Francouzské pancéřové dělové čluny FUSÉE, ACHÉRON

[kacermiroslav]

Francouzské pancéřové dělové čluny
třída FUSÉE a ACHÉRON
Francie
1884 - 1885

třída Fusée


Pro námořní síly každého přímořského státu je důležitým úkolem ochrana vlastního pobřeží před nepřátelským útokem. Řada států tento úkol řešila stavbou speciálních lodí pro obranu pobřeží, které byly schopny operací v mělkých pobřežních vodách. Jednim z těchto typů byly bitevní lodě pobřežní obrany, které kromě většiny námořních velmocí stavěli především státy se slabší flotilou. Tento typ plavidla nebyl tolik finančně náročný na pořízení. Ovšem kromě bitevních lodí pobřežní obrany existovalo i lacinější plavidlo pro obranu pobřeží a tím byly tzv. pancéřové dělové čluny. Ve francouzském loďstvu sloužilo osm těchto plavidel postavených ve dvou třídách, které se vzájemně od sebe lišila výtlakem a ráží těžkého děla. Jednotlivá plavidla ve třídách se pak od sebe lišila v detailech a v některých případech i ve výzbroji.


Třída FUSÉE
Plavidla třídy Fusée byla na vodu spuštěna roku 1884 a měla při délce 50,3 metrů výtlak 1.142 tun. Chránila je pancéřová palubě o síle 50 mm a boční pancéř dosahoval také slušné síly 240 mm (to odpovídalo síle pancéřování u bitevních lodí). Ve výzbroji pak bylo jedno hlavní dělo těžkého kalibru ráže 240 mm, které doplňovala řada lehčích děl. Dělo hlavní ráže bylo umístěné na přídi v otevřené otočné věži, která měla pro ochranu posádky pancéřový čelní štít. Na zádi bylo umístěné jedno dělo ráže 90 mm a dále se na palubě nacházela celkem čtyři rychlopalná děla ráže 37 mm. Kromě toho měla některá plavidla ve výzbroji i torpédomet. Výkon pohonné jednotky byl 1.102 kW a lodi dokázal udělit rychlost 11,8 uzlů, což pro danou roli postačovalo.

TTD Fusée
----------------------------------------------------------------------------------------------
* Země původu: Francie
* Rok spuštění na vodu: 1884
* Počet plavidel: 4
* Délka: 50,3 m
* Šířka: 9,9 m
* Ponor: 3,2 m
* Výtlak: 1.142 t
* Výzbroj: 1x240 mm, 1x90 mm, 4x37 mm, 1x Torpédomet
* Pancéřová paluba: 50 mm
* Pancéřová věž: 200 mm
* Pancéřové boky: 240 mm
* Výkon strojů: 1.102 kW / 1.500 k
* Rychlost: 11,8 uzlů (21,9 km/h)
* Posádka: 91 mužů

Lodě ve třídě:
Fusée - na vodu spuštěna v květnu 1884 – vyřazena roku 1910
Flamme - na vodu spuštěna v srpnu 1885 – vyřazena roku 1906
Grenade - na vodu spuštěna v říjnu 1888 – vyřazena roku 1906
Mitraille - na vodu spuštěna v červenci 1886 – vyřazena roku 1910
Fusée




Třída ACHÉRON
Plavidla třídy Achéron byla na vodu spuštěna roku 1885 a měla při délce 55,2 metrů výtlak 1.721 tun. Jednalo se tak o větší plavidla, než předchozí třída Fusée a to se týkalo nejen velikosti, ale i výzbroje a pancéřování. Pancéřová paluba dosahovala síly 63 mm a boky kryl pancéřový pás o síle 240 mm (to odpovídalo síle pancéřování u bitevních lodí). Hlavní výzbroj představovalo dělo ráže 270 mm umístěné v přední části lodi v otočné pancéřové věži. Sekundární výzbroj představovala tři děla ráže100 mm, přičemž dvě z nich byla umístěna na bocích v malých kasematách. Tato výzbroj byla ještě doplněna rychlopalnými děly ráže 47 mm. Výkon strojů dosahoval hodnoty 1.176 kW, což dávalo plavidlu rychlost 11,6 uzlů. Pro danou roli to plně postačovalo.

TTD Achéron
----------------------------------------------------------------------------------------------
* Země původu: Francie
* Rok spuštění na vodu: 1885
* Počet plavidel: 4
* Délka: 55,2 m
* Šířka: 12,3 m
* Ponor: 3,6 m
* Výtlak: 1.721 t
* Výzbroj: 1x270 mm, 3x100 mm, 2x47 mm
* Pancéřová paluba: 63 mm
* Pancéřová věž: 200 mm
* Pancéřové boky: 240 mm
* Výkon strojů: 1.176 kW / 1.600 k
* Rychlost: 11,6 uzlů (21,5 km/h)
* Posádka: 112 mužů

Lodě ve třídě:
Achéron - na vodu spuštěna v dubnu 1885 – vyřazena roku 1913
Cocyte - na vodu spuštěna v lednu 1887 – vyřazena roku 1911
Phlegeton - na vodu spuštěna v prosinci 1890 – vyřazena roku 1910
Styx - na vodu spuštěna v srpnu 1891 – vyřazena roku 1919
Phlegeton

Zdroje:
Válečné lodě (2) – Hynek, Klučina - 1986
http://www.battleships-cruisers.co.uk

[jarl]

Je skvělé, že se na Palbě našel někdo, kdo je ochoten se věnovat i tak okrajovým tématům jako jsou Avisa, Klounové lodě a teď i Pancéřové dělové čluny. V naší literatůře tohle téma zpracovali snad pouze Hynek a Klučina a od vydání jejich Válečných lodí již uběhlo mnoho let, takže mladší čtenář nemá téměř žádnou možnost si o těchto méně známých lodních typech něco přečíst.
Já pokládám takovéhle články za informačně mnohem hodnotnější, nežli pouze další příspěvky k notoricky známým lodím jako například japonské a německé bitevní lodě třídy Yamato a Bismarck, třebaže si tahle speciální témata přečte menší počet čtenářů.

[kacermiroslav]

Díky za tak pozitivní vyjádření k výše uvedenému tématu. Pokud budu mít dostatek zdrojů, tak se těmto okrajovým tématům budu věnovat i nadálé, ale neuškodilo by, kdyby se někdo přidal.

Jinak zrovna k těmto plavidlům je dost málo informací a tak ocením jakýkoliv zdroj, kontakt, informaci. Předem díky.

Co se samotných pancéřových dělových člunů týče, tak jaký na ně máte názor? Mělo smysl stavět pomalá i když těžce pancéřovaná a vyzbrojená plavidla? De facto to byli takové "oceánské" monitory, takže dublovali práci právě monitorů jejichž výroba se domnívám byla ještě levnější.

[Destroyman]

Mělo smysl stavět pomalá i když těžce pancéřovaná a vyzbrojená plavidla? De facto to byli takové "oceánské" monitory, takže dublovali práci právě monitorů jejichž výroba se domnívám byla ještě levnější.

V dané době to smysl určitě mělo - jinak by to přece nikdo nedělal.
Ony tyhle čluny sloužily docela dost v koloniích, což má svou logiku - na postrašení pirátů nebo zlobivejch Hotentotů dělovej člun stačil. Bitevní loď nebo křižník by sice strašil lépe, ale na druhou stranu by to byl daleko dražší špás.
Co se týče monitorů, možná byly levnější, ale obecně je známo, že obvykle měly špatné plavební charakteristiky na otevřeném moři. A jestli by se nějakej dohoupal třeba z Toulonu do Saigonu - to by byla sázka do loterie.

[kacermiroslav]

Tak na nějaké Hotentoty nebo domorodce tamhle v Africe nebo Oceánii, by měl stačit i obyčejný lehce pancéřovaný dělový člun, ale plavidlo s více jak 20 cm železa na boku:-) jinak ale souhlasám, že pro koloniální roli se asi tato plavidla hodila.

Co se monitorů týče, tak ty z první generace měli skutečně nautické vlastnosti totálně na prd a hrozilo jim, že je kdejaká vlnka pošle ke dnu (což se ostatně stalo prvnímu z nich USS Monitoru). Ale monitory druhé generace (stavěné v USA) již dokázali přeplavat Atlantik, i když to asi i tak musela být pořádně dobrodružná výprava. Proto je pak asi v Evropě vítali s takovým nadšením:-))) viz. článek ZDE: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2723

[jarl]

Věřím, že tahle plavidla svůj smysl při obraně pobřeží určitě měla, ať už v domovských vodách a nebo v koloniích. Vlastně se jednalo o jakousi dobře obrněnou plavoucí baterii s nezanedbatelným palebným potenciálem, která mohla významě posílit obranu nějakého důležitého pobřežního objektu, zvláště ve spolupráci s tehdy vznikajícími torpédovými plavidly.
Ovšem představuji si, že jejich nasazení mělo smysl pouze při větším ozbrojeném konfliktu. Na potlačování povstání domorodců, nebo na stíhání pirátů se lépe hodily menší lodě, které námořní mocnosti stavěly v dostatečném počtu.