S tím svařováním výbuchem - začíná to být cca poslední čtyři roky velmi progresivní, je zde velmi velký nárůst např. polotovarů.
Zajímalo by mne, jak dlouho se to skutečně používá.
Extrémně vysoké rychlosti letounů a jejich materiály
Ale no tak, to je příliš silné tvrzení a silně zavádějící.
První poznatky o sváření výbuchem byly učiněny při testech munice v I. světové konstruované podle Henryho Shrapnela ((3. 6. 1761 - 13. 3. 1842).
V průběhu čtyřicátých let to zkoumali v ústavu hydrodynamiky v Novosibiřsku při testování hliníku, teprve v průběhu 50 a 60 let na obou stranách vzniká průmyslové využít na základě rozpracování teorií.
Takže DuPont určitě nemá patent na svařování výbuchem, ale na jednu konkrétní aplikaci... Nelze totiž patentovat něco, co již bylo objeveno.
Kromě toho ten rok se mi nezdá (když tak mi dej číslo patentu), podle mne to vypadá až na rok 1968 a později, tehdy si DuPont registruje spoustu patentů na toto téma.
Samozřejmě, mohlo to být patentováno dříve v rámci vojenských patentů, které se nezveřejňují.
Např. na T-72 má Rusko spoustu vojenských patentů a soudí se mj. s Polskem, které vyrábí PT-91. Polsko mělo licence koupené na dvacet let, ale po uplynutí této lhůty tvrdí, že už za ně nemusí platit, případně že jsou natolik modifikovány (rozuměj dělá se to stejně, ale kapku jinak, zjednodušeně že si nesedáš normálně, ale se zkříženýma rukama), že původní patenty neporušují. Výsledkem je mezinárodní arbitráž.
No ale když si přečteš např. toto, tak Poláci to asi projedou.
První poznatky o sváření výbuchem byly učiněny při testech munice v I. světové konstruované podle Henryho Shrapnela ((3. 6. 1761 - 13. 3. 1842).
V průběhu čtyřicátých let to zkoumali v ústavu hydrodynamiky v Novosibiřsku při testování hliníku, teprve v průběhu 50 a 60 let na obou stranách vzniká průmyslové využít na základě rozpracování teorií.
Takže DuPont určitě nemá patent na svařování výbuchem, ale na jednu konkrétní aplikaci... Nelze totiž patentovat něco, co již bylo objeveno.
Kromě toho ten rok se mi nezdá (když tak mi dej číslo patentu), podle mne to vypadá až na rok 1968 a později, tehdy si DuPont registruje spoustu patentů na toto téma.
Samozřejmě, mohlo to být patentováno dříve v rámci vojenských patentů, které se nezveřejňují.
Např. na T-72 má Rusko spoustu vojenských patentů a soudí se mj. s Polskem, které vyrábí PT-91. Polsko mělo licence koupené na dvacet let, ale po uplynutí této lhůty tvrdí, že už za ně nemusí platit, případně že jsou natolik modifikovány (rozuměj dělá se to stejně, ale kapku jinak, zjednodušeně že si nesedáš normálně, ale se zkříženýma rukama), že původní patenty neporušují. Výsledkem je mezinárodní arbitráž.
No ale když si přečteš např. toto, tak Poláci to asi projedou.
Ano máš pravdu.
Spojování vlivem výbuchu bylo pozorováno během 1 sv.války.
Mnoho výzkumných prací bylo provedeno během let 1950 až 1960. Průmyslové využívání začalo koncem 60 let.
Proces začal od roku 1962 zkoumat DuPont a v roce 1964 jej patentoval č. pat. 3140539
Těch patentů je víc , včetně spojování titan - ocel a pod.
zdoj: welding journal
Bohužel mám přehled většinou o tom co se děje v civilizovaném světě, to co se děje v rusku o tom je poněkud málo informací.Tam je všechno tajné
Spojování vlivem výbuchu bylo pozorováno během 1 sv.války.
Mnoho výzkumných prací bylo provedeno během let 1950 až 1960. Průmyslové využívání začalo koncem 60 let.
Proces začal od roku 1962 zkoumat DuPont a v roce 1964 jej patentoval č. pat. 3140539
Těch patentů je víc , včetně spojování titan - ocel a pod.
zdoj: welding journal
Bohužel mám přehled většinou o tom co se děje v civilizovaném světě, to co se děje v rusku o tom je poněkud málo informací.Tam je všechno tajné
-
sagvanmaslo
- svobodník
- Příspěvky: 36
- Registrován: 7/1/2009, 15:56
Dík za číslo patentu. Ten patent se odvolává mj. na patent č. 3024526, ten zase na jiný a nakonec se dostáváme mj. na mezinárodní švédský patent z roku 1946 a britský z roku 1957. Ale k nim se nemůžu dostat, abych si přečetl co v nic je...
BTW, kdo by to chtěl zavádět do výroby, tak nemá problém, patentová práva jsou již většinou dávno vypršená nebo platí pouze v USA.
O tom nástřiku pomocí výbušniny jsem se také nic nedočetl, ale principiálně je to možné, i když se mi tam zdá příliš velké množství věcí, které to v podstatě vylučují - prášek musí být smíchán s výbušninou, znečištění procesu, chyby ve spojení (spaliny výbušniny jsou urychleny dříve než prášek požadovaného povrchu) takže se mi to moc nezdá.
Jednodušší mi přijde používání metalizace (česky šopování) nebo válcování za studena.
BTW, kdo by to chtěl zavádět do výroby, tak nemá problém, patentová práva jsou již většinou dávno vypršená nebo platí pouze v USA.
O tom nástřiku pomocí výbušniny jsem se také nic nedočetl, ale principiálně je to možné, i když se mi tam zdá příliš velké množství věcí, které to v podstatě vylučují - prášek musí být smíchán s výbušninou, znečištění procesu, chyby ve spojení (spaliny výbušniny jsou urychleny dříve než prášek požadovaného povrchu) takže se mi to moc nezdá.
Jednodušší mi přijde používání metalizace (česky šopování) nebo válcování za studena.
s těmy patenty je to vždy těžké. Ale používá se to pocelám světě tak asi paten neřeší nikdo.
Například zámky na palubách letadlových lodí se přivařují výbuchem.
Ohledně svařování titanu výbuchem , používá se to pro plátování a především slitiny Gr.1 - 12.
Ten nástřik pomocí výbuchu se mě osobně moc nezdá.
Ani jsem to nikde nenašel.
A také mi není jasné jak by se řídila síla naneseného kovu.
Celkově se mi to nějak nezdá , to ale neznamená že to nejde.
Například zámky na palubách letadlových lodí se přivařují výbuchem.
Ohledně svařování titanu výbuchem , používá se to pro plátování a především slitiny Gr.1 - 12.
Ten nástřik pomocí výbuchu se mě osobně moc nezdá.
Ani jsem to nikde nenašel.
A také mi není jasné jak by se řídila síla naneseného kovu.
Celkově se mi to nějak nezdá , to ale neznamená že to nejde.
-
sagvanmaslo
- svobodník
- Příspěvky: 36
- Registrován: 7/1/2009, 15:56
Tak sem něco málo vyzjistil, Detonační nástřik se opravdu používá, ale nejedná se o výbušninu, ale používá se plyn. Výbuchem plynu se částice nástříkávané látky roztaví a uychlý, takže přilnou k základnímu materiálu. V podstatě je princip stejný u všech žárových nástřiků, jenom se k roztavení a urychlení částic používá dycky něco jiného.
Více o detonačním nástřiku zde http://www.ist-world.org/ProjectDetails ... cc8adbf9fc
Více o detonačním nástřiku zde http://www.ist-world.org/ProjectDetails ... cc8adbf9fc
-
Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3773
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Našel jsem jednu menší semestrálku, kterou vypracoval některý z mých spolužáků - Titan v letectví. Můžete se samozřejmě podívat, nevím, jak je to dobré, ani jak je to faktograficky cenné.
Tak jsem to přelouskal, je to pěkné.
Ale pokud by to předložil mě, asi bych ho vyhodil a nechal ho to přepracovat
Holt jsem asi moc přísnej
Jinak souhlasím s Rosomakem , že beta titan je neprávem opomíjen.
A naopak v letectví se používá především beta.
Ty teploty se nemění , jen to má špatně sepsané.
Nechal bych ho to přepsat.
Ale pokud by to předložil mě, asi bych ho vyhodil a nechal ho to přepracovat
Holt jsem asi moc přísnej
Jinak souhlasím s Rosomakem , že beta titan je neprávem opomíjen.
A naopak v letectví se používá především beta.
Ty teploty se nemění , jen to má špatně sepsané.
Nechal bych ho to přepsat.
-
Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3773
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Holla 
Na to bude určitě množství monografií, mrkni se tady: MegamagZone
Jinak z toho, co jsem sám četl, tak v pamětech Günthera Ralla něco o F-104 najdeš
Na to bude určitě množství monografií, mrkni se tady: MegamagZone
Jinak z toho, co jsem sám četl, tak v pamětech Günthera Ralla něco o F-104 najdeš
Pre zaujímavosť - ceny rôznych kovov používaných pri výrobe materiálov a zliatin. Ceny sú relatívne vzhľadom na železo.
Fe - 1
Al - 6
Cu - 7,5
Mn - 10
Ni - 17
Cr - 25
Co - 35
W - 75
Ti – 160
Mo – 170
Ag – 290
V - 750
Ta - 800
Nb - 800
Pd - 5 000
Au – 11 000
Pt – 27 000
Rh – 45 000
EDIT: Zdroj - vysokoškolská prednáška
Fe - 1
Al - 6
Cu - 7,5
Mn - 10
Ni - 17
Cr - 25
Co - 35
W - 75
Ti – 160
Mo – 170
Ag – 290
V - 750
Ta - 800
Nb - 800
Pd - 5 000
Au – 11 000
Pt – 27 000
Rh – 45 000
EDIT: Zdroj - vysokoškolská prednáška
Naposledy upravil(a) Spandau dne 27/9/2010, 11:17, celkem upraveno 1 x.
Spandau, tyjo, za ty ceny diky, to me docela zajimalo. Dost me prekvapuje ze Wolfram je tak levny a titan tak drahy. I kdyz k tomu me napada ze asi je potreba udat napr. cistotu. Pokud vim tak surovy titan je docela dost levny ale problem dela jeho cisteni, protoze surovy Ti s primesi karbidu a nitridu je nepouzitelny.
Tedka mi prijde opravdu zvlastni ze se Wolfram nejak ve vetsi mire nepouziva pri vyrobe takoveho pancire
Tedka mi prijde opravdu zvlastni ze se Wolfram nejak ve vetsi mire nepouziva pri vyrobe takoveho pancire