Odstřelovači - přesné zbraně
Odstřelovači - přesné zbraně
Takže po dlouhém klidu jsem opět zpět na palbě a začnu poměrně delším „seriálem“ o odstřelovačství / snipingu.
Hned na začátek bych chtěl uvést jen jednu věc, možná se tu vyskytují lidé s jinými názory, vyznáním atd. u kterých je použití termínu „odstřelování“ a jiných slov se stejným kořenem kategoricky odmítáno. Proto bych byl rád, kdyby jste mi napsali, pokud by se Vám nelíbil tento termín, změním jen, tak abych nevzbuzoval nějaké hádky, nevůli atd.
Dlouho jsem přemýšlel jak nazvat tento seriál a taky jak vůbec začít, přemýšlel jsem i po cestě do práce kde jsem na přechodu napustil svého vyučujícího z taktiky, takže jsem zvědavý jak dopadne zkouška kterou mám příští týden…
Dříve než můžu začít s rozborem zbraní, střeliva, optiky, střelby atd. je nutno vysvětlit jednotlivé pojmy a měřidla, s nimiž je toto „řemeslo“ spojeno a bez nichž by byly jednotlivé články o ničem, jelikož by jste nevěděli kolik co asi je, co to je atd.
Základní jednotkou v profesi snipera (S) a celkově co se týká přesné střelby je MOA.
Minute Of Angle – úhlová minuta. Jak je patrné z obrázku tak 1 MOA je 29 mm na 100 metrech – přesně je to 28,7 mm, ovšem zaokrouhluje se to, jelikož desetina mm je až moc malá jednotka.
S touto jednotkou se setkáte jak u pušek, tak u střeliva a i u optiky.
U zbraní se touto jednotkou označuje přesnost, když Vám někdo řekne že tato a ona puška dosahuje přesnosti ½ MOA tak víte, že na 100m pevně uchycená, neboli střelba opřenou zbraní s podporou zasáhnete kolečko o průměru 14,5 mm. U zbraní je toto klíčová jednotka jelikož každý kdo se zajímá o nějakou zbraň tak se prvně zeptá kolik dokáže puška nastřílet.
U optiky se MOA používá u korekce, kdy jedno kliknutí optiky znamená určitou hodnotu MOA, nejčastěji to bývá ¼ MOA. To znamená, že když chytnete točítko na optice a otočíte jím o jedno kliknutí tak se bod zásahu posune na 100 metrech o 7,25 mm.
Další jednotkou je MILRAD – neboli Miliradian, je to stejný druh jednotky jako je MOA, akorát že větší, jeden MIL (zkrácenina) je na 100 metrech 99 mm přesně.
Tato jednotka je používá při odhadech vzdálenosti. V českém překladu se jí často říká „dílec“ proto když to někde uslyšíte, budete vědět že je řeč o Miliradianu. Všichni jsme viděli nějaký americký film kde má odstřelovač optiku s křížem na kterém jsou takové tečky, kaňky atd. Je to speciální osnova optik US Army, která se používá na přesně měření vzdálenosti. Rozestupy mezi jednotlivými kaňkami jsou přesně 1 MIL. Jmenuje se MIL-DOT
Technika je velice jednoduchá, odstřelovač se podívá například na postavu, o té ví že je vysoká 180 cm, nyní se na ni podívá skrz optický zaměřovač s osnovou MIL-DOT. Změří kolik teček při pohledu přes optiku daná osoba zabírá, dosadí tuto hodnotu do vzorce a vyjde mu výsledek přibližné vzdálenosti oné postavy.
Vzorec pro výpočet vzdálenosti podle osnovy MIL-DOT, nebo osnovy se zaznačenými rozestupy MIL je následující.
Výška cíle v palcích x 25,4
Počet dílců jež terč pokrývá
Blíže k záměrným osnovám a optikám v bližším článku.
KONSTRUKCE PŘESNÝCH ZBRANÍ
Budu to popisovat konstrukční prvky zbraní podle známého amerického puškaře Mika R. Laua, nutno dodat, že názory na jednotlivé prvky e značně liší a člověk od člověka má jiný názor, proto zde můžete rozvést debat, jen bych byl rád kdyby to bylo v umírněných mezích, ne jak na jednom nejmenovaném portále o zbraních kde si nadávají u threadu který řeší přebíjení střeliva do pušek…
PAŽBA
Budu zde brát především konstrukci taktických přesných zbraní, takže konstrukce pažeb pro sportovní, nebo lovecké zbraně se může lišit.
Taktická pažba by měla být taková aby si ji střelec mohl uzpůsobit ku obrazu svému podle svých tělesných proporcí. Klíčové jsou především dva stavitelné prvky a tou je stavitelná botka a stavitelná lícnice. Krásný příklad najdeme u odstřelovací pušky US Army (ne MARINES !!!) M24 A2 ta má krásně stavitelnou botku a lícnici do značných vzdáleností.
M24A2 Remington Military
Botka pažby by měla být u všech taktických zbraní stavitelná, lícnice být nemusí, stačí když je pevnou součástí pažby – tzv. pažba Monte-Carlo jako je vidět u pušek US MARINES M40 A1.
M40A1 - fotka zbraně jež dělá Mike Lau na zakázku ve své firmě Texas Brigade Armory
Pažba je taky hlavní součástí zbraně, proto je důležitá její váha, těžší zbraň má lepší střelecké vlastnosti a nezvýrazňuje chybu střelce, avšak její nevýhodou a to dosti podstatnou je, že se pronese, což je u taktické pušky velké mínus.
SPOUŠŤOVÝ MECHANISMUS
V každém případě hraje spoušť důležitou roli, proto by měla být stavitelná. U moderních pušek jako jsou americké M24,M40, nebo české CZ 700, nebo jiné jako třeba TIKKA T3 Varmint, AWP atd. je možné nastavit jak odpor spouště, většinou se začíná na 0,5 – 0,7 kg, tak lze nastavit propad spouště, resp. místo záběru kdy dojde k výstřelu. Tyt prvky jsou velice důležité jelikož každý střelec je originál a každému sedí něco jiného.
ZÁVĚR a POUZDRO ZÁVĚRU
Závěr jakožto základní prvek zbraně by měl být precizně vyrobenou součástkou. Jednou z firem, která vyrábí precizní závěry je firma Remington a její závěrový systém 700 jež je používán ve všech odstřelovačkách US ARMY a MARINES M24 A1/A2/A3 M40 A1/A2/A3/A5.
M40A3 a M40A3 - opět z dílny Mika Laua Texas Brigade Armory
U těchto závěrů je ceněno jejich přesné zpracování, bezproblémové podávání nábojů z nábojové schránky a hlavně velkou skluzavku pro podávání nábojů jež je k nábojům „šetrná,“ jak totiž víme tak sebemenší neviditelný šrám může způsobit velké odchylky při střelbě.
Dalším velice osvědčeným závěrovým systémem je Mauser 98, ten je například použit u pušek CZ 700 Sniper, ovšem v trošku pozměněné podobě – chybí „motýl“ pojistky. Co jsem ovšem slyšel z řad uživatelů, tak tyto zbraně nejsou moc oblíbené z důvodu nekvalitního zpracování pro domácí trh, závěr je prý strašně nepevný a hodně se vykle. Na druhou stranu se závěry těchto pušek vyznačují nejjemnějším chodem a údajně s nimi lze pracovat jen malíčkem.
CZ 700 Sniper - foto Česká zbrojovka Uherský Brod
Součástí závěru je samozřejmě vytahovač a vyhazovač nábojnic.
Jedná se o vcelku stejnou součástku u mnoha zbraní, ovšem jednotlivé firmy vyrábějící přesné zbraně dodávají na trh různá provedení. Výborným příkladem je právě naše zbrojovka v Uherském brodě a její odstřelovací puška CZ 700, výrobce Vám u ní dá na výběr zda chcete závěr kompletní tedy vytahovač a vyhazovač, nebo pouze vytahovač – toto provedení je skvělé pro profesionální odstřelovače jež si po výstřelu nábojnice vytahují ručně aby nebyl vidět odlesk při prudkém vyhození nábojnice. Problém ovšem nastává při rychlopalbě, jelikož střelec musí „lovit“ nábojnici a tahat ji ven po každém výstřelu.
NÁBOJOVÁ KOMORA
Vzhledem k tomu že naprostá většina odstřelovačů jak armádních tak policejních jednotek NEMŮŽE ve svých služebních zbraních používat své vlastní koupené či přebité střelivo, nabízí výrobci jednotlivých zbraní úpravy odstřelovacích zbraní přesně pro jednotlivý druh náboje-střely-výrobce. O systému výběru munice do odstřelovaček jsem četl především u US Army, kde zkouší různé druhy střeliva, vyberou to nejlepší a nechají si vyrobit rozsáhlou sérii.
Co vím od nás – AČR tak se hodně lidí ze 4.Brigády rychlého nasazení zlobí (mírné slovo) jelikož do svých nově nakoupených zbraní odstřelovačů mechanizovaných družstev fasují stejné střelivo jako kulometníci. Toto střelivo je do odstřelovačích zbraní naprosto nevyhovující a výrobce udává že by se ani nemělo používat. Ve výzbrojním katalogu sice je střelivo ráže 7,62x54R do odstřelovačích zbraní, kde ale je nikdo neví…U specializovaných útvarů jsou na tom samozřejmě lépe, nejspíš proto že ráže .308 winchester nebyla zavedena za totality takže jí nejsou plné sklady…
SVDS - zdroj Valery Shilin´s Gun Club
Ale abych se vrátil zpět k nábojovým komorám. Náboj musí do komory zajet přesně , tak aby konec (ústí kulky a nábojnice) bylo přesně na kraji nábojové komory a kulky se tak přesně zařízla do hlavně a nedocházelo k vychýlení konce při explozi při výstřelu. Renomované zbrojovky, především Remington s tímto přišly a dělají to u zbraní jež dodávají i s hlavněmi, pro US Army je to tedy pouze modelová řada M24. Odstřelovačky US Marines modelové řady M40 mají od Remingtonu pouze závěry, hlavně jsou jiné.
Nutno říci že ač se jedná o náboje jedné ráže například .308 Winchester - 7,62x51 může se délka celkového náboje vzhledem k různému zasunutí střely do nábojnice velice lišit!
HLAVEŇ
K hlavním by se toho dalo napsat kvanta a kvanta, názory se ovšem liší výrobce od výrobce, člověk od člověka a jednotlivé filozofie je možné krásně vidět na jednotlivých výrobních údajích pušek výrobců. Jeden výrobce vyrábí pušku se stoupáním tolik a tolik a další pušku se stejně dlouhou hlavní a ráží s naprosto jiným stoupáním. Těžké hlavně jsou označované „Varmint“ lze je proto „odhalit“ už v názvu zbraně.
Na čem se ovšem většina lidí shodně je to že přesné pušky by měly mít těžkou a v rámci určení dlouhou hlaveň. Těžká hlaveň zajišťuje především dobrý odvod tepla z hlavně, jež se tak rychle nezahřeje a samozřejmě stabilita těžké hlavně je k nezaplacení. Dalším aspektem je to že těžké hlavně většinou vydrží více výstřelů než se „vystřílí“ a je třeba je vyměnit.
Stoupání drážek je jeden z aspektů který je samozřejmě pro přesnou střelbu důležitý, ovšem stoupání se liší podle jednotlivých ráží a váze střel, délce hlavní, je to téma jež je tak moc diskutovatelné že odpověď nejsem schopný napsat.
Velice důležitým aspektem je také uchycení hlavně, nejpřesnější pušky mají hlaveň tzv. volně plovoucí, jež se nedotýká pažby, je uchycena pouze v pouzdře. Jde o to že vibrace při výstřelu nejsou nijak limitovány kontaktem hlavně s pažbou a kulka si tak volně bez omezení prolétá hlavní aniž by vibrace jež způsobe byly nějak omezovány.
ZÁSOBNÍK
Odstřelovací pušky se hodně různí, jasné je především to že nejpřesnější jsou pušky jednoranové u nichž se náboj vkládá přímo do závěru-komory – neotírá se tak o nic při podávání. Sebemenší otěrka může způsobit velké odchylky. Dále jsou v pořadí zbraně opakovací jež mají buď zásobník nebo nábojovou vložku což je v podstatě to stejné, vyjímka je tam ta, že zásobník lze odejmout, vložka se nabíjí přes otevřený závěr.
Jako poslední jsou zbraně samonabíjecí jež jsou mnoha lidmi dosti zatracovány vzhledem ke svojí menší přesnosti. Vysvětlení pro menší přesnost těchto zbraní jsou různá od velkého množství součástek, přes silné a hrubé podávání nábojů ze zásobníku a jejich těžkém zarážení do komory, atd.
Ještě mi chybí montážní lišty, ty rozebere v dalším článku, který se bude týkat optiky, ten bude ale až za týden, jelikož v neděli odjíždím na lyžařský kurz na týden.
OT. Word mi furt přepisuje některá slova, takže kdyby jste narazili na nějakou volovinu tak debil je word, ne já.
PS může to dát administrátor na portál? díky
Hned na začátek bych chtěl uvést jen jednu věc, možná se tu vyskytují lidé s jinými názory, vyznáním atd. u kterých je použití termínu „odstřelování“ a jiných slov se stejným kořenem kategoricky odmítáno. Proto bych byl rád, kdyby jste mi napsali, pokud by se Vám nelíbil tento termín, změním jen, tak abych nevzbuzoval nějaké hádky, nevůli atd.
Dlouho jsem přemýšlel jak nazvat tento seriál a taky jak vůbec začít, přemýšlel jsem i po cestě do práce kde jsem na přechodu napustil svého vyučujícího z taktiky, takže jsem zvědavý jak dopadne zkouška kterou mám příští týden…
Dříve než můžu začít s rozborem zbraní, střeliva, optiky, střelby atd. je nutno vysvětlit jednotlivé pojmy a měřidla, s nimiž je toto „řemeslo“ spojeno a bez nichž by byly jednotlivé články o ničem, jelikož by jste nevěděli kolik co asi je, co to je atd.
Základní jednotkou v profesi snipera (S) a celkově co se týká přesné střelby je MOA.
Minute Of Angle – úhlová minuta. Jak je patrné z obrázku tak 1 MOA je 29 mm na 100 metrech – přesně je to 28,7 mm, ovšem zaokrouhluje se to, jelikož desetina mm je až moc malá jednotka.
S touto jednotkou se setkáte jak u pušek, tak u střeliva a i u optiky.
U zbraní se touto jednotkou označuje přesnost, když Vám někdo řekne že tato a ona puška dosahuje přesnosti ½ MOA tak víte, že na 100m pevně uchycená, neboli střelba opřenou zbraní s podporou zasáhnete kolečko o průměru 14,5 mm. U zbraní je toto klíčová jednotka jelikož každý kdo se zajímá o nějakou zbraň tak se prvně zeptá kolik dokáže puška nastřílet.
U optiky se MOA používá u korekce, kdy jedno kliknutí optiky znamená určitou hodnotu MOA, nejčastěji to bývá ¼ MOA. To znamená, že když chytnete točítko na optice a otočíte jím o jedno kliknutí tak se bod zásahu posune na 100 metrech o 7,25 mm.
Další jednotkou je MILRAD – neboli Miliradian, je to stejný druh jednotky jako je MOA, akorát že větší, jeden MIL (zkrácenina) je na 100 metrech 99 mm přesně.
Tato jednotka je používá při odhadech vzdálenosti. V českém překladu se jí často říká „dílec“ proto když to někde uslyšíte, budete vědět že je řeč o Miliradianu. Všichni jsme viděli nějaký americký film kde má odstřelovač optiku s křížem na kterém jsou takové tečky, kaňky atd. Je to speciální osnova optik US Army, která se používá na přesně měření vzdálenosti. Rozestupy mezi jednotlivými kaňkami jsou přesně 1 MIL. Jmenuje se MIL-DOT
Technika je velice jednoduchá, odstřelovač se podívá například na postavu, o té ví že je vysoká 180 cm, nyní se na ni podívá skrz optický zaměřovač s osnovou MIL-DOT. Změří kolik teček při pohledu přes optiku daná osoba zabírá, dosadí tuto hodnotu do vzorce a vyjde mu výsledek přibližné vzdálenosti oné postavy.
Vzorec pro výpočet vzdálenosti podle osnovy MIL-DOT, nebo osnovy se zaznačenými rozestupy MIL je následující.
Výška cíle v palcích x 25,4
Počet dílců jež terč pokrývá
Blíže k záměrným osnovám a optikám v bližším článku.
KONSTRUKCE PŘESNÝCH ZBRANÍ
Budu to popisovat konstrukční prvky zbraní podle známého amerického puškaře Mika R. Laua, nutno dodat, že názory na jednotlivé prvky e značně liší a člověk od člověka má jiný názor, proto zde můžete rozvést debat, jen bych byl rád kdyby to bylo v umírněných mezích, ne jak na jednom nejmenovaném portále o zbraních kde si nadávají u threadu který řeší přebíjení střeliva do pušek…
PAŽBA
Budu zde brát především konstrukci taktických přesných zbraní, takže konstrukce pažeb pro sportovní, nebo lovecké zbraně se může lišit.
Taktická pažba by měla být taková aby si ji střelec mohl uzpůsobit ku obrazu svému podle svých tělesných proporcí. Klíčové jsou především dva stavitelné prvky a tou je stavitelná botka a stavitelná lícnice. Krásný příklad najdeme u odstřelovací pušky US Army (ne MARINES !!!) M24 A2 ta má krásně stavitelnou botku a lícnici do značných vzdáleností.
M24A2 Remington Military
Botka pažby by měla být u všech taktických zbraní stavitelná, lícnice být nemusí, stačí když je pevnou součástí pažby – tzv. pažba Monte-Carlo jako je vidět u pušek US MARINES M40 A1.
M40A1 - fotka zbraně jež dělá Mike Lau na zakázku ve své firmě Texas Brigade Armory
Pažba je taky hlavní součástí zbraně, proto je důležitá její váha, těžší zbraň má lepší střelecké vlastnosti a nezvýrazňuje chybu střelce, avšak její nevýhodou a to dosti podstatnou je, že se pronese, což je u taktické pušky velké mínus.
SPOUŠŤOVÝ MECHANISMUS
V každém případě hraje spoušť důležitou roli, proto by měla být stavitelná. U moderních pušek jako jsou americké M24,M40, nebo české CZ 700, nebo jiné jako třeba TIKKA T3 Varmint, AWP atd. je možné nastavit jak odpor spouště, většinou se začíná na 0,5 – 0,7 kg, tak lze nastavit propad spouště, resp. místo záběru kdy dojde k výstřelu. Tyt prvky jsou velice důležité jelikož každý střelec je originál a každému sedí něco jiného.
ZÁVĚR a POUZDRO ZÁVĚRU
Závěr jakožto základní prvek zbraně by měl být precizně vyrobenou součástkou. Jednou z firem, která vyrábí precizní závěry je firma Remington a její závěrový systém 700 jež je používán ve všech odstřelovačkách US ARMY a MARINES M24 A1/A2/A3 M40 A1/A2/A3/A5.
M40A3 a M40A3 - opět z dílny Mika Laua Texas Brigade Armory
U těchto závěrů je ceněno jejich přesné zpracování, bezproblémové podávání nábojů z nábojové schránky a hlavně velkou skluzavku pro podávání nábojů jež je k nábojům „šetrná,“ jak totiž víme tak sebemenší neviditelný šrám může způsobit velké odchylky při střelbě.
Dalším velice osvědčeným závěrovým systémem je Mauser 98, ten je například použit u pušek CZ 700 Sniper, ovšem v trošku pozměněné podobě – chybí „motýl“ pojistky. Co jsem ovšem slyšel z řad uživatelů, tak tyto zbraně nejsou moc oblíbené z důvodu nekvalitního zpracování pro domácí trh, závěr je prý strašně nepevný a hodně se vykle. Na druhou stranu se závěry těchto pušek vyznačují nejjemnějším chodem a údajně s nimi lze pracovat jen malíčkem.
CZ 700 Sniper - foto Česká zbrojovka Uherský Brod
Součástí závěru je samozřejmě vytahovač a vyhazovač nábojnic.
Jedná se o vcelku stejnou součástku u mnoha zbraní, ovšem jednotlivé firmy vyrábějící přesné zbraně dodávají na trh různá provedení. Výborným příkladem je právě naše zbrojovka v Uherském brodě a její odstřelovací puška CZ 700, výrobce Vám u ní dá na výběr zda chcete závěr kompletní tedy vytahovač a vyhazovač, nebo pouze vytahovač – toto provedení je skvělé pro profesionální odstřelovače jež si po výstřelu nábojnice vytahují ručně aby nebyl vidět odlesk při prudkém vyhození nábojnice. Problém ovšem nastává při rychlopalbě, jelikož střelec musí „lovit“ nábojnici a tahat ji ven po každém výstřelu.
NÁBOJOVÁ KOMORA
Vzhledem k tomu že naprostá většina odstřelovačů jak armádních tak policejních jednotek NEMŮŽE ve svých služebních zbraních používat své vlastní koupené či přebité střelivo, nabízí výrobci jednotlivých zbraní úpravy odstřelovacích zbraní přesně pro jednotlivý druh náboje-střely-výrobce. O systému výběru munice do odstřelovaček jsem četl především u US Army, kde zkouší různé druhy střeliva, vyberou to nejlepší a nechají si vyrobit rozsáhlou sérii.
Co vím od nás – AČR tak se hodně lidí ze 4.Brigády rychlého nasazení zlobí (mírné slovo) jelikož do svých nově nakoupených zbraní odstřelovačů mechanizovaných družstev fasují stejné střelivo jako kulometníci. Toto střelivo je do odstřelovačích zbraní naprosto nevyhovující a výrobce udává že by se ani nemělo používat. Ve výzbrojním katalogu sice je střelivo ráže 7,62x54R do odstřelovačích zbraní, kde ale je nikdo neví…U specializovaných útvarů jsou na tom samozřejmě lépe, nejspíš proto že ráže .308 winchester nebyla zavedena za totality takže jí nejsou plné sklady…
SVDS - zdroj Valery Shilin´s Gun Club
Ale abych se vrátil zpět k nábojovým komorám. Náboj musí do komory zajet přesně , tak aby konec (ústí kulky a nábojnice) bylo přesně na kraji nábojové komory a kulky se tak přesně zařízla do hlavně a nedocházelo k vychýlení konce při explozi při výstřelu. Renomované zbrojovky, především Remington s tímto přišly a dělají to u zbraní jež dodávají i s hlavněmi, pro US Army je to tedy pouze modelová řada M24. Odstřelovačky US Marines modelové řady M40 mají od Remingtonu pouze závěry, hlavně jsou jiné.
Nutno říci že ač se jedná o náboje jedné ráže například .308 Winchester - 7,62x51 může se délka celkového náboje vzhledem k různému zasunutí střely do nábojnice velice lišit!
HLAVEŇ
K hlavním by se toho dalo napsat kvanta a kvanta, názory se ovšem liší výrobce od výrobce, člověk od člověka a jednotlivé filozofie je možné krásně vidět na jednotlivých výrobních údajích pušek výrobců. Jeden výrobce vyrábí pušku se stoupáním tolik a tolik a další pušku se stejně dlouhou hlavní a ráží s naprosto jiným stoupáním. Těžké hlavně jsou označované „Varmint“ lze je proto „odhalit“ už v názvu zbraně.
Na čem se ovšem většina lidí shodně je to že přesné pušky by měly mít těžkou a v rámci určení dlouhou hlaveň. Těžká hlaveň zajišťuje především dobrý odvod tepla z hlavně, jež se tak rychle nezahřeje a samozřejmě stabilita těžké hlavně je k nezaplacení. Dalším aspektem je to že těžké hlavně většinou vydrží více výstřelů než se „vystřílí“ a je třeba je vyměnit.
Stoupání drážek je jeden z aspektů který je samozřejmě pro přesnou střelbu důležitý, ovšem stoupání se liší podle jednotlivých ráží a váze střel, délce hlavní, je to téma jež je tak moc diskutovatelné že odpověď nejsem schopný napsat.
Velice důležitým aspektem je také uchycení hlavně, nejpřesnější pušky mají hlaveň tzv. volně plovoucí, jež se nedotýká pažby, je uchycena pouze v pouzdře. Jde o to že vibrace při výstřelu nejsou nijak limitovány kontaktem hlavně s pažbou a kulka si tak volně bez omezení prolétá hlavní aniž by vibrace jež způsobe byly nějak omezovány.
ZÁSOBNÍK
Odstřelovací pušky se hodně různí, jasné je především to že nejpřesnější jsou pušky jednoranové u nichž se náboj vkládá přímo do závěru-komory – neotírá se tak o nic při podávání. Sebemenší otěrka může způsobit velké odchylky. Dále jsou v pořadí zbraně opakovací jež mají buď zásobník nebo nábojovou vložku což je v podstatě to stejné, vyjímka je tam ta, že zásobník lze odejmout, vložka se nabíjí přes otevřený závěr.
Jako poslední jsou zbraně samonabíjecí jež jsou mnoha lidmi dosti zatracovány vzhledem ke svojí menší přesnosti. Vysvětlení pro menší přesnost těchto zbraní jsou různá od velkého množství součástek, přes silné a hrubé podávání nábojů ze zásobníku a jejich těžkém zarážení do komory, atd.
Ještě mi chybí montážní lišty, ty rozebere v dalším článku, který se bude týkat optiky, ten bude ale až za týden, jelikož v neděli odjíždím na lyžařský kurz na týden.
OT. Word mi furt přepisuje některá slova, takže kdyby jste narazili na nějakou volovinu tak debil je word, ne já.
PS může to dát administrátor na portál? díky
Pouze zasáhnout nestačí.....
Osobně si myslím, že termín sniping je zbytečně cizokrajný. Zní to jak označení sportu, což likvidace lidí není nebo by neměla být.
Naše krásné české slovo odstřelování a ostřelovač jako označení osoby která je realizuje v praxi je pro naši potřebu akorát.
Těším se na pokračování a hlavně na to, jestli se pustíš i do nějaké analýzy historického vývoje.
Naše krásné české slovo odstřelování a ostřelovač jako označení osoby která je realizuje v praxi je pro naši potřebu akorát.
Těším se na pokračování a hlavně na to, jestli se pustíš i do nějaké analýzy historického vývoje.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Já vím že jednou píšu sniping, jednou odstřelování, stále mám na paměti, maturitní písemku kde mi učitel "mlátil o hlavu" to, že je se furt opakují některá slova:-)
Historii taky budu psát, bude následovat
- optika (typy zaměřovačů, osnovy, prvky, použití, přeměřování, posuny)
- střelivo (typy, druhy střel, balistika - ještě uvažuju jestli napsat, vnější,vnitřní a ranivé balistice článek samostatný, nebo to připojit ke střelivu)
- příslušenství (dvojnožky, adaptéry-noční zaměřovače, dálkoměry, montážní lišty)
Potom chci rozebrat historii odstřelovačství v jednotlivých zemích - zbraně,munice,použití, zásahy.
Takže, snad se máte na co těšit ;)
Historii taky budu psát, bude následovat
- optika (typy zaměřovačů, osnovy, prvky, použití, přeměřování, posuny)
- střelivo (typy, druhy střel, balistika - ještě uvažuju jestli napsat, vnější,vnitřní a ranivé balistice článek samostatný, nebo to připojit ke střelivu)
- příslušenství (dvojnožky, adaptéry-noční zaměřovače, dálkoměry, montážní lišty)
Potom chci rozebrat historii odstřelovačství v jednotlivých zemích - zbraně,munice,použití, zásahy.
Takže, snad se máte na co těšit ;)
Pouze zasáhnout nestačí.....
Takže staronový, za ten rok, nebo to bylo rok a půl, či kolik - velice vyspělý Haness - ještě jednou Tě vítám a je dobře, že jsi vzal tu "odstřelovačinu" - odstřelovačství od základních pojmů.
Pro mě, dříve narozeného - alespoń si to zase připomínám, co jsem kdysi miloval a studoval.
Pro mě, dříve narozeného - alespoń si to zase připomínám, co jsem kdysi miloval a studoval.
Naposledy upravil(a) michan dne 29/1/2009, 15:26, celkem upraveno 1 x.
Kdybych mohl poprosit dej balistiku samostatně - je to velmi zajímavé a dá se očekávat diskuse ke střelivu a k balistice zvláště - jinak by z toho mohla vzniknout zkrumáž.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
K optice , nemám co dodat.
Pažba- pažba je nejdůležitější součást zbraně,staré rčení říká "hlaveň střílí,pažba strefuje"
Celá pažba musí být přesně padnoucí střelci pokud tomu tak není ,přesnost výrazně klesá.
Pouzdro a závěr- co se týká CZ700, nejedná se o malou pevnost.
Dochází k vzpříčení závěru v pouzdru.Tj.nekvalitní zpracování nebo konstrukční chyba.
Tato závada je velmi nebezpečná v boji.
Nábojová komora-Zasunutí náboje,náboj je zasunut vždy. Pokud není dostatečně zasunut ,nedojde k uzamčení.
To že remington nedodává hlavně má jinou příčinu.
Délka náboje je dána výrobní tolerancí,každá nábojová komora "sežere"vše v normě.
4.Brn střelci z SVD, těm může být vcelku jedno jestli používají střelivo pro kulomet.
Pro střelbu z SVD je toto střelivo postačující.Jediné co je nevhodné jsou lakované ocelové nábojnice.
Hlaveň-ano těžká hlaveň ,má lepší odvod tepla a také menší deformace a vibrace.
Jinak lehká a těžká hlaveň má stejnou životnost.
Zásobník-není to nábojová vložka ale nábojová schránka.Buď pevná nebo odnímatelná.
Samonabíjecí zbraně- Nejsou méně přesné! Jde především o spolehlivost a složitost.
Samonabíjecí zbraň je plně srovnatelná s opakovací puškou.
Jinak pěkný článek.
Pažba- pažba je nejdůležitější součást zbraně,staré rčení říká "hlaveň střílí,pažba strefuje"
Celá pažba musí být přesně padnoucí střelci pokud tomu tak není ,přesnost výrazně klesá.
Pouzdro a závěr- co se týká CZ700, nejedná se o malou pevnost.
Dochází k vzpříčení závěru v pouzdru.Tj.nekvalitní zpracování nebo konstrukční chyba.
Tato závada je velmi nebezpečná v boji.
Nábojová komora-Zasunutí náboje,náboj je zasunut vždy. Pokud není dostatečně zasunut ,nedojde k uzamčení.
To že remington nedodává hlavně má jinou příčinu.
Délka náboje je dána výrobní tolerancí,každá nábojová komora "sežere"vše v normě.
4.Brn střelci z SVD, těm může být vcelku jedno jestli používají střelivo pro kulomet.
Pro střelbu z SVD je toto střelivo postačující.Jediné co je nevhodné jsou lakované ocelové nábojnice.
Hlaveň-ano těžká hlaveň ,má lepší odvod tepla a také menší deformace a vibrace.
Jinak lehká a těžká hlaveň má stejnou životnost.
Zásobník-není to nábojová vložka ale nábojová schránka.Buď pevná nebo odnímatelná.
Samonabíjecí zbraně- Nejsou méně přesné! Jde především o spolehlivost a složitost.
Samonabíjecí zbraň je plně srovnatelná s opakovací puškou.
Jinak pěkný článek.
Michan: díky;) Já jsem na tom stejně ještě taky jsem se do toho strašně zabral ,udělal si zbroják a .... se divím že to se mnou Lena (pamatuješ?:-) vydrží:)
Dobře;) tak já to dám samostatně, budu to psát celkově o balistice a blíže o balistice klasických ráží .308 Winchester a .223 Remington, možná trošku o .338 Lapua Magnum a .50 BMG.
Já sám střílím sportovní malorážku s optikou podle ČSS, takže kdyby byl zájem můžu připojit i ráži .22 Long Rifle.
Dobře;) tak já to dám samostatně, budu to psát celkově o balistice a blíže o balistice klasických ráží .308 Winchester a .223 Remington, možná trošku o .338 Lapua Magnum a .50 BMG.
Já sám střílím sportovní malorážku s optikou podle ČSS, takže kdyby byl zájem můžu připojit i ráži .22 Long Rifle.
Pouze zasáhnout nestačí.....
Reddog: u pažby CZ 700 nejde o nepevnost, ale o dílenské zpracování, přečti si diskuse třeba u pistolí CZUB, hodně lidí zatracuje výrobu CZUB a tvrdí že CZUB odflákává zbraně co nejdou do zahraničí. Ale u ty zápory u CZ 700 jsem myslel tak že dojde normálně k zasunutí náboje do komory a uzamčení, ale klika po uzamčení se hodně vykle v zářezu.
Stejně tak jsi mě nepochopil u nábojové komory, k zasunutí náboje dojde vždy pokud tam láduješ náboj jaký máš, v článku to bylo myšleno tak že výrobci dělají komory přímo pro určitý výrobní typ náboje, co se týká US Army, tak sinechají dělat komory přesně pro náboj který zrovna mají nakoupený v obrovském množství. Aby byl náboj zaveden do komory naprosto přesně tak, aby kulka zajela k začátku drážek a ústí nábojnice bylo zalícováno u ústí hlavně,proto aby kulka při opuštění nábojnice byl vždy celým rozměrem v hlavni. Ne že v okmažiku výstřelu bude třeba setinka mimo. Takže například M24 s komorou pro náboj M118 LR.
Střelcům z BRN to jedno nemůže být a rozhodně není, jelikož s náboji do kulometu absolutně SVD ztrácí přesnost, nádherně to bylo vidět v tom mega cvičení jak bylo vysíláno i v TV, tehdy tito odstřelovači (podpůrní střelci družstva) vystříleli kvanta munice než trefili. A pro střelbu z SVD je tato munice nevhodná a i sám výrobce ji zakazuje. Viz článek v Zbraně a náboje číslo přesně bohužel nevím:(
S tím zásobníkem máš pravdu, je to schránka, nemohl jsem si vzpomenout;)
Absolutně s tebou nesouhlasím co se týká smaonabíjecích zbraní, Opakovací puška dokáže tak těsné rozptyly které samonabíjecí nedokáže. Ve výsledku je to jedno co se týká odstřelování, když míříš mezi oči a trefíš se tam, nebo do jednoho z očí je jedno, ale pokud bychom brali maximálně přesnou střelbu tak je to něco jiného, viz odstřelovačské závody, nikdo si tam nevezme samonabíjecí pušku.
Stejně tak jsi mě nepochopil u nábojové komory, k zasunutí náboje dojde vždy pokud tam láduješ náboj jaký máš, v článku to bylo myšleno tak že výrobci dělají komory přímo pro určitý výrobní typ náboje, co se týká US Army, tak sinechají dělat komory přesně pro náboj který zrovna mají nakoupený v obrovském množství. Aby byl náboj zaveden do komory naprosto přesně tak, aby kulka zajela k začátku drážek a ústí nábojnice bylo zalícováno u ústí hlavně,proto aby kulka při opuštění nábojnice byl vždy celým rozměrem v hlavni. Ne že v okmažiku výstřelu bude třeba setinka mimo. Takže například M24 s komorou pro náboj M118 LR.
Střelcům z BRN to jedno nemůže být a rozhodně není, jelikož s náboji do kulometu absolutně SVD ztrácí přesnost, nádherně to bylo vidět v tom mega cvičení jak bylo vysíláno i v TV, tehdy tito odstřelovači (podpůrní střelci družstva) vystříleli kvanta munice než trefili. A pro střelbu z SVD je tato munice nevhodná a i sám výrobce ji zakazuje. Viz článek v Zbraně a náboje číslo přesně bohužel nevím:(
S tím zásobníkem máš pravdu, je to schránka, nemohl jsem si vzpomenout;)
Absolutně s tebou nesouhlasím co se týká smaonabíjecích zbraní, Opakovací puška dokáže tak těsné rozptyly které samonabíjecí nedokáže. Ve výsledku je to jedno co se týká odstřelování, když míříš mezi oči a trefíš se tam, nebo do jednoho z očí je jedno, ale pokud bychom brali maximálně přesnou střelbu tak je to něco jiného, viz odstřelovačské závody, nikdo si tam nevezme samonabíjecí pušku.
Pouze zasáhnout nestačí.....
No o pažbě jsem nepsal nic o pevnosti.Jinak to že CZ, fláká výrobu je známá věc.
Psal jsi že se vyklá závěr v pouzdru, tj.že se vzpříčí.Klika je něco jiného.To je zásadní závada.
Ohledně nábojové komory.Tak jak jsi to napsal, jsem na to reagoval. Tak se nezlob asi jsem nechápavej.
Co se týká 4.BRN, můj názor je takový že jim to může být opravdu fuk.
A co se týká nepřesností, možná je chyba jinde.Když se naučí pořádně střílet , tak se nebudou vymlouvat na náboje
Výrobce nedoporučuje střelivo s ocelovou nábojnicí, je to proto aby byla zaručena bezchybná funkce .
Sám časopis Zbraně a Náboje , je kapitola sama pro sebe.Jediné co mají dobré jsou fotky.Ohledně odborné stránky se nebudu vyjadřovat
Co se týká samonabíjecích zbraní, zase nemohu souhlasit já.
Přesnost samonabíjecí a opakovací pušky je srovnatelná !!!!
To že si je neberou na závody je jiná věc. Jde o cenu a spolehlivost.
Samonabíjecí zbraň je mnohem dražší, pokud má být srovnatelně přesná s opakovačkou.
A hlavně jde o spolehlivost funkce.U samonabíjecí pušky je možnost závady pravděpodobnější.
A to je nedůležitější!!
Spolehlivost především.
A v neposlední řadě přesná střelba z výkonné samonabíjecí pušky klade větší nároky na výcvik střelce.
Psal jsi že se vyklá závěr v pouzdru, tj.že se vzpříčí.Klika je něco jiného.To je zásadní závada.
Ohledně nábojové komory.Tak jak jsi to napsal, jsem na to reagoval. Tak se nezlob asi jsem nechápavej.
Co se týká 4.BRN, můj názor je takový že jim to může být opravdu fuk.
A co se týká nepřesností, možná je chyba jinde.Když se naučí pořádně střílet , tak se nebudou vymlouvat na náboje
Výrobce nedoporučuje střelivo s ocelovou nábojnicí, je to proto aby byla zaručena bezchybná funkce .
Sám časopis Zbraně a Náboje , je kapitola sama pro sebe.Jediné co mají dobré jsou fotky.Ohledně odborné stránky se nebudu vyjadřovat
Co se týká samonabíjecích zbraní, zase nemohu souhlasit já.
Přesnost samonabíjecí a opakovací pušky je srovnatelná !!!!
To že si je neberou na závody je jiná věc. Jde o cenu a spolehlivost.
Samonabíjecí zbraň je mnohem dražší, pokud má být srovnatelně přesná s opakovačkou.
A hlavně jde o spolehlivost funkce.U samonabíjecí pušky je možnost závady pravděpodobnější.
A to je nedůležitější!!
Spolehlivost především.
A v neposlední řadě přesná střelba z výkonné samonabíjecí pušky klade větší nároky na výcvik střelce.
Pekny clanek!
A ted par poznamek.
Jak Haness tak Reddog pouzivate nespravne oznaceni. Zbran o ktere se bavite jako o CZ700 je CZ750.
Odstrelovacka CZ700 se dostala na trh kolem roku 2000. Vznikli asi 3 typy. Vyrobila se jen mala serie techto zbrani. V katalogu CZUB se jiz nekolik let nevyskytuje. Tato zbran nemela spominane neduhy protoze byla jine konstrukce. Mela sest uzamykacich ozubu ( 3 a 3 za sebou ) umistene na klice v zadni casti zaveru, podobne jako Steyr Manlicher SSG. Tento spusob umoznuje snadneji vyrobit dokonale vedeni zaveru. Velky problem byl s narocnosti vyroby protoze tato zbran nemela ani jednu soucastku shodnou s nejakym jinym vyrobkem CZ. Prvni kousky se prodavali za 120 000Kc bez optiky a prislusenstvi, co bylo hodne.
Proto vznikla CZ750 ktera je postavena na systemu CZ550 ( modifikovany system Mauser-dva uzamykaci ozuby tesne za nabojovou komorou). U CZ7750 je pouzito mnozstvi dilu pro CZ550. Pazba byla prevzata a zjednodusena z CZ700.
Tkzv "skripnuti zaveru" je problem u puvodnich Mauseru, u jejich novejsich derivatu je to spise vyjimecne ale obcas se vyskytne ( i u systemu Remington 700 - M40 & M24 ).
Ad kvalita CZUB. Problem je spise ve vystupni kontrole ( jak v jednotlivych sekcich, tak i finalni ) protoze muzes natrefit na vynikajici kousek a kus co stoji za starou belu. Otazka je jestli to ma vliv na funkci.
Ad Samonabijeci odstrelovacky. Z dobrou samonabijeci puskou a dobrou opakovackou je mozne nastrilet uplne stejny rozptyl.
Rozdil je, jak uz psal Reddog v slozitosti samonabijeci pusky. Postavit dobrou samonabijeci odstrelovacku je technologicky a financne narocne.
Dalsim problemem je vetsi narocnost na strelivo a obsluhu.
Otazka je jestli je efektivni ( nezamenovat s rozptylem ) samonabijeci odstrelovacka, pri znacne vyzsich nakladech.
To Haness:
Nabojova komora ma predepsane rozmery a jejich tolerance uvedene v CIP. Kazdy kulovy naboj ktery je plne v nabojove komore tak jeho projektil je uz v kontaktu s polema. Pro odstrelovacky ( vsech, nejen M24 nebo M40 ) se delaji komory ve spodnich hodnotach toleranci s minimalnima odchylkama. U naboju je to stejne. Napriklad kdyz zvetsis uzamykaci vuli na maximalni tabulkovou hodnotu ucitis to i razem zbrane.
PS: Zbrane a naboje maji obcas pekne fotky ale odborna hodnota je na urovni denniho tisku. Opravdu odborny casopis je Strelecka Revue/Magazin , ktery predci i vetsinu zahranicni konkurence.
A ted par poznamek.
Jak Haness tak Reddog pouzivate nespravne oznaceni. Zbran o ktere se bavite jako o CZ700 je CZ750.
Odstrelovacka CZ700 se dostala na trh kolem roku 2000. Vznikli asi 3 typy. Vyrobila se jen mala serie techto zbrani. V katalogu CZUB se jiz nekolik let nevyskytuje. Tato zbran nemela spominane neduhy protoze byla jine konstrukce. Mela sest uzamykacich ozubu ( 3 a 3 za sebou ) umistene na klice v zadni casti zaveru, podobne jako Steyr Manlicher SSG. Tento spusob umoznuje snadneji vyrobit dokonale vedeni zaveru. Velky problem byl s narocnosti vyroby protoze tato zbran nemela ani jednu soucastku shodnou s nejakym jinym vyrobkem CZ. Prvni kousky se prodavali za 120 000Kc bez optiky a prislusenstvi, co bylo hodne.
Proto vznikla CZ750 ktera je postavena na systemu CZ550 ( modifikovany system Mauser-dva uzamykaci ozuby tesne za nabojovou komorou). U CZ7750 je pouzito mnozstvi dilu pro CZ550. Pazba byla prevzata a zjednodusena z CZ700.
Tkzv "skripnuti zaveru" je problem u puvodnich Mauseru, u jejich novejsich derivatu je to spise vyjimecne ale obcas se vyskytne ( i u systemu Remington 700 - M40 & M24 ).
Ad kvalita CZUB. Problem je spise ve vystupni kontrole ( jak v jednotlivych sekcich, tak i finalni ) protoze muzes natrefit na vynikajici kousek a kus co stoji za starou belu. Otazka je jestli to ma vliv na funkci.
Ad Samonabijeci odstrelovacky. Z dobrou samonabijeci puskou a dobrou opakovackou je mozne nastrilet uplne stejny rozptyl.
Rozdil je, jak uz psal Reddog v slozitosti samonabijeci pusky. Postavit dobrou samonabijeci odstrelovacku je technologicky a financne narocne.
Dalsim problemem je vetsi narocnost na strelivo a obsluhu.
Otazka je jestli je efektivni ( nezamenovat s rozptylem ) samonabijeci odstrelovacka, pri znacne vyzsich nakladech.
To Haness:
Nabojova komora ma predepsane rozmery a jejich tolerance uvedene v CIP. Kazdy kulovy naboj ktery je plne v nabojove komore tak jeho projektil je uz v kontaktu s polema. Pro odstrelovacky ( vsech, nejen M24 nebo M40 ) se delaji komory ve spodnich hodnotach toleranci s minimalnima odchylkama. U naboju je to stejne. Napriklad kdyz zvetsis uzamykaci vuli na maximalni tabulkovou hodnotu ucitis to i razem zbrane.
PS: Zbrane a naboje maji obcas pekne fotky ale odborna hodnota je na urovni denniho tisku. Opravdu odborny casopis je Strelecka Revue/Magazin , ktery predci i vetsinu zahranicni konkurence.
Reddod: Brnkářům ta přesnost rozhodně nemůže být fuk, na bojištích jako je Afghánístán jsou tito odstřelovači družstev klíčovou součástí v boji, dokáží přesně zasahovat skryté nepřátele na dálky, na jaké ostatní nemohou, resp. mohou ale není to tak jednoduchá snažit se třeba na 400 m vyčnívající hlavu. Proto je přesnost těchto zbraní klíčová.
Alibaba: Armáda nemusí dodržovat stanovy CIP, třeba M40 si dělají sami v té své výrobní dílně, nevím jestli to není v Quanticu.
Alibaba: Armáda nemusí dodržovat stanovy CIP, třeba M40 si dělají sami v té své výrobní dílně, nevím jestli to není v Quanticu.
Pouze zasáhnout nestačí.....
1-Nevim jakym spusobem jsi dosel k tomuto zaveru ale musim Ti rict ze je to blbost. Kazda zbran ( obzvlast vojenska ) musi projit skusebnou a musi splnovat urcite normy.Haness píše: Alibaba: Armáda nemusí dodržovat stanovy CIP, třeba M40 si dělají sami v té své výrobní dílně, nevím jestli to není v Quanticu.
Ekvivalentem CIP v USA je SAAMI. Samotne NATO, ma taky sve normy.
2-Armada nevyrabi odtsrelovacky ( zadna ). V pripade Quantica zbrojiri poskladaji jednotlive zbrane ze soucastek od ruznych subdodavatelu ( ze soukromeho sektoru ) a jednotlive "vyladi". Pak vsechny zbrane, bez vyjimky projdou skusebnou.
PS: Pokud budes psat o odstrelovackach US Army, tak Mike Lau je vynikajici. Ale pro jine typy nez na bazi Remington 700, jsou lepsi jine zdroje.
Mike je velmi zatizen na tento typ.
1 - je jasné že musí dodržovat normy, ale normy své a ty se týkají pouze a především kvality a přesnosti zbraní dané předpisem US Army a zkušebnou US Army, ne CIP či ničím jiným.
2- vyrábí/dělá to je slovíčkaření pokud si vyzmou od jedné firmy závěr, z druhé hlaveň od třetí pažbu tak by se dalo hovořit o vyrábění/dělání, jelikož součástky musí složit do sebe - to je to stejné jako třeba vyrábění sporáků taky máš sklokeramickou desku od tohoto, dvířka od jiného a topidla od třetího...
Jasně, máš pravdu on řeší hlavně 700, horší je že podobných stavebnicových typů jako je 700 moc není.
2- vyrábí/dělá to je slovíčkaření pokud si vyzmou od jedné firmy závěr, z druhé hlaveň od třetí pažbu tak by se dalo hovořit o vyrábění/dělání, jelikož součástky musí složit do sebe - to je to stejné jako třeba vyrábění sporáků taky máš sklokeramickou desku od tohoto, dvířka od jiného a topidla od třetího...
Jasně, máš pravdu on řeší hlavně 700, horší je že podobných stavebnicových typů jako je 700 moc není.
Pouze zasáhnout nestačí.....
Zajímavý technický exkurs. Upřímně řečeno je na mě příliš odborný. Možná by to chtělo pro nás málo znalé maličko osvětlit o čem zde byla řeč.
Haness - co máš v plánu dále?
Haness - co máš v plánu dále?
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
1- Ty "jejich" normy na nabojove komory jsou normama STANAG. U naboje 7.62NATO jsou rozmery nabojove komory stejne jak u C.I.P. tak u SAAMI a i STANAG. T.j. nabojova komora u odstrelovacek poskladanych v Quanticu ve Virginii vyrobena v rozmerech ktere jsou v tolerancich i u nas zavedene C.I.P..
Ad normy na kvalitu a presnost. U zbrani poskladanych z ladicskych dilu se nema smysl bavit o kvalite.
Na presnost je spis predpis nez norma, co opet neni problem u ladicskych dilu a zaskoleneho zbrojire.
Takze samotne dily prichazeji do dilny udelane tak, aby splnovali tyto pozadavky. Jedine ze by zbrojir, ktery to sklada byl takove prase, ze by neco dokonil.
2- To neni slovickareni, to je fakt. VYROBIT ladicske dily je proces daleko narocnejsi, nez sestavovani zbrani z techto dilu.( proto mas firmy, ktere se specializuji jen na nektere casti a diky tomu maji potrebne Know-How)
U sporaku to bude asi ponekud jine, pokud nechces stavet sportovni sporak ale pri tom odolny.
On resi hlavne Remington700 protoze ve Statech je tento typ nejrozsirenejsi, diky cemu je sortiment ladicskych dilu bohatsi a cenove prijatelnejsi.
Ale pokud chces, tak vsechny ladisske dily si muzes koupit ve Statech i na nasi CZ550. Samotny system Ti doda CZUB za priplatek taky v pozadovane presnosti.
Nejlepe hodnoceny system ( jak v Evrope tak i v USA ) je finske SAKO. Ale cena napriklad benchrestovych zbrani postavena na jeho zaklade drazsi.
PS: Chci Te upozornit na ruzne propagacni materialy typu "je to nejlepsi vyrobek na svete" nebo "delane s presnosti vetsi nez jini vyrobci". Je to standartni reklamni politika Americkych zbrojovek. Nerikam, ze je to spatne, spis naopak si myslim, ze by to tady melo fungovat taky. Ale.....
Ad normy na kvalitu a presnost. U zbrani poskladanych z ladicskych dilu se nema smysl bavit o kvalite.
Na presnost je spis predpis nez norma, co opet neni problem u ladicskych dilu a zaskoleneho zbrojire.
Takze samotne dily prichazeji do dilny udelane tak, aby splnovali tyto pozadavky. Jedine ze by zbrojir, ktery to sklada byl takove prase, ze by neco dokonil.
2- To neni slovickareni, to je fakt. VYROBIT ladicske dily je proces daleko narocnejsi, nez sestavovani zbrani z techto dilu.( proto mas firmy, ktere se specializuji jen na nektere casti a diky tomu maji potrebne Know-How)
U sporaku to bude asi ponekud jine, pokud nechces stavet sportovni sporak ale pri tom odolny.
On resi hlavne Remington700 protoze ve Statech je tento typ nejrozsirenejsi, diky cemu je sortiment ladicskych dilu bohatsi a cenove prijatelnejsi.
Ale pokud chces, tak vsechny ladisske dily si muzes koupit ve Statech i na nasi CZ550. Samotny system Ti doda CZUB za priplatek taky v pozadovane presnosti.
Nejlepe hodnoceny system ( jak v Evrope tak i v USA ) je finske SAKO. Ale cena napriklad benchrestovych zbrani postavena na jeho zaklade drazsi.
PS: Chci Te upozornit na ruzne propagacni materialy typu "je to nejlepsi vyrobek na svete" nebo "delane s presnosti vetsi nez jini vyrobci". Je to standartni reklamni politika Americkych zbrojovek. Nerikam, ze je to spatne, spis naopak si myslim, ze by to tady melo fungovat taky. Ale.....
Pátrač: Mám už skoro dokončený článek o optikách, byl jsem týden na horách tak jsem měl pauzu;)
CIP je mezinárodní norma pro zbraně a střelivo která určuje povolené standardy kvality. Více se v tom nevyznám, nějak jsem to neřešil, čtu to akorát pořád na krabičkách od nábojů co si kupuju " CIP approved."
Alibaba: To je přesně to o čem jsem mluvil - nedávej dohromady CIP a STANAG, jelikož STANAG je výlučně armádní záležitost, která není v civilním sektoru uznávaná.
Nemluvě o tom že je dost velká možnost zmrvit zbraň když zakládáš do pouzdra závěru hlaveň, jelikož montážní lišta pro optiku je právě na pouzdře závěru a ne na hlavni. Toto zakládání je velice precizní práce jež lze zmrvit snadno a rychle.
Máš pravdu s Remingtonem, jednoduše řečeno je to jejich národní zbraň, proto ji upravují v čem se dá i nedá:)
Já zase o Saku jakožto stavebnici nečetl zrovna příznivé recenze, hlavně o modelu Quad. Ale je pravda že celkové zbraně jsou na vrcholu žebříčku to je pravda.
Vím že se hodně zamřuju na US stranu, ale je to hlavně kvůli dosahu ukazatelného materiálu, z jiných stran se exemplární příklady tak lehce neshánějí.
CIP je mezinárodní norma pro zbraně a střelivo která určuje povolené standardy kvality. Více se v tom nevyznám, nějak jsem to neřešil, čtu to akorát pořád na krabičkách od nábojů co si kupuju " CIP approved."
Alibaba: To je přesně to o čem jsem mluvil - nedávej dohromady CIP a STANAG, jelikož STANAG je výlučně armádní záležitost, která není v civilním sektoru uznávaná.
Nemluvě o tom že je dost velká možnost zmrvit zbraň když zakládáš do pouzdra závěru hlaveň, jelikož montážní lišta pro optiku je právě na pouzdře závěru a ne na hlavni. Toto zakládání je velice precizní práce jež lze zmrvit snadno a rychle.
Máš pravdu s Remingtonem, jednoduše řečeno je to jejich národní zbraň, proto ji upravují v čem se dá i nedá:)
Já zase o Saku jakožto stavebnici nečetl zrovna příznivé recenze, hlavně o modelu Quad. Ale je pravda že celkové zbraně jsou na vrcholu žebříčku to je pravda.
Vím že se hodně zamřuju na US stranu, ale je to hlavně kvůli dosahu ukazatelného materiálu, z jiných stran se exemplární příklady tak lehce neshánějí.
Pouze zasáhnout nestačí.....
C.I.P. -Commission Internationale Permanente - zdruzeni se sidlem v Bruselu, ktere stanovuje normy pro vyrobu strelnych zbrani a munice. Sdruzeni ma 14 clenu ( krome SAE vsichni z Evropy ). Jakakoliv zbran nebo munice vyrobena nebo dovezena do clenskych zemi a jinych zemi v EU musi splnovat normy CIP. Nase normy jsou taky podrizene normam CIP.( CR a SR jsou clenmi CIP ) Napriklad norma CSN39 5020 pro nabojove komory a naboje. Zbran, ktera v uvedenych zemich nesplnuje dane normy, neprojde statni (vcetne vojenskych) skusebnou, t.j. neni spusobila ke strelbe. Vsechny druhy munice zavedene v NATO jsou uvedene v CIP rozmery munice i nabojovych komor jsou totozne u obou norem, t.j. i armadni malorazove zbrane clenskych statu NATO jsou v razich ktere jsou uvedene v C.I.P.
To Haness:
Spravne bych mel davat do hromady STANAG 2310 a CIP pro 7.62x51 NATO. Naboj 7.62x51 vznikl s naboje .308Winchester ale jako vojensky naboj 7.62x51 ma vlastni normu ktera byla prevzata z vojenske verze takze STANAG nebo norma CIP, nebo nase CSN39 5020 a dokonce i SAAMI ma stejne tolerance pro vojensky naboj 7.62x51.
Problem je, ze pokud chces dobre informace o zakazkovych odstrelovackach anebo benchrestovych zbranich tak je internet malo. Dobre knihy se daji objednat z Amazonu ale cena presahuje $50 (pouzite).
U nas moc litaratury tohoto druhu neni, bohuzel.
To Haness:
Spravne bych mel davat do hromady STANAG 2310 a CIP pro 7.62x51 NATO. Naboj 7.62x51 vznikl s naboje .308Winchester ale jako vojensky naboj 7.62x51 ma vlastni normu ktera byla prevzata z vojenske verze takze STANAG nebo norma CIP, nebo nase CSN39 5020 a dokonce i SAAMI ma stejne tolerance pro vojensky naboj 7.62x51.
Uz jsem par takovych zbrani skladal, tak mi muzes rict presne co systemu Rem.700 mas na mysli? Protoze co vim tak asi neslozitejsi je dobrouseni cela pouzdra zaveru na minimalni uzamykaci vuli. Samotna lista Picatinny pro optiku se jenom prisroubuje na pouzdro zaveru do predem pripravenym otvoru se zavitem.Haness píše:Nemluvě o tom že je dost velká možnost zmrvit zbraň když zakládáš do pouzdra závěru hlaveň, ....
Problem je, ze pokud chces dobre informace o zakazkovych odstrelovackach anebo benchrestovych zbranich tak je internet malo. Dobre knihy se daji objednat z Amazonu ale cena presahuje $50 (pouzite).
U nas moc litaratury tohoto druhu neni, bohuzel.
Nevím, kam lépe to dát, tak snad to nebude vadit tady:)
Slepená recenze na jednu knížku o odstřelovačích:
drian Gilbert
Sniper - Odstřelovač
Jak název napovídá, jedná se o pohled na umění ostrostřelectví a to včetně historického vývoje a přehledu nejběžnějších zbraní.
Mne docela dostává (a trochu štve) skutečnost, že od americké občanské války (1861-1865) se minimálně do konce druhé světové nezvýšila maximální vzdálenost, na kterou se provádí odstřel - tedy cca 1200 yardů. Naopak vzlhedem k vyvýjející se charakteristice válek se zkracovala operační odstřelová vzdálenost (Sever x Jih 400-600 y., 1.ww 200-400 y., 2.ww 100-300 y.).
Dovolím si přeparafrázovat dva citáty:
Ostřostřelcům se začalo říkat snipeři (v překladu slukaři, lovci sluk) dle toho, že byli úsěšní v lovu sluk, ale v momětně, kdy se jim dostlao tohoto označení už nelovili sluky, ale bekasíny protože v lovu sluk byli až moc dobří a celou indickou populaic vystříleli.
Rozdíl mezi ostřelovačem a odstřelovačem je v tom, že odstřelovač má průser, když něco netrefí, kdežto ostřelovač má průser, když něco trefí. Proto zatímce sbory západní Evropy mají odstřelovače, Policie Čr má sbor ostřelovačů.
Zkracující se vzdálenost, na kterou se prováděly odstřely vyplývala i ze skutečnosti, že běžné pěchotní pušce, a zvláště její přesnsoti, se přikládala stále menší důležitost v představách strategických plánovačů a proto nerostla její kvalita úměrně technickému pokroku v jiných oblastech. Navíc ostrostřelectví bylo generálním štábem po skončení každé válečné epizody promptně zapomenutoa tedy v mezidobí nepodporováno a oficiálně nezastřešeno. A tomu přesně odpovídá i následující údaj pocházejícíc z americkcých zdrojů
Na zneškodnění jednoho protivníka bylo potřeba nábojů v průměru:
1.ww .... 7500
2.ww .... 25000
Korea ... 50000
Přičemž odstřelovači si udržovali poměr pod dva výstřely na tentýž výsledek.
V Korejské válce se operační vzdálenost opět vzětšila až na 600 metrů. Tamnější terén by sice dovoloval i střelbu an větší vzálenosti, ale tomu bránila přesnsot pušek, která byla ve střelbě nad tuto vzálenost nevalná a prý ne lepší, než pušky typu Withworth a Kerry z americké občanské války. Proto začali jednotlivý snipeři experimentovat místo běžných pěchtoních zbraní se soukromými loveckými puškami a nebo s protitankvoými britskými a německými kusy s ráží .50
Vietnam naopak mnoho otevřeného terénu neposkytoval, ale přinesl mnoho nového v zapojení odstřelovacího týmu do taktické činnosti hlídky.
Vietnam přinesl mnoho nového v zapojení odstřelovacího týmu do taktické činnosti pěší hlídky a využití jakožto návodčích palby. Častým obrazem v této válce byla dvojice odstřelovačů, kteří přimrazili nepřítelskou rotu v otevřeném terénu k zemi, aby tak umožnili vzdušným silám jí rozehřát napalmem. V otevřenějším terénu, především v deltě Mekkongu, se však odstřelovačům vcelku dařilo, nejprve těm severovietnamským. Až po citelných ztrátách obnovily jendotlivé angažované divize vlastní odstřelovačské školy. Přičemž dvě z nich patřící divizím Sboru námořní pěchoty na čtvrtý pokus překonaly dobu války a po svém sloučení (a později opětovném rozdělení) přetrvaly až dodnes, pročež jsou ostrostřelci U.S.Marines pvoažováni za nejlepší na světě, nebo alespoň zdaleka nejlepší v rámci amerických ozbrojených sil.
Co se týče vzdálenosti, tak běžná oeprační střelba se prováděla na vzálenost okolo 500 metrů, ale díky občasnému výskytu nové střelecké techniky se sice zřídka, ale přesto vysyktly i zásahy na vzdálensot 2000 až 2500 metrů! Ovšem techický pokrok se sosutředil jiným směrem - a sice na tlumiče výstřelů (jak zvuk, tak světlo) a především na systémy umožňující noční vidění/vidění za zhoršených světelných podmínek. Pozdější vývoj až do války o Falklandy (kterou kniha končí historickou část) se ensl ve znamení testování jendotlivých modelů odstřelovacích pušek a heldání vhodného kompromisu mezi kvalitou a veojnskou univerzálností komponentů.
Slepená recenze na jednu knížku o odstřelovačích:
drian Gilbert
Sniper - Odstřelovač
Jak název napovídá, jedná se o pohled na umění ostrostřelectví a to včetně historického vývoje a přehledu nejběžnějších zbraní.
Mne docela dostává (a trochu štve) skutečnost, že od americké občanské války (1861-1865) se minimálně do konce druhé světové nezvýšila maximální vzdálenost, na kterou se provádí odstřel - tedy cca 1200 yardů. Naopak vzlhedem k vyvýjející se charakteristice válek se zkracovala operační odstřelová vzdálenost (Sever x Jih 400-600 y., 1.ww 200-400 y., 2.ww 100-300 y.).
Dovolím si přeparafrázovat dva citáty:
Ostřostřelcům se začalo říkat snipeři (v překladu slukaři, lovci sluk) dle toho, že byli úsěšní v lovu sluk, ale v momětně, kdy se jim dostlao tohoto označení už nelovili sluky, ale bekasíny protože v lovu sluk byli až moc dobří a celou indickou populaic vystříleli.
Rozdíl mezi ostřelovačem a odstřelovačem je v tom, že odstřelovač má průser, když něco netrefí, kdežto ostřelovač má průser, když něco trefí. Proto zatímce sbory západní Evropy mají odstřelovače, Policie Čr má sbor ostřelovačů.
Zkracující se vzdálenost, na kterou se prováděly odstřely vyplývala i ze skutečnosti, že běžné pěchotní pušce, a zvláště její přesnsoti, se přikládala stále menší důležitost v představách strategických plánovačů a proto nerostla její kvalita úměrně technickému pokroku v jiných oblastech. Navíc ostrostřelectví bylo generálním štábem po skončení každé válečné epizody promptně zapomenutoa tedy v mezidobí nepodporováno a oficiálně nezastřešeno. A tomu přesně odpovídá i následující údaj pocházejícíc z americkcých zdrojů
Na zneškodnění jednoho protivníka bylo potřeba nábojů v průměru:
1.ww .... 7500
2.ww .... 25000
Korea ... 50000
Přičemž odstřelovači si udržovali poměr pod dva výstřely na tentýž výsledek.
V Korejské válce se operační vzdálenost opět vzětšila až na 600 metrů. Tamnější terén by sice dovoloval i střelbu an větší vzálenosti, ale tomu bránila přesnsot pušek, která byla ve střelbě nad tuto vzálenost nevalná a prý ne lepší, než pušky typu Withworth a Kerry z americké občanské války. Proto začali jednotlivý snipeři experimentovat místo běžných pěchtoních zbraní se soukromými loveckými puškami a nebo s protitankvoými britskými a německými kusy s ráží .50
Vietnam naopak mnoho otevřeného terénu neposkytoval, ale přinesl mnoho nového v zapojení odstřelovacího týmu do taktické činnosti hlídky.
Vietnam přinesl mnoho nového v zapojení odstřelovacího týmu do taktické činnosti pěší hlídky a využití jakožto návodčích palby. Častým obrazem v této válce byla dvojice odstřelovačů, kteří přimrazili nepřítelskou rotu v otevřeném terénu k zemi, aby tak umožnili vzdušným silám jí rozehřát napalmem. V otevřenějším terénu, především v deltě Mekkongu, se však odstřelovačům vcelku dařilo, nejprve těm severovietnamským. Až po citelných ztrátách obnovily jendotlivé angažované divize vlastní odstřelovačské školy. Přičemž dvě z nich patřící divizím Sboru námořní pěchoty na čtvrtý pokus překonaly dobu války a po svém sloučení (a později opětovném rozdělení) přetrvaly až dodnes, pročež jsou ostrostřelci U.S.Marines pvoažováni za nejlepší na světě, nebo alespoň zdaleka nejlepší v rámci amerických ozbrojených sil.
Co se týče vzdálenosti, tak běžná oeprační střelba se prováděla na vzálenost okolo 500 metrů, ale díky občasnému výskytu nové střelecké techniky se sice zřídka, ale přesto vysyktly i zásahy na vzdálensot 2000 až 2500 metrů! Ovšem techický pokrok se sosutředil jiným směrem - a sice na tlumiče výstřelů (jak zvuk, tak světlo) a především na systémy umožňující noční vidění/vidění za zhoršených světelných podmínek. Pozdější vývoj až do války o Falklandy (kterou kniha končí historickou část) se ensl ve znamení testování jendotlivých modelů odstřelovacích pušek a heldání vhodného kompromisu mezi kvalitou a veojnskou univerzálností komponentů.
Ve válce: Rozhodnost; Po porážce: Vzdor
Po vítězství: Velkomyslnost; V míru: Dobrá vůle
sir Winston
Po vítězství: Velkomyslnost; V míru: Dobrá vůle
sir Winston
No ohledně vietnamu jsem taky někde četl statistiku kde bylo řečeno, že pro zneškodnění jednoho vojáka, pokud si dobře pamatuju bylo spotřebováno 1,7 náboje do odstřelovačské pušky a něco mezi 50000 až 60000 nábojů do M16. ( tuším jsem to tady někde i psal )
Vcelku by mě zajímalo jak se nejací vojáci můžou experimentovat s německou protitankovou puškou v ráži .50 ? ( to jestli je to v Korei nebo na Havai nehraje roli )
Další zajímavost je výskyt zásahu na 2500 metrů ve Vietnamu.
A taky jsem nezaznamenal nějaký technický pokrok v oblasti tlumičů plamene ( pro některé světla ) a hluku.
Vcelku by mě zajímalo jak se nejací vojáci můžou experimentovat s německou protitankovou puškou v ráži .50 ? ( to jestli je to v Korei nebo na Havai nehraje roli )
Další zajímavost je výskyt zásahu na 2500 metrů ve Vietnamu.
A taky jsem nezaznamenal nějaký technický pokrok v oblasti tlumičů plamene ( pro některé světla ) a hluku.
Inteligence má své hranice,
ale blbost je nekonečná....
ale blbost je nekonečná....