Bitevní lodě třídy Viribus Unitis

[Ramon]

Přímo tímto typem kanónů hlídková loď Masaryk asi vyzbrojena nebyla. Její výzbroj tvořily 2 lodní dvojkanony vz.30 ráže 6,6cm, takže nové kousky. Ale nějaká 7cm lodní děla byla chvíli ve výzbroji čs. obrněných vlaků.

[Destroyman]

To jsou fotky nebo grafika?

Prý fotky. Ale popravdě řečeno - nevím. Nejsem potápěč a neumím posoudit.
Mnó, ale tady jsou jiný fotky z dob, kdy žádná PC grafika nebyla. Viribus Unitis ve stavbě:



Spouštění Viribus Unitis na vodu 24.6.1911



Viribus Unitis na Maltě, květen 1914, vedle HMS Inflexible



Námořníci z Viribus Unitis nakládají z jachty Dalmat ostatky Franze Ferdinanda d´Este a jeho ženy



Námořníci z Viribus Unitis





Potápějící se Viribus Unitis. Údajně fotografováno z Tegetthoffu



Dva Raffaelové. Zleva Paolucci, Rossetti



Janko Vuković de Podkapelski

[Bublifuk]

Bezva článek, u výzbroje jsou uvedena 7cm děla ráže 66mm z Plzně, chci se zeptat jestli těmito děly nebyl vyzbrojen po válce hlídková loď Masaryk, ta totiž 66-tky měla jako hlavní výzbroj pokud se nemýlím.

Nemýlíš, President Masaryk měl dva dvouhlavňové komplety ráže 66 mm. Nebyly to ovšem přímo původní lodní děla jako pro R-U marínu, byla to poněkud upravená kostrukce (závěr), za účelem zvýšení rychlosti palby. A lafetace ve věži byla taková, aby byla umožněna palba proti letadlům.

[Tunac]

Ohledně ráže torpédometů jsem posílal dotaz na Arsenal v Rakousku. Tady je odpověď.

Zu Ihrer Frage kann ich Ihnen mitteilen, dass die „Viribus Unitis“ mit 4 Stück 53,3cm Unterwassertorpedos ausgerüstet war. 14 Stück Torpedos wurden mitgeführt, davon 2 Stück Übungstorpedos.
Ich hoffe Ihnen weitergeholfen zu haben und verbleibe.

Takže Sapík měl pravdu.

[kacermiroslav]

Trošku jsem se pídil po informacích ohledně palebné síly, de facto hmotnosti boční palby:

Hmotnost boční salvy u jednotky třídy Viribus Unitis:
12 x 305 mm - 30.5 cm/45 (12") K10 Skoda = 5.400 kg
6 x 150 mm - 15 cm/50 (5.9") K10 Skoda = 273 kg
Celkem: 5.673 Kg

A jak na tom byla konkurence? Tak například všechny německé bitevní lodě měli menší hmotnost boční salvy než R-U lodě této třídy. Jediné německé, které je překonali, jsou bitevní lodě třídy Bayern s výzbrojí 8x381mm. U francouzů je překonali až tři jednotky třídy Bretagne s děly ráže 340mm (10x).

[Katka]

Hezký článek, díky za něj. Můj pradědeček byl očitý svěděk potopení Viribusu a já teď přepisuji jeho paměti, tak sháním nějaké materiály o dané problematice. Můžu potvrdit co psal destroyer, skutečně nezahynul jen Vukovič. Pradědeček se zmiňuje o spoustě mrtvých a raněných....

[Pátrač]

Stejně je zajímavé jak sofistikované těžké lodě dokázala R - U monarchie stavět.

Katka - jen pro ukojení mé chorobné zvědavosti. Zůstaneš s námi na Palbě nebo se rozhlédneš a zmizíš? Nás by zcela a jistě zajímalo co Tvůj děděček zažil za Velké války.
A nebyla bys tady sama. Už tady máme skvělou dívku Ljubov, takže by ses nemusela bát a náš militaristicko válečnický projev by se třeba zjemnil.

[kacermiroslav]

Stejně je zajímavé jak sofistikované těžké lodě dokázala R - U monarchie stavět.

Rakousko-Uhersko, i když bylo z těch nejmenších námořních velmocí, dokázala stavět lodě světové úrovně. Již bitevní lodě třídy Radetzky byli na svou dobu světová elita. Poté ale přišel revoluční britský Dreadnought. Avšak zatímco Britové, Němci, Rusové, Francouzi a Italové teprve zkoušely zkonstruovat ideální moderní lod tohoto typu, tak R-U si počkala na slepé vývojové linie a pak navrhla tyto vynikající loďě, které již měli děla hlavní ráže v ose plavidla, stupňovitě umístěné a hned v trojdělových věžích. Boční salva tak byla ničím nerušená a byla v počtu 12 těžkých děl. (Větší počet děl hlavní ráže pak měli jen Italské lodě třídy Conte di Cavour a Andrea Doria (13 děl hlavní ráže). Avšak směrem vpřed či dozadu to bylo již o hlaveň méně (3+2 děla ráže 305mm). Ruské dreadnoughty pak měli stejně jako první italský Dante Alighieri všechny věže hlavního dělostřelectva ve stejné úrovní a tím pádem dvě věže byly ve středu lodě a nemohli střílet směrem vpřed nebo vzad. Tuto palbu tak mohla provádět jen jedna třídělová vež.

Rakousko-Uherští konstruktéři však neusnuli s tímto typem lodi na vavřínech a zkonstruovali třídu Ersatz Monarch (náhrada za Monarch, třída bitevních lodí z roku 1895), kde se mělo jednat o plavidla úplné světové extratřídy. Boční salva činila 7.000 kg a vyrovnala se tak britskému Hoodu (8x381mm) a předčila i německou třída Bayern (8x381mm).

TTD - Ersatz Monarch:
----------------------------------------------------
Výtlak: 24,500 tons (normal)
Délka: 175m (574 ft)
Šířka: 28.49m (93 ft 5-1/2 in)
Ponor: 15.5m (50 ft 10 in)
Stroje: 4 shaft steam turbines with 31,000 shp, 15 Yarrow WT Boilers (9 coal + 6 oil)
Rychlost: 21 uzlů
Dojezd: 5,000 NM / 10 uzlů
Pancéřování: boky = 310-200mm (12.2” – 7.9”), paluba = 72mm (2.83”), velitelská věž = 320mm (12.6”)
Výzbroj: 10 x 350mm (13.8”) L/45 (2 x 3, 2 x 2), 14 x 150mm (5.9”) L/50 (14 x 1), 8 x 90mm (3.5”) L/45 QF (8 x 1), 12 x 90mm (3.5”) L/45 AA (12 x 1), 2 x 47mm (1.85”) L/44 QF (2 x 1), 2 x 8mm (0.32”) Machine Guns (2 x 1), 2 x 40mm (1.57”) L/18 boat guns (2 x 1), Torpeda 6 x 53cm (21”) (1 bow, 1 stern, 4 beam)
Posádka cca 1,050 mužů


Poznámka: rád bych o této třídě vypracoval později samostatný článek

Ersatz Monarch

[Pátrač]

No tak ho zpracuj. To jsou úžasné věci co zde píšeš. Blahopřeji.

[Katka]

Popravdě už na těch pamětech pracuji delší dobu a cítím, že už mám všech těch lodí a přístavů plné zuby (samozřejmě žert) Nejsem moc příznivec válečné a vojenské tematiky (i když na problematiku rakousko-uherského námořnictva už začínám být odborník ) , takže asi pravidelný přispěvatel nebudu. Snažím se jen upřesňovat bílá a sporná místa v pradědečkových vzpomínkách, což je celkem zápřah a ne vždy se to daří.

[kacermiroslav]

Škoda....nová "duše" by se nám tu hodila:-) ale pokud máš nějaké informace, nebo zajímavosti k problématice R-U námořnictva, tak tu najdeš v příslušné sekci WW1 (první světová válka) snad několik dalších zajímavých článků. Můžeš tedy přispět svou troškou do mlýna:-)

[Pátrač]

Přimlouvám se také. Neutíkej. Co se týká toho čím se zabýváš by se dalo vytvořit i Tvé vlastní vlákno kam bys postupně řadila zajímavosti o přístavech a všem ostatním co jsi zatím nastudovala a zkompilovala.

Navíc zde jsou i lidé pro které je R - U monarchie velká hodnota a těm bys udělala velkou radost.

[Katka]

No, nevím, necítím se zas tak fundovaná, abych psala nějaká moudra. Možná bych mohla udělat nějakou webovku s celými paměťmi (mám i spoustu starých fotek a pohledů s loděmi a přístavy) a dát sem odkaz. Někdy jsem celkem zoufalá jak se informace o jedné věci rozcházejí. Kolikrát nevím, co je pravda, co ne a čemu mám věřit. Například zrovna u potopení Viribus Unitis jsem zezačátku čerpala ze starých novinových článků, kde se objevovala i svědectví účastníků, kteří tvrdili, že žádný výbuch nebyl, že loď musel sabotovat někdo zevnitř, na netu jsem našla, že den před tím byli námořníci letáky varováni, aby opustili loď, která bude potopena apod. Zkrátka guláš. Než se tím člověk prokouše....
Praděda své vzpomínky hodil na papír v osmdesáti letech, takže se s tím moc nepáral. Nejvíc času mi zabírá dešifrování námořnické hantýrky, germanismů, (ale i chorvatismů, italismů, japonismů.... ) a vyhledávání názvů míst, které on znal často jen foneticky. Například u japonských a čínských názvů je to často legrace

[kacermiroslav]

Tak to bych tam nechal ty fonetické přepisy a jen do závorky dával oficiální názvy a stejně tak i s germanismy atd. Pak si myslím, to neztratí to kouzlo právě námořní hantýrky z dob R-U monarchie.

[Katka]

Tak to přesně dělám. Nechávám originál a do poznámek pod čarou se znažím vysvětlovat výrazy jako heimatsvimpl a podobně. Taky upřesňovat údaje, které praděda znal jen zkresleně nebo úplně nesprávně z doslechu. Když už jsem u toho , nevíte někdo , co byl přesně na lodi (a jak vypadal) "šlipr/šliper" ? Byl v podpalubí, měl co do činění s kotevním řetězem a měl podobu jakéhosi "ramena" či co. V nádražní teminologii je to pražec, takže si to představuji jako něco, na čem je namotán řetěz od kotvy, který se z něj odmotává při spuštění kotvy, ale nejsem si jistá.... každou informaci uvítám

[kacermiroslav]

Sice je tato diskuse mimo téma (OT), ale zkusím odpovědět.
Nejsem si jist, jestli praděda myslel "šlipr/šliper" něco na lodi. Spíše by se mělo jednat o:

KLIPR
Klipry byly velmi rychlé plachetnice z 19. století, jež měly vícero stěžňů a ráhnovou takeláž. Byly obvykle vzhledem ke své značné délce velmi štíhlé a měly ostrou příď. Měřeno standardy konce 19. století měly poměrně omezenou nosnost.Klipry se stavěly převážně v britských a amerických loděnicích. Několik jich však bylo postaveno i ve Francii, v Nizozemsku a v dalších zemích.Klipr je označení účelu lodi, nikoli její konstrukce. Konstrukčně se jednalo hlavně o poslední vývojový typ fregat a škunery.
Tyto dlouhé, štíhlé lodě s mnoha plachtami na třech nebo čtyřech stěžních brázdily všechna světová moře a sloužily převážně k rychlé dopravě mezi Velkou Británií a jejími koloniemi na východě, mezi Evropou a Amerikou a v době Zlaté horečky v Kalifornii k dopravě mezi New Yorkem a San Franciskem cestou kolem Hornova mysu. Holanďané začali stavět klipry od poloviny 19. století převážně pro obchod s čajem a pro přepravu cestujících na Jávu. Klipry dokázaly vyvinout na tehdejší dobu velmi vysokou rychlost a překonaly i první parníky, avšak vysoké rychlosti bylo dosaženo na úkor nosnosti. Typickým nákladem byl hlavně čaj, proto vznikl také pojem "čajový klipr".

[skelet]

Sice je tato diskuse mimo téma (OT), ale zkusím odpovědět.
Nejsem si jist, jestli praděda myslel "šlipr/šliper" něco na lodi. Spíše by se mělo jednat o:

KLIPR
Klipry byly velmi rychlé plachetnice z 19. století, jež měly vícero stěžňů a ráhnovou takeláž. Byly obvykle vzhledem ke své značné délce velmi štíhlé a měly ostrou příď. Měřeno standardy konce 19. století měly poměrně omezenou nosnost.Klipry se stavěly převážně v britských a amerických loděnicích. Několik jich však bylo postaveno i ve Francii, v Nizozemsku a v dalších zemích.Klipr je označení účelu lodi, nikoli její konstrukce. Konstrukčně se jednalo hlavně o poslední vývojový typ fregat a škunery.
Tyto dlouhé, štíhlé lodě s mnoha plachtami na třech nebo čtyřech stěžních brázdily všechna světová moře a sloužily převážně k rychlé dopravě mezi Velkou Británií a jejími koloniemi na východě, mezi Evropou a Amerikou a v době Zlaté horečky v Kalifornii k dopravě mezi New Yorkem a San Franciskem cestou kolem Hornova mysu. Holanďané začali stavět klipry od poloviny 19. století převážně pro obchod s čajem a pro přepravu cestujících na Jávu. Klipry dokázaly vyvinout na tehdejší dobu velmi vysokou rychlost a překonaly i první parníky, avšak vysoké rychlosti bylo dosaženo na úkor nosnosti. Typickým nákladem byl hlavně čaj, proto vznikl také pojem "čajový klipr".

On to bude spíše nějaký hantec, zkráceninu z němčiny. Asi by dost napovědělo, vědět jak se to píše v "originálu"

[El Diablo]

IMHO to bude mít něco společného se šlepr nejspíš nějaký naviják nebo jeřáb...

[Katka]

Díky za názory, clipper to není. Má to nějakou souvislost s kotvou a řetězem, takže asi ten naviják. To mi tam sedí. A omlouvám se za OT.

[Rosomak]

Pokud mluví o šlipru, tak je to pražec a je to z hornické hantýrky.
Může to mít několikerý význam - na lodi se myslím střelivo dopravovalo tehdy vozíky po kolejích.
Pražec může být míněno i kus betonového mola, případně skály.
Chtělo by to celý kontext věty.