Julius Augustin Varga
Pokud se komunistický režim někoho skutečně obával, tak to byl nepochybně katolický aktivista a dominikán Julius Varga. Ten byť upoután na invalidní vozík a neschopný pohybu, dokázal dávat sílu druhým. Dnes si povíme příběh o "veliké duši uvězněné v chatrném těle." Julius Augustin Varga byl skutečně výjimečnou osobností. Narodil se 18. října 1962 v Šumperku jako zdravé dítě, ale v devíti letech po očkování sovětskou vakcínou proti žloutence onemocněl dermatomyozitidou, což je vzácná autoimunitní nemoc napadající kůži, svaly, později i vnitřní orgány a pomalu člověka zabíjí. Nemoc jej postupně zcela paralyzovala a upoutala na invalidní vozík. Dříve třídní premiant nyní ani nemohl chodit do školy a tak jej doma učila jeho maminka. Těžká rána zmobilizovala celou rodinu, všichni se všemožně snažili chlapci pomoct. Socialistické zdravotnictví však nepřipustilo léčbu v zahraničí a nemoc se stále zhoršovala. Julius už nedokázal chodit a byl upoután na lůžko. Tělo mu pokryly bolavé kožní krusty, svaly ochromila atrofie, trpěl nesnesitelnými bolestmi. Přesto se nevzdával a rozhodl se bojovat. Učil se, četl, všemožně se vzdělával a podařilo se mu vystudovat střední školu.
Zlomem v jeho životě se staly návštěvy fary v Hoštejně, kde při teologických rozpravách poznal kněze Josefa Hrdličku a další věřící. Tyto události postupně vedly k jeho konverzi. Přijal křesťanskou víru, začal studovat teologii a filozofii, naučil se latinsky a učil se rovněž anglicky a německy. Stal se členem dominikánského řádu a přijal řeholní jméno Augustin podle svého oblíbeného světce. Psal filozofické a teologické texty, organizoval setkání disidentů. V šumperském bytě Vargových jej kromě Josefa Hrdličky navštěvovali také Dominik Duka, Josef Zvěřina, Oto Mádr, Václav Malý a řada dalších kněží a řeholníků. Julia Vargu proto začala sledovat Státní bezpečnost. Někdy v půlce 80. let vypracoval Okresní výbor KSČ v Šumperku instrukce, podle kterých byl Julius Varga nesmírně nebezpečný antisocialistický živel. "To přece není možné," divila se na schůzi členka strany, která Julka od vidění znala. "Vždyť ten člověk je úplně chromý. Ani na nohy se nepostaví. To musí být omyl." Ještě na jaře 1989 na něj StB založila spis s heslem Julek. Díky svým přátelům získal Julius počítač Commodore s tiskárnou, na níž po vypuknutí sametové revoluce tiskl pro celý šumperský okres protikomunistické letáky, které hrály klíčovou roli v šíření informací. Až po revoluci se poprvé dostal k zahraničním lékařům do Vídně, jeho nemoc už však postoupila příliš daleko. Své nemoci nakonec podlehl 4. května 1996. Byť Julius Varga zemřel ve věku pouhých 33 let, jeho odkaz žije dál jako příklad neuvěřitelné síly ducha a odhodlání.
Zdroj:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/do ... rize-90449
https://refresher.cz/51229-Kruta-chorob ... se-ho-bali
https://twitter.com/MocnyPetr62670/stat ... 9310009363
https://www.facebook.com/ObjektJulek/
https://comicsdb.cz/comics/6885/objekt-julek/
