Panzerkampfwagen VI Tiger Ausf. H1 (E)
Tady je pár obrázků z panzernetu, z německé příručce k Tigeru. Třeba to trochu upraví tu tabulku. Ale je to zase pohled z druhé strany. Těžko říct, jaká je pravda. Ani není přesně určený typ.
http://www.panzernet.net/panzernet/graf ... er/t34.jpg
http://www.panzernet.net/panzernet/graf ... herman.jpg
http://www.panzernet.net/panzernet/graf ... rchill.jpg
http://www.panzernet.net/panzernet/graf ... er/t34.jpg
http://www.panzernet.net/panzernet/graf ... herman.jpg
http://www.panzernet.net/panzernet/graf ... rchill.jpg
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Jestli máte zájem,přečtěte si článek pojednávající o Tigeru trochu z jiného pohledu na :
http://www.militaria.cz/cz/clanky/vojen ... vetsi.html
Přiznám se že autorem jsem já.
http://www.militaria.cz/cz/clanky/vojen ... vetsi.html
Přiznám se že autorem jsem já.

- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
- kacermiroslav
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 5286
- Registrován: 25/3/2008, 14:07
- Kontaktovat uživatele:
Kdo se chce podívat na repliky Tigrů, které se zúčasnili akce Bitva u Kurska, tak zavítejte do Fotogalerie/Lisice 06 na www.boj.xf.cz.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Jak jsem přislíbil, trochu jsem se podíval na podvozek Tigru. Vyhledal jsem nějakou odbornou literaturu a dozvěděl jsem se následující:
Na obrázku je celkový pohled na uspořádání podvozku:

Jedná se o tzv. šachovnicové uspořádání pojezdových kol. Odpružení je torzními tyčemi. Na použití tohoto typu uspořádání pojezdových kol trvali Němci z toho důvodu, aby bylo možno použít pryžové obruče pojezdových kol. Vzhledem k hmotnosti tanku totiž jiné uspořádání (s menším množstvím pojezdových kol) vedlo k velkým měrným tlakům u jednotlivých pojezdových kol a to by použití pryžových obručí znemožnilo. Použití ocelových pojezdových kol Němci nechtěli, neboť by poté životnost pásu byla minimální (i když mám za to, že nakonec byla i ocelová pojezdová kola). Zároveň mělo toto uspořádání výhodu v lepším rozložení tlaku pod pásem a větší počet kol umožňoval použít měkčí odpérování.
Celé uspořádání mělo ovšem také velmi podstatné nevýhody. Známé je vnikání kamenů a bláta mezi jednotlivá pojezdová kola, což způsobovalo mnohdy i znemožnění pohybu tanku. Další nezmiňovanou nevýhodou je uložení vahadel na levé straně ve směru jízdy. To bylo z důvodu zachování symetrie pojezdových kol, ale obecně je takto uložené vahadlo velkou nevýhodou. Důvod, proč Němci trvali na symetrickém uložení jsem nikde nenašel, ale asi měli v tomto ohledu silnou motivaci. Vahadla otočená proti směru jízdy přenáší rázy od nerovností a všeobecně se takto ukládala pouze výjimečně, zejména z prostorových důvodů (např. u T-54).
Celkově je možno uvést, že uspořádání podvozku tohoto tanku není dobré. Má více nevýhod, než výhod.
Na obrázku je celkový pohled na uspořádání podvozku:

Jedná se o tzv. šachovnicové uspořádání pojezdových kol. Odpružení je torzními tyčemi. Na použití tohoto typu uspořádání pojezdových kol trvali Němci z toho důvodu, aby bylo možno použít pryžové obruče pojezdových kol. Vzhledem k hmotnosti tanku totiž jiné uspořádání (s menším množstvím pojezdových kol) vedlo k velkým měrným tlakům u jednotlivých pojezdových kol a to by použití pryžových obručí znemožnilo. Použití ocelových pojezdových kol Němci nechtěli, neboť by poté životnost pásu byla minimální (i když mám za to, že nakonec byla i ocelová pojezdová kola). Zároveň mělo toto uspořádání výhodu v lepším rozložení tlaku pod pásem a větší počet kol umožňoval použít měkčí odpérování.
Celé uspořádání mělo ovšem také velmi podstatné nevýhody. Známé je vnikání kamenů a bláta mezi jednotlivá pojezdová kola, což způsobovalo mnohdy i znemožnění pohybu tanku. Další nezmiňovanou nevýhodou je uložení vahadel na levé straně ve směru jízdy. To bylo z důvodu zachování symetrie pojezdových kol, ale obecně je takto uložené vahadlo velkou nevýhodou. Důvod, proč Němci trvali na symetrickém uložení jsem nikde nenašel, ale asi měli v tomto ohledu silnou motivaci. Vahadla otočená proti směru jízdy přenáší rázy od nerovností a všeobecně se takto ukládala pouze výjimečně, zejména z prostorových důvodů (např. u T-54).
Celkově je možno uvést, že uspořádání podvozku tohoto tanku není dobré. Má více nevýhod, než výhod.
Minimálně jeden pojízdný je v Bovingtonu, Anglii: http://www.youtube.com/watch?v=wY_5c0mBXokkacermiroslav píše:Má někdo informace o stále existujících funkčních Tigerech?
Něco by snad mohli ještě mít i Rusi. Kdysi je používali k natáčení filmů.
Rozdíl v životnosti pásů a koly s gumami a bez by mě zajímala, neb Tiger pozdějších sérií, Tiger II a jeho dovozeniny, Brummbär od středních sérií a pár dalších celokovová kola měli a žádné výrazné problémy s pásy nejsou nijak zmiňovány. (nebo vzhledem k průměrné životnosti techniky možná jen nestačil takový případ většinou nastat?)


Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
- TonyHazard
- Důstojník v záloze
- Příspěvky: 2674
- Registrován: 17/9/2007, 23:30
YAMATO : Sice zatím neznám odpověď na Tvoji otázku ohledně životnosti pásů, ale našel jsem něco, proč ty kola vyměňovali. Částečně se na tom podepsal nedostatek gumy.
Od února 1944 začala být montována (od vozidla č. 250822) pojezdová kola s vnitřním tlumičem (bez gumové obruče), pocházející z tanku typu Tiger II. Byla lehčí a vydržela vyšší zatížení. To zároveň dovolilo snížení počtu pojezdových kol odstraněním vnitřní řady. Díky tomu se také snížila poruchovost podvozku, jejikož kola s gumovou obručí byla často blokována kamením, ledem a dalšími předměty. (týkalo se to Tigera I.)
Od února 1944 začala být montována (od vozidla č. 250822) pojezdová kola s vnitřním tlumičem (bez gumové obruče), pocházející z tanku typu Tiger II. Byla lehčí a vydržela vyšší zatížení. To zároveň dovolilo snížení počtu pojezdových kol odstraněním vnitřní řady. Díky tomu se také snížila poruchovost podvozku, jejikož kola s gumovou obručí byla často blokována kamením, ledem a dalšími předměty. (týkalo se to Tigera I.)
Naposledy upravil(a) TonyHazard dne 30/3/2009, 20:54, celkem upraveno 1 x.




Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče!
Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
Bohužel, zklamu Vás, ale zrovna k Tigru jsem už nic dalšího nenašel. Nějaké další věci mám k Panteru, T-34 a ještě některým dalším, ale Tiger už nic. Pouze výše uvedená zmínka. Sehnal jsem si skripta o konstrukci tankových podvozků z přelomu 60 a 70-tých let a tanky z druhé světové jsou tam uváděny jako konstrukční vzory.
Ty kola z pryžovými obručemi se vyráběli jak s vnější obručí, tak i vnitřní. O žádném jiném vnitřním tlumiči nevím. Vnitřní pryžové obruče měli schopnost přenášet vyšší zatížení.
Ty kola z pryžovými obručemi se vyráběli jak s vnější obručí, tak i vnitřní. O žádném jiném vnitřním tlumiči nevím. Vnitřní pryžové obruče měli schopnost přenášet vyšší zatížení.
Přece jen jsem ještě něco našel. Na prvním prvním obrázku jsou pojezdová kola z některé z prvních verzí Tigru, tedy kola s vnějšími pryžovými obručemi.

Na druhém obrázku je pro srovnání pojezd Panteru, také s pryžovými obručemi. Dvě seriově zapojené torzní tyče byly použity proto, aby bylo dosaženo co možná nejměkšího odpérování.

Oba tanky měli celistvá kovaná vahadla, Němci u těchto tanků nepoužívali dělená vahadla, jako například SSSR (IS).
U Německých tanků byly k výrobě kovaných vahadel používány oceli se složením:
C - 0,43
Si - 0,26
Mn - 1,9
Cr - 0,09
Ni - 0,08
tvrdost po tepelném zpracování 263-269 HB.
Ještě něco málo k Tigru by bylo, ale ne přímo o té živostnosti pásů, na kterou ses ptal.

Na druhém obrázku je pro srovnání pojezd Panteru, také s pryžovými obručemi. Dvě seriově zapojené torzní tyče byly použity proto, aby bylo dosaženo co možná nejměkšího odpérování.

Oba tanky měli celistvá kovaná vahadla, Němci u těchto tanků nepoužívali dělená vahadla, jako například SSSR (IS).
U Německých tanků byly k výrobě kovaných vahadel používány oceli se složením:
C - 0,43
Si - 0,26
Mn - 1,9
Cr - 0,09
Ni - 0,08
tvrdost po tepelném zpracování 263-269 HB.
Ještě něco málo k Tigru by bylo, ale ne přímo o té živostnosti pásů, na kterou ses ptal.
- TonyHazard
- Důstojník v záloze
- Příspěvky: 2674
- Registrován: 17/9/2007, 23:30
Panzerkampfwagen VI Tiger Ausf. H1 (E)
YAMATO : Opět nemám přesnou odpověď na Tvou otázku ohledně životnosti pásů (nejen u Tigera). Po několika hodinovém pátrání jsem našel jen tohle : (technika hodně vzdálená od Tigera, a to M1 Abrams, ale myslím, že moc velký rozdíl by tam neměl být)
Pásy k Abramsu M1A1
> Došlo také ke výměně pásů T156 (životnost 1200 km), za pásy T158 opatřené gumovými spojkami (životnost 3000 km), což se opět odrazilo na váze vozidla (plus 900 kg). Byl úmysl použít lepší a lehčí německé pásy firmy Dishl, ale instalace těchto pásů by si vyžádala velké změny v podvozku vozidla, tím pádem bylo od tohoto plánu rychle upuštěno.
> M1A2 Dále dostala podvozková část vozidla nové pásy s udávanou životností až 4425 km.
> Gumové obruče na pojezdových kolech byly sníženy, což zvýšilo jejich trvanlivost a nedocházelo tak často ke smekání pásu.
Pásy k Abramsu M1A1
> Došlo také ke výměně pásů T156 (životnost 1200 km), za pásy T158 opatřené gumovými spojkami (životnost 3000 km), což se opět odrazilo na váze vozidla (plus 900 kg). Byl úmysl použít lepší a lehčí německé pásy firmy Dishl, ale instalace těchto pásů by si vyžádala velké změny v podvozku vozidla, tím pádem bylo od tohoto plánu rychle upuštěno.
> M1A2 Dále dostala podvozková část vozidla nové pásy s udávanou životností až 4425 km.
> Gumové obruče na pojezdových kolech byly sníženy, což zvýšilo jejich trvanlivost a nedocházelo tak často ke smekání pásu.




Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče!
Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
- TonyHazard
- Důstojník v záloze
- Příspěvky: 2674
- Registrován: 17/9/2007, 23:30
Panzerkampfwagen VI Tiger Ausf. H1 (E)
Podle mého úsudku, a váhového rozdílu mezi Tigerem a LT vz. 35, kde pásy vydržely 6500 km (jak uvádí "hydrostar") by mohly pásy u Tigera vydržet alespoň těch 1500* km. Ale s pomyslnou životností samotného Tigera, než se pásy opotřebovaly,byl protažen pecí a byl s něj tank T-34.
)*- dodatečně opraveno
)*- dodatečně opraveno
Naposledy upravil(a) TonyHazard dne 31/3/2009, 21:12, celkem upraveno 1 x.




Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče!
Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
U klasických pásů s "otevřeným" spojem jsem se dočetl následující údaje:
T34 1200 km
OT-62 2000-3000 km
T-54 3000 km
U spojů s kovopryžovým spojem vzroste proběh pásů u lehčích vozidel (OT-62 a podobné transportéry) až nad 10 000 km, tedy na 5-ti násobek. Hodně zde záleží na hmotnosti stroje, lehčí stroje mají vyšší proběhy.
Toto Tigra neumím odhadnout, nevím přesně, jaké měl pásy.
T34 1200 km
OT-62 2000-3000 km
T-54 3000 km
U spojů s kovopryžovým spojem vzroste proběh pásů u lehčích vozidel (OT-62 a podobné transportéry) až nad 10 000 km, tedy na 5-ti násobek. Hodně zde záleží na hmotnosti stroje, lehčí stroje mají vyšší proběhy.
Toto Tigra neumím odhadnout, nevím přesně, jaké měl pásy.