Leidenský lékárník – prosba o historickou oponenturu (Sci-fi / Alternativní historie)

[Zemakt]

OT a vyšlo ti to někde Palo?

[pjaro77]

Našiel som nejakú knihu tu: http://www.hradiska.sk/2014/11/kronika- ... vpade.html

[pjaro77]

Můžete zkusit další část https://medium.seznam.cz/clanek/vit-luk ... ska-316708
Jestli najdete něco špatně, rád přijmu kritiku

...Chci pokoj v patře, klíč od té kůlny a horkou vodu na koupel.... Koupel v kůlně byla očistný proces, který z něho smyl poslední zbytky 21. století. Voda v dřevěné kádi sice nebyla křišťálově čistá, ale byla horká. ...

Pojal som podozrenie k tej vode. AI mi vypľuvla toto:
14. a 15. století: Zlatý věk veřejných lázní
Městské lázně jako společenské centrum: Téměř každé větší město mělo své veřejné lázně (lazebny). Měšťané sem nechodili jen za očistou, ale lázně fungovaly podobně jako dnešní kavárny nebo kluby. Lidé v kádích jedli, pili, hráli šachy a debatovali.Koupele doma: Většina běžných měšťanů neměla doma tekoucí vodu ani koupelnu. Kdo se nechtěl mýt ve veřejných lázních, musel doma složitě ohřívat vodu a mýt se v dřevěné kadi (často se v jedné vodě vystřídala celá rodina). bohatší měšťané však vlastnili luxusní měděné či cínové nádoby.Péče lazebníků: Lazebníci měšťanům nejen připravovali koupel, ale také je stříhali, holili, pouštěli žilou nebo ošetřovali drobná zranění.
16. století: Strach z vody a úpadek
V 16. století zasáhly Evropu tvrdé rány v podobě epidemií moru a nově také syfilidy (příjice). Společné kádě plné teplé vody se staly ideálním místem pro přenos chorob.Lékařský omyl: Tehdejší lékaři začali tvrdit, že teplá voda otevírá póry v kůži, kterými pak do těla proniká „nakažený vzduch“ a mor. Koupání začalo být považováno za zdraví nebezpečné.Uzavírání lázní: Pod tlakem církve (které vadila nahota a morální uvolněnost v lázních) a kvůli strachu z nemocí většina městských lázní v 16. století zkrachovala nebo byla uzavřena.Suchá čistota: Měšťané i šlechta vyměnili vodu za parfémy, pudry a čisté lněné prádlo. Věřilo se, že košile do sebe „nasaje“ špínu z těla a samotná koupel už není nutná.

Moc to s ňou nepreháňať na očiach ľuďom.

[palo satko]

Nie. Dodnes nemam opravenu gramatiku. Manželka, ktora ju zvlada brilantne mi slubila ju opravuť, ked bude na dôchodku. Lenže maju ju tam radi, posielaju jej celkom peknom sumičku a tak čakam. Ale po pravdem svet sa zmenil a moja kniha nie appka na sledovanie čo ranajkuju pubertiačky, takže nejake vlastne peniaze sa mi do vydania nechce vražat. Ale ked to bude opravene skusim obisť nejake vhodne imštitucie.

[Zemakt]

Našiel som tú knihu tu: http://www.hradiska.sk/2014/11/kronika- ... vpade.html

OT Bezva dík

[Koba]

Ale ked to bude opravene skusim obisť nejake vhodne imštitucie.

Zkus to vydat jako e-knihu, to by mělo být docela laciné a nebo kontaktovat fundraising pro kulturní záměry - u nás crowdfunding Hithit nebo Startovač, něco takového určitě je i u Vás.

[palo satko]

Našiel som nejakú knihu

Ten pdf subor s knihou som stiahol.
Najsť si sponzorov mam v plane ale s gramatickym nepodarkom tam nema zmysel ist, lebo ludia viac vidia gramaticke chyby ako čo je napisane. mam s tym ako človek s disortografiou svoje celoživotne skusenosti. Ja som dostaval pätky aj za pisomne odpovede z fyziky, ktore sice boli fyzikalne spravne ale gramatika bola uplne des.

[pjaro77]

Máš to napísané v počítači ? Word opraví gramatické chyby sám. Ty to len skontroluješ cez revíziu.

[Koba]

Našiel som nejakú knihu

Ten pdf subor s knihou som stiahol.
Najsť si sponzorov mam v plane ale s gramatickym nepodarkom tam nema zmysel ist, lebo ludia viac vidia gramaticke chyby ako čo je napisane. mam s tym ako človek s disortografiou svoje celoživotne skusenosti. Ja som dostaval pätky aj za pisomne odpovede z fyziky, ktore sice boli fyzikalne spravne ale gramatika bola uplne des.

Jenom na okraj, že korektory si už dneska drží jenom špičková nakladatelství. Jinak se člověk dočte, že letadlo mělo "stacionární podvozek", nebo že ve městě byl "Riots" - jako nějaký člověk, ne nepokoje. O revolveru ráže 45 mm ani nemluvě.

[Koba]

A co tohle:
Specializovaní AI boti a online nástroje
ChatbotGPT.sk – Bezplatný slovenský AI asistent vyvinutý přímo pro slovenské uživatele. Funguje bez registrace a dokáže efektivně opravovat gramatiku, překlepávat texty a stylizovat věty do správné slovenštiny.
[1] (https://chatbotgpt.sk/)
Scribens (Slovenská verze) – Výkonný bezplatný korektor pravopisu uzpůsobený pro slovenštinu. Opravuje nejen překlepy a interpunkci, ale i shodu podmětu s přísudkem nebo časování.
[1] (https://www.scribens.com/sk/)
Sapling Slovak Spell Checker – AI asistent zaměřený na detekci gramatických a pravopisných chyb přímo v prohlížeči. [1] (https://sapling.ai/lang/slovak)

[Vit-Lukas]

Ešte ma napadla vec týkajúca sa potravín. Nové plodiny z ameriky sa šírili v Europe pomaly. Najrpv ako kuriozita v rôznych záhradách u šľachty. Rozmach prišiel až druhej polovici 17teho a 18tom storočí po vojnách a ochladení.
To by sa nejako dalo využiť v tej novele ?

Ano v pozdější části s tím počítám, ale to je až v dalekých plánech, to bude trvat ještě měsíce, než se tam dostanu. V tom aktuálním plánuji jednu bylinu. Lichořeřišnici

[Heiss]

Dvě drobnosti:

Muži v kožených kabátcích s lesklými píšťalami v rukou ho sice sledovali, ale kord u jeho boku a Maartenovo sebevědomé, byť unavené vystupování jim velelo k opatrnosti.

Spíše s arkebuzami nebo mušketami, ne?

Vdova Van Zandt si ho změřila pohledem.

Nejprve bych ji nechal představit se samotnou.

Jinak se mi ale líbí popis města; pro dnešního Evropana by to byl solidní kulturní šok a myslím, že jeho popis se povedl.

[Vit-Lukas]

Jo arkeburza je skvělý poznatek, to jsem zvoral. Dík

[bat]

2 centy
Čte se to dobře (až na slovo očumí - pokud mi neunikl nějaký jinotaj). Rád si počkám na pokračování. Tuším tam kapitolku "Pomsta teplého piva", která začne asi hodinu po jídle... protože i s tím se bude muset hrdinova trávící soustava z 21.století statečně vypořádat. Bude lépe ji přeskočit

Popis mi přijde trochu umělý a statický - bez napětí / překvapení nebo budování vztahu k hlavní postavě. Kapitola byla něco ve smyslu: německý turista vezme káru, přijede do města, najde hotel, dá si gáblík a jde spát. Maartena nic nepřekvapí. Všechno je jak v podstatě čekal... možná trochu smradu. Nezajímá ho, kde je, a který je rok a jestli se skutečně dostal kam chtěl... není fascinovaný každým detailem, žádné nadšení nebo vykolejení z rovnováhy ze splněného snu. A ostatním včetně báby Zandtové je taky buřt a nijak nevybočuje. Na německé turisty už si asi zvykli.

[Lord]

Jj, ono by bylo potřeba tvořit právě nějaký zápletky a lepší dialogy pro ten román.
Dodat postavám osobitý podtext a správné tempo. Jako částečně to je dobře, začátek a prostředek je docela dobrý, má určité nápady, ale šlo by to více rozvést.

Popis mi přijde trochu umělý a statický - bez napětí / překvapení nebo budování vztahu k hlavní postavě.
Kapitola byla něco ve smyslu: německý turista vezme káru, přijede do města, najde hotel, dá si gáblík a jde spát.

Maartena nic nepřekvapí. Všechno je jak v podstatě čekal... možná trochu smradu.

Nezajímá ho, kde je, a který je rok a jestli se skutečně dostal kam chtěl... není fascinovaný každým detailem, žádné nadšení nebo vykolejení z rovnováhy ze splněného snu. A ostatním včetně báby Zandtové je taky buřt a nijak nevybočuje. Na německé turisty už si asi zvykli.

Například DAN BROWN používá město ve svých románech nejen jako kulisu, ale každá významnější budova, kostel nebo náměstí má svůj hluboký význam.
Brown si zakládá na tom, že všechna místa, umělecká díla a architektonické památky v jeho knihách byla či jsou skutečné. Čtenář má pocit, že se dozvídá tajnou pravdu o reálném světě.
Popisy jsou velmi detailní a vizuální, jako by vás městem provázel zkušený průvodce.

Chápu, že třeba zdejší autor historický Leiden dobře nezná, ale měl by si o tom něco nastudovat.
Popisy měst nejsou nudné nebo zdlouhavé. Brown je dávkuje za pochodu – hrdinové městem neustále pobíhají nebo něco řeší.
Robert Langdon má v podstatě vždy po svém boku parťáka, a to velmi specifického typu.

---

PLÁN MĚSTA LEIDEN

Město má skvěle dochované historické jádro obepnuté systémem kanálů (grachtů) ve tvaru příkopu, které dodnes kopírují jeho opevnění ze 17. století. Digitální sbírky Univerzity v Leidenu: Univerzita v Leidenu (založená již v roce 1575) uchovává rozsáhlou kolekci map a atlasů od 16. století po současnost. Je to nejpreciznější zdroj pro detailní historické plány města.

Tedy už ten začátek a pohled na město by šel více rozkošatit. Mnohem více a dávám ti k tomu dále podklady.
Jinak co s tím dále Obecně to popsal už bat.

Vdova Van Zandt je sice ráda za peníze, ale je taky zvědavá. Začne Maartena podezřívat z čarodějnictví nebo z toho, že okradl nějakého šlechtice.
Šlo by toho napsat mnohem více a delší příběh, ale třeba v dalších dílech.

U brány se musel protáhnout kolem městské stráže.
Muži v kožených kabátcích s arkeburzami v rukou ho sice sledovali, ale kord u jeho boku a Maartenovo sebevědomé, byť unavené vystupování jim velelo k opatrnosti.

Nejsou to - arkeburzami ale arkebuzami.
Už zde se mohli stráže podívat nebo jen zeptat, co veze na trakaři, možná nevyužitá příležitost k napětí.
Navíc zde snad vybírali poplatky (mýto a clo) u městských bran.

Co se týče městského opevnění, měl Leiden o něco později celkem osm městských bran rozmístěných podél středověkých hradeb.
Díval jsem se na starou mapu a popis Leidenu a zdá se, že tam bylo mýtných hlavních přístupových brán jen několik

Pokud Maarten neplatí, nebo se placení snaží vyhnout, stráž by ho rozhodně nenechala jen tak projít na základě jeho „sebevědomého vystupování“.
Kord u boku mohl strážné sice varovat, že jde o nebezpečného muže, ale zároveň ho to v očích stráže definovalo jako někoho, kdo by mohl být žoldák, špión nebo potížista – což je o důvod víc ho zadržet a podrobit výslechu.

Hlavní pozemní brány: Pro někoho s trakařem byly klíčové brány jako Hogewoerdspoort (na východě) nebo Rijnsburgerpoort (na severozápadě).
Zde se soustředil hlavní suchozemský obchod a právě tady fungovaly plnohodnotné celnice.

Vodní brány: Leiden byl propleten kanály, takže řada bran (např. Zijlpoort nebo Marepoort) sloužila primárně pro kontrolu lodní dopravy, nikoli pro pěší s trakařem.

Zde si nejsem jistý, protože některé brány byly postaveny až kolem roku 1632. Předtím tam byl Blauwpoort a Oude Rijnsburgerpoort.

Není vlastně ani dobře popsáno v jaké části města se hrdina nachází, což je zásadní chyba.

Pravděpodobně by tehdy procházel BlauwePoort (Oude Rijnsburgerpoort) nebo Hogewoerdspoort.
Witte Poort, známá také jako Haagpoort, je také bývalá městská brána v nizozemském městě Leiden.

Leiden-rok-1600-mapa.jpg

Toto je pohled z ptačí perspektivy na město Leiden v roce 1600. Vytvořil ho místní geodet /kartograf Pieter Bast na žádost městské správy.
https://www.reddit.com/r/papertowns/com ... therlands/

Leiden-Rapenburg-popis.png

Pokud autor nespecifikuje, ve které čtvrti (např. Rapenburg - střed města je na fotce, Pancras nebo Morsdistrict) se hrdina nachází, ztrácí děj geografickou logiku a plastické uchycení do města.

Leidenský hrad Burcht: Tento středověký hrad nabízí panoramatický výhled na město - má kruhovou hradbu.

Hooglandse Kerk: Monumentální gotický kostel ze 15. až 16. století, který se nachází v samém srdci nizozemského Leidenu.
Tato pozdně gotická bazilika zasvěcená původně svatému Pankráci je dodnes jednou z nejvýraznějších dominant města, situovaná hned vedle historické pevnosti Burcht.
Kolem roku 1525 měly nizozemské úřady v plánu povýšit kostel svatého Pankráce na katedrálu. K tomu však nedošlo.

Blížily se bouřlivé časy: uvnitř kapituly vznikalo napětí a vliv reformace sílil. To samozřejmě může být další dějová linka románu.

Rapenburg je nejznámějším leidenským kanálem v centru města. V 17. století, zlatém věku Leidenu, se tento kanál stal honosným místem pro bohaté obyvatele Leidenu, jako byly textilní rodiny, obchodníci a profesoři.
https://exploreleiden.nl/en/tips-about- ... rapenburg/

Průchod konkrétní bránou totiž okamžitě určoval, zda se postava ocitne v chudinské dělnické čtvrti, u prestižní univerzity nebo botanické zahrady.
Podle popisu prochází chudinou. Se podívej jak to líčí třeba Pratchett v románu Úžasná Zeměplocha.

Jinak je to trošku podobný. No a máme hned orientaci ve městě

[pjaro77]

To je práve to najťažšie na historickej beletrii - zistiť ako ľudia vtedy mysleli, aké bola bežná reč, každodenné zvyklosti, čoho sa báli, o čom rečnili po krčmách a na trhu. ...

[Lord]

No šlo by toho časem využít asi více, ale zase se nezdá, že to bude psát podrobně, resp. nějakou osnovu už má a chce začít jako lékarník.
Začít jako lékárník nebo mladý botanik je perfektní volba, ostatně lékárníci měli v té době k rostlinám a jejich léčivým účinkům nejblíže.

Zasadna otazke je, akeho čitatela si predstavuješ. Presnejšie, aku uroven znalosti ten potencionalny čitatel ma. Ine je písať knihu pre mladeho človeka a iné pre historika.
Tak isto je rozdiel, či to bude čitat Čech, alebo maš ambiciu, že to bude bude Nizozemčan.
Napisal som roman o Mongolskom vpade do Uhorska na urovni pre čitanie historika. Bola to drina.

No píše to zřejmě pro české čtenáře, tak by tam občas mělo být i spojení na Čechy. Ono prostě některým to zasazení jinam třeba nic neřekne.
Historikovi není třeba zase tolik vysvětlovat základy pro pochopení, ale má to zase jiné problémy.

Nastudujte si reálie, mentalitu doby, oblečení, jídlo i politickou situaci. Klíčem je vědět 5× víc než v románu nakonec bude reálně rozvinuto.
Právě některé detaily působí potom zajímavě.

---

Lékárníci té doby neuměli jen míchat masti. Měli přístup k destilačním přístrojům, lupám a chemii.

V Leidenu byla založena botanická zahrada (Hortus Botanicus), začalo se s pěstováním tulipánů, ty časem byly ceněné.

Založila ji Univerzita v Leidenu, průkopnický botanik a vlámský lékař Carolus Clusius, jehož původní zahrada za budovou akademie obsahovala přes 1000 různých druhů rostlin a prostřednictvím Nizozemské východoindické společnosti sem přivezla několik nových exemplářů, včetně oblíbeného tulipánu.

Místo čekání na náhodné mutace můžete cíleně šlechtit unikátní barevné varianty, které měly v té době hodnotu stovek stříbrných.
Tehdy nejcennější „žíhané“ tulipány (např. Semper Augustus) byly výsledkem napadení virem mozaiky tulipánu.
Klíčové je prodat veškeré investice na začátku roku 1637, těsně před prasknutím bubliny, a nenechat se strhnout davem.

Botanika byla považována za vznešenou a bezpečnou vědu, protože zkoumala Boží stvoření.
Pokusy s hrachem a tulipány proto maskujte jako pouhé „zahradnické umění“ a „pečlivý výběr semen“.
Veřejnosti řekněte, že máte „tajnou modlitbu“ nebo „speciální půdu“. Ve skutečnosti ale selektivně opylujte tulipány.

Ze znalostmi se dostat do tehdejší doby, tak lze dělat různé botanické pokusy i s hrachem.
Rozinky byly v té době také ceněné. Možností je mnoho kudy se ubírat, když známe minulost. Už jen kdyby je vezl v sudech s mincemi - byl by to majlant.
viewtopic.php?p=499509#p499509

Sušené ovoce, rozinky a korintky byly tehdy luxusním artiklem dováženým ze Středomoří.
Sloužily jako sladidlo i prestižní surovina při hostinách.
Prezentujte rozinky a citrusy jako „posilující námořní dietu testovanou na dálných cestách“.

Tolik teorie a nyní k příběhu, jak by to šlo využít třeba. Velice snadno.

---

Maarten může dát Clusiovi podíl na zisku nebo mu dovolí, aby se podepsal pod jeho výzkum šlechtění.
Když za ním bude stát rektor univerzity nebo bohatý amsterodamský kupec, místní inkvizitor či lůza si na něj netroufne.

Vyhne se podezření z čarodějnictví tím, že přestane „čarovat“ v laboratoři a stane se „pouhým“ neuvěřitelně úspěšným investorem.
Investuje do akcií lodí. Může ty lodě vylepšit, jak už jsem psal. Těch možností je opravdu mnoho.

Po roce 1602 jsou nizozemské lodě na prahu globální expanze, ale technicky mají obrovské slabiny.
S moderními znalostmi fyziky, metalurgie a hydrodynamiky může tehdejší lodě časem proměnit v odolné a rychlé stroje.
Nabídnou loděnicím „tajnou metodu ochrany dřeva před mořskými červy“.

Mezi dřevěný trup a měděný plech se musí vložit silná vrstva papíru nebo plsti napuštěné dehtem (která funguje jako dielektrikum).
K přitloukání měděných plechů se nesmí použít železo, ale výhradně hřebíky z mědi nebo speciální mosazi (slitina mědi a zinku).

Nizozemský admirál Piet Heyn mohl experimentovat s měděným opláštěním na začátku 17. století a Britové se s myšlenkou použití mědi i mosazi zabývali v první polovině 18. století.
Nejstarší důkaz o jeho použití v Královském námořnictvu však pochází z prozkoumání vraku 74dělové lodi Invincible, která se potopila v roce 1758, které odhalilo, že byla částečně opláštěna mědí.
https://www.oxfordreference.com/display ... 3095637999

Určité náznaky experimentů s mědí se objevily již v dávné minulosti (podle některých pramenů v izolovaných případech ve starověkém Vietnamu či Číně). Antičtí Řekové a Římané však pro ochranu lodí dávali přednost olověným plátům.

Hein byl prvním a posledním, kdo zajal velkou část španělské flotily s poklady.

[pjaro77]

Len taká otázka - dostalo sa vôbec niekde zlato medzi bežných mešťanov a majstrov remeselníkov (mimo aristokracie) ?
Zrejme taký človek vzbudil podozrenie, že ?
Asi len na transportných lodiach si to viem predstaviť.

[Lord]

No třeba i v Leidenu vypěstované cibulky tulipánů by měly potom cenu zlata a domečku, taková to byla mánie.
Obchodníci a kupci tedy asi zlato a zlaté mince používali a nebylo to podezřelé. Ceny některých cibulek se tehdy na burze vyšplhaly na 5 500 FLORINŮ a více, ekvivalent nizozemský gulden.

Tisíc litrů piva stálo osm florinů. Dnes by přepočtená suma za nejdražší cibulky činila zhruba 1,7 milionů korun.
Je těžké přesně odhadnout dnešní hodnotu v dolarech, protože floriny z 30. let 17. století byly zlaté mince nejisté hmotnosti a kvality.
Za cenu jedné jediné cibulky té nejvzácnější odrůdy Semper Augustus se dal v tehdejším Leidenu pořídit měšťanský dům.


PROPOČTY pro tu dobu

Stoop, džbán piva – stará nizozemská jednotka. Čtyři sudy cca 4 000 litrů stály 32 florinů.
Charles Mackay. „Paměti o mimořádných lidových bludech a šílenství davů .“ Kancelář Národní ilustrované knihovny, 1852.

Zároveň je však třeba vidět, že již cena 1 000 guldenů představovala v letech kolem roku 1623 značné jmění. Z výše uvedené tabulky vyplývá, jaké ceny tehdy různé produkty měly.
Například 8 vykrmených prasat stálo pouhých 240 guldenů, cena 12 vykrmených ovcí byla 120 guldenů, stříbrný pohár stál 60 guldenů a jeden oděv přišel na 80 guldenů.
Pro srovnání může pomoci, že tehdejší cena 6 290 nizozemských guldenů měla stejnou hodnotu (kupní sílu) jako dnes 80 tisíc dolarů, což je 25 milionů forintů - Maďarská měna.
https://elemzeskozpont.hu/tulipanmania- ... -tortenete

Jak anglický evropský obchod v průběhu 14. a 15. století neustále rostl, velké množství anglických mincí, které byly známé svou kvalitou, dobrou hmotností a ryzostí kovu, skončilo v Evropě, a to navzdory snahám o kontrolu jejich pohybu.
Zlaté mince Noble byly tak populární, že byly napodobovány a vyráběny v Nizozemí (dnešní Belgie a Holandsko), ale styl byl zcela odlišný.


Jinak možné napojení na Čechy:

Václav Lavín (Wenceslaus Lavinus)
Pocházel z Čech a patřil k tehdejší humanistické inteligenci. Muži jako on v Nizozemsku nenasávali jen teologii nebo právo, ale také obdiv k modernímu městskému státu a jeho ekonomickému úspěchu.
Dodnes jsou v tamní univerzitní knihovně uloženy vzácné rukopisy spojené s jeho osobou a dvorem císaře Rudolfa II.

Jan Amos Komenský navštívil Leiden roku 1642 na své cestě z Anglie do Švédska. Byl zde přijat profesorem Adrianem Heereboordem, který ho představil svým kolegům i duchovním ve městě.

Mladíci z rodu Žerotínů a moravské šlechty
Leiden (historicky zapsané jako Leyden) byl v této éře zastávkou pro moravskou aristokracii hlásící se k Jednotě bratrské. Lidé napojení na rod Karla staršího ze Žerotína (který sám v západní Evropě studoval dříve) posílali své syny a chráněnce právě sem. V tehdejším Leidenu studovali mladí muži, kteří se později stali klíčovými postavami předbělohorské politiky.

Znalosti a nizozemské kontakty sice moravským exulantům pomohly na Západě přežít, doma na Moravě však byla tato slavná éra definitivně vymazána a nahrazena nekompromisním habsburským absolutismem.

---

P.S. Výše uvedené je možné samozřejmě převyprávět nějakými dialogy v románu, jak bývá dobrým zvykem. Ceny se hodí a další informace je třeba nasávat. Tohle je PROSTĚ základ.

„Čerstvý dovoz, mistře! Přímo z jižních teras,“ houkl Maarten na bohatěji oděného měšťana, který právě procházel kolem a zvědavě pokukoval po jeho zboží. Měšťan se zastavil, pohrdavě ohrnul ret a ukazovákem rýpl do jedné z cibulek tulipánu, kterou Maarten mezitím vystavil na odiv.
„Jižní terasy, povídáš? Vypadají seschle... Dám za ní jeden gulden (zlatý).“

„Za tyhle kousky? Mistře, vy máte smysl pro humor, to se musí nechat. Tohle nejsou obyčejné kuchyňské cibule na polévku pro čeládku.

Takové by mohly být třeba začátky a pak už to jen rostlo

[Lord]

Nebo třeba najme špičkového amsterodamského hodináře a nechá ho vyrobit pružinové hodiny s kompenzací teplotních výkyvů podle nákresů.
Hodně věcí by šlo vymyslet, ale radši chce, aby se hlavní hrdina nejdříve choval spíše nenápadně.

Životní cyklus rodinného impéria (od roku 1590)

Fáze 1 (Zahrada a kapitál): V Leidenu šlechtí tulipány a hrách, maskujete to za „Boží dar“ a vydělává první tisíce stříbrných.

Fáze 2 (Finanční nezávislost): V roce 1602 vzniká VOC. Maarten už nevlastní jen peníze, ale klíčové patenty.
Postupně se stává velkým akcionářem společnosti, lodě mají díky vitamínu C (z rozinek a citrusů) spokojené posádky.

Fáze 3 (Inovace a loděnice): V roce 1637 po Tulipánové mánii, vezme jeho syn kapitál do Amsterdamu. Nabídne loděnicím měděné opláštění.
Nechají si platit v podílech na budoucím zisku z plaveb.

Díky mědi, trupu a novým POKROČILÝM plachtám jsou plachetnice nejrychlejší na světě.


STAVBA MĚDĚNÉ VÁLCOVNY

Musel by postavit válcovnu na měděné plechy. Prostě cokoliv je možné napsat do románu. Historicky stavěli hamry.
Nizozemská východoindická společnost (VOC) dovážela množství mědi z Japonska a další lodě ji vozily ze Švédska.

Hrdina naráží na to, že lodě v teplých vodách Asie likviduje šášeň lodní (Teredo navalis).
Přichází s revolučním řešením: měděné opláštění trupu.

Stavba válcovny u Leidenu - dnes čtvrť Merenwijk: Staví první "měděný mlýn" (Kopermolen) poháněný vodou a větrem na leidenské řece Oude Rijn nebo existovala Amsterdamská měďárna ve Vaassenu.

Měděné mlýny však v Nizozemsku existovaly již v 16. století. Vzhledem k nástupu parního stroje většina z nich v první polovině 19. století zanikla.
Měděná huť měla tavicí pec a jednu nebo více žíhacích pecí.
https://nl.wikipedia.org/wiki/Kopermolen

Poté využívá rašelinu a palivové dřevo. Tepelná energie pro místní manufaktury - např. textilní dílny...
Pokud nefouká vítr, řeka sloužila alespoň jako nekonečný zdroj chlazení a dopravní cesta.
Válce z kalené oceli tlačí měkkou, čistou japonskou měď (dováženou VOC z ostrova Dedžima) do tenkých plechů.

Něco by však byl v té době příliš velký technologický skok. V té době se měď tepala pomocí vodního kola. Kovářské buchary (tzv. hamry) byla středověká technologie. Ručně vytepat rovnoměrný a tenký plech z velkého kusu mědi bylo pro kováře extrémně náročné. Vodou poháněný buchar dokázal měď roztepat na neuvěřitelně tenké pláty (historické prameny uvádějí tloušťku až 0,8 mm).

Např. Měděný hamr v Banské Bystrici byl v 15. století založený průmyslový závod na výrobu měděných výrobků, který byl součástí Banskobystrického měďařského podniku.
Nositel know-how technologie (Thurzo) se spojil s disponentem volného kapitálu (Fugger) s cílem postavit novou výrobnu s technologií i kapacitou vyššího řádu.

Na citovaném příkladu je poznati, že pokud má někdo technologii, která funguje, tak peníze se vždy najdou

valcovna-holandsko.png

Válcovna nevyrábí velké desky. Vyrábí úzké měděné pásy. Tyto pásy pak dělníci na loděnicích skládají vedle sebe jako delší střešní šindele.

Tehdy stavěli raději lodě krátké, široké a „baňaté“, protože takový trup měl obrovskou strukturální pevnost a nedeformoval se.
První nizozemské zlepšení (Flauta) měla poměr 4:1.

gouden-fluyte.jpg

Hrdina románu Maarten zavede vnitřní diagonální výztuhy a silné ocelové /bronzové svorníky.
Trup zpevní zevnitř tak, že vydrží obrovské podélné napětí, aniž by se rozlomil. Dále zavede vratiplachty.

„Chcete postavit loď s poměrem délky k šířce pět ku jedné? Blázne z Leidenu! První větší vlna v Biskajském zálivu jí zlomí kýl jako suché větvičce!
A i kdyby ne, ti mořští červi v indických vodách vám z té dlouhé nudle udělají piliny dřív, než minete mys Dobré naděje!“

Syn z dynastie Maarten se jen usmál, položil na stůl nákres vnitřního křížového vyztužení a lesklý měděný šindel z Oude Rijn.
„Nezlomí, mistře. Protože ji svážeme jinak. A červi? Ti si na mé mědi vylámou zuby.“

První známý návrh válcovací stolice v Evropě pochází z roku 1485 a je připisován Leonardovi da Vinci.
V jedné ze svých kreseb poprvé popsal možnost „procházet materiálem“ mezi dvěma válcovými válci s rovnoběžnými osami, aby se upravila jeho tloušťka.

V další fázi válcovny využívaly energie tekoucí vody z řeky poskytovalo bezplatnou energii.
Nejstarší válcovací stolice byly řezací stolice, které byly zavedeny v roce 1590.
Ty procházely plochými tyčemi mezi válci a vytvářely železné desky, které pak procházely mezi drážkovanými válci (řezačkami) a vyráběly železné tyče.
https://www.ispatguru.com/historical-de ... ing-mills/

Hele vymyslet jde prostě cokoliv. Dobové reálie si je možné zjistit, potom je možné na tom vystavět nějaký příběh, to je celé.
Nápad to je tedy určitě dobrý, ale necháme to už radši na něm. Já už víceméně s nápady končím, už bych mohl pomalu si to napsati sám
Myslím, že to je tady slušný nástřel různých diskutérů a každý do toho vnesl zajímavé myšlenky