Extrémně vysoké rychlosti letounů a jejich materiály
-
- štábní rotmistr
- Příspěvky: 232
- Registrován: 21/10/2008, 12:17
- Bydliště: Praha
zkus prohledat tohle vlákno. někde to tam bude http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=127 ... &start=100



-
- štábní rotmistr
- Příspěvky: 232
- Registrován: 21/10/2008, 12:17
- Bydliště: Praha
-
- štábní rotmistr
- Příspěvky: 232
- Registrován: 21/10/2008, 12:17
- Bydliště: Praha
Zdroj z kterého to mám uvádí jen Mošnov, Ruzyni jsem tam dopsal já. Předpokládám, že to bylo proto, že obě tyto letiště mají RWY dlouhou min. 3,5 km.Rosomak píše:Máš přece letiště Hradčany s 2,7 km dlouhou dráhou.pepah píše:Ono jim tady ani žádné letiště snad kromě Mošnova a Ruzyně ani nevyhovovalo.
Nezapomeň na letiště Brno, 2,65 km dráha, obsazené armádou v 80 letech (SU 7B, MIG 21 PF)
Víš ono to je trochu ošemetné. Tyto údaje jsou hodně obecné. Nevím z nich, zda to platí pro letadlo na maximální letové hmotnosti, zda vzlet a přistání je počítán jen délkou rozjezdu a dojezdu, pro určení délky dráhy se počítá vzlet a přistání přes 15 m překážku, což v tomto případě asi není, další faktor je rezerva pro různě nepovedená přistání, únosnost dráhy, rychlost přistání, možnost startovat a přistávat po větru a spousty dalších parametrů. A pokud vidím, že délka dojezdu je 2180 m což je opravdu hodně (padák bych neřešil - při výcviku se musí počítat s tím, že se utrhne) tak pak se nedivím, ža Mig-25 by potřeboval alespoň 3 km RWY.Rosomak píše:To určitě ne. Požadavky MiG-25 na letištní dráhu:
Přistávací: 2 180 m
Přistávací s padákem: 800 m
Vzletová: 1 380 m
Možná víc řekne tento článek, proč vyžaduje Mig-25 dlouhou dráhu. I Bělenko v Japonsku dráhu přejel.
http://www.militaria.cz/cz/clanky/benes ... obody.html
http://www.militaria.cz/cz/clanky/benes ... obody.html
I kdyz je to OT ale v podstate to navazuje na debatu ze strany 6:
http://uk.news.yahoo.com/18/20081219/ts ... 23fef.html
http://uk.news.yahoo.com/18/20081219/ts ... 23fef.html
- Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
reddog píše: Proč se nepárat s titanem? Je lehčí, pevnější než ocel. Nezvládli to rusove asi technologicky?

Mimochodom, do polovice 50. rokov mali sovieti na kovový titan prakticky svetový monopol - ako jediný ho vtedy dokázali/vedeli produkovať v priemyslovom merítku.
to Alchymista
Ostatně SR-71 byl od počátku vyvíjen s tím, že bude mít vysoký podíl titanu, výroba a zpracování titanu tedy musela být zvládnutá již před zahájením jeho vývoje.
Možná by nezaškodilo si zjistit, v které zemi byl kovový titan poprve vyroben a kdy.Mimochodom, do polovice 50. rokov mali sovieti na kovový titan prakticky svetový monopol - ako jediný ho vtedy dokázali/vedeli produkovať v priemyslovom merítku.
Ostatně SR-71 byl od počátku vyvíjen s tím, že bude mít vysoký podíl titanu, výroba a zpracování titanu tedy musela být zvládnutá již před zahájením jeho vývoje.
Alchymista - američané používaly titan prokazatelně už od 1949.
nejlepší titanové / beta slitiny / překračují výrazně 1500 MPa.
Existují kompozity z titanu a ty jsou ještě pevnější než tebou uváděné oceli.
SR71 je z 92 % z titanu. A technologie zpracování titanu byla v USA na vysoké úrovni již v 50 letech. SR71 je ještě v dnešní době technicky nepřekonaný letoun.
Chystám článek o SR71 a tam trochu popíšu i problematiku kolem titanu.
nejlepší titanové / beta slitiny / překračují výrazně 1500 MPa.
Existují kompozity z titanu a ty jsou ještě pevnější než tebou uváděné oceli.
SR71 je z 92 % z titanu. A technologie zpracování titanu byla v USA na vysoké úrovni již v 50 letech. SR71 je ještě v dnešní době technicky nepřekonaný letoun.
Chystám článek o SR71 a tam trochu popíšu i problematiku kolem titanu.
To je smutné pokud za nejlepší zdroj považují WIKI.
Není problém vyrábět titan , problém bylo udržet stálou kvalitu.
Američané měly problémy do 1962 udržet 100% kvalitu tavby.
Ale rusové také měly problémy , je smutné že si tady dost lidí myslí že rusové jsou něco víc. V 50 - 60 letech ruský titan zrovna kvalitou neoplíval. Proto to nahrazovali kvantitou produkce aby nahradily zmetky. Američané se soustředily na kvalitnější ale menší množství postačující pro jejich potřebu.
A v technologii zpracování titanu mají bohudík náskok na západě .
Například jeden z producentů kvalitního titanu bylo Poldi Kladno, ale bohužel bylo.
Není problém vyrábět titan , problém bylo udržet stálou kvalitu.
Američané měly problémy do 1962 udržet 100% kvalitu tavby.
Ale rusové také měly problémy , je smutné že si tady dost lidí myslí že rusové jsou něco víc. V 50 - 60 letech ruský titan zrovna kvalitou neoplíval. Proto to nahrazovali kvantitou produkce aby nahradily zmetky. Američané se soustředily na kvalitnější ale menší množství postačující pro jejich potřebu.
A v technologii zpracování titanu mají bohudík náskok na západě .
Například jeden z producentů kvalitního titanu bylo Poldi Kladno, ale bohužel bylo.
to reddog
Metalurgie je pro mě španělskou vískou, pouze si matně vzpomínám na rovnovážný diagram uhlík/železo z dob studií na průmyslovce. Byla slaboproudá, což může být omluvou.
Pokud se orientuješ v metalurgii, uvítal bych článek o základech výroby a zpracování ušlechtilých ocelí, hliníkových slitin, titanu a dalších kovů, používaných ve vojenské technice.
Metalurgie je pro mě španělskou vískou, pouze si matně vzpomínám na rovnovážný diagram uhlík/železo z dob studií na průmyslovce. Byla slaboproudá, což může být omluvou.
Pokud se orientuješ v metalurgii, uvítal bych článek o základech výroby a zpracování ušlechtilých ocelí, hliníkových slitin, titanu a dalších kovů, používaných ve vojenské technice.