AČR kampak kráčíš?

[Danik]

Projekt ARDOS (Amateur Radio Drone Operator System) je iniciativa Spojovacího Vojska AČR, Radioklubu AČR, IZS a AZ AČR. Jeho cílem je vytvořit záložní komunikační síť pro případ výpadku konvenčních komunikačních prostředků, která bude dostupná pro AČR a IZS a také připravit operátory dronů pro potřeby krizových situací a obrany státu.

[pjaro77]

Už som to napísal na https://amaradio.cz/opravdovy-radioamater/. Vyslúžil som si mínusové body a odošiel s dlhým nosom. Miestne osadenstvo takmer dôchodcov, ktorí vzdychajú za zlatými časmi, keď sa používal len hlas a CW morseovka, prskajúc sa radšej zúčastnia ďalšej dědkorundy. Dúfam, že aspoň niekto si to rozmyslí.

ARDOS vyžaduje komunikáciu cez JS8Call, a email komunikáciu cez ARDOP a Vara protokoly na KV. Čiže sa dajú použiť len fajnovejšie vysielačky, ktoré idú prepojiť s počítačom.

[Scotty87]

Na cestě do první kvantové ligy. Armáda kupuje sobě i vědcům přístup ke špičkovým strojům

Zvyšování obranných výdajů pomůže posunout do evropské a světové špičky i českou vědu. Umožní to v pondělí podepsaná smlouva, která propojí nejlepší česká vědecká pracoviště, firmu IBM a ministerstvo obrany ve výzkumu, jejž vědci považují vedle umělé inteligence za klíčový pro budoucnost – kvantové počítače.

Česko tímto měsíce připravovaným projektem zároveň udělá skok směrem k efektivnímu financování strategických technologií, které jsou a budou významné pro bezpečnost republiky, v tomto případě hlavně v kyberobraně. Zároveň může umožnit výchovu a rozvoj odborníků pro zcela nové ekonomické odvětví, protože od kvantových počítačů se čeká revoluce v mnoha oblastech – od kryptografie přes vývoj léků po propojení s umělou inteligencí.

Smlouvu spolu podepsalo ČVUT a Univerzita obrany, která v projektu zastupuje ministerstvo obrany a armádu. Podstatou projektu je umožnit co největšímu počtu českých vědců a studentů zkoumat možnosti, které už dnes nabízejí a do budoucna budou nabízet nejmodernější kvantové počítače, a vychovat v rychle se rozvijícím odvětví potřebné množství odborníků. Zároveň si může armáda vyvíjet a testovat svoje algoritmy používané třeba k zabezpečené komunikaci nebo ke kybernetické obraně.

Základem spolupráce je už více než rok fungující pilotní projekt vědců z pražského ČVUT, kteří se prostřednictvím cloudu připojují ke kvantovým počítačům firmy IBM. Kvantové počítače umožňují dělat výpočetní operace, které by současným nejlepším počítačům trvaly třeba i desítky let.

Zároveň je to například kvůli šifrování nesmírně citlivá oblast pro bezpečnost a obranu státu, protože experti čekají, že kvantové počítače dokážou rychle prolomit současné šifry. Teď se s podporou ministerstva obrany ČVUT a šesti dalších akademických institucí včetně Univerzity obrany spojilo do konsorcia, které bude moci tři roky umožňovat českým vědcům přístup k nejmodernějším kvantovým počítačům firmy IBM.

Ta nabídla českým firmám třetinovou cenu oproti běžnému komerčnímu využití. I tak jde podle informací HN zhruba o čtvrt miliardy korun, které budou během tří let zaplaceny z rozpočtu ministerstva obrany, protože půjde o výzkum, který může do budoucna významně přispět k bezpečnosti České republiky.

„Je potřeba naučit odborníky a studenty práci s kvantovými počítači, která je velmi odlišná od toho, co si představíme pod prací s běžným počítačem,“ řekl rektor ČVUT a sám expert na kvantovou fyziku Vojtěch Petráček. „Důležité bude také v projektech hledat nové metody a algoritmy kvantových výpočtů, které budou otevírat další možnosti využití kvantových počítačů.“

IBM podle něj nabídlo českým vědcům výhodnou cenu proto, že za více než rok spolupráce v této oblasti firma ocenila, jaký pokrok čeští vědci udělali, a že je tu potenciál vybudovat větší centrum excelence kvantového počítání.

Vývoj v této oblasti jde tak rychle kupředu, že je potřeba začít vychovávat odborníky. Kdo jich bude mít hodně, může začít možnosti nových počítačů plně využívat. Ty jsou nyní podle expertů ve fázi podobné tomu, jako byly klasické počítače v 50. letech minulého století. Klíčem pro jejich větší rozšíření bude, až se – zjednodušeně řečeno – někomu povede najít technické řešení umožňující kvantové počítače spouštět při pokojové teplotě, protože ty nyní fungují jen při extrémně nízkých teplotách.

„Tato technologie je zatím v plenkách. IBM vyvíjí hodně softwaru i hardwaru a přístup ke kvantovým technologiím se snažíme demokratizovat. Pro Česko je v tom možnost si vychovat na začátku vývoje nové technologie odborníky a přispět tak ke zvýšení konkurenceschopnosti země,“ vysvětluje Martin Švík, technologický ředitel IBM pro region severní, střední a východní Evropy.

Podle smlouvy budou mít čeští vědci přístup k celé síti kvantových počítačů, které firma buduje po celém světě a napojuje je na své cloudové služby, jež pak prodává zákazníkům. Čeští vědci budou mít k dispozici řádově stovky minut měsíčně. Ve vyhrazeném čase budou moci dělat výzkum, ale nikoli komerční projekty. Podle Martina Švíka se tím dostávají na úroveň nejlepších evropských pracovišť v oboru kvantového počítání, mezi něž patří třeba Kodaňská univerzita.

Součástí projektu ČVUT a ministerstva obrany není stavba prvního kvantového počítače v Česku, který by se měl ještě letos rozběhnout v Ostravě. Provozovat ho bude národní superpočítačové centrum IT4Innovations při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Stroj, který dostal název VLQ, stál zhruba 125 milionů korun, polovinu platila Evropská komise, druhou polovinu devět dalších členských států včetně Česka, kde přispělo ministerstvo školství.

Výkon kvantových počítačů se počítá v tzv. qubitech, což je základní jednotka informací v kvantových výpočtech. Ten ostravský jich bude mít 24. Vědci, kteří se účastní konsorcia vedeného ČVUT, budou mít přístup ke strojům o výkonech několik stovek qubitů. Jednotlivé projekty bude schvalovat řídicí výbor konsorcia s tím, že přednost mají projekty určené ke zvýšení bezpečnosti státu.

„Na ČVUT je několik špičkových týmů pracujících v oblasti kvantové informace, kvantových výpočtů, kvantové technologie i kvantové informatiky, tedy programování,“ vysvětluje rektor Petráček s tím, že čeští vědci se podílejí na světových a evropských výzkumech v této oblasti.

„Doufám, že jedním z výsledků naší spolupráce bude, že v Česku vznikne nějaká skupina lidí, kteří se v tom oboru začnou orientovat a budou s novou technologií umět pracovat,“ uvedl Martin Švík s tím, že jen Kodaňská univerzita každý rok vyšle do světa na 400 nově vzdělaných expertů v oboru kvantového počítání. IBM také podporuje ve východním Rumunsku soukromou univerzitu soustředěnou na výchovu kvantových odborníků určených hlavně pro komerční sektor, kterých mají být stovky ročně. „Bavíme se s českými kolegy i o tom, že bychom tento obor posunuli nejen na vysoké, ale i na střední školy,“ zdůraznil Švík.

V oblasti obrany se obvykle mezi experty hovoří hlavně o šifrování, i když to se týká i civilního sektoru. Pomocí šifer se lidé hlásí třeba do internetového bankovnictví a panují obavy, že kvantové počítače dnešní šifry budou v budoucnu běžně prolamovat. Další pro armádu zajímavou oblastí mohou být kvantové senzory používané třeba pro detekci teploty či signálů různého druhu, které jsou řádově mnohem přesnější než dosud používané senzory.

Tiskové oddělení ministerstva obrany ani přes opakované urgence na dotazy HN ohledně smlouvy před jejím pondělním podepsáním nereagovalo. S tím, jak je projekt spolupráce nastaven, lze předpokládat, že armáda si bude moci testovat a vyvíjet kvantové algoritmy pro svoji potřebu.

„V oblasti bezpečnosti a obrany je mnoho možností, kde se použitím kvantového výpočtu dá dosáhnout lepších výsledků než pomocí počítačů klasických – nebo se předpokládá, že to tak brzo bude,“ vysvětlil Vojtěch Petráček. „Konkrétní aplikace nemohu jmenovat, ale kvantové výpočty jsou jednou z přelomových technologií, kterou je nutno rozvíjet, aby společnost a obrana nezaspaly.“

Martin Švík se o konkrétních projektech spojených s bezpečností také nechtěl vyjadřovat s tím, že IBM má smlouvu s ČVUT a jím vedeným konsorciem akademických pracovišť.

Celosvětově se do rozvoje kvantových počítačů investují stovky miliard dolarů, protože podobně jako v případě umělé inteligence si investoři slibují od prvních komerčních aplikací velké zisky. Zároveň ale někteří varují, že řadu úloh, které se čekaly od kvantových počítačů, může umět řešit už dnes dostupná umělá inteligence.

[HONZIK11]

14 subjektu,potencionalnich uzivatelu, si prohlizelo budoucnost presnych raketometu.
https://www.securitymagazin.cz/defence/ ... 73118.html

Jestli pak jsme tam meli zastupce.
Meli bychom je tam mit!Neb v tomto segmentu mame uplne holou predel.

[juhelak]

Za mě nemusíme mít úplně všechno. Začít s raketomety úplně od nuly by trvalo dlouhý roky. A nevím kde sehnat lidi na úplně nový prapor.

Za mě lepší koordinace s jinou armádou která je má ale zas třeba nebude mít těžké jednotky. Takže bychom se vhodné doplňovali.

[Orlok]

Za mě nemusíme mít úplně všechno. Začít s raketomety úplně od nuly by trvalo dlouhý roky. A nevím kde sehnat lidi na úplně nový prapor.

Za mě lepší koordinace s jinou armádou která je má ale zas třeba nebude mít těžké jednotky. Takže bychom se vhodné doplňovali.

Omyl , omyl , omyl.
Raketometov staci jen omezene mnozstvi, povezme 20ks. T.z. nech ma ta jednotka 150 lidi. Tech 150 lidi zvladne posilat TUNY munice hodne daleko - 300km?
Ja vim, nekteri romantici radeji vidi tank, kteri dostreli na 4km....

[HONZIK11]

Klidne bych ty tezsi jednotky vymenil za raketomety s dlouhym dostrelem.
Kdyz uz budu muset pouzit tezsi jednotky ,znamena to ze nejsem schopen nepritele neudrzel v odstupu.

[Scotty87]

Česká republika rozšířila smlouvu na TARANIS® ADLER HENSOLDT

HENSOLDT dlouhodobě posiluje spolupráci s českým dělostřelectvem

Specialista na senzory a poskytovatel řešení HENSOLDT vybavuje další bojová vozidla českých ozbrojených sil velením, řízením, koordinačním a komunikačním systémem TARANIS® ADLER, integruje novou mapovou službu a výcvik dělostřelectva.
Společnost HENSOLDT úzce spolupracuje s Českými ozbrojenými silami v oblasti dělostřelectva od roku 2022: Jménem státem vlastněného Vojenského technického ústavu České republiky (Vojenský ústav, s.p. ; VTU), HENSOLDT, s ESG jako smluvním partnerem, dodává „Automated Fire Control System and Support, AFCS“. Předchozí kontrakt zahrnoval dodání verze velení a systému nasazení zbraní TARANIS® ADLER přizpůsobeného specifickým požadavkům zákazníka a aktuální standardní verzi pro instalaci na Vojenské univerzitě ČR v Brně.

Podle podmínek schválené smlouvy byl HENSOLDT pověřen, aby vybavil další typy bojových vozidel a radarové systémy TARANIS® ADLER AFCS CZE, jakož i k úplné integraci všech aktuálně dostupných senzorů a národního systému BVIS velení a řízení (C2).

Kromě toho společnost HENSOLDT integruje novou mapovou službu do TARANIS® ADLER, která povolí mapy z běžného mapového serveru, které mají být použity systémem C2 a TARANIS® ADLER. HENSOLDT je také zodpovědný za výcvik prvních vojáků českého dělostřelectva.

Tato dodatečná smlouva udržitelně posílí vynikající spolupráci mezi HENSOLDT a Českými ozbrojenými silami v oblastech velení, řízení, koordinace a komunikačních systémů, systémové integrace a výcviku.

https://www.hensoldt.net/news/czech-rep ... h-hensoldt

[Danik]

Za mě nemusíme mít úplně všechno. Začít s raketomety úplně od nuly by trvalo dlouhý roky. A nevím kde sehnat lidi na úplně nový prapor.

Za mě lepší koordinace s jinou armádou která je má ale zas třeba nebude mít těžké jednotky. Takže bychom se vhodné doplňovali.

Omyl , omyl , omyl.
Raketometov staci jen omezene mnozstvi, povezme 20ks. T.z. nech ma ta jednotka 150 lidi. Tech 150 lidi zvladne posilat TUNY munice hodne daleko - 300km?
Ja vim, nekteri romantici radeji vidi tank, kteri dostreli na 4km....

Tu jednotku o 150 lidech někdo nejdřív musí vytvořit a personálem a personální naplněností tu úplně lopatou nepřehazujeme... Tuny munice daleko zvládne posílat i letectvo a co je důležitější, v alianci jsou "deep fires" určeny pro divizní úroveň. Viz Bundeswehr nebo SZRP a jejich struktura. Tedy velmi jednoduše řečeno, česká brigáda integrovaná do mnohonárodní divize bude mít palebné pozemní prostředky dalekého zásahu skrze divizní nadřízený) stupeň.

To je realita pro romantiky co ignorují, že tanky (na rozdíl od MLRS) jsou integrovanou součástí standardizované brigády těžkého typu.

[Danik]

Klidne bych ty tezsi jednotky vymenil za raketomety s dlouhym dostrelem.
Kdyz uz budu muset pouzit tezsi jednotky ,znamena to ze nejsem schopen nepritele neudrzel v odstupu.

To že někoho udržím v odstupu jen za pomoci MLRS je krásně naivní. Zejména v případě země s tak "obrovskou" strategickou hloubkou jako je ČR

Pozemní síly soupeře se zadržují vlastními pozemními silami.

[pjaro77]

Ad Scottyho článok o prístupe ku kvantovým počítačom. Reagujem na toto - experti čekají, že kvantové počítače dokážou rychle prolomit současné šifry.

Existujú už dávno šifry odolné proti kvantovému spôsobu dešifrovania, napríklad AES-256, SHA-2 a SHA-3.
Do budúcna v prípade nutnosti bude stačiť zväčšiť počet bitov 2x.
https://www.dsl.sk/article.php?article=30395
https://nukib.gov.cz/download/uredni_de ... _FINAL.pdf

[pjaro77]

TARANIS ADLER vie spolupracovať s Link16 alebo s datalinkom MADL ?

[Orlok]

Klidne bych ty tezsi jednotky vymenil za raketomety s dlouhym dostrelem.
Kdyz uz budu muset pouzit tezsi jednotky ,znamena to ze nejsem schopen nepritele neudrzel v odstupu.

To že někoho udržím v odstupu jen za pomoci MLRS je krásně naivní. Zejména v případě země s tak "obrovskou" strategickou hloubkou jako je ČR

Pozemní síly soupeře se zadržují vlastními pozemními silami.

Generálporučík ve výslužbě Ben Hodges, bývalý velitel U.S. Army Europe, přednesl hlavní projev, v němž zdůraznil kritickou potřebu integrovaných paleb na velké vzdálenosti v současných i budoucích bojových scénářích.
https://www.armyweb.cz/clanek/tajny-pro ... -odborniky

[Juraj Tichý]

Keď si uvedomíme, aký veľký obrat prišiel s nasadením systémov HIMARS na Ukrajine, a to ich doslova bolo na začiatku tuším 12, tak MLRS sú absolútnym základom pre brániacu sa krajinu.
Dokáže narušovať logistiku v hĺbke nepriateľa a to je to, čo skutočne zadrží pozemné sily súpera. Ničenie skladov, logistických vozidiel, miest velenia,...
Jedno bez druhého nejde, je potrebné mať aj ťažké jednotky, ale MLRS sú základ, aj keď by to mal byť na začiatok len obyčajný RM-70 s Agátom.

[Danik]

TARANIS ADLER vie spolupracovať s Link16 alebo s datalinkom MADL ?

V podstatě se vším. Rádia VHF/UHF/HF, mobilní telekomunikace, TacSat/Satcom, LANka, Bluetooth, Wifi, optická vlákna. Stejně tak dokáže integrovat v podstatě veškeré sensory a efektory, napříč doménami. A je ASCA kompatibilní.

[Danik]

Klidne bych ty tezsi jednotky vymenil za raketomety s dlouhym dostrelem.
Kdyz uz budu muset pouzit tezsi jednotky ,znamena to ze nejsem schopen nepritele neudrzel v odstupu.

To že někoho udržím v odstupu jen za pomoci MLRS je krásně naivní. Zejména v případě země s tak "obrovskou" strategickou hloubkou jako je ČR

Pozemní síly soupeře se zadržují vlastními pozemními silami.

Generálporučík ve výslužbě Ben Hodges, bývalý velitel U.S. Army Europe, přednesl hlavní projev, v němž zdůraznil kritickou potřebu integrovaných paleb na velké vzdálenosti v současných i budoucích bojových scénářích.
https://www.armyweb.cz/clanek/tajny-pro ... -odborniky

Ano, a co to mění a tom, že pozemní deep fires jsou na divizní úrovni, tedy český prvek mnohonárodní divize k nim bude mít přístup skrz nadřízený stupeň? Nebo co to mění na tom, že představa držet soupeře od těla jen za pomoci pár MLRS je naivní?

[Danik]

Keď si uvedomíme, aký veľký obrat prišiel s nasadením systémov HIMARS na Ukrajine, a to ich doslova bolo na začiatku tuším 12, tak MLRS sú absolútnym základom pre brániacu sa krajinu.
Dokáže narušovať logistiku v hĺbke nepriateľa a to je to, čo skutočne zadrží pozemné sily súpera. Ničenie skladov, logistických vozidiel, miest velenia,...
Jedno bez druhého nejde, je potrebné mať aj ťažké jednotky, ale MLRS sú základ, aj keď by to mal byť na začiatok len obyčajný RM-70 s Agátom.

Raketomety nižšího dosahu podobně jako těžké hlavňové dělostřelectvo jsou brigádní úroveň. Jeden by, řekl že to co skutečně zadrželo ruské pozemní síly je těch cca 18 brigád se kterými Ukrajina válku začínala a nyní je jich ke stovce... Deep Fires bez debaty jsou velmi důležitou součástí vševojskové armády a velmi znepříjemňují soupeři život. Bodové ničení zájmových cílů, nebo napadání soustředění sil v hloubce sestavy má své kouzlo, ale pokud nemám jednotky abych pokryl čáru dotyku, pár MLRS mě nezachrání ani zdaleka... Nehledě na to, že pokud je soupeř technologicky vyspělejší a zná pojmy C-RAM a vícevrstvá PVO, účinnost/úspěšnost těchto prostředků klesá.

Takže je to přesně obráceně. Základ jsou vůbec bojové jednotky dostatečné kvality a kvantity. Aby mělo co soupeře držet zpět. I od těch raketometů...

Agat s dosahem 5-16km je všechno jen ne deep fires. A tady je otázka proč to vlastně zavádět. Když tento typ má 56 kusů submunice, oproti 155mm DPICM jako je M864 která má 72 kusů submunice a dostřel 30km

[pjaro77]

TARANIS ADLER vie spolupracovať s Link16 alebo s datalinkom MADL ?

V podstatě se vším. Rádia VHF/UHF/HF, mobilní telekomunikace, TacSat/Satcom, LANka, Bluetooth, Wifi, optická vlákna. Stejně tak dokáže integrovat v podstatě veškeré sensory a efektory, napříč doménami. A je ASCA kompatibilní.

Takže nie je problém integrovať ho s dronmi, aj mini a mikro, ktoré AFU používa dnes vo forme FPV. Verím, že o tom AČR uvažuje.

[Danik]

TARANIS ADLER vie spolupracovať s Link16 alebo s datalinkom MADL ?

V podstatě se vším. Rádia VHF/UHF/HF, mobilní telekomunikace, TacSat/Satcom, LANka, Bluetooth, Wifi, optická vlákna. Stejně tak dokáže integrovat v podstatě veškeré sensory a efektory, napříč doménami. A je ASCA kompatibilní.

Takže nie je problém integrovať ho s dronmi, aj mini a mikro, ktoré AFU používa dnes vo forme FPV. Verím, že o tom AČR uvažuje.

Integrace s UAS je možností, jestli požadovaná/zvažovaná AČR, to ukáže čas.

[Danik]

STARKOM během cvičení FECL2025