Těžké tanky budou pravděpodobně dál dominovat při případném konfliktu například s Čínou nebo Severní Korejí. Ovšem velká hmotnost MBT (Main Battle tank) ztěžuje jejich rychlou přepravu, když Američané zasahují při lokálních konfliktech proti vojensky méně vyspělému protivníkovi. Proto v USA probíhá vývoj nových typů vozidel, které by měly plnit úkoly tanků, přičemž jejich hmotnost by byla pouze třetinová. Konflikty poslední doby ukazují, že vítězství již nezaručí početní, ale technologická převaha.
Severní Koreje má sice čtvrtou nejpočetnější armádu na světě (po Číně, USA a Rusku), ale disponuje převážně velice zastaralou technikou ruské a čínské výroby, z níž značná část pochází ještě z 60. let. Ovšem nelze zanedbat neobyčejně silnou ideologickou motivaci vojáků při případném konfliktu. V případě války by zřejmě bojovali fanaticky, do posledního muže a posledního náboje. V případě Číny jde o spor Tchaj-wanu, území, se kterým má současná Čína skutečně vážný spor. Ráda by jej po desítkách let separace vzala zpět pod svou správu, do které se však Tchaj-wancům příliš nechce. Situace je o to pikantnější, že na základě smlouvy by ostrov v případě čínské invaze bránili američtí vojáci. Ovšem je sporné zda tyto konflikty blízké budoucnosti vůbec vypuknou. Pravděpodobnější jsou různé lokální konflikty.
Pro regionální konflikty USA vyvinuli vozidlo Stryker. Jedním z hlavních požadavků na vozidlo proto byla schopnost přepravy plně naloženého vozidla (s osádkou, devítičlenným rojem, pohonnými hmotami a plným palebným průměrem) transportním letounem C-130 na vzdálenost 1853 km (tj. tisíc námořních mil). Nebo letounem C-17, který přepraví tři vozidla. Z tohoto důvodu byl limit tzv. bojové hmotnosti stanoven na 17 236 kg. Letoun C-130 sice unese i těžší náklad, ale jeho dolet v takovém případě klesá. Vozidlo kvůli dodržení váhového limitu používá kompozitních materiálů v jeho konstrukci.
Obavy z horší průchodnosti kolových vozidel Stryker v porovnání s pásovými typy byly přesvědčivě rozptýleny při simulacích v těžkých bojových podmínkách.
Pancéřová ochrana je standardně odolná proti průbojným střelám ráže 7,62 mm a střepinám dělostřeleckých granátů ráže 152 mm. Pancéřování je na důležitých a ohrožených místech odolnější díky přídavným pancéřovým deskám na bázi keramických materiálů proti průbojným střelám větší ráže.
Stryker je univerzální vozidlo na které mohou být montovány různé nástavby a může být využíváno při různých úkolech. Třeba jako sanitní vozidlo, pěchotní vozidlo – ICV, mobilní dělo, velitelská nebo ženijní verze a jiné.
Technické údaje:
Posádka: 2+9, řidič a velitel,
Výzbroj: verze ICV - 1x kulomet M2 ráže 12,7 mm, granátomet MK19 ráže 40 mm, ŘS MK 240 a kulomet ráže 7,62 mm, 4 x M6 zadýmovací granáty. Munice: 1 400 nábojů r. 20 mm, 2 000 nábojů r. 7,62 mm, 4x PTŘS Sagger
Délka: 6 985 mm
Šířka: 2 718 mm
Výška: 2 642 mm
Max. rychlost: 100 km/h
Dojezd: 500 km
Brodivost: obojživelné
Max. úhel stoupání: 60%
Max. úhel bočního náklonu: 30%
Pancéřování: ocel, přídavný keramický pancíř
Případně ochrana proti ZHN a noční pozorovací přístroje
Stryker MGS:
Varianty Stryker:
no co ja viem.ono tie pocty britov v iraqu nie su nejake velke ale ano briti sa snazia napojit na amikov...ale akosi jedina zmena ktoru som u nich zareagoval bolo znizenie stavu...tiez nedisponuje takymi ciastkami ako usa cize o plnohodnotnosti sa da hovorit iba v obmedzenej miere.
