Pobřežní baterie RČS, 1919-1920

[Zemakt]

Jo jo, může být

V rámci kontrolního dne byla kromě jiného pro zbylé dva kanóny baterie stanovena další palebná stanoviště. První se mělo nacházet na Röslerově vrchu a druhé v blízkosti Ejmajerovy (?) továrny

[Juraj Tichý]

To bude Kühmayerova továreň na Westende. Bol to objekt bývalého 7.mlynu vo Vydrickej/Mlynskej doline. Dnes sa oblasť vola Patrónka, keďže tam bola továreň na patróny(naboje).

Dominantou tohto územia bola továreň na výrobu nábojov, ktorú na pozemku 6. mlyna postavil v rokoch 1871-1875 viedenský podnikateľ Juraj Roth. Pri svojom vzniku mala 50 robotníkov, v roku 1890 už 740 a v roku 1914 až 3000. V roku 1918 prevzal továreň československý štát ako pobočku podniku Československá štátna zbrojovka Brno. V čase môjho pobytu v rokoch 1932-35 tu pracovalo v šestnástich objektoch 500 zamestnancov (po roku 1935 len asi 200), ktorí denne vyrábali priemerne milión nábojov určených prevažne na export (najmä do Belgicka, Anglicka a Austrálie).

Továreň bola z bezpečnostných dôvodov v rokoch 1935-1938 postupne likvidovaná a jej výrobu prevzal podnik Považské strojárne Považská Bystrica.

[jarl]

Zemakt - Mohu vědět kolik jsi za ty fotografie zaplatil? Občas mi někdo daruje námořní pohlednice z období Velké války koupené někde v antikvariátu a já vůbec nemám představu kolik něco takového může stát.

[Zemakt]

Vždy záleží co konkrétního a někdy unikátního na starých fotografiích je, někdy se dá koupit ojediněla fotka za pár pětek. To když prodávající netuší co prodává, no a někdy je to přetahovaná. Tyhle stály obě cca 800 + . Jeví se to jako dost, ale není. Na tohle téma dosud, co vím, jediné.

Obecně je to více, obsahujeli fotografie popis, popis jednotky třeba, či lodě. Dataci. Nebo jeli na ní nějaká vzácná zbraň. Není li na ní nic z toho, pak je to fakt pár korun.

[jarl]

Tak 800 korun za jednu unikátní fotografii sice není málo, ale ani to není nic přemrštěného. Předpokládám, že cena dobových pohlednic vydávaných ve velkém nákladu bude v průměru o hodně nižší.

[Zemakt]

Tak tak. Jen opravím, osm set za obě. Když se člověk ale jukne na ebay, tak tam to chodí 20 až 40 Euro.

[Zemakt]

Tak opět tradičně. Když člověk něco hledá, tak nenachází. Ale zase nachází to, co neúspěšně hledal kdysi

Dne 9. září 1920 předal nadporučík Fischa velení baterie nadporučíku Springerovi, který den po té učinil do deníku jednotky poslední zápis, odchod nadp. Fischy J. do jazykového kursu pro čs. důstojníky v Brně. Baterie a díl v Kökile protože pro nedostatek mužstva vyklizena. Mužstvo stáhnuto na rozkaz fonogramu velit. děl. 10 divise ze dne 9.9.20 do Vány a ponechána pouze stráž. Přestože deník jednotky končí 10. září 1920, na tomto místě pro nás již nebude složité dovodit věci následující.

Johann Fischa, moravský Němec narozený 7. května 1893 v Hajanech, dnešním okrese Brno-venkov. Již jako příslušník k.u.k. Seeflugwessen respektive Seefliegerkorpsu a v hodnosti Fregatenleutnanta se v roli pozorovatele účastnil společně s dalším moravským Němcem a taktéž fragatním poručíkem Bleylebenem náletu na Campalto u Benátek (10. srpen 1916). Cílem náletu létajícího člunu L 126 byl zdejší hangár pro vzducholodě. Oběma letcům se tehdy skutečně podařilo zničit malou poloztuženou vzducholoď P 8. V této souvislosti je zajímavé, že oficiální diplom námořního letce oba dva obdrželi až téměř po roce, Fischa s pořadovým číslem 86, Bleyleben 55. V té době již ale Fischa velel na Lošinu zdejšímu Flugstützpunktu - leteckému opěrnému bodu. Později dokonce zastával funkci velitele školy námořního letectva na Cosadě - Schulflugstation Cosada .

S ohledem na výše uvedené je pak evidentní proč ex-velitel pobřežní baterie musel nastoupit do jazykového kurzu. Na rozdíl od jiných českých či moravských Němců, kterým v armádě RČS pšenka moc nekvetla, Fischa v ní udělal ještě solidní kariéru, když do výslužby odešel až v roce 1926.

[Zemakt]

C. a k. mariňácká "BAG" baterie kanónů Škoda 7 cm K16. Jen ne na břehu Dunaje, ale Jadranu. Grado 1917/18.

[Lord]

A není to nějaká větší ráže než 7 cm Škoda ? Dejme tomu, že to je nějaká námořní verze.
https://de.wikipedia.org/wiki/7-cm-Mari ... A0koda_K10

Případně modifikace italského protiletadlového děla ráže 76/40, nevím.

Vypadá trošku jako 9 cm protiletadlový kanon. Nebo nějaký jiný typ?
https://delostrelectvocsarmady1918-1939 ... vz_12_20_/

C. a k. mariňácká "BAG" baterie kanónů Škoda 7 cm K16. Jen ne na břehu Dunaje, ale Jadranu. Grado 1917/18.

[Zemakt]

Já bych řekl, že to sedí. Jo, sedm cm K10 a K16 byly víceúčelové palubní kanóny. Kasametový měl lauf o 45 rážích, kdežto protiletadlový - BAG o 50. Je to takové to kónické nastavení konce hlavně.

https://www.navweaps.com/Weapons/WNAust_27-50_Skoda.php

[Lord]

Je to jiná lafetace u 7cm děla, tlumiče zpětného rázu vypadají jinak a přijde mi to na fotce o něco větší kanon.
Kónické nastavení konce hlavně ale vypadá podobně, 9cm protiletadlový kanon to má stejný, navíc odpovídá těmi tlumiči.

https://www.vhu.cz/exhibit/pohled-na-9c ... m-petrine/

[Zemakt]

Také mi to přijde jako větší. No jestli je to 9 cm L/ 45 BAG tak pod tímto článkem to sedí jako poklice na hrnec . Těch 7 cm jsem sebral v popisce pod fotkou. Je to v podstatě škodovácká linie, takže to ústí může být obdobné.

[Lord]

Popisky můžou být někde samozřejmě blbě. To není problém se splést, přeci jen už to je historie.
Legendární byl 7,5cm kanon, ale 9cm byl u nás spíše raritní - fotka je z nácviku na Petříně.

Edit:

Výroba protiletecké výzbroje u nás

Napovídá tomu i pro Škodovku netypická ráže 9 cm, v té době pro daný účel nezvykle velká.
Výkon děla, především dostřel a účinek střely, vedou také k domněnce, že se mělo jednat o kanony dvojúčelové, určené i k boji s hladinovými cíly.

V roce 1923 Škodovka předala první 8,35 kanon proti letadlům vz.22
V roce 1936 Škodovka vyrobila první kusy 7,5 cm kanonu proti letadlům vz.37
Reagoval na rychlý vývoj letectva v 30. letech, kdy bylo nutné chránit manévrující jednotky přímo v poli.
Šlo o moderní, velmi mobilní zbraň s vynikající balistikou. Kvůli okupaci se v naší armádě objevil spíše symbolicky, ale zaznamenal velké exportní úspěchy.
A po roce 1939 ho do své výzbroje s respektem zařadil i německý Wehrmacht.
http://www.vrtulnik.cz/ww2/proti_letadlum.htm