AČR kampak kráčíš?

[Orlok]

Jo , ja jen citim, takovych hlasů bude pribyvat..

[Zemakt]

Kdesi tady na Palbě je diskuze k podzemním jaderným minám.

[Dzin]

Česko by mělo zahájit debatu o vlastnictví atomové bomby, říká analytik Visingr

Možná by stačilo jen přistoupit ke sdílení jaderných zbraní v rámci NATO.

[Nesher]

Česko by mělo zahájit debatu o vlastnictví atomové bomby, říká analytik Visingr

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozs ... domaci_vov

Ro by bylo hodne zajimave, jen nevim jak by se to vyzkouselo..

Naprostá fantasmagorie, když pominu zahraničně-právní bariéry, tak nemáme štěpný materiál, plutonium vůbec, dostatečně obohacený uran také ne a vyrobit ho by bylo velmi obtížné (viz Írán a jeho problémy s obohacováním). Dále jak tu padlo nemáme to jak vyzkoušet (podzemní výbuch kdekoliv na území ČR je sci-fi) a už vůbec nemáme vhodný nosič, kterým bychom dostatečně malou hlavici s jejíž konstrukcí tu nikdo nemá zkušenosti, dopravili na cíl. A nemáme takový nosič ani kde koupit.

[Nesher]

Česko by mělo zahájit debatu o vlastnictví atomové bomby, říká analytik Visingr

Možná by stačilo jen přistoupit ke sdílení jaderných zbraní v rámci NATO.

To je sice možnost, ale v podstatě jen teoretická. USA prostě z Evropy odcházejí. A to bez ohledu na Doníka a jeho magory. Tedy rozhodně nemají vůli ten program rozšiřovat, spíše ho budou omezovat.
Francouzi si svoje JZ drží na národní úrovni (mimo NATO) a pokud by byli vůbec ochotní je s někým sdílet, tak max. se SRN. A to pomíjím fakt, že BL nemá vhodný nosič. A stále jsi v použití vázán souhlasem vlastníka. Který ti ho pravděpodobně neudělí.

[Scotty87]

Česko by mělo zahájit debatu o vlastnictví atomové bomby, říká analytik Visingr

Možná by stačilo jen přistoupit ke sdílení jaderných zbraní v rámci NATO.

Vzhledem k tomu že jsou to jaderné zbraně USA, tak to úplně neřeší problém.

[Scotty87]

Místo setkání si píšou. Co si Babiš s Fialou vyčítají v dopisech

[Scotty87]

Gen. Karel Řehka: Na modernizaci a dozbrojení máme strašně málo času

[Dzin]

To je sice možnost, ale v podstatě jen teoretická. USA prostě z Evropy odcházejí. A to bez ohledu na Doníka a jeho magory. Tedy rozhodně nemají vůli ten program rozšiřovat, spíše ho budou omezovat.
Francouzi si svoje JZ drží na národní úrovni (mimo NATO) a pokud by byli vůbec ochotní je s někým sdílet, tak max. se SRN. A to pomíjím fakt, že BL nemá vhodný nosič. A stále jsi v použití vázán souhlasem vlastníka. Který ti ho pravděpodobně neudělí.

Vzhledem k tomu že jsou to jaderné zbraně USA, tak to úplně neřeší problém.

To není nic neřešitelného a spíše záleží na dohodě a technickém provedení. Třeba, kdyby státy, se kterými by Francie sdílelala administrativně "své" jaderné zbraně by jí zaplatili jejich výrobu a provoz, odpadla by značná část námitek. Nebo kdyby se utužila EU a došlo by k nějaké nadnárodní úrovni kooperace s tím, že by jadenrý program Francie byl financován EU a to by umožnilo jeho rozšíření a tím i pokrytí všech členů. Možnosti tu jsou a nejsou nereálné. je to spíše o politické vůli. (Bohužel) většinou to znamená větší smeknutí a spolupráci v rámci EU a to okamžitě začnou napadat odpůrci a strašit "federalizací" apod. Reálně ale bychom si měli přiznat, že bez větší integrace EU se v rámci braně-bezpečnostní politiky nikdy dál nepohneme.

[juhelak]

No zatím letos nic neohlasili co nového rozjedou díky tomu navýšení. Plány byly dělané na mnohem menší podíl na HDP. Za chvíli bude první kvartál za námi a nic většího se zatím nerozbehlo.
Btw jestli to chápu tak že 2% je na udržení stávajícího vnitřního dluhu tak od příštího roku by se ten vnitřní dluh měl snižovat než zmizí.
Největší dluh mají na infrastrukture a zázemí a tam se daly ty zakázky vypsat relativně rychle.

[skelet]

dost peněz sežere nákup munice.

[Scotty87]

Plány byly dělané na mnohem menší podíl na HDP.

Plány byly také dělané na větší předpokládaný růst HDP. Takže se tady vytvořila několikamiliardová díra.

Za chvíli bude první kvartál za námi a nic většího se zatím nerozbehlo.

Nemůže se nic rozběhnout dokud to není kryté státním rozpočtem. Čili něco reálného se může začít dělat až bude návrh rozpočtu na příští rok a výhledy na 2026-27.

Největší dluh mají na infrastrukture a zázemí a tam se daly ty zakázky vypsat relativně rychle.

To jsou právě akce na několik let příprav a povolování. Armáda nemůže stavět nijak zásadně rychleji než všichni ostatní.

[juhelak]

Scotty87: tak nová výstavba ano to máš pravdu. Ale rekonstrukce (zateplování, výměny letitych věcí jako jsou postele na transitech, modernizace sportovist na utvarech) ty by mohly jít rychleji. Tam je velký dluh kamkoli se podíváš. Taková hala ve výškově to je unikát..
Docela se i divím proč na utvarech ve větší míře nevyužiji dotace na obnovitelné zdroje atd. Solary na střechy atd. Vlastní energetické zdroje mimo agregatu by se útvarům hodili v míru i v krizi. O finančních usporach nemluvě.

[tomas.kotnour]

No zatím letos nic neohlasili co nového rozjedou díky tomu navýšení. Plány byly dělané na mnohem menší podíl na HDP. Za chvíli bude první kvartál za námi a nic většího se zatím nerozbehlo.
Btw jestli to chápu tak že 2% je na udržení stávajícího vnitřního dluhu tak od příštího roku by se ten vnitřní dluh měl snižovat než zmizí.
Největší dluh mají na infrastrukture a zázemí a tam se daly ty zakázky vypsat relativně rychle.

Jde o to, jak ten dluh vnímáte, za těch 25 let se v MO nakumulovalo saldo odpovídající 16,20% HDP, což je v dnešních cenách cca 1 300 mld. Kč (při 8 000 mld. Kč HDP), jenomže 11,5% HDP (70% vnitřního dluhu) jde za platy stávajících a nikdy nezrekrutovaných vojáků. což se reálně projevuje tak, že nám chybí 9 000 aktivně sloužících vojáků a 15 000 rezervistů do 40 let věku do 8 roků od ukončení závazku (to je jenom takový nástřel, ještě to nemám spočítané), dále je to 2,31% HDP v provozu, tedy nejenom zásobách, ale třeba i v palivu, munici, náhradních dílech, uniformách, provozu kasáren, které by byly potřeba pro zajištění provozu a v0ýcviku neexistujících vojáků s neexistující technikou. A pak je tu konečně kumulované investice do rozvoje sil a prostředků, ty činí 2,36% HDP (v hrubém), kulminovaly na 3,09% před 4 roky a v rámci střednědobého výhledu se odmažou v roce 2029.

[juhelak]

No zatím letos nic neohlasili co nového rozjedou díky tomu navýšení. Plány byly dělané na mnohem menší podíl na HDP. Za chvíli bude první kvartál za námi a nic většího se zatím nerozbehlo.
Btw jestli to chápu tak že 2% je na udržení stávajícího vnitřního dluhu tak od příštího roku by se ten vnitřní dluh měl snižovat než zmizí.
Největší dluh mají na infrastrukture a zázemí a tam se daly ty zakázky vypsat relativně rychle.

Jde o to, jak ten dluh vnímáte, za těch 25 let se v MO nakumulovalo saldo odpovídající 16,20% HDP, což je v dnešních cenách cca 1 300 mld. Kč (při 8 000 mld. Kč HDP), jenomže 11,5% HDP jde za platy stávajících a nikdy nezrekrutovaných vojáků. což se reálně projevuje tak, že nám chybí 9 000 aktivně sloužících vojáků a 15 000 rezervistů do 40 let do 8 roků od ukončení závazku (to je jenom takový nástřel, ještě to nemám spočítané), dále je to 2,31% HDP v provozu, tedy nejenom zásobách, ale třeba i v palivu, munici, náhradních dílech, uniformách, provozu kasáren, které by byly potřeba pro zajištění provozu a v0ýcviku neexistujících vojáků s neexistující technikou. A pak je tu konečně kumulované investice do rozvoje sil a prostředků, ty činí 2,36% HDP (v hrubém), kulminovaly na 3,09% před 4 roky a v rámci střednědobého výhledu se odmažou v roce 2029.

Ono se dá na provozu i docela dost ušetřit a ty peníze využít efektivněji. Pak by se dalo v budoucnu udržet schopnosti i stavy i za mnohem méně než je 2% hdp. To jsou energetické úspory, digitalizace a automatizace procesnich věci a běžné agendy. Pak bys zjistil že ač se mluví o tom že armáda má velké podstavy tak jsou v ní reálně stovky pozic ve služebním poměru i civilních které nejsou potřeba a často přišli o svoji agendu už před lety ale zapomnělo se na jejich zrušení.
Jenže to by chtělo civilni externí nezávislý audit útvar od útvaru. Věřím že na každém by se dalo ušetřit desítky procent na provozu. Ač pomocí digitalizace nebo energetických investic.

[Scotty87]

Scotty87: tak nová výstavba ano to máš pravdu. Ale rekonstrukce (zateplování, výměny letitych věcí jako jsou postele na transitech, modernizace sportovist na utvarech) ty by mohly jít rychleji.

U větších rekonstrukcí (což je potřeba většinou) je to velice podobné ne-li stejné.

[tomas.kotnour]

Ono se dá na provozu i docela dost ušetřit a ty peníze využít efektivněji. Pak by se dalo v budoucnu udržet schopnosti i stavy i za mnohem méně než je 2% hdp. To jsou energetické úspory, digitalizace a automatizace procesnich věci a běžné agendy. Pak bys zjistil že ač se mluví o tom že armáda má velké podstavy tak jsou v ní reálně stovky pozic ve služebním poměru i civilních které nejsou potřeba a často přišli o svoji agendu už před lety ale zapomnělo se na jejich zrušení.
Jenže to by chtělo civilni externí nezávislý audit útvar od útvaru. Věřím že na každém by se dalo ušetřit desítky procent na provozu. Ač pomocí digitalizace nebo energetických investic.

Když jsme vstupovali do NATO, profesionalizovala se armáda, byly rozvojové plány na 30 - 35 tisíc VzP s ambicí nasadit pro alianční účely brigádu, letku taktického letectva i vrtulníků a to vše při 2,2% HDP. Už tehdy NATO říkalo, že je to pro nás velmi ambiciózní cíl. Dnes vidíme, že i když bylo do rozvoje AČR proinvestováno 80% prostředků, co by měla do investic mít, je její vybavenost na stávajících počtech poměrně chabá. Proto poněkud s neklidem vnímám plány na navýšení stavů za hranici 30 000 vojáků při pouhých 3% výdajů na obranu. To je úděl chudých zemí, kde vybavení armády musí jít na úkor platů, ovšem když za stávající platy vojáky neseženete...

[Danik]

Ono se dá na provozu i docela dost ušetřit a ty peníze využít efektivněji. Pak by se dalo v budoucnu udržet schopnosti i stavy i za mnohem méně než je 2% hdp. To jsou energetické úspory, digitalizace a automatizace procesnich věci a běžné agendy. Pak bys zjistil že ač se mluví o tom že armáda má velké podstavy tak jsou v ní reálně stovky pozic ve služebním poměru i civilních které nejsou potřeba a často přišli o svoji agendu už před lety ale zapomnělo se na jejich zrušení.
Jenže to by chtělo civilni externí nezávislý audit útvar od útvaru. Věřím že na každém by se dalo ušetřit desítky procent na provozu. Ač pomocí digitalizace nebo energetických investic.

Když jsme vstupovali do NATO, profesionalizovala se armáda, byly rozvojové plány na 30 - 35 tisíc VzP s ambicí nasadit pro alianční účely brigádu, letku taktického letectva i vrtulníků a to vše při 2,2% HDP. Už tehdy NATO říkalo, že je to pro nás velmi ambiciózní cíl. Dnes vidíme, že i když bylo do rozvoje AČR proinvestováno 80% prostředků, co by měla do investic mít, je její vybavenost na stávajících počtech poměrně chabá. Proto poněkud s neklidem vnímám plány na navýšení stavů za hranici 30 000 vojáků při pouhých 3% výdajů na obranu. To je úděl chudých zemí, kde vybavení armády musí jít na úkor platů, ovšem když za stávající platy vojáky neseženete...

Těch 80% stále proinvestováno není, respektive stále ne viditelně. Výsledky větších modernizačních projektů, umožněných až zvýšením rozpočtu kapitoly MO, uvidíme až v letech 2026-2030.

Pouhá 3% na obranu budou cca 240 miliard Kč. To už je obrovská částka. Pro srovnání. Švédské ozbrojené síly v roce 2022 pracovaly s částkou cca 200 miliard Kč a to též měly v minulém desetiletí chudší léta (samozřejmě ne tak chudá jako my). Přesto při rozpočtu 200 miliard byl Forsvarsmakten úctyhodná síla spravující kromě jiného i námořnictvo. Nyní tedy na tento rok plánují 2,4% tedy 350 miliard Kč, ovšem spolu s tím jde ruku v ruce obrovský rozvoj a navýšení jejich sil. Švédsku samozřejmě pomáhá i částečný model základní služby, přesto ta částka 240 miliard již skutečně není něco co by mělo při naší současné struktuře nestačit. Naopak, brzy při tomto stabilním rozpočtu by jsme museli začít vymýšlet co dál.

Když bůh dá a 3% vyjdou, větším přetrvávajícím problémem bude personální stránka věci.

[juhelak]

Tak utrácet bude za co. V ideálním světě by se nakupovala technika i na sklad.

[Scotty87]

Jen pro představu jak vypadá přijaté usnesení vlády.

Vláda
I. schvaluje
1. záměr k dosažení výdajů na obranu státu podle § 1 odst. 1 zákona č. 177/2023 Sb., o financování obrany, ze státního rozpočtu České republiky pro rok 2026 ve výši nejméně 2,2 % HDP, s každoročním lineárním nárůstem od roku 2027 o 0,2 % HDP, s cílem dosažení výdajů na obranu státu v roce 2030 ve výši nejméně 3 % HDP,
2. minimální potřebu výše rozpočtu výdajů na obranu státu v kapitole 307 - Ministerstvo obrany v roce 2026 ve výši 187,3 mld. Kč, v roce 2027 ve výši 214,9 mld. Kč a v roce 2028 ve výši 237,8 mld. Kč;
II. ukládá
1. ministru financí stanovit v červnu 2025 při přípravě návrhu státního rozpočtu na rok 2026 a střednědobého výhledu na léta 2027 a 2028 limity výdajů na obranu státu a limity výdajů kapitoly 307 - Ministerstvo obrany podle bodu I tohoto usnesení,
2. ministryni obrany
a) informovat vládu do 31. března 2025 o předpokládaném čerpání výdajů na obranu státu v roce 2025, včetně návrhu věcných opatření a zajištění jejich financování k částečné minimalizaci rizik spojených s případným nedosažením čerpání výdajů na obranu státu v roce 2025 na úrovni 2 % HDP,
b) informovat vládu do 30. června 2025 o předpokládaném čerpání výdajů na obranu státu v roce 2025, včetně návrhu věcných opatření a zajištění jejich financování k dosažení výdajů na obranu státu v roce 2025 ve výši nejméně 2 % HDP,
3. členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů, realizujícím ve své kapitole státního rozpočtu výdaje na obranu státu, poskytnout součinnost ministryni obrany při plnění úkolu podle bodu II/2 tohoto usnesení;
III. žádá vedoucího Kanceláře prezidenta republiky a předsedu Technologické agentury České republiky o poskytnutí součinnosti podle bodu II/3 tohoto usnesení.