Rozvoj europy v kontraste s ázijskými civilizáciami

[Koba]

I přes Lepanto a Maltu si ale udržela Osmanská říše, byť prostřednictvím jenom formálně podřízených berberských bejů a pašů v Alžíru, Tunisu a Tripolisu, značnou sílu ve Středozemním moři. Ti se soustředili na pirátství na moři i rabováním pobřežních evropských měst a zajímáním rukojmí, které pak prodávali na arabských trzích a nebo vraceli do Evropy za výkupné. Dokonce se vydávali i do severoevropských vod a jedna z alžírských výprav nese i smutný rekord - 25 000 unesených z pobřeží Normandie, Anglie, Walesu a Skotska.
Evropské státy se sice snažily proti tomu bojovat a za dvě století vyslali proti pirátům sedmnáct výprav, kvůli roztříštěnosti sil ale končících před opevněnými berberskými městy. Často se také podařilo podepsat dohody a smlouvy o ukončení pirátství, ty ale byly vždycky z islámské strany porušené, jakmile zmizely řadové lodi za obzorem. Sluší se také poznamenat, že advokátní firmy především z Marseilles a Janova na prostředkování propuštění rukojmí za výkupné braly tučné provize. Značnou část rukojmí tvořili američtí námořníci z obchodních a rybářských lodí, které se plavily do Evropy a nebo provozovaly ve východním Atlantiku rybolov. Amerika ale uplatňovala zásadu s piráty nevyjednávat a prezident Jefferson s Kongresem v roce 1794 rozhodli vytvořit válečné námořnictvo pod heslem "Miliony na obranu, ani cent na výkupné". V roce 1803 tak vyrazila Námořní pěchota USA na pochod z Egypta a donutila Tripoliské piráty propustit všechny Američany a podepsat mír. Dodneska se o tom v hymně Mariňáků zpívá.

Evropa, resp. rodící se četník světových moří Velká Británie se k rozhodné akci odhodlala až v roce 1816, kdy 27. srpna admirál Edward Pellew, lord z Exmouthu zakotvil s lodí HMS Queen Charlotte v čele britsko-nizozemské flotily před děly alžírského přístavu a vyčkal na první berberský výstřel. Pak moderní děla evropských lodí a z dělových plošin zahájila masovou palbu, podporovanou i zápalnými raketami. Palba trvala osm hodina a v jedenáct večer bylo město prakticky v troskách, nebo hořící. Ztráty v britsko-nizozemské flotile dosáhly 141 padlých a 742 raněné. Nepřišli ale o žádnou loď, i když jenom výbuch na HMS Impregnable si vyžádal na 150 mrtvých a raněných. Sám lord Exmouth byl pětkrát zasažený střelou - dvakrát bez zranění díra v kabátě, jedenkrát rozbitý dalekohled a poté brýle v kapse. Zranění dvě - střelou do nohy a dřevěnou třískou ve tváři.

Alžírský bej se následující den vzdal a propustil 1 642 křesťanských otroků a zaplatil reparace - příspěvek na náklady trestné výprav ve výši 382 500 tereziánských stříbrných tolarů (po 28 g stříbra ryzosti 925).a formálně odpřisáhl, že navždy přestane brát křesťany do otroctví.

Definitivně ale alžírskému pirátství udělala konec až francouzská kolonizace v roce 1830.

250px-Edward_Pellew,_1st_Viscount_Exmouth_by_James_Northcote.jpg Wikipedia

[Heiss]

Robert Chovanculiak vydal na svém Substacku článek shrnující ekonomický pohled na paradox množství a invence čínských vynálezů, které ale v tomto kulturním okruhu neodstartovaly proces industrializace a modernizace. Zajímavá je hlavně ekonomická teorie, skrze kterou se snaží vysvětlit rozdíl mezi Evropou 19. století a Čínou jen o několik století dříve. Tím nejlepším z článku je alespoň pro mě kritika systému zkoušek keju: většinou je zmiňován jako důkaz fungování čínského státu a výhoda oproti čemukoli, co se pokoušeli vybudovat v Evropě, nicméně na tuto vymoženost (nebo spíše "vymoženost") je možné nahlížet také jako na černou díru na intelektuální zdroje, zatímco dobře placená úřednická místa jsou zase jedinečný způsob jak talentované lidi nasměrovat do odvětví, ve kterém nemají šanci svůj talent jakkoli smysluplně uplatnit.

[Koba]

Obdobné hodnocení uvádí i David E. Landes ve své knize Bohatství a bída národů. I arabská věda měla náskok před evropskou.

[pjaro77]

Aj India. Proste to pokašlali. Tie staré civilizácie sa uspokojili so svojimi filozofickými a spoločenskými systémami a vládami pevnej ruky. Zatiaľčo Europa vyvíjala niečo nové, čo v historii ešte nebolo alebo existujúce značne vylepšili.

[Zemakt]

Mám takovou teorii, že vše výše uvedené stálo a padalo na možnostech či míře povolené ženské emancipace. Respektive selským rozumem, dvě hlavy jsou vždy více než jedna.

[skelet]

a taky na nedostatku zdrojů + podnebí + neustálé ohrožení (musulmani apod.)

[Dzin]

Alright, beru. Menší prodeje navzdory zájmům vlastní vlády tady prokazatelně byly, zejména u indiánů, ale mě spíše šlo o velké dodávky, které se nesly v duchu podpory svých spojenců nebo klientů.

Vládní dodávky byly opravdu spjaty spíše jen s dodávky klientským či spojeneckým resp. kvazispojeneckým státům a útvarům. Co se týká velikosti, tam jde spíše o to určit co už je "velké". Třeba zmíněné dodávky Etiopii byly opravdu obrovské a jednalo se čistě o soukromé iniciativy. Podobně bychom našli i další případy. Podle mě začal rozdíl být se zvětšením (dělostřelecké) výzbroje a motorizací armád. Takové zbraně už se nedali snadno pořizovat a obchodovat s nimi a ruční palné zbraně přestaly být efektivní pro boj proti státním aktérům.

[Heiss]

Třeba zmíněné dodávky Etiopii byly opravdu obrovské a jednalo se čistě o soukromé iniciativy.

Kdo jim tam dodával zbraně nejvíce? To nebyli Italové, ne?

Podle mě začal rozdíl být se zvětšením (dělostřelecké) výzbroje a motorizací armád. Takové zbraně už se nedali snadno pořizovat a obchodovat s nimi a ruční palné zbraně přestaly být efektivní pro boj proti státním aktérům.

Jednak a jednak k jejich úspěšnému nasazení potřebuješ veškerý servis okolo počínaje muničními továrnami a konče mechaniky kuličkových ložisek. To se bez rozvinutého technického školství a průmyslu vynahrazuje jen velmi těžko.

[Dzin]

Kdo jim tam dodával zbraně nejvíce? To nebyli Italové, ne?

Italové dodávali také, ale nejvíce to vypadá, že to šlo z Belgie a Francie. Na začátku války to bylo 40 000 pušek a 5 000 000 nábojů z Francie (přes Lutych) a v jejím průběhu asi 300 000 pušek a karabin z Belgie. Po válce potom dodala jediná firma z Francie ze Saint-Étienne 350 000 karabin Gras Mousqueton.

Jednak a jednak k jejich úspěšnému nasazení potřebuješ veškerý servis okolo počínaje muničními továrnami a konče mechaniky kuličkových ložisek. To se bez rozvinutého technického školství a průmyslu vynahrazuje jen velmi těžko.

Naprostý souhlas. Sofistikovaná výzbroj postupně zabraňuje jejímu šíření v průmyslově nedostatečně vyspělých zemí.

[Heiss]

Italové dodávali také, ale nejvíce to vypadá, že to šlo z Belgie a Francie.

Právě. Původně mi šlo o to, že Evropané jsou velmi široká kategorie, ve které se objevuje několik velkých koloniálních hráčů, kteří zároveň soupeří s místními státy/říšemi/politickými útvary v zámoří a zároveň mezi sebou. Právě v rámci tohoto soupeření omezují přístup k moderním technologiím u těch, které se snaží kolonizovat a dodávají je těm, které se snaží kolonizovat někdo jiný.

Z tohoto pravidla existují výjimky na úrovni pod státem: různí obchodníci se třeba nezdráhali vyměňovat zbraně s indiány za kožešiny a jiné zboží, ale jak jsem psal už tehdy, vlády se většinou snažily ohlídat, aby technologická nerovnováha zůstala narušena a pokud vím, ve většině případů se jim to i relativně dařilo.

[Dzin]

Jo takhle, myslíš že by obchodník nějakého státu vyzbrojoval místní proti svému státu. To určitě bylo a nejvíce si myslím asi v USA v rámci indiánských válek, ale rozhodně to nebylo nijak masové, aby díky tomu měl daný stát velké problémy. Pokud nevezmeme Little Big Horn, což je spíše výjimka potvrzující pravidlo.

[Polarfox]

Naprostý souhlas. Sofistikovaná výzbroj postupně zabraňuje jejímu šíření v průmyslově nedostatečně vyspělých zemí.

To není jen o průmyslu, ale i o výcviku, který nutně potřebuješ k tomu, aby jsi ty sofistikované zbraně mohl efektivně používat (v technickém i taktickém smyslu) a udržovat.

Jinak co se týká toho předávání technologií atd. Nutno si uvědomit, že až do WWI (či doby krátce před WWI) byla státní kontrola nad zbrojními koncerny (často nadnárodního a propojeného charakteru) a vůbec potřeba omezovat vývoz technologií dost rozvolněná. Dnes známé a standardní hraní si na vlastním písečku a pečlivá kontrola vlastních i ostatních dětí a jejich báboviček není koncept s moc dlouhou historií. Zbrojní technologie byly dost fluidní věc.

[Dzin]

To není jen o průmyslu, ale i o výcviku, který nutně potřebuješ k tomu, aby jsi ty sofistikované zbraně mohl efektivně používat (v technickém i taktickém smyslu) a udržovat.

I tohle je o průmyslovém rozvoji v zemi, protože do profesí obsluhující tyto zbraně musíš mít technicky vzdělané lidi a ty obvykle seženeš v průmyslu.

Jinak co se týká toho předávání technologií atd. Nutno si uvědomit, že až do WWI (či doby krátce před WWI) byla státní kontrola nad zbrojními koncerny (často nadnárodního a propojeného charakteru) a vůbec potřeba omezovat vývoz technologií dost rozvolněná. Dnes známé a standardní hraní si na vlastním písečku a pečlivá kontrola vlastních i ostatních dětí a jejich báboviček není koncept s moc dlouhou historií. Zbrojní technologie byly dost fluidní věc.

Dobrá připomínka.

[Polarfox]

I tohle je o průmyslovém rozvoji v zemi, protože do profesí obsluhující tyto zbraně musíš mít technicky vzdělané lidi a ty obvykle seženeš v průmyslu.

Není to jen průmysl, protože na to musíš mít celý balík potřeb (ono to jde ruku v ruce)...od školství, kvalitní byrokracie třeba až po ten průmysl.

[Dzin]

Není to jen průmysl, protože na to musíš mít celý balík potřeb (ono to jde ruku v ruce)...od školství, kvalitní byrokracie třeba až po ten průmysl.

Jasně, ale to už spíše jdeme do vzniku industriálních společností než o to, proč ty předindustriální nebyly schopny jednoduše převzít sofistikované zbraně těch industriálních.

[Polarfox]

Jasně, ale to už spíše jdeme do vzniku industriálních společností než o to, proč ty předindustriální nebyly schopny jednoduše převzít sofistikované zbraně těch industriálních.

Sofistikované zbraně a jejich nasazení se nikdy moc nekamarádily s nevzdělanou masou, kulhajícím státním byrokratickým aparátem a tak vůbec. A když už, tak většinou s tunou zahraničních poradců a půjčených instruktorů, důstojníků, technického personálu atd. Kteří když pak odešli nebo jinak zmizeli do ústranní, tak celý aparát ve většině případů velice rychle upadl. Sofistikované zbraně se pak často velice rychle rozbily či ztratily alespoň značnou část svých schopností a byly nasazovány neadekvátně (=další úbytek účinku).

[pjaro77]

Indiáni žijúci v dobe kamennej dokázali pomerne skoro prevziať, využívať a ošetrovať pušky. Aj keď ich vyrábať nevedeli.