Altaj píše:1.Mig-21 mal nizsi celny areodinamicky odpor ako F-4 Phantom (prevzate z knihy od Normana Franksa Letadlo proti letadlu) rozdiel pomer hmotnost ku tah bol oproti F-16 x Gripen nizsi, napriek tomu mal Phantom nad nim vo vertikale prevahu. Keby aj mal JAS lepsi celny odpor ako F-16, nepomoze mu to, pretoze te rozdiel v T/W je este vecsi. Takze Cx - je to uplne jedno. (a to Mig-21 x F-4 je velky rozdiel co sa tyka areodynamickeho odporu, pozri sa na ne z cela a pochopis). Nepotrebujem nic ofukavat- skusenosti pilotov mi stacia a zanmenaju viac.
Knihu letadlo proti letadlu znám. Osobně ji za nějak extra hluboko faktografickou ve směru aerodynamiky a mechaniky letu nepovažuji. Ale je to hezké čtení.
Rozhodovat o kvalitě aerodynamiky letounu na základě nějakého základního třípohledového výkresu je značně netechnický přístup, který si může dovolit buď v oboru velice hluboce vzdělaný člověk a naprostý génius, nebo pak úplný diletant, který klidně udělá závěr, že hrušky jsou sladké, protože jablka jsou červená. My do jednoho zde můžeme pouze tipovat, ale reálné výsledky nám dává právě až třeba aerodynamický tunel, který ale zrovna ty vůbec nepotřebuješ. Dám ti schválně malý kontrolní příklad - který z těchto křídelních profilů má nižší aerodynamický odpor (proud vzduchu jde zleva)?
Je zajímavé, že pokud zkušenosti pilotů znamenají víc, tak proč letadla stále stavějí letečtí inženýři, resp. celé týmy leteckých inženýrů. Tunel/výpočty potřebuješ právě proto, abys nemusel tipovat, ale abys věděl. Pilot dává vývojovému centru až zpětnou vazbu, ale vždy staví centrum a centrum již před prvním vzletem víceméně očekává nějaké výsledky, které následně lety mohou potvrdit. Nehledě na to, že ani pilot skutečně není schopný letmým pohledem podobná letadla posoudit. Tedy určit, které z nich má větší Cx, Cy..a to ani když v nich sedí
2. F-16 nema delta kridlo -
http://en.wikipedia.org/wiki/Delta_wing - je tam napisanych snad 40 vojenskych a civilnych strojov s delta kridlom, zrovna F-16 tam nevidim. Je tam aj Daasault Mirage III, JAS-39, Mig-21.
To už záleží spíše na terminologii. Pokud se budeme bavit o křídlu deltového půdorysu, pak ho já osobně vidím i na křídle toho Falcona
. Pokud si zvolíš jako další podmínku, že letoun musí být bezocasý, pak to samozřejmě neplatí. Ale pokud se bavíme o tom, o čem se bavíme, pak nám jde do značné míry právě o jeho tvar a ne tak o to, jestli letoun má či nemá "ocas".
Pri nizskych rychlostiach plati to co povedal cover72 a ja-(na zaklade skusenosti pilotov IAF), nepotrebujem nic ofukavat.
No jistě, ty si vůbec všechno domyslíš dle rozmazané fotografie, že jo?
Jak ta uz toto nepresvedci(wiki), tak potom neviem(MirageIII-CJ):
,,The delta wing itself limits maneuverability; and suffers from buffeting at low altitude, due to the large wing area and resulting low wing loading."
O čem se mě snažíš přesvědčit? Že delta křídlo na Mirage III limituje manévrovací schopnosti a trpí vibracemi v nízkých výškách a díky velké ploše má nízké plošné zatížení křídla? No proč ne, ale tohle jak chceš zobecnit na delta křídlo obecně?
Delta kridlo:
,,The disadvantages, especially marked in the older tailless delta designs, are a loss of total available lift caused by turning up the wing trailing edge or the control surfaces (as required to achieve a sufficient stability) and the high induced drag of this low-aspect ratio type of wing. This causes delta-winged aircraft to 'bleed off' energy very rapidly in turns, a disadvantage in aerial maneuver combat and dogfighting."
Tak první část této zprávy je u Gripenu trochu zbytečná, že ano? Ten totiž nemá potřebu využívat autostabilního profilu, aby vyrovnal klopivý moment svého křídla, protože a jelikož mu to srovná výškovka vpředu, tedy kačena. Ne že bych to výše už nepsal minimálně jednou.
Jestli sis to správně přeložil, tak zjistíš, že vysoký indukovaný odpor vzniká díky nízké aerodynamické štíhlosti křídla - to je typická vlastnost delty (ostatně i to jsem psal již výše), ale...:
Když si přečteš článek na Wiki pozorně, tak zjistíš jednu pro dogfight velice platnou výhodu. Sice jsem ji zmiňoval už dříve, ale vzhledem k tomu, že asi nečteš vše, co píšu, tak to raději opakuji: obecná delta dokáže být stabilní i určitou dobu po odtržení a letoun je tak i přes vysoký aerodynamický odpor stále ovladatelný.
Jen tak mimochodem, F-16 má koeficient štíhlosti křídla (to je to "aspect ratio") 3,4; JAS-39 2,8 a třeba takový F-22 2,4. Mám to tedy asi chápat tak, že F-22 tedy asi bude pro vyšší AoA úplně k ničemu, že jo? Ano, je to absurdní, jenže přesně k tomuhle závěru se neustále vracíš.
PS: a teď odpověď na kontrolní otázku danou výše: Záleží na rychlosti. Při subsonickém obtékání je aerodynamicky výhodnější horní tvar, při supersonickém spodní tvar. A teď se třeba můžeme bavit proč tomu tak je, ale byl by to offtopic. Tohle jsem ti sem dal jen abych ti ukázal, jak relativní všechno v letectví může být a jak něco zdánlivě jednoduchého může věci zkreslit.
Abys to chápal: já vůbec netuším, jak je na tom JAS-39, nebo F-16, jen vím, že na základě úvah, které zde prezentuješ, to rozhodnout nelze.
paráda 
