Husité

[Heiss]

Poslední dobou jsou mé cesty krajinou západní historiografie nějaké produktivní. Von Essen (2024, 170) hledá původ slova tabor, které se v raném novověku používalo ve východní Evropě k označení opevnění stavěného z vozů, v husitských válkách, protože husité se při stavbě vozové hradby údajně odkazovali na biblickou horu Tabor.

---
VON ESSEN, Michael Fredholm, 2024. Sweden’s War in Muscovy 1609–1617. Warwick: Helion. ISBN 978-1-80451-008-7.

[Heiss]

V tomto případě jsem to trochu podcenil: tábor opravdu pochází od biblické hory Tabor a skutečně se objevuje až za husitských válek (a to překvapivě brzy). Jako označení pro opevnění, tábor nebo vozovou hradbu se ale neobjevuje u samotných Táboritů, ale u jejich nepřátel nebo ostatních vojenských organizací té doby.

[Tomáš Hájek]

dokonce snad i pro pětiboké parkánové bašty

[Alfik]

Mám za to, že převedení slova "tábor" do označení pro ležení, vojenské i jiné, je od toho, že na biblické hoře Tabor mělo být ležení během bitev Izraelitů proti Filištínům.
Resp. je to v Bibli, ale pokud vím, arch. to potvrzeno nebylo. Ovšem to je dost stará informace, z dob kdy mě toto období zajímalo dnes už tam třeba něco vykopali.

[Heiss]

No ony jsou známé ilustrace "válečných vozů" z českých zemí i okolí, jsou známé i krátce před husitskými válkami. Níže přikládám některé dobové knižní vyobrazení. Nutno poznamenat, že jde o poněkud fantaskní vyobrazení, ale koncept byl více než známý.

Díval jsem se teď na Maciejowskou/Křižáckou/Morganovu Bibli, jestli v ní nenajdu něco zajímavého k vyobrazení bitev ve středověku a na foliu 12r jsem objevil ilustraci válečného vozu:

Jedná se o výjev z Knihy soudců (4:1–16):

Po Ehudově smrti však synové Izraele znovu jednali v Hospodinových očích zle. Hospodin je proto vydal napospas kanaánskému králi Jabínovi, který vládl v Chacoru. Vůdcem jeho vojska byl Sisera, který sídlil v Charošet-hagojimu. Synové Izraele volali k Hospodinu, protože Sisera měl devět set železných vozů a po dvacet let syny Izraele krutě utiskoval.

V té době soudila Izrael prorokyně Debora, manželka Lapidotova. Sedávala pod Debořinou palmou mezi Rámou a Bet-elem v Efraimských horách a Izraelci si k ní přicházeli pro rozhodnutí. Ta poslala pro Baráka, syna Abinoamova z neftalímského Kedeše, a vyzvala ho: „Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: Jdi, vezmi s sebou deset tisíc mužů z Neftalíma a Zabulona a vytáhni s nimi na horu Tábor. Sd 4,7Já pak přivedu vůdce Jabínova vojska Siseru i s jeho jízdou a s jeho zástupy k potoku Kíšon a vydám ti ho do rukou.“

Barák jí odpověděl: „Půjdeš-li se mnou, půjdu. Nepůjdeš-li se mnou, nepůjdu!“

„Dobrá, půjdu s tebou,“ řekla mu na to, „ale ty se svou cestou neproslavíš. Hospodin totiž vydá Siseru do rukou ženy.“ Potom Debora vstala a odešla s Barákem do Kedeše, kam Barák svolal Zabulona i Neftalíma. Následovalo ho 10 000 mužů a šla s ním i Debora.

Cheber Kenijský se oddělil od ostatních Kenijců, potomků Mojžíšova švagra Chobaba, a utábořil se u dubu v Caananimu, což je u Kedeše.

Když se Sisera dozvěděl, že Barák, syn Abinoamův, vytáhl na horu Tábor, povolal z Charošet-hagojimu celou svou jízdu devíti set železných vozů a celé své vojsko k potoku Kíšon.

Debora tehdy řekla Barákovi: „Vzhůru! Toto je den, kdy ti Hospodin vydal Siseru do rukou. Vždyť před tebou jde sám Hospodin!“ A tak Barák vyrazil z hory Tábor a za ním 10 000 mužů. Hospodin tehdy před Barákem rozprášil celou Siserovu jízdu a celé jeho vojsko ostřím meče. Sisera seskočil z vozu a prchal pěšky, zatímco Barák pronásledoval ty vozy a vojsko až k Charošet-hagojimu. Celé Siserovo vojsko padlo ostřím meče; nezůstal ani jediný.

Zajímavé je, že Barák vytáhl na horu Tábor, důležitější je nicméně samotné vyobrazení. Vozy na něm nemají rejd, koně je táhnou s použitím chomotu a jeden z tažných koní je osedlaný, protože vůz nemá kozlík a vozka ho řídil ze sedla. Na iluminaci vozka chybí (patrně skončil zasažený ranami Izraelitů a teď leží dole pod koly vozů), ale ilustrátor zřejmě považoval za velmi praktické, aby tam nějaký byl.

Zároveň si povšimněte postavy Debory v červené a modré, což je kombinace vyhrazená většinou pro Krista a Pannu Marii, celkové úrovni krvavosti celé scény (jednomu z rytířů dole vyhřezla střeva) a také toho, jak jízdní knechti drží svá kopí (obouruč a z ilustrace se zdá, že je to způsob boje vyhrazený pouze pro ně).

[Tomáš Hájek]

ty střeva jsou venku dokonce na každém obrázku

[Heiss]

Jj, díky, podrobněji jsem zkoumal hlavně tu spodní scénu kvůli vozu. Další docela brutální výjevy jsou i na zbývajících ilustracích, akorát jejich četnost a intenzitu mohlo ovlivnit to, že se jedná o ilustrace k docela brutálnímu textu. Na stranu druhou, je to dost zajímavý pramen, který AFAIK nikdo moc nepoužívá.