Válka v Íránu prudce zvyšuje strategický význam Kaspického moře a jižního Kavkazu. Trasy přes Perský záliv a Hormuzský průliv se staly nebezpečnými a Kaspické moře se mění v záložní vnitrozemský koridor pro obchod a potenciálně citlivý náklad. Agentura Reuters informovala, že Rusko již obnovilo vývoz obilí do Íránu přes Kaspické moře po narušení jeho obvyklých tras. Zároveň Evropská unie, Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj urychlují rozvoj Transkaspického dopravního koridoru, jehož cílem je propojit Střední Asii, Kavkaz a Evropu.
Kaspicko-kavkazskou trasou prochází několik klíčových toků.
- Energetické zdroje.
Kaspická ropa putuje ropovody přes Jižní Kavkaz do Středomoří, zatímco plyn je přepravován do Evropy Jižním plynovým koridorem. Díky energetice je tento region klíčovým uzlem mezi Kaspickou pánví, Tureckem a evropskými trhy.
- Obiloviny a zemědělské produkty.
Pšenice a další obiloviny se přepravují přes Kaspické moře mezi Ruskem, Kazachstánem a Íránem. Po vypuknutí války v Íránu se část těchto zásilek opět přesunula na kaspickou trasu, která se ukázala jako stabilnější než alternativy přes Perský záliv.
- Kontejnerová přeprava a průmyslový náklad.
Prostřednictvím Středního koridoru se přepravují kovy, minerály, chemikálie, hnojiva a kontejnerové zboží mezi Střední Asií, Čínou a Evropou. Přístavy a železniční uzly v Kaspickém moři a na Kavkaze se v současné době modernizují konkrétně pro podporu tohoto segmentu.
Kaspické moře však nemůže nahradit Perský záliv. Jeho kapacita je omezena velikostí flotily, přístavní infrastrukturou a klesající hladinou Kaspického moře. Hlavním úzkým hrdlem je jižní Kavkaz. Aby se náklad dostal do Evropy, musí projít řetězcem úzkých spojů:
Kazašské přístavy → překračující Kaspické moře → Ázerbájdžánský dopravní uzel → Gruzínské koridory → Turecký přístup na evropské trhy.
Pokud se některý spoj přetíží nebo naruší, celá trasa se zpomalí.
Kaspické moře má také bezpečnostní rozměr. Evropská unie ve svých sankčních rozhodnutích uvedla, že touto trasou byly přepravovány komponenty pro íránské drony používané v ruské válce proti Ukrajině. To naznačuje, že infrastruktura pro vojensko-technickou logistiku zde již existuje. Polouzavřená povaha Kaspického moře dále zvyšuje jeho atraktivitu pro takové transfery.
Kontrola nad koridorem je rozdělena mezi několik států.
Rusko ovládá logistiku v severním Kaspickém moři a využívá moře jako obchodní kanál s Íránem.
Kazachstán poskytuje východní vstupní bod přes přístavy Aktau a Kuryk.
Ázerbájdžán propojuje námořní segment s pozemním koridorem přes Kavkaz a má největší operační vliv na transkaspické trase.
Gruzie je nepostradatelným tranzitním úsekem mezi Kavkazem a Černým mořem.
Turecko kontroluje poslední bránu koridoru na evropské trhy.
Pro každou zemi to vytváří jiná rizika.
Ázerbájdžán sice získává maximální tranzitní hmotnost, ale zároveň se stává potenciálním terčem tlaku nebo sabotáží, zejména proti energetické infrastruktuře.
Arménii hrozí, že zůstane vyloučena z nově vznikajícího koridoru přerozdělování.
Gruzie se stává kritickým dopravním uzlem.
Kazachstán má příležitost posílit své přístavy, ale zároveň čelí rizikům logistických překážek.
Pro Střední Asii jako celek to znamená větší význam tranzitní dopravy – a větší závislost na úzké trase přes Kaspické moře a Kavkaz.
Stručně řečeno: válka o Írán mění Kaspické moře v záložní logistickou kotlinu, zatímco Jižní Kavkaz se stává úzkým hrdlem euroasijského dopravního systému. Čím déle konflikt trvá, tím důležitější se tento koridor stává – spolu s politickými a bezpečnostními riziky, která se kolem něj soustředí.
https://twitter.com/gerashchenko_en/sta ... 2035772897
