Japonská letadlová loď Taihó

[Lord]

Ona to byla podle mě pitomost, ale chtěli mít asi nižší těžiště. Komíny sice nezpůsobovaly obvykle zadýmení letové paluby, ale smrad pro obsluhu protiletadlových zbraní hrozil. Vše mělo své výhody a nevýhody. Včetně lepšího přehledu.

[Raiden]

Myslím že primárním cílem bylo vyhnout se tomu dýmu nad letovou palubou, ale to s tím těžištěm také dává smysl.

[Lord]

Jako z pohledu pilotů by bylo samozřejmě ideální, nemít žádný ostrov, a žádný dým. Mít ostrov a do něj vyvést zplodiny z kotlů znamenalo také určité konstrukční problémy. Například kouř z komínu u AKAGI byl docela problém, později to trošku přepracovali, raritou byl ostrůvek vlevo, a vpravo kouřovody. Ale pokud už vypracovali novou třídu letadlovek, tak to mohli řešit jinak.

Námořníci naopak ostrov vítali, protože jím poskytoval přehled pro řízení letového provozu. U některých expertů zase existovaly obavy z turbulencí, proto se snažili ostrůvek minimalizovat. Přidání kouřovodů do ostrova by ho tak zvětšilo, ale u silnějších letadel se zjistilo, že turbulence nejsou takový problém.

[Raiden]

S těmi turbulencemi měli velké problémy Američané v případě Lexingtonu a Saratogy právě díky těch jejich slavným masivním komínům.

[Lord]

U nich byl můstek, mezera, a za ním relativně podélně široký komín, to asi nebylo ideální řešení.

[Raiden]

Jj, nebylo. Jednak to zabíralo spoustu místa (+ tam ještě byly ty 203 mm dělové věže) a asi i ten unikátní tvar toho komínu k těm turbulencím dost přispěl.

[Lord]

Nebyla to moc povedená konstrukce, ale zase lepší než japonské přestavby, i když taky byly původně navrženy jako bitevní křižník, tak asi proto to tak dopadlo To už pak je obtížně nějak měnit rozvržení lodě, strojovny, kotle, aby to více vyhovělo těm věcem jako je můstek a komín. Za další s tím nebyly zkušenosti, které přišly až s praxí.

[Raiden]

Já bych řekl že ze všech těch přestaveb po WWI byly Lexington a Saratoga jednoznačně těmi nejzdařilejšími, i když úplný ideál to samozřejmě nebyl.

[Lord]

Souhlas, ale ta geneze je zajímavá. Myslím, že pozorný čtenář ocení myšlenky a zkušenosti s vývojem letadlovek, díky

[Raiden]

Jj, zajímavé to rozhodně je. Jinak Saratoga bez nějakých zásadnějších úprav (myšleno v rozsahu modernizace Akagi a Kagy) úspěšně sloužila celá třicátá léta a následně celou válku.

[Raiden]

Nebyla to moc povedená konstrukce, ale zase lepší než japonské přestavby, i když taky byly původně navrženy jako bitevní křižník, tak asi proto to tak dopadlo To už pak je obtížně nějak měnit rozvržení lodě, strojovny, kotle, aby to více vyhovělo těm věcem jako je můstek a komín. Za další s tím nebyly zkušenosti, které přišly až s praxí.

K té přestavbě amerických bitevních křižníků na letadlové lodě je ještě něco zde:
https://warshipprojects.com/2017/03/20/ ... -i-part-3/

[Lord]

Výborný detailní článek od vývoje až po bojovou službu!

Vypíchnu z toho jen to, co má souvislost s předchozí diskusí, plus co mě zaujalo po technické stránce.

Gigantický komín byl nejpozoruhodnějším vizuálním prvkem těchto dvou lodí, téměř symbolický.

Kvůli váze ostrova, obrovskému trychtýři komínu a čtyřem dělovým věžím a díky velmi jemným liniím trupu na zádi se letadlové lodě v normálním stavu podstatně klonily na pravobok a záď. Aby se tomu zabránilo, byly palivové nádrže na pravoboku málokdy plněny, což poněkud snižovalo dosah.

Dále tam rozebírá i účinnost protitorpédové ochrany, která fungovala relativně dobře.
Došlo sice z velkému zdeformování, ale explozi v podstatě zachytila, pokud by ovšem Japonci znovu zaútočili, mohlo to bejt finále lodě SARATOGA.
Otřesy TURBO-elektropohonu ho poškodily, a to je zase, že stroje obvykle stavěli na litinové základny, místo na pružné.

Také se ukázalo, že manévrovatelnost letadlovky s jediným kormidlem, pokud jde o obraty, je mizerná.
Měla nejhorší poloměr otáčení v celém americkém námořnictvu.

[Raiden]

Také se ukázalo, že manévrovatelnost letadlovky s jediným kormidlem, pokud jde o obraty, je mizerná.
Měla nejhorší poloměr otáčení v celém americkém námořnictvu.

Jj, a pokud si vzpomínám, tak i samotná práce kormidelního stroje Lexingtonu a Saratogy byla pomalá - přehození kormidla z jedné krajní polohy do druhé trvalo až nemožně dlouho.