina a Spojené státy dohodly na rámcové smlouvě o nerostných surovinách. Oznámil to na tiskové konferenci, informuje RBC-Ukrajina. „Pro mě bylo nejdůležitější, že nejsme dlužníci, navzdory tomu, co říkají média. V dohodě není žádný dluh ve výši 500 miliard, ani 350, ani 100 miliard – to by pro nás nebylo spravedlivé,“ uvedl Zelenskyj. Zároveň upozornil, že další dohoda, která se bude týkat společného fondu, bude „ještě vážnější a složitější“. Prezident také přiznal, že dohoda neobsahuje všechny bezpečnostní záruky, které Ukrajina požadovala, ale zdůraznil: „Chtěl jsem, aby tam alespoň jedna věta o zárukách byla – a je tam, v rámcové dohodě, v odstavci 10.“
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj přicestuje v pátek 28. února do Washingtonu. Oznámil to během tiskové konference. Trump uvedl, že během návštěvy podepíšou dohodu o vzácných nerostech a zdůraznil, že půjde o „velmi významnou dohodu“.
Americký prezident Donald Trump také prohlásil, že Ukrajině neposkytne příliš mnoho bezpečnostních záruk. Během prvního zasedání svého kabinetu zdůraznil, že hlavním garantem bezpečnosti by měla být Evropa, protože Ukrajina je jejím přímým sousedem. Spojené státy podle něj mají zájem především o spolupráci s Kyjevem v oblasti vzácných nerostů, kterých má Ukrajina „opravdu hodně“. Trump také uvedl, že pokud Američané začnou těžit ukrajinské suroviny, fakticky to samo o sobě zajistí bezpečnost země. „Nikdo by si nedovolil ohrozit naše lidi, pokud tam budou,“ vysvětlil. Zároveň potvrdil, že Velká Británie a Francie jsou připraveny dobrovolně vyslat na Ukrajinu mírové jednotky.
Francouzský ministr financí Éric Lombard uvedl, že Velká Británie, Francie a další evropské země jsou připraveny vyslat své jednotky k zajištění dodržování dohody o příměří. Toto prohlášení učinil v rozhovoru pro Bloomberg. Podle Lombarda bude po uzavření příměří mezi Ukrajinou a Ruskem však evropská vojenská přítomnost potřebovat podporu Spojených států. „Pokud chceme, aby bylo příměří dodržováno, potřebujeme americkou podporu. Věřím, že Spojené státy s tím souhlasí,“ uvedl politik.
Německý koncern Rheinmetall oznámil plány na přeorientování dvou svých automobilových závodů v Německu na výrobu obranného vybavení. Rozhodnutí přichází v době rostoucího geopolitického napětí a po výzvách na mnichovské bezpečnostní konferenci k posílení evropské obranné strategie. Rheinmetall očekává nárůst výdajů na obranu, a to nejen kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině, ale také kvůli nejistotě ohledně budoucí americké politiky vůči Evropě. Přesné detaily, jaké obranné systémy se v nových závodech budou vyrábět, zatím nebyly zveřejněny.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že Ukrajina obdržela 12 z 19 stíhaček F-16, které Dánsko slíbilo dodat. Zbývající letouny budou Ukrajině předány do konce roku 2025. Ve svém vystoupení na konferenci YES v Kyjevě, pořádané nadací Viktora Pinčuka, Poulsen zdůraznil význam posílení evropské vojenské podpory Ukrajině a připomněl dlouhé politické debaty, které předcházely rozhodnutí o dodávkách letounů. Podle něj je nezbytné, aby Evropa nejen pokračovala ve vojenské pomoci, ale také více investovala do posílení vlastních obranných schopností.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na jeden z indikátorů zpomalování ruské ekonomiky, a sice na klesající množství udělených hypoték. To dosáhlo v lednu tohoto roku nejnižší úrovně za posledních sedm let, přičemž příčinou jsou jak regulační opatření centrální banky, tak i vysoká cena nemovitostí. V lednu byly uděleny hypoteční úvěry v celkové výši 127 miliard rublů, což činí pokles o 53%oproti objemu udělených hypoték v lednu 2024.
Propad v objemu udělených hypoték se týká zejména těch s preferenčním úročením, a to vzhledem k výraznému zpřísnění podmínek pro udělení takové hypotéky. Připomeňme, že aktuální hypoteční sazby se v Rusku pohybují okolo 29%, přičemž preferenční hypotéky jsou úročeny například ve výši 8%, kdy je rozdíl mezi preferenční a komerční sazbou vyrovnáván komerčním bankám pomocí dotace ze státního rozpočtu. Pokles v objemu udělených hypoték se ale týká i hypoték s komerční úrokovou sazbou, u těch dosáhl jejich objem nejnižší úrovně od roku 2018.
V roce 2025 předpokládá ruská centrální banka mírný vzrůst objemu udělených hypoték, a to od 3 do 8%, je ale potřeba si uvědomit že se jedná o částky v rublech a vzhledem k tomu, že i oficiální míra inflace se v Rusku pohybuje okolo 10%, jedná se o reálný pokles objemu udělených hypoték. Ministerstvo financí také plánuje v průběhu roku 2025 částečné uvolnění regulací pro udělení hypoték, neboť důsledkem takto výrazného poklesu objemu udělených hypoték jsou výrazné potíže ruského developerského sektoru. Ten již v roce 2024 vykazoval pokles o přibližně 15%, a pokud by se udržel klesající trend objemu hypoték, znamenalo by to pro tento sektor v roce 2025 ještě výraznější pokles.
Dnešní Třešnička™ bude o vyjednávací strategii á la hod kostkou. Donald “Art of the Deal” Trump opět dokazuje, že jeho metoda diplomacie spočívá v náhodném generátoru čísel a házení hoven na zeď. Chci 500 miliard dolarů v surovinách! Ne? Tak co třeba 100? Představujeme si, jak v Bílém domě probíhá brainstorming – někdo zmáčkne tlačítko, vyskočí náhodná cifra, někdo jiný roztočí kolo „co dnes nabídneme Rusku?“ a jede se. Nevěděli jsme, že mezinárodní politika se dá dělat jako licitace na tureckém bazaru. Kdyby to tušil Hitler, tak místo poslání nějakých tankových divizí by prostě jen šel do pekárny v Mnichově a řekl si o půl Šumavy. A vlastně… wait.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
Analýza 1100. dne ruské invaze na Ukrajinu 27.02.2025
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1100 #aktuvalka
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 7-02-2025/
(2 464 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 27. února vypustily ruské síly na Ukrajinu 166 úderných dronů Šahed a různých typů návnadových bezpilotních letounů. Podle velitelství ukrajinského letectva se protivzdušné obraně podařilo zneškodnit více než polovinu těchto cílů. K 09:00 bylo potvrzeno sestřelení 90 dronů Shahed a dalších UAV nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Černihivskou, Čerkaskou, Vinnyckou, Chmelnyckou, Kirovohradskou, Mykolajivskou a Oděskou oblastí. Dalších 72 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Ruský kanál Fighterbomber přiznal, že účinnost ruských naváděných bomb UMPK (modul pro přeměnu běžných leteckých pum na klouzavé zbraně) se v poslední době dramaticky snížila kvůli rozsáhlému použití elektronického boje (EW) na obou stranách. Podle něj se Ukrajincům podařilo vytvořit síť mobilních EW jednotek podél frontové linie, což fakticky znemožňuje využití satelitního navádění těchto bomb. Rusové sice nadále shazují až 130 těchto bomb denně, ale často zcela minou své cíle. Ruské velení se podle Fighterbomberu snaží „problém zamést pod koberec“ a udržovat dojem úspěšných náletů. Jako jedno z možných řešení navrhuje nasměrování úderů UMPK na pevné cíle hluboko v týlu, kde by EW nemělo takový vliv, případně použití masivních salv, kdy by množství shozených bomb mohlo kompenzovat sníženou přesnost. To však znamená zvýšenou spotřebu munice, která už nyní představuje rostoucí logistický problém.
Neplecha v Rusku: V Sudžanské oblasti nadále pokračují poziční boje. Ukrajinské síly se aktuálně snaží posílit své pozice v obci Malá Lokňa, avšak rotace jednotek a logistiku jim zde značně komplikuje intenzivní aktivita ruských dronů, které se dlouhodobě ukazují jako vážná hrozba pro ukrajinské operace v této oblasti.
Propagandista Anatolij Radov dnes na svém kanále shrnul poslední územní zisky ruských sil. Podle jeho informací bylo v nedávné době dobyto šest osad – Lebeděvka, Marjevka, Pogrebki, Orlovka, Nová Soročina a Nikolskij. Tyto informace byly potvrzeny i dalšími ruskými zdroji, avšak ukrajinské kanály se k nim zatím nevyjádřily.
Další ruský propagandista DnevnikDesantnika uvádí, že výsadkáři z Usurijsku a Tuly se pokoušejí prorazit z Kurské oblasti směrem k ukrajinským obcím Basovka-Novenkoje a Žuravka. Cílem těchto operací je přetnout důležitý zásobovací koridor vedoucí do Kurské oblasti. Pokud by se okupantům podařilo tento koridor narušit, znamenalo by to pro ukrajinské jednotky v oblasti vážné logistické problémy a mohlo by to vést k nutnosti ústupu z některých pozic.
Ukrajinské zdroje k situaci v Sudžanské oblasti nadále mlčí, což může naznačovat probíhající přesuny sil nebo snahu neprozrazovat taktické informace.
Podle jihokorejské zpravodajské služby (NIS) vyslala Severní Korea do Ruska další kontingent vojáků, přičemž celkový počet severokorejských sil nasazených na ruské straně může dosáhnout až 3 000 osob. NIS dále uvedla, že severokorejské jednotky jsou opět aktivní na kurské frontě, kde mohou být využívány buď jako pracovní síla, nebo v logistických a podpůrných rolích.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk pokračují ruské útoky v okolí vesnic Topoli u hranic s Ruskem a u Dvoričné. Okupanti se zde zároveň zaměřují na napadání ukrajinské logistiky pomocí dělostřelectva a dronů. Ve směru na Lyman probíhají poziční boje na severu a jihu Kruhljakivky, zatímco dál na jih se bojuje u Teren v Serebrjanském lese a u Bilohorivky. Přes intenzivní střety zůstává frontová linie beze změn.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru se ukrajinským obráncům podařilo dosáhnout drobných úspěchů na sídlišti Pyvničnyj na severu města. Situace je však nadále kritická, protože okupanti pokračují v intenzivních útocích na ukrajinské logistické trasy pomocí dronů a leteckých úderů. Ukrajinské drony provádějí protiútoky západně od areálu továrny na výrobu žáruvzdorných cihel, což naznačuje, že se okupanti pokoušejí prorazit hlouběji do města. Prozatím jsou však odráženi s těžkými ztrátami.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují těžké boje na severu města, kde se v předchozích dnech uskutečnily ukrajinské protiútoky. Střety se však odehrávají i na jihu města, zejména na sídlišti Zabalka, kde obránci nadále drží své pozice a brání dalšímu ruskému postupu.
Ve směru na Pokrovsk se bojuje v Lysyvce, Dačenském, Piščane a Kotlyne. Piščane je z části stále zemí nikoho, zatímco videa ukrajinských výsadkářů potvrzují, že okupanti byli z Kotlyne vytlačeni. S výjimkou areálu dolu Pokrovskaja je vesnice nyní plně pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil.
Dále na jih pokračují boje u Uspenivky, přičemž okupanti se snaží prorazit v Naděždince. Ruské jednotky zároveň vyvíjejí tlak na obránce v prostoru mezi Jasenovým a Andrijivkou. V centrální části Andrijivky se okupanti pokoušejí upevnit své pozice a pokračují v tlaku směrem na Preobraženku. Západně od Kurachového se bojuje na východním okraji Konstantinopilu, který je pod neustálým ostřelováním dronů a dělostřelectva.
U Veliké Novosilky ruské síly postoupily v polích jižně a jihovýchodně od Burlackého, čímž dále upevnily svou přítomnost v oblasti.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že během prvních jednání mezi americkou a ruskou delegací Spojené státy trvaly na tom, že spolupráce mezi oběma zeměmi nebude možná, dokud válka na Ukrajině neskončí. Prohlásil to v rozhovoru pro Fox News. „Rusům jsme to dali jasně najevo. Neprobíhala žádná jednání, neseděli jsme nad mapou a nekreslili čáry. Řekli jsme jim, že s nimi nemůžeme spolupracovat ekonomicky ani v jiných oblastech. Jsem si jistý, že oni by chtěli, ale to se nestane, dokud válka neskončí. To byla naše pozice,“ uvedl Rubio. Připustil, že USA nevědí, zda Rusové skutečně myslí ukončení války na Ukrajině vážně. Zároveň zdůraznil, že americký prezident Donald Trump „se nenechá zatáhnout do špatné dohody s nekonečnými jednáními“ a skutečně chce být „mírotvorcem“. „Řekli jsme jim: Chcete ukončit válku, nebo ji chcete vést dál? Pokud ji chcete ukončit, můžeme se bavit o tom, co to z jejich pohledu vyžaduje. […] Pokud budou trvat na nereálných požadavcích, pochopíme, že ve skutečnosti o ukončení války nestojí. Ale musíme tyto pozice otestovat,“ uvedl Rubio. Dále prohlásil, že „bezpečnostní záruky“ pro Ukrajinu v budoucnu by mohly spočívat v tom, že Spojené státy budou mít v zemi svůj vlastní strategický zájem. „Lidé používají termín ‚bezpečnostní záruky‘, ale Ukrajina potřebuje odstrašení. Musí být pro ostatní drahé ji v budoucnu napadnout. To je věc k debatě – nemusí jít jen o Spojené státy, zapojit by se mohli i Evropané,“ domnívá se ministr zahraničí.
Turecko, které má druhou největší armádu v NATO, je otevřené možnosti nasazení vlastních mírových sil na Ukrajině po skončení rusko-ukrajinské války. S odvoláním na své zdroje o tom píše Bloomberg.Podle dostupných informací turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již tuto otázku projednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Současně, jak Bloomberg uvádí, Turecko zdůraznilo, že se nezapojí do žádné mírové mise, pokud nebude plně účastno všech konzultací a příprav souvisejících s jejím vznikem. Podle zdrojů agentury zatím ruské ministerstvo zahraničí na tureckou iniciativu nereagovalo, ačkoli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva je proti rozmístění mírových sil na Ukrajině.
Ruský diktátor Vladimir Putin uvedl, že počáteční kontakty s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa dávají „určitou naději“. Podle něj Američané projevují „pragmatismus“. O tomto prohlášení informovala ruská propagandistická agentura TASS. Putin tvrdí, že Washington usiluje o obnovu mezistátních vztahů a „postupné řešení strategických problémů ve světové architektuře“. „Právě tyto problémy vyvolaly ukrajinskou a další regionální krize,“ prohlásil ruský vůdce. Dále uvedl, že „dnešní partneři“ ve Spojených státech projevují „pragmatismus a realistický pohled na věc“. „Odpoutávají se od mnoha stereotypů, takzvaných pravidel a mesiášských ideologických klišé svých předchůdců,“ dodal ruský plácal.
Dánsko oznámilo bezprecedentní investici 120 miliard dánských korun (16 miliard eur) do své obrany do roku 2033. Toto rozhodnutí je reakcí nejen na rostoucí hrozbu ze strany Ruska, ale také na nejistotu ohledně budoucí role USA v evropské bezpečnosti. Dánská zpravodajská služba varovala, že pokud by došlo ke zmrazení konfliktu na Ukrajině a země NATO neprovedly zásadní přezbrojení, Rusko by bylo schopné zahájit regionální válku v oblasti Baltského moře do dvou let a za pět let by mohlo vést rozsáhlé vojenské operace na evropském kontinentu. V reakci na to Kodaň urychlí posilování svých ozbrojených sil – speciální akcelerační fond ve výši 50 miliard korun bude v letech 2025–2026 financovat krátkodobé vojenské akvizice a posílení podpory Ukrajině. Dalších 70 miliard bude mezi lety 2027 a 2033 použito na modernizaci armády, nábor a rozvoj infrastruktury. Již v roce 2024 Dánsko investovalo miliardy do posílení své obrany, včetně nákupu bojových vozidel pěchoty CV90, systémů PVO a protiponorkových schopností. Součástí reforem je také restrukturalizace dánského ministerstva obrany s cílem urychlit nákupy vojenského materiálu.
Britský premiér Keir Starmer změnil svůj postoj k výdajům na obranu a oznámil, že Británie dosáhne cíle 2,5 % HDP na zbrojení již v roce 2027, namísto původně plánovaného roku 2030. Podle jeho slov půjde o „největší nepřetržitý nárůst výdajů na obranu od konce studené války“. Navýšení bude financováno především omezením rozpočtu na zahraniční pomoc, která se sníží z 0,5 % na 0,3 % HDP. Tento krok je překvapivý, protože ještě koncem ledna Starmer označoval vyšší výdaje na obranu za neúnosné kvůli finančním omezením země.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu oznámil rozsáhlé posílení vojenských kapacit francouzských ozbrojených sil. Klíčovými prvky rozšíření jsou dodatečné nákupy víceúčelových stíhaček Dassault Rafale, nové fregaty a širší nasazení systémů dronů a elektronického boje. Tento krok přichází v reakci na výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k aktualizaci strategické revize (RNS) z roku 2022 kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě. Macron rovněž zdůraznil nutnost zvýšení výdajů na obranu, které aktuálně tvoří přibližně 2,1 % HDP. Zatímco přesná výše navýšení zůstává nejasná, prezident nevyloučil ani možnost postupného růstu až na 5 % HDP.
Brusel stále otevřeněji hovoří o rozsáhlých investicích do evropského zbrojního průmyslu, přičemž tlak USA na co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině vedl k odvážnějším prohlášením evropských lídrů. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen se EU zaměří na klíčové oblasti, jako je integrovaná protivzdušná obrana, schopnosti hlubokých a přesných úderů, vývoj dronů a bezpilotních letounů, raket a munice a vojenské využití umělé inteligence. Detaily plánu budou projednány na dvou nadcházejících summitech – nejprve na jednání v Londýně, které následuje po setkání britského premiéra Keira Starmera s Donaldem Trumpem, a poté na summitu EU 6. března. Záměrem Bruselu je nejen zajistit potřeby Ukrajiny v případě omezení americké pomoci, ale také posílit evropskou obrannou autonomii. Hovořit o „evropské mobilizaci“ je možná předčasné, ale zjevně se chystají kroky, které mohou znamenat zásadní změnu v evropské bezpečnostní politice.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme jednu z taktik inverzního boje s inflací, jaká je v Rusku využívána již od počátku invaze na Ukrajinu. Ruská centrální banka informovala, že v posledních třech letech uvolnila do oběhu (tedy lidově řečeno vytiskla) 8,2 bilionu rublů, k čemuž je využívána následující procedura. Na pokyn ministerstva financí odkupuje centrální banka fyzické zlato nebo valuty z národního rezervního fondu a takto vygenerované prostředky jsou následně využívány zejména na kompenzaci rozpočtových schodků, a také jako subvence státním korporacím jak Rostech (tedy na financování zbrojní výroby, ať již přímo, nebo nepřímo).
Dalším způsobem pro financování schodku rozpočtu byly v roce 2024 REPO půjčky v objemu 4,5 bilionu rublů (což je 45 krát větší objem, než v jakém byly tyto půjčky udíleny před rokem 2022), kdy komerční banky provedly nákup ruských státních obligací v tomto objemu, přičemž prostředky k tomuto nákupu získaly díky půjčce od centrální banky. Finanční prostředky pro úhrady vojenských zakázek jsou tedy generovány za cenu růstu vnitřního zadlužení.
Vzhledem k takto vysokému objemu uvolňovaných finančních prostředků do ruské ekonomiky dochází nutnému růstu inflace, centrální banka předpokládá meziroční lednovou inflaci v Rusku na úrovní 10%, a pro únor odhaduje její vzrůst na 10,6%. Slibované snížení míry inflace na cílové 4% se tak ve výhledu centrální banky dále odsouvá, nyní se předpokládá že této hodnoty bude dosaženo až v průběhu roku 2026. Pro srovnání, objem peněz v ruské ekonomice roste sedmkrát rychleji, než jak je tomu v USA.
Současné posílení hodnoty rublu vůči ostatním měnám (dnes je kurz již pod hranicí 87 rublů za USD) je tak motivováno primárně politickými kroky a nemá žádnou oporu v reálném stavu ruské ekonomiky.
Dnešní Třešnička™ bude dnešní výrok Geronimo Trumpa:
“We want to work with Zelensky, and we will. He is the BEST President of Ukraine.” — Trump
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
Analýza 1100. dne ruské invaze na Ukrajinu 27.02.2025
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1100 #aktuvalka
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 7-02-2025/
(2 464 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 27. února vypustily ruské síly na Ukrajinu 166 úderných dronů Šahed a různých typů návnadových bezpilotních letounů. Podle velitelství ukrajinského letectva se protivzdušné obraně podařilo zneškodnit více než polovinu těchto cílů. K 09:00 bylo potvrzeno sestřelení 90 dronů Shahed a dalších UAV nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Černihivskou, Čerkaskou, Vinnyckou, Chmelnyckou, Kirovohradskou, Mykolajivskou a Oděskou oblastí. Dalších 72 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Ruský kanál Fighterbomber přiznal, že účinnost ruských naváděných bomb UMPK (modul pro přeměnu běžných leteckých pum na klouzavé zbraně) se v poslední době dramaticky snížila kvůli rozsáhlému použití elektronického boje (EW) na obou stranách. Podle něj se Ukrajincům podařilo vytvořit síť mobilních EW jednotek podél frontové linie, což fakticky znemožňuje využití satelitního navádění těchto bomb. Rusové sice nadále shazují až 130 těchto bomb denně, ale často zcela minou své cíle. Ruské velení se podle Fighterbomberu snaží „problém zamést pod koberec“ a udržovat dojem úspěšných náletů. Jako jedno z možných řešení navrhuje nasměrování úderů UMPK na pevné cíle hluboko v týlu, kde by EW nemělo takový vliv, případně použití masivních salv, kdy by množství shozených bomb mohlo kompenzovat sníženou přesnost. To však znamená zvýšenou spotřebu munice, která už nyní představuje rostoucí logistický problém.
Neplecha v Rusku: V Sudžanské oblasti nadále pokračují poziční boje. Ukrajinské síly se aktuálně snaží posílit své pozice v obci Malá Lokňa, avšak rotace jednotek a logistiku jim zde značně komplikuje intenzivní aktivita ruských dronů, které se dlouhodobě ukazují jako vážná hrozba pro ukrajinské operace v této oblasti.
Propagandista Anatolij Radov dnes na svém kanále shrnul poslední územní zisky ruských sil. Podle jeho informací bylo v nedávné době dobyto šest osad – Lebeděvka, Marjevka, Pogrebki, Orlovka, Nová Soročina a Nikolskij. Tyto informace byly potvrzeny i dalšími ruskými zdroji, avšak ukrajinské kanály se k nim zatím nevyjádřily.
Další ruský propagandista DnevnikDesantnika uvádí, že výsadkáři z Usurijsku a Tuly se pokoušejí prorazit z Kurské oblasti směrem k ukrajinským obcím Basovka-Novenkoje a Žuravka. Cílem těchto operací je přetnout důležitý zásobovací koridor vedoucí do Kurské oblasti. Pokud by se okupantům podařilo tento koridor narušit, znamenalo by to pro ukrajinské jednotky v oblasti vážné logistické problémy a mohlo by to vést k nutnosti ústupu z některých pozic.
Ukrajinské zdroje k situaci v Sudžanské oblasti nadále mlčí, což může naznačovat probíhající přesuny sil nebo snahu neprozrazovat taktické informace.
Podle jihokorejské zpravodajské služby (NIS) vyslala Severní Korea do Ruska další kontingent vojáků, přičemž celkový počet severokorejských sil nasazených na ruské straně může dosáhnout až 3 000 osob. NIS dále uvedla, že severokorejské jednotky jsou opět aktivní na kurské frontě, kde mohou být využívány buď jako pracovní síla, nebo v logistických a podpůrných rolích.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk pokračují ruské útoky v okolí vesnic Topoli u hranic s Ruskem a u Dvoričné. Okupanti se zde zároveň zaměřují na napadání ukrajinské logistiky pomocí dělostřelectva a dronů. Ve směru na Lyman probíhají poziční boje na severu a jihu Kruhljakivky, zatímco dál na jih se bojuje u Teren v Serebrjanském lese a u Bilohorivky. Přes intenzivní střety zůstává frontová linie beze změn.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru se ukrajinským obráncům podařilo dosáhnout drobných úspěchů na sídlišti Pyvničnyj na severu města. Situace je však nadále kritická, protože okupanti pokračují v intenzivních útocích na ukrajinské logistické trasy pomocí dronů a leteckých úderů. Ukrajinské drony provádějí protiútoky západně od areálu továrny na výrobu žáruvzdorných cihel, což naznačuje, že se okupanti pokoušejí prorazit hlouběji do města. Prozatím jsou však odráženi s těžkými ztrátami.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují těžké boje na severu města, kde se v předchozích dnech uskutečnily ukrajinské protiútoky. Střety se však odehrávají i na jihu města, zejména na sídlišti Zabalka, kde obránci nadále drží své pozice a brání dalšímu ruskému postupu.
Ve směru na Pokrovsk se bojuje v Lysyvce, Dačenském, Piščane a Kotlyne. Piščane je z části stále zemí nikoho, zatímco videa ukrajinských výsadkářů potvrzují, že okupanti byli z Kotlyne vytlačeni. S výjimkou areálu dolu Pokrovskaja je vesnice nyní plně pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil.
Dále na jih pokračují boje u Uspenivky, přičemž okupanti se snaží prorazit v Naděždince. Ruské jednotky zároveň vyvíjejí tlak na obránce v prostoru mezi Jasenovým a Andrijivkou. V centrální části Andrijivky se okupanti pokoušejí upevnit své pozice a pokračují v tlaku směrem na Preobraženku. Západně od Kurachového se bojuje na východním okraji Konstantinopilu, který je pod neustálým ostřelováním dronů a dělostřelectva.
U Veliké Novosilky ruské síly postoupily v polích jižně a jihovýchodně od Burlackého, čímž dále upevnily svou přítomnost v oblasti.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že během prvních jednání mezi americkou a ruskou delegací Spojené státy trvaly na tom, že spolupráce mezi oběma zeměmi nebude možná, dokud válka na Ukrajině neskončí. Prohlásil to v rozhovoru pro Fox News. „Rusům jsme to dali jasně najevo. Neprobíhala žádná jednání, neseděli jsme nad mapou a nekreslili čáry. Řekli jsme jim, že s nimi nemůžeme spolupracovat ekonomicky ani v jiných oblastech. Jsem si jistý, že oni by chtěli, ale to se nestane, dokud válka neskončí. To byla naše pozice,“ uvedl Rubio. Připustil, že USA nevědí, zda Rusové skutečně myslí ukončení války na Ukrajině vážně. Zároveň zdůraznil, že americký prezident Donald Trump „se nenechá zatáhnout do špatné dohody s nekonečnými jednáními“ a skutečně chce být „mírotvorcem“. „Řekli jsme jim: Chcete ukončit válku, nebo ji chcete vést dál? Pokud ji chcete ukončit, můžeme se bavit o tom, co to z jejich pohledu vyžaduje. […] Pokud budou trvat na nereálných požadavcích, pochopíme, že ve skutečnosti o ukončení války nestojí. Ale musíme tyto pozice otestovat,“ uvedl Rubio. Dále prohlásil, že „bezpečnostní záruky“ pro Ukrajinu v budoucnu by mohly spočívat v tom, že Spojené státy budou mít v zemi svůj vlastní strategický zájem. „Lidé používají termín ‚bezpečnostní záruky‘, ale Ukrajina potřebuje odstrašení. Musí být pro ostatní drahé ji v budoucnu napadnout. To je věc k debatě – nemusí jít jen o Spojené státy, zapojit by se mohli i Evropané,“ domnívá se ministr zahraničí.
Turecko, které má druhou největší armádu v NATO, je otevřené možnosti nasazení vlastních mírových sil na Ukrajině po skončení rusko-ukrajinské války. S odvoláním na své zdroje o tom píše Bloomberg.Podle dostupných informací turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již tuto otázku projednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Současně, jak Bloomberg uvádí, Turecko zdůraznilo, že se nezapojí do žádné mírové mise, pokud nebude plně účastno všech konzultací a příprav souvisejících s jejím vznikem. Podle zdrojů agentury zatím ruské ministerstvo zahraničí na tureckou iniciativu nereagovalo, ačkoli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva je proti rozmístění mírových sil na Ukrajině.
Ruský diktátor Vladimir Putin uvedl, že počáteční kontakty s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa dávají „určitou naději“. Podle něj Američané projevují „pragmatismus“. O tomto prohlášení informovala ruská propagandistická agentura TASS. Putin tvrdí, že Washington usiluje o obnovu mezistátních vztahů a „postupné řešení strategických problémů ve světové architektuře“. „Právě tyto problémy vyvolaly ukrajinskou a další regionální krize,“ prohlásil ruský vůdce. Dále uvedl, že „dnešní partneři“ ve Spojených státech projevují „pragmatismus a realistický pohled na věc“. „Odpoutávají se od mnoha stereotypů, takzvaných pravidel a mesiášských ideologických klišé svých předchůdců,“ dodal ruský plácal.
Dánsko oznámilo bezprecedentní investici 120 miliard dánských korun (16 miliard eur) do své obrany do roku 2033. Toto rozhodnutí je reakcí nejen na rostoucí hrozbu ze strany Ruska, ale také na nejistotu ohledně budoucí role USA v evropské bezpečnosti. Dánská zpravodajská služba varovala, že pokud by došlo ke zmrazení konfliktu na Ukrajině a země NATO neprovedly zásadní přezbrojení, Rusko by bylo schopné zahájit regionální válku v oblasti Baltského moře do dvou let a za pět let by mohlo vést rozsáhlé vojenské operace na evropském kontinentu. V reakci na to Kodaň urychlí posilování svých ozbrojených sil – speciální akcelerační fond ve výši 50 miliard korun bude v letech 2025–2026 financovat krátkodobé vojenské akvizice a posílení podpory Ukrajině. Dalších 70 miliard bude mezi lety 2027 a 2033 použito na modernizaci armády, nábor a rozvoj infrastruktury. Již v roce 2024 Dánsko investovalo miliardy do posílení své obrany, včetně nákupu bojových vozidel pěchoty CV90, systémů PVO a protiponorkových schopností. Součástí reforem je také restrukturalizace dánského ministerstva obrany s cílem urychlit nákupy vojenského materiálu.
Britský premiér Keir Starmer změnil svůj postoj k výdajům na obranu a oznámil, že Británie dosáhne cíle 2,5 % HDP na zbrojení již v roce 2027, namísto původně plánovaného roku 2030. Podle jeho slov půjde o „největší nepřetržitý nárůst výdajů na obranu od konce studené války“. Navýšení bude financováno především omezením rozpočtu na zahraniční pomoc, která se sníží z 0,5 % na 0,3 % HDP. Tento krok je překvapivý, protože ještě koncem ledna Starmer označoval vyšší výdaje na obranu za neúnosné kvůli finančním omezením země.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu oznámil rozsáhlé posílení vojenských kapacit francouzských ozbrojených sil. Klíčovými prvky rozšíření jsou dodatečné nákupy víceúčelových stíhaček Dassault Rafale, nové fregaty a širší nasazení systémů dronů a elektronického boje. Tento krok přichází v reakci na výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k aktualizaci strategické revize (RNS) z roku 2022 kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě. Macron rovněž zdůraznil nutnost zvýšení výdajů na obranu, které aktuálně tvoří přibližně 2,1 % HDP. Zatímco přesná výše navýšení zůstává nejasná, prezident nevyloučil ani možnost postupného růstu až na 5 % HDP.
Brusel stále otevřeněji hovoří o rozsáhlých investicích do evropského zbrojního průmyslu, přičemž tlak USA na co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině vedl k odvážnějším prohlášením evropských lídrů. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen se EU zaměří na klíčové oblasti, jako je integrovaná protivzdušná obrana, schopnosti hlubokých a přesných úderů, vývoj dronů a bezpilotních letounů, raket a munice a vojenské využití umělé inteligence. Detaily plánu budou projednány na dvou nadcházejících summitech – nejprve na jednání v Londýně, které následuje po setkání britského premiéra Keira Starmera s Donaldem Trumpem, a poté na summitu EU 6. března. Záměrem Bruselu je nejen zajistit potřeby Ukrajiny v případě omezení americké pomoci, ale také posílit evropskou obrannou autonomii. Hovořit o „evropské mobilizaci“ je možná předčasné, ale zjevně se chystají kroky, které mohou znamenat zásadní změnu v evropské bezpečnostní politice.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme jednu z taktik inverzního boje s inflací, jaká je v Rusku využívána již od počátku invaze na Ukrajinu. Ruská centrální banka informovala, že v posledních třech letech uvolnila do oběhu (tedy lidově řečeno vytiskla) 8,2 bilionu rublů, k čemuž je využívána následující procedura. Na pokyn ministerstva financí odkupuje centrální banka fyzické zlato nebo valuty z národního rezervního fondu a takto vygenerované prostředky jsou následně využívány zejména na kompenzaci rozpočtových schodků, a také jako subvence státním korporacím jak Rostech (tedy na financování zbrojní výroby, ať již přímo, nebo nepřímo).
Dalším způsobem pro financování schodku rozpočtu byly v roce 2024 REPO půjčky v objemu 4,5 bilionu rublů (což je 45 krát větší objem, než v jakém byly tyto půjčky udíleny před rokem 2022), kdy komerční banky provedly nákup ruských státních obligací v tomto objemu, přičemž prostředky k tomuto nákupu získaly díky půjčce od centrální banky. Finanční prostředky pro úhrady vojenských zakázek jsou tedy generovány za cenu růstu vnitřního zadlužení.
Vzhledem k takto vysokému objemu uvolňovaných finančních prostředků do ruské ekonomiky dochází nutnému růstu inflace, centrální banka předpokládá meziroční lednovou inflaci v Rusku na úrovní 10%, a pro únor odhaduje její vzrůst na 10,6%. Slibované snížení míry inflace na cílové 4% se tak ve výhledu centrální banky dále odsouvá, nyní se předpokládá že této hodnoty bude dosaženo až v průběhu roku 2026. Pro srovnání, objem peněz v ruské ekonomice roste sedmkrát rychleji, než jak je tomu v USA.
Současné posílení hodnoty rublu vůči ostatním měnám (dnes je kurz již pod hranicí 87 rublů za USD) je tak motivováno primárně politickými kroky a nemá žádnou oporu v reálném stavu ruské ekonomiky.
Dnešní Třešnička™ bude dnešní výrok Geronimo Trumpa:
“We want to work with Zelensky, and we will. He is the BEST President of Ukraine.” — Trump
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1101 #aktuvalka
Analýza 1101. dne ruské invaze na Ukrajinu 28.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 8-02-2025/
(2 692 slov, doba čtení 14 minut)
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se před kamerami v Oválné pracovně pohádal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a viceprezidentem J.D. Vancem. Spor vyvolal Vance, když začal poučovat, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou byla vyvolána příliš tvrdým postupem proti Putinovi a měla by být vyřešena “diplomatickou cestou”. Na to ukrajinský prezident odpověděl, že již například podepsal dohodu s Putinem za přítomnosti francouzského prezidenta a německého kancléře. Ta však nevedla k úspěchu a nebyla ze strany Ruska dodržena. Zelenskyj také uvedl, že pokud by byla mezi Ruskem a Ukrajinou podepsána špatná dohoda, Spojené státy to „pocítí“, i když jsou od světa oddělení oceány. Vance a Trump se v tu chvíli přehnaně rozčílili a odpověděli, že „jim bude skvěle“, přičemž dodali, že Zelenskyj nemá právo vnucovat svůj názor na to, jak se mají cítit Američané. Poté lídři zmínili bývalého amerického prezidenta Baracka Obamu v souvislosti s tím, že už za vlády Obamy bez mezinárodní reakce Rusko okupovalo Krym a další území Ukrajiny. Trump pak prohlásil, že Obama Ukrajině dal deky, zatímco Trump jí poskytl protitankové střely Javelin. Trump také opakovaně uvedl, že Zelenskyj „nemá žádné karty v ruce“, na což Zelenskyj odpověděl, že „nepřišel hrát karty“. Trump se nakonec uchýlil k faulu, že Ukrajina údajně neprojevuje vděčnost za poskytnutou pomoc a „projevuje neúctu“. Dále poznamenal: „Buď dohodu uzavřete, nebo od ní odejdete.“ Protože po této hádce byla tisková konference zrušena, není z ní zatím žádný oficiální výstup a jednání po opuštění ukrajinské delegace nepokračovala. Trump však na své síti Truth prohlásil, že ukrajinský prezident podle něj není připraven na mír. Trump uvedl, že on a Zelenskyj měli v Bílém domě “velmi smysluplné setkání”. Dále dodal, že se „dozvěděl mnoho věcí, které by nikdy nepochopil bez rozhovoru pod takovým tlakem a napětím.“ „Zjistil jsem, že prezident Zelenskyj není připraven na mír, pokud je do něj zapojena Amerika, protože se domnívá, že naše angažovanost mu poskytuje velkou výhodu při vyjednávání. Já nechci výhodu, já chci mír. V Oválné pracovně projevil neúctu k Spojeným státům. Může se vrátit, až bude připraven na mír,“ napsal Trump. Ukrajinský prezident na hádku v Bílém domě přímo nereagoval, ale na síti X poděkoval USA i jejímu prezidentovi, kongresu a lidu a dodal, že Ukrajina potřebuje a pracuje na spravedlivém a trvalém míru. Rok 2025; Ukrajina, země, která se postavila dvěma jaderným mocnostem!
V noci na 28. února vypustily ruské síly nad Ukrajinu 208 úderných dronů Shahed a různé typy návnadových bezpilotních letounů. Podle velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny se ukrajinské obraně podařilo sestřelit 107 z nich, zatímco dalších 97 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Cílem útoku byla energetická infrastruktura, obytná zástavba a civilní podniky. Zraněni byli dva lidé – žena a muž, poškozeno bylo přibližně 20 obytných domů. V Mykolajivské oblasti trosky sestřeleného dronu zasáhly výrobní podnik, kde vypukl požár, který poškodil sklad a nákladní vůz, další byl zcela zničen. Zranění zde hlášeni nejsou. V Záporoží zasáhl dron obytný dům, což způsobilo požár a zranění 82leté ženy, která byla převezena do nemocnice. Poškozeny byly i sousední budovy, uvedla Státní pohotovostní služba Ukrajiny.
Neplecha v Rusku: V Kurské oblasti pokračují ruské síly, podporované obrněnou technikou, v tlaku na obec Malá Lokňa. Útočí ze severu a západu směrem k několika osadám a zároveň se snaží postupovat z oblasti Sverdlikova ve směru na Novenkoje v Sumské oblasti.
Ruský propagandista DnevnikDesantnika uvádí, že jednotky 34. samostatné motostřelecké brigády se po obsazení Nové Soročiny přeskupují s cílem zahájit bojové operace proti sousední Staré Soročině. Podle jeho tvrzení Ukrajinci do oblasti přesouvají rezervy, avšak tato informace nebyla potvrzena žádnými ukrajinskými zdroji. Zároveň dodává, že plány na dobytí Malé Lokně jsou již v pohybu.
Celková situace na kurské frontě se pro rusy značně komplikuje. Od 5. ledna ukrajinské síly aktivně ostřelují logistické trasy, což výrazně zhoršuje zásobování munice a rotaci ruských jednotek. Ruské zdroje si stěžují na nedostatek přepravních prostředků, protože dodávky ničí ukrajinské FPV drony, které zde operují v počtu 8–10 dobře vycvičených jednotek. Ruské síly zároveň přiznávají, že mnoho jejich vozidel bylo zničeno právě při pokusech o zásobování frontové linie, což výrazně oslabuje schopnost ruské pěchoty udržet iniciativu.
Podle ukrajinských zdrojů se ruské jednotky v Kurské oblasti nacházejí pod značným tlakem, a pokud se situace v příštích týdnech nezmění, může pro okupanty vzniknout velice nepříznivý scénář.
Charkovská situace je i dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk pokračují poziční boje v okolí vesnice Dvoričná. Ve směru na Lyman dochází k intenzivním střetům na jihu Kruhljakivky a dále na jih v Serebrjanském lese a u Bilohorivky. Celkově zde frontová linie zůstává stabilní, bez zásadních změn.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují tvrdé boje na sídlišti Novopivničnyj na severu města i v okolí místní nemocnice na jihu. Situace se zde výrazně nezměnila, okupanti se i nadále pokoušejí tlačit ve směru na vesnice Ševčenko a Stupočky, avšak ukrajinské obranné linie zatím drží.
Doněcká fronta: V Torecku probíhají boje uvnitř města, přičemž videa z oblasti ukazují ruské dělostřelectvo ostřelující ukrajinské pozice v panelovém domě na ulici Družby. Situace je zde extrémně nepřehledná – střety pokračují podél ulic Hruševského a Doněcké, přičemž obránci provádějí protiútoky i v jižní části města. Jak jsme již dříve uváděli, obě strany zde provádějí rozsáhlé rotace jednotek. Na ruské straně byla 132. samostatná gardová motostřelecká brigáda nahrazena 103. motostřeleckým a 163. gardovým tankovým plukem z 150. gardové motostřelecké divize. Ukrajinci mezitím vyměnili bojovníky útočné brigády Ljut – v Torecku nyní působí útočný prapor Dnipro-1, který nahradil luhanský útočný prapor stejné brigády. Kromě policistů zde proběhla i rotace „kyborgů“ z 93. samostatné mechanizované brigády, konkrétně byl v Torecku 2. mechanizovaný prapor vystřídán 1. mechanizovaným praporem.
Ve směru na Pokrovsk nebylo hlášeno mnoho nových událostí. Severovýchodně od Kotlyne se ukrajinským silám podařilo zajmout několik ruských vojáků. Z oblastí Dačenského, Piščaného a Udačného nepřišly žádné nové informace.
Jižně od Pokrovsku okupanti pokračují v tlaku mezi Uspenivkou a Naděždinkou, ale zatím bez viditelných úspěchů. Rusové zároveň tlačí na Preobraženku ze dvou směrů – ze severu od Naděždinky a z jihu od Záporžiji. I přes těžké ztráty se okupantům daří velice pomalu postupovat. Jižněji se bojuje o Andrijivku, ale zde jsme nezaznamenali žádné zásadní změny.
Západně od Kurachového pokračuje ruský tlak na Konstantynopil. Ukrajinští obránci popisují situaci jako velice obtížnou, na některých místech se okupantům dokonce daří postupovat. Rusové rovněž zahájili útok jižně pod Konstantynopilem ve směru na Rozlyv. Objevují se náznaky, že mohli proniknout až do vesnice, ale zatím pro to neexistují jasné důkazy.
Ve směru Burlacké okupanti postoupili a ovládli většinu vesnice, přičemž dosáhli východního okraje Privilne. Tato oblast má sice poměrně dobře vybudované opevnění, ale Ukrajinci zde nemají dostatečné síly, aby ho efektivně bránili.
Jižní fronta je dnes beze změn.
Chersonská fronta: 26. února 2025 kolem 22:00 byl v oblasti vesnice Ivanivka proveden úder na předsunuté velení 14. armádního sboru ozbrojených sil Ruské federace. Útok provedli zpravodajci z oddělení aktivních operací Hlavního zpravodajského ředitelství ukrajinského ministerstva obrany (HUR MO). K likvidaci cíle využili bojový dron, který shodil výbušnou nálož přímo na velitelský bod okupantů.
Diplomatické a politické události:
Polský premiér Donald Tusk a francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřili podporu Ukrajině poté, co její lídr Volodymyr Zelenskyj měl konflikt s Donaldem Trumpem. Tusk na své stránce na X napsal: „Drahý Volodymyre Zelenskyji, drazí ukrajinští přátelé, nejste sami.“ Macron zase zdůraznil: „Rusko je agresor, Ukrajina je oběť, musíme respektovat ty, kteří bojují od samého začátku.“ Zelenského podpořili i další evropští a američtí politici. Například demokratický senátor Adam Schiff napsal: „Dnes se v Oválné pracovně setkal hrdina se zbabělcem. A až schůzka skončí, hrdina se vrátí domů na Ukrajinu.“ Šéf německé delegace v Parlamentním shromáždění NATO a místopředseda frakce CDU v Bundestagu Johann Wadephul označil Trumpův přístup k Zelenskému za „bodnutí do zad“ a zdůraznil: „Svobodná Evropa Ukrajinu nezradí!“ Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer se rovněž postavil na stranu Zelenského a prohlásil, že Trump a Vance „dělají za Putinova špinavou práci.“
Protože prezident Volodymyr Zelenskyj opustil Bílý dům předčasně, nebyla podepsána dohoda o nerostných surovinách. O tom informuje například The Washington Post. Nejprve korespondent WP Michael Birnbaum uvedl, že stál poblíž západního křídla, kam dorazil Zelenského obrněný SUV, a očekával, že setkání lídrů skončí bez tiskové konference. Později další korespondentka WP Natalie Ellison s odkazem na nejmenovaného vysokého představitele potvrdila, že Bílý dům zrušil plánovanou společnou tiskovou konferenci. Podle publikace Trump požádal Zelenského, aby po napjatém setkání v Oválné pracovně opustil Bílý dům.
Historik Timothy Snyder, specializující se na dějiny východní Evropy, podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho sporu s americkým protějškem Donaldem Trumpem. O tom napsal na platformě X. Podle Snydera se Trump a americký viceprezident J.D. Vance chovají, jako by problémem bylo to, že se Ukrajina brání ruské invazi. „Problémem je pokračující ruská invaze. Pokud chtějí využít americkou sílu k zastavení války, ať ji použijí proti agresorovi,“ zdůraznil historik. Snyder také dodal, že „kruté zacházení s obětí války neukončí útočnou válku“. Později pak ještě napsal, že “vzhledem k tomu, že Trumpovi lidé neudělali nic, aby přiměli Rusko k ukončení války, je spravedlivé dojít k závěru, že celá myšlenka usilovat o mír byla jen záminkou k obnovení vztahů s Ruskem.”
Síť telegramových kanálů napojených na Rusko, nabízí obyvatelům Spojeného království kryptoměnové odměny za protimuslimský vandalismus. Píše o tom The Guardian s odkazem na výzkum organizace Hope Not Hate, která se zabývá ochranou lidských práv. Na napojení těchto kanálů na Rusko upozornily také organizace Community Security Trust a Tell Mama, monitorující zločiny z nenávisti vůči židovským a muslimským komunitám. Tyto kanály už byly spojeny se skutečnými vandalskými činy – na začátku února se na mešitách a školách ve východním a jižním Londýně objevily islamofobní graffiti. Policie tyto incidenty vyšetřuje. Britští ochránci lidských práv jsou obzvláště znepokojeni tím, že se výzvy k malování graffiti postupně změnily na otevřené podněcování k útokům noži. Materiály o činnosti této sítě byly již předány britské protiteroristické jednotce a ministerstvu vnitra. Podle zprávy členové těchto skupin šíří návody na výrobu výbušnin a plány pro tisk zbraní na 3D tiskárnách. V britských městech se navíc objevily plakáty s QR kódy, které vedou na tyto telegramové kanály. V některých skupinách se diskutovalo o „masovém pálení Koránu“ a sdílely se videa žhářských útoků, útoků kyselinou a testování improvizovaných výbušných zařízení. Organizátoři této sítě dokonce nabízeli finanční odměny za vandalské činy nebo útoky na policejní vozy. V jednom příspěvku stálo: „Osoba, která vytvoří nejkrásnější graffiti na mešitě, obdrží 100 liber v jakékoli kryptoměně.“ Britské ministerstvo vnitra označilo tyto hrozby za vážné riziko pro národní bezpečnost a uvedlo, že proti nim hodlá bojovat. V důsledku toho bude posílena online kontrola podobného obsahu.
Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že jeho země je připravena vyslat vlastní pozemní jednotky a letectvo na Ukrajinu, aby pomohla dosáhnout míru. Starmer zároveň zdůraznil, že nelze dosáhnout míru, který by „odměnil agresora“. „Nedovolíme Putinovi, aby měl možnost tuto válku znovu rozpoutat. Evropští lídři nás v tom podporují. Musím říct, že jsme připraveni udělat vše, včetně nasazení našich vojáků jako mírových jednotek, protože to je jediná cesta k míru,“ prohlásil Starmer. Také dodal, že Spojené království je připraveno zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině „jako nikdy předtím“.
Irský premiér Micheál Martin prohlásil, že jeho země je připravena poskytnout Ukrajině další pomoc, včetně vyslání mírových jednotek. Martin zdůraznil, že bude prosazovat urychlení vstupu Ukrajiny do Evropské unie, přičemž poznamenal, že „jde o prioritu, která sama o sobě poskytuje určité bezpečnostní záruky“ pro Ukrajinu. Zároveň však přijetí do EU přinese Ukrajině významné ekonomické příležitosti do budoucna. „Diskutovali jsme o finanční podpoře Irska pro Ukrajinu. Vysvětlil jsem, že naše závazky v rámci Evropského mírového fondu byly zmařeny rozhodnutím Maďarska vetovat nasazení prostředků fondu,“ uvedl Martin.
Spojené státy prodloužily sankce proti Rusku, které byly uvaleny kvůli jeho invazi na Ukrajinu, o další rok, s platností od 28. února. Toto rozhodnutí je uvedeno v dokumentu Bílého domu, který byl předložen Federálnímu registru USA. V dekretu se uvádí, že ruská politika vůči Ukrajině „podkopává demokratické procesy, ohrožuje mír, bezpečnost, stabilitu, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na ruskou logistiku, a konkrétně její potíže, které jsou způsobené jak potížemi RŽD (Ruské železnice), tak i regulačními opatřeními centrální banky a v neposlední řadě i odlivem personálu do armády a zbrojního průmyslu. Téměř každá třetí ruská logistická společnost se nyní nachází na hranici bankrotu, což podle agentury Izvestija vyvolalo znepokojení napříč celou ekonomikou.
Podle ruských analytiků, kteří jsou zaměřeni na tento sektor, lze za stávajících podmínek očekávat krach přibližně 30% společností zajišťující logistiku, což se podle nich projeví ve zdražení služeb o nejméně 25% a celkový propad logistických služeb na úroveň před dvaceti lety. Zástupci tohoto sektoru kvůli tomu apelují u premiéra Michaila Mišustina, aby ruská vláda schválila širokou podporu přepravním společnostem a zabránila takovémuto propadu ruské logistiky.
Již v roce 2024 došlo ke zvýšení nákladů na logistiku o přibližně 12%, na čemž se podílel vzrůst plateb za leasing o průměrně 27%, a recyklační poplatek při zákupu nových automobilů, který by zvýšen o 80%. Soušasně vzhledem k celkovému zpomalování ruské ekonomiky klesá i poptávka po službách přepravních společností v Rusku, index A-TRACKS ukazující poptávku v tomto sektoru meziročně klesl o 114 bodů, a nachází se v současnosti na úrovni o 77 bodů nižší, než na jaké byl v pandemickém roce 2020 (kdy došlo k celosvětovému výraznému zpomalení ekonomiky).
Přičemž tento pokles se týká jak železniční, tak i silniční přepravy v civilních sektorech ruské ekonomiky. Logistika vyčleněná pro potřeby armády se vzhledem k nucené akvizici jak personálu, tak i přepravních prostředků udržuje na stabilní úrovni, avšak pokles v objemu civilní přepravy dobře ukazuje propad této části ruské ekonomiky.
Dnešní Třešnička™ bude nový level hipomobilního green dealu pro 19. století, ve kterém Rusko zamrzlo. Jistě jste všichni v nejrůznějších zprávách slyšeli, jak se Rusku zejména díky sankcím nebývale daří. Nuže, úspěchy ruské armádní logistiky dosáhly již takových výšin, že jim to tam musí pořádně klapat. A ne, nemluvíme o koních – ruským jednotkám byly rozkázány osli. Osli, kteří už několik týdnů „slouží“ v ruských jednotkách (a tentokrát výjimečně nemluvíme o tamních generálech), byli vojákům nařízeni k pořízení. Ovšem ne ze státního rozpočtu – ten už padl na erární Jachtu Pro Potřebné™. Místo toho si mají vojáci své čtyřnohé druhy koupit z vlastních kapes, a to za kulantních 40 000 rublů. Výdaj vyvolal u mnoha z dotčených vojáků mrzení, nicméně lze říci, že pro ty co vstoupili do ruské armády dobrovolně je to podle hesla svůj ke svému. Í-ÁÁ.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1101 #aktuvalka
Analýza 1101. dne ruské invaze na Ukrajinu 28.02.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 8-02-2025/
(2 692 slov, doba čtení 14 minut)
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se před kamerami v Oválné pracovně pohádal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a viceprezidentem J.D. Vancem. Spor vyvolal Vance, když začal poučovat, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou byla vyvolána příliš tvrdým postupem proti Putinovi a měla by být vyřešena “diplomatickou cestou”. Na to ukrajinský prezident odpověděl, že již například podepsal dohodu s Putinem za přítomnosti francouzského prezidenta a německého kancléře. Ta však nevedla k úspěchu a nebyla ze strany Ruska dodržena. Zelenskyj také uvedl, že pokud by byla mezi Ruskem a Ukrajinou podepsána špatná dohoda, Spojené státy to „pocítí“, i když jsou od světa oddělení oceány. Vance a Trump se v tu chvíli přehnaně rozčílili a odpověděli, že „jim bude skvěle“, přičemž dodali, že Zelenskyj nemá právo vnucovat svůj názor na to, jak se mají cítit Američané. Poté lídři zmínili bývalého amerického prezidenta Baracka Obamu v souvislosti s tím, že už za vlády Obamy bez mezinárodní reakce Rusko okupovalo Krym a další území Ukrajiny. Trump pak prohlásil, že Obama Ukrajině dal deky, zatímco Trump jí poskytl protitankové střely Javelin. Trump také opakovaně uvedl, že Zelenskyj „nemá žádné karty v ruce“, na což Zelenskyj odpověděl, že „nepřišel hrát karty“. Trump se nakonec uchýlil k faulu, že Ukrajina údajně neprojevuje vděčnost za poskytnutou pomoc a „projevuje neúctu“. Dále poznamenal: „Buď dohodu uzavřete, nebo od ní odejdete.“ Protože po této hádce byla tisková konference zrušena, není z ní zatím žádný oficiální výstup a jednání po opuštění ukrajinské delegace nepokračovala. Trump však na své síti Truth prohlásil, že ukrajinský prezident podle něj není připraven na mír. Trump uvedl, že on a Zelenskyj měli v Bílém domě “velmi smysluplné setkání”. Dále dodal, že se „dozvěděl mnoho věcí, které by nikdy nepochopil bez rozhovoru pod takovým tlakem a napětím.“ „Zjistil jsem, že prezident Zelenskyj není připraven na mír, pokud je do něj zapojena Amerika, protože se domnívá, že naše angažovanost mu poskytuje velkou výhodu při vyjednávání. Já nechci výhodu, já chci mír. V Oválné pracovně projevil neúctu k Spojeným státům. Může se vrátit, až bude připraven na mír,“ napsal Trump. Ukrajinský prezident na hádku v Bílém domě přímo nereagoval, ale na síti X poděkoval USA i jejímu prezidentovi, kongresu a lidu a dodal, že Ukrajina potřebuje a pracuje na spravedlivém a trvalém míru. Rok 2025; Ukrajina, země, která se postavila dvěma jaderným mocnostem!
V noci na 28. února vypustily ruské síly nad Ukrajinu 208 úderných dronů Shahed a různé typy návnadových bezpilotních letounů. Podle velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny se ukrajinské obraně podařilo sestřelit 107 z nich, zatímco dalších 97 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Cílem útoku byla energetická infrastruktura, obytná zástavba a civilní podniky. Zraněni byli dva lidé – žena a muž, poškozeno bylo přibližně 20 obytných domů. V Mykolajivské oblasti trosky sestřeleného dronu zasáhly výrobní podnik, kde vypukl požár, který poškodil sklad a nákladní vůz, další byl zcela zničen. Zranění zde hlášeni nejsou. V Záporoží zasáhl dron obytný dům, což způsobilo požár a zranění 82leté ženy, která byla převezena do nemocnice. Poškozeny byly i sousední budovy, uvedla Státní pohotovostní služba Ukrajiny.
Neplecha v Rusku: V Kurské oblasti pokračují ruské síly, podporované obrněnou technikou, v tlaku na obec Malá Lokňa. Útočí ze severu a západu směrem k několika osadám a zároveň se snaží postupovat z oblasti Sverdlikova ve směru na Novenkoje v Sumské oblasti.
Ruský propagandista DnevnikDesantnika uvádí, že jednotky 34. samostatné motostřelecké brigády se po obsazení Nové Soročiny přeskupují s cílem zahájit bojové operace proti sousední Staré Soročině. Podle jeho tvrzení Ukrajinci do oblasti přesouvají rezervy, avšak tato informace nebyla potvrzena žádnými ukrajinskými zdroji. Zároveň dodává, že plány na dobytí Malé Lokně jsou již v pohybu.
Celková situace na kurské frontě se pro rusy značně komplikuje. Od 5. ledna ukrajinské síly aktivně ostřelují logistické trasy, což výrazně zhoršuje zásobování munice a rotaci ruských jednotek. Ruské zdroje si stěžují na nedostatek přepravních prostředků, protože dodávky ničí ukrajinské FPV drony, které zde operují v počtu 8–10 dobře vycvičených jednotek. Ruské síly zároveň přiznávají, že mnoho jejich vozidel bylo zničeno právě při pokusech o zásobování frontové linie, což výrazně oslabuje schopnost ruské pěchoty udržet iniciativu.
Podle ukrajinských zdrojů se ruské jednotky v Kurské oblasti nacházejí pod značným tlakem, a pokud se situace v příštích týdnech nezmění, může pro okupanty vzniknout velice nepříznivý scénář.
Charkovská situace je i dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk pokračují poziční boje v okolí vesnice Dvoričná. Ve směru na Lyman dochází k intenzivním střetům na jihu Kruhljakivky a dále na jih v Serebrjanském lese a u Bilohorivky. Celkově zde frontová linie zůstává stabilní, bez zásadních změn.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují tvrdé boje na sídlišti Novopivničnyj na severu města i v okolí místní nemocnice na jihu. Situace se zde výrazně nezměnila, okupanti se i nadále pokoušejí tlačit ve směru na vesnice Ševčenko a Stupočky, avšak ukrajinské obranné linie zatím drží.
Doněcká fronta: V Torecku probíhají boje uvnitř města, přičemž videa z oblasti ukazují ruské dělostřelectvo ostřelující ukrajinské pozice v panelovém domě na ulici Družby. Situace je zde extrémně nepřehledná – střety pokračují podél ulic Hruševského a Doněcké, přičemž obránci provádějí protiútoky i v jižní části města. Jak jsme již dříve uváděli, obě strany zde provádějí rozsáhlé rotace jednotek. Na ruské straně byla 132. samostatná gardová motostřelecká brigáda nahrazena 103. motostřeleckým a 163. gardovým tankovým plukem z 150. gardové motostřelecké divize. Ukrajinci mezitím vyměnili bojovníky útočné brigády Ljut – v Torecku nyní působí útočný prapor Dnipro-1, který nahradil luhanský útočný prapor stejné brigády. Kromě policistů zde proběhla i rotace „kyborgů“ z 93. samostatné mechanizované brigády, konkrétně byl v Torecku 2. mechanizovaný prapor vystřídán 1. mechanizovaným praporem.
Ve směru na Pokrovsk nebylo hlášeno mnoho nových událostí. Severovýchodně od Kotlyne se ukrajinským silám podařilo zajmout několik ruských vojáků. Z oblastí Dačenského, Piščaného a Udačného nepřišly žádné nové informace.
Jižně od Pokrovsku okupanti pokračují v tlaku mezi Uspenivkou a Naděždinkou, ale zatím bez viditelných úspěchů. Rusové zároveň tlačí na Preobraženku ze dvou směrů – ze severu od Naděždinky a z jihu od Záporžiji. I přes těžké ztráty se okupantům daří velice pomalu postupovat. Jižněji se bojuje o Andrijivku, ale zde jsme nezaznamenali žádné zásadní změny.
Západně od Kurachového pokračuje ruský tlak na Konstantynopil. Ukrajinští obránci popisují situaci jako velice obtížnou, na některých místech se okupantům dokonce daří postupovat. Rusové rovněž zahájili útok jižně pod Konstantynopilem ve směru na Rozlyv. Objevují se náznaky, že mohli proniknout až do vesnice, ale zatím pro to neexistují jasné důkazy.
Ve směru Burlacké okupanti postoupili a ovládli většinu vesnice, přičemž dosáhli východního okraje Privilne. Tato oblast má sice poměrně dobře vybudované opevnění, ale Ukrajinci zde nemají dostatečné síly, aby ho efektivně bránili.
Jižní fronta je dnes beze změn.
Chersonská fronta: 26. února 2025 kolem 22:00 byl v oblasti vesnice Ivanivka proveden úder na předsunuté velení 14. armádního sboru ozbrojených sil Ruské federace. Útok provedli zpravodajci z oddělení aktivních operací Hlavního zpravodajského ředitelství ukrajinského ministerstva obrany (HUR MO). K likvidaci cíle využili bojový dron, který shodil výbušnou nálož přímo na velitelský bod okupantů.
Diplomatické a politické události:
Polský premiér Donald Tusk a francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřili podporu Ukrajině poté, co její lídr Volodymyr Zelenskyj měl konflikt s Donaldem Trumpem. Tusk na své stránce na X napsal: „Drahý Volodymyre Zelenskyji, drazí ukrajinští přátelé, nejste sami.“ Macron zase zdůraznil: „Rusko je agresor, Ukrajina je oběť, musíme respektovat ty, kteří bojují od samého začátku.“ Zelenského podpořili i další evropští a američtí politici. Například demokratický senátor Adam Schiff napsal: „Dnes se v Oválné pracovně setkal hrdina se zbabělcem. A až schůzka skončí, hrdina se vrátí domů na Ukrajinu.“ Šéf německé delegace v Parlamentním shromáždění NATO a místopředseda frakce CDU v Bundestagu Johann Wadephul označil Trumpův přístup k Zelenskému za „bodnutí do zad“ a zdůraznil: „Svobodná Evropa Ukrajinu nezradí!“ Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer se rovněž postavil na stranu Zelenského a prohlásil, že Trump a Vance „dělají za Putinova špinavou práci.“
Protože prezident Volodymyr Zelenskyj opustil Bílý dům předčasně, nebyla podepsána dohoda o nerostných surovinách. O tom informuje například The Washington Post. Nejprve korespondent WP Michael Birnbaum uvedl, že stál poblíž západního křídla, kam dorazil Zelenského obrněný SUV, a očekával, že setkání lídrů skončí bez tiskové konference. Později další korespondentka WP Natalie Ellison s odkazem na nejmenovaného vysokého představitele potvrdila, že Bílý dům zrušil plánovanou společnou tiskovou konferenci. Podle publikace Trump požádal Zelenského, aby po napjatém setkání v Oválné pracovně opustil Bílý dům.
Historik Timothy Snyder, specializující se na dějiny východní Evropy, podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho sporu s americkým protějškem Donaldem Trumpem. O tom napsal na platformě X. Podle Snydera se Trump a americký viceprezident J.D. Vance chovají, jako by problémem bylo to, že se Ukrajina brání ruské invazi. „Problémem je pokračující ruská invaze. Pokud chtějí využít americkou sílu k zastavení války, ať ji použijí proti agresorovi,“ zdůraznil historik. Snyder také dodal, že „kruté zacházení s obětí války neukončí útočnou válku“. Později pak ještě napsal, že “vzhledem k tomu, že Trumpovi lidé neudělali nic, aby přiměli Rusko k ukončení války, je spravedlivé dojít k závěru, že celá myšlenka usilovat o mír byla jen záminkou k obnovení vztahů s Ruskem.”
Síť telegramových kanálů napojených na Rusko, nabízí obyvatelům Spojeného království kryptoměnové odměny za protimuslimský vandalismus. Píše o tom The Guardian s odkazem na výzkum organizace Hope Not Hate, která se zabývá ochranou lidských práv. Na napojení těchto kanálů na Rusko upozornily také organizace Community Security Trust a Tell Mama, monitorující zločiny z nenávisti vůči židovským a muslimským komunitám. Tyto kanály už byly spojeny se skutečnými vandalskými činy – na začátku února se na mešitách a školách ve východním a jižním Londýně objevily islamofobní graffiti. Policie tyto incidenty vyšetřuje. Britští ochránci lidských práv jsou obzvláště znepokojeni tím, že se výzvy k malování graffiti postupně změnily na otevřené podněcování k útokům noži. Materiály o činnosti této sítě byly již předány britské protiteroristické jednotce a ministerstvu vnitra. Podle zprávy členové těchto skupin šíří návody na výrobu výbušnin a plány pro tisk zbraní na 3D tiskárnách. V britských městech se navíc objevily plakáty s QR kódy, které vedou na tyto telegramové kanály. V některých skupinách se diskutovalo o „masovém pálení Koránu“ a sdílely se videa žhářských útoků, útoků kyselinou a testování improvizovaných výbušných zařízení. Organizátoři této sítě dokonce nabízeli finanční odměny za vandalské činy nebo útoky na policejní vozy. V jednom příspěvku stálo: „Osoba, která vytvoří nejkrásnější graffiti na mešitě, obdrží 100 liber v jakékoli kryptoměně.“ Britské ministerstvo vnitra označilo tyto hrozby za vážné riziko pro národní bezpečnost a uvedlo, že proti nim hodlá bojovat. V důsledku toho bude posílena online kontrola podobného obsahu.
Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že jeho země je připravena vyslat vlastní pozemní jednotky a letectvo na Ukrajinu, aby pomohla dosáhnout míru. Starmer zároveň zdůraznil, že nelze dosáhnout míru, který by „odměnil agresora“. „Nedovolíme Putinovi, aby měl možnost tuto válku znovu rozpoutat. Evropští lídři nás v tom podporují. Musím říct, že jsme připraveni udělat vše, včetně nasazení našich vojáků jako mírových jednotek, protože to je jediná cesta k míru,“ prohlásil Starmer. Také dodal, že Spojené království je připraveno zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině „jako nikdy předtím“.
Irský premiér Micheál Martin prohlásil, že jeho země je připravena poskytnout Ukrajině další pomoc, včetně vyslání mírových jednotek. Martin zdůraznil, že bude prosazovat urychlení vstupu Ukrajiny do Evropské unie, přičemž poznamenal, že „jde o prioritu, která sama o sobě poskytuje určité bezpečnostní záruky“ pro Ukrajinu. Zároveň však přijetí do EU přinese Ukrajině významné ekonomické příležitosti do budoucna. „Diskutovali jsme o finanční podpoře Irska pro Ukrajinu. Vysvětlil jsem, že naše závazky v rámci Evropského mírového fondu byly zmařeny rozhodnutím Maďarska vetovat nasazení prostředků fondu,“ uvedl Martin.
Spojené státy prodloužily sankce proti Rusku, které byly uvaleny kvůli jeho invazi na Ukrajinu, o další rok, s platností od 28. února. Toto rozhodnutí je uvedeno v dokumentu Bílého domu, který byl předložen Federálnímu registru USA. V dekretu se uvádí, že ruská politika vůči Ukrajině „podkopává demokratické procesy, ohrožuje mír, bezpečnost, stabilitu, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na ruskou logistiku, a konkrétně její potíže, které jsou způsobené jak potížemi RŽD (Ruské železnice), tak i regulačními opatřeními centrální banky a v neposlední řadě i odlivem personálu do armády a zbrojního průmyslu. Téměř každá třetí ruská logistická společnost se nyní nachází na hranici bankrotu, což podle agentury Izvestija vyvolalo znepokojení napříč celou ekonomikou.
Podle ruských analytiků, kteří jsou zaměřeni na tento sektor, lze za stávajících podmínek očekávat krach přibližně 30% společností zajišťující logistiku, což se podle nich projeví ve zdražení služeb o nejméně 25% a celkový propad logistických služeb na úroveň před dvaceti lety. Zástupci tohoto sektoru kvůli tomu apelují u premiéra Michaila Mišustina, aby ruská vláda schválila širokou podporu přepravním společnostem a zabránila takovémuto propadu ruské logistiky.
Již v roce 2024 došlo ke zvýšení nákladů na logistiku o přibližně 12%, na čemž se podílel vzrůst plateb za leasing o průměrně 27%, a recyklační poplatek při zákupu nových automobilů, který by zvýšen o 80%. Soušasně vzhledem k celkovému zpomalování ruské ekonomiky klesá i poptávka po službách přepravních společností v Rusku, index A-TRACKS ukazující poptávku v tomto sektoru meziročně klesl o 114 bodů, a nachází se v současnosti na úrovni o 77 bodů nižší, než na jaké byl v pandemickém roce 2020 (kdy došlo k celosvětovému výraznému zpomalení ekonomiky).
Přičemž tento pokles se týká jak železniční, tak i silniční přepravy v civilních sektorech ruské ekonomiky. Logistika vyčleněná pro potřeby armády se vzhledem k nucené akvizici jak personálu, tak i přepravních prostředků udržuje na stabilní úrovni, avšak pokles v objemu civilní přepravy dobře ukazuje propad této části ruské ekonomiky.
Dnešní Třešnička™ bude nový level hipomobilního green dealu pro 19. století, ve kterém Rusko zamrzlo. Jistě jste všichni v nejrůznějších zprávách slyšeli, jak se Rusku zejména díky sankcím nebývale daří. Nuže, úspěchy ruské armádní logistiky dosáhly již takových výšin, že jim to tam musí pořádně klapat. A ne, nemluvíme o koních – ruským jednotkám byly rozkázány osli. Osli, kteří už několik týdnů „slouží“ v ruských jednotkách (a tentokrát výjimečně nemluvíme o tamních generálech), byli vojákům nařízeni k pořízení. Ovšem ne ze státního rozpočtu – ten už padl na erární Jachtu Pro Potřebné™. Místo toho si mají vojáci své čtyřnohé druhy koupit z vlastních kapes, a to za kulantních 40 000 rublů. Výdaj vyvolal u mnoha z dotčených vojáků mrzení, nicméně lze říci, že pro ty co vstoupili do ruské armády dobrovolně je to podle hesla svůj ke svému. Í-ÁÁ.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1102 #aktuvalka
Analýza 1102. dne ruské invaze na Ukrajinu 01.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 1-03-2025/
(1 743 slov, doba čtení 9 minut)
Od večera 28. února a během noci na 1. března vypustila ruská armáda nad Ukrajinu 154 úderných dronů Šahed a různé typy návnadových bezpilotních letounů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 08:30 potvrzeno sestřelení 103 dronů, zatímco dalších 51 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Ruské útoky zasáhly Charkovskou, Oděskou, Sumskou, Černihivskou, Čerkaskou a Kyjevskou oblast.
Neplecha v Rusku: V Sudžanské oblasti pokračují intenzivní pozemní boje. Ruské zdroje hlásí ostřelování techniky AFU při ústupu směrem na Novenkoje, které leží na demarkační linii mezi Ruskem a Ukrajinou.
Podle milblogera Majakovského dnes ruské jednotky podnikly sérii neúspěšných útoků ve směru na vesnici Malá Lokňa.
Ruští vojáci si stěžují na vysoké ztráty v důsledku neustálého tlaku na ukrajinské jednotky. Ačkoliv se rusům daří postupovat, silnice v týlu jsou ucpané zničenými vozidly. Velení se údajně nezajímá, jak se jednotky přes tyto bariéry dostanou na stanovené pozice.
Ruské letectvo dnes shodilo leteckou pumu FAB-3000 na budovu lihovaru ve městě Guevo, které se snaží dobýt 177. gardový námořní pluk. Vzhledem k tomu, že na stejný cíl byla shozena již druhá FAB-3000, lze předpokládat, že ukrajinské pozice v oblasti jsou pevnější, než Rusové původně přiznávali.
Ukrajinský milbloger Petrenko informuje, že ruské jednotky postoupily východně od Nikolajeva-Darjina a západně od Sverdlikova v oblasti široké až 8,15 kilometru. Boje pokračují ve směru na Žuravku, Novenkoje a Lebedivku.
Kanál 47. brigády Magura uvedl, že dnes ukrajinské dělostřelectvo použilo kazetovou munici k precizním úderům na ruské pozice.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Na této části fronty jsme nezaznamenali žádný zásadní vývoj. Boje a vzájemné ostřelování pokračují v okolí Dvoričné, Kruhljakivky, Teren a v Serebrjanském lese. Situace zůstává beze změn.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné výrazné změny, ale podle útoků ruských dronů na ukrajinské pozice na sídlišti Novopyvničnyj se zdá, že ukrajinské síly zde lehce postoupily. Okupanti se stále snaží zatlačit obránce zpět, ale prozatím bez výrazného úspěchu.
Doněcká fronta: Ukrajinské síly pokračují v pronikání do Torecku, kde stále probíhají těžké boje s Rusy. Kromě toho Ukrajinci podnikli protiútok ve Ščerbynivce a vytlačili okupanty z několika pozic v této vesnici.
Ve směru na Pokrovsk jsme nezaznamenali žádné změny, ale boje pokračují na stejných místech jako v předchozích dnech. Jižně od Pokrovsku se okupanti snaží tlačit mezi Uspenivkou a Naděždinkou, ale ukrajinská obrana zde zatím drží.
Těžké boje pokračují v Andrijivce a jejím okolí, Rusové nadále ostřelují Konstantynopil, ale situace zde zůstává beze změn.
U Veliké Novosilky se bojuje ve Skudném, Burlackém a u Pryvilného. Podle záběrů ukrajinského ostřelování ruských pozic ve Skudném se zdá, že okupanti zde mírně postoupili.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Tisková mluvčí Bílého domu Caroline Levitt považuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „málo vděčného“ a uvedla, že nová americká administrativa „už nehodlá vypisovat bianco šeky na válku“. Caroline Levitt to řekla v rozhovoru pro Fox News. „Toto už není předchozí administrativa. Joe Biden už nesedí v Oválné pracovně. Už nebudeme jen tak vypisovat bianco šeky na válku, která se vymyká kontrole a nepřináší skutečný trvalý mír. A právě to si prezident přeje,“ prohlásila Levitt. Zdůraznila, že Trump chce tuto válku ukončit, a že „američtí občané jsou unaveni z placení stovek miliard dolarů na financování této války“. Podle ní chce ukrajinský prezident „přijímat pomoc od amerického lidu, aniž by dostatečně ocenil, co pro jeho zemi v posledních letech udělal“. Mluvčí se domnívá, že Zelenskyj byl „na pokraji“ uzavření ekonomické dohody, která by zajistila „hospodářskou prosperitu ukrajinského lidu a návrat amerických daní, které byly použity na financování této války“. „Místo toho jeho nezdvořilost způsobila, že dohoda podle jeho vlastního pohledu zkrachovala. Prezident Trump chce mír, ale pokud prezident Zelenskyj nezmění svůj postoj, pravděpodobně nebude schopen uzavřít dohodu vůbec,“ uvedla Levitt.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil do Spojeného království. O jeho návštěvě informují Sky News a The Guardian. Zelenskyj přiletěl do Londýna, aby se zúčastnil summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti, který organizuje britský premiér Keir Starmer. Je třeba poznamenat, že britský premiér Keir Starmer, který se právě vrátil ze setkání s Donaldem Trumpem ve Washingtonu, bude 2. března hostit summit za účasti lídrů více než desítky evropských zemí. Hlavním tématem jednání bude ruská válka proti Ukrajině a širší otázky evropské bezpečnosti.
Italská premiérka Giorgia Meloni chce svolat naléhavý summit za účasti Washingtonu a evropských zemí. Informovala o tom stanice Rai News. Meloni se domnívá, že spojenci si musí „upřímně“ promluvit o tom, jak čelit současným výzvám. To se týká zejména války na Ukrajině, kterou partnerské země „společně bránily poslední tři roky“. Návrh hodlá spojencům předložit „v nadcházejících hodinách“. Meloni také zdůraznila, že „jakékoli rozdělení Západu nás všechny oslabuje a prospívá těm, kdo by si přáli úpadek naší civilizace“.
Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že se brzy obrátí na parlament s žádostí o navýšení finanční pomoci Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters. „Dnes mohu říci, že se v blízké budoucnosti vrátíme do parlamentu s návrhem na zvýšení podpory,“ prohlásil Støre. Koncem loňského roku norský parlament schválil celkovou částku 35 miliard norských korun (3,12 miliardy dolarů) na vojenskou a civilní pomoc Ukrajině v roce 2025. Z této částky bude 22,5 miliardy norských korun (2 miliardy dolarů) určeno na vojenskou podporu a 12,5 miliardy (1,1 miliardy dolarů) na humanitární a civilní pomoc.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme jeden z důsledků celkového nedostatku pracovních sil v Rusku, který se již dotýká i zbrojního sektoru. Zbrojní sektor, reprezentovaný generálním ředitelem korporace Rostech, Sergejem Čemezovem, vymohl na ruské vládě úpravu zákona o náhradní vojenské službě. Tu je možné v Rusku dobrovolně absolvovat namísto základní vojenské služby, pokud dotyčný podepíše dlouhodobější kontrakt například s Rosgvardií nebo jinou ruskou bezpečnostní složkou podléhající ministerstvu obrany. Ani služba v Rosgvardii ale nechrání před vysláním na frontu, neboť její jednotky mají za úkol například pořádkovou službu na okupovaných oblastech, a tedy je možné, že i tito funkcionáři padnou.
To však odčerpává například technicky vzdělané inženýry, nebo i jiné potřebné profese zbrojnímu průmyslu, a tak bylo vydáno usnesení, že náhradní vojenskou službu je nyní možné absolvovat i v podnicích, které dodávají svou produkci armádě, a to při podpisu pěti nebo i desetiletého závazku služby v tomto podniku. Přičemž tato úprava se samozřejmě netýká jen nových, ale i všech stávajících zaměstnanců tohoto sektoru, kteří jsou nyní postavení před možnost buď podepsat závazek, ne nepodobný modernímu nevolnictví, nebo zaměstnání opustit, v takovém případě je ale čeká brzké odvedení na frontu.
Přičemž je potřeba si uvědomit, že na pracovníky, kteří podepíšou takovýto kontrakt ve zbrojním sektoru, se přestane vztahovat mnoho paragrafů civilního pracovního práva a přejdou pod ruský služební zákon. Tedy, ztratí například právo na stávku, budou nuceni přijmout takovou mzdu, jaká je určena nařízením vlády, a i například pracovní absence mohou být s nimi nyní řešeny na úrovni služebního zákona, tedy trestány například vězením namísto krácení mzdy.
Současné Rusko se tak stále více blíží praktikám, které panovaly v Sovětském Svazu v třicátých letech a v průběhu Druhé světové války, kdy také za pracovní absenci bylo možné dotyčného stíhat až paragrafem za sabotáž, s rizikem mnohaletého vězení.
Dnešní Třešnička™ bude hrdá a vzpřímená, protože přes veškeré katastrofické scénáře se Ukrajina nevzdává – a ani nehodlá. Zatímco svět vidí budoucnost černě a varuje, že bez pomoci USA by se Kyjev udržel sotva půl roku, dovolme si nesouhlasit. Jistě, americká vojenská pomoc je svým způsobem nyní klíčová, ale rozhodně není jediným pilířem ukrajinské obrany. Od roku 2024 tvoří hlavní ztráty na frontě bezpilotní systémy, které si Ukrajina vyrábí sama, včetně komponentů pocházejících z domácích nebo zahraničních (převážně čínských) dodávek. Moderní válčení už nestojí jen na houfnicích a tancích – klíčový je ISTAR (zpravodajství, sledování, zaměřování a průzkum), kde Ukrajina úspěšně operuje s drony krátkého i dlouhého dosahu. Ano, ztráta americké podpory by situaci zkomplikovala. Ano, vedlo by to k vyšším obětem mezi vojáky i civilisty kvůli vyčerpání zásob protivzdušné obrany. Ano, bylo by nutné posílat na Ukrajinu ještě více výzbroje. Ale náhlý kolaps? Nikoliv. Pokud Evropa udrží finanční podporu, pak jsou apokalyptické vize jen špatně pochopenou válečnou dynamikou. Ukrajina už dávno není závislá jen na jednom partnerovi – a pokud Rusko stále čeká na „nevyhnutelný“ pád Kyjeva, mohlo by si připomenout, jak dopadl jeho plán „třídenního blitzkriegu“, když vsadilo na jednoho koně.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1102 #aktuvalka
Analýza 1102. dne ruské invaze na Ukrajinu 01.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 1-03-2025/
(1 743 slov, doba čtení 9 minut)
Od večera 28. února a během noci na 1. března vypustila ruská armáda nad Ukrajinu 154 úderných dronů Šahed a různé typy návnadových bezpilotních letounů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 08:30 potvrzeno sestřelení 103 dronů, zatímco dalších 51 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Ruské útoky zasáhly Charkovskou, Oděskou, Sumskou, Černihivskou, Čerkaskou a Kyjevskou oblast.
Neplecha v Rusku: V Sudžanské oblasti pokračují intenzivní pozemní boje. Ruské zdroje hlásí ostřelování techniky AFU při ústupu směrem na Novenkoje, které leží na demarkační linii mezi Ruskem a Ukrajinou.
Podle milblogera Majakovského dnes ruské jednotky podnikly sérii neúspěšných útoků ve směru na vesnici Malá Lokňa.
Ruští vojáci si stěžují na vysoké ztráty v důsledku neustálého tlaku na ukrajinské jednotky. Ačkoliv se rusům daří postupovat, silnice v týlu jsou ucpané zničenými vozidly. Velení se údajně nezajímá, jak se jednotky přes tyto bariéry dostanou na stanovené pozice.
Ruské letectvo dnes shodilo leteckou pumu FAB-3000 na budovu lihovaru ve městě Guevo, které se snaží dobýt 177. gardový námořní pluk. Vzhledem k tomu, že na stejný cíl byla shozena již druhá FAB-3000, lze předpokládat, že ukrajinské pozice v oblasti jsou pevnější, než Rusové původně přiznávali.
Ukrajinský milbloger Petrenko informuje, že ruské jednotky postoupily východně od Nikolajeva-Darjina a západně od Sverdlikova v oblasti široké až 8,15 kilometru. Boje pokračují ve směru na Žuravku, Novenkoje a Lebedivku.
Kanál 47. brigády Magura uvedl, že dnes ukrajinské dělostřelectvo použilo kazetovou munici k precizním úderům na ruské pozice.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Na této části fronty jsme nezaznamenali žádný zásadní vývoj. Boje a vzájemné ostřelování pokračují v okolí Dvoričné, Kruhljakivky, Teren a v Serebrjanském lese. Situace zůstává beze změn.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné výrazné změny, ale podle útoků ruských dronů na ukrajinské pozice na sídlišti Novopyvničnyj se zdá, že ukrajinské síly zde lehce postoupily. Okupanti se stále snaží zatlačit obránce zpět, ale prozatím bez výrazného úspěchu.
Doněcká fronta: Ukrajinské síly pokračují v pronikání do Torecku, kde stále probíhají těžké boje s Rusy. Kromě toho Ukrajinci podnikli protiútok ve Ščerbynivce a vytlačili okupanty z několika pozic v této vesnici.
Ve směru na Pokrovsk jsme nezaznamenali žádné změny, ale boje pokračují na stejných místech jako v předchozích dnech. Jižně od Pokrovsku se okupanti snaží tlačit mezi Uspenivkou a Naděždinkou, ale ukrajinská obrana zde zatím drží.
Těžké boje pokračují v Andrijivce a jejím okolí, Rusové nadále ostřelují Konstantynopil, ale situace zde zůstává beze změn.
U Veliké Novosilky se bojuje ve Skudném, Burlackém a u Pryvilného. Podle záběrů ukrajinského ostřelování ruských pozic ve Skudném se zdá, že okupanti zde mírně postoupili.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Tisková mluvčí Bílého domu Caroline Levitt považuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „málo vděčného“ a uvedla, že nová americká administrativa „už nehodlá vypisovat bianco šeky na válku“. Caroline Levitt to řekla v rozhovoru pro Fox News. „Toto už není předchozí administrativa. Joe Biden už nesedí v Oválné pracovně. Už nebudeme jen tak vypisovat bianco šeky na válku, která se vymyká kontrole a nepřináší skutečný trvalý mír. A právě to si prezident přeje,“ prohlásila Levitt. Zdůraznila, že Trump chce tuto válku ukončit, a že „američtí občané jsou unaveni z placení stovek miliard dolarů na financování této války“. Podle ní chce ukrajinský prezident „přijímat pomoc od amerického lidu, aniž by dostatečně ocenil, co pro jeho zemi v posledních letech udělal“. Mluvčí se domnívá, že Zelenskyj byl „na pokraji“ uzavření ekonomické dohody, která by zajistila „hospodářskou prosperitu ukrajinského lidu a návrat amerických daní, které byly použity na financování této války“. „Místo toho jeho nezdvořilost způsobila, že dohoda podle jeho vlastního pohledu zkrachovala. Prezident Trump chce mír, ale pokud prezident Zelenskyj nezmění svůj postoj, pravděpodobně nebude schopen uzavřít dohodu vůbec,“ uvedla Levitt.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil do Spojeného království. O jeho návštěvě informují Sky News a The Guardian. Zelenskyj přiletěl do Londýna, aby se zúčastnil summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti, který organizuje britský premiér Keir Starmer. Je třeba poznamenat, že britský premiér Keir Starmer, který se právě vrátil ze setkání s Donaldem Trumpem ve Washingtonu, bude 2. března hostit summit za účasti lídrů více než desítky evropských zemí. Hlavním tématem jednání bude ruská válka proti Ukrajině a širší otázky evropské bezpečnosti.
Italská premiérka Giorgia Meloni chce svolat naléhavý summit za účasti Washingtonu a evropských zemí. Informovala o tom stanice Rai News. Meloni se domnívá, že spojenci si musí „upřímně“ promluvit o tom, jak čelit současným výzvám. To se týká zejména války na Ukrajině, kterou partnerské země „společně bránily poslední tři roky“. Návrh hodlá spojencům předložit „v nadcházejících hodinách“. Meloni také zdůraznila, že „jakékoli rozdělení Západu nás všechny oslabuje a prospívá těm, kdo by si přáli úpadek naší civilizace“.
Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že se brzy obrátí na parlament s žádostí o navýšení finanční pomoci Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters. „Dnes mohu říci, že se v blízké budoucnosti vrátíme do parlamentu s návrhem na zvýšení podpory,“ prohlásil Støre. Koncem loňského roku norský parlament schválil celkovou částku 35 miliard norských korun (3,12 miliardy dolarů) na vojenskou a civilní pomoc Ukrajině v roce 2025. Z této částky bude 22,5 miliardy norských korun (2 miliardy dolarů) určeno na vojenskou podporu a 12,5 miliardy (1,1 miliardy dolarů) na humanitární a civilní pomoc.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme jeden z důsledků celkového nedostatku pracovních sil v Rusku, který se již dotýká i zbrojního sektoru. Zbrojní sektor, reprezentovaný generálním ředitelem korporace Rostech, Sergejem Čemezovem, vymohl na ruské vládě úpravu zákona o náhradní vojenské službě. Tu je možné v Rusku dobrovolně absolvovat namísto základní vojenské služby, pokud dotyčný podepíše dlouhodobější kontrakt například s Rosgvardií nebo jinou ruskou bezpečnostní složkou podléhající ministerstvu obrany. Ani služba v Rosgvardii ale nechrání před vysláním na frontu, neboť její jednotky mají za úkol například pořádkovou službu na okupovaných oblastech, a tedy je možné, že i tito funkcionáři padnou.
To však odčerpává například technicky vzdělané inženýry, nebo i jiné potřebné profese zbrojnímu průmyslu, a tak bylo vydáno usnesení, že náhradní vojenskou službu je nyní možné absolvovat i v podnicích, které dodávají svou produkci armádě, a to při podpisu pěti nebo i desetiletého závazku služby v tomto podniku. Přičemž tato úprava se samozřejmě netýká jen nových, ale i všech stávajících zaměstnanců tohoto sektoru, kteří jsou nyní postavení před možnost buď podepsat závazek, ne nepodobný modernímu nevolnictví, nebo zaměstnání opustit, v takovém případě je ale čeká brzké odvedení na frontu.
Přičemž je potřeba si uvědomit, že na pracovníky, kteří podepíšou takovýto kontrakt ve zbrojním sektoru, se přestane vztahovat mnoho paragrafů civilního pracovního práva a přejdou pod ruský služební zákon. Tedy, ztratí například právo na stávku, budou nuceni přijmout takovou mzdu, jaká je určena nařízením vlády, a i například pracovní absence mohou být s nimi nyní řešeny na úrovni služebního zákona, tedy trestány například vězením namísto krácení mzdy.
Současné Rusko se tak stále více blíží praktikám, které panovaly v Sovětském Svazu v třicátých letech a v průběhu Druhé světové války, kdy také za pracovní absenci bylo možné dotyčného stíhat až paragrafem za sabotáž, s rizikem mnohaletého vězení.
Dnešní Třešnička™ bude hrdá a vzpřímená, protože přes veškeré katastrofické scénáře se Ukrajina nevzdává – a ani nehodlá. Zatímco svět vidí budoucnost černě a varuje, že bez pomoci USA by se Kyjev udržel sotva půl roku, dovolme si nesouhlasit. Jistě, americká vojenská pomoc je svým způsobem nyní klíčová, ale rozhodně není jediným pilířem ukrajinské obrany. Od roku 2024 tvoří hlavní ztráty na frontě bezpilotní systémy, které si Ukrajina vyrábí sama, včetně komponentů pocházejících z domácích nebo zahraničních (převážně čínských) dodávek. Moderní válčení už nestojí jen na houfnicích a tancích – klíčový je ISTAR (zpravodajství, sledování, zaměřování a průzkum), kde Ukrajina úspěšně operuje s drony krátkého i dlouhého dosahu. Ano, ztráta americké podpory by situaci zkomplikovala. Ano, vedlo by to k vyšším obětem mezi vojáky i civilisty kvůli vyčerpání zásob protivzdušné obrany. Ano, bylo by nutné posílat na Ukrajinu ještě více výzbroje. Ale náhlý kolaps? Nikoliv. Pokud Evropa udrží finanční podporu, pak jsou apokalyptické vize jen špatně pochopenou válečnou dynamikou. Ukrajina už dávno není závislá jen na jednom partnerovi – a pokud Rusko stále čeká na „nevyhnutelný“ pád Kyjeva, mohlo by si připomenout, jak dopadl jeho plán „třídenního blitzkriegu“, když vsadilo na jednoho koně.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1103 #aktuvalka
Analýza 1103. dne ruské invaze na Ukrajinu 02.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 2-03-2025/
(2 123 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 2. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s nasazením 79 úderných dronů Šahed a různých typů návnadových bezpilotních letounů. Podle ukrajinského letectva bylo k 8:30 potvrzeno zničení 63 dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Čerkaskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Vinnyckou, Chmelnyckou, Dněpropetrovskou, Záporožskou, Chersonskou a Mykolajivskou oblastí. Dalších 16 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Neplecha v Rusku: Ruské síly dosáhly postupu v západní části kurského výběžku, kde vytlačily ukrajinské jednotky ze severozápadního výběžku u Lebeděvky. Tento výběžek se vytvořil poté, co Rusové obsadili Lebeděvku a Sverdlikovo, přičemž několik ukrajinských uskupení se stále drží v lesních liniích v okolí.
Podle ruského propagandisty DnevnikDesantnika pokračují v celé Sudžanské oblasti těžké boje. Ruským jednotkám se sice daří postupovat ve Staré Soročině, ale pomalu a za cenu vysokých ztrát. Tvrdí také, že ruské výsadkové jednotky vytlačily ukrajinské síly z vesnice Žuravka, což však zatím není potvrzeno z nezávislých zdrojů.
Podle ukrajinského projektu DeepStateUA mají ruské síly v oblasti nadále palebnou kontrolu nad klíčovými logistickými trasami. Tento problém je znám už od ledna, kdy Rusové začali zesilovat útoky na ukrajinskou logistiku, avšak dosud nebyla přijata žádná účinná protiopatření. Obzvláště problematický je ruský postup podél hranice směrem k vesnicím Žuravka a Novenkoje. Právě z této oblasti pochází největší počet útoků na ukrajinskou zásobovací trasu mezi Junakivkou a Sudžou.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Podle DeepStateUA se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo vytlačit ruské jednotky z výběžku jihozápadně od Synkivky. Tento ruský výběžek představoval hrozbu pro ukrajinské pozice v Petropavlivce, Kučerivce a Zaoskillii. Prozatím jde o území nikoho a ukrajinské síly zde provádějí stabilizační operace. Dále na jih pokračují boje u Kruhljakivky, u Teren a v Serebrjanském lese.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru nedošlo k žádným změnám. Ruské síly nadále ostřelují sídliště Novopivničnyj, ale linie fronty zde zůstává beze změny.
Doněcká fronta: Nové satelitní snímky potvrzují, že ukrajinské síly již třetím dnem vedou rozsáhlou ofenzivní operaci v Torecku. Ačkoliv první videa naznačovala postup do centra města ze západu, nyní je zřejmé, že ukrajinské jednotky postupují i ze severu. Boje probíhají současně v centru, na severu i jihu města. Situace zůstává chaotická a ruské síly se zdají být pod značným tlakem. Objevují se zprávy o úplném obklíčení několika ruských jednotek v různých částech města.
Ve směru na Pokrovsk je situace oproti předchozím dnům relativně klidná, jak přímo pod městem, tak i jižně od něj. Naopak v Konstantynopilu pokračují těžké boje, přičemž ruské síly zde úspěšně útočí na ukrajinskou logistiku, což komplikuje zásobování obránců.
U Veliké Novosilky ruské síly dokončily obsazení Skudného, jinak zde nedošlo k žádným významným změnám.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Spojené království přispěje Ukrajině částkou 1,6 miliardy liber (přibližně 2 miliardy dolarů) na nákup více než 5 000 protiletadlových střel. Oznámil to britský premiér Keir Starmer po summitu evropských lídrů o Ukrajině, informuje The Telegraph. „To bude zásadní pro ochranu kritické infrastruktury nyní a zároveň pro posílení schopnosti Ukrajiny zajistit mír, až nastane. Musíme se poučit z chyb minulosti,“ zdůraznil Starmer. Protiletadlové střely budou vyráběny v Belfastu, což podle britského premiéra zajistí práci v obranném sektoru na několik měsíců. Den předtím Londýn rovněž podepsal půjčku pro Ukrajinu ve výši 2,26 miliardy liber (3,2 miliardy dolarů), která bude financována ze zmrazených ruských aktiv. Starmer uvedl, že „několik zemí“ vyjádřilo ochotu společně pracovat na zajištění míru v Ukrajině. Každý stát se však musí rozhodnout, jaký příspěvek chce přinést. „Podařilo se nám posunout věci kupředu. Respektuji postoj těch zemí, které se možná nechtějí zapojit ve stejné míře, ale pevně věřím, že pokud nikdo nezačne jednat, zůstaneme tam, kde jsme,“ řekl Starmer. Zdůraznil, že jakákoliv mírová dohoda musí zajistit suverenitu a bezpečnost Ukrajiny. Pokud bude dosaženo dohody, britští partneři budou pokračovat v posilování obranyschopnosti Ukrajiny. „Jsme připraveni podpořit mírovou dohodu jak ‚botami na zemi‘, tak letadly ve vzduchu,“ prohlásil Starmer a dodal, že evropské státy musí úzce spolupracovat s USA na udržení míru. Podle britského premiéra se na jakékoliv mírové dohodě bude muset podílet i Rusko, ale Moskva nesmí určovat, jaké bezpečnostní záruky Ukrajina obdrží. Lídři evropských zemí se v závěru summitu dohodli, že se brzy znovu sejdou, aby pokračovali v práci na společném plánu ukončení války.
Rusko, Čína a další rivalové USA nařídili svým zpravodajským službám, aby zintenzivnily nábor mezi americkými federálními zaměstnanci, kteří už přišli, nebo mohou přijít o práci. S odvoláním na zdroje a americký zpravodajský dokument to uvádí CNN. Podle získaných informací se zahraniční protivníci snaží využít snahy administrativy Donalda Trumpa o hromadné propouštění “neefektivních úředníků”. Dva zdroje tvrdí, že Moskva a Peking se zaměřují především na nedávno propuštěné zaměstnance s přístupem ke státním tajemstvím a pracovníky ve zkušební době, kteří by mohli mít cenné informace o kritické infrastruktuře USA. Dokument americké Námořní kriminální vyšetřovací služby (NCIS) varuje, že s „vysokou mírou jistoty“ dochází k pokusům o nábor federálních zaměstnanců. Potenciální zdroje hledají na platformách jako LinkedIn, TikTok, RedNote a Reddit. Současní i bývalí zpravodajští důstojníci CNN sdělili, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) v posledních týdnech intenzivně řeší, jak těmto hrozbám čelit.
Velká Británie a Francie budou spolupracovat s Ukrajinou na vytvoření mírového plánu, který následně představí Washingtonu. Oznámil to britský premiér Keir Starmer, kterého cituje The Guardian. Podle Starmera bylo této dohody dosaženo po jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a francouzským lídrem Emmanuelem Macronem. Do procesu by se navíc mohly zapojit ještě jedna či dvě další země. Britský premiér zdůraznil, že pokud se podaří dohodu uzavřít, „musí být obhájena“, protože nejhorším možným scénářem by bylo její porušení ze strany Ruska. „To už se v minulosti stalo. Myslím, že je to reálné riziko, a proto musíme zajistit, aby jakákoliv dohoda byla dlouhodobá a ne pouze dočasným příměřím,“ uvedl Starmer.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloni, aby projednali společný akční plán pro ukončení války. O schůzce informoval web ukrajinské prezidentské kanceláře. Podle kanceláře prezidenta musí bojové akce skončit „spravedlivým a udržitelným mírem“, který Ukrajincům zaručí, že „se Rusko už nikdy nevrátí s válkou“. Zelenskyj a Meloni se také bavili o nových formátech konzultací mezi evropskými zeměmi a Spojenými státy.
Matthias Warnig, bývalý šéf projektu Nord Stream 2 a dlouholetý známý Vladimira Putina, se snaží o oživení ruského plynovodu a zároveň oslovuje americké investory, aby se na projektu podíleli. S odvoláním na své zdroje to uvádí Financial Times (FT). Podle informací FT se Warnig snaží navázat kontakt s týmem Donalda Trumpa prostřednictvím amerických podnikatelů. Cílem je nejen restart plynovodu, ale i ukončení války na Ukrajině a prohloubení ekonomických vazeb mezi USA a Ruskem. Někteří činitelé z Trumpovy administrativy o této iniciativě vědí a vnímají ji jako součást snah o obnovení vztahů s Moskvou, uvedli představitelé ve Washingtonu. Podle jednoho ze zdrojů FT už americké investorské konsorcium připravilo rámcovou dohodu s ruským Gazpromem. O jednáních kolem Nord Stream 2 se v posledních týdnech dozvěděli i evropští představitelé, přičemž lídři několika zemí vyjádřili znepokojení a už o tématu vedli rozhovory. Podle Financial Times by tento plán teoreticky mohl dát USA bezprecedentní vliv na dodávky energie do Evropy. Současně by však vyžadoval zrušení amerických sankcí vůči Rusku, souhlas Moskvy s obnovením prodeje plynu a povolení Německa, aby mohl plyn proudit k potenciálním evropským odběratelům. Zajímavé je, že Donald Trump byl během svého prvního prezidentského období hlasitým kritikem Nord Stream 2. Nyní však někteří členové jeho týmu vidí v plynovodu strategické aktivum, které by mohlo být využito v mírových jednáních o Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zprávu potvrdil, když prohlásil, že nemá žádné informace o jakýchkoliv jednáních týkajících se Nord Stream 2.
Protivzdušné systémy NASAMS, které Ukrajině darovalo Norsko, údajně sestřelily od svého nasazení přes 900 vzdušných cílů s celkovou účinností 94 %. Uvedl to plukovník Per Steinar Trøite, vedoucí oddělení podpory norského letectva pro Ukrajinu, v rozhovoru pro deník Aftenposten. Více než 60 % sestřelených cílů tvořily řízené střely. NASAMS využívá střely vzduch-vzduch AMRAAM a Sidewinder, přičemž jeho efektivní dosah se pohybuje kolem 50 km v závislosti na typu použité munice. Ukrajina obdržela tyto systémy v listopadu 2022, a to nejen z Norska, ale také z USA a Kanady, přičemž Litva později zakoupila další sady k posílení ukrajinské PVO.
Dánsko oficiálně znovu otevírá muniční závod Ammunitionsarsenalet (AMA) v Severním Jutsku, který bude provozovat norsko-finský obranný gigant Nammo. Dánská vláda usiluje o co nejrychlejší zprovoznění výrobních linek, aby posílila domácí výrobu munice. Již v roce 2023 dánské ministerstvo obrany oznámilo odkoupení bývalé vojenské muniční továrny, která sloužila státní výrobě munice až do roku 2008. Koncepce spočívá v tom, že vláda poskytne závod, budovy a infrastrukturu jednomu či více dodavatelům, kteří následně zahájí vlastní produkci. Za odkoupení zařízení Dánsko zaplatilo 19,6 milionu dánských korun (asi 2,6 milionu eur), přičemž renovace a příprava k plnému provozu může stát až 200 milionů dánských korun (cca 27 milionů eur). Dánská vláda rovněž oznámila, že do roku 2033 investuje do obrany dalších 16 miliard eur, přičemž mezi prioritními projekty jsou domácí výroba munice a rychlé budování zásob dělostřelecké a minometné munice. Společnost Nammo plánuje zahájení výroby přibližně v létě 2027.
Francie se snaží urychleně posílit svou obranu proti dronovým hrozbám a plánuje zavedení 50 kusů systému Proteus pro svou armádu. Tento systém kombinuje starší 20mm automatický kanón 53T2 Tarasque s pokročilými senzory a systémem řízení palby, přičemž druhá generace Proteusu by měla být vybavena prvky umělé inteligence (AI) schopné předvídat pohyb cílů a tím usnadnit jejich likvidaci. Francouzská armáda již od loňského roku provozuje 12 kusů protidronového systému ARLAD, vyzbrojeného kulometem ráže 12,7 mm a doplněného 40mm granátometem s programovatelnou municí, avšak tento systém se ukázal jako nedostatečný. Vývoj Proteusu proběhl v rekordním čase několika měsíců pod taktovkou technické sekce armády (STAT) a podle jejích odhadů má být nový systém minimálně o 30 % účinnější než ARLAD. Cílem je co nejrychlejší zahájení dodávek – prvních šest kusů by mělo být nasazeno již za tři měsíce a zbývající systémy mají být dodány do konce roku 2026.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na jeden ze způsobů zajištění proviantu pro severokorejské vojáky, a to na základě obsahu sumek, které byly ukořistěny ukrajinskými vojáky. Ukazuje se, že paštiky, kterými byl severokorejský voják vybaven, pocházely z Polska, a měly datum výroby v roce 2024.
Ruské velení totiž z počátku vyčlenilo jen velmi malé prostředky na nákup potravin pro severokorejské jednotky, ty trpěly hladem a až na povel generálmajora Mevlutova, který byl do Kurské oblasti přidělen na počátku prosince minulého roku, bylo severokorejským jednotkám zajištěno dostatečné zásobování. Přičemž toto zásobování, které obsahovalo i výše zmíněné produkty z Polska, bylo nejpravděpodobněji zajištěno nákupem v Bělorusku.
Pašování polských trvanlivých potravin do Běloruska probíhá od doby, kdy byly zavedeny sankce i na tyto produkty, přičemž v současné době lze tyto potraviny v Bělorusku zakoupit s přirážkou ve výši 80 až 100%. Je tak patrné, že i produkty, které by se málokomu spojovaly s armádními dodávkami, a které jsou daleko méně kontrolované ve srovnání se zbraněmi nebo jiným bezpečnostním materiálem, mohou sloužit pro podporu ruského válečného úsilí.
Dnešní Třešnička™ bude od srdce hřejivá, protože je důvod k oslavě – „náš“ již tři letá bojující dobrovolník, odstřelovač a vášnivý dronař Kyril má narozeniny! Kdo ho zná, ví, že dárky nepotřebuje – ale pár dalších dronů pro jeho „nebeské jezdce“? To už je jiná!
Podpořit ho můžete zde: https://donio.cz/kyrilovi-nebesti-jezdci.
A pokud vás zajímá víc o jeho nasazení na frontě, podívejte se na náš poslední rozhovor s ním: https://youtu.be/BK67q40Vt2g?si=bDQnXs4_PYy4lLQW&t=1911
Sláva Ukrajině – a Kyrilovi přejeme pevnou mušku a ostrý obraz!
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1103 #aktuvalka
Analýza 1103. dne ruské invaze na Ukrajinu 02.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 2-03-2025/
(2 123 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 2. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s nasazením 79 úderných dronů Šahed a různých typů návnadových bezpilotních letounů. Podle ukrajinského letectva bylo k 8:30 potvrzeno zničení 63 dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Čerkaskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Vinnyckou, Chmelnyckou, Dněpropetrovskou, Záporožskou, Chersonskou a Mykolajivskou oblastí. Dalších 16 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Neplecha v Rusku: Ruské síly dosáhly postupu v západní části kurského výběžku, kde vytlačily ukrajinské jednotky ze severozápadního výběžku u Lebeděvky. Tento výběžek se vytvořil poté, co Rusové obsadili Lebeděvku a Sverdlikovo, přičemž několik ukrajinských uskupení se stále drží v lesních liniích v okolí.
Podle ruského propagandisty DnevnikDesantnika pokračují v celé Sudžanské oblasti těžké boje. Ruským jednotkám se sice daří postupovat ve Staré Soročině, ale pomalu a za cenu vysokých ztrát. Tvrdí také, že ruské výsadkové jednotky vytlačily ukrajinské síly z vesnice Žuravka, což však zatím není potvrzeno z nezávislých zdrojů.
Podle ukrajinského projektu DeepStateUA mají ruské síly v oblasti nadále palebnou kontrolu nad klíčovými logistickými trasami. Tento problém je znám už od ledna, kdy Rusové začali zesilovat útoky na ukrajinskou logistiku, avšak dosud nebyla přijata žádná účinná protiopatření. Obzvláště problematický je ruský postup podél hranice směrem k vesnicím Žuravka a Novenkoje. Právě z této oblasti pochází největší počet útoků na ukrajinskou zásobovací trasu mezi Junakivkou a Sudžou.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Podle DeepStateUA se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo vytlačit ruské jednotky z výběžku jihozápadně od Synkivky. Tento ruský výběžek představoval hrozbu pro ukrajinské pozice v Petropavlivce, Kučerivce a Zaoskillii. Prozatím jde o území nikoho a ukrajinské síly zde provádějí stabilizační operace. Dále na jih pokračují boje u Kruhljakivky, u Teren a v Serebrjanském lese.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru nedošlo k žádným změnám. Ruské síly nadále ostřelují sídliště Novopivničnyj, ale linie fronty zde zůstává beze změny.
Doněcká fronta: Nové satelitní snímky potvrzují, že ukrajinské síly již třetím dnem vedou rozsáhlou ofenzivní operaci v Torecku. Ačkoliv první videa naznačovala postup do centra města ze západu, nyní je zřejmé, že ukrajinské jednotky postupují i ze severu. Boje probíhají současně v centru, na severu i jihu města. Situace zůstává chaotická a ruské síly se zdají být pod značným tlakem. Objevují se zprávy o úplném obklíčení několika ruských jednotek v různých částech města.
Ve směru na Pokrovsk je situace oproti předchozím dnům relativně klidná, jak přímo pod městem, tak i jižně od něj. Naopak v Konstantynopilu pokračují těžké boje, přičemž ruské síly zde úspěšně útočí na ukrajinskou logistiku, což komplikuje zásobování obránců.
U Veliké Novosilky ruské síly dokončily obsazení Skudného, jinak zde nedošlo k žádným významným změnám.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Spojené království přispěje Ukrajině částkou 1,6 miliardy liber (přibližně 2 miliardy dolarů) na nákup více než 5 000 protiletadlových střel. Oznámil to britský premiér Keir Starmer po summitu evropských lídrů o Ukrajině, informuje The Telegraph. „To bude zásadní pro ochranu kritické infrastruktury nyní a zároveň pro posílení schopnosti Ukrajiny zajistit mír, až nastane. Musíme se poučit z chyb minulosti,“ zdůraznil Starmer. Protiletadlové střely budou vyráběny v Belfastu, což podle britského premiéra zajistí práci v obranném sektoru na několik měsíců. Den předtím Londýn rovněž podepsal půjčku pro Ukrajinu ve výši 2,26 miliardy liber (3,2 miliardy dolarů), která bude financována ze zmrazených ruských aktiv. Starmer uvedl, že „několik zemí“ vyjádřilo ochotu společně pracovat na zajištění míru v Ukrajině. Každý stát se však musí rozhodnout, jaký příspěvek chce přinést. „Podařilo se nám posunout věci kupředu. Respektuji postoj těch zemí, které se možná nechtějí zapojit ve stejné míře, ale pevně věřím, že pokud nikdo nezačne jednat, zůstaneme tam, kde jsme,“ řekl Starmer. Zdůraznil, že jakákoliv mírová dohoda musí zajistit suverenitu a bezpečnost Ukrajiny. Pokud bude dosaženo dohody, britští partneři budou pokračovat v posilování obranyschopnosti Ukrajiny. „Jsme připraveni podpořit mírovou dohodu jak ‚botami na zemi‘, tak letadly ve vzduchu,“ prohlásil Starmer a dodal, že evropské státy musí úzce spolupracovat s USA na udržení míru. Podle britského premiéra se na jakékoliv mírové dohodě bude muset podílet i Rusko, ale Moskva nesmí určovat, jaké bezpečnostní záruky Ukrajina obdrží. Lídři evropských zemí se v závěru summitu dohodli, že se brzy znovu sejdou, aby pokračovali v práci na společném plánu ukončení války.
Rusko, Čína a další rivalové USA nařídili svým zpravodajským službám, aby zintenzivnily nábor mezi americkými federálními zaměstnanci, kteří už přišli, nebo mohou přijít o práci. S odvoláním na zdroje a americký zpravodajský dokument to uvádí CNN. Podle získaných informací se zahraniční protivníci snaží využít snahy administrativy Donalda Trumpa o hromadné propouštění “neefektivních úředníků”. Dva zdroje tvrdí, že Moskva a Peking se zaměřují především na nedávno propuštěné zaměstnance s přístupem ke státním tajemstvím a pracovníky ve zkušební době, kteří by mohli mít cenné informace o kritické infrastruktuře USA. Dokument americké Námořní kriminální vyšetřovací služby (NCIS) varuje, že s „vysokou mírou jistoty“ dochází k pokusům o nábor federálních zaměstnanců. Potenciální zdroje hledají na platformách jako LinkedIn, TikTok, RedNote a Reddit. Současní i bývalí zpravodajští důstojníci CNN sdělili, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) v posledních týdnech intenzivně řeší, jak těmto hrozbám čelit.
Velká Británie a Francie budou spolupracovat s Ukrajinou na vytvoření mírového plánu, který následně představí Washingtonu. Oznámil to britský premiér Keir Starmer, kterého cituje The Guardian. Podle Starmera bylo této dohody dosaženo po jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a francouzským lídrem Emmanuelem Macronem. Do procesu by se navíc mohly zapojit ještě jedna či dvě další země. Britský premiér zdůraznil, že pokud se podaří dohodu uzavřít, „musí být obhájena“, protože nejhorším možným scénářem by bylo její porušení ze strany Ruska. „To už se v minulosti stalo. Myslím, že je to reálné riziko, a proto musíme zajistit, aby jakákoliv dohoda byla dlouhodobá a ne pouze dočasným příměřím,“ uvedl Starmer.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloni, aby projednali společný akční plán pro ukončení války. O schůzce informoval web ukrajinské prezidentské kanceláře. Podle kanceláře prezidenta musí bojové akce skončit „spravedlivým a udržitelným mírem“, který Ukrajincům zaručí, že „se Rusko už nikdy nevrátí s válkou“. Zelenskyj a Meloni se také bavili o nových formátech konzultací mezi evropskými zeměmi a Spojenými státy.
Matthias Warnig, bývalý šéf projektu Nord Stream 2 a dlouholetý známý Vladimira Putina, se snaží o oživení ruského plynovodu a zároveň oslovuje americké investory, aby se na projektu podíleli. S odvoláním na své zdroje to uvádí Financial Times (FT). Podle informací FT se Warnig snaží navázat kontakt s týmem Donalda Trumpa prostřednictvím amerických podnikatelů. Cílem je nejen restart plynovodu, ale i ukončení války na Ukrajině a prohloubení ekonomických vazeb mezi USA a Ruskem. Někteří činitelé z Trumpovy administrativy o této iniciativě vědí a vnímají ji jako součást snah o obnovení vztahů s Moskvou, uvedli představitelé ve Washingtonu. Podle jednoho ze zdrojů FT už americké investorské konsorcium připravilo rámcovou dohodu s ruským Gazpromem. O jednáních kolem Nord Stream 2 se v posledních týdnech dozvěděli i evropští představitelé, přičemž lídři několika zemí vyjádřili znepokojení a už o tématu vedli rozhovory. Podle Financial Times by tento plán teoreticky mohl dát USA bezprecedentní vliv na dodávky energie do Evropy. Současně by však vyžadoval zrušení amerických sankcí vůči Rusku, souhlas Moskvy s obnovením prodeje plynu a povolení Německa, aby mohl plyn proudit k potenciálním evropským odběratelům. Zajímavé je, že Donald Trump byl během svého prvního prezidentského období hlasitým kritikem Nord Stream 2. Nyní však někteří členové jeho týmu vidí v plynovodu strategické aktivum, které by mohlo být využito v mírových jednáních o Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zprávu potvrdil, když prohlásil, že nemá žádné informace o jakýchkoliv jednáních týkajících se Nord Stream 2.
Protivzdušné systémy NASAMS, které Ukrajině darovalo Norsko, údajně sestřelily od svého nasazení přes 900 vzdušných cílů s celkovou účinností 94 %. Uvedl to plukovník Per Steinar Trøite, vedoucí oddělení podpory norského letectva pro Ukrajinu, v rozhovoru pro deník Aftenposten. Více než 60 % sestřelených cílů tvořily řízené střely. NASAMS využívá střely vzduch-vzduch AMRAAM a Sidewinder, přičemž jeho efektivní dosah se pohybuje kolem 50 km v závislosti na typu použité munice. Ukrajina obdržela tyto systémy v listopadu 2022, a to nejen z Norska, ale také z USA a Kanady, přičemž Litva později zakoupila další sady k posílení ukrajinské PVO.
Dánsko oficiálně znovu otevírá muniční závod Ammunitionsarsenalet (AMA) v Severním Jutsku, který bude provozovat norsko-finský obranný gigant Nammo. Dánská vláda usiluje o co nejrychlejší zprovoznění výrobních linek, aby posílila domácí výrobu munice. Již v roce 2023 dánské ministerstvo obrany oznámilo odkoupení bývalé vojenské muniční továrny, která sloužila státní výrobě munice až do roku 2008. Koncepce spočívá v tom, že vláda poskytne závod, budovy a infrastrukturu jednomu či více dodavatelům, kteří následně zahájí vlastní produkci. Za odkoupení zařízení Dánsko zaplatilo 19,6 milionu dánských korun (asi 2,6 milionu eur), přičemž renovace a příprava k plnému provozu může stát až 200 milionů dánských korun (cca 27 milionů eur). Dánská vláda rovněž oznámila, že do roku 2033 investuje do obrany dalších 16 miliard eur, přičemž mezi prioritními projekty jsou domácí výroba munice a rychlé budování zásob dělostřelecké a minometné munice. Společnost Nammo plánuje zahájení výroby přibližně v létě 2027.
Francie se snaží urychleně posílit svou obranu proti dronovým hrozbám a plánuje zavedení 50 kusů systému Proteus pro svou armádu. Tento systém kombinuje starší 20mm automatický kanón 53T2 Tarasque s pokročilými senzory a systémem řízení palby, přičemž druhá generace Proteusu by měla být vybavena prvky umělé inteligence (AI) schopné předvídat pohyb cílů a tím usnadnit jejich likvidaci. Francouzská armáda již od loňského roku provozuje 12 kusů protidronového systému ARLAD, vyzbrojeného kulometem ráže 12,7 mm a doplněného 40mm granátometem s programovatelnou municí, avšak tento systém se ukázal jako nedostatečný. Vývoj Proteusu proběhl v rekordním čase několika měsíců pod taktovkou technické sekce armády (STAT) a podle jejích odhadů má být nový systém minimálně o 30 % účinnější než ARLAD. Cílem je co nejrychlejší zahájení dodávek – prvních šest kusů by mělo být nasazeno již za tři měsíce a zbývající systémy mají být dodány do konce roku 2026.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na jeden ze způsobů zajištění proviantu pro severokorejské vojáky, a to na základě obsahu sumek, které byly ukořistěny ukrajinskými vojáky. Ukazuje se, že paštiky, kterými byl severokorejský voják vybaven, pocházely z Polska, a měly datum výroby v roce 2024.
Ruské velení totiž z počátku vyčlenilo jen velmi malé prostředky na nákup potravin pro severokorejské jednotky, ty trpěly hladem a až na povel generálmajora Mevlutova, který byl do Kurské oblasti přidělen na počátku prosince minulého roku, bylo severokorejským jednotkám zajištěno dostatečné zásobování. Přičemž toto zásobování, které obsahovalo i výše zmíněné produkty z Polska, bylo nejpravděpodobněji zajištěno nákupem v Bělorusku.
Pašování polských trvanlivých potravin do Běloruska probíhá od doby, kdy byly zavedeny sankce i na tyto produkty, přičemž v současné době lze tyto potraviny v Bělorusku zakoupit s přirážkou ve výši 80 až 100%. Je tak patrné, že i produkty, které by se málokomu spojovaly s armádními dodávkami, a které jsou daleko méně kontrolované ve srovnání se zbraněmi nebo jiným bezpečnostním materiálem, mohou sloužit pro podporu ruského válečného úsilí.
Dnešní Třešnička™ bude od srdce hřejivá, protože je důvod k oslavě – „náš“ již tři letá bojující dobrovolník, odstřelovač a vášnivý dronař Kyril má narozeniny! Kdo ho zná, ví, že dárky nepotřebuje – ale pár dalších dronů pro jeho „nebeské jezdce“? To už je jiná!
Podpořit ho můžete zde: https://donio.cz/kyrilovi-nebesti-jezdci.
A pokud vás zajímá víc o jeho nasazení na frontě, podívejte se na náš poslední rozhovor s ním: https://youtu.be/BK67q40Vt2g?si=bDQnXs4_PYy4lLQW&t=1911
Sláva Ukrajině – a Kyrilovi přejeme pevnou mušku a ostrý obraz!
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
-
palo satko
- Kapitán
- Příspěvky: 2571
- Registrován: 16/9/2013, 17:59
- Bydliště: Pezinok, Slovensko
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zo včera. Konečne vo verejnom priestore niekto, kto ma nejake pochopenie reality: https://www.ceskatelevize.cz/porady/100 ... 058040303/
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1104 #aktuvalka
Analýza 1104. dne ruské invaze na Ukrajinu 03.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 3-03-2025/
(1 776 slov, doba čtení 9 minut)
Americký prezident Donald Trump učinil dnes, 3. března, nezvyklé oznámení na své sociální síti Truth Social. „Zítřejší noc bude velká! Řeknu to tak, jak to je!“ napsal Trump, aniž by upřesnil, o co přesně půjde. Jen pár minut předtím zveřejnil jiný příspěvek, v němž zdůraznil, že je jediným prezidentem USA, který „nedal Putinovu Rusku ani kousek ukrajinské země“. „Pamatujte na to, až vás budou slabí a nekompetentní demokraté kritizovat a falešné zprávy jejich slova nadšeně šířit,“ dodal. Chystejte popcorn do mikrovlnky, přátelé.
V noci na 3. března ruské síly vypustily na Ukrajinu 83 útočných dronů Šahed a různé typy klamných cílů. Většina z nich však nedosáhla svých cílů, uvedlo Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. K 8:30 ráno bylo potvrzeno sestřelení 46 Šahedů a dalších typů dronů v Charkovské, Poltavské, Sumské, Kyjevské, Černihivské, Čerkaské a Dněpropetrovské oblasti. Kromě toho dalších 31 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj se vyjádřil k ruskému úderu na vojenský výcvikový prostor v Dněpropetrovské oblasti. Dva vysoce postavení důstojníci byli dočasně odvoláni z funkcí, než skončí vyšetřování. V prohlášení Syrskyj potvrdil, že útok byl proveden balistickou raketou Iskander-M s kazetovou hlavicí. Na místě nyní pracuje komplexní vyšetřovací komise pod vedením šéfa Hlavního ředitelství vojenské policie Ozbrojených sil Ukrajiny. Velitel výcvikového střediska i velitel dotčené vojenské jednotky byli po dobu vyšetřování zbaveni funkce.
Neplecha v Rusku:
Vojáci 47. brigády „Magura“ úspěšně odrazili ruský útok v Kurské oblasti, přičemž zničili čtyři tanky, jedno obrněné vozidlo a značný počet ruských vojáků. Současně 61. mechanizovaná brigáda provedla sérii útoků na ruské logistické trasy v oblasti Sudžanského okresu.
Ruské zdroje tvrdí, že okupanti zaznamenali postup podél řeky Lokňa a ve vesnici Nová Soročina údajně vyvěsili ruskou vlajku. Propagandista DnevnikDesantnika informuje o pokračujících bojích u Lebeděvky, kde se ruským jednotkám podařilo získat několik opěrných bodů, ale jejich pohyb brzdí silná ukrajinská obrana. V okolí Kurilovky se okupanti zaměřují na lesní remízky, které ukrajinské síly údajně využívají pro logistiku.
Na hranici Kurské a Sumské oblasti probíhá pomalý ruský postup lesem v oblastech Žuravka a Basovka, kde okupanti údajně získali přibližně kilometr území. Ukrajinské zdroje tyto informace zatím nepotvrdily. Postup ruských jednotek byl zaznamenán také u Malé Lokně a Nikolského.
Charkovská situace: Beze změn.
Severovýchodní fronta: Podle DeepStateUA došlo k ruskému postupu východně od Zahryzového, kde pokračují intenzivní boje. Jižněji u Rajhorodky okupanti postoupili směrem na západ a zřejmě obsadili vesnici Nadija, což potvrzují i ukrajinské dronové údery v této oblasti. Na jihu fronty pokračují boje v Serebrjanském lese a u Bilohorivky.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru kromě útoků ukrajinských dronů útočících na Rusy na sídlišti Novopivničnyj nemáme žádné zajímavé zprávy.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují ukrajinské ofenzivní operace, přičemž jsou ruské jednotky pod silným tlakem dronových útoků.
Ve směru na Pokrovsk provedly ruské jednotky lokální protiútok v západní části vesnice Piščane a postoupily přibližně o 300 metrů. Další boje probíhají v oblastech Zelené Pole, Vodjané Druhé, Kotlyné a Udačné. Směrem na jih od Pokrovsku se okupanti snaží tlačit mezi Uspenivkou a Naděždinkou, ale jejich postup zde nebyl zaznamenán.
Západně od Kurachového pokračují těžké boje o Konstantynopil, přičemž ukrajinské drony útočí na ruské zásobovací trasy a pozice v obci Ulakly.
U Veliké Novosilky jsme nezaznamenali žádné změny.
Diplomatické a politické události:
Francie a Velká Británie se nedokázaly dohodnout na mírovém plánu, který by předpokládal měsíční příměří v rusko-ukrajinské válce. Informuje o tom agentura AFP s odkazem na britského ministra. Podle dostupných informací jde pravděpodobně o Luka Pollarda, náměstka ministra obrany Spojeného království, který o 3. března poskytl rozhovory několika médiím. Deník Financial Times uvádí, že Británie se od Macronova plánu distancovala. Nejmenovaný britský představitel uvedl, že měsíční příměří „není britským plánem“. „Na stole je několik možností, které závisí na dalším jednání se Spojenými státy a evropskými partnery, ale žádná dohoda o měsíčním příměří zatím neexistuje,“ dodal zdroj. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výzvy k okamžitému příměří odmítl. Prohlásil, že bez konkrétních bezpečnostních záruk by takový krok znamenal „selhání pro všechny“. Na Macronův návrh však přímo nereagoval. Odmítnutý plán, který byl předložen o den dříve francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, měl podle jeho slov společně navrhnout Francie a Velká Británie. Obsahoval dočasné zastavení bojů, přičemž by se měsíční příměří vztahovalo pouze na vzdušné, námořní a energetické infrastruktury. Rozdílné postoje mezi klíčovými evropskými hráči tak ukazují, že jednotná strategie pro mírové urovnání konfliktu zatím chybí.
Britský velvyslanec v USA Peter Mandelson prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl jednoznačně podpořit mírovou iniciativu Donalda Trumpa a jako první přistoupit na příměří. Britská vláda se od jeho výroků distancovala. O tématu informuje The Guardian. V rozhovoru pro americkou televizi ABC News Mandelson uvedl, že k ukončení války je zapotřebí „velmi radikální restart“. „Je nutné, aby USA a Ukrajina znovu našly společnou řeč. Prezident Zelenskyj by měl jednoznačně podpořit Trumpovu iniciativu na ukončení války a dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ vysvětlil svůj postoj. Mandelson je přesvědčen, že Ukrajina by měla být první, kdo přistoupí na příměří, a tím vyzve Rusko k reakci. Zároveň se domnívá, že výzvy k příměří by měly podpořit i evropští lídři. Jeho slova vyvolala ve Velké Británii ostrou debatu, upozorňuje The Guardian. Bývalý ministr zahraničí za Konzervativce James Cleverly připomněl, že úkolem velvyslance není prezentovat vlastní názory, ale postoj britské vlády. Zároveň vyzval ministra zahraničí Davida Lemmye a premiéra Keira Starmera, aby se k Mandelsonovým výrokům vyjádřili. Ed Davey, jeden z předních představitelů Liberálních demokratů, zdůraznil, že „náš člověk ve Washingtonu“ by se měl soustředit na to, aby USA chránily „naše statečné ukrajinské spojence“, nikoli radit prezidentu Zelenskému, co má dělat. Později se od Mandelsonova prohlášení distancoval i ministr ozbrojených sil Luke Pollard. V komentáři pro Sky News zdůraznil, že diplomatovy výroky neodrážejí oficiální britskou politiku. „Pokud někdo v Evropě touží po míru nejvíc, jsou to právě Ukrajinci. Stále však vedeme jednání s našimi evropskými, americkými a ukrajinskými partnery o tom, jak by taková dohoda měla vypadat,“ uvedl Pollard. Mandelson se mezitím brání, že jeho slova byla špatně interpretována. Podle zdroje z britského velvyslanectví ve Washingtonu „pouze tlumočil vládní politiku americkému publiku,“ napsalo Politico.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes vám přinášíme další z hlášení naší požární hlídky. Rafinerie Bašněft-UNPZ v Ufě, hlavním městě Baškortostánu, se stala v noci z neděle na pondělí (přibližně ve 2:30 místního času) cílem ukrajinského dronového útoku, v jehož důsledku došlo ke dvěma výbuchům, po kterých vypukl v rafinerii požár. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace informovalo, že sice potvrdilo, že došlo k požáru, informovalo ale že ten nepředstavuje hrozbu pro obyvatele okolních obcí, a jako příčinu požáru uvedlo důsledek technologického procesu. Požár byl podle ruských zdrojů uhašen okolo osmé ráno.
Město Ufa se nachází necelých 1400 kilometrů od ukrajinci kontrolovaného území, a jedná se tak o nejvzdálenější rafinérii, na kterou Ukrajinci provedli útok. V evropské části Ruska se tak nacházejí již pouze dvě rafinérie, které dosud nebyly cílem úspěšného ukrajinského útoku. Podle Ukrajinců byla útokem na rafinerii v Ufě vyřazena z provozu destilační kolona závodu Orgsintez. Druhá exploze poškodila dva velké zásobníky ropných produktů.
Rafinérie Bašněft je jednou z větších ruských rafinérií se zpracovatelskou kapacitou přibližně 9,5 milionu tun ropy, a je zaměřena nejen na produkci paliv, tedy motorové a topné nafty, ale zejména na syntézu chemikálií jako toluen, benzen, xylen a dalších přibližně šedesát petrochemických produktů. Zejména toluen je důležitým produktem, který začal být v Rusku v posledních měsících využíván jako příměs při produkci vysokooktanových benzínů, a vyřazení této technologické linky tak může způsobit potíže s produkcí benzínu v celoruském měřítku.
Rafinérie byla cílem útoku již v dubnu 2024, kdy byla zasažena přečerpávací stanice, podle ruských zdrojů ale při tomto útoku nedošlo k poškození samotné rafinérie. Vzhledem k důsledkům ukrajinských útoků na ruskou ropnou infrastrukturu, ke kterým došlo v od počátku roku 2025, můžeme vidět, že se oproti roku 2024 výrazně zvětšil ničivý účinek ukrajinských dronů, neboť ani dříve zasažené rafinérie v Rjazaňi a Volgogradu se stále ještě nevypořádaly s důsledky ukrajinských útoků.
Dnešní Třešnička™ bude mít kolem 80°C. Zdá se, že finský prezident Alexander Stubb nejen rozumí diplomacii, ale také ví, jak si zachovat chladnou hlavu – doslova. Zatímco se Donald Trump a Volodymyr Zelensky přou, Stubb doporučuje osvědčený finský recept: sauna, studená koupel, hluboký nádech… a pak zpátky k věci. Ať už jde o geopolitiku, obchodní dohody nebo mezilidské vztahy, podle Stubba platí jednoduché pravidlo: „It takes two to tango.“ Velmi doufáme, avšak slabě věříme, že zatímco bude trucovat kvůli kravatě, neudělá americký prezident nějakou kardinální píčovinu.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1104 #aktuvalka
Analýza 1104. dne ruské invaze na Ukrajinu 03.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 3-03-2025/
(1 776 slov, doba čtení 9 minut)
Americký prezident Donald Trump učinil dnes, 3. března, nezvyklé oznámení na své sociální síti Truth Social. „Zítřejší noc bude velká! Řeknu to tak, jak to je!“ napsal Trump, aniž by upřesnil, o co přesně půjde. Jen pár minut předtím zveřejnil jiný příspěvek, v němž zdůraznil, že je jediným prezidentem USA, který „nedal Putinovu Rusku ani kousek ukrajinské země“. „Pamatujte na to, až vás budou slabí a nekompetentní demokraté kritizovat a falešné zprávy jejich slova nadšeně šířit,“ dodal. Chystejte popcorn do mikrovlnky, přátelé.
V noci na 3. března ruské síly vypustily na Ukrajinu 83 útočných dronů Šahed a různé typy klamných cílů. Většina z nich však nedosáhla svých cílů, uvedlo Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. K 8:30 ráno bylo potvrzeno sestřelení 46 Šahedů a dalších typů dronů v Charkovské, Poltavské, Sumské, Kyjevské, Černihivské, Čerkaské a Dněpropetrovské oblasti. Kromě toho dalších 31 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj se vyjádřil k ruskému úderu na vojenský výcvikový prostor v Dněpropetrovské oblasti. Dva vysoce postavení důstojníci byli dočasně odvoláni z funkcí, než skončí vyšetřování. V prohlášení Syrskyj potvrdil, že útok byl proveden balistickou raketou Iskander-M s kazetovou hlavicí. Na místě nyní pracuje komplexní vyšetřovací komise pod vedením šéfa Hlavního ředitelství vojenské policie Ozbrojených sil Ukrajiny. Velitel výcvikového střediska i velitel dotčené vojenské jednotky byli po dobu vyšetřování zbaveni funkce.
Neplecha v Rusku:
Vojáci 47. brigády „Magura“ úspěšně odrazili ruský útok v Kurské oblasti, přičemž zničili čtyři tanky, jedno obrněné vozidlo a značný počet ruských vojáků. Současně 61. mechanizovaná brigáda provedla sérii útoků na ruské logistické trasy v oblasti Sudžanského okresu.
Ruské zdroje tvrdí, že okupanti zaznamenali postup podél řeky Lokňa a ve vesnici Nová Soročina údajně vyvěsili ruskou vlajku. Propagandista DnevnikDesantnika informuje o pokračujících bojích u Lebeděvky, kde se ruským jednotkám podařilo získat několik opěrných bodů, ale jejich pohyb brzdí silná ukrajinská obrana. V okolí Kurilovky se okupanti zaměřují na lesní remízky, které ukrajinské síly údajně využívají pro logistiku.
Na hranici Kurské a Sumské oblasti probíhá pomalý ruský postup lesem v oblastech Žuravka a Basovka, kde okupanti údajně získali přibližně kilometr území. Ukrajinské zdroje tyto informace zatím nepotvrdily. Postup ruských jednotek byl zaznamenán také u Malé Lokně a Nikolského.
Charkovská situace: Beze změn.
Severovýchodní fronta: Podle DeepStateUA došlo k ruskému postupu východně od Zahryzového, kde pokračují intenzivní boje. Jižněji u Rajhorodky okupanti postoupili směrem na západ a zřejmě obsadili vesnici Nadija, což potvrzují i ukrajinské dronové údery v této oblasti. Na jihu fronty pokračují boje v Serebrjanském lese a u Bilohorivky.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru kromě útoků ukrajinských dronů útočících na Rusy na sídlišti Novopivničnyj nemáme žádné zajímavé zprávy.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují ukrajinské ofenzivní operace, přičemž jsou ruské jednotky pod silným tlakem dronových útoků.
Ve směru na Pokrovsk provedly ruské jednotky lokální protiútok v západní části vesnice Piščane a postoupily přibližně o 300 metrů. Další boje probíhají v oblastech Zelené Pole, Vodjané Druhé, Kotlyné a Udačné. Směrem na jih od Pokrovsku se okupanti snaží tlačit mezi Uspenivkou a Naděždinkou, ale jejich postup zde nebyl zaznamenán.
Západně od Kurachového pokračují těžké boje o Konstantynopil, přičemž ukrajinské drony útočí na ruské zásobovací trasy a pozice v obci Ulakly.
U Veliké Novosilky jsme nezaznamenali žádné změny.
Diplomatické a politické události:
Francie a Velká Británie se nedokázaly dohodnout na mírovém plánu, který by předpokládal měsíční příměří v rusko-ukrajinské válce. Informuje o tom agentura AFP s odkazem na britského ministra. Podle dostupných informací jde pravděpodobně o Luka Pollarda, náměstka ministra obrany Spojeného království, který o 3. března poskytl rozhovory několika médiím. Deník Financial Times uvádí, že Británie se od Macronova plánu distancovala. Nejmenovaný britský představitel uvedl, že měsíční příměří „není britským plánem“. „Na stole je několik možností, které závisí na dalším jednání se Spojenými státy a evropskými partnery, ale žádná dohoda o měsíčním příměří zatím neexistuje,“ dodal zdroj. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výzvy k okamžitému příměří odmítl. Prohlásil, že bez konkrétních bezpečnostních záruk by takový krok znamenal „selhání pro všechny“. Na Macronův návrh však přímo nereagoval. Odmítnutý plán, který byl předložen o den dříve francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, měl podle jeho slov společně navrhnout Francie a Velká Británie. Obsahoval dočasné zastavení bojů, přičemž by se měsíční příměří vztahovalo pouze na vzdušné, námořní a energetické infrastruktury. Rozdílné postoje mezi klíčovými evropskými hráči tak ukazují, že jednotná strategie pro mírové urovnání konfliktu zatím chybí.
Britský velvyslanec v USA Peter Mandelson prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl jednoznačně podpořit mírovou iniciativu Donalda Trumpa a jako první přistoupit na příměří. Britská vláda se od jeho výroků distancovala. O tématu informuje The Guardian. V rozhovoru pro americkou televizi ABC News Mandelson uvedl, že k ukončení války je zapotřebí „velmi radikální restart“. „Je nutné, aby USA a Ukrajina znovu našly společnou řeč. Prezident Zelenskyj by měl jednoznačně podpořit Trumpovu iniciativu na ukončení války a dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ vysvětlil svůj postoj. Mandelson je přesvědčen, že Ukrajina by měla být první, kdo přistoupí na příměří, a tím vyzve Rusko k reakci. Zároveň se domnívá, že výzvy k příměří by měly podpořit i evropští lídři. Jeho slova vyvolala ve Velké Británii ostrou debatu, upozorňuje The Guardian. Bývalý ministr zahraničí za Konzervativce James Cleverly připomněl, že úkolem velvyslance není prezentovat vlastní názory, ale postoj britské vlády. Zároveň vyzval ministra zahraničí Davida Lemmye a premiéra Keira Starmera, aby se k Mandelsonovým výrokům vyjádřili. Ed Davey, jeden z předních představitelů Liberálních demokratů, zdůraznil, že „náš člověk ve Washingtonu“ by se měl soustředit na to, aby USA chránily „naše statečné ukrajinské spojence“, nikoli radit prezidentu Zelenskému, co má dělat. Později se od Mandelsonova prohlášení distancoval i ministr ozbrojených sil Luke Pollard. V komentáři pro Sky News zdůraznil, že diplomatovy výroky neodrážejí oficiální britskou politiku. „Pokud někdo v Evropě touží po míru nejvíc, jsou to právě Ukrajinci. Stále však vedeme jednání s našimi evropskými, americkými a ukrajinskými partnery o tom, jak by taková dohoda měla vypadat,“ uvedl Pollard. Mandelson se mezitím brání, že jeho slova byla špatně interpretována. Podle zdroje z britského velvyslanectví ve Washingtonu „pouze tlumočil vládní politiku americkému publiku,“ napsalo Politico.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes vám přinášíme další z hlášení naší požární hlídky. Rafinerie Bašněft-UNPZ v Ufě, hlavním městě Baškortostánu, se stala v noci z neděle na pondělí (přibližně ve 2:30 místního času) cílem ukrajinského dronového útoku, v jehož důsledku došlo ke dvěma výbuchům, po kterých vypukl v rafinerii požár. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace informovalo, že sice potvrdilo, že došlo k požáru, informovalo ale že ten nepředstavuje hrozbu pro obyvatele okolních obcí, a jako příčinu požáru uvedlo důsledek technologického procesu. Požár byl podle ruských zdrojů uhašen okolo osmé ráno.
Město Ufa se nachází necelých 1400 kilometrů od ukrajinci kontrolovaného území, a jedná se tak o nejvzdálenější rafinérii, na kterou Ukrajinci provedli útok. V evropské části Ruska se tak nacházejí již pouze dvě rafinérie, které dosud nebyly cílem úspěšného ukrajinského útoku. Podle Ukrajinců byla útokem na rafinerii v Ufě vyřazena z provozu destilační kolona závodu Orgsintez. Druhá exploze poškodila dva velké zásobníky ropných produktů.
Rafinérie Bašněft je jednou z větších ruských rafinérií se zpracovatelskou kapacitou přibližně 9,5 milionu tun ropy, a je zaměřena nejen na produkci paliv, tedy motorové a topné nafty, ale zejména na syntézu chemikálií jako toluen, benzen, xylen a dalších přibližně šedesát petrochemických produktů. Zejména toluen je důležitým produktem, který začal být v Rusku v posledních měsících využíván jako příměs při produkci vysokooktanových benzínů, a vyřazení této technologické linky tak může způsobit potíže s produkcí benzínu v celoruském měřítku.
Rafinérie byla cílem útoku již v dubnu 2024, kdy byla zasažena přečerpávací stanice, podle ruských zdrojů ale při tomto útoku nedošlo k poškození samotné rafinérie. Vzhledem k důsledkům ukrajinských útoků na ruskou ropnou infrastrukturu, ke kterým došlo v od počátku roku 2025, můžeme vidět, že se oproti roku 2024 výrazně zvětšil ničivý účinek ukrajinských dronů, neboť ani dříve zasažené rafinérie v Rjazaňi a Volgogradu se stále ještě nevypořádaly s důsledky ukrajinských útoků.
Dnešní Třešnička™ bude mít kolem 80°C. Zdá se, že finský prezident Alexander Stubb nejen rozumí diplomacii, ale také ví, jak si zachovat chladnou hlavu – doslova. Zatímco se Donald Trump a Volodymyr Zelensky přou, Stubb doporučuje osvědčený finský recept: sauna, studená koupel, hluboký nádech… a pak zpátky k věci. Ať už jde o geopolitiku, obchodní dohody nebo mezilidské vztahy, podle Stubba platí jednoduché pravidlo: „It takes two to tango.“ Velmi doufáme, avšak slabě věříme, že zatímco bude trucovat kvůli kravatě, neudělá americký prezident nějakou kardinální píčovinu.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
-
palo satko
- Kapitán
- Příspěvky: 2571
- Registrován: 16/9/2013, 17:59
- Bydliště: Pezinok, Slovensko
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj: https://standard.sk/901674/eslp-uznal-u ... -roku-2014Ukrajina je vinná z toho, že 2. mája 2014 nezabránila masovému násiliu v Dome odborov v tamojšom meste Odesa a stretom, ktoré mu predchádzali. Vo štvrtok o tom rozhodol Európsky súd pre ľudské práva (ESĽP) v Štrasburgu.
Podľa tlačovej správy súd jednomyseľne rozhodol, že došlo k porušeniu článku 2 (právo na život/vyšetrovanie) Európskeho dohovoru o ľudských právach. A to z toho dôvodu, že príslušné orgány neurobili všetko, čo sa od nich dalo očakávať, aby násiliu zabránili.
Ukrajinské úrady v zmysle verdiktu ESĽP tiež nezabezpečili včasné záchranné opatrenia na pomoc obetiam a následne ani riadne vyšetrovanie celého incidentu.
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Ten článek to popisuje hodně zjednodušeně, v odůvodnění je sice napsáno, že stát nese vinu. Že podcenili nastávající událost a pojali to jen jako ochranu při fotbalovém zápase. Ale zároveň upozorňuje na okolnosti, kdy takto si počínali lidé napojení na proruské demostranty. První napadení byli proukrajinští protestující střelbou, házením předmětů apod. Dále roli některých státních činitelů, od šéfa policie k dalším, kteří poskytovali krytí a ochranu proruským útočníkům. A spousta z nich se nyní ukrývá v Rusku. O nenávistných příspěvcích na soc. sítím vůči ohlášené demonstraci za celistvost Ukrajiny atd atd. Sabotování vyšetřování po události.
https://hudoc.echr.coe.int/eng-press?i= ... 9-11477923
https://hudoc.echr.coe.int/eng-press?i= ... 9-11477923
-
palo satko
- Kapitán
- Příspěvky: 2571
- Registrován: 16/9/2013, 17:59
- Bydliště: Pezinok, Slovensko
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Niekto už začal uplatnovat rozhodnutie ESLP
https://x.com/squatsons/status/1900482882789065039Ukrajinský nacionalista Demjan Ganul, který se účastnil požáru odborů v Oděse, byl zavražděn dvěma výstřely z pistole do hlavy mužem ve vojenské uniformě. Střelec nebyl identifikován ani zatčen.
Ganul pomáhá personálu TCC zajmout muže z Oděsy a poslat je na frontu.
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Soud nařídil vraždu toho muže?
Člen palby bez super hlášky pod čarou
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1105 #aktuvalka
Analýza 1105. dne ruské invaze na Ukrajinu 04.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 4-03-2025/
(2 824 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 4. března podnikla ruská armáda další masivní útok na Ukrajinu, při němž vyslala 99 dronů Šahed a dalších bezpilotních letounů. Útok zasáhl několik oblastí země. Informovalo o tom Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Ukrajinská protivzdušná obrana, jednotky elektronického boje a mobilní palebné týmy dokázaly sestřelit 65 ruských dronů. K jejich likvidaci došlo v Charkovské, Poltavské, Sumské, Kirovohradské, Záporožské, Dněpropetrovské, Doněcké, Mykolajivské a Oděské oblasti, Dalších 32 nepřátelských dronů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Navzdory úspěšné obraně Oděská, Sumská a Doněcká oblast utrpěly následky ruského úderu. Společnost DTEK oznámila, že se její energetické zařízení v Oděské oblasti stalo terčem útoku. V některých částech města byly zavedeny nouzové odstávky elektřiny. Trosky a tlakové vlny poškodily dvě soukromé domy a obchodní centrum.
Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný úder na ruské cvičiště v Chersonské oblasti, při kterém bylo zlikvidováno 30 ruských vojáků. O operaci informoval 14. samostatný pluk bezpilotních prostředků. Podle jednotky jejich operátoři odhalili koncentraci ruské pěchoty na cvičišti a ve spolupráci se speciální jednotkou Tavria podnikli útok kazetovou municí. Dodali, že šlo o odvetu. Připomeňme, že předevčírem ukrajinská armáda potvrdila, že 1. března ruské síly zaútočily na ukrajinské cvičiště v Novomoskovsku v Dněpropetrovské oblasti.
Ve městě Syzraň v Samarské oblasti v Rusku zaútočily ukrajinské drony na ropnou rafinerii, která se stala terčem útoku již v březnu loňského roku. O incidentu informoval gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fjodorjiščev. Podle něj se útok zaměřil na „jeden z průmyslových podniků v Syzrani“. Tvrdí, že ruská protivzdušná obrana drony zlikvidovala a nedošlo k žádným obětem ani zraněním. Ruský telegramový kanál Astra však uvádí, že v blízkosti rafinerie bylo slyšet několik explozí a následně zde vypukl požár. Při útoku na stejný závod v březnu 2023 se k akci přihlásila Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU). Podle dostupných informací rafinerie dokáže ročně zpracovat 8,9 milionu tun ropy, přičemž její produkty slouží i ruské armádě. Kvůli opakovaným útokům však skutečný objem zpracované ropy v roce 2024 výrazně klesl na přibližně 4,3 milionu tun. Poslední zastavení provozu nastalo po útoku 19. února.
Ukrajinští dronaři také navedli útočné drony na lineární výrobní úsek hlavního plynovodu v Sochranivce, v Rostovské oblasti. Tento objekt je klíčový pro transport zemního plynu. Dalším zařízením v oblasti, které v noci zachvátil požár, byla ropná čerpací stanice na 915. kilometru ropovodu poblíž vesnice Čertkovo. Podle místního úředníka požár vypukl ve skladu průmyslového objektu v Sochranivce, kde zasáhl ropovod a způsobil jeho vzplanutí.
Ukrajinské ozbrojené síly navíc provedly úder na ropný sklad ve městě Rovenky, které se nachází v okupované části Luhanské oblasti. Podle dostupných informací drony zaútočily na sklad paliv a maziv, odkud se ropné produkty dodávají ruské armádě.
Neplecha v Rusku: Situace v obci Žuravka zůstává nejasná. Zatímco některé ruské zdroje tvrdily její úplné obsazení, nyní přiznávají, že ukrajinské jednotky stále drží část obce a kladou tvrdý odpor. Ruské výsadkové jednotky musí koordinovat své útoky s dělostřelectvem, což naznačuje, že boje zde zdaleka nejsou ukončeny.
U vesnice Malá Lokňa ruské síly útočí ze severu a západu podél železnice. V oblastech vesnic Guevo, Basovka a Lebeděvka nadále probíhají poziční boje. Podle ruských propagandistických zdrojů se Ukrajinci snaží přesunout posily do východních oblastí, ale tuto informaci není možné nezávisle ověřit.
Další zprávy naznačují údajné dobytí vesnice Novenkoje ruskými silami, avšak nezávislé potvrzení této informace chybí. Naopak ukrajinské zdroje přiznávají ruský postup v oblasti Lebeděvky. Intenzivní boje se vedou i v okolí Nikolského a Čerkasské Konopelky, kde se frontová linie nadále přelévá.
Dělostřelectvo a drony hrají významnou roli na obou stranách, což výrazně komplikuje pohyb jednotek i zásobování. Celkově lze situaci na této části fronty hodnotit jako dynamickou, s pokračujícími pozičními boji.
Charkovská situace: Dnes beze změn.
Severovýchodní fronta: Na této části fronty jsme nezaznamenali žádný zásadní vývoj. Boje a vzájemné ostřelování pokračují v okolí Západné, Makijivky, Kruhljakivky a Teren. Situace zůstává beze změn, a frontová linie se zde v posledních dnech prakticky neposunula.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru ruské dronové útoky potvrzují, že ukrajinské síly nadále kontrolují oblast západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Rusové zároveň ostřelují budovu nemocnice na jihu města, což naznačuje přítomnost ukrajinských jednotek i v této části. Intenzita bojů zůstává vysoká, ale žádné výrazné změny v linii nejsou hlášeny.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v centru města, situace zůstává nepřehledná a obě strany zde nasazují výrazné síly.
Ve směru na Pokrovsk probíhají boje u Lysivky, Piščaného, Kotlyného a Udačného, kde se ukrajinským obráncům podařilo zajmout několik ruských vojáků. Frontová linie se zde stabilizovala, ale ukrajinské logistice komplikují situaci sebevražedné drony řízené optickým vláknem, které přesně zasahují zásobovací trasy. Jižně od Pokrovsku okupanti pokračují v ostřelování východní části Uspenivky, což naznačuje, že většina vesnice je pod ukrajinskou kontrolou. V Naděždince okupanti nadále drží jižní část vesnice, jak dokládají opakované útoky ukrajinských dronů na tuto oblast. Západně od Kurachového nejsou hlášeny žádné změny.
Ve směru na Burlacké ruské jednotky postoupily v polích jihozápadně od Burlatského, ale ukrajinská obrana zde zatím drží klíčové pozice. Boje pokračují také ve Skudném a okupanti se pokoušejí proniknout do Pryvilného, ale jejich postup je zpomalován ukrajinským odporem.
Evropská komise připravila plán ReArm Europe, jehož cílem je zvýšit výdaje na obranu, poskytnout půjčky na nákup vojenské techniky a mobilizovat soukromý kapitál. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Zdůraznila, že Evropa vstupuje do éry přezbrojování a je připravena výrazně navýšit obranné rozpočty – jak pro vlastní bezpečnost, tak pro podporu Ukrajiny. „Ve svém dopise evropským lídrům jsem představila plán ReArm Europe. Jde o soubor opatření, která využívají všechny finanční nástroje, jež máme k dispozici, abychom členským státům pomohli rychle a výrazně zvýšit obranné výdaje – a to okamžitě, nyní i v průběhu celého desetiletí,“ uvedla von der Leyen. Evropská komise navrhuje aktivovat výjimkovou klauzuli ze Smlouvy o stabilitě a růstu, která dosud zajišťovala rozpočtovou disciplínu v EU. Pokud by členské státy zvýšily obranné výdaje v průměru o 1,5 % HDP, mohlo by to podle von der Leyen vytvořit fiskální prostor ve výši 650 miliard eur během čtyř let. Dalším opatřením je poskytnutí půjček ve výši 150 miliard eur na investice do obrany. Komise zdůrazňuje, že cílem je „utrácet lépe a společně“ v klíčových oblastech, jako je protivzdušná a raketová obrana, dělostřelecké systémy, řízené střely, munice, drony a systémy proti nim. Tento krok by mohl výrazně posílit schopnost EU podporovat Ukrajinu. Plán rovněž počítá s vyšším zapojením unijního rozpočtu do investic souvisejících s obranou. Členské státy, které se rozhodnou zvýšit výdaje na obranu, by mohly využít dodatečné pobídky v rámci kohezní politiky EU. Dalším prvkem strategie je mobilizace soukromého kapitálu, a to například prostřednictvím urychlení vzniku Unie úspor a investic či využití Evropské investiční banky. „Evropa je připravena převzít odpovědnost. ReArm Europe může mobilizovat až 800 miliard eur pro bezpečnější a odolnější Evropu. Budeme i nadále úzce spolupracovat s našimi partnery v NATO. Toto je klíčový moment pro Evropu – a my jsme připraveni jednat,“ uzavřela Ursula von der Leyen.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena „jednat rychle“ na ukončení války. Jako první kroky navrhl propuštění zajatců, příměří ve vzduchu a zákaz ostřelování civilní infrastruktury. O svém postoji informoval na platformě X. „Nikdo z nás nechce nekonečnou válku. Ukrajina je připravena usednout k jednacímu stolu co nejdříve, aby se spolehlivý mír přiblížil. Nikdo si nepřeje mír více než Ukrajinci,“ zdůraznil Zelenskyj. Podle něj by prvními kroky mohly být:
Propuštění zajatců
Okamžité příměří ve vzduchu – zákaz použití raket, dronů dlouhého doletu a bombardování energetické a civilní infrastruktury
Okamžité příměří na moři
Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena tyto kroky podniknout, pokud tak učiní i Rusko. Dále potvrdil, že on i jeho tým jsou připraveni spolupracovat pod silným vedením amerického prezidenta Donalda Trumpa na dosažení trvalého míru. „Oceňujeme, co Amerika udělala pro pomoc Ukrajině při obraně její suverenity a nezávislosti. A pamatujeme si ten zlomový okamžik, kdy nám prezident Trump poskytl Javeliny. Jsme za to vděční,“ uvedl ukrajinský prezident. Zelenskyj se také vyjádřil k jednání v Bílém domě 28. února, které podle něj „neproběhlo podle očekávání“. Navrhl proto „udělat vše správně“ a zajistit, aby další spolupráce a komunikace byla konstruktivní. Kromě toho zdůraznil, že Ukrajina je připravena podepsat dohodu o nerostných surovinách „kdykoli a v jakémkoli vhodném formátu“. „Tuto dohodu vnímáme jako krok k posílení bezpečnosti a spolehlivým bezpečnostním zárukám. Upřímně doufáme, že bude fungovat efektivně,“ uzavřel Zelenskyj.
Během dnešního dne se pak objevila zpráva, že se Spojené státy a Ukrajina chystají podepsat dohodu o ukrajinských nerostných surovinách. Americký prezident Donald Trump má dohodu oznámí v projevu v Kongresu, který přednese v noci na středu SEČ. Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, ale schůzka Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě skončila roztržkou.
Ukrajina dokáže vyrobit třetinu potřebného množství zbraní, přičemž cílem je dosáhnout alespoň 50% požadovaného sortimentu. Oznámil to premiér Denys Šmyhal, jehož slova citují RBC-Ukrajina a Rádio Svoboda. Podle něj dosáhla výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu 35 miliard dolarů ročně. Za poslední dva roky se produkce dělostřelectva ztrojnásobila, výroba obrněných transportérů vzrostla pětinásobně, protitankových zbraní dvojnásobně a munice 2,5krát. Šmyhal také připomněl tzv. dánský model, v jehož rámci zahraniční partneři financují výrobu zbraní pro ukrajinské ozbrojené síly přímo na místě. Díky této iniciativě se podle premiéra podařilo v roce 2024 získat téměř miliardu dolarů.
Několik médií uvedlo, že americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil zastavení ofenzivních kybernetických operací proti Rusku. Pentagon však tuto informaci nepotvrdil. O situaci informuje Bloomberg. Jako první o údajném pozastavení kybernetických útoků napsal deník The Record, který se odvolává na tři informované zdroje. Podle dostupných informací se Hegsethův příkaz netýkal kybernetických operací jiných agentur, včetně CIA a Agentury pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnost infrastruktury (CISA). Zdá se však, že administrativa Donalda Trumpa zároveň omezila i další aktivity FBI a dalších úřadů zaměřené na boj s digitálními a kybernetickými hrozbami. Deník The Washington Post nicméně s odkazem na nejmenovaného amerického představitele informaci The Record potvrdil. Naopak jiný vysoký představitel Pentagonu, kterého cituje Bloomberg, popřel, že by došlo k zastavení ofenzivních kybernetických operací proti Rusku. Tvrdí, že žádný takový rozkaz nebyl vydán.
Irsko schválilo další balík pomoci Ukrajině ve výši 100 milionů eur Irská vláda schválila dodatečný balík pomoci Ukrajině v hodnotě 100 milionů eur, informuje RTE. Podle místopředsedy vlády Simona Harrise budou tyto prostředky určeny na neletální vojenské vybavení a další podporu. Mezitím irský premiér Micheál Martin reagoval na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině, které označil za „velmi závažný vývoj“. Zdůraznil také důležitost pokračující mezinárodní spolupráce na podpoře Ukrajinců. Současně irská vláda schválila návrh zákona, který ruší povinný souhlas OSN pro nasazení irských mírových sil v zahraničí. Připomeňme, že již dříve premiér Micheál Martin vyjádřil odhodlání Irska pokračovat v podpoře Ukrajiny, a to včetně účasti irských jednotek na budoucí mírové misi.
Francouzský satelitní operátor Eutelsat jedná s evropskými vládami o rozšíření satelitní komunikace na Ukrajině, což by mohlo být možnou alternativou k systému Starlink Elona Muska, který v současnosti zajišťuje většinu ukrajinské vojenské komunikace. O situaci informuje Financial Times. Eutelsat uvedl, že již spolupracuje s evropskými organizacemi a disponuje vybavením, které lze rychle nainstalovat na Ukrajině. To by mohlo zlepšit komunikaci pro klíčové vojenské i civilní objekty. Akcie Eutelsatu vzrostly o 80 % během jediného dne poté, co USA oznámily pozastavení vojenské pomoci Ukrajině. FT to vysvětluje snahou Evropy o větší nezávislost v podpoře Ukrajiny. Společnost chce využít dva typy satelitů:
OneWeb – satelity ve výšce 1 200 km
Geostacionární satelity – výška 35 000 km
Tyto technologie by mohly poskytnout stabilní spojení pro ukrajinské vojenské drony, které útočí na ruské jednotky. Úspěch projektu bude záviset na rychlosti rozhodování evropských vlád a organizaci potřebné infrastruktury, uzavírá FT.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na novou strategii ruské vlády, která má vést ke zvýšení porodnosti. Poslanec ruského parlamentu, Andrej Svincov, předložil návrh, podle kterého má dojít k zákazu prodeje vysokoprocentních alkoholických nápojů, tedy především vodky, v neděli. To má vést k vzrůstu porodnosti, která je aktuálně v Rusku na nejnižší úrovni od počátku 21. století.
Návrh byl obhajován tím, že jeden den bez alkoholu nejenom povede ke zvýšení porodnosti, ale také pomůže v boji se šířícím se alkoholismem. Podle Svincova je neděle ideálním časem pro domácí povinnosti, trávení času s dětmi, sportovní činnost nebo rozvoj koníčků (pod čímž rozumíme i primární argument k zavedení této regulace). Svincov navrhl také řešení alkoholismu u těch, kdo se s tímto problémem potýkají, a to pomocí přesunu takových lidí do uzavřených pracovních táborů.
K této problematice se vyjádřil i sám ruský vůdce Vladimír Putin, který dal vládě pokyn, aby přijala plán omezení konsumpce alkoholu na úroveň 7,8 litru čistého lihu na osobu a rok do roku 2030. Podle Vadima Drobize, ředitele federálního centra pro výzkum trhu s alkoholem, však spotřeba alkoholu v současné době roste o nejméně 5% ročně, atak je pravděpodobné, že se podobně jako mnoho jiných Putinových příkazů ani tento nepodaří splnit.
Dnešní Třešnička™ je o obyčejném střetnutí s realitou. Evropa se, zdá se, konečně probudila z mejdanu po skončení studené války a zjistila, že když necháte svou bezpečnost na Američanech, může vám jednoho dne do Bílého domu naběhnout oranžový narcis a celou křehkou bezpečnost starého světa zrušit lusknutím prstu. Ursula von der Leyenová teď proto slibuje mobilizaci 800 miliard eur na zbrojní průmysl – což je o něco víc než, kolik EU předtím utratila na solární panely a byrokratické reporty o klimatické změně. Pro představu: Za ekvivalent 10 rozpočtů ČR včetně schodků by EU mohla sestavit armádu s desítkami tisíc nejmodernějších tanků, tisíci stíhaček, stovkami letadlových lodí a fregat a ohromným množstvím dělostřelectva a munice – což je rozměr, jaký v Evropě nebyl od druhé světové války. Ano, lepší pozdě než nikdy, teď je však otázka, zda z těchto miliard vzniknou opravdové tanky na obranu naší civilizace nebo jen další nekonečné summity a rezoluce blokované čabajklobásem s haluškami.
Přesto je to krok správným směrem – pokud si někdo myslel, že se Evropa může do nekonečna spoléhat na americký štít, Trump mu teď ukázal, jak rychle se může změnit nálada za oceánem. Ať už je za tím jakýkoliv důvod nebo konspirace Putin si již určitě brousí své imperiální tesáky, protože v rozdělené Evropě vidí šanci. Otázka tedy zní: stane se Evropa konečně vojenskou velmocí, nebo si za těch slíbených 800 miliard koupíme jen pocit bezpečí a pár analytických studií o „hybridních hrozbách“?
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1105 #aktuvalka
Analýza 1105. dne ruské invaze na Ukrajinu 04.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 4-03-2025/
(2 824 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 4. března podnikla ruská armáda další masivní útok na Ukrajinu, při němž vyslala 99 dronů Šahed a dalších bezpilotních letounů. Útok zasáhl několik oblastí země. Informovalo o tom Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Ukrajinská protivzdušná obrana, jednotky elektronického boje a mobilní palebné týmy dokázaly sestřelit 65 ruských dronů. K jejich likvidaci došlo v Charkovské, Poltavské, Sumské, Kirovohradské, Záporožské, Dněpropetrovské, Doněcké, Mykolajivské a Oděské oblasti, Dalších 32 nepřátelských dronů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Navzdory úspěšné obraně Oděská, Sumská a Doněcká oblast utrpěly následky ruského úderu. Společnost DTEK oznámila, že se její energetické zařízení v Oděské oblasti stalo terčem útoku. V některých částech města byly zavedeny nouzové odstávky elektřiny. Trosky a tlakové vlny poškodily dvě soukromé domy a obchodní centrum.
Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný úder na ruské cvičiště v Chersonské oblasti, při kterém bylo zlikvidováno 30 ruských vojáků. O operaci informoval 14. samostatný pluk bezpilotních prostředků. Podle jednotky jejich operátoři odhalili koncentraci ruské pěchoty na cvičišti a ve spolupráci se speciální jednotkou Tavria podnikli útok kazetovou municí. Dodali, že šlo o odvetu. Připomeňme, že předevčírem ukrajinská armáda potvrdila, že 1. března ruské síly zaútočily na ukrajinské cvičiště v Novomoskovsku v Dněpropetrovské oblasti.
Ve městě Syzraň v Samarské oblasti v Rusku zaútočily ukrajinské drony na ropnou rafinerii, která se stala terčem útoku již v březnu loňského roku. O incidentu informoval gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fjodorjiščev. Podle něj se útok zaměřil na „jeden z průmyslových podniků v Syzrani“. Tvrdí, že ruská protivzdušná obrana drony zlikvidovala a nedošlo k žádným obětem ani zraněním. Ruský telegramový kanál Astra však uvádí, že v blízkosti rafinerie bylo slyšet několik explozí a následně zde vypukl požár. Při útoku na stejný závod v březnu 2023 se k akci přihlásila Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU). Podle dostupných informací rafinerie dokáže ročně zpracovat 8,9 milionu tun ropy, přičemž její produkty slouží i ruské armádě. Kvůli opakovaným útokům však skutečný objem zpracované ropy v roce 2024 výrazně klesl na přibližně 4,3 milionu tun. Poslední zastavení provozu nastalo po útoku 19. února.
Ukrajinští dronaři také navedli útočné drony na lineární výrobní úsek hlavního plynovodu v Sochranivce, v Rostovské oblasti. Tento objekt je klíčový pro transport zemního plynu. Dalším zařízením v oblasti, které v noci zachvátil požár, byla ropná čerpací stanice na 915. kilometru ropovodu poblíž vesnice Čertkovo. Podle místního úředníka požár vypukl ve skladu průmyslového objektu v Sochranivce, kde zasáhl ropovod a způsobil jeho vzplanutí.
Ukrajinské ozbrojené síly navíc provedly úder na ropný sklad ve městě Rovenky, které se nachází v okupované části Luhanské oblasti. Podle dostupných informací drony zaútočily na sklad paliv a maziv, odkud se ropné produkty dodávají ruské armádě.
Neplecha v Rusku: Situace v obci Žuravka zůstává nejasná. Zatímco některé ruské zdroje tvrdily její úplné obsazení, nyní přiznávají, že ukrajinské jednotky stále drží část obce a kladou tvrdý odpor. Ruské výsadkové jednotky musí koordinovat své útoky s dělostřelectvem, což naznačuje, že boje zde zdaleka nejsou ukončeny.
U vesnice Malá Lokňa ruské síly útočí ze severu a západu podél železnice. V oblastech vesnic Guevo, Basovka a Lebeděvka nadále probíhají poziční boje. Podle ruských propagandistických zdrojů se Ukrajinci snaží přesunout posily do východních oblastí, ale tuto informaci není možné nezávisle ověřit.
Další zprávy naznačují údajné dobytí vesnice Novenkoje ruskými silami, avšak nezávislé potvrzení této informace chybí. Naopak ukrajinské zdroje přiznávají ruský postup v oblasti Lebeděvky. Intenzivní boje se vedou i v okolí Nikolského a Čerkasské Konopelky, kde se frontová linie nadále přelévá.
Dělostřelectvo a drony hrají významnou roli na obou stranách, což výrazně komplikuje pohyb jednotek i zásobování. Celkově lze situaci na této části fronty hodnotit jako dynamickou, s pokračujícími pozičními boji.
Charkovská situace: Dnes beze změn.
Severovýchodní fronta: Na této části fronty jsme nezaznamenali žádný zásadní vývoj. Boje a vzájemné ostřelování pokračují v okolí Západné, Makijivky, Kruhljakivky a Teren. Situace zůstává beze změn, a frontová linie se zde v posledních dnech prakticky neposunula.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru ruské dronové útoky potvrzují, že ukrajinské síly nadále kontrolují oblast západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Rusové zároveň ostřelují budovu nemocnice na jihu města, což naznačuje přítomnost ukrajinských jednotek i v této části. Intenzita bojů zůstává vysoká, ale žádné výrazné změny v linii nejsou hlášeny.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v centru města, situace zůstává nepřehledná a obě strany zde nasazují výrazné síly.
Ve směru na Pokrovsk probíhají boje u Lysivky, Piščaného, Kotlyného a Udačného, kde se ukrajinským obráncům podařilo zajmout několik ruských vojáků. Frontová linie se zde stabilizovala, ale ukrajinské logistice komplikují situaci sebevražedné drony řízené optickým vláknem, které přesně zasahují zásobovací trasy. Jižně od Pokrovsku okupanti pokračují v ostřelování východní části Uspenivky, což naznačuje, že většina vesnice je pod ukrajinskou kontrolou. V Naděždince okupanti nadále drží jižní část vesnice, jak dokládají opakované útoky ukrajinských dronů na tuto oblast. Západně od Kurachového nejsou hlášeny žádné změny.
Ve směru na Burlacké ruské jednotky postoupily v polích jihozápadně od Burlatského, ale ukrajinská obrana zde zatím drží klíčové pozice. Boje pokračují také ve Skudném a okupanti se pokoušejí proniknout do Pryvilného, ale jejich postup je zpomalován ukrajinským odporem.
Evropská komise připravila plán ReArm Europe, jehož cílem je zvýšit výdaje na obranu, poskytnout půjčky na nákup vojenské techniky a mobilizovat soukromý kapitál. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Zdůraznila, že Evropa vstupuje do éry přezbrojování a je připravena výrazně navýšit obranné rozpočty – jak pro vlastní bezpečnost, tak pro podporu Ukrajiny. „Ve svém dopise evropským lídrům jsem představila plán ReArm Europe. Jde o soubor opatření, která využívají všechny finanční nástroje, jež máme k dispozici, abychom členským státům pomohli rychle a výrazně zvýšit obranné výdaje – a to okamžitě, nyní i v průběhu celého desetiletí,“ uvedla von der Leyen. Evropská komise navrhuje aktivovat výjimkovou klauzuli ze Smlouvy o stabilitě a růstu, která dosud zajišťovala rozpočtovou disciplínu v EU. Pokud by členské státy zvýšily obranné výdaje v průměru o 1,5 % HDP, mohlo by to podle von der Leyen vytvořit fiskální prostor ve výši 650 miliard eur během čtyř let. Dalším opatřením je poskytnutí půjček ve výši 150 miliard eur na investice do obrany. Komise zdůrazňuje, že cílem je „utrácet lépe a společně“ v klíčových oblastech, jako je protivzdušná a raketová obrana, dělostřelecké systémy, řízené střely, munice, drony a systémy proti nim. Tento krok by mohl výrazně posílit schopnost EU podporovat Ukrajinu. Plán rovněž počítá s vyšším zapojením unijního rozpočtu do investic souvisejících s obranou. Členské státy, které se rozhodnou zvýšit výdaje na obranu, by mohly využít dodatečné pobídky v rámci kohezní politiky EU. Dalším prvkem strategie je mobilizace soukromého kapitálu, a to například prostřednictvím urychlení vzniku Unie úspor a investic či využití Evropské investiční banky. „Evropa je připravena převzít odpovědnost. ReArm Europe může mobilizovat až 800 miliard eur pro bezpečnější a odolnější Evropu. Budeme i nadále úzce spolupracovat s našimi partnery v NATO. Toto je klíčový moment pro Evropu – a my jsme připraveni jednat,“ uzavřela Ursula von der Leyen.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena „jednat rychle“ na ukončení války. Jako první kroky navrhl propuštění zajatců, příměří ve vzduchu a zákaz ostřelování civilní infrastruktury. O svém postoji informoval na platformě X. „Nikdo z nás nechce nekonečnou válku. Ukrajina je připravena usednout k jednacímu stolu co nejdříve, aby se spolehlivý mír přiblížil. Nikdo si nepřeje mír více než Ukrajinci,“ zdůraznil Zelenskyj. Podle něj by prvními kroky mohly být:
Propuštění zajatců
Okamžité příměří ve vzduchu – zákaz použití raket, dronů dlouhého doletu a bombardování energetické a civilní infrastruktury
Okamžité příměří na moři
Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena tyto kroky podniknout, pokud tak učiní i Rusko. Dále potvrdil, že on i jeho tým jsou připraveni spolupracovat pod silným vedením amerického prezidenta Donalda Trumpa na dosažení trvalého míru. „Oceňujeme, co Amerika udělala pro pomoc Ukrajině při obraně její suverenity a nezávislosti. A pamatujeme si ten zlomový okamžik, kdy nám prezident Trump poskytl Javeliny. Jsme za to vděční,“ uvedl ukrajinský prezident. Zelenskyj se také vyjádřil k jednání v Bílém domě 28. února, které podle něj „neproběhlo podle očekávání“. Navrhl proto „udělat vše správně“ a zajistit, aby další spolupráce a komunikace byla konstruktivní. Kromě toho zdůraznil, že Ukrajina je připravena podepsat dohodu o nerostných surovinách „kdykoli a v jakémkoli vhodném formátu“. „Tuto dohodu vnímáme jako krok k posílení bezpečnosti a spolehlivým bezpečnostním zárukám. Upřímně doufáme, že bude fungovat efektivně,“ uzavřel Zelenskyj.
Během dnešního dne se pak objevila zpráva, že se Spojené státy a Ukrajina chystají podepsat dohodu o ukrajinských nerostných surovinách. Americký prezident Donald Trump má dohodu oznámí v projevu v Kongresu, který přednese v noci na středu SEČ. Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, ale schůzka Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě skončila roztržkou.
Ukrajina dokáže vyrobit třetinu potřebného množství zbraní, přičemž cílem je dosáhnout alespoň 50% požadovaného sortimentu. Oznámil to premiér Denys Šmyhal, jehož slova citují RBC-Ukrajina a Rádio Svoboda. Podle něj dosáhla výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu 35 miliard dolarů ročně. Za poslední dva roky se produkce dělostřelectva ztrojnásobila, výroba obrněných transportérů vzrostla pětinásobně, protitankových zbraní dvojnásobně a munice 2,5krát. Šmyhal také připomněl tzv. dánský model, v jehož rámci zahraniční partneři financují výrobu zbraní pro ukrajinské ozbrojené síly přímo na místě. Díky této iniciativě se podle premiéra podařilo v roce 2024 získat téměř miliardu dolarů.
Několik médií uvedlo, že americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil zastavení ofenzivních kybernetických operací proti Rusku. Pentagon však tuto informaci nepotvrdil. O situaci informuje Bloomberg. Jako první o údajném pozastavení kybernetických útoků napsal deník The Record, který se odvolává na tři informované zdroje. Podle dostupných informací se Hegsethův příkaz netýkal kybernetických operací jiných agentur, včetně CIA a Agentury pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnost infrastruktury (CISA). Zdá se však, že administrativa Donalda Trumpa zároveň omezila i další aktivity FBI a dalších úřadů zaměřené na boj s digitálními a kybernetickými hrozbami. Deník The Washington Post nicméně s odkazem na nejmenovaného amerického představitele informaci The Record potvrdil. Naopak jiný vysoký představitel Pentagonu, kterého cituje Bloomberg, popřel, že by došlo k zastavení ofenzivních kybernetických operací proti Rusku. Tvrdí, že žádný takový rozkaz nebyl vydán.
Irsko schválilo další balík pomoci Ukrajině ve výši 100 milionů eur Irská vláda schválila dodatečný balík pomoci Ukrajině v hodnotě 100 milionů eur, informuje RTE. Podle místopředsedy vlády Simona Harrise budou tyto prostředky určeny na neletální vojenské vybavení a další podporu. Mezitím irský premiér Micheál Martin reagoval na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině, které označil za „velmi závažný vývoj“. Zdůraznil také důležitost pokračující mezinárodní spolupráce na podpoře Ukrajinců. Současně irská vláda schválila návrh zákona, který ruší povinný souhlas OSN pro nasazení irských mírových sil v zahraničí. Připomeňme, že již dříve premiér Micheál Martin vyjádřil odhodlání Irska pokračovat v podpoře Ukrajiny, a to včetně účasti irských jednotek na budoucí mírové misi.
Francouzský satelitní operátor Eutelsat jedná s evropskými vládami o rozšíření satelitní komunikace na Ukrajině, což by mohlo být možnou alternativou k systému Starlink Elona Muska, který v současnosti zajišťuje většinu ukrajinské vojenské komunikace. O situaci informuje Financial Times. Eutelsat uvedl, že již spolupracuje s evropskými organizacemi a disponuje vybavením, které lze rychle nainstalovat na Ukrajině. To by mohlo zlepšit komunikaci pro klíčové vojenské i civilní objekty. Akcie Eutelsatu vzrostly o 80 % během jediného dne poté, co USA oznámily pozastavení vojenské pomoci Ukrajině. FT to vysvětluje snahou Evropy o větší nezávislost v podpoře Ukrajiny. Společnost chce využít dva typy satelitů:
OneWeb – satelity ve výšce 1 200 km
Geostacionární satelity – výška 35 000 km
Tyto technologie by mohly poskytnout stabilní spojení pro ukrajinské vojenské drony, které útočí na ruské jednotky. Úspěch projektu bude záviset na rychlosti rozhodování evropských vlád a organizaci potřebné infrastruktury, uzavírá FT.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na novou strategii ruské vlády, která má vést ke zvýšení porodnosti. Poslanec ruského parlamentu, Andrej Svincov, předložil návrh, podle kterého má dojít k zákazu prodeje vysokoprocentních alkoholických nápojů, tedy především vodky, v neděli. To má vést k vzrůstu porodnosti, která je aktuálně v Rusku na nejnižší úrovni od počátku 21. století.
Návrh byl obhajován tím, že jeden den bez alkoholu nejenom povede ke zvýšení porodnosti, ale také pomůže v boji se šířícím se alkoholismem. Podle Svincova je neděle ideálním časem pro domácí povinnosti, trávení času s dětmi, sportovní činnost nebo rozvoj koníčků (pod čímž rozumíme i primární argument k zavedení této regulace). Svincov navrhl také řešení alkoholismu u těch, kdo se s tímto problémem potýkají, a to pomocí přesunu takových lidí do uzavřených pracovních táborů.
K této problematice se vyjádřil i sám ruský vůdce Vladimír Putin, který dal vládě pokyn, aby přijala plán omezení konsumpce alkoholu na úroveň 7,8 litru čistého lihu na osobu a rok do roku 2030. Podle Vadima Drobize, ředitele federálního centra pro výzkum trhu s alkoholem, však spotřeba alkoholu v současné době roste o nejméně 5% ročně, atak je pravděpodobné, že se podobně jako mnoho jiných Putinových příkazů ani tento nepodaří splnit.
Dnešní Třešnička™ je o obyčejném střetnutí s realitou. Evropa se, zdá se, konečně probudila z mejdanu po skončení studené války a zjistila, že když necháte svou bezpečnost na Američanech, může vám jednoho dne do Bílého domu naběhnout oranžový narcis a celou křehkou bezpečnost starého světa zrušit lusknutím prstu. Ursula von der Leyenová teď proto slibuje mobilizaci 800 miliard eur na zbrojní průmysl – což je o něco víc než, kolik EU předtím utratila na solární panely a byrokratické reporty o klimatické změně. Pro představu: Za ekvivalent 10 rozpočtů ČR včetně schodků by EU mohla sestavit armádu s desítkami tisíc nejmodernějších tanků, tisíci stíhaček, stovkami letadlových lodí a fregat a ohromným množstvím dělostřelectva a munice – což je rozměr, jaký v Evropě nebyl od druhé světové války. Ano, lepší pozdě než nikdy, teď je však otázka, zda z těchto miliard vzniknou opravdové tanky na obranu naší civilizace nebo jen další nekonečné summity a rezoluce blokované čabajklobásem s haluškami.
Přesto je to krok správným směrem – pokud si někdo myslel, že se Evropa může do nekonečna spoléhat na americký štít, Trump mu teď ukázal, jak rychle se může změnit nálada za oceánem. Ať už je za tím jakýkoliv důvod nebo konspirace Putin si již určitě brousí své imperiální tesáky, protože v rozdělené Evropě vidí šanci. Otázka tedy zní: stane se Evropa konečně vojenskou velmocí, nebo si za těch slíbených 800 miliard koupíme jen pocit bezpečí a pár analytických studií o „hybridních hrozbách“?
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1106 #aktuvalka
Analýza 1106. dne ruské invaze na Ukrajinu 05.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 5-03-2025/
(2 329 slov, doba čtení 12 minut)
Dnes slavíme jedno z nejkrásnějších výročí moderní historie – den, kdy se Josif Vissarionovič Stalin konečně udusil ve vlastní zkaženosti. Muž, který rozséval smrt milionům, si nakonec sám prošel agonií, zatímco jeho věrní se báli vstoupit do místnosti a rušit soudruha v „odpočinku“. Připomeňme si, co všechno tenhle rudý tyran zanechal světu – masové hroby, gulagy a dědictví strachu, které dodnes ovlivňuje Rusko. Ať si kremelští nostalgici brečí, jak chtějí. Stalinova smrt není jen historická událost, je to připomínka, že i diktátoři jsou nakonec smrtelní. Bohužel, ne všichni včas.
Během noci na 5. března ruské síly podnikly rozsáhlý letecký útok na Ukrajinu, při kterém vypustily 181 dronů typu Šahed, různé typy klamných cílů, tři balistické rakety Iskander-M/KN-23 a jednu řízenou střelu S-300. Informace o útoku zveřejnilo ukrajinské letectvo. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala sestřelit 115 dronů. Dalších 55 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Informace o zneškodnění raket ve zprávě letectva chybí.
Ruské síly v posledních dnech provedly nejméně dva úspěšné raketové údery na ukrajinská cvičiště s využitím raket Iskander. První útok proběhl 26. února na bývalém vojenském letišti Šyrokie v Záporožské oblasti, kde se nacházelo cvičiště 15. brigády národní gardy „Kara Dag“. Podle dostupných informací zde zahynulo přibližně 20 ukrajinských vojáků a dalších 70 bylo zraněno. Druhý útok následoval 1. března na cvičišti Novomoskovskaja v Dněpropetrovské oblasti, kde dvě rakety Iskander-M s kazetovými hlavicemi zasáhly jednotky 168. záložního praporu, připravované k nasazení na frontu. Tento úder si vyžádal asi 40 mrtvých a více než 130 zraněných. V reakci ukrajinské velení zahájilo inspekci bezpečnostních opatření na cvičištích a generálmajor Mykhailo Drapatiy oznámil, že „Všichni, kteří ten den učinili rozhodnutí, a všichni, kteří tak neučinili příslušná rozhodnutí včas, budou pohnáni k odpovědnosti.” Dle nepodložených zpráv, se i přes vyhlášený letecký útok pokračovalo ve cvičení, a vojákům nebylo nakázáno se ukrýt v protileteckých krytech.
Neplecha v Rusku: Ruské zdroje hlásí, že v Sudžanské oblasti pokračují jen poziční boje. Na jižním směru se ruským jednotkám mělo podařit zlikvidovat opěrný bod. Není ovšem uvedeno kde přesně se nacházel.
Ve vesnici Kurilovka měly údajně ruské jednotky zatlačit Ukrajince na okraj vesnice a momentálně provádí “zabezpečovací operace” v dobyté části. Ukrajinské zdroje se k situaci v Kurilovce nijak nevyjádřily.
Severovýchodní fronta: Ukrajinské síly dosáhly úspěchu severně od Zapadného na západním břehu řeky Oskil, kde vytlačily ruské jednotky z lesního prostoru. Na jih od této oblasti pokračují intenzivní boje u Synkivky a Zahryzového. Ukrajinské drony provedly údery na ruské pozice v remízcích mezi Ivanivkou a Zelenou Dolynou, avšak není zatím jasné, zda cílily na průzkumnou skupinu, nebo na okupanty, kterým se zde podařilo získat nové pozice. Vývoj této situace budeme dále sledovat. Poziční boje nadále probíhají v Serebrjanském lese a u Bilohorivky.
Bachmutská fronta: Situace v Časiv Jaru zůstává beze změn, boje pokračují na stejných místech jako v předchozích dnech.
Doněcká fronta: V Torecku jsme dnes nezaznamenali žádné zásadní změny.
Ve směru na Pokrovsk ruské síly od 20. února ztratily více území, než se jim podařilo získat. Ruské dělostřelectvo ostřeluje ukrajinské pozice v Dačenském, zatímco boje probíhají ve vesničce Piščané i v oblasti jihozápadně a jižně od Kotlyného. Směrem na jih hlásí DeepStateUA ukrajinský postup v Uspenivce, což potvrzuje naše předchozí analýzy. Rusové zde však zahájili protiútok ve snaze získat zpět ztracené pozice. V Andrijivce okupanti obsadili centrum vesnice a boje zde pokračují s vysokou intenzitou. Západně od Kurachového se bojuje v Ulaklech a Konstantynivce, avšak ukrajinské zdroje hlásí, že ruský tlak zde začíná oslabovat. V oblasti Veliké Novosilky situace zůstává beze změn.
Ostatní části bojiště bez relevantních zpráv.
Diplomatické a politické události:
Europoslanci z proevropské strany Volt předloží lídrům EU plán, který mimo jiné navrhuje odebrat Maďarsku hlasovací práva za jeho opakované blokování společných rozhodnutí. O dokumentu informoval server Politico s odvoláním na jeho znění, které měli novináři možnost vidět. Podle Politico obsahuje plán devět bodů. Kromě návrhu na odebrání hlasovacích práv Maďarsku zahrnuje také snahu o jmenování současné šéfky unijní diplomacie Kai Kallasové plnohodnotnou ministryní zahraničí EU. Autoři textu dále usilují o vytvoření společné evropské armády a zvažují revizi unijních smluv s cílem rozšířit pravomoci v oblasti obrany a připravit EU na budoucí rozšíření.
Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe potvrdil, že Spojené státy pozastavily dodávky zbraní a předávání zpravodajských informací Ukrajině. Oznámil to reportér Fox Business Edward Lawrence. Ratcliffe nicméně zároveň uvedl, že očekává ukončení této pauzy a obnovení spolupráce s Ukrajinou poté, co prezident Volodymyr Zelensky oslovil svého amerického protějška Donalda Trumpa.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien prohlásil, že Peking je připraven na jakoukoli formu války s Washingtonem kvůli clům na zboží. Pentagon na to reagoval vyjádřením svého šéfa Peta Hegsetha, který uvedl, že Spojené státy jsou rovněž připraveny na konflikt. Podle Lin Ťiena by měl Washington, pokud skutečně chce řešit problém s pašováním drog do USA, jednat s Čínou na rovnocenné úrovni. „Pokud Spojené státy chtějí válku – ať už celní, obchodní nebo jakoukoli jinou – jsme připraveni bojovat až do konce,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí. Na tato slova reagoval šéf Pentagonu Hegseth prohlášením, že USA jsou připraveny na jakýkoli konflikt s Čínou, a zdůraznil, že „kdo chce mír, musí se připravit na válku.“ „Proto posilujeme naši armádu. Svět je nebezpečné místo, plné mocností s odlišnými ideologiemi. Čína masivně investuje do moderní obrany a technologií, chce nahradit Spojené státy. Pokud chceme válce s Čínou či jinými mocnostmi zabránit, musíme být silní,“ uvedl Hegseth.
Francie oznámila rozsáhlé armádní zakázky, jejichž cílem je posílit vojenské schopnosti a modernizovat ozbrojené síly. Plán zahrnuje rozšíření objednávky stíhaček Dassault Rafale o dalších 20 až 30 kusů, což by zvýšilo celkový počet těchto letounů ve francouzské výzbroji na 237 až 247 kusů. Francie zároveň plánuje rozšíření své flotily hladinových bojových lodí z 15 na 18 fregat, přičemž objednávka tří dalších fregat FDI posílí námořní schopnosti země, i když termín jejich dodání zůstává nejasný vzhledem k vytíženosti loděnic DCNS. Dále se počítá s urychlením akvizice dronů a systémů elektronického boje, které jsou klíčové pro moderní konflikty, ačkoli konkrétní čísla a typy nebyly specifikovány. Toto oznámení je vnímáno jako důležitý krok k posílení francouzské obrany a snaze vymanit se z dosavadního omezeného tempa vojenské modernizace.
Německé strany CDU/CSU a SPD jednají o vytvoření dvou speciálních fondů v celkové výši až 900 miliard eur určených na obranu a infrastrukturu. Tyto prostředky by byly financovány prostřednictvím úvěrových linek mimo běžný rozpočet a pravidla dluhové brzdy. Přibližně 400 miliard eur by bylo vyčleněno pro Bundeswehr a dalších 400–500 miliard eur pro obnovu civilní i vojenské infrastruktury využitelné pro obranné účely. Návrh vychází z doporučení čtyř předních německých ekonomů a má být schválen ještě stávajícím Bundestagem, protože v novém složení by pravděpodobně nezískal potřebnou dvoutřetinovou většinu kvůli odporu AfD a Levice. Šéf CDU Friedrich Merz proto plánuje svolat mimořádné zasedání Bundestagu, pravděpodobně již 10. března, aby se zajistilo rychlé přijetí tohoto financování.
Podle dostupných informací se Švédsko chystá stát čtvrtým uživatelem německé řízené střely Taurus KEPD 350, kterou plánuje integrovat na své stíhačky JAS-39 Gripen. Zakázkou byla pověřena švédská agentura pro nákup vojenského materiálu Försvarets materielverk (FMV), což naznačuje pokročilou fázi jednání, i když oficiální potvrzení ze strany švédské vlády či výrobce zatím chybí. Znovuobnovení výroby těchto střel v Evropě je významným krokem v posilování evropských schopností v oblasti přesných úderů na dlouhé vzdálenosti, přičemž doposud byla v Evropě vyráběna pouze střela SCALP-EG. Roční výrobní kapacita Taurusů se historicky pohybovala mezi 40 až 60 kusy, což je ve srovnání s produkcí Spojených států (JASSM-ER přes 700 ročně) či Ruska (přibližně 1200 řízených střel ročně) nedostatečné. Objednávka Švédska by však mohla podnítit další evropské státy k nákupu a rozšíření produkce.
Polská vláda se v rámci úsporných opatření rozhodla upustit od plánů na obnovu speciálního radar-absorpčního nátěru stíhaček F-16, který snižuje jejich radarový odrazový povrch přibližně o 15 %. Podle odborníků je tento nátěr postupně degradován provozem a vyžaduje pravidelnou údržbu. Důvodem rozhodnutí je nedostatek finančních prostředků, což vyvolalo kritiku opozice i některých vojenských expertů. Poslanec PiS Marcin Warchoł označil situaci za „symbol národního odzbrojení“, zatímco generál Roman Polko poukázal na paradoxní situaci, kdy vláda plánuje nákup moderních F-35, ale není schopna financovat základní servis stávajících letadel.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se podíváme na tempo růstu ruského automobilového průmyslu, které stejně jako v minulých měsících dosáhlo značně negativních hodnot. Podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu uvedlo, že únoru tohoto roku klesl prodej nových automobilů meziročně o 25%. Ministr Anton Alichanov přitom odhadoval, že pokles bude pouze o přibližně 20%, a to z důvodu malé poptávky po zahraničních automobilech.
Potíže se týkají zejména největšího výrobce osobních automobilů, společnosti AvtoVAZ, jejíž prodeje klesly o dalších 4,2% a na skladech se nachází okolo 100 000 nových neprodaných vozů této značky. Přičemž v této situaci se AvtoVAZ nachází i přes pomocné kroky vlády která například osvobodila vozy této značky od nutnosti platit recyklační poplatek při nákupu nového vozu.
Jinou iniciativou, která měla pomoci lokálnímu průmyslu, byla povinnost užívání lokálně produkovaných automobilů taxislužbou, ta však zatím nebyla zavedena a představitelé této branže varují, že povinnost záměny automobilů na ty produkované lokálně by zvýšila ceny taxislužby o přibližně 63%, a to z důvodu větší poruchovosti a nedostatku náhradních dílů.
Poklesu poptávky odpovídá i pokles nových leasingů, který se snížil o 15%. Podmínky leasingů přitom od nákupu automobilu tímto způsobem silně odrazují, aktuálně se v Rusku leasingové sazby pohybují okolo 27% při leasingu na 15 let. K oživení trhu by mohlo dojít po té, co by došlo na březnovém zasedání ruské centrální banky ke snížení úrokových sazeb, aktuální trend je ale pro ruské výrobce automobilů, na čele s automobilkou AvtoVAZ, značně depresivní.
Dnešní Třešničku™ jsme v bingu pro rok 2025 opravdu neměli. Nový a zcela, ale zcela příčetný, americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy přišel se žhavou PR novinkou, která posune léčbu závislostí a duševních nemocí zpět do krásných devadesátých let, osvíceného 19. století. Nucenou pracovní terapii Wellness farmy! V souladu s heslem “to za nás nebylo” by lidé, namísto užívání léků, na této farmě byli odříznuti od běžného života, neměli by přístup k mobilu, internetu, televizi, vnějšímu světu, pomoci… Přesně jako za starých dobrých časů. A ten, kdo by protestoval proti novým pořádkům, přece musí být na hlavu (22), no ne? Primárně by měli pěstovat biopotraviny, meditovat nebo cvičit jógu. Lahůdkou je, že prý tento program bude financován z daní z prodeje marihuany, protože ironie evidentně nemá dno. Před sto lety (plus mínus) mimochodem vzniklo mnoho státem řízených “Wellness farem”. Hlavně ty německé si někteří lékaři velmi, velmi pochvalovali. Bergen-Belsen, Buchenwald, Flossenbürg, Mittelbau-Dora… a nesmíme zapomenout na další lázeňsko-aktivní pobočky v Polsku, Nizozemsku, Lotyšsku, Česku, Srbsku, Norsku, Belgii, Ukrajině, Chorvatsku, Litvě, Bělorusku, Francii, Rakousku i v Itálii. Ona totiž PRÁCE REVITALIZUJE, víme?!
PS: I když si v tomto odvětví pomyslný primát navždy drží Německo, Amerika se kromě sebe samé může inspirovat u stále fungujících ozdravoven v Číně, Severní Koreji nebo v pro značnou část Američanů čím dál méně odporném Rusku, kde probíhají aktualizace programu GULag 2.0 lite.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1106 #aktuvalka
Analýza 1106. dne ruské invaze na Ukrajinu 05.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 5-03-2025/
(2 329 slov, doba čtení 12 minut)
Dnes slavíme jedno z nejkrásnějších výročí moderní historie – den, kdy se Josif Vissarionovič Stalin konečně udusil ve vlastní zkaženosti. Muž, který rozséval smrt milionům, si nakonec sám prošel agonií, zatímco jeho věrní se báli vstoupit do místnosti a rušit soudruha v „odpočinku“. Připomeňme si, co všechno tenhle rudý tyran zanechal světu – masové hroby, gulagy a dědictví strachu, které dodnes ovlivňuje Rusko. Ať si kremelští nostalgici brečí, jak chtějí. Stalinova smrt není jen historická událost, je to připomínka, že i diktátoři jsou nakonec smrtelní. Bohužel, ne všichni včas.
Během noci na 5. března ruské síly podnikly rozsáhlý letecký útok na Ukrajinu, při kterém vypustily 181 dronů typu Šahed, různé typy klamných cílů, tři balistické rakety Iskander-M/KN-23 a jednu řízenou střelu S-300. Informace o útoku zveřejnilo ukrajinské letectvo. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala sestřelit 115 dronů. Dalších 55 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Informace o zneškodnění raket ve zprávě letectva chybí.
Ruské síly v posledních dnech provedly nejméně dva úspěšné raketové údery na ukrajinská cvičiště s využitím raket Iskander. První útok proběhl 26. února na bývalém vojenském letišti Šyrokie v Záporožské oblasti, kde se nacházelo cvičiště 15. brigády národní gardy „Kara Dag“. Podle dostupných informací zde zahynulo přibližně 20 ukrajinských vojáků a dalších 70 bylo zraněno. Druhý útok následoval 1. března na cvičišti Novomoskovskaja v Dněpropetrovské oblasti, kde dvě rakety Iskander-M s kazetovými hlavicemi zasáhly jednotky 168. záložního praporu, připravované k nasazení na frontu. Tento úder si vyžádal asi 40 mrtvých a více než 130 zraněných. V reakci ukrajinské velení zahájilo inspekci bezpečnostních opatření na cvičištích a generálmajor Mykhailo Drapatiy oznámil, že „Všichni, kteří ten den učinili rozhodnutí, a všichni, kteří tak neučinili příslušná rozhodnutí včas, budou pohnáni k odpovědnosti.” Dle nepodložených zpráv, se i přes vyhlášený letecký útok pokračovalo ve cvičení, a vojákům nebylo nakázáno se ukrýt v protileteckých krytech.
Neplecha v Rusku: Ruské zdroje hlásí, že v Sudžanské oblasti pokračují jen poziční boje. Na jižním směru se ruským jednotkám mělo podařit zlikvidovat opěrný bod. Není ovšem uvedeno kde přesně se nacházel.
Ve vesnici Kurilovka měly údajně ruské jednotky zatlačit Ukrajince na okraj vesnice a momentálně provádí “zabezpečovací operace” v dobyté části. Ukrajinské zdroje se k situaci v Kurilovce nijak nevyjádřily.
Severovýchodní fronta: Ukrajinské síly dosáhly úspěchu severně od Zapadného na západním břehu řeky Oskil, kde vytlačily ruské jednotky z lesního prostoru. Na jih od této oblasti pokračují intenzivní boje u Synkivky a Zahryzového. Ukrajinské drony provedly údery na ruské pozice v remízcích mezi Ivanivkou a Zelenou Dolynou, avšak není zatím jasné, zda cílily na průzkumnou skupinu, nebo na okupanty, kterým se zde podařilo získat nové pozice. Vývoj této situace budeme dále sledovat. Poziční boje nadále probíhají v Serebrjanském lese a u Bilohorivky.
Bachmutská fronta: Situace v Časiv Jaru zůstává beze změn, boje pokračují na stejných místech jako v předchozích dnech.
Doněcká fronta: V Torecku jsme dnes nezaznamenali žádné zásadní změny.
Ve směru na Pokrovsk ruské síly od 20. února ztratily více území, než se jim podařilo získat. Ruské dělostřelectvo ostřeluje ukrajinské pozice v Dačenském, zatímco boje probíhají ve vesničce Piščané i v oblasti jihozápadně a jižně od Kotlyného. Směrem na jih hlásí DeepStateUA ukrajinský postup v Uspenivce, což potvrzuje naše předchozí analýzy. Rusové zde však zahájili protiútok ve snaze získat zpět ztracené pozice. V Andrijivce okupanti obsadili centrum vesnice a boje zde pokračují s vysokou intenzitou. Západně od Kurachového se bojuje v Ulaklech a Konstantynivce, avšak ukrajinské zdroje hlásí, že ruský tlak zde začíná oslabovat. V oblasti Veliké Novosilky situace zůstává beze změn.
Ostatní části bojiště bez relevantních zpráv.
Diplomatické a politické události:
Europoslanci z proevropské strany Volt předloží lídrům EU plán, který mimo jiné navrhuje odebrat Maďarsku hlasovací práva za jeho opakované blokování společných rozhodnutí. O dokumentu informoval server Politico s odvoláním na jeho znění, které měli novináři možnost vidět. Podle Politico obsahuje plán devět bodů. Kromě návrhu na odebrání hlasovacích práv Maďarsku zahrnuje také snahu o jmenování současné šéfky unijní diplomacie Kai Kallasové plnohodnotnou ministryní zahraničí EU. Autoři textu dále usilují o vytvoření společné evropské armády a zvažují revizi unijních smluv s cílem rozšířit pravomoci v oblasti obrany a připravit EU na budoucí rozšíření.
Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe potvrdil, že Spojené státy pozastavily dodávky zbraní a předávání zpravodajských informací Ukrajině. Oznámil to reportér Fox Business Edward Lawrence. Ratcliffe nicméně zároveň uvedl, že očekává ukončení této pauzy a obnovení spolupráce s Ukrajinou poté, co prezident Volodymyr Zelensky oslovil svého amerického protějška Donalda Trumpa.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien prohlásil, že Peking je připraven na jakoukoli formu války s Washingtonem kvůli clům na zboží. Pentagon na to reagoval vyjádřením svého šéfa Peta Hegsetha, který uvedl, že Spojené státy jsou rovněž připraveny na konflikt. Podle Lin Ťiena by měl Washington, pokud skutečně chce řešit problém s pašováním drog do USA, jednat s Čínou na rovnocenné úrovni. „Pokud Spojené státy chtějí válku – ať už celní, obchodní nebo jakoukoli jinou – jsme připraveni bojovat až do konce,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí. Na tato slova reagoval šéf Pentagonu Hegseth prohlášením, že USA jsou připraveny na jakýkoli konflikt s Čínou, a zdůraznil, že „kdo chce mír, musí se připravit na válku.“ „Proto posilujeme naši armádu. Svět je nebezpečné místo, plné mocností s odlišnými ideologiemi. Čína masivně investuje do moderní obrany a technologií, chce nahradit Spojené státy. Pokud chceme válce s Čínou či jinými mocnostmi zabránit, musíme být silní,“ uvedl Hegseth.
Francie oznámila rozsáhlé armádní zakázky, jejichž cílem je posílit vojenské schopnosti a modernizovat ozbrojené síly. Plán zahrnuje rozšíření objednávky stíhaček Dassault Rafale o dalších 20 až 30 kusů, což by zvýšilo celkový počet těchto letounů ve francouzské výzbroji na 237 až 247 kusů. Francie zároveň plánuje rozšíření své flotily hladinových bojových lodí z 15 na 18 fregat, přičemž objednávka tří dalších fregat FDI posílí námořní schopnosti země, i když termín jejich dodání zůstává nejasný vzhledem k vytíženosti loděnic DCNS. Dále se počítá s urychlením akvizice dronů a systémů elektronického boje, které jsou klíčové pro moderní konflikty, ačkoli konkrétní čísla a typy nebyly specifikovány. Toto oznámení je vnímáno jako důležitý krok k posílení francouzské obrany a snaze vymanit se z dosavadního omezeného tempa vojenské modernizace.
Německé strany CDU/CSU a SPD jednají o vytvoření dvou speciálních fondů v celkové výši až 900 miliard eur určených na obranu a infrastrukturu. Tyto prostředky by byly financovány prostřednictvím úvěrových linek mimo běžný rozpočet a pravidla dluhové brzdy. Přibližně 400 miliard eur by bylo vyčleněno pro Bundeswehr a dalších 400–500 miliard eur pro obnovu civilní i vojenské infrastruktury využitelné pro obranné účely. Návrh vychází z doporučení čtyř předních německých ekonomů a má být schválen ještě stávajícím Bundestagem, protože v novém složení by pravděpodobně nezískal potřebnou dvoutřetinovou většinu kvůli odporu AfD a Levice. Šéf CDU Friedrich Merz proto plánuje svolat mimořádné zasedání Bundestagu, pravděpodobně již 10. března, aby se zajistilo rychlé přijetí tohoto financování.
Podle dostupných informací se Švédsko chystá stát čtvrtým uživatelem německé řízené střely Taurus KEPD 350, kterou plánuje integrovat na své stíhačky JAS-39 Gripen. Zakázkou byla pověřena švédská agentura pro nákup vojenského materiálu Försvarets materielverk (FMV), což naznačuje pokročilou fázi jednání, i když oficiální potvrzení ze strany švédské vlády či výrobce zatím chybí. Znovuobnovení výroby těchto střel v Evropě je významným krokem v posilování evropských schopností v oblasti přesných úderů na dlouhé vzdálenosti, přičemž doposud byla v Evropě vyráběna pouze střela SCALP-EG. Roční výrobní kapacita Taurusů se historicky pohybovala mezi 40 až 60 kusy, což je ve srovnání s produkcí Spojených států (JASSM-ER přes 700 ročně) či Ruska (přibližně 1200 řízených střel ročně) nedostatečné. Objednávka Švédska by však mohla podnítit další evropské státy k nákupu a rozšíření produkce.
Polská vláda se v rámci úsporných opatření rozhodla upustit od plánů na obnovu speciálního radar-absorpčního nátěru stíhaček F-16, který snižuje jejich radarový odrazový povrch přibližně o 15 %. Podle odborníků je tento nátěr postupně degradován provozem a vyžaduje pravidelnou údržbu. Důvodem rozhodnutí je nedostatek finančních prostředků, což vyvolalo kritiku opozice i některých vojenských expertů. Poslanec PiS Marcin Warchoł označil situaci za „symbol národního odzbrojení“, zatímco generál Roman Polko poukázal na paradoxní situaci, kdy vláda plánuje nákup moderních F-35, ale není schopna financovat základní servis stávajících letadel.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se podíváme na tempo růstu ruského automobilového průmyslu, které stejně jako v minulých měsících dosáhlo značně negativních hodnot. Podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu uvedlo, že únoru tohoto roku klesl prodej nových automobilů meziročně o 25%. Ministr Anton Alichanov přitom odhadoval, že pokles bude pouze o přibližně 20%, a to z důvodu malé poptávky po zahraničních automobilech.
Potíže se týkají zejména největšího výrobce osobních automobilů, společnosti AvtoVAZ, jejíž prodeje klesly o dalších 4,2% a na skladech se nachází okolo 100 000 nových neprodaných vozů této značky. Přičemž v této situaci se AvtoVAZ nachází i přes pomocné kroky vlády která například osvobodila vozy této značky od nutnosti platit recyklační poplatek při nákupu nového vozu.
Jinou iniciativou, která měla pomoci lokálnímu průmyslu, byla povinnost užívání lokálně produkovaných automobilů taxislužbou, ta však zatím nebyla zavedena a představitelé této branže varují, že povinnost záměny automobilů na ty produkované lokálně by zvýšila ceny taxislužby o přibližně 63%, a to z důvodu větší poruchovosti a nedostatku náhradních dílů.
Poklesu poptávky odpovídá i pokles nových leasingů, který se snížil o 15%. Podmínky leasingů přitom od nákupu automobilu tímto způsobem silně odrazují, aktuálně se v Rusku leasingové sazby pohybují okolo 27% při leasingu na 15 let. K oživení trhu by mohlo dojít po té, co by došlo na březnovém zasedání ruské centrální banky ke snížení úrokových sazeb, aktuální trend je ale pro ruské výrobce automobilů, na čele s automobilkou AvtoVAZ, značně depresivní.
Dnešní Třešničku™ jsme v bingu pro rok 2025 opravdu neměli. Nový a zcela, ale zcela příčetný, americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy přišel se žhavou PR novinkou, která posune léčbu závislostí a duševních nemocí zpět do krásných devadesátých let, osvíceného 19. století. Nucenou pracovní terapii Wellness farmy! V souladu s heslem “to za nás nebylo” by lidé, namísto užívání léků, na této farmě byli odříznuti od běžného života, neměli by přístup k mobilu, internetu, televizi, vnějšímu světu, pomoci… Přesně jako za starých dobrých časů. A ten, kdo by protestoval proti novým pořádkům, přece musí být na hlavu (22), no ne? Primárně by měli pěstovat biopotraviny, meditovat nebo cvičit jógu. Lahůdkou je, že prý tento program bude financován z daní z prodeje marihuany, protože ironie evidentně nemá dno. Před sto lety (plus mínus) mimochodem vzniklo mnoho státem řízených “Wellness farem”. Hlavně ty německé si někteří lékaři velmi, velmi pochvalovali. Bergen-Belsen, Buchenwald, Flossenbürg, Mittelbau-Dora… a nesmíme zapomenout na další lázeňsko-aktivní pobočky v Polsku, Nizozemsku, Lotyšsku, Česku, Srbsku, Norsku, Belgii, Ukrajině, Chorvatsku, Litvě, Bělorusku, Francii, Rakousku i v Itálii. Ona totiž PRÁCE REVITALIZUJE, víme?!
PS: I když si v tomto odvětví pomyslný primát navždy drží Německo, Amerika se kromě sebe samé může inspirovat u stále fungujících ozdravoven v Číně, Severní Koreji nebo v pro značnou část Američanů čím dál méně odporném Rusku, kde probíhají aktualizace programu GULag 2.0 lite.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1107 #aktuvalka
Analýza 1107. dne ruské invaze na Ukrajinu 06.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 6-03-2025/
2 007 slov, doba čtení 11 minut
V noci z 5. na 6. března ruské síly podnikly rozsáhlý útok na Ukrajinu s použitím dvou balistických raket Iskander a 112 dronů typu Šahed a dalších bezpilotních prostředků. Tuto informaci zveřejnilo letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. Ukrajinská protivzdušná obrana, včetně letectva, protiletadlových raketových jednotek, elektronického boje a mobilních palebných skupin, zničila 68 ruských dronů v Charkovské, Poltavské, Sumské, Černihivské, Čerkaské, Kyjevské, Kirovohradské, Dněpropetrovské a Oděské oblasti. Dalších 43 nepřátelských dronů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Armáda nehlásila žádné sestřelené rakety.
Neplecha v Rusku: Podle ruského propagandisty DnevnikDesantnika postoupili ussurijští výsadkáři hlouběji do vesnice Žuravky a nyní ji většinově kontrolují. Uvádí také, že ukrajinské síly stahují zálohy ze Sumské oblasti ve snaze stabilizovat situaci, avšak vojáci 83. výsadkové divize údajně identifikují a ničí ukrajinskou techniku a vybavení. Tyto informace nebyly nezávisle ověřeny.
V oblasti vesnice Kurilovka ruské jednotky údajně zatlačily ukrajinské síly na okraj vesnice a momentálně provádějí „zabezpečovací operace“ v dobytých částech. Ukrajinské zdroje situaci potvrzují a také hlásí, že hlavní tíha bojů se nyní soustřeďuje do oblastí Nikolajevo-Darino, Lebeděvka a Nová Soročina.
V oblasti Novenkoje se ruské jednotky konsolidují na jižní straně v přípravě na další útok ve směru vesnice Basovky. Tato informace pochází z ruských propagandistických zdrojů a není ověřena.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty pokračují střety u Fiholivky, Dvoričné, Západného a Synkivky. Více na jih se bojuje u Zahryzového, Makijivky, Teren, v Serebrjanském lese a u Bilohorivky. Výrazné změny jsme zde nezaregistrovali. Ruské propagandistické zdroje tvrdí, že jejich síly postoupily do vesnice Žuravky a většinově ji kontrolují, přičemž ukrajinské zálohy jsou údajně přesunovány ze Sumské oblasti k stabilizaci situace. Nezávislé potvrzení tohoto tvrzení zatím chybí.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné změny. Ruské drony nadále útočí na ukrajinské pozice na severu města a okupanti pokračují v ostřelování oblasti západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel salvovými termobarickými raketomety TOS. Ukrajinské síly drží obranné linie a nepřipouštějí výraznější ruské průlomy.
Doněcká fronta: V Torecku se bojuje o severní část města, přičemž situace je zde velmi nepřehledná a neexistuje pevná frontová linie. Boje probíhají i ve středu města, kde ukrajinské jednotky vykazují vysokou aktivitu. Na sídlišti Zabalka a u Terikonu č. 7 byl zaznamenán pohyb ukrajinských vojáků, což naznačuje jejich iniciativu v této oblasti.
Na Pokrovském směru pokračují boje v okolí Baranivky, Ševčenka, Piščaného, Kotlyného a Udačného. V Ševčenku se Ukrajincům podařilo postoupit, což potvrzují i útoky ruských sebevražedných dronů. Jižně od Pokrovsku se okupanti snaží obchvatem přes Udačné a Uspenivku přetnout ukrajinské zásobovací trasy. Dále na jih se intenzivně bojuje u Naděždinky a v Záporožiji. Ve směru na Konstantynopil ruské síly zaútočily u vesnice Ulakly, ale v posledních dnech zde jejich aktivita výrazně poklesla.
Ostatní části bojiště bez relevantních zpráv.
Diplomatické a politické události:
Desítky evropských zákonodárců podpořily návrh na vytvoření „Sky Shield“ nad Ukrajinou, jehož cílem je zastavit ruské útoky na města a infrastrukturu. Projekt by zahrnoval 120 stíhacích letounů. The Guardian s odkazem na návrh uvedl, že evropské letouny by hlídkovaly nad neokupovaným ukrajinským územím. Cílem je nejen ochrana civilistů před ruskými útoky, ale také ulehčení ukrajinské armádě, aby se mohla soustředit na frontu. Patrolování by pokrývalo tři ukrajinské jaderné elektrárny a města Oděsa a Lvov, ale nerozšířilo by se na frontovou linii ani východní Ukrajinu. Do projektu se má zapojit 120 stíhaček — F-16, F-16AM/BM nebo „operační ekvivalent“ včetně letounů F-35, Mirage, Eurofighter Typhoon a JAS 39 Gripen operujících z evropských základen. „EU a Velká Británie mají dostatek bojových letounů k vytvoření bezpečnostní zóny samostatně. Během kosovské letecké kampaně v roce 1999 operovalo nad nepřátelským územím přes 1 000 bojových letadel. Podstatně menší operace nad přátelským územím je tedy možná,“ uvádí dokument. Projekt má být čistě evropskou iniciativou, oddělenou od NATO, a signatáři zdůrazňují, že se tím evropské státy nebudou zatahovat do války s Ruskem. Podporu mu vyjádřili europoslanci a politici z Kanady, České republiky, Estonska, Finska, Francie, Německa, Itálie, Litvy, Lotyšska, Nizozemska, Polska, Spojeného království a bývalí vysoce postavení američtí důstojníci, včetně generála Philipa Breedlova a generála Bena Hodgese. Projekt podle Guardianu vypracovali bývalí plánovači letectva ve spolupráci s ukrajinskými ozbrojenými silami. Evropská ministerstva obrany jej zvažovala, ale evropské vedení bylo dosud zdrženlivé k autorizaci hlídkování nad Ukrajinou během probíhající války.
Ukrajinské a americké týmy obnovily jednání. Novináři zjistili datum plánovaného setkání. Tuto pak schůzku oznámil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Dle jeho vyjádření Kyjev doufá, že se uskuteční příští týden a bude „smysluplná“. Mezitím novinářka Fox News Jackie Heinrich tvrdí, že ministr zahraničí Marco Rubio, zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost Mike Walz odcestují v úterý 11. března do Rijádu na jednání s Ukrajinci, konkrétně s vedoucím prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem. Novinář Axiosu Barak Ravid s odkazem na dva zdroje napsal, že schůzka proběhne ve středu 12. března.
Další jednání Kontaktní skupiny pro obranné záležitosti Ukrajiny v rámci formátu Ramstein by se mohlo uskutečnit na konci března nebo na začátku dubna. Tuto možnost připustil německý ministr obrany Boris Pistorius na společné tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Pistorius uvedl, že na příští týden (10.–16. března) je v Paříži naplánováno setkání Skupiny pěti. Na něm má padnout konečné rozhodnutí o termínu 27. setkání v Ramstein. Zároveň potvrdil, že se s britským ministrem obrany Johnem Healym dohodli na pokračování práce Kontaktní skupiny pro Ukrajinu „jako spolupředsedové pod naším společným vedením“.
Francie nabídla Ukrajině poskytnutí vlastních zpravodajských informací poté, co Spojené státy pozastavily jejich sdílení kvůli roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tuto skutečnost potvrdil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu, citovaný agenturou France 24. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov mezitím uvedl, že Ukrajina dosud neobdržela podrobné informace o omezeních ve sdílení zpravodajských informací ze strany Spojených států. Podle něj Ukrajina zatím nemá detaily o tom, jak přesně budou zpravodajské informace omezeny, ale už pracuje na alternativních řešeních. Umerov naznačil, že v případě potřeby by Ukrajina mohla požádat o zpravodajské informace i Německo.
Komunistická Čína větří šanci získat vliv v Evropě po rozkolu s USA. Čínský zvláštní vyslanec pro evropské záležitosti Lu Ša-je prohlásil, že je „šokován“ způsobem, jakým americký prezident Donald Trump zachází s evropskými spojenci. Zároveň se domnívá, že mírová dohoda pro Ukrajinu by neměla být diktována pouze USA a Ruskem. Podle diplomata by si Evropané měli „položit otázku“ a porovnat politiku Washingtonu s přístupem Pekingu. Podle Lu Ša-je by pak Evropa viděla, že čínská diplomacie „zdůrazňuje mír, přátelství, dobrou vůli a oboustranně výhodnou spolupráci“. Zároveň ocenil diskuze mezi Spojenými státy a Ruskem, ale zdůraznil, že jakýkoli mírový proces musí zahrnovat uznání a účast všech stran, včetně evropských států. „Různé navrhované řešení by měly být předmětem rovnocenné diskuse, ne diktována hrstkou vyvolených,“ řekl Lu Ša-je.
Místopředsedkyně Bílého domu Carolyn Leavitt popřela zprávu agentury Reuters, že Spojené státy plánují odebrat 240 000 Ukrajincům dočasný status uprchlíků, což by vedlo k jejich deportaci. Podle ní anonymní zdroje citované Reuters „nemají tušení, o čem mluví“.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme prohlubující se personální problémy ruské policie. Ministr vnitra Vladimír Kolokolcev na setkání s Vladimírem Putinem informoval o tom, že v průběhu roku 2024 dala výpověď přibližně polovina všech zkušených pracovníků této služby, a celkově nyní chybí v ruské policii přibližně 172 000 pracovníků. Například u vyšetřovatelů je podstav 23,9%, u hlídkové služby 31,4%, a ještě větší personální potíže jsou na oddělení pro kontrolu zakázaných substancích. Bylo propuštěno také několik vedoucích oddělení, kteří z důvodu trvajícího podstavu odmítali svým podřízeným přidělovat dovolenou.
V některých regionech jsou na služebnách například místo dvanácti pracovníků pouze čtyři, dva vyšetřovatelé místo osmi, nebo ze čtyřiceti policistů zůstalo na služebně pouze šest. I přes takovýto podstav ale Rusko stále vede v poměru počtu policistů k celkové populaci, ruský poměr je 643 policistů na 100 000 obyvatel, přičemž v USA je to 256, Číně 120 a v Evropské unii v průměru 335.
Lze předpokládat, že pokud bude tento trend pokračovat, překročí v tomto roce nedostatek policistů číslo 200 000 z přibližně 900 000 tabulkových pozic. To značně komplikuje již tak chabou vymahatelnost práva zejména v chudších a vzdálenějších regionech, kde nedostatek pracovníků může způsobit i paralýzu všech činností policejního sboru. To spolu s rostoucí kriminalitou v těchto regionech, způsobenou kromě jiného i navrátilce ze služby v armádě, nedává obyvatelům mnoho nadějí na klidný život.
Dnešní Třešnička™ bude o volbě. K současné debatě o tom, zda-li by měla mít Ukrajina prezidentské volby nebo jestli je prezident Zelenský větší diktátor než Kim a Vláďa už toho bylo řečeno dost. Teprve nyní se však objevili na scéně dva političtí rivalové, kteří by mohli potenciálně stanout v klání proti úřadujícímu ukrajinskému lídrovi. Spekulace se vynořily zejména kvůli tomu, že bývalý prezident Petro Porošenko a bývalá premiérka Julija Tymošenko údajně tajně jednají se Spojenými státy. Oba současní poslanci nicméně tyto zprávy popřeli. Podle Porošenka jeho tým pracuje s americkými partnery veřejně a transparentně a dokonce navrhl, aby tyto schůzky koordinovaly ukrajinské úřady. Cílem této spolupráce je podle něj udržení bipartijní podpory Ukrajiny v USA. Tymošenko potvrdila, že její strana Batkivščyna jedná se všemi spojenci Ukrajiny, kteří mohou pomoci zajistit spravedlivý mír co nejdříve. Věřme nebo ne – oba zdůraznili, že o konání voleb během války s Ruskem nemůže být řeč. Komu nová americká administrativa, která se prý chce Zelenského zbavit, dá svůj hlas tedy není jisté. Už jsme se ale dočetli, že další potenciální kandidát, Valerij Zalužný, je žhavý kůň Anglie, nicméně ani ten se do voleb zřejmě nehrne. Jediným jasným uchazečem tak stále zůstává mírně zaprášený, kamarád z mokré čtvrti Putina, Viktor Janukovyč. Tento souboj bude ještě zajímavý!
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1107 #aktuvalka
Analýza 1107. dne ruské invaze na Ukrajinu 06.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 6-03-2025/
2 007 slov, doba čtení 11 minut
V noci z 5. na 6. března ruské síly podnikly rozsáhlý útok na Ukrajinu s použitím dvou balistických raket Iskander a 112 dronů typu Šahed a dalších bezpilotních prostředků. Tuto informaci zveřejnilo letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. Ukrajinská protivzdušná obrana, včetně letectva, protiletadlových raketových jednotek, elektronického boje a mobilních palebných skupin, zničila 68 ruských dronů v Charkovské, Poltavské, Sumské, Černihivské, Čerkaské, Kyjevské, Kirovohradské, Dněpropetrovské a Oděské oblasti. Dalších 43 nepřátelských dronů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Armáda nehlásila žádné sestřelené rakety.
Neplecha v Rusku: Podle ruského propagandisty DnevnikDesantnika postoupili ussurijští výsadkáři hlouběji do vesnice Žuravky a nyní ji většinově kontrolují. Uvádí také, že ukrajinské síly stahují zálohy ze Sumské oblasti ve snaze stabilizovat situaci, avšak vojáci 83. výsadkové divize údajně identifikují a ničí ukrajinskou techniku a vybavení. Tyto informace nebyly nezávisle ověřeny.
V oblasti vesnice Kurilovka ruské jednotky údajně zatlačily ukrajinské síly na okraj vesnice a momentálně provádějí „zabezpečovací operace“ v dobytých částech. Ukrajinské zdroje situaci potvrzují a také hlásí, že hlavní tíha bojů se nyní soustřeďuje do oblastí Nikolajevo-Darino, Lebeděvka a Nová Soročina.
V oblasti Novenkoje se ruské jednotky konsolidují na jižní straně v přípravě na další útok ve směru vesnice Basovky. Tato informace pochází z ruských propagandistických zdrojů a není ověřena.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty pokračují střety u Fiholivky, Dvoričné, Západného a Synkivky. Více na jih se bojuje u Zahryzového, Makijivky, Teren, v Serebrjanském lese a u Bilohorivky. Výrazné změny jsme zde nezaregistrovali. Ruské propagandistické zdroje tvrdí, že jejich síly postoupily do vesnice Žuravky a většinově ji kontrolují, přičemž ukrajinské zálohy jsou údajně přesunovány ze Sumské oblasti k stabilizaci situace. Nezávislé potvrzení tohoto tvrzení zatím chybí.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné změny. Ruské drony nadále útočí na ukrajinské pozice na severu města a okupanti pokračují v ostřelování oblasti západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel salvovými termobarickými raketomety TOS. Ukrajinské síly drží obranné linie a nepřipouštějí výraznější ruské průlomy.
Doněcká fronta: V Torecku se bojuje o severní část města, přičemž situace je zde velmi nepřehledná a neexistuje pevná frontová linie. Boje probíhají i ve středu města, kde ukrajinské jednotky vykazují vysokou aktivitu. Na sídlišti Zabalka a u Terikonu č. 7 byl zaznamenán pohyb ukrajinských vojáků, což naznačuje jejich iniciativu v této oblasti.
Na Pokrovském směru pokračují boje v okolí Baranivky, Ševčenka, Piščaného, Kotlyného a Udačného. V Ševčenku se Ukrajincům podařilo postoupit, což potvrzují i útoky ruských sebevražedných dronů. Jižně od Pokrovsku se okupanti snaží obchvatem přes Udačné a Uspenivku přetnout ukrajinské zásobovací trasy. Dále na jih se intenzivně bojuje u Naděždinky a v Záporožiji. Ve směru na Konstantynopil ruské síly zaútočily u vesnice Ulakly, ale v posledních dnech zde jejich aktivita výrazně poklesla.
Ostatní části bojiště bez relevantních zpráv.
Diplomatické a politické události:
Desítky evropských zákonodárců podpořily návrh na vytvoření „Sky Shield“ nad Ukrajinou, jehož cílem je zastavit ruské útoky na města a infrastrukturu. Projekt by zahrnoval 120 stíhacích letounů. The Guardian s odkazem na návrh uvedl, že evropské letouny by hlídkovaly nad neokupovaným ukrajinským územím. Cílem je nejen ochrana civilistů před ruskými útoky, ale také ulehčení ukrajinské armádě, aby se mohla soustředit na frontu. Patrolování by pokrývalo tři ukrajinské jaderné elektrárny a města Oděsa a Lvov, ale nerozšířilo by se na frontovou linii ani východní Ukrajinu. Do projektu se má zapojit 120 stíhaček — F-16, F-16AM/BM nebo „operační ekvivalent“ včetně letounů F-35, Mirage, Eurofighter Typhoon a JAS 39 Gripen operujících z evropských základen. „EU a Velká Británie mají dostatek bojových letounů k vytvoření bezpečnostní zóny samostatně. Během kosovské letecké kampaně v roce 1999 operovalo nad nepřátelským územím přes 1 000 bojových letadel. Podstatně menší operace nad přátelským územím je tedy možná,“ uvádí dokument. Projekt má být čistě evropskou iniciativou, oddělenou od NATO, a signatáři zdůrazňují, že se tím evropské státy nebudou zatahovat do války s Ruskem. Podporu mu vyjádřili europoslanci a politici z Kanady, České republiky, Estonska, Finska, Francie, Německa, Itálie, Litvy, Lotyšska, Nizozemska, Polska, Spojeného království a bývalí vysoce postavení američtí důstojníci, včetně generála Philipa Breedlova a generála Bena Hodgese. Projekt podle Guardianu vypracovali bývalí plánovači letectva ve spolupráci s ukrajinskými ozbrojenými silami. Evropská ministerstva obrany jej zvažovala, ale evropské vedení bylo dosud zdrženlivé k autorizaci hlídkování nad Ukrajinou během probíhající války.
Ukrajinské a americké týmy obnovily jednání. Novináři zjistili datum plánovaného setkání. Tuto pak schůzku oznámil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Dle jeho vyjádření Kyjev doufá, že se uskuteční příští týden a bude „smysluplná“. Mezitím novinářka Fox News Jackie Heinrich tvrdí, že ministr zahraničí Marco Rubio, zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost Mike Walz odcestují v úterý 11. března do Rijádu na jednání s Ukrajinci, konkrétně s vedoucím prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem. Novinář Axiosu Barak Ravid s odkazem na dva zdroje napsal, že schůzka proběhne ve středu 12. března.
Další jednání Kontaktní skupiny pro obranné záležitosti Ukrajiny v rámci formátu Ramstein by se mohlo uskutečnit na konci března nebo na začátku dubna. Tuto možnost připustil německý ministr obrany Boris Pistorius na společné tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Pistorius uvedl, že na příští týden (10.–16. března) je v Paříži naplánováno setkání Skupiny pěti. Na něm má padnout konečné rozhodnutí o termínu 27. setkání v Ramstein. Zároveň potvrdil, že se s britským ministrem obrany Johnem Healym dohodli na pokračování práce Kontaktní skupiny pro Ukrajinu „jako spolupředsedové pod naším společným vedením“.
Francie nabídla Ukrajině poskytnutí vlastních zpravodajských informací poté, co Spojené státy pozastavily jejich sdílení kvůli roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tuto skutečnost potvrdil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu, citovaný agenturou France 24. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov mezitím uvedl, že Ukrajina dosud neobdržela podrobné informace o omezeních ve sdílení zpravodajských informací ze strany Spojených států. Podle něj Ukrajina zatím nemá detaily o tom, jak přesně budou zpravodajské informace omezeny, ale už pracuje na alternativních řešeních. Umerov naznačil, že v případě potřeby by Ukrajina mohla požádat o zpravodajské informace i Německo.
Komunistická Čína větří šanci získat vliv v Evropě po rozkolu s USA. Čínský zvláštní vyslanec pro evropské záležitosti Lu Ša-je prohlásil, že je „šokován“ způsobem, jakým americký prezident Donald Trump zachází s evropskými spojenci. Zároveň se domnívá, že mírová dohoda pro Ukrajinu by neměla být diktována pouze USA a Ruskem. Podle diplomata by si Evropané měli „položit otázku“ a porovnat politiku Washingtonu s přístupem Pekingu. Podle Lu Ša-je by pak Evropa viděla, že čínská diplomacie „zdůrazňuje mír, přátelství, dobrou vůli a oboustranně výhodnou spolupráci“. Zároveň ocenil diskuze mezi Spojenými státy a Ruskem, ale zdůraznil, že jakýkoli mírový proces musí zahrnovat uznání a účast všech stran, včetně evropských států. „Různé navrhované řešení by měly být předmětem rovnocenné diskuse, ne diktována hrstkou vyvolených,“ řekl Lu Ša-je.
Místopředsedkyně Bílého domu Carolyn Leavitt popřela zprávu agentury Reuters, že Spojené státy plánují odebrat 240 000 Ukrajincům dočasný status uprchlíků, což by vedlo k jejich deportaci. Podle ní anonymní zdroje citované Reuters „nemají tušení, o čem mluví“.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme prohlubující se personální problémy ruské policie. Ministr vnitra Vladimír Kolokolcev na setkání s Vladimírem Putinem informoval o tom, že v průběhu roku 2024 dala výpověď přibližně polovina všech zkušených pracovníků této služby, a celkově nyní chybí v ruské policii přibližně 172 000 pracovníků. Například u vyšetřovatelů je podstav 23,9%, u hlídkové služby 31,4%, a ještě větší personální potíže jsou na oddělení pro kontrolu zakázaných substancích. Bylo propuštěno také několik vedoucích oddělení, kteří z důvodu trvajícího podstavu odmítali svým podřízeným přidělovat dovolenou.
V některých regionech jsou na služebnách například místo dvanácti pracovníků pouze čtyři, dva vyšetřovatelé místo osmi, nebo ze čtyřiceti policistů zůstalo na služebně pouze šest. I přes takovýto podstav ale Rusko stále vede v poměru počtu policistů k celkové populaci, ruský poměr je 643 policistů na 100 000 obyvatel, přičemž v USA je to 256, Číně 120 a v Evropské unii v průměru 335.
Lze předpokládat, že pokud bude tento trend pokračovat, překročí v tomto roce nedostatek policistů číslo 200 000 z přibližně 900 000 tabulkových pozic. To značně komplikuje již tak chabou vymahatelnost práva zejména v chudších a vzdálenějších regionech, kde nedostatek pracovníků může způsobit i paralýzu všech činností policejního sboru. To spolu s rostoucí kriminalitou v těchto regionech, způsobenou kromě jiného i navrátilce ze služby v armádě, nedává obyvatelům mnoho nadějí na klidný život.
Dnešní Třešnička™ bude o volbě. K současné debatě o tom, zda-li by měla mít Ukrajina prezidentské volby nebo jestli je prezident Zelenský větší diktátor než Kim a Vláďa už toho bylo řečeno dost. Teprve nyní se však objevili na scéně dva političtí rivalové, kteří by mohli potenciálně stanout v klání proti úřadujícímu ukrajinskému lídrovi. Spekulace se vynořily zejména kvůli tomu, že bývalý prezident Petro Porošenko a bývalá premiérka Julija Tymošenko údajně tajně jednají se Spojenými státy. Oba současní poslanci nicméně tyto zprávy popřeli. Podle Porošenka jeho tým pracuje s americkými partnery veřejně a transparentně a dokonce navrhl, aby tyto schůzky koordinovaly ukrajinské úřady. Cílem této spolupráce je podle něj udržení bipartijní podpory Ukrajiny v USA. Tymošenko potvrdila, že její strana Batkivščyna jedná se všemi spojenci Ukrajiny, kteří mohou pomoci zajistit spravedlivý mír co nejdříve. Věřme nebo ne – oba zdůraznili, že o konání voleb během války s Ruskem nemůže být řeč. Komu nová americká administrativa, která se prý chce Zelenského zbavit, dá svůj hlas tedy není jisté. Už jsme se ale dočetli, že další potenciální kandidát, Valerij Zalužný, je žhavý kůň Anglie, nicméně ani ten se do voleb zřejmě nehrne. Jediným jasným uchazečem tak stále zůstává mírně zaprášený, kamarád z mokré čtvrti Putina, Viktor Janukovyč. Tento souboj bude ještě zajímavý!
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-