cover72 píše:hans od konce: podle dostupných zdrojů, švédů i doby vzniku Gripen je aerodynamicky lépe řešený z hlediska Cx. Na druhou stranu je to delta, má menší tah a přitom přinejmenším srovnatelná aerodynamický odpor v zatáčce než Falcon, tedy musí zpomalovat rychleji.
Bez dodání kompletní dokumentace to těžko můžeme tvrdit s nějakou jistotou. Ano, u křídel s vysokou aerodynamickou štíhlostí (např. větroně) roste s úhlem náběhu indukovaný odpor pomaleji, nežli u křídla s nízkou štíhlostí (např. delta na Mirage). Přesto těžko říci, která delta na tom bude lépe, jestli ta u Falconu, nebo ta u Gripenu. Kamarád aerodynamik tipuje Falcona, ale tvrdit by se to neodvážil

Naopak podstatná výhoda delta křídla tkví v mnou zmiňovaných vyšších udržitelných úhlech náběhu - tedy ne třeba trvale udržitelných, ale takových na kterých je letoun stále ovladatelný, byť krátkodobě.
Ad AoA:
-fakt: pilot Gripenu v interview prohlásil, že 26deg AoA je limitní.
-fakt: při dosažení 35deg AoA se vytáhne ABK a FMC mašinu srovná (výsledek vyšetřování)
Dostaň se s Gripenem do dogfightu a FMC z tebe udělá sedící kachnu.
- A jiný pilot F-16 v interview tvrdil, že když potká Su-27, tak se raději hned vystřelí. Raději bych viděl něco hmatatelnějšího, nehledě na to, že o pár stupňů vyšší trvale udržitelný AoA je poměrně dosti zanedbatelná výhoda a o možnostech leteckého boje nám to neříká vlastně vůbec nic. Spíše je důležité odtržení a ztráta ovladatelnosti.
- Třeba to bude předmětem dalšího vývoje. Tedy pokud je to pravda.
- To si nemyslím. Je to malé hbité letadélko. Nízké hmoty se při prudkých manévrech velice hodí. Nedomnívám se, že by Gripen musel být v principu v manévrovém boji vyřízený, ba naopak. A to, že je momentálně něco řešeno brzdou a srovnáním do horizontu..kdo ví, proč tomu tak je a jak to s tím bude do budoucna (pokud je to tedy pravda).
Altaj píše:1,Tu vykonnostnu prevahu usudzujem s pomeru T/W a ten je nepochybnitelny, da sa lahko zistit. F-16 ma max. rychlost 2142 km/h az 2414 km/h, kym Gripen 1,8 mach az 2130 km/h. Co sa tyka stupavosti, tou som jednak neargumentoval (aspon nie konkretnymi hodnotami), lebo tie dostupne nie su, maximalne ta pociatocna stupavost, co plati tak do vysky 1km- ozaj nic moc pri dostupe 16 km.
U Gripenu jsem našel i údaje Mach 2.0+ Víceméně se vše pohybuje okolo podobných hodnot. Jenže opět nemáme konkrétní výšku, tedy nerelevantní údaj.
Jinak mně přijde poměr výkonu a hmotnosti F-16 a Gripenu (i když zauvažujeme plánované motory) docela srovnatelný. O nějaké podmotorovanosti Gripenu snad nemůže být řeč. Ta letadla jsou prostě tak blízko, že pouze na základě T/W je nemůžeš posoudit. Do toho bude hodně mluvit aerodynamika. Jak jsem psal jinde, nejsme ve vakuu.
2,Nemusim mat ziadne vysledky testov z areodynamickych tunelov, hovorca firmi Suchoj sa vyjadril jasne-dali sme to dolu, lebo to zvysuje areodynamicky odpor lietadla - coho som usudil, ze ohladom Cx na tom Gripen moc dobre nie je.
Jenže to co píšeš, nemá žádnou logiku

Výškové kormidlo za křídlem má také aerodynamický odpor. Proč jej tedy dále zvyšovat další výškovkou před křídlo. Su-35 měl (minimálně dříve) křídlo a dvě výšková kormidla. Jedno vzadu a druhou kachnu. Samozřejmě, že když jedno demontují, tak se sníží aerodynamický odpor. Ale to by se snížil i kdyby demontovali zadní a ponechali přední. Což by ale vyžadovalo dost možná kompletní přepracování původní koncepce Su-27, ze které to letadlo vychází. Na základě vyjádření nějakého mluvčího od Suchoje bych rozhodně nesoudil Gripen, který jde zcela jinou cestou. Abys mohl zjistit, která koncepce je při nějakém režimu aerodynamicky čistější, tak je potřeba konkrétních testů ve zmiňovaném tunelu, nebo to alespoň ofouknout v nějakém programu, kompletní letové testy.. ale tys tu problematiku zjednodušil takřka na úroveň rozhodnutí, které letadlo je lepší díky barvě nosných ploch.
3, OK co sa tyka obratnosti, F-16 vedie vo vertikale, vdaka T/W, v horizontale pri vyssich rychlostiach ma Gripen prevahu, zrejme, koli nizsiemu plosnemu zatazeniu kridel, pri nizsich rychlostiach a vysokych uhloch nabehu ma prevahu F-16, jednak koli vyssiemu stab. AoA a areodynamike kridel. Opetovne ti nemusim hadzat ziadne vysledky z areodynamickych tunelov, staci zobrat do uvahy hodnotenia izraelskych pilotov v 70 rokoch este pred F-15, F-16 pozivali Mirage-IIICJ s delta kridlom, ktore pri nizskach rychlostiach stracalo vela energie, zato poskytovalo dobry vztlak pri vyssich rychlostiach. Ten AoA to len umocnuje, aj bez neho by na tom bol Gripen horsie.
Ty jo. Mluvíš o těch letadlech jako bys v obou létal a ještě k tomu je konstruoval. Já tedy nevím, jak hluboké znalosti aerodynamiky máš, ale mám za to, že závěry, které zde prezentuješ nebyly nikde uveřejněny. Vystupuješ způsobem, jako bys měl v ruce kompletní dokumentaci včetně polár letounů.
Argumentovat s Mirage III...? Křídlo tvaru delty má i F-16, tudíž dle tvých domněnek na tom F-16 musí být zákonitě podobně jako Mirage III, ne?. Jenže to, že F-16 nepotřebuje autostabilní profil, protože má výškové kormidlo a tedy třeba poláry budou úplně jiné, bereš jako naprostou samozřejmost. Ale že z úplně stejného důvodu to bude jiné i u Gripenu nepřipouštíš. A to zcela zanedbáváme, že aerodynamika není jen o vlastním křídle a výškovce.
4, Sorry za nespravnu informaciu, F-16 ma vyssi preletovy dolet ako JAS-39 3886km proti 3300km a tak isto bojovy dolet 700km oproti 925km u Falcona. Takze ano, pri F-16 dlhsie trva kym ju nachystate do boja po navrate z misie ako u Gripena, no bude sa tam vsak podstatne menej casto vracat, lebo vdaka doletu (mimochodmo vyssieho ako u F-15) dlhsie zotrva na bojisku.
Metodika měření?