Pořizovací ceny Německých válečných lodí

[kacermiroslav]

Pořizovací ceny Německých válečných hladinových lodí
Německé císařství

před a během WW1

1. díl

Možná většinu z vás napadla otázka, proč si některé státy mohou dovolit vybudovat obrovské námořní síly a některé zase ne. Samozřejmě se touto otázkou dostáváme i na investice vložené do námořního zbrojení, které se dle možností jednotlivých států značně různí. Aby jsme pochopili hodnotu investic do válečných plavidel, připravil jsem několik tabulek s cenami za jednotlivé typy plavidel. Tyto tabulky jsou zpracované pro moderní Německá plavidla, tedy myšleno moderní od 90.let 19.století, kdy se již plavidla rozdělila do různých tříd (bitevní lodě, pancéřové a chráněné křižníky, torpédoborce....atd.) dle svého určení.

Všechny ceny jsou uvedeny ve výši v době pořízení plavidla.

Orientační kurz v období před WW1:
4 marky = 1 usd
20 marek =1 britská libra

EDIT dne 14.dubna 1918
Dohledal jsem přesnější přepočet kurzů té doby.

1 USD = 4,245 Marek
1 USD = 4,9535 Korun
1 Libra = 20,5884 Marek


Výše celkovách nákladů na válečné námořnictvo v letech 1906 - 1913
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Velká Británie.............1491,4 Mio USD
USA...........................1007,6 Mio USD
Německo.....................733,3 Mio USD
Francie........................580,1 Mio USD
Rusko..........................519,1 Mio USD
Itálie...........................328,9 Mio USD
Japonsko.....................318,5 Mio USD
Rakousko-Uhersko.......171,8 Mio USD



Nejdůležitější součástí každé námořní velmoce jsou nejtěžší hladivá plavidla. Idea bitevní lodě, tedy lodě se silným pancéřováním, těžkým a středním dělostřelectvem se začala formovat koncem 80.tých let 19.století. Do té doby byla plavidla stavěna spíše jako kasematové nebo barbetové (otevřené pozice děl hlavních). S konstrukcí první řadové bitevní lodě se rozjela nová spirála v námořním zbrojení, kterou již císařské Německo zachytilo a během pouhé jedné dekády se vyšvihlo na druhé místo na světě.

[kacermiroslav]

Pořizovací ceny Německých válečných hladinových lodí
Německé císařství

před a během WW1

2. díl


Nedílnou součástí každé námořní velmoce ať prvního, či dalšího řádu, byla i plavidla pro obranu vlastního pobřeží. Tato plavidla byla cenově dostupné většině zemí, které měli přístup k moři. A samozřejmě ani císařské Německo nezůstalo pozadu. To vybudovalo svou flotilu lodí pobřežní obrany v době, kdy se ještě zcela nepřeorientovalo ve své zahraniční politice a tak stavěli právě lodě pouze pro vlastní ochranu pobřeží. Až od druhé poloviny 90.tých let 19.století se v Německu rozběhla velká zbrojní horečka a ze země druhého řadu se v krátké době stala světová námořní velmoc, druhá po Velké Británii.





Stejně jako ostatní vyspělé námořní velmoci jako Velká Británie, Rusko, Francie atd., se i Německo věnovalo výstavbě pancéřových křižníků. Poměrně brzy se u těchto plavidel ujednotila ráže hlavních děl na 210 mm. Většina z těchto plavidel pak měla bohatý bojový život za WW1, kdy mohli uplatnit především svou vysokou rychlost a kvalitní pancéřování i těžkou výzbroj. Nakonec se ale na světlo dostali nové konstrukce (viz. bitevní křižník), které z lovců jakými pancéřové křižníky udělali lovnou zvěř. Poslední německá postavená jednotka SMS Blucher pak byla zbytečně postaveným plavidlem. Jeho stavba měl být odpovědí na stavbu prvních britských bitevních křižníků třídy Invincible, ale Němci se stali obětí úmyslné britské dezinformace (Britové nechali v oficiálné ročence Jane´s otisknout, že nově stavěná plavidla budou mít děla ráže 254mm).





V době vývoje a vzniku těžkých hladinových plavidel, bitevních lodí, vznikla i potřeba více chránit své lehké jednotky. Tím že loď dostala alespoň pancéřovou palubu, byla lépe rozdělena na vodotěsné přepážky a vůbec se její pasibní ochranna zvýšila, vznik tzv. chráněný křižník. Ten však by zakrátko na scéně vystřídán lehkým křižníkem. Proto například v císařském Německu nebylo mnoho chráněných křižníků postavených.

[kacermiroslav]

Pořizovací ceny Německých válečných hladinových lodí
Německé císařství

před a během WW1

3. díl


Nejpočetnější skupinou hladinových válečných lodí jsou lehké křižníky, které císařské Německo hojně využívalo jak ve formě průzkumné, tak i k obranně svých koloniálních území. Celkově tato forma válečné lodě převzala řadu úkolů svých předchůdkyň chráněných křižníků a avis a je stavěna až do současnosti. Řada z těchto plavidel se v době vypuknití války nacházela na vzdálených mořích a jelikož jim byl britskou blokádou znemožněn návrat domů, vydali se na pirátskou dráhu (viz. Emden, Konigsberg, Karlsruhe...). Bohužel k stavěným za války se mi nepodařilo sehnat informace o pořizovacích nákladech. Dá se však předpokládat, že trend zvyšování rychlosti, výzbroje a ochrany křižníků musel jít ruku v ruce se stoupající pořizovací cenou za takové plavidlo.





Koncem 19.století vznikl požadavek na sestrojení rychlé a slabě pancéřované lodě, které by mohla plnit kurýrní služby a zajišťovat spojení mezi jednotlivými eskadrami a námořními přístavy. Za tímto účelem vznikla tzv. Avisa. Jejich existence však neměla dlouhého trvní, protože lehké křižníky se vzrlstající rychlostí se na tento účel hodli daleko lépe.

[radecky]

Pro srovnání uvádím orientační hodnotové poměry tehdejších měn.
Říšská německá marka : 4 marky = 1 usd , cca 20 marek =1 britská libra

[kacermiroslav]

Pro srovnání uvádím orientační hodnotové poměry tehdejších měn.
Říšská německá marka : 4 marky = 1 usd , cca 20 marek =1 britská libra

Zajímavé. Pokud budeme z těchto orientačních kurzů vycházet, tak byly ceny například britských bitevních křižníků následující:

HMS Renown - 62,2 Mio Marek
HMS Repulse - 55,2 Mio Marek
HMS Tiger - 50 Mio Marek
HMS Lion - 41,7 Mio Marek
HMS Princess Royal - 41,8 Mio Marek
HMS Queen Mary - 41,6 Mio Marek
HMS Indefatigable - 30,94 Mio Marek
HMS New Zealand - 33,7 Mio Marek
HMS Invincible - 35,7 Mio Marek
HMS Inflexible - 34,6 Mio Marek
HMS Indomitable - 35,2 Mio Marek

[kacermiroslav]

Pro srovnání uvádím orientační hodnotové poměry tehdejších měn.
Říšská německá marka : 4 marky = 1 usd , cca 20 marek =1 britská libra

Neměl bys ještě v zásobě přepočet na další měny před WW1? Nejvíce by mě zajímala Rakousko-Uherská měna. Pokud se nepletu, tak bitevní lodě třídy Viribus Unitis přišli na 60 Mio Korun každá, tak by mě zajímalo srovnání s konkurencí.

[lkala]

Já bych spíše uvítal přepočet na současnou měnu, třeba dolary nebo Eura. Nanašel by se?

[radecky]

pro velký ohlas uvádím dále: Kupní síla Goldmark: 20GM odpovídá přibližně 190 Euro (kupní síla Eura se však velmi rychle a neustále mění)
Srovnání dalších měn v roce 1890:
Stát / Jednotky / kurz na Goldmark
Velká Británie / 1 Pfund Sterling = 20 Schilling po 12 pence / 20,40
USA / 1 Dollar = 100 cents / 4,25
Rakousko-Uher./ 1 gulden = 100 Kreuzer (stříbrný Standart) / 1,70
v roce 1892 převod na zlatý standart 2 koruny = 1 Gulden
Rusko / 1 Zlatý rubel / 3,20
Rusko/ 1 papír. (stříbrný) rubel = 100 Kopějek / 1,77
Itálie / 1 Lira = 100 Centisimi / 0,81
Dánsko / 1 koruna = 100 Ore / 1,125
Švedsko,Norsko / 1 Koruna = 100 Ore / 1,125
Francie / 1 Frank = 100 centimes / 0,81

[Panika]

Cena by šla vyjádřit zlatem nezapomeň me že to byla doba zlatého standartu
tudíž např 1USD byla 1/35 unce zlata a a ceny jdou takto určovat až do roku ´77 kdy byl zlatý standart zrušen úplně.

[hydrostar]

Nevím, ale vlivem inflace musela být každá loď jinak drahá. Podle mě by se její hodnota dala posoudit pouze třeba v kontextu ceny chleba nebo nějakého klasického spotřebního zboží nebo v závislosti na HDP a podobně. Jinak jsou to téměř nic neříakjící čísla.

[kacermiroslav]

To ano, to máš pravdu, ale jde o to jak přesný přepočet si představuješ. Asi ne každý by chtěl znát přesnou cenu. Vzhledem k tomu, že o ceně těchto plavidel většna z nás neměla doposud představu, tak touto formou snad už nějaká představa je. Samozřejmě bylo by to zajímavé vztáhnout na současnou měnu, ale pořád by to byla jen silně orientační cena. Nicméně čitatel pak bude mít aspon rámcovou představu. Hmmm?

[lkala]

Ano, ptal jse se právě na nějakou orientační srovnávací cenu. Prostě, kdybych byl např. v roce 1912 nějaký úspěšný živnostník, třeba pekař, a rozhodl bych se, že tchýni k narozeninám koupím třeba bitevní křižník. Kolik by mě ten dárek stál, stál by víc než dům, nebo víc než zámek apod. Takto jsem to myslel. Děkuji za odpovědi.

[hydrostar]

Toto nemělo být rýpáním, ale když napíšeš cenu plavidla, tak to nic neřekne, bude to prostě číslo. Ale když řekneš, že cena jedné lodi odpovídala dejme tomu tisícinásobku průměrné mzdy, která tehdy čítala tolik a tolik, tak si možeš zhruba dopočíst, o kolik je proti dnešním lodím relativně dražší nebo levnější. Třeba se může stát, že loď vyrobená před první světovou válkou bude dražší než dnešní moderní lodě (samozřejmě jen relativně dražší). Vývoj ceny kvůli inflaci jde vždy vidět na lodích jedné třídy. Třeba letadlové lodě třídy Nimitz mají jednotka, co jednotka miliónové rozdíly v cenách...O toto mně šlo.

Současně ale přiznávám, že zjistit takový poměr je velice nesnadné a téměř nemožné.

[sa58]

Já si na podobné srovnání pamatuji, bylo to uvedené v nějaké učebnici na základce. Tam to soudruzi přepočítávali na školy a jídlo, bohužel tam byla pouze "cena" západní techniky. Cena té východní se nějak neudávala, asi byla tak levná, že to nestálo za zveřejnění

[kacermiroslav]

Současně ale přiznávám, že zjistit takový poměr je velice nesnadné a téměř nemožné.

To s Tebou musím souhlasit. Takový přepočet je dosti nesnadný, ale vzpomínám se, že jsme o tomto diskutovali i v tématu WW2, cena čs. obrněné techniky. A někdo, ted nevím kdo, to vztáhnul na cenu zlata a určil poměrně přesný kurz. Nebylo by špatné, kdyby se ten někdo našel a dal si práci i k tomuto tématu. Taky by mě samotného zajímalo, na kolik taková loď mohla vyjít a kolik by stála v přepočtu na dnešní peníze.

[radecky]

Výdělky kvalifikovaných dělníků v letech před WW1:
V roce 1911 tavič ve Vítkovicích vydělal 8.30 K za směnu, přední valcíř 12.55 K za směnu, tavič v ocelárně 10.78 K za směnu. Obdobně v Kladně tavič u vysoké pece 7.32 K,přední valcíř 11,40 K . Roční průměrná mzda ( cca 300 směn) ve Vítkovicích dospělých dělníků činila v roce 1912 1425 K.
Z toho vyplývá obrovský nepoměr ve mzdách nádeníků a nekvalifikovaných pracovních sil vůbec.
K vývoji inflace před WW1: Inflace byla velmi nízská zejména vlivem vysokého růstu společenské produktivity práce (technický rozvoj a pod).
70% výdělku dával dělník za potraviny, jejichž cena před WW 1 byla poměrně stabilizovaná s určitými výkyvy v době neúrody. Zejména v Rakousku- Uhersku byl jistý přebytek potravin,který se vyvážel.
Dále k cenovým údajům:Výzbroj jedné bitevní lodě třídy Viribus Unitis stála 14,5mioK munice k ní pak 9mioK.(zdroj:V.Karlický Čsl.dělostřelecké zbraně).
Hlaveň 150mm houfnice kolem roku 1900( ocelová od fy Škoda) stála 3800 K.

[Destroyman]

Taky přispěju se svou trochou do mlýna...
Před časem se mi dostal do rukou jídelní lístek jedné pražské restaurace z roku 1915. A dodnes si přesně si pamatuju ceny svých oblíbených poživatin:
Plzeňské pivo: 33 haléřů
Smíchovské pivo: 28 haléřů
Hovězí guláš: 1,20 K
Pečená husa, knedlík, zelí: 2,20 K
Podotýkám, že onen jídelní lístek se mi to dostal do rukou jako archiválie, neb v roce 1915 jsem do hospody ještě nechodil.

[kacermiroslav]

Výborně Destroyman, tak ted už jen zbývá přepočíst třeba R-U bitevní lodě třídy Viribus Unitis na plzeňské pivo:-))))) mám obavu, že by se snad celý národ za cenu jednoho plavidla slušně ožral:-)))) Ty to budeš vědět z hlavy...kolik stála jedna jednotka třídy Viribus Unitis? Já mám nějak zafixováno, že 60 Mio Korun.

[Destroyman]

Výborně Destroyman, tak ted už jen zbývá přepočíst třeba R-U bitevní lodě třídy Viribus Unitis na plzeňské pivo:-))))) mám obavu, že by se snad celý národ za cenu jednoho plavidla slušně ožral:-)))) Ty to budeš vědět z hlavy...kolik stála jedna jednotka třídy Viribus Unitis? Já mám nějak zafixováno, že 60 Mio Korun.

Z hlavy sice ne, ale s pomocí kalkulačky jsem spočítal, že jeden Viribus Unitis = necelých 182 miliónů Plzní. Panečku, tomu říkám celonárodní letenka do bezvědomí!
Převedeno na dnešní ceny - počítám-li s cenou Plzně v dnešní hospodě 30,- Kč - vyšel by jeden Viribus Unitis na něco přes pět miliard korun. Kdepak zlatý standart! Pivo je ta správná a konstatní měna!

[lkala]

Při populaci Čech v roce 1910 (6769000 obyvatel) to vychází na jednoho obyvatele:

počet Plzní: 27
počet Smíchovských: 32
počet gulášů: 7
počet hus: 4

Za jednu loď by se tedy slušně ožraly celý čechy.