Seriál "Letečtí stíhači v boji" na ČT1
Moderátor: jarl
- TonyHazard
- Důstojník v záloze
- Příspěvky: 2674
- Registrován: 17/9/2007, 23:30
Seriál "Letečtí stíhači v boji" na ČT1
matjka : Zde je link, kde jsou všechny díly.
http://www.warcenter.cz/viewtopic.php?f=65&t=125088
Mě to pomohlo, tak doufám, že Tobě taky.
http://www.warcenter.cz/viewtopic.php?f=65&t=125088
Mě to pomohlo, tak doufám, že Tobě taky.




Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče!
Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
- TonyHazard
- Důstojník v záloze
- Příspěvky: 2674
- Registrován: 17/9/2007, 23:30
Seriál "Letečtí stíhači v boji" na ČT1
matjka i ostatní : Když ten link pořádně projedeš, je tam mnoho dalších dokumentů.
Naposledy upravil(a) TonyHazard dne 19/3/2009, 08:57, celkem upraveno 2 x.




Nebojuj s nikým, kdo neví nic o vztahu rytíře a meče!
Na fóru Palba.cz jsem skončil, dotazy a SZ prosím neposílat.
Na seriál se nedívám. Ale upoutávka na dnešní díl mě překvapila. Já si myslel že Vejtasa byl stíhač a zde pilot střemhlavého bombardéru. Že by Hubáček udělal takovou chybu.


Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Pan Hubáček chybu neudělal. Jmenovaný pilot USN - pokud se nepletu - skutečně nejdříve bojoval coby pilot SBD-Dauntless. Stroj to byl obratný a jeho kulometná výzbroj ( 2 x 12,7 mm nad motorem + 1 x 7,62 ve střelišti ) na křehká, pancéřováním neoplývající japonská letadla stačila.
Po úspěchu na SBD byl Vejtasa přeřazen ke stíhačům na F-4F. Nebyl jediný, kdo změnil profesi. Například mnozí ,,Létající tygři" z AVG v Číně původně sedlali střemhlavé bombardéry USN nebo USMC.
Po úspěchu na SBD byl Vejtasa přeřazen ke stíhačům na F-4F. Nebyl jediný, kdo změnil profesi. Například mnozí ,,Létající tygři" z AVG v Číně původně sedlali střemhlavé bombardéry USN nebo USMC.
- Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3773
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Ono pár úspěšných relativně těžkých střemhlavých bombardérů proti stíhačkám (i třeba skupince stíhaček) bylo.
Skvělý byl třeba jeden souboj přetíženého nočního Bf 110 (letěl za denního světla kvůli kalibraci přístrojů)..no a jak si tak letěl, kde se vzala, tu se vzala, skupinka šesti Spitfirů
. Tenhle seriál je jen o Američanech, což je trošku škoda.
Skvělý byl třeba jeden souboj přetíženého nočního Bf 110 (letěl za denního světla kvůli kalibraci přístrojů)..no a jak si tak letěl, kde se vzala, tu se vzala, skupinka šesti Spitfirů

- Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3773
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Nejúspěšnějším "stíhačem" na bitevních letadlech byl August Lambert (116 sestřelů, především na Fw 190 F - stíhačky, bitevníky..všechno co se potulovalo okolo). Zajímavých výkonů, byť méně známých, je mnohem více. Perfektní by bylo zpracování příběhů posádky jednoho Ju 88, kde opakovaně odvrátili během několika akcí několikero útoků Spitfirů a pár z nich poslali k zemi.lkala píše:V knize Stalinovi sokoli je uveden nějaký Ivan Charlamovič Michajličenko, který na Il-2 za války sestřelil 12 letadel (8 spoluúčastí), z tohoto minimálně jednu Bf-109. Působil v 141 GŠAP na východní frontě.
Matjka: Ano, lepší, než nic. Každopádně v dnešní době mohla být celková úroveň jistě vyšší. Toto je přehnaně akční, místy nepřehledné..a hlavně jen americké.
A proč jsi v nejlepším skončil? Nechat to bez pointy to od Tebe vůbec není pěknéHans S. píše:Ono pár úspěšných relativně těžkých střemhlavých bombardérů proti stíhačkám (i třeba skupince stíhaček) bylo.
Skvělý byl třeba jeden souboj přetíženého nočního Bf 110 (letěl za denního světla kvůli kalibraci přístrojů)..no a jak si tak letěl, kde se vzala, tu se vzala, skupinka šesti Spitfirů. Tenhle seriál je jen o Američanech, což je trošku škoda.



Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
- Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3773
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Stalo se to 29.4.1944 poblíž Arnhemského letiště Deelen.
132. letka RAF, v jejímž čele stálo eso Geoffrey Page, uviděla osamoceně letící Bf 110 nasazující na přistání. Samozřejmě nemohli tušit, že toho dne prováděl se svou posádkou kalibraci přístrojů samotný Hans-Joachim Jabs, komodor celé NJG1, pilot ověnčený úspěchy už z dob Bitvy o Británii. Letka Spitfirů Mk.IX měla všechny trumfy ve svých rukou. Ani klasický Bf 110 neměl proti těmto moderním stíhačkám na konci války prakticky žádnou šanci. Těžká noční stíhačka ale navíc vážila téměř o dvě tuny více, než denní ekvivalenty a byla mnohem pomalejší. Spitfiry zaútočily najednou. Ve formaci se zezadu spustili na zkušeného komodora. Jabs potlačil a Spitfiry do jednoho přestřelili. Komodorova další reakce byla okamžitá, zaměřil jeden odlétávající Spitfire a vystřelil dávku ze svých těžkých 30 mm kanonů. Nebe ozářil výbuch. Jabs okamžitě znovu potlačil a nejvyšší možnou rychlostí utíkal ke svému letišti. Spitfiry, nyní již mnohem pozornější a lehčí o jednoho kamaráda, se připravovaly k dalšímu úderu. Vzdálenost mezi britskou skupinou a osamělým Bf 110 se rychle zkracovala. Jabs se rozhodl pro další protiakci. Naklonil letoun a prudce přitáhl. Utaženou bojovou zatáčkou namířil svou těžkou hlavňovou výzbroj vstříc letce Spitfirů, za pár vteřin už těžké kanony MK 108 znovu duněly..a druhý z útočníků se řítil k zemi. Rozzuřené Spitfiry v čele s Pagem se již neobtěžovaly nějakým zdlouhavým zaujímáním pozice pro útok ve formaci a okamžitě se zavěsily za Messerschmitt. Jabs letěl doslova v korunách stromů, aby tak co nejvíce zkomplikoval nepříteli střelbu. Přesto kulky i granáty neustále skrápěly křídlo i trup jeho stroje. Oba motory kouřily a unikal z nich glykol, dírami v křídle bylo vidět na ubíhající pole. Letiště ale již bylo na dosah. Před dosednutím dává posádce poslední instrukce, aby okamžitě po snížení rychlosti opustila letoun, sám se modlí, aby nebyl poškozen podvozek a prostříleny pneumatiky. Těžce poškozený Bf 110 těžce dosedl a Jabs začal brzdit jak jen mu to mašina dovolila. Když se svou posádkou od stroje utíkal, slyšel jen, jak zbraně zbytku Spitfirů mění jeho stíhačku v doutnající šrot.
Byly to poslední dva Spitfiry, které Jabs za druhé světové války sestřelil. Celkem dosáhl 50ti sestřelů, 22 ve dne a 28 v noci. Všech na Bf 110. Se svým soupeřem z onoho dubnového dne, Geoffrey Pagem, se po válce setkal.
132. letka RAF, v jejímž čele stálo eso Geoffrey Page, uviděla osamoceně letící Bf 110 nasazující na přistání. Samozřejmě nemohli tušit, že toho dne prováděl se svou posádkou kalibraci přístrojů samotný Hans-Joachim Jabs, komodor celé NJG1, pilot ověnčený úspěchy už z dob Bitvy o Británii. Letka Spitfirů Mk.IX měla všechny trumfy ve svých rukou. Ani klasický Bf 110 neměl proti těmto moderním stíhačkám na konci války prakticky žádnou šanci. Těžká noční stíhačka ale navíc vážila téměř o dvě tuny více, než denní ekvivalenty a byla mnohem pomalejší. Spitfiry zaútočily najednou. Ve formaci se zezadu spustili na zkušeného komodora. Jabs potlačil a Spitfiry do jednoho přestřelili. Komodorova další reakce byla okamžitá, zaměřil jeden odlétávající Spitfire a vystřelil dávku ze svých těžkých 30 mm kanonů. Nebe ozářil výbuch. Jabs okamžitě znovu potlačil a nejvyšší možnou rychlostí utíkal ke svému letišti. Spitfiry, nyní již mnohem pozornější a lehčí o jednoho kamaráda, se připravovaly k dalšímu úderu. Vzdálenost mezi britskou skupinou a osamělým Bf 110 se rychle zkracovala. Jabs se rozhodl pro další protiakci. Naklonil letoun a prudce přitáhl. Utaženou bojovou zatáčkou namířil svou těžkou hlavňovou výzbroj vstříc letce Spitfirů, za pár vteřin už těžké kanony MK 108 znovu duněly..a druhý z útočníků se řítil k zemi. Rozzuřené Spitfiry v čele s Pagem se již neobtěžovaly nějakým zdlouhavým zaujímáním pozice pro útok ve formaci a okamžitě se zavěsily za Messerschmitt. Jabs letěl doslova v korunách stromů, aby tak co nejvíce zkomplikoval nepříteli střelbu. Přesto kulky i granáty neustále skrápěly křídlo i trup jeho stroje. Oba motory kouřily a unikal z nich glykol, dírami v křídle bylo vidět na ubíhající pole. Letiště ale již bylo na dosah. Před dosednutím dává posádce poslední instrukce, aby okamžitě po snížení rychlosti opustila letoun, sám se modlí, aby nebyl poškozen podvozek a prostříleny pneumatiky. Těžce poškozený Bf 110 těžce dosedl a Jabs začal brzdit jak jen mu to mašina dovolila. Když se svou posádkou od stroje utíkal, slyšel jen, jak zbraně zbytku Spitfirů mění jeho stíhačku v doutnající šrot.
Byly to poslední dva Spitfiry, které Jabs za druhé světové války sestřelil. Celkem dosáhl 50ti sestřelů, 22 ve dne a 28 v noci. Všech na Bf 110. Se svým soupeřem z onoho dubnového dne, Geoffrey Pagem, se po válce setkal.
NO vida - to je kus zajímavé vojenské historoe. A ty jsi nám ho chtěl zatajit. Koneckonců jsem zachytil, že i sovětské IL-2 v nouzi nejvyšší dokázali poměrně zdatně vést boj s německými stíhači. A dosahovali sestřelů.
Dík za osvětlení.
Dík za osvětlení.


Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
- Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3773
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Ona téměř veškerá letadla váhové kategorie do 10 t byla schopna vést určitým způsobem boj se stíhači nepřátel. Povětšinou se ale jednalo o čistou defenzivu, boj o přežití.
IL-2 měly situaci komplikovanou. V souboji s letadly je velice limitoval neexistující výhled vzad. Pokud k tomu přičteme enormně velké síly v řízení a faktickou nemožnost provádět výkruty (střelec nebyl nikterak připoután, nad určitým úhlem by prostě vypadl z mašiny) pak nedostaneme úplně hezké výchozí prostředky
. Nejúspěšnější pilot Fw 190 vůbec, Otto Kittel, padl právě pod palbou IL-2. On sám má uznaných 94 sestřelů IL-2 (celkem 267). Občas to jsou paradoxy .
Ze specializovaných bitevních letounů druhé světové války měl největší "stíhací" potenciál zcela jednoznačně Fw 190 F. Ale ten se již spíše vystihuje pojmem stíhací bombardér, nežli přímo bitevník. Lze tak vedle něj zařadit další velice bojeschopné letouny určené k boji s pozemními silami nepřítele - nejlepšími příklady jsou P47 a F4U.
Oblt. Otto Kittel:

Obst. Hans-Joachim Jabs:

IL-2 měly situaci komplikovanou. V souboji s letadly je velice limitoval neexistující výhled vzad. Pokud k tomu přičteme enormně velké síly v řízení a faktickou nemožnost provádět výkruty (střelec nebyl nikterak připoután, nad určitým úhlem by prostě vypadl z mašiny) pak nedostaneme úplně hezké výchozí prostředky

Ze specializovaných bitevních letounů druhé světové války měl největší "stíhací" potenciál zcela jednoznačně Fw 190 F. Ale ten se již spíše vystihuje pojmem stíhací bombardér, nežli přímo bitevník. Lze tak vedle něj zařadit další velice bojeschopné letouny určené k boji s pozemními silami nepřítele - nejlepšími příklady jsou P47 a F4U.
Oblt. Otto Kittel:

Obst. Hans-Joachim Jabs:

- sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
http://www.ceskatelevize.cz/program/101 ... a-esa.html
Tak to jsem zvědavý, to by byl asi první díl, který by mě zajímal. Ale když čtu ten text...
Spojencům se později podařilo najít sestřelenou německou stíhačku s nepoškozeným synchronizátorem a okopírovali ho. Obloha se proměnila ve vražednou arénu....
No nevím, možná by to chtělo lepší informace, najít lze hřiby v lese, stíhačka jen tak nevyroste
Tak to jsem zvědavý, to by byl asi první díl, který by mě zajímal. Ale když čtu ten text...
Spojencům se později podařilo najít sestřelenou německou stíhačku s nepoškozeným synchronizátorem a okopírovali ho. Obloha se proměnila ve vražednou arénu....
No nevím, možná by to chtělo lepší informace, najít lze hřiby v lese, stíhačka jen tak nevyroste





"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Pravdou je, že spojenci používali pro střelbu kruhem vrtule t. zv. ,,sekačky". Šlo o kousky profilované litiny přišroubované na listy vrtule v místě průletu projektilů kruhem rotující vrtule. Bylo to účinné, ale část střel byla odražena těmito nálitky a , hlavně, snížila se účinnost vrtuie a vybrace, způsobené nárazem střel na listy vrtule, snižovaly životnost motoru.
Německé letectvo původně požadovalo okopírování tohoto řešení, jenže jejich konstruktéři přišli nejdříve s mechanickým přerušovačem palby kulometu ( vačkový převod ), nakonec šel do sériové výroby hydraulický systém ,,Fokker". Řešení fungovalo velmi spolehlivě.Spojenci potom celý systém okopírovali právě dle nalezeného vraku.
Německé letectvo původně požadovalo okopírování tohoto řešení, jenže jejich konstruktéři přišli nejdříve s mechanickým přerušovačem palby kulometu ( vačkový převod ), nakonec šel do sériové výroby hydraulický systém ,,Fokker". Řešení fungovalo velmi spolehlivě.Spojenci potom celý systém okopírovali právě dle nalezeného vraku.
Naposledy upravil(a) Pop dne 19/3/2009, 21:18, celkem upraveno 1 x.
- sa58
- 1. Armádní generál
- Příspěvky: 3477
- Registrován: 4/2/2005, 12:43
- Bydliště: Zlínsko
- Kontaktovat uživatele:
Kdyby šlo jen o kopii, tak nemají spojenci takové problémy se synchronizací. Pokud si pamatuji, používala spojenecká letadla systém od nějakého rumuna..Pop píše:Pravdou je, že spojenci používali pro střelbu kruhem vrtule t. zv. ,,sekačky". Šlo o kousky profilované litiny přišroubované na listy vrtule v místě průletu projektilů kruhem rotující vrtule. Bylo to účinné, ale čás střel byla odražena těmito nálitky a , hlavně, snížila se účinnost vrtuie a vybrace, způsobené nárazem střel na listy vrtule, snižovaly životnost motoru.
Německé letectvo původně požadovalo okopírování tohoto řešení, jenže jejich konstruktéři přišli nejdříve s mechanickým přerušovačem palby kulometu ( vačkový převod ), nakonec šel do sériové výroby hydraulický systém ,,Fokker". Řešení fungovalo velmi spolehlivě.Spojenci potom celý systém okopírovali právě dle nalezeného vraku.
A toto je od Fataleho na Palbě..
Spojenci pouzivali synchronizator rumunskyho inzenyra George Constantinesca a to az od dubna 1916, do ty doby to resili bud tlacnyma vrtulema, kulometama nad horni nosnou plochou, sekackama, nebo jinyma pokusama o synchronizator, ktery ale fungovaly malokdy...
popis (anglicky) jeho synchronizatoru najdete zde--> http://www.repligun.com/HDBKACArm/HydCCSyncGear.html
Je to u tohoto článku - http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1846




"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Máš samozřejmě pravdu. Moje chyba, nepřečetl jsem dva odstavce v mojí pomůcce, jen jsem text přelétl očima. Systém Constantinescu - Colly byl hydraulický synchronizátor, fungující velmi spolehlivě za každého počasí, ve všech možných polohách letadla. Britové jej přijali na konci r. 1916 a Francouzi systém ,,C-C" přejali i s kulometem Vickers ráže 7,7 mm. Fokkerův přerušovač zůstal mechanický.