Saab JAS-39 Gripen
Omlouvam sa Coverovi a Altajovi za malou odmlku ( hodne shonu = vanoce prichazeji
).
Vice stranek popisuje 4.5 generaci zhruba (+ - neco ) tak jak jsem pospal vis. Kdyz vynechas ty tri slova ( klasicke koncepce ( jako 4.gen. ) ale v konstrukci jsou uplatneny pro snizeni radarove charakeristiky ) pred tou citaci tak to meni vyznam. Konstrukcni prvky jako pouziti kompozitu ve vetsi mire, upravy vstupu do motoru, zminimalizovani vystupku....
Nemaji nahodou EF2000, Rafaele, Superhornet, Gripen nizsi RCS nez kterekoliv letadlo 4.generace.
1- diagnostika zatim nasla vsechny chyby co je spusobeno tim, ze s ni bylo od zacatku pocitano v konstrukci.
2- pokud se pocas mise objevi zavazne chyby, zobrazi se pilotovi na dispeji HDD spolu s pokynama pro reseni a doporuceni charakteristiky letu.
3- diagnostika spolupracuje i s datalinkem.
Porad souhlasim s tvrzenim vyrobce letadel, zastupcu vlad (ve veci nakupu letadel) nekterych zemi a odborne verejnosti ze je Gripen 4.5 generace ( ani 4+ ani 4++ ).
Superhornet ma lepsi MFTB a MMH/FH nez F-15k, F-16 ( i posledni verze ) ale porad horsi nez Gripen.
Ohledne AIM-9X skus se zeptat tady: info@army.cz
Drzim palce.
To predavani dat AESA radarem - super.
Ono vlastne PS 05/A byl od pocatku konstuovany pro spolupraci s TILDSem. S jinym radarem by nektere funkce nemohli fungovat.
Link-16 ano ale s mensim poctem dat.
Pokud se snazi konkurovat JSF je to jeho vec. S tou cennou ale bych se moc neohanel.
Ale pokud Ti to udela radost tak mas treti charakteristiku - papirovy dosah radaru.
Este Ti muzu pridat jedno. Nekteri piloti co prechazeli s "MIGu" se proste do Gripena nevesli.
Mimochodom, to mas od Saabu, alebo s dajakeho fora ( od nicka WANKERa ).?
Dodane 29.Novembra 2007. V dnoch 7. az 11.Aprila 2008 sa uskutocnili vojskove skusky. V lete 2008 bola dosiahnuta ciastocna operacna sposobilost a od 1.Januara 2009 by mali byt uvedene do plnej operacnej sposobilosti.
Alca - ozaj by si sa mal uchazat o to miesto analytika.

Vetsina toho co popisujes plati pro .generaci.Cover72 píše:Ty na Gripenu vidíš platform-alignment, RAM nátěry, ABK řešené koordinovanou výchylkou ploch, zahranatění, omezení výstupků/antén a další taková opatření? Nebo i na oficiálních renderech SuperGripenu/Gripenu 2000? Nebo jsi o něčem takovém četl? Já tedy ne.
Apropo - stále platí, že je to čistá 4th gen.
Vice stranek popisuje 4.5 generaci zhruba (+ - neco ) tak jak jsem pospal vis. Kdyz vynechas ty tri slova ( klasicke koncepce ( jako 4.gen. ) ale v konstrukci jsou uplatneny pro snizeni radarove charakeristiky ) pred tou citaci tak to meni vyznam. Konstrukcni prvky jako pouziti kompozitu ve vetsi mire, upravy vstupu do motoru, zminimalizovani vystupku....
Nemaji nahodou EF2000, Rafaele, Superhornet, Gripen nizsi RCS nez kterekoliv letadlo 4.generace.
Diagnostika u Gripen bych rekl "jemne" na ponekud jine urovni.Cover72 píše:Jediné, cos přidal a čím se z toho podle tebe stává 4++ (což je třída Su-35) je integrovaná diagnostika - kterou měla ovšem už F-15A (LRU/vyměnitelné bloky elektroniky a integrovaný testovací panel v gondole pro příďový podvozek.)
MTFB a MMH/FH jsou spojeny hlavně s použitými materiály a dobou vzniku - třeba na F-15 byla polovina člověkohodin spotřebovaná na údržbu ze začátku nespolehlivých motorů; je pak jasné, že poruchovost elektroniky vzniklé v 90. letech bude asi jinde, než poruchovost té ze 70. let - už kvůli miniaturizaci a z toho vyplývajících zlepšeného chlazení a spolehlivosti při zachování dřívějších rozměrů - ale to není nějaké unikum Gripenu a stavět na tom tezi, že je Gripen 4++ je IMHO poněkud mimo. Dnes vyráběné F-15K (=novovýroba) mají pravděpodobně řádově stejné MFTB a MMH/FH jako Gripen.
1- diagnostika zatim nasla vsechny chyby co je spusobeno tim, ze s ni bylo od zacatku pocitano v konstrukci.
2- pokud se pocas mise objevi zavazne chyby, zobrazi se pilotovi na dispeji HDD spolu s pokynama pro reseni a doporuceni charakteristiky letu.
3- diagnostika spolupracuje i s datalinkem.
Porad souhlasim s tvrzenim vyrobce letadel, zastupcu vlad (ve veci nakupu letadel) nekterych zemi a odborne verejnosti ze je Gripen 4.5 generace ( ani 4+ ani 4++ ).
Superhornet ma lepsi MFTB a MMH/FH nez F-15k, F-16 ( i posledni verze ) ale porad horsi nez Gripen.
Maverik a AMRAAm ( papirove od 1.1.2009 ) jsou ve vyzbroji.Cover72 píše:Ne, na tom prkně byla jasně uvedena Aim-9X společně s maverickem a AMRAAMem jako už zavedená výzbroj.
Ohledne AIM-9X skus se zeptat tady: info@army.cz
Porad si myslim, ze v dobe kdy to bude vlastnit nejaky stat EU tak bude pravdepodobne litat Gripen AESACover72 píše:Having completed formal operational evaluation testing last December, the APG-79 is now installed in 28 US Navy aircraft
zdroj: http://www.airforce-technology.com/features/feature1280
Daly by se najít i další; mám se obtěžovat s google nebo ti to stačí? O té stovce dodaných se psalo na Raytheonu...
Bez uz s tim vrtulnikem nekam....Cover72 píše:A jak se liší datalink radarů Apache od datalinku Gripenu? Oba předávají totéž: x,y,z souřadnice cíle, zjištěného a údaje o jeho vektoru pohybu. Jediný rozdíl je ve výkonu a nosné frekvenci vysílače.
Jak pracuje TILDS vím - proto jsem ti také před stránkou a něco psal, že totéž umí i MiG-31. Ohledně té věci se SH a F-22 - dobře víš, že jsem na minulé stránce psal, že se to pro SH plánuje a na této to zkrátil, resp. se přepsal.
On na to totiž SH dost pravděpodobně půjde o dost jinak a lépe, než TILDS:
http://www.raytheon.com/capabilities/pr ... aesa_comm/
Ve zkratce - to předávání dat (vč. pozice cíle) ale i jiných, rozměrných dat bude řešeno AESA radarem. Ověřeno v testovacích podmínkách, probíhá implementace. A ikdyž je to zřejmě soukromá iniciativa Raytheonu, ve všech ohledech to předčí TILDS - dosahem, odolností proti rušení (LPI a z toho vyplývající), přenosovou rychlostí, rozsahem sítě, zpětnou kompatibilitou (stačí malá úprava APG-79)...
[a ohledně té komunikace i s pozemními a námořními jednotkami - LINK-16 umí totéž řadu let.]
Drzim palce.
To predavani dat AESA radarem - super.
Ono vlastne PS 05/A byl od pocatku konstuovany pro spolupraci s TILDSem. S jinym radarem by nektere funkce nemohli fungovat.
Link-16 ano ale s mensim poctem dat.
V necem lepsi v necem horsi. Otazka je co je opravdu podstatne. Oba mame nejake katalogy, nejake informace. Ale skupiny, ktere to posuzuji profesionalne ( na zakazku ) maji nekolikanasobne vetsi rozsah informaci nez ty tabulkove. A oni taky ( krome ) vyrobce radi Gripena do 4.5 generace ( spolu se Superhornetem, Rafaele, EF2000 a SU35 ) a F15, Hornet a F16 do 4 generace.Cover72 píše:Ano. F-16 a Hornet jsou ekvivalentní Gripenu - jenže jelikož tu pořád byly hlasy jak je Gripen lepší (gen 4.5 nebo dokonce 4++) -> vytáhl jsem opravdové 4.5gen stíhačky a JSF, aby do očí praštil ten rozdíl.
Koneckonců, mimo je asi spíše Gripen, když se snaží konkurovat F-35 za obdobnou cenu (Dánsko) - já bych ani nesponzoroval manažerům ty služebky a propagaci.
Pokud se snazi konkurovat JSF je to jeho vec. S tou cennou ale bych se moc neohanel.
Myslel jsem si, ze je Ti zname, ze dosah je jen jedna s mnoha charakteristik radaru. O tom, ze byl od zacatku vyvijen pro spolupraci s TILDSem je celkem dost informaci. Odolnost proti ruseni. Atd....Cover72 píše: Někdo tu po mě chtěl relevantní data ohledně radarů. I našel jsem si dnes čas a hle: zde jsou.
Původní APG-73 (Hornet) a APG-66 (Falcon) měly 150*km dosah na vzdušný cíl.
V roce 2006 operačně zavedený APG-68(V)9 (ne-AESA) má dosah okolo 180*km na vzdušný cíl.
V roce 2005 zavedená varianta PS/05 má dosah 120*km na vzdušný cíl.
Ale pokud Ti to udela radost tak mas treti charakteristiku - papirovy dosah radaru.
Este Ti muzu pridat jedno. Nekteri piloti co prechazeli s "MIGu" se proste do Gripena nevesli.
Poradis mi prosim sveho dodavatele kristalove koule...Cover72 píše:Pokud USA dokáží vytáhnout z konvenčního radaru o skoro 60km dálkového dosahu více jako PS/05 a to ve stejné době, jaké budou asi možnosti AESA verze PS/05 - lepší, nebo horší, než u APG-79 a podobných?
Dujam, ze sa nemusim opakovat. Trosku obmezene nie?Altaj píše:Dosah APG-73 v track mode u F/A-18 v zakladnej verzii je:
Pre RCS 0.0001 m2 dosah: 5~6 km+
Pre RCS 0.001 m2 dosah: 10~11 km+
Pre RCS 0.1 m2 dosah: 32~36 km+
Pre RCS 1.0 m2 dosah: 56~64 km+
Pre RCS 5.0 m2 dosah: 84~96 km+
Pre RCS 10.0 m2 dosah: 100~114 km+
Dosah PS-05 v track mode:
Pre RCS 0.0001 m2 dosah: 5~6 km+
Pre RCS 0.001 m2 dosah: 9~10 km+
Pre RCS 0.1 m2 dosah: 27~32 km+
Pre RCS 1.0 m2 dosah: 48~56 km+
Pre RCS 5.0 m2 dosah: 72~84 km+
Pre RCS 10.0 m2 dosah: 85~100 km+
Teraz kedy bol zavedeny F/A-18 Hornet s APG-73 a kedy Gripen? Hm? 4. generacia? PS-05 dnes nie je zly radar, je vylozene ubohy. Nevyrovna sa ani staruckemu APG-73 z 80tych rokov Green Crazy
Mimochodom, to mas od Saabu, alebo s dajakeho fora ( od nicka WANKERa ).?

Kontrakt na nakup 24 rakiet AIM-120C-5 a dvoch CATM-120C bol podpisany 6.Aprila 2005.Altaj píše:Alibaba
Je tam celkom jasne napisane-tento stroj ma Sidewinder a kanon. Redboy pise v topicu F-16 o 24 strelach pre 14 strojov.
Alca je urcena na podporu pozemnych operacii a boj s vrtulnikmi? Existuje aj horsi stroj pre tuto ulohu? Keby ste si kupili F-16 mali by ste po probleme, ta je univerzalna. Vrtulniky vie zostrelovat hocijake moderne lietadlo-trebars F-15C v Zalive
Dodane 29.Novembra 2007. V dnoch 7. az 11.Aprila 2008 sa uskutocnili vojskove skusky. V lete 2008 bola dosiahnuta ciastocna operacna sposobilost a od 1.Januara 2009 by mali byt uvedene do plnej operacnej sposobilosti.
Alca - ozaj by si sa mal uchazat o to miesto analytika.
Ohledně nevejití se - to mi připadá dost divné, pokud porovnám kokpit MiG-21 a moderních mašin. Ledaže by byla nafouknutější kombinéza?

Údaj o 120km dosahu je z wiki, ten je nejvyšší. Dále exituje velmi hrubě orientační tabulka dosahů radarů, dělaná výpočtem z Jane's dodaných parametrů a tak určená pro stolní verzi Harpoon:
http://www.clashofarms.com/files/Smarte ... %20Hpn.pdf
To je jen orientační, aby ses tu nehrozil - když máš hrubý odhad, kolik to dá, dá se snáze googlit pro konkrétní dosahy použitím logického AND, dokud se netrefíš na rozumně vypadající zdroj.
Konkrétně pro APG-68 tedy vypadlo tohle:
http://books.google.com/books?id=AYRqVi ... &ct=result
a řada dalších, svorně dokládajících okolo 140km dosahu, potvrzuje údaje z toho orientačního. A pak už platí ten "výpočet" s převodem na kilometry z NMi a navýšení dosahu o 30%, což se dá najít třeba tady:
http://www.defense-update.com/products/a/apg68-v-9.htm
A pak už platí prostá logika. Prostor pro anténu se nemění. Fakt, že má americký radar zavedený o rok později (resp. upgrade radaru z 80. let) dosah vyšší o 60km než PS/05 jasně napovídá o tom, jaké jsou možnosti Švédska v radarové technice, resp. spíše technologii.
AESA verze PS/05 bude asi takový skok, jako od APG-63(V)1 k (V)2 nebo spíše nižší, pokud přihlédneš ke zkušenostem USA a RF k vývoji AESA (30let+ zkušeností od lodních a pozemních až po letecké).
Tedy jako křišťálová koule slouží pouhá logika a tedy se nejedná o věštění, ale o důvodný předpoklad, že se švédům na jejich prvním AESA pro stíhačku nepovede dohnat více jak dvacetiletý náskok radarových a elektronických velmocí.
Za 4.5th gen považuji až právě stroje stavěné úmyslně s ohledem na RCS, s AESA radarem nebo jeho schopností, velmi vyspělou elektronikou (jako je de-coupled kokpit v SuperHornetu), vysokou schopností integrace (viz. JHMCS, kam všude jde) a vzniklé ke konci 90. let.
Tedy SH, Typhoon, dost Rafale, F-22, -35, Su-30MKx.
Ale jo, máš pravdu, tohle dělení je nestandardizované a dost pofiderní.
Protože já našel jen údaje o MFTB jednotlivých komponent (hl. elektroniky) a i ty byly na diskusních fórech bez zdroje.
- ad a) tam nikdy neodpovídají (resp. mě se ještě nepoštěstilo), ad b) mi onen pilot na CIAFu sám řekl, že je to nesmysl a Aim-9X to nosit neumí, ač je to tam vyvěšené - i nevím, proč že bych se měl ještě ptát pilotových nadřízených, resp. někoho z PR squadu.Maverik a AMRAAm ( papirove od 1.1.2009 ) jsou ve vyzbroji.
Ohledne AIM-9X skus se zeptat tady: info@army.cz
s radostí. GooglePoradis mi prosim sveho dodavatele kristalove koule...

Údaj o 120km dosahu je z wiki, ten je nejvyšší. Dále exituje velmi hrubě orientační tabulka dosahů radarů, dělaná výpočtem z Jane's dodaných parametrů a tak určená pro stolní verzi Harpoon:
http://www.clashofarms.com/files/Smarte ... %20Hpn.pdf
To je jen orientační, aby ses tu nehrozil - když máš hrubý odhad, kolik to dá, dá se snáze googlit pro konkrétní dosahy použitím logického AND, dokud se netrefíš na rozumně vypadající zdroj.
Konkrétně pro APG-68 tedy vypadlo tohle:
http://books.google.com/books?id=AYRqVi ... &ct=result
a řada dalších, svorně dokládajících okolo 140km dosahu, potvrzuje údaje z toho orientačního. A pak už platí ten "výpočet" s převodem na kilometry z NMi a navýšení dosahu o 30%, což se dá najít třeba tady:
http://www.defense-update.com/products/a/apg68-v-9.htm
A pak už platí prostá logika. Prostor pro anténu se nemění. Fakt, že má americký radar zavedený o rok později (resp. upgrade radaru z 80. let) dosah vyšší o 60km než PS/05 jasně napovídá o tom, jaké jsou možnosti Švédska v radarové technice, resp. spíše technologii.
AESA verze PS/05 bude asi takový skok, jako od APG-63(V)1 k (V)2 nebo spíše nižší, pokud přihlédneš ke zkušenostem USA a RF k vývoji AESA (30let+ zkušeností od lodních a pozemních až po letecké).
Tedy jako křišťálová koule slouží pouhá logika a tedy se nejedná o věštění, ale o důvodný předpoklad, že se švédům na jejich prvním AESA pro stíhačku nepovede dohnat více jak dvacetiletý náskok radarových a elektronických velmocí.
Ano, propagační letáček Gripenu jsem četl taky. Eagle taky hlásí přímo pilotovi selhání daných jednotek - jak je to s vychytávkami jako úrava letového režimu netuším, protože mě (asi narozdíl od tebe) do kokpitu F-15K jaksi nepustili.pokud se pocas mise objevi zavazne chyby, zobrazi se pilotovi na dispeji HDD spolu s pokynama pro reseni a doporuceni charakteristiky letu.
APG-79 byl nedávno uvolněn pro Export - a tedy je to spíše o tom, kdy se někdo z Evropy rozhodne koupit SuperHornet (což je spíše nepravděpodobné vzhledem k existenci F-35 a Typhoonu a řádově nižší potřebě multifunkčního bojového stroje s vysokou odolností proti poškození, redundancí a odpovídajícími náklady)Porad si myslim, ze v dobe kdy to bude vlastnit nejaky stat EU tak bude pravdepodobne litat Gripen AESA
To je právě to - někdo řadsí do 4.5 i Strike Eagle (!) a Falcon blk60. Do takovéto 4.5 generace by se vešel i Gripen. Ale jinak? MAlé RCS je dáno velikostí cíle a konstrukčním řešením - rozhodně nebyly úmyslně konstruován pro malé RCS (to by vypadal poněkud jinak - viz. antény, vstupy motorů, nekryté pylony a přechody atd.)A oni taky ( krome ) vyrobce radi Gripena do 4.5 generace ( spolu se Superhornetem, Rafaele, EF2000 a SU35 ) a F15, Hornet a F16 do 4 generace.
Za 4.5th gen považuji až právě stroje stavěné úmyslně s ohledem na RCS, s AESA radarem nebo jeho schopností, velmi vyspělou elektronikou (jako je de-coupled kokpit v SuperHornetu), vysokou schopností integrace (viz. JHMCS, kam všude jde) a vzniklé ke konci 90. let.
Tedy SH, Typhoon, dost Rafale, F-22, -35, Su-30MKx.
Ale jo, máš pravdu, tohle dělení je nestandardizované a dost pofiderní.
Ty máš údaje o MFTB korejských F-15K a F-15SG a Falcona block 60:?: Sem s nimi!Superhornet ma lepsi MFTB a MMH/FH nez F-15k, F-16 ( i posledni verze ) ale porad horsi nez Gripen.
Protože já našel jen údaje o MFTB jednotlivých komponent (hl. elektroniky) a i ty byly na diskusních fórech bez zdroje.
Pokud je otazka normalne polozena neni duvod odpovidat. Mozna proto ze armade ze vsech instituci verejnost statisticky duveruje nejvice, tak proc nechat nekym nicit tento trend.Cover72 píše:- ad a) tam nikdy neodpovídají (resp. mě se ještě nepoštěstilo), ad b) mi onen pilot na CIAFu sám řekl, že je to nesmysl a Aim-9X to nosit neumí, ač je to tam vyvěšené - i nevím, proč že bych se měl ještě ptát pilotových nadřízených, resp. někoho z PR squadu.
Ten udaj na wiki je z materialu od Saabu, takze i kdyz wiki - je relevantni.Cover72 píše: Údaj o 120km dosahu je z wiki, ten je nejvyšší. Dále exituje velmi hrubě orientační tabulka dosahů radarů, dělaná výpočtem z Jane's dodaných parametrů a tak určená pro stolní verzi Harpoon:
http://www.clashofarms.com/files/Smarte ... %20Hpn.pdf
Z tou strankou si delas kozy, uz mi tam chybi jen F-19 a jeji udaje.

Tuhle knizku znam i kdyz jsou nektere info "out of date" porad je dobra.Cover72 píše:To je jen orientační, aby ses tu nehrozil - když máš hrubý odhad, kolik to dá, dá se snáze googlit pro konkrétní dosahy použitím logického AND, dokud se netrefíš na rozumně vypadající zdroj.
Konkrétně pro APG-68 tedy vypadlo tohle:
http://books.google.com/books?id=AYRqVi ... &ct=result
Tohle bych nazval velmi orientacni.Cover72 píše:a řada dalších, svorně dokládajících okolo 140km dosahu, potvrzuje údaje z toho orientačního. A pak už platí ten "výpočet" s převodem na kilometry z NMi a navýšení dosahu o 30%, což se dá najít třeba tady:
http://www.defense-update.com/products/a/apg68-v-9.htm
Obecne je vzato, ze kvalita radaru neni posuzuvana pouze z dosahu, ale le to jenom jedna z jeho vlastnosti, a uz vubec skusensoti toho daneho vyrobce s radarama.Cover72 píše:A pak už platí prostá logika. Prostor pro anténu se nemění. Fakt, že má americký radar zavedený o rok později (resp. upgrade radaru z 80. let) dosah vyšší o 60km než PS/05 jasně napovídá o tom, jaké jsou možnosti Švédska v radarové technice, resp. spíše technologii.
AESA verze PS/05 bude asi takový skok, jako od APG-63(V)1 k (V)2 nebo spíše nižší, pokud přihlédneš ke zkušenostem USA a RF k vývoji AESA (30let+ zkušeností od lodních a pozemních až po letecké).
Tedy jako křišťálová koule slouží pouhá logika a tedy se nejedná o věštění, ale o důvodný předpoklad, že se švédům na jejich prvním AESA pro stíhačku nepovede dohnat více jak dvacetiletý náskok radarových a elektronických velmocí.
Mimochodem, kdo je nejvetsi evropsky vyrobce radaru?
Ad. AESA antena nema byt stejna jako u modifikovaneho RBE2, ktery ma bude mit o 50% dosah nez puvodni RBE2?
U F-15K diagnostika nebude o moc na vysi oproti F-15E, protoze by to vyzadovalo kompletni prepracovani celeho stroje coz by uz bylo dost neefektivni, a v "letaccich" o F-15E jsem nic takoveho nenasel.Cover72 píše: Ano, propagační letáček Gripenu jsem četl taky. Eagle taky hlásí přímo pilotovi selhání daných jednotek - jak je to s vychytávkami jako úrava letového režimu netuším, protože mě (asi narozdíl od tebe) do kokpitu F-15K jaksi nepustili.
Ad RCS-Ano, je dano vice-mene velikosti, ale hlavne kostrukcnimi materialy ( konstruovat s kompozitama je ponekud jine nez s duralem ).Cover72 píše: To je právě to - někdo řadsí do 4.5 i Strike Eagle (!) a Falcon blk60. Do takovéto 4.5 generace by se vešel i Gripen. Ale jinak? MAlé RCS je dáno velikostí cíle a konstrukčním řešením - rozhodně nebyly úmyslně konstruován pro malé RCS (to by vypadal poněkud jinak - viz. antény, vstupy motorů, nekryté pylony a přechody atd.)
Za 4.5th gen považuji až právě stroje stavěné úmyslně s ohledem na RCS, s AESA radarem nebo jeho schopností, velmi vyspělou elektronikou (jako je de-coupled kokpit v SuperHornetu), vysokou schopností integrace (viz. JHMCS, kam všude jde) a vzniklé ke konci 90. let.
Tedy SH, Typhoon, dost Rafale, F-22, -35, Su-30MKx.
Ale jo, máš pravdu, tohle dělení je nestandardizované a dost pofiderní.
Nahodou to nebylo. Byl to dokonce jeden z pozadavku Svedckeho letectva pro IG-JAS. I BAE-Systems prohlasuje, ze se RCS blizi EF2000.
Ad 4.5.gen- +Gripen

Ale pomerne dost vzkazu rika o "greater MTBF" superhornetu oproti ostatnim lletounum NAVY. Ostatni letadla jsou o pul generace starsi t.j. hodne systemu je i po modernizaci na nejnovejsi verzi "puvodnich".Cover72 píše:Ty máš údaje o MFTB korejských F-15K a F-15SG a Falcona block 60:?: Sem s nimi!
Protože já našel jen údaje o MFTB jednotlivých komponent (hl. elektroniky) a i ty byly na diskusních fórech bez zdroje.
Pravda je, ze asi 90% MTBF je na google o elektronice. Ale najdes i zdroje jako Jane's nebo Raytheon.
Vždyť jsem přece napsal, že ty údaje z toho PDFka jsou hrubě orientační a slouží ke snazšímu vyhledávání...
Anyway, zpět k radarům. Dosah radaru můžeš zvětšit prakticky třemi způsoby:
-zvětšit plochu antény
-zvětšit vyzářený výkon
-zlepšit zpracování signálu
První dva způsoby pro Gripen nepřipadají zrovna moc v úvahu - prostor zůstává stejný a vyšší výkon vyžaduje buď perfektně zvládnutou elektroniku tranzistorů provozovaných na hranici Pcmaxdov a/nebo složitý systém chlazení - což se bez dlouholetých zkušeností na tomto poli dělá dost obtížně. Ono vyrobit mobil není jako vyrobit vysoce výkonný radar...
Třetí způsob - tedy zlepšit kvalitu zpracování signálu - je jako jediný reálný - ale i ten má svá omezení. Jednak výpočetní výkon - armádní elektronika musí být dostupná po celou dobu životnosti stroje a tedy hi-tech novinky nepřipadají zrovna úvahu - a na druhou stranu odpovídající algoritmizaci. Ta není problém - koneckonců sousedi švédů vyrábějí nejlepší prohlížeč na světě (:-)) - ale musí se stihnout za dost krátkou dobu a relativně nenáročně provést dost složité výpočty. A zase - na tomto poli mají USA a RF mnohaletý náskok (zejména RF díky světové teoretické fyzice) a nedá se příliš očekávat, že by to švédi dohnali během pár let.
Sami.
Protože žádnou firmu ani nenapadne dávat své technologie konkurenci...
Ohledně výroby- pokud vím, PS/05 je produktem Saab/Ericsonu. RBE2 je dělané francouzi, resp. Thales. CAPTOR je dělaný Euroradarem. Ty si opravdu myslíš, že BAe donutí ty firmy dát svou technologii Gripenu, aby z něj měli konkurenci (viz. Indie, Lybie)? No to snad ne.
______________
Ohledně MTFB: ikdyž odhlédnu toho, že celková MTFB celého stroje je dost virtuální údaj, neměříš trošku dvojím metrem? Na jedné straně se fórům vysmíváš, na druhé straně si z fór a slova "greater" vyvodíš, že F-15K a -SG má určitě o dost horší MTFB než Gripen. Hmm.
Ohledně diagnostiky - omyl. Čidla není problém zabudovat, většina nové elektroniky je s sově stejně má. Pak už je to jen o software - předem propočítat a do FMC nahrát optimální letové profily pro ten který druh poškození - a jsi na tom stejně, jako Gripen.
Až na to, že ostatní výrobci jaksi nepociťují potřebu se chlubit samozřejmým - diagnostikou, MDF, HUD...
Anyway, zpět k radarům. Dosah radaru můžeš zvětšit prakticky třemi způsoby:
-zvětšit plochu antény
-zvětšit vyzářený výkon
-zlepšit zpracování signálu
První dva způsoby pro Gripen nepřipadají zrovna moc v úvahu - prostor zůstává stejný a vyšší výkon vyžaduje buď perfektně zvládnutou elektroniku tranzistorů provozovaných na hranici Pcmaxdov a/nebo složitý systém chlazení - což se bez dlouholetých zkušeností na tomto poli dělá dost obtížně. Ono vyrobit mobil není jako vyrobit vysoce výkonný radar...
Třetí způsob - tedy zlepšit kvalitu zpracování signálu - je jako jediný reálný - ale i ten má svá omezení. Jednak výpočetní výkon - armádní elektronika musí být dostupná po celou dobu životnosti stroje a tedy hi-tech novinky nepřipadají zrovna úvahu - a na druhou stranu odpovídající algoritmizaci. Ta není problém - koneckonců sousedi švédů vyrábějí nejlepší prohlížeč na světě (:-)) - ale musí se stihnout za dost krátkou dobu a relativně nenáročně provést dost složité výpočty. A zase - na tomto poli mají USA a RF mnohaletý náskok (zejména RF díky světové teoretické fyzice) a nedá se příliš očekávat, že by to švédi dohnali během pár let.
Sami.
Protože žádnou firmu ani nenapadne dávat své technologie konkurenci...
Ohledně výroby- pokud vím, PS/05 je produktem Saab/Ericsonu. RBE2 je dělané francouzi, resp. Thales. CAPTOR je dělaný Euroradarem. Ty si opravdu myslíš, že BAe donutí ty firmy dát svou technologii Gripenu, aby z něj měli konkurenci (viz. Indie, Lybie)? No to snad ne.
______________
Ohledně MTFB: ikdyž odhlédnu toho, že celková MTFB celého stroje je dost virtuální údaj, neměříš trošku dvojím metrem? Na jedné straně se fórům vysmíváš, na druhé straně si z fór a slova "greater" vyvodíš, že F-15K a -SG má určitě o dost horší MTFB než Gripen. Hmm.
Ohledně diagnostiky - omyl. Čidla není problém zabudovat, většina nové elektroniky je s sově stejně má. Pak už je to jen o software - předem propočítat a do FMC nahrát optimální letové profily pro ten který druh poškození - a jsi na tom stejně, jako Gripen.
Až na to, že ostatní výrobci jaksi nepociťují potřebu se chlubit samozřejmým - diagnostikou, MDF, HUD...
O toho noveho radaru je krome nove anteny ( ceka se na dodavku od Thales ) je nejpodstatnejsi zmenou novy vykonejsi system chlazeni.Cover72 píše:Anyway, zpět k radarům. Dosah radaru můžeš zvětšit prakticky třemi způsoby:
-zvětšit plochu antény
-zvětšit vyzářený výkon
-zlepšit zpracování signálu
První dva způsoby pro Gripen nepřipadají zrovna moc v úvahu - prostor zůstává stejný a vyšší výkon vyžaduje buď perfektně zvládnutou elektroniku tranzistorů provozovaných na hranici Pcmaxdov a/nebo složitý systém chlazení - což se bez dlouholetých zkušeností na tomto poli dělá dost obtížně. Ono vyrobit mobil není jako vyrobit vysoce výkonný radar...
Jako zaklad je porad pouzit PS05 krom uz spominane vymeny a noveho bloku ridici elektroniky.
No prave konkurence ( Northrop Grumman, Raytheon ) je k tomu donutila.Cover72 píše:Třetí způsob - tedy zlepšit kvalitu zpracování signálu - je jako jediný reálný - ale i ten má svá omezení. Jednak výpočetní výkon - armádní elektronika musí být dostupná po celou dobu životnosti stroje a tedy hi-tech novinky nepřipadají zrovna úvahu - a na druhou stranu odpovídající algoritmizaci. Ta není problém - koneckonců sousedi švédů vyrábějí nejlepší prohlížeč na světě (:-)) - ale musí se stihnout za dost krátkou dobu a relativně nenáročně provést dost složité výpočty. A zase - na tomto poli mají USA a RF mnohaletý náskok (zejména RF díky světové teoretické fyzice) a nedá se příliš očekávat, že by to švédi dohnali během pár let.
Sami.
Protože žádnou firmu ani nenapadne dávat své technologie konkurenci...
Ohledně výroby- pokud vím, PS/05 je produktem Saab/Ericsonu. RBE2 je dělané francouzi, resp. Thales. CAPTOR je dělaný Euroradarem. Ty si opravdu myslíš, že BAe donutí ty firmy dát svou technologii Gripenu, aby z něj měli konkurenci (viz. Indie, Lybie)? No to snad ne.
______________
European Defence Agency vyvijeji novou antenu na bazi Nitridu Galia, ktere ma lepsi vlastnosti v porovnani s Arzenitem Galia pouziteho u APG-77/79 a Captoru. ( mimochodem i DARPA pracuje na vyzkumu tohoto "noveho" materialu )
Vedouci projektu je Thales a ucastni se ho krome jinych EADS, Selex Sistemi Integrati, Saab Ericsson a BAE.
Saab Microwave Systems pracuje nezavisle i na projektu NORA III ( Not Only Radar ) ve kterem je pouzito dost komponentu pro AESA antenu od Raytheonu. Mel by mit podobne vlastnosti jako APG-77. Prvni "letovy" test se uskutecnil v zari 2007 na palube Herkulesu.
MTFB celkoveho stroje je podstatna pro jeho pripravenost. ( I kdyz bude 99% bloku s MTFB 400hodin a 1% bloku s MTBF 4hodiny tak letadlo ma MTBF 4 hodiny )Cover72 píše:Ohledně MTFB: ikdyž odhlédnu toho, že celková MTFB celého stroje je dost virtuální údaj, neměříš trošku dvojím metrem? Na jedné straně se fórům vysmíváš, na druhé straně si z fór a slova "greater" vyvodíš, že F-15K a -SG má určitě o dost horší MTFB než Gripen. Hmm.
Ohledne nejlepsi MTFB Superhornetu ( v porovnani s ostatnima letounama NAVY ) bylo i v nejake vyrocni zprave a na Jane's.
A Gripen byl v tendru primo porovnavan s F-16 50/52.
Mimochodem, v nejake vyrocni zprave bylo o F-15E v prvni valce v zalive. Kde diky spatne stanovenemu MTBF museli pouzit nahradni dily s jinych letadel.
Ono, jde ale rozhodne to neni jen tak a je to dost technologicky a hlavne financne narocne ( podobne upravy ).Cover72 píše:Ohledně diagnostiky - omyl. Čidla není problém zabudovat, většina nové elektroniky je s sově stejně má. Pak už je to jen o software - předem propočítat a do FMC nahrát optimální letové profily pro ten který druh poškození - a jsi na tom stejně, jako Gripen.
Až na to, že ostatní výrobci jaksi nepociťují potřebu se chlubit samozřejmým - diagnostikou, MDF, HUD...
Jako priklad Ti muzu uvest, ze pokud treba chceme zmenit drsnost na jedne plose na jedne ( schvalene ) soucastce muze to prijit i na nekolik tisic liber.
Pokud se vyrábí a certifikuje celý nový stroj (což je případ SuperHornetu a pokud vím, tak i F-15SG), není problém tam čidla přidat. Jak říkám, třeba nové motory je mají už z výroby a pro ten zbytek je to jen úprava výrobního procesu, který se modifikuje tak jako tak - nové sběrnice atd.
A jelikož nemusíš upravovat strojí zařízení (což je případ drsnosti součástky)m vyjde to poněkud levněji.
Ohledně MTFB - tím jsem myslel fakt, že MTFB celkového stroje je naprosto virtuální údaj. Je možné stanovovat MTFB u relativně homogenního bloku, kde je jeden subsystém závislý na druhém - např. radar, blok EW, blok avioniky, motor...
Ale stanovovat MTFB pro tak nehomogenní celek, jako je celý stroj je statisticky virtuální, jestli mě chápeš - můžeš předpokládat poruchy na základě MTFB jednotlivých komponent (to je příklad DesertStorm a i dříve - měli nepředpokládané problémy s motory, díky nimž se "kanibalizovaly" celé F-15A [viz. Salamander's Combat Aircraft: F-15 Eagle] - to právě souvisí s předvídatelnou MTFB jednotlivých komponent), ale MTFB celého stroje prostě není - to je, jako počítat MTFB paneláku.
Což si mimochodem nemyslím jen já:
As of 1995, the use of MTBF in the aeronautical industry (and others) has been called into question due to the inaccuracy of its application to real systems and the nature of the culture which it engenders
(...)
This has led to the negative exponential distribution being used much more than it should have been. Some estimates say that only 40% of components have failure rates described by this.
-zdroj: wiki && googled up
___________________________
radary: tak to jsi mě docela dostal. Takové nekonkurenční chování bych nečekal - ani od Evropských firem, ikdyž to dokážu pochopit ve světle sjednocování pod vlajkou EU a pod vlivem BAe - ale že dal Raytheon konkurenci kus technologie APG-77? To tedy koukám
A jelikož nemusíš upravovat strojí zařízení (což je případ drsnosti součástky)m vyjde to poněkud levněji.
Ohledně MTFB - tím jsem myslel fakt, že MTFB celkového stroje je naprosto virtuální údaj. Je možné stanovovat MTFB u relativně homogenního bloku, kde je jeden subsystém závislý na druhém - např. radar, blok EW, blok avioniky, motor...
Ale stanovovat MTFB pro tak nehomogenní celek, jako je celý stroj je statisticky virtuální, jestli mě chápeš - můžeš předpokládat poruchy na základě MTFB jednotlivých komponent (to je příklad DesertStorm a i dříve - měli nepředpokládané problémy s motory, díky nimž se "kanibalizovaly" celé F-15A [viz. Salamander's Combat Aircraft: F-15 Eagle] - to právě souvisí s předvídatelnou MTFB jednotlivých komponent), ale MTFB celého stroje prostě není - to je, jako počítat MTFB paneláku.
Což si mimochodem nemyslím jen já:
As of 1995, the use of MTBF in the aeronautical industry (and others) has been called into question due to the inaccuracy of its application to real systems and the nature of the culture which it engenders
(...)
This has led to the negative exponential distribution being used much more than it should have been. Some estimates say that only 40% of components have failure rates described by this.
-zdroj: wiki && googled up
___________________________
radary: tak to jsi mě docela dostal. Takové nekonkurenční chování bych nečekal - ani od Evropských firem, ikdyž to dokážu pochopit ve světle sjednocování pod vlajkou EU a pod vlivem BAe - ale že dal Raytheon konkurenci kus technologie APG-77? To tedy koukám

Veliky omyl, vubec jsem nepocital upravu vyrobniho procesu. Jenom vkresovou zmenu. Kazdy nytek, dratek, podlozka ..... musi byt certifikovano leteckou asociaci ( pokud neni letadlo NESMI do vzduchu ), t.j. nejen vykresova dokumentace ale i technologicky proces. Pokud dojde k sebemensi zmene ( jak "na vykresu" tak i v postupu ) soucastka se MUSI opet certifikovat. Tento humbuk stoji penize.Cover72 píše:Pokud se vyrábí a certifikuje celý nový stroj (což je případ SuperHornetu a pokud vím, tak i F-15SG), není problém tam čidla přidat. Jak říkám, třeba nové motory je mají už z výroby a pro ten zbytek je to jen úprava výrobního procesu, který se modifikuje tak jako tak - nové sběrnice atd.
A jelikož nemusíš upravovat strojí zařízení (což je případ drsnosti součástky)m vyjde to poněkud levněji.
Na stanoveni MTFB jsou normy a postupy.Ohledně MTFB - tím jsem myslel fakt, že MTFB celkového stroje je naprosto virtuální údaj. Je možné stanovovat MTFB u relativně homogenního bloku, kde je jeden subsystém závislý na druhém - např. radar, blok EW, blok avioniky, motor...
Ale stanovovat MTFB pro tak nehomogenní celek, jako je celý stroj je statisticky virtuální, jestli mě chápeš - můžeš předpokládat poruchy na základě MTFB jednotlivých komponent (to je příklad DesertStorm a i dříve - měli nepředpokládané problémy s motory, díky nimž se "kanibalizovaly" celé F-15A [viz. Salamander's Combat Aircraft: F-15 Eagle] - to právě souvisí s předvídatelnou MTFB jednotlivých komponent), ale MTFB celého stroje prostě není - to je, jako počítat MTFB paneláku.
Dalsi vec je, ze kdyz se dela analyza tak se nebere jenom MTFB celeho kompexu ale i jednotlivych subsystemu, ceny subsystemu, atd....
Se spolehlivosti dost souvisi i MMH/FH.
http://www.janes.com/info/idr/articles/ ... cures.htmlCover72 píše:radary: tak to jsi mě docela dostal. Takové nekonkurenční chování bych nečekal - ani od Evropských firem, ikdyž to dokážu pochopit ve světle sjednocování pod vlajkou EU a pod vlivem BAe - ale že dal Raytheon konkurenci kus technologie APG-77? To tedy koukám Shocked
Jenže v F-15SG je tolik nových věcí, že se to IMHO stejně certifikuje celé - jsou nové motory, počítače řízení i sběrnice.
A čidla už budou certifikovaná pro jiný typ - to se musí certifikovat znova?
[v průmyslu nedělám, takže tady hraju spíše na logiku]
MTFB: jak říkám, nejsem sám, kdo si to myslí, a 40% úspěšnost předpovědi je dost slabá - nikdo nemá na plýtvání lety C-17 s náhradními díly, které mají méně než poloviční pst, že budou potřeba. Norma nenorma - na stanovení "aríječnosti" člověka byly taky normy a byl to kapitální nesmysl.
ad radar: "elements built by Raytheon" logicky implikuje "podobné vlastnosti s APG-77"? Ani bych neřekl. Rozměry, vyzářený výkon...
Taky jsem tam nečetl nic o anténě dodané Thalesem - pokud tedy neplatí, že Thales==Raytheon.
A čidla už budou certifikovaná pro jiný typ - to se musí certifikovat znova?
[v průmyslu nedělám, takže tady hraju spíše na logiku]
MTFB: jak říkám, nejsem sám, kdo si to myslí, a 40% úspěšnost předpovědi je dost slabá - nikdo nemá na plýtvání lety C-17 s náhradními díly, které mají méně než poloviční pst, že budou potřeba. Norma nenorma - na stanovení "aríječnosti" člověka byly taky normy a byl to kapitální nesmysl.
ad radar: "elements built by Raytheon" logicky implikuje "podobné vlastnosti s APG-77"? Ani bych neřekl. Rozměry, vyzářený výkon...
Taky jsem tam nečetl nic o anténě dodané Thalesem - pokud tedy neplatí, že Thales==Raytheon.
Ver mi pokud to neni velka serie tak to nikdo nezaplati. ( Uvedu priklad od nas: Jde o upravu na jednom rozmeru- tato uprava by mohla usetrit cca £100 na soucastce. Zhruba 6mesicu ma trvat studie ktera potvrdi jestli se to ve finale vyplati)Jenže v F-15SG je tolik nových věcí, že se to IMHO stejně certifikuje celé - jsou nové motory, počítače řízení i sběrnice.
A čidla už budou certifikovaná pro jiný typ - to se musí certifikovat znova?
[v průmyslu nedělám, takže tady hraju spíše na logiku]
Ze samostatnyma certifikacema je to velmi slozite a rozhodne se to neda popsat v jednom postu.
Nejlepsim dukazem nakladnosti teto procedury je, ze kdyz se podivas jak do Gripena, tak do F-18 a nebo do F-22 tak tam najdes znacne mnozstvi shodnych soucastek.
To je sice mozne ale tendce je jednoznacna = zvyseni MTBF.MTFB: jak říkám, nejsem sám, kdo si to myslí, a 40% úspěšnost předpovědi je dost slabá - nikdo nemá na plýtvání lety C-17 s náhradními díly, které mají méně než poloviční pst, že budou potřeba. Norma nenorma - na stanovení "aríječnosti" člověka byly taky normy a byl to kapitální nesmysl.
Ten clanek je z roku 2007 o antenni jednotce od Thales se mluvilo na prezintaci Dema v Dubnu 2008.ad radar: "elements built by Raytheon" logicky implikuje "podobné vlastnosti s APG-77"? Ani bych neřekl. Rozměry, vyzářený výkon...
Taky jsem tam nečetl nic o anténě dodané Thalesem - pokud tedy neplatí, že Thales==Raytheon.
Ohledne podobnych vlastnosti s radarem APG-77 se psalo i v clanku taky z letosniho roku ( Jane's tusim nekdy zacatkem roku ) v souvislosti s novou antenou na bazi Nitridu Galia ( samotna antena by mela rozsirit moznosti ale pracuje se spolecne i na jinych castech ).
Oni povazovali za podobne vlastnosti tusim jamming a datalink.cover72 píše:Za "podobné vlastnosti" považuji dosah - a to se anténě o rozměrech a vyzářném výkonu té Gripení IMO říci nedá. Maximálně o "konstrukční podobnosti"...
Pokud si dobre pamatuju v porovnani s antenou na bazi Arzenitu Galia dvakrat vetsi dosah.
Nechme se prekvapit....
Inteligence má své hranice,
ale blbost je nekonečná....
ale blbost je nekonečná....
http://www.aviationweek.com/aw/generic/ ... 011609.xml
Ve zkratce: lokální indický plátek přišel se zprávou, že Gripen nesplnil nároky, kladená na MMRCA a to po technické stránce a tedy že nebude ani připuštěn k letovým zkouškám. Představitelé Gripenu se vyjádřili v tom duchu, že to chtějí slyšet od letectva a vysoce postavený úředník se pro změnu vyjádřil v tom smyslu, že by bylo kontraproduktivní netestovat všech 6 letadel. Na druhou stranu se ale ozývají hlasy, že je Gripen spíše než středně těžkým letounem skoro-konkurencí pro indické LCA, což Gripen popírá a tvrdí, že LCA by naopak prospěl transfer technologií.
Ve zkratce: lokální indický plátek přišel se zprávou, že Gripen nesplnil nároky, kladená na MMRCA a to po technické stránce a tedy že nebude ani připuštěn k letovým zkouškám. Představitelé Gripenu se vyjádřili v tom duchu, že to chtějí slyšet od letectva a vysoce postavený úředník se pro změnu vyjádřil v tom smyslu, že by bylo kontraproduktivní netestovat všech 6 letadel. Na druhou stranu se ale ozývají hlasy, že je Gripen spíše než středně těžkým letounem skoro-konkurencí pro indické LCA, což Gripen popírá a tvrdí, že LCA by naopak prospěl transfer technologií.
Tak jsem se dočetl, že Gripen nestačil při cvičení v dogfightu na o generaci starší letouny.
citace:
Poněkud jiná situace však nastala při dopoledních misích, které byly zaměřené na cvičné vzdušné souboje mezi různými typy letounů, takzvané DACT – Dissimilar Air Combat Training. Ačkoliv je gripen strojem čtvrté generace, jeho jediný motor mu nedává takový výkon, jaký mají dvoumotorové typy. Při manévrovém vzdušném boji třeba s francouzskými Rafale nebo španělskými EF-18 to bylo jasně znát. Jako naprosto klíčová se pak ukázala moderní výzbroj. Třeba Švýcaři mají na svých F-18 nejmodernější řízené střely AIM-9X Sidewinder a k tomu ještě přilbový zaměřovač, takže pilotovi stačí se jen podívat za sebe, stisknout tlačítko a raketa se už o vše postará. Takový systém by prý dokázal udělat neporazitelným třeba i stařičkého phantoma. Konec citace.
Gripenu fandím, ale očekávám, že bude alespoň po měřitelný s vlastní generací - v rámci svých možností, a nikoliv, z těží o generaci staršími. Autorově zmínce o jednom motoru moc nerozumím. S T/W by měl být Gripen porovnatelný s Hornetem. Nezbude než si pořídit HMD + IRIS-T, AIM-9X, aby se to vyrovnalo.
Zde je link na celý článek:
http://osx.cz/Flying-revue/Armada/Tygri-v-NATO
citace:
Poněkud jiná situace však nastala při dopoledních misích, které byly zaměřené na cvičné vzdušné souboje mezi různými typy letounů, takzvané DACT – Dissimilar Air Combat Training. Ačkoliv je gripen strojem čtvrté generace, jeho jediný motor mu nedává takový výkon, jaký mají dvoumotorové typy. Při manévrovém vzdušném boji třeba s francouzskými Rafale nebo španělskými EF-18 to bylo jasně znát. Jako naprosto klíčová se pak ukázala moderní výzbroj. Třeba Švýcaři mají na svých F-18 nejmodernější řízené střely AIM-9X Sidewinder a k tomu ještě přilbový zaměřovač, takže pilotovi stačí se jen podívat za sebe, stisknout tlačítko a raketa se už o vše postará. Takový systém by prý dokázal udělat neporazitelným třeba i stařičkého phantoma. Konec citace.
Gripenu fandím, ale očekávám, že bude alespoň po měřitelný s vlastní generací - v rámci svých možností, a nikoliv, z těží o generaci staršími. Autorově zmínce o jednom motoru moc nerozumím. S T/W by měl být Gripen porovnatelný s Hornetem. Nezbude než si pořídit HMD + IRIS-T, AIM-9X, aby se to vyrovnalo.
Zde je link na celý článek:
http://osx.cz/Flying-revue/Armada/Tygri-v-NATO
Následujícími řádkami reaguji na základní otázku, kterou položil Haness.
Po mnoha letech nejistoty a tápání máme ve výzbroji letectva AČR nový nadzvukový letoun. Pro příslušníky voj. letectva je vždy taková událost svátkem.
Naneštěstí, pro naši zemi, přichází opožděně, protože mnozí odborníci odešli do výslužby, ačkoliv by se nyní jejich zkušenosti hodily.
Ale, vraťme se k JAS-39.
Typ, který komise vybrala v řízení pomocí obálkové metody, patří do kategorie zastoupené stroji F-16 nebo Mirage 2 000. Tedy letoun menších rozměrů s jedním motorem ( JAS-39 je z nich nejmenší).
Díky jeho rozměrům a hmotnosti nemusíme na stávajících letištích měnit nosnost dráhového systému, rozměry stojánek a úkrytů letadel. Evropský původ nás nenutí měnit skladbu součástkové základny ( šrouby, matice závlačky aj. - vše má metrické míry) v týlových skladech. A především, JAS-39 je z novovýroby - má zaručen plný technický život a jeho modernizační potenciál je na úplném začátku. Další výhodou, oproti F-16 a F/A-18, je nižší nebezpečí nasátí cizího předmětu do motoru. Když ještě uvážíme snadnost jeho údržby v provozu oproti letadlům US. výroby, pro letectvo AČR vhodný stroj.
Nevýhodou, z hlediska bojového nasazení, je jednomotorová koncepce a relativně nízký poměr ,,tah / hmotnost", který vyžaduje po pilotech jiný přístup k vedení manévrového boje na krátkou vzdálenost - silnější a hospodárnější motor je předmětem nových modernizačních programů. A, také, malé rozšíření typu v letectvech členských zemí NATO.
Mnoho odborníků udivilo, jak rychle SAAB vyvínul nové verze JAS-39C/D. Malinko jsme na tuto skutečnost doplatili tím, že vlastně vše zkoušíme my na našuch letounech. protože v roce odběru letadel nemělo švédské letectvo ani jeden Gripen verzí ,,C/D". Dnes je situace úplně jiná.
JAS-39 u nás létá 4 roky. Za tu dobu neměl v provozu větší problémy.
Stroje hodnotím kladně. Určitě jsou větším přínosem, než olétané F-16 a F/A-18.
Po mnoha letech nejistoty a tápání máme ve výzbroji letectva AČR nový nadzvukový letoun. Pro příslušníky voj. letectva je vždy taková událost svátkem.
Naneštěstí, pro naši zemi, přichází opožděně, protože mnozí odborníci odešli do výslužby, ačkoliv by se nyní jejich zkušenosti hodily.
Ale, vraťme se k JAS-39.
Typ, který komise vybrala v řízení pomocí obálkové metody, patří do kategorie zastoupené stroji F-16 nebo Mirage 2 000. Tedy letoun menších rozměrů s jedním motorem ( JAS-39 je z nich nejmenší).
Díky jeho rozměrům a hmotnosti nemusíme na stávajících letištích měnit nosnost dráhového systému, rozměry stojánek a úkrytů letadel. Evropský původ nás nenutí měnit skladbu součástkové základny ( šrouby, matice závlačky aj. - vše má metrické míry) v týlových skladech. A především, JAS-39 je z novovýroby - má zaručen plný technický život a jeho modernizační potenciál je na úplném začátku. Další výhodou, oproti F-16 a F/A-18, je nižší nebezpečí nasátí cizího předmětu do motoru. Když ještě uvážíme snadnost jeho údržby v provozu oproti letadlům US. výroby, pro letectvo AČR vhodný stroj.
Nevýhodou, z hlediska bojového nasazení, je jednomotorová koncepce a relativně nízký poměr ,,tah / hmotnost", který vyžaduje po pilotech jiný přístup k vedení manévrového boje na krátkou vzdálenost - silnější a hospodárnější motor je předmětem nových modernizačních programů. A, také, malé rozšíření typu v letectvech členských zemí NATO.
Mnoho odborníků udivilo, jak rychle SAAB vyvínul nové verze JAS-39C/D. Malinko jsme na tuto skutečnost doplatili tím, že vlastně vše zkoušíme my na našuch letounech. protože v roce odběru letadel nemělo švédské letectvo ani jeden Gripen verzí ,,C/D". Dnes je situace úplně jiná.
JAS-39 u nás létá 4 roky. Za tu dobu neměl v provozu větší problémy.
Stroje hodnotím kladně. Určitě jsou větším přínosem, než olétané F-16 a F/A-18.
Naposledy upravil(a) Pop dne 18/7/2009, 23:01, celkem upraveno 1 x.
Pop: to jsi někde četl, nebo si to opravdu myslíš? To s nasávacím otvorem a "úpravou drah" je totiž kapitální nesmysl: Hornet má právě stejnou možnost nasátí cizího předmětu, jako Gripen - ale poradí si s tím lépe, protože má dvoumotorovou koncepci (a v případě SuperHornetu mu ještě pomůžou stealth bloky v motorech, o které se případný pták rozseká ještě před kompresorem).
Vzhledem k tomu, že jsme léta měli jak MiG-23, tak MiG-29 a dráhy jsme draze měnit nemusely spadá i tohle do oblasti PR "podivností", pokud to řeknu slušně.
A ad olétané F-16 - to, co nám nabízeli Holandani nebo kdo nebyly "pororozpadlé, olétané F-16", jak s oblibou říká PR Saabu, ale F-16AB - tedy stroje, prošlé modernizačním programem MLU, který jim zrekonstruoval a zesílil namáhané části trupu a doplnil nejnovější avioniku a integraci. To, co jsme do Gripnu museli my pomalu a bolestivě přidávat.
Samozřejmě, proti gustu žádný dišputát - ale na tyhle PR věci jsem prostě nemohl nereagovat.
Vzhledem k tomu, že jsme léta měli jak MiG-23, tak MiG-29 a dráhy jsme draze měnit nemusely spadá i tohle do oblasti PR "podivností", pokud to řeknu slušně.
A ad olétané F-16 - to, co nám nabízeli Holandani nebo kdo nebyly "pororozpadlé, olétané F-16", jak s oblibou říká PR Saabu, ale F-16AB - tedy stroje, prošlé modernizačním programem MLU, který jim zrekonstruoval a zesílil namáhané části trupu a doplnil nejnovější avioniku a integraci. To, co jsme do Gripnu museli my pomalu a bolestivě přidávat.
Samozřejmě, proti gustu žádný dišputát - ale na tyhle PR věci jsem prostě nemohl nereagovat.
MiG-29A neměl během nízkých letových rychlostí nasávání skrz spodek, ale vrchem skrz žábry na horní straně vírového přechodu. Na téhle fotce jsou otevřeny http://www.aerospaceweb.org/aircraft/fi ... g29_12.jpg


