V dubnu 2026 by měla Armáda ČR převzít první tranši nových samohybných houfnic Caesar od francouzského výrobce KNDS. Celkem 62 francouzských děl nahradí do srpna 2027 ve výzbroji zastaralé houfnice DANA. Půjde přitom o unikátní produkt, jehož podoba a schopnosti reflektují poslední zkušenosti z ukrajinského bojiště. Využití zkušeností z Ukrajiny znamená potřebu úpravy projektu. Pro Armádu ČR je stěžejní dodržení dubnového termínu prvních sériových dodávek, do kdy musí být dokončeny všechny procesní náležitosti. V současnosti není projekt proti uzavřené dohodě s výrobcem zpožděn.
Dva prototypy děla Caesar, které jsou součástí 62 kusů čítající zakázky, nyní prochází kontrolními zkouškami. Testování probíhá u francouzského výrobce s využitím nezávislých národních autorit. Kontrolní zkoušky jsou plně v gesci sekce vyzbrojování a akvizic MO.
„Při kontrolních zkouškách, které jsou součástí každého procesu zavádění nové techniky do výzbroje, se ověřují konkrétní technické parametry produktu spojené s mobilitou a manévrovatelností vozidla, s přepravitelností, s balistickou odolností, komunikačními technologiemi, s maskováním a elektromagnetickým vyzařováním a se všemi schopnostmi samotné zbraňové nástavby,“ vysvětluje náčelník dělostřelectva AČR plukovník gšt. Marcel Křenek.
Pro budoucí vojskové zkoušky, které navazují na ukončené kontrolní zkoušky, musí už být připraveny obsluhy děl a dílenští specialisté. „Tři osádky děl CAESAR a stejný počet dílenských specialistů už takový výcvik ve Francii absolvovaly, techniku si vyzkoušely, zvládnou ji obsluhovat, udržovat a rozumí technickým detailům,“ dodává Křenek.
Vojskové zkoušky se odehrají už v České republice a opět na stejných dvou prototypech. Ověřují se při nich takticko-technické parametry a jsou v gesci armády, potažmo náčelníka Generálního štábu AČR. Dokud ten nepodepíše příslušný schvalovací protokol, nemůže být technika zavedena do výzbroje.
„Proškolené obsluhy si samy otestují, zda Caesar naplňuje stanovené parametry v podmínkách blízkých operačnímu nasazení. Vzhledem k tomu, že dělo CAESAR je autonomní dělo, prověřují se schopnosti spojené s palbou a její přesností. Důraz se klade na navigaci, komunikaci, ovládání zbraně, střelbu ze samotného děla 155mm, i lafetované zbraně MINIMI. Střelecké testy zaberou největší část vojskových zkoušek, testovat se budou veškeré schopnosti děla při střelbě standardní tříštivo-trhavou municí, dýmovou, osvětlovací a ve finále bude prověřena i schopnost ničit pancéřované cíle, a to střelou BONUS. Mimo standardní střelecké úlohy budeme testovat i novou schopnost českého dělostřelectva, a to palbu s jednotným dopadem MRSI,“ popisuje s tím, že zatímco do kontrolních zkoušek může vstupovat výrobce, do testování vojáků už nikoliv.
Pevnou součástí vojskových zkoušek je i část oprav a údržby. Armáda ČR si uvědomuje, že budoucí úspěch projektu CAESAR bude stát na schopnosti techniku provozovat, udržovat a opravovat. V rámci zkoušek tak budou prověřovány technologické postupy údržby a oprav počínaje elementárními úkony jako je technická údržba, přes demontáž nabíjecího mechanismu a konče výměnou inerciální navigační jednotky či hlavně.
Nová technika se musí vyladit
Podle plukovníka Marcela Křenka je naprosto běžné při jakékoliv armádní zakázce nejen u nás, ale kdekoliv jinde v zahraničí, že se během těchto postupných testování identifikují rizika, na která je třeba reagovat.
„To se děje i v tomto případě. Prostě naším cílem jako armády je dostat za peníze daňových poplatníků nejlepší možný výrobek, který nám bude svědomitě sloužit další desítky let. Vidíme, co se děje na Ukrajině, s jakými problémy se potýká tamní dělostřelectvo a jak je složité a drahé nedostatky v běhu napravovat. My se snažíme být o krok napřed, nic nezanedbat a přemýšlet i o těch nejmenších detailech,“ zdůrazňuje.
Právě od ukrajinských dělostřelců čerpají ti čeští nejnovější poznatky. Kvůli bezpečnosti nelze jít do podrobností, ale podle Křenka se na základě posledních zkušeností z fronty budou v Caesarech některé části zodolňovat, houfnice také vojákům poskytnou větší schopnosti v oblasti komunikačních technologií a dojde k urychlení některých procesů v průběhu palby.
Že toto „ladění“ proces prodlužuje, to jako problém nevidí. „Je to o domluvě obou stran a my jsme se domluvili. Předpokládané termíny v harmonogramu projektu se posouvají právě proto, aby se do Caesaru povedlo integrovat vše, co my jako uživatelé požadujeme – i na základě zpětné vazby od ukrajinských dělostřelců – a opravilo se to, co v tuto chvíli nevyhovuje,“ vysvětluje a připomíná, že projekt CAESAR není jen o samotných houfnicích.
Simulace, vzdělávání, logistická podpora
Síla českého projektu CAESAR spočívá nejen v samotném pořízení 62 kusů děl, ale i tří typů simulačních technologií, které umožní komplexní přípravu osádek děl, tak technické a konstrukční vzdělávání jak budoucích důstojníků dělostřelectva, tak technického personálu. Současně je budovaná silná logistická podpora zahrnující potřebné schopnosti a zásobu náhradních dílů. Tato část je klíčová pro udržitelnost systémů v jakémkoliv bezpečnostním prostředí a optimalizaci nákladů na životní cyklus.
Za unikátní v celkovém rozvoji českého dělostřelectva lze považovat i silné zastoupení českého obranného průmyslu, a to nejen v projektu CAESAR, ale i v návazných projektech jako je munice 155mm, řídících pracovišť Titus, vozidel IVECO pro meteorology, rekognoskaci i samotné velitele palebných čet. Výčet je široký a zahrnuje nejen samotné „železo“, ale i systém řízení palby, který přispívá k celkové digitalizaci bojiště.
Aby dělostřelectvo obstálo v boji, jak má, musí spolu v jeden moment správně souznít všechny navázané prvky: od prostředků meteorologického průzkumu, přes předsunuté pozorovatele, místa velení, doplňování munice až po samotná děla. Dělostřelectvo bude propojeno automatizovaným systémem řízení palby (Češi zvolili německý systém ADLER), který musí být do všech těchto prvků, včetně nových francouzských houfnic, zaintegrován. „Celkový rozvoj dělostřelectva je navázaný na mnoho projektů, které se dějí souběžně. Představte si to jako nádraží, kdy každá kolej představuje jeden dílčí projekt, který se musí v daný čas potkat s jiným. Do extrémně složitého procesu vstupují často objektivní vlivy, které nás nutí optimalizovat procesy a minimalizovat rizika zdržení. Důležité je, aby se vše nakonec v jeden moment potkalo a fungovalo.“
Laboratoř Ukrajina
Zatímco termíny jednotlivých zkoušek se můžou podle vývoje upravovat a nic dopředu není fixně dané, s dodávkami už sériově vyráběných Caesarů – tedy zbývajících 60 kusů – armáda otálet nechce. První by měla do ČR dorazit v průběhu dubna 2026.
„Armáda jasně definovala své požadavky, všechny parametry důkladně testuje a pokud některé nejsou ze strany dodavatele naplněny, vytváříme podmínky pro to, aby se časová osa projektu optimalizovala. Ale trváme na tom, aby se zachovaly termíny dodávek,“ zdůrazňuje Křenek.
Chápe, že u veřejnosti mohou tyto logické úpravy v časové ose procesu vzbuzovat nedůvěru. Vše se ale děje v souladu s podepsanými smlouvami a po dohodách všech stran.
„Rád bych, aby veřejnost armádě v tomto důvěřovala. Ukrajina je pro nás unikátní testovací laboratoř, kterou jsme nikdy předtím neměli k dispozici. Stavíme techniku na další čtyři dekády. Chceme, aby systém byl co nejdéle udržitelný a vydržel funkční. Pokud bychom zkušenosti ukrajinských dělostřelců nevyužili a nepropsali je do nové techniky, utratili bychom 10,3 miliardy zbytečně,“ uzavírá plukovník gšt. Marcel Křenek.
https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis ... ii-258043/