Bitva u Thermopyl

[Rosomak]

Dnešní údaje hovoří o tom, že cca 400 transportních a k tomu 200 bojových lodí bylo schopno přepravit 20.000 pěšáků a 5.000 příslušníků jízdy.
40.000 mužů pak tvořilo posádku flotily, tj. 66 námořníků na loď.

[kacermiroslav]

Kdo říká, že takový případný taktický ústup na cizí území by byl proveden mírovou cestou. Mentalita je jedna věc, ale zemřít v beznadějném boji, nebo si zachránit život a vést další boje proti okupantům je věc druhá. Řekl bych, že se tady na Řeky nahlíží pod dojmy ze spartského vojska. To by nejspíše na nějaký ústup skutečně nepřistoupilo, ovšem je tu podstatný rozdíl v řízení a mentalitě spartského městského státu a vojska v porovnání s ostatními řeckými státy. Zde by jsme jistou formu ústupu nalezli v mnoha případech. Stačí se podívat i na zmedializovanou bitvu u Thermopyl, kde před závěrečnou fází byla většina řeckého vojska odeslána pryž. Na místě tak zůstalo jen spartské vojsko s několika dalšími spojenci.

[Hektor]

To Kačer: máš pravdu asi ma trošku ovplyvnili médiá. Nesmieme zabúdať že v Grécku vznikla demokracia (a to je jeden ústupok za druhým).
Ústup do Macedónska (bez súhlasu Macedóncov) je nepravdepodobní aj pre to že by si tým len pridali ďalšieho súpera.

[Sturmovik]

Napríklad v peloponézskej vojne, sa pri spartských nájazdoch celé obyvateľstvo Attiky stiahlo do Athén.

Zmedializovaná bitka pri Thermopylách? Tak pred nakrútením 300 sa o nej vôbec nevedelo, ..okrem tých ktorých to trochu zaujíma

[Hektor]

Dnešní údaje hovoří o tom, že cca 400 transportních a k tomu 200 bojových lodí bylo schopno přepravit 20.000 pěšáků a 5.000 příslušníků jízdy.
40.000 mužů pak tvořilo posádku flotily, tj. 66 námořníků na loď.

v takom prípade to vychádza na transportnú loď 50 bojovníkov (dosť málo)
otázka je či sa s jazdou viezli aj koňe.

Sturmovik: Attika je oblasť okolo Atén takže sa vlastne len stiahli za hradby svojho vlastného mesta.

[Sturmovik]

Presnejšie polostrov. Nie moc veľký, ale ani moc malý. Ale ľudí tam bolo dosť. Sparťania podnikali každé leto na Attiku výpravy, pri ktorých ju spustošili (vytínali olivovníky, vypalovali...), Preto sa títo obyvatelia počas nájazdov schovali za Athénske hradby, ktoré boli viacmenej nedobytné.
V takejto situácií bolo mesto preľudnené a dochádzalo aj k epidémiam. Tak zomrel aj Perikles. Teda není to len okolie mesta, tých miest tam bolo viacej. Napr. Marathón. Ale tiež nehovorím že je to veľké územie.

[Kamikaze]

Sice pozdě ale přece: berte taky v úvahu tehdejší mentalitu, náboženství a znalosti. Neřeknu nic moc světoborného, ale víte že Xerxés nechal !zbičovat moře! proto, že ho neposlouchalo a odporovalo mu a potápělo mu jeho lodě? Jeho kat tehdy vysázel několik ran na mořskou hladinu! :-D To by byl další důvod pro přesun armády po souši. Ale opravdu asi jenom jeden z mnoha a my se už nejspíš nikdy nedozvíme všechny důvody. A budeme se tady o tom pouze dohadovat. Ale je to zábava to číst! :-)

[Tkuh]

Neřeknu nic moc světoborného, ale víte že Xerxés nechal !zbičovat moře! proto, že ho neposlouchalo a odporovalo mu a potápělo mu jeho lodě?

Tak co jiného s ním měl dělat

[Rosomak]

No to je jednoduché. Když neměl dostatek lodí na přepravu armády, tak musel udělat nějakou státnickou komedii, aby vojáci šlapali pěšky. U pobřeží Magnésie při tři dny trvající bouři přišel o více než třetinu lodí. Udává se jejich počet mezi 1.000 až 1200, tj. ztráta 400 lodí by odpovídala následným počtům v námořních bitvách...

[ALPER111]

bitva u Thermopyl...kdyby vojáci utekli bylo by doma ve Spartě popraveni!

[kacermiroslav]

Níže je popis bitvy u Thermopyl z roku 480 př.Kr. od otce dějepisu Hérodota (asi 484 – 430 př.Kr.). Ve světle faktů, které nyní o bitvě známe je pak zajímavé srovnávat tato fakta s popisem Hérodotovým.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Historické dokumenty

Bitva u Thermopyl
rok 480 př.Kr.

Hérodotos
Když tedy Peršané, pokoušejíce se o průsmyk, nebyli s to nic získat, … stáhli se zpátky (…) Když si král nevěděl rady…, přišel k němu ke slyšení Efialtés, … mysle, že se mu od krále dostane něčeho velikého, a vyzradil mu stezku, která vedla pohořím do Thermopyl; tím zničil Řeky, kteří v těch místech stáli. … (Když Řekům došla zpráva), že Peršané stezku obešli, … rozdělili se … Říká se, že Leónidas sám odeslal, dbaje, aby nezahynuli; naopak prý pro něho a přítomné Sparťany by bylo nečestné opustit místo, které už jednou přišli hájit. (…) Xerxés … začal s útokem… Tedy barbaři s Yerxém se blížili a Řekové s Leónidasem, táhnouce na smrt, šli jim vstříc ještě dále než původně, na širší místo sedla… Tentokrát, utkavše se mimo soutěsku, padali barbaři ve velkém množství; vzadu vůdcové oddílů s důtkami v rukou bičovali každého muže, neustále ho nutíce dopředu. Mnoho jich padalo do moře a tam utonuli, ještě mnohem více jich bylo zaživa ušlapáno od vlastních lidí… Řekové u vědomí, že je čeká smrt od těch, kteří obchází pohoří, osvědčovali proti barbarům největší možnou silou, až k bezohlednosti… V tomto zápase padl Leónidas, osvědčiv se mužům výtečným, a s ním jiní slovutní Sparťané… vyzvěděl jsem jména všech těch tří set… Když Řekové zvěděli, že se blíží ti s Efialtem, tu už dostal zápas jinou tvářnost; ustupovali totiž zpátky do těsnin průsmyku, a minuvše hradbu, došli na pahorek a obsadili ho… Ten pahorek je při vstupu, tam, kde nyní stojí kamenný lev ke cti Leónidově. Na tomto místě, kde se bránili noži, pokud je ještě měli, a holýma rukama i zuby, je barbaři zasypali střelami, jedni přitrhnuvše rovnou za nimi a strnuvše ochrannou hradbou, druzí přišedše oklikou a obklíčiv je ze všech stran.


Zdroje:
Evropa do roku 1914, Historie v dokumentech – Jan Kvirenc – Dialog 2005

[jarl]

Bitva u Thermopyl ani po 2500 letech nepřestává inspirovat umělce z rozličných žánrů:

[Geo]

Bitva u Thermopyl byla bitvou až poslední den. Do té doby to byl jen útok do neprůchodného postavení. Tím by neprošel ani Bonaparte. Přestaňte si hrát na válku. Válka, je vážná věc,.

[Dzin]

Tedy v podstatě bitva. To, zda to byla nebo nebyla bitva se nedá soudit podle zvolených taktických řešení pro boj. Maximálně by to mohlo být hodnoceno dle intenzity boje a počtu zůčastněných sil. Oboje ale i zde mluví jednoznačně pro bitvu od začátku do konce, případě o sérii bitev, podle toho, jak si to určíme.

[Rase]

Bitvy normálně trvají a trvaly i tehdy i třeba víc dní, s přestávkami a podobně, na tom není nic zvláštního. Zkrátka dokud jedna ze stran nebyla nucena vyklidit pole a stáhnout se.