Extrémně vysoké rychlosti letounů a jejich materiály
No němci to věděli , speciálně Horten Ho229.
jinak dělali pokusy se sendvičem s granulovaným dřevěným uhlím , pro pohlcení radarových vln.
A Northropova křídla jsou výsledkem německých prací z války.
Přecti si životopis a poznámky Kelly Johnsona z Lockheedu. Tam to máš černé na bílém a jestli nevěříš tak potom nevím
jinak dělali pokusy se sendvičem s granulovaným dřevěným uhlím , pro pohlcení radarových vln.
A Northropova křídla jsou výsledkem německých prací z války.
Přecti si životopis a poznámky Kelly Johnsona z Lockheedu. Tam to máš černé na bílém a jestli nevěříš tak potom nevím
z prominutím věřit tomu nebudu, nedává to logicky smysl. Pokud by toto USA zvládalo, tak by se to snažili dávat na většinu konstrukcí vyvíjených od šedesátých let. Tedy stejně jako se tomu děje nyní. Jenže se tomu tak nestalo. Nestalo se tomu u stíhaček, které se měly pohybovat v oblastech s vysokou koncentrací sil PVOS, nestalo se tomu tak ani u bombardérů mající útočit na těžce bráněné oblasti SSSR.



- Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3773
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Od Pátrače to byla narážka na brutální offtopic, ale dokud je to pod dohledem moderátora/administrátora, tak se to dá vždycky rozdělit 
Je otázka, co si pod pojmem STEALTH vlastně představujeme. Já si tak představuji radarem "velmi obtížně zachytitelný objekt". Už za druhé světové snad všichni výrobci radarů věděli, že se něco chytá lépe a něco hůře - věděli, že se paprsky snáze odrážejí od kovů, nežli třeba od překližky. Věděli, jak moc schopnosti radaru ovlivní velikost, resp. průřez cíle.. Tzn. měli dostatečné základy pro to, aby se mohli pokoušet experimentovat na téma "radarem nezachytitelné letadlo". Domnívám se, že se tak nedělo kvůli myšlence, že to prostě není tak nějak "nezbytně nutné", nebo se mělo za to, že radary půjdou dopředu rychleji, nežli pokrok v oboru konstrukce letadel + materiály. Každopádně ještě pěkných pár let nevznikala letadla s požadavkem na nízkou odrazivost radarových vln. Ale u Blackbirdu jsme zase o pěkných pár let dál..nezdá se mi to nereálné.
Za druhé světové se občas pod termínem STEALTH hovoří o DH.98 (Mosquito), nebo i o tom Hortenu 229. V případě Mosquita je ale známo, že se radary zachytit dalo lehce, byť celokovový letoun stejného tvaru by na tom téměř jistě byl o něco hůře. Nikde jsem nenašel nic, co by předznamenávalo nějaké slušné STEALTH vlasntosti Ho 229, většina lidí, co na toto téma hovoří, se ohání především podobností s B-2, ale to je samozřejmě nesmysl. Skutečný Ho 229 se v jediném prototypu zřítil ještě dříve, než stihly proběhnout základní letové zkoušky, natožpak aby bylo testováno jeho chování na stínítkách radarů.
Není pravda, že by Northropův výzkum na téma samokřídla vycházel čistě z německých poznatků. Jednalo se o dvě nezávislé firmy. Northrop stavěl samokřídla hodně let před vznikem Ho 229. Nicméně nedostavěný prototyp byl po válce Northropem také zkoumán.

Je otázka, co si pod pojmem STEALTH vlastně představujeme. Já si tak představuji radarem "velmi obtížně zachytitelný objekt". Už za druhé světové snad všichni výrobci radarů věděli, že se něco chytá lépe a něco hůře - věděli, že se paprsky snáze odrážejí od kovů, nežli třeba od překližky. Věděli, jak moc schopnosti radaru ovlivní velikost, resp. průřez cíle.. Tzn. měli dostatečné základy pro to, aby se mohli pokoušet experimentovat na téma "radarem nezachytitelné letadlo". Domnívám se, že se tak nedělo kvůli myšlence, že to prostě není tak nějak "nezbytně nutné", nebo se mělo za to, že radary půjdou dopředu rychleji, nežli pokrok v oboru konstrukce letadel + materiály. Každopádně ještě pěkných pár let nevznikala letadla s požadavkem na nízkou odrazivost radarových vln. Ale u Blackbirdu jsme zase o pěkných pár let dál..nezdá se mi to nereálné.
Za druhé světové se občas pod termínem STEALTH hovoří o DH.98 (Mosquito), nebo i o tom Hortenu 229. V případě Mosquita je ale známo, že se radary zachytit dalo lehce, byť celokovový letoun stejného tvaru by na tom téměř jistě byl o něco hůře. Nikde jsem nenašel nic, co by předznamenávalo nějaké slušné STEALTH vlasntosti Ho 229, většina lidí, co na toto téma hovoří, se ohání především podobností s B-2, ale to je samozřejmě nesmysl. Skutečný Ho 229 se v jediném prototypu zřítil ještě dříve, než stihly proběhnout základní letové zkoušky, natožpak aby bylo testováno jeho chování na stínítkách radarů.
Není pravda, že by Northropův výzkum na téma samokřídla vycházel čistě z německých poznatků. Jednalo se o dvě nezávislé firmy. Northrop stavěl samokřídla hodně let před vznikem Ho 229. Nicméně nedostavěný prototyp byl po válce Northropem také zkoumán.
Hans S. - vcelku s tebou souhlasím .
ale to že se Ho 229 zřítil, nic nemění na výzkumu prováděním němci ohledně snížení radiolokačního odrazu.
Výzkum jako takový běžel dál jen se jej díky konci války nepodařilo dotáhnot do konce a poznatky pak převzali američani.
Každopádně to nemění nic na tom že SR 71 byl první letoun s obtížnou zjistitelností a ještě celej z titanu .
a už jsme opravdu mimo téma
tak se na to vybodnem a bude
klid 
ale to že se Ho 229 zřítil, nic nemění na výzkumu prováděním němci ohledně snížení radiolokačního odrazu.
Výzkum jako takový běžel dál jen se jej díky konci války nepodařilo dotáhnot do konce a poznatky pak převzali američani.
Každopádně to nemění nic na tom že SR 71 byl první letoun s obtížnou zjistitelností a ještě celej z titanu .
a už jsme opravdu mimo téma



skelet: to je snadné: tehdejší výpočetní výkon nestačil an to, aby byl naprojektován stealth stroj s výbornými letovými charakteristikami. V reakci na agilní sovětské stroje nové generace bylo potřeba vytvořit něco manévrovatelnějšího, s lepší aerodynamikou a výkony a to by prostě tehdy stealth potopil.
Vždyť se koukni, jak dlouho trval vývoj F-22 - a i ta je kompromisem mezi stealth a manévrovatelností [na úkor stealth].
A popravdě - u stíhačky pro vybojování vzdušné nadvlády, která vlastně spadá do ruské kategorie frontového stíhače se nečeká, že dlouho přežije - stčí, když zastaví nepřítele. Co se s ní stane pak...
[to byl podle některých důvod malého doletu MiG-29]
Vždyť se koukni, jak dlouho trval vývoj F-22 - a i ta je kompromisem mezi stealth a manévrovatelností [na úkor stealth].
A popravdě - u stíhačky pro vybojování vzdušné nadvlády, která vlastně spadá do ruské kategorie frontového stíhače se nečeká, že dlouho přežije - stčí, když zastaví nepřítele. Co se s ní stane pak...
[to byl podle některých důvod malého doletu MiG-29]
- Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3773
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Téma rozděleno. Byla docela fuška, kde to přestává být o raketách 
No snad všechny letecké prvky náchylné ke korozi jsou opatřovány příslušnou povrchovou úpravou, která korozi dále nepropustí, což zaručí zachování funkčních parametrů daného prvku. Pokud tedy samozřejmě nedojde k fyzickému poškození dané vrstvy.
Pokud MiG-25 rezne, pak je na něm někde něco špatně, nebo už má odkrouceno více, než konstruktéři očekávali, nebo je nedostatečně prováděná údržba

No snad všechny letecké prvky náchylné ke korozi jsou opatřovány příslušnou povrchovou úpravou, která korozi dále nepropustí, což zaručí zachování funkčních parametrů daného prvku. Pokud tedy samozřejmě nedojde k fyzickému poškození dané vrstvy.
Pokud MiG-25 rezne, pak je na něm někde něco špatně, nebo už má odkrouceno více, než konstruktéři očekávali, nebo je nedostatečně prováděná údržba

Ale ano, já se nehádám. Ale na MIG 25 bych předpokládal bych předpokládal použití austenitických místo martenzitických ocelí.reddog píše:Rosomak- samozřejmě že nerezová ocel také koroduje!
Problém může být také tím, že v použité oceli se nacházejí ložiska karbidu chrómu, pak se jedná o tzv. mezikrystalovou korozi, ale to je díky chybnému metalurgickému postupu.

Ale oceli na MIG 25 určitě nereznou tak rychle jako běžné konstrukční oceli na Golden Gate, kdy koroze v tamním vlhkém prostředí nastává do dvou hodin.
Také je si nutné uvědomit, že když na nerez prší kyselina sírová, je to chemický proces a ne každý typ nerezové oceli je právě na toto odolný.
Taktéž, když se při rychlém letu zahřívá, je obecně ke korozi materiál náchylnější.
Já ale chápu. Titan tam nebyl třeba, pro SSSR je levnější vyrobit novou stíhačku, než ji nákladně udržovat. Tj. výrobní cena USA x SSSR je nesouměřitelná.
Že letadlo za pět či deset let půjde do šrotu, to je pouze ukázka odlišné filozofie - místo úprav stávajícího letadla výroba (recyklace) nového.
Vzhledem k tomu, že sovětské zbrojovky nebyly postaveny na maximalizaci zisku oproti americkým, byla to pro SSSR mnohem efektivnější cesta.
Že letadlo za pět či deset let půjde do šrotu, to je pouze ukázka odlišné filozofie - místo úprav stávajícího letadla výroba (recyklace) nového.
Vzhledem k tomu, že sovětské zbrojovky nebyly postaveny na maximalizaci zisku oproti americkým, byla to pro SSSR mnohem efektivnější cesta.
Naopak je levnější ji vyrobit z titanu než z oceli a pak ji nákladně udržovat. Celkové náklady se naopak zvýší při použití oceli , titan by tyto náklady snížil a ještě by umožnil zvýšení výkonu.
Titanový drak nebo potah je prakticky bez údržbový. To se naopak nedá říci o ocelovém , ten vyžaduje neustálou údržbu.
A protože dávaly rusové titan "všude" tak nechápu proč ne tady.
Titanový drak nebo potah je prakticky bez údržbový. To se naopak nedá říci o ocelovém , ten vyžaduje neustálou údržbu.
A protože dávaly rusové titan "všude" tak nechápu proč ne tady.
Důvod proč vyvinout Mig-25 z oceli byly dle mého tyto
1) Rychlost vývoje. Při použití titanu by se vývoj značně prodloužil. Nikdo s ním neměl zkušenosti. Ani ve vývoji, ani ve výrobě.
2) Cena. Ta byla v padesátých/šedesátých letech určitě někde jinde než je tomu dnes. MiG-25 měla být (a byla) masově vyráběná stíhačka. Vyvíjení nových technologií a jejich zavádění do výroby stojí hodně peněz. Ocel byla zvládnutá a plně vyhovující. Titan byl při konstrukci použit na nejkritičtějších místech, a na jiných místech byl použit také hliník.
1) Rychlost vývoje. Při použití titanu by se vývoj značně prodloužil. Nikdo s ním neměl zkušenosti. Ani ve vývoji, ani ve výrobě.
2) Cena. Ta byla v padesátých/šedesátých letech určitě někde jinde než je tomu dnes. MiG-25 měla být (a byla) masově vyráběná stíhačka. Vyvíjení nových technologií a jejich zavádění do výroby stojí hodně peněz. Ocel byla zvládnutá a plně vyhovující. Titan byl při konstrukci použit na nejkritičtějších místech, a na jiných místech byl použit také hliník.



- Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3773
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Ale to vážně nemuselo být technologické nezvládnutí. Prostě jim mohla ta ocel prostě vyjít levněji, i kdyby to letadlo recyklovali třeba každý rok. Bez jednoznačného potvrzení nějakým relevantním důkazem (ideálně z kanceláře Mikojana-Gurjeviče) nemůžeme jednoznačně rozhodnout, na základě čeho byla použita ocel
. Letecká konstrukce víceméně používá ty nejdražší věci jen na místa, kde jsou nezbytně nutná.
Mně osobně na Sověty více sedí ta nižší cena spojená s nižšími výrobními náklady. Ad absurdum - za druhé světové vyráběli dřevěná letadla ne proto, že by neuměli dělat kovová, ale že je dřevěná prostě vyšla levněji a jejich poměr ceny a výkonu byl více než dostatečný. Ostatně pokud titan použili na nejvíce exponovaných místech, pak se můžeme takřka domnívat, že byli dostatečně znalí, aby ho byli schopní použít i jinde.

Mně osobně na Sověty více sedí ta nižší cena spojená s nižšími výrobními náklady. Ad absurdum - za druhé světové vyráběli dřevěná letadla ne proto, že by neuměli dělat kovová, ale že je dřevěná prostě vyšla levněji a jejich poměr ceny a výkonu byl více než dostatečný. Ostatně pokud titan použili na nejvíce exponovaných místech, pak se můžeme takřka domnívat, že byli dostatečně znalí, aby ho byli schopní použít i jinde.