S rudou hvězdou na trupu (5) – Republic P-47

[sa58]

S rudou hvězdou na trupu (5) – Republic P-47


Tímto dílem ukončím svoji minisérii článků o cizích stíhacích letounech, sloužících v době Velké vlastenecké války v řadách VVS RKKA. V této poslední části půjde o letoun, který rozděluje fandy letectví na dva tábory. Podle prvních jde o velmi dobrý stíhací letoun, podle druhých je to vlastně jednomotorový bombardér. Je docela zajímavé, že u zrodu tohoto letounu stáli konstruktéři ruského původu. Dneska je tedy na pořadu dne nějaký kratší komentář o stroji Republic P-47 Thunderbolt.

O bojovém nasazení tohoto stroje se toho mnoho nedozvíme, sověti jej nezařadili do frontových jednotek. Vlastně je k tomu nic nenutilo, sovětský letecký průmysl dokázal produkovat stíhací letouny v dostatečném množství a dovozové letouny P-39/63 vyhovovali požadavkům VVS. Zájem sovětů o tento moderní letoun byl asi hlavně zaměřen na získání moderní techniky a technologie, nicméně P-47 měl i něco, co sovětům u jejich stíhacích letounů chybělo – velký dolet a dobré vlastnosti ve výškách.

Počátek zájmu VVS o P-47 se datuje na červenec 1943, tehdy sovětský letecký atašé požádal američany o dodávku novějších stíhacích strojů, mezi jinými i o P-47. V září téhož roku se tři letouny P-47D-10-RE připravili na přelet po trase AlSibu, v polovině listopadu začala samotná cesta, zakončená až v březnu 1944 v Moskvě. Dva letouny byly testovány NII VVS a LII NKAP (výzkumné ústavy), třetí byl dán k dispozici CAGI.

P-47D-10-RE

Testy u NII a LII potvrdili výkony P-47 ve výškách, rovněž dolet byl na sovětské poměry vynikající. U letounu je oceňována stabilita za letu, jednoduché ovládání, prostorná kabina a bohaté vybavení včetně účinné výzbroje. Stroj mohl pilotovat průměrný pilot. Asi největší pozornost byla věnována motoru Pratt & Whitney R-2800, na sovětské poměry vynikal skvělou kvalitou výroby....

A teď nějaké zápory. Na sovětské poměru byl letoun P-47 neobratný, měl vysoké plošné zatížení křídla. Na stíhačku měl vysokou hmotnost a rozměry, špatně akceleroval a pomalu reagoval na zásahy do řízení. Jinak řečeno, VVS nemělo pro tento stroj na frontě zařazení. Zprvu zde byla možnost použít P-47 k jednotkám PVO, jeho dolet a dostup by byl pro letoun PVO ideální. Ale horší to už bylo se stoupavostí, proto byl letoun u PVO nasazen jen krátce a jeho bojové nasazení bylo asi nulové.

P-47D-22

Nakonec byl P-47 v Sovětském svazu nejvíce používán u vojenského námořnictva, první letouny byly VVS SF (severní flotila) dodány v říjnu 1944. Po testech bylo konstatováno, že P-47 je vhodným strojem pro dálkové doprovody torpédových a bombardovacích strojů, dále pak coby útočný stroj proti PVO nepřítele a pro bombardování v horizontálním letu. Mimo Severní flotily byl P-47 nasazen i na Baltu a Černém moři.

Do Sovětského svazu bylo během války dodáno 268 strojů P-47, většina z nich jižní cestou přes Írán. 73 P-47 bylo určeno pro VVS VMF (letectvo vojenského námořnictva). Do sovětského svazu byly dodány dvě verze P-47D, jednalo se o P-47D-22 a P-47D-27-RE. Po válce byly všechny P-47 soustředěny na severu a v 50. letech byly tyto stroje sešrotovány.

P-47D-27-RE

Tolik o stíhacích letounech VVS z „dovozu“, je samozřejmě jasné, že mimo stíhací letouny se na východ dostaly i další letouny – bombardéry, dopravní letouny a další. Některých bylo jen pár kusů, jiných, například DB-7, bylo více jak 3400 kusů. Tyto stroje nejen že významným způsobem pomohli VVS v boji, jejich dodávka také umožnila nahlédnout sovětským technikům pod pokličku západních technologií.

---

Použité zdroje:
Šedivý, Dymič – Triumf a Tragedie
http://lend-lease.airforce.ru
http://wp.scn.ru/ru

[Nelson]

Doufám že to není konec. Sice jsi uvedl že půjde jen o stíhačky, domnívám se ale že jsou ještě dva stroje z dodávek Lend-Lease které si zaslouží aspoň zmínku.
Mám na mysli Douglasův A-20/DB-7 Boston a hlavně North American B-25 Mitchell.

[sa58]

Doufám že to není konec. Sice jsi uvedl že půjde jen o stíhačky, domnívám se ale že jsou ještě dva stroje z dodávek Lend-Lease které si zaslouží aspoň zmínku.
Mám na mysli Douglasův A-20/DB-7 Boston a hlavně North American B-25 Mitchell.

Bostonů bylo do svazu dovezeno daleko víc (přes 3000), B-25 asi kolem +/- 900 kusů. Nebylo by špatné pokračovat dál, horší je to ale se zdroji...

Musel bych oprášit ruštinu a sám uznáš, že skoro 20 let od školy to už může být problém...

[Nelson]

Mně to vykládej, mám rozdělané Vitorio Venetto a jako základ mám ruskou monografii v rozsahu 48 stran A4 hodně drobného textu.

[xfr]

V rozhovore uverejnenom na stranke http://www.sci.fi/~fta/finace012.htm tvrdí Ilmari Juutilainen že 10.7 1943 zostrelil P-38 Lightning a 26.6 1944 P-51 Mustang s motorom Allison. Na internete som nenašiel žiadne zmienky o dodávkach týchto lietadiel do ZSSR (maximálne sa piše o oprave lietadiel, ktoré núdzovo prístáli na území obsadenom ZSSR ale to asi nebude tento prípad). Nemá náhodou niekto informácie ako sa tieto lietadlá mohli ocitnúť v danej dobe nad Fínskom ?

[Hans S.]

Nepřelétaly Fortressy na svých misích spolu s eskortou? Nemohly líznout i Finsko?

[YAMATO]

Mustang s Allisonem v 44 v eskortě?

[Hans S.]

To sice ne, ale pochybuji, že rozeznal Mustanga s Allisonem od toho s Merlinem

[YAMATO]

No proč pak zdůrazňoval toho Allisona? Vrak třeba?

No pravda, hodně velké spekulace...

[Hans S.]

Údajně (zběžným pohledem po googlu) Sověti dostali od Britů 10 Mustangů s Allisonama. Tak tedy asi ty.

[Pop]

to xfr: K sestřelu P-38 s rudými hvězdami skutečně došlo v Tebou uvedeném dni. Úspěšný střelec Juutilainen, létající na Bf-109G2, působil v elitní peruti LeLv 34 finského limavoimatu.
Zdroj: K. Stenman, K. Keskinen, K. Niska - Messerschmitt Bf-109G. SIH nr. 6. Ar-Kustannus Oy 1991 a R. Michulec Messerschmitt Bf-109 6. část.

[Pop]

První setkání pilotů VVS s letadlem P-47 bylo pravděpodobně velmi rozpačité. Na jedné straně výkony, které žádný stroj domácí produkce nepodával, na straně druhé nedostatečná obratnost - pro piloty , kteří byli zvyklí na čajky a išaky, popř. na stroje Jak či La, zcela určitě. Navíc, velení VVS pravděpodobně nevypracovalo novou taktiku nasazení tohoto stroje a stereotipně trvalo na přímých doprovodech nízko letících torpédových bombardérů a bitevníků, aniž by svoje P-47 využilo pro výškové zajištění útočných svazů.

Stejně se asi dívali japonští armádní letci na nové Ki-44, když je v Indočíně vyměnili za Ki-27 a Ki-43. Po vypuknutí bojů v regionu Nankai však velmi rychle poznali, co jim méně obratný, ale rychlý, na japonské poměry silně vyzbrojený Šoki nabízí a jeho vlastností v letech 1942 - 43 plně využili.

[Hektor]

Mustang: niekde v HPM som čítal zoznam lietadiel ktoré núdzovo pristáli v ZSSR a bolo tam aj pár Mustangov ale že by z nich postavili jednotku sa mi nezdá na to ich bolo málo.
Jediní spôsob ako by pilot mohol potvrdiť ten allison je vrak.
Pokiaľ viem USAAF na Fínsko neútočila (ale môžem sa mýliť) a nenapadá ma žiadni cieľ pri ktorom by USAAF mohlo prelietať nad Fínskom.
Skrátka záhada.

[Cassius Chaerea]

Pokiaľ viem USAAF na Fínsko neútočila (ale môžem sa mýliť)

Nemýlíš, USA nebylo ve válce s Finskem, ale Velká Británie ano.

[Hektor]

Fakt? Som myslel že naopak, USA vo vojne s Fínskom (ale bez akcií) a s Britániou mier.

[Farky]

V rozhovore uverejnenom na stranke http://www.sci.fi/~fta/finace012.htm tvrdí Ilmari Juutilainen že 10.7 1943 zostrelil P-38 Lightning a 26.6 1944 P-51 Mustang s motorom Allison. Na internete som nenašiel žiadne zmienky o dodávkach týchto lietadiel do ZSSR (maximálne sa piše o oprave lietadiel, ktoré núdzovo prístáli na území obsadenom ZSSR ale to asi nebude tento prípad). Nemá náhodou niekto informácie ako sa tieto lietadlá mohli ocitnúť v danej dobe nad Fínskom ?

Ilmari Juutilainen se skoro jistě plete. Pokud něco sestřelil, určitě to nebyl Lightning a skoro jistě ani Mustangy s Allisonem (nárokuje si v tom rozhovoru dokonce dva).

Lightning - v roce 1943 se v Sovětském svazu nenacházel jediný exemplář P-38. Údajně Sověti používali za války několik Lightningů zanechaných Američany v SSSR při "kyvadlových náletech". První takový nálet proběhl 2. června 1944, takže bych vyloučil Juutilainenovu verzi.

Mustangy s Allisonem - v roce 1942 dodali Britové do SSSR deset Mustangů I. Podle většiny pramenů nebyli nikdy v boji, pár jich tvrdí, že tři Mustangy I prošly bojovými zkouškami. Neshodují se ale kde.

Mustangy s Merlinem - šance, že Juutilainen sestřelil P-51, ale s Merlinem, je opravdu jen teoretická. Do 26.6.1944 došlo jen k několika málo "kyvadlovým náletům". I kdyby Sověti opravili nějaké Mustangy USAAF zanechané v SSSR, asi těžko by je posílali na Severní frontu. Nevidím pro to nějaký rozumný důvod. Ty nálety se odehrávali na trase Itálie - Ukrajina. A Ukrajina je zatraceně daleko od Finska.

Podle mně to je klasická chyba v identifikaci, otázka je s čím si mohl Juutilainen splést Lightninga. Napadá mně snad jen Fw 189, známý "Rám". A nebo to byl prostě jen nějaký dvoumotorák. Mustanga si mohl splést s čímkoliv.

První setkání pilotů VVS s letadlem P-47 bylo pravděpodobně velmi rozpačité. Na jedné straně výkony, které žádný stroj domácí produkce nepodával, na straně druhé nedostatečná obratnost - pro piloty , kteří byli zvyklí na čajky a išaky, popř. na stroje Jak či La, zcela určitě. Navíc, velení VVS pravděpodobně nevypracovalo novou taktiku nasazení tohoto stroje a stereotipně trvalo na přímých doprovodech nízko letících torpédových bombardérů a bitevníků, aniž by svoje P-47 využilo pro výškové zajištění útočných svazů.

Velení VVS netrvalo na žádných přímých doprovodech nízko letících bombardérů nebo bitevníků, šlo spíš o skvělý dolet (na sovětské poměry). Proto ty doprovody nad mořem. Thunderbolty nebyli nikdy zařazeny k frontovému letectvu, pouze do PVO a námořního letectva. Nikdy se nezůčastnili žádného boje, vlastně si za války ani nevystřelili. Sověti jednoduše neměli pro Jugy uplatnění, byl to výškový stíhač a ten nebyl na Východě potřeba. A na přímou podporu vojsk měli Šturmoviky. "Výškové zajištění útočných svazů" by byla práce šitá P-47 na míru, ale nabízí se otázka jakých svazů? VVS nikdy nevedlo strategickou bombardovací kampaň jako USAAF, ani nemělo čím.

[Pop]

To Farky: Podle mne je každá skupina bitevních nebo torpédových letadel útočnou skupinou. Dle zažité terminologie je seskupení několika kategorií letadel ( bitevní + stíhací ) nazýváno leteckým útočným svazem. Nemám na mysli nic v podobě USAAF, ale čistě účelové seskupení, např. Il-2 + stíhací doprovod patřící do sestavy letectva Severní či Baltské flotily.
Útočící rudé letectvo mělo, na poloostrově Kola a nejen tam, obrovské ztráty. Finští a němečtí stíhací letci obyčejně útočili z převýšení i proti výškovému zajištění ( skvělá stoupavost Bf-109G jim to umožňovala ). Využití výškových vlastností P-47, úder z převýšení na velké rychlosti moihutnou palbou 8 kulometů ráže 12,7 mm a okamžitý ,,výskok" zpět do výšky, to by asi značně snížilo účinnost útoků stíhačů Iimavoimatu a Luftwaffe.

Pokud jde o diskutovaný sestřel P-38, mohu pouze věřit Juutilainenovi nebo Tobě. Protože Fin dosáhl úspěchu ve skupinovém boji a má na tento sestřel svědky, asi nelže. I když omyl je možný i ve skupině. Jedině sovětští letci by mohli toto potvrdit nebo vyvrátit. A uznávám, že zmatky v identifikaci měly obě strany.

[Hans S.]

Možnosti útoku z převýšení na nepřítele není ani tak důsledkem stoupavosti toho či onoho letounu, jako spíše taktiky a schopnosti pilotů, resp. výchozích podmínek před soubojem.
IL-2 povětšinou létaly ve výšce do 1500 m. To dost limituje možnosti stíhacího krytí. Eskorta nemůže letět výrazně výše, protože by kontakt s bitevníky jednoduše ztratila. A vzhledem k tomu, že P47 byl do výšky 5000 m podprůměrnou stíhačkou (z hlediska výkonů i obratnosti slabší, než sovětské konstrukce), žádné velké výhody by z jeho nasazení neplynuly. Pro Sovětský svaz byl P47 prostě prakticky nepoužitelný.

P38) Omyly v identifikaci letadel byly zcela běžné, najdeš stovky, snad tisíce případů zcela prokazatelné mylné identifikace. A je úplně jedno, jestli je sestřel potvrzen, nebo ne. Pokud se v dané oblasti v dané době P38 nevyskytovaly, je naprosto reálné, že Juutilainen provedl identifikaci špatně. Mohl si stroj splést s Fw 189, nebo i třeba s Pe-2. Stačí trochu propagandistické masáže z nepřátelské strany, trochu stresu a omyl je na světě. Vždyť zcela běžně se pletly P47 s Typhoony a Fw 190, Bf 110 s Pe-2, Cobry s Jaky, Lavočkami, Spitfiry..vším. Chybná identifikace byla prostě naprosto běžná, hlavně v oblastech, se piloti setkávali se značným množstvím typů (sever východní fronty je ideálním místem).

[Farky]

To Farky: Podle mne je každá skupina bitevních nebo torpédových letadel útočnou skupinou. Dle zažité terminologie je seskupení několika kategorií letadel ( bitevní + stíhací ) nazýváno leteckým útočným svazem. Nemám na mysli nic v podobě USAAF, ale čistě účelové seskupení, např. Il-2 + stíhací doprovod patřící do sestavy letectva Severní či Baltské flotily.

Vím jak jsi to myslel, ale Hans S. to vystihl přesně - P-47 byl vynikající hooodně vysoko a tam se v SSSR nelétalo.

Útočící rudé letectvo mělo, na poloostrově Kola a nejen tam, obrovské ztráty. Finští a němečtí stíhací letci obyčejně útočili z převýšení i proti výškovému zajištění ( skvělá stoupavost Bf-109G jim to umožňovala ). Využití výškových vlastností P-47, úder z převýšení na velké rychlosti moihutnou palbou 8 kulometů ráže 12,7 mm a okamžitý ,,výskok" zpět do výšky, to by asi značně snížilo účinnost útoků stíhačů Iimavoimatu a Luftwaffe.

Máš naprostou pravdu, při použití správné taktiky by byl jistě Thunderbolt pro Sověty přínosem. Potíž je v tom, že Jugy se dostali do výzbroje letectva Severní flotily v prosinci 1944, tedy v době kdy už se na Severu nebojovalo. Thunderbolt se v SSSR nikdy nezůčastnil jediné bojové akce. Přínos P-47 pro SSSR byl především v oblasti nových technologií.

Pokud jde o diskutovaný sestřel P-38, mohu pouze věřit Juutilainenovi nebo Tobě. Protože Fin dosáhl úspěchu ve skupinovém boji a má na tento sestřel svědky, asi nelže. I když omyl je možný i ve skupině. Jedině sovětští letci by mohli toto potvrdit nebo vyvrátit. A uznávám, že zmatky v identifikaci měly obě strany.

Já nezpochybňuji ten sestřel jako takový. Tohle není otázka důvěry, i já mu celkem věřím že něco sestřelil. Jen to nebyl Lightning. Pokud máš nějakou informaci o tom, že se 10.7. 1943 mohl (byť jen teoreticky) nějaký Lightning vyskytovat poblíž Juutilainena, sem s ní!

[Pop]

Ten sestřel mne velmi zajímá. Zkusím zapojit pár kamarádů, kteří mají určité vazby na letectva pobaltských republik. Tam mají k Finsku hodné blízko - nejen zeměpisně. Snad mi to chlapci neodmítnou.

Samozřejmě, na východní frontě bylo hlavním úkolem letectva podporovat pozemní armády. Moje poznámka o výškových akcích v této oblasti bojů byla spíše teoretickou úvahou. Pokud vezmeme snahu A. I. Pokryškina, který měl v oblasti taktiky stíhacího letectva myšlenkový náskok před generály VVS, členit bojová uskupení letadel různého určení od přízemních výšek až po nejvyšší letové hladiny tak, aby byl cíl pod neustálou palbou různých pater letové formace, určitě by pro P-47 našel vhodné uplatnění.

Samozřejmě, Hansi S., že zvolená taktika vzdušného boje je podstatou úspěchu, ale musím k ní mít také odpovídající techniku. Střetnou - li se nepřátelské formace na téměř stejných letových hladinách, tehdy je dobře stoupající stíhačka trumfovým esem na mojí straně. A Bf-109 stoupal skvěle.