The Boeing Company - aktuality

[Nesher]

No měly, jaká je reálná poptávka po takovém letadle? Řekl bych, že celkem nízká. V Evropě by pár kusů uživily možná Francie a Německo a exportní potenciál není veliký, kolik zemí potřebuje takové letadlo? A v kolika,kusech? Takže v nejlepším případě celková produkce v nízkých desítkách kusů. Q tomu by odpovídala i cena.
Já bych řekl, že v Evropě chybí jiné věci, např. těžký vrtulník, taktické rakety, systémy ELINT, výkonný AWACS atp.

[skelet]

Tak zrovna tohle by měla řešit společná letka

[Koba]

No měly, jaká je reálná poptávka po takovém letadle? Řekl bych, že celkem nízká.

Těžko prorokovat, ale kapacita An-124 byla vyprodaná na dlouho dopředu, takže přesně: Společná letka a mezinárodní využití.

Jinak s tím co v Evropě chybí máš stoprocentně pravdu.

[Alfik]

No měly, jaká je reálná poptávka po takovém letadle? Řekl bych, že celkem nízká.

Těžko prorokovat, ale kapacita An-124 byla vyprodaná na dlouho dopředu, takže přesně: Společná letka a mezinárodní využití.

Jinak s tím co v Evropě chybí máš stoprocentně pravdu.

Na druhou stranu, Mrija vezla jako několik posledních objednávek objemy (hmotnosti) které by mohl vézt klidně i Ruslan - jednak aby ji vůbec využili a druhak aby si udělali reklamu toho lítadla.
Zas tolik toho není. Opravdu je celkem nízká poptávka.
Ovšem, v případě války... by asi bylo co vozit. Bohové nás toho chraň.

[Nesher]

No měly, jaká je reálná poptávka po takovém letadle? Řekl bych, že celkem nízká.

Těžko prorokovat, ale kapacita An-124 byla vyprodaná na dlouho dopředu, takže přesně: Společná letka a mezinárodní využití.

Jinak s tím co v Evropě chybí máš stoprocentně pravdu.

Ale i to jsem vzal v úvahu, pár kusů DE, pár kusů FR, pár kusů ta společná letka, nějaký export. A jsme kde? Nižší desítky. A teď si spočítejte kolik by to stálo, aby se zaplatil vývoj, výroba atp.
Do toho nikdo nepůjde.

[Koba]

Ale i to jsem vzal v úvahu, pár kusů DE, pár kusů FR, pár kusů ta společná letka, nějaký export. A jsme kde? Nižší desítky. A teď si spočítejte kolik by to stálo, aby se zaplatil vývoj, výroba atp.
Do toho nikdo nepůjde.

No pokud se vezme vývoj jako u B-2, pak samozřejmě nikdo. Pokud se vezme jako generování z A-380, tak možná? Oba se jenom domníváme.

[Nesher]

Ale i to jsem vzal v úvahu, pár kusů DE, pár kusů FR, pár kusů ta společná letka, nějaký export. A jsme kde? Nižší desítky. A teď si spočítejte kolik by to stálo, aby se zaplatil vývoj, výroba atp.
Do toho nikdo nepůjde.

No pokud se vezme vývoj jako u B-2, pak samozřejmě nikdo. Pokud se vezme jako generování z A-380, tak možná? Oba se jenom domníváme.

Nápad dobrý, ale mimo. Napadlo tě někdy proč A 380 nemá nákladní verzi, byť ta mohla zachránit produkci? Reálně by z toho šly použít motory a část avioniky. Zbytek by se musel konstruovat od nuly. Q to všechno proto, aby se prodalo max. 30 kusů.

[skelet]

Pravdou je, že i na civilním trhu brzo začnou odcházet An-124 a 747F. Ziskový ten program určitě nebude. EU v klidu uživí 30 až padesát letadel jen pro vojenské účely.

[Zemakt]

A proč ji tedy nemá Nesher? Jumbo F taky nemá rampu.

[Nesher]

Pravdou je, že i na civilním trhu brzo začnou odcházet An-124 a 747F. Ziskový ten program určitě nebude. EU v klidu uživí 30 až padesát letadel jen pro vojenské účely.

Tak počítejme, 6-7 FR, DE s bidou 5 (nemají takové expediční potřeby) , ta hypotetická mezinárodní letka ať nežeru 8 a něco málo do civilu. Řekněme 8.
Do toho by šel jen blázen.

[Nesher]

A proč ji tedy nemá Nesher? Jumbo F taky nemá rampu.

Protože chtěli ušetřit při konstrukci, už takhle přešvihli rozpočet i plánovanou dobu. A taky to potřebovali odlehčit, takže vypustili možnost F verze. A když začala výroba umírat, takové letadlo se uživí jen na pár linkách, tak znovu otevřeli možnost F verze. A zjistili, že by museli překonstruovat celý trup, podvozek a část křídel a podle mkt průzkumu by poptávka byla max 35-40 kusů v průběhu 15 let.

Navíc se obávám, že pro vojenské účely by ta rampa byla nutná, takže nový trup, křídla (hornoplošník je nutnost), podvozek atd. Prostě komplet nové letadlo.

[skelet]

jasně.. sice se mění geopolitická situace, ale furt budeme uvažovat v roce 2010.. mír láska atd. (připomíná mi to AČR s C-295, k čemu C-130.. )
Expediční nároky budou stoupat, ale hlavně bude stoupat potřeba strategické nákladní dopravy, kterou zatím vykrývala USA a Antonov Airlines (7x An-124). To přestane v brzké době platit. Stejně tak bude uvažovat i Indie, Japonsko.

Zemakt: 747 byla konstruována s ohledem na vojenské požadavky (nakonec je porazila C-5), u A380 byl problém s únosností příček. Překonstruování by bylo velmi drahé.

[Nesher]

jasně.. sice se mění geopolitická situace, ale furt budeme uvažovat v roce 2010.. mír láska atd. (připomíná mi to AČR s C-295, k čemu C-130.. )
Expediční nároky budou stoupat, ale hlavně bude stoupat potřeba strategické nákladní dopravy, kterou zatím vykrývala USA a Antonov Airlines (7x An-124). To přestane v brzké době platit. Stejně tak bude uvažovat i Indie, Japonsko.

Zemakt: 747 byla konstruována s ohledem na vojenské požadavky (nakonec je porazila C-5), u A380 byl problém s únosností příček. Překonstruování by bylo velmi drahé.

Právě proto, že se mění situace, ubývá expedic, tak není potřeba stěhovat velké náklady přes půl světa. Indie má C 17. A kdyby došlo na nejhorší, tak hlavní přepravní kapacitu přes oceán poskytnou lodě a to co bude urgentní, např pl střely budou vozit mj. normální civilní letadla,
Takže nápad dobrý, ekonomicky mimo.

[Scotty87]

jasně.. sice se mění geopolitická situace, ale furt budeme uvažovat v roce 2010.. mír láska atd. (připomíná mi to AČR s C-295, k čemu C-130.. )
Expediční nároky budou stoupat, ale hlavně bude stoupat potřeba strategické nákladní dopravy, kterou zatím vykrývala USA a Antonov Airlines (7x An-124). To přestane v brzké době platit. Stejně tak bude uvažovat i Indie, Japonsko.

Zemakt: 747 byla konstruována s ohledem na vojenské požadavky (nakonec je porazila C-5), u A380 byl problém s únosností příček. Překonstruování by bylo velmi drahé.

Tak opět se vracíme k tomu že nejvýhodnější je si těch potencionálních 30 velkých letadel objednat u Boeingu a zajistit provoz linky C-17 na další 2-3 roky.

[HONZIK11]

K Anatovu se nas svet jiz nikdy nevrati neb Viktor Tolmaschev a jeho tym nebude pro nej pracovat nikdy .
Zajistit provoz linky aspon na C-17 kdyz u ne na Galaxy C5 je tedy dobry zamer. A nejen co se transportu tyka ale i co se idee materske lodi pro ,,parazitni letouny a systemy tyka.
Tedy rad bych byl Evropan ,ale C17 je vychytana klasicka retro konstrukce. Evropa i kdyz vyvine neco podobneho a pouzije sve ,,komposity ,,bude detske nemoci vychytavat az do vyrazeni cele flotily.

[skelet]

Projekty velkých nákladních vojenských letadel jsou vždy ekonomicky mimo. Ale ta ztráta nebude tak brutální.
Navíc se současnou situací nároky na rychlou přepravu objemných, případně těžkých nákladů porostou (náhradní díly, munice do PLŘS např.). Lodní doprava nebude vždy rychlá a nebude především vždy bezpečná.
Scotty: ideál by bylo, kdyby ty evropské C-17 vyrobil evropský závod. Bylo by celkem fajn "obšlehnout" některé americké zákony. "Nás" taky nutili stavěr 330MRTT v USA

[tomas.kotnour]

To, že do soutěže proti C-5 šla 747, je až příliš velké zjednodušení, které je podle mě až zavádějící.
V soutěži byly klasické hornoplošníky,

kde boeingův se přes projektovaný mezityp 757

dalším vývojem proměnil na 747, jak ji známe dnes.

[skelet]

Díky za opravu. Spletl jsem si to s programem ATCA, který byl konkurencí pro DC-10 a zároveň byl nabízen jako záloha, kdyby se nepodařilo provést modernizaci C-5, a to na verzi B.

[Scotty87]

Scotty: ideál by bylo, kdyby ty evropské C-17 vyrobil evropský závod. Bylo by celkem fajn "obšlehnout" některé americké zákony. "Nás" taky nutili stavěr 330MRTT v USA

Airbus by to patrně zvládl. Ovšem zase to znamená stavět výrobní kapacitu a stěhovat výrobu z USA na poměrně kusově omezenou produkci. Rozjetí výroby v USA by byl drahé a v Evropě ještě mnohem dražší. Tady si takové letadlo pořídí jen Británie, Francie a možná Německo. Možná pár kusů do nějakého společného přepravního programu. Asi by to reálně opravdu nebylo víc než 30 letadel.

[tomas.kotnour]

Díky za opravu. Spletl jsem si to s programem ATCA, který byl konkurencí pro DC-10 a zároveň byl nabízen jako záloha, kdyby se nepodařilo provést modernizaci C-5, a to na verzi B.

Já jsem si právě také nebyl jistý, o kterém z těch nákupů se bavíte. Jenom jsem chtěl upozornit, že původní záměr byl na klasickou hornoplošníkovou konfiguraci. Ještě bych doplnil, že do 747 schopné převážet M1 by se muselo hodně řezat. S C-17 byl poptáván stroj, který umí působit z nezpevněných ploch, což zase Lockheed sliboval, ze naučí C-5, aby se nerealizovala C-17.
Ještě abych nastřelil plánované přepravní výkony pro konflikt v Evropě, tak na vrcholu studené války byly denní přepravní schopnosti amerického letectva i při zapojení Civil Reserve Air Fleet necelých 47 mil. tunokilometrů. avšak požadavek ozbrojených sil byl více jak 96 mil. tunokilometrů.