Postupně jsem popsal jak zbraně, tak optiku, doplňky, ale to hlavní stále popsáno nebylo, chytřejší už tuší, ostatní ví z titulku - STŘELIVO.
Jelikož mi přišly výtky s nimiž souhlasím i ne, uvedu na začátek názvosloví jež budu používat, vzhledem k množství termínů jež mohou mít rozdílný, nebo stejný význam.
Střelivo/munice - munice je označení vojenské, nepatří sem ovšem pouze náboje do ručních zbraní ale i jiné prvky jež mohou přímo působit na cíl, tedy i třeba miny, letecké pumy atd. proto se zde budeme bavit pouze o střelivu.
Kalibr/ráže - dvě rozdílné označení. Kalibr značí celkovou sestavu náboje pro technické použití určité zbraně, tzn. že se budeme bavit o celém náboji, resp. rozměrech jeho sestavy jímž musí být zbraň nabita aby byla zajištěna její optimální funkce, pro kterou byla zkonstruována - viz 7,62x51.
Jak je totiž známo pokud by jsme se bavili o ráži mohlo by to být velice zavádějící jelikož ráže je průměr hlavně mezi volnými poly drážkování. Mohl bych uvést krásný příklad, pokud by bylo mluveno o ráži 7,62 tak tu používá řada zbraní a nábojky pro tuto ráži jsou různé - 7,62x39 /x51/x54.
7,62 NATO - unifikovaná ráže NATO, vzhledem k tomu že tento kalibr má ještě další názvy a to .308 Winchester a technické označení 7,62x51 budu používat označení 7,62 NATO jako hlavní název jelikož se zde bavíme o vojenském použití tohoto kalibru především.
Výmetná náplň/prachová slož - v podstatě totéž pokud se budeme bavit pouze o střelivu, jelikož prachová slož je druh výmetné náplně. Ovšem pro použití například v raketách se jedná o něco naprosto jiného, jelikož ty prachovou náplň nepoužívají.
Tak a už konečně k článku...
Jak říká (mnohokrát obměněné) přísloví tak zbraň střílí, ale střelivo trefuje. Na začátek je nutno říci že můžete mít sebelepší zbraň, ale pokud budete střílet obyčejným nepřesným střelivem tak stejně nic netrefíte. U odstřelovačích zbraní toto platí nespočetně krát. Jelikož právě při střelbě z přesných zbraní se naplno projeví kvalita střeliva.
Ovšem než začnu nějak blíže popisovat jednotlivé typy a kalibry tak je nutno říci z čeho se skládá vlastně náboj, typy střel a tak podobně, aby i neznalý čtenář věděl o čem je řeč.
Náboj jako takový – mluvíme tu o náboji jednotném, jelikož dělené náboje malé zbraně nepoužívají se skládá ze STŘELY a NÁBOJKY.
STŘELA
Střela je klíčový prvek náboje, jelikož je to právě on, který je aktivním prvkem celé sestavy jak náboje tak zbraně celkově. Je to právě střela, která přímo působí na cíl. Pokud se budeme bavit o střele tak se skládá z předního ogiválu, válcové části a zadního ogiválu (není podmínkou). Déle se dá hovořit o tom ,že se skládá z jádra a pláště.
Nebudu používat označení "kulka" jelikož je to lidové označení které se absolutně neshoduje s tvarem jež má označovat a taktéž jelikož se mi toto označení vůbec nelíbí.
Střely do kulových zbraní jsou různých typů:
FMJ (Full Metal Jacket) – doslovný překlad by zněl asi nějak jako celo-ocelová košile. Je nutno to ovšem nějak normalizovat a pro by pořádný překlad zněl jako celoplášťovaná střela. Jedná se o klasickou střelu, která nemá nikde v předním ogiválu žádnou dutinu, nebo špičku z jiného materiálu. Obecně by se dalo hovořit že je to střela z pravidelným olověným jádrem celým potaženým pláštěm z oceli jež zajišťuje menší deformovatelnost a větší odolnost proti vnějším vlivům před nabitím.
Výhodu pláště střel vidím jako malorážkař velice jasně. Do malorážek se používají především pouze olověné střely které se velice lehce zdeformují - viz foto. Plášťované se používají u některých loveckých nábojů. Stačí když po střele přejedu nehtem…
HPBT (Hollow Point Boat Tail) – opět doslovný překlad by se dal napsat asi jako „dutá špička – lodičkový zadek).
Tak a teď co to znamená. Střela HPBT je klasická šípová, plášťová střela, OVŠEM ve špičce se nachází malá dutinka, pro představu bych to popsal asi tak, jako kdyby jste klasickou střelu FMJ na špičce o 1 mm seřízli a do vzniklé plošinky vyvrtali dírečku. Dalším aspektem této střely je její „Boat Tail“(BT) neboli lodní zadek. BT už nyní mají takřka všechny střely ať už malorážové, tak dělostřelecké atd. BT si představte tak ,že pokud by jste střelu rozřízli podélně podle osy, tak vzadu uvidíte vypoulení tvaru U do jádra střely, viz fotka. Toto je na střele proto, aby se obtékání vzduchu za střelou rychleji spojovalo a vakuum, které za střelou při letu vzniká tolik střelu nebrzdilo a bylo co možno nejmenší.
Střela HPBT je jednou z nejpřesnějších střel, a to proto, že je založena na principu dvojí stabilizace. Více o tomto bych chtěl popsat v článcích o balistice. Takže jen tak letem světem. Dvojí stabilizace – Střela je stabilizována jednak rotací a jednak odporem a obtékáním vzduchu právě přes dané seříznutí jež má střela ve špičce, proto toto seříznutí musí být přesně kolmé na podélnou osu střely aby bylo obtékání pravidelné a střela nekmitala.
Různé laborace střel HPBT používají mnohé policejní a vojenské odstřelovačské jednotky, nejznámějším případem je vývoj amerického náboje pro odstřelovačské pušky 7,62 NATO.
Z počátku se hodně spekulovalo, zda střela s dutinou ve špičce neporušuje Ženevské konvence vzhledem k „většímu utrpení,“ ovšem nakonec bylo rozhodnuto, že střela s dutinou ve špičce ŽK neporušuje vzhledem k tomu že nebyla konstruována pro zvýšení ranivého účinku, ale pro zvýšení přesnosti.
Střely HPBT výrobci vyrábí různě, a to buď jako bi-ogivální, nebo ogivální střelu (pouze přední ogivál) dále je pouze rovná válcová část. Bi ogivální je pro přesnou střelbu lepší jelikož zadní ogival zlepšuje spojování vzduchu za střelou a tak zmenšuje vakuum vznikající za střelou, jež ji nepatrně brzdí.
FMJBT – ( Full Metal Jacket Boat Tail) – celoplášťová střela s lodním zadkem, abychom to trošku formalizovali tak tomuto Boat Tailu budeme odborně říkat sací dutina.
Toto jsou ty hlavní druhy střel používané odstřelovači pro přesnou střelbu. Samozřejmě jsou používány i různé střely s řízenou expanzí při nárazu jako jsou například HPC. Pokud by někdo chtěl objasnit některou ze střel tak napište, pokud to budu vědět rád odpovím a popíšu její funkci.
Druhy střel - LAPUA
Sellier & Bellot
Jak už jsem psal tak střela je hlavní částí náboje, jelikož je to právě ona, ta část jež přímo působí na cíl. Z tohoto hlediska musí být střela precizně vyrobena. Střela musí být vyrobena tak aby její těžiště bylo přesně tam, kde má být, vzhledem k požadovaným vlastnostem střely. Výrobní série střel musí být nachlup stejné. Velkou roli hraje také plášť střely jelikož ten přichází do přímého styku s hlavní. Hodně lidí se zabývalo a zabývá materiálem pro výrobu pláště střel pro nejmenší opotřebení hlavně. Krásným příkladem může být jedna zajímavost a to ta, že při průletu střely hlavní reaguje při velkých teplotách a tlacích plášť střely s , materiálem hlavně. Po vymetení střely zůstává v hlavni sloučenina Amalgan, tuto sločeninu používají třeba zubaři jako materiál na plombování.
Velkou roli hraje také zalisování střely do nábojnice.
NÁBOJKA
Nábojka se skládá z :
- nábojnice
- prachové slože
- zápalky
Neplést, že nábojka je to samé co nábjnice, jelikož nábojnice je pouze součást nábojky. Nábojka je tedy celá soustava.
Ač se nábojka zdá jako relativně jednoduché uskupení jež nemůže střelu příliš ovlivnit, není tomu tak. Takže začnu od nábojnice.
Nábojnice je částí nábojky, která „drží vše pohromadě“ různí výrobci mohou dělat nábojnice s různě silnými stěnami, proto je důležité při zbrojní výrobně pro odstřelovače brát nábojnice, resp. Náboje od jednoho výrobce. Ovšem toto je problém firem jež náboje pro odstřelovače vyrábějí, nebo logisty, jež náboje vybírá a kupuje.
Nábojnice se vyrábí z různých slitin. Tyto slitiny musí být dostatečně pevné aby zvládly obrovské tlaky vznikající v nábojnice při výstřelu – roztáhnutí nábojnice do nábojové komory a následné stáhnutí po vymetení střely a rychlém ochlazení.
Prachové slože jsou stejně důležitou částí jako ostatní. Množství prachu musí být přesně zváženo, jakékoliv odchylky způsobí nepřesnost při střelbě. Nemluvě o tom, že by vám lítaly body zásahu kolem vašeho 0-pointu nastřelení. Je to tedy bezdebat – prachová slož musí být vždy stejné váhy.
Stejně tak musí být použit vždy stejný prach, různé druhy prachů mohou mít naprosto jiné vlastnosti, proto nám stejná navážka různých prachů může naprosto změnit chování zbraně a její přesnost, vzhledem k různým parametrům hoření prachů - množství plynů, rychlost hoření, atd.
Zápalky jsou také různých druhů. Zápalka musí být zvolena správně tak, aby byla dostatečně silná a došlo k rovnoměrnému zažehnutí prachové slože. Pokud by byla použita slabá zápalka a slož nebyla zažehnuta rovnoměrně, mělo by to obrovský vliv na přesnost střelby, jelikož samotný princip střelby pracuje na rychlosti vymetení střely a pokud by byla slož zapálena nerovnoměrně byla by rychlost malá.
Tak a teď už přejdu k jednotlivým druhům a kalibrům střeliva. Budu popisovat pouze hlavní používané druhy střeliva jak v současnosti, tak nyní, takže pokud zde bude někomu chybět nějaký kalibr tak dejte vědět, pokusím se o něm něco najít a popsat jej. Náboje jsem vybíral podle svého úsudku.
Jednotlivé popisované kalibry jsem rozdělil do jakýchsi vlastních kategorií pro lepší pochopení a to na náboje:
- malorážové (.223 Remington; 5,45x39)
- nižší střední ráže (.308 Winchester; 7,62x54R; 7,92x57(R) Mauser; .30-06 Springfield; .303 British atd)
- vyšší střední ráže (.338 Lapua Magnum; .300 Winchester Magnum atd.)
- velkorážné (12,7x99; 12,7x109 atd.)
Malorážové náboje
Tyto náboje byly vyvinuty pro automatické pěchotní zbraně. Důvod pro jejich vytvoření byl především ten, aby vojáci mohli nosit větší množství střeliva, resp. menší váhu. Dalo by se říci, že s tímto trendem přišli Američané. Ty tížil problém, jelikož hlavními kalibry v US Army byly .30-06 Springfield (7,62x63) používaný za WW2 a po válce nahrazen novým kalibrem 7,62 NATO. Tyto náboje jsou samy o sobě velmi hmotné, proto se vývojáři snažili vytvořit takový náboj, který by měl podobné balistické vlastnosti jako výše uvedené náboje, ale menší váhu tak, aby jich mohli vojáci nést více.
V roce 1957 byl US Army přijat nový náboj 5,56 NATO (resp. .223 Remington, resp. 5,56x45) na který byly ihned komorovány nové zbraně, jako třeba tehdy nová útočná puška M16 (AR-15).
Náboj 5,56 NATO byl vytvořen z náboje .222 Remington, který vznikl v roce 1950 rukou Mika Walkera z firmy Remington. Armáda si tento náboj vybrala pro jeho skvělé balistické vlastnosti, jako byla plochá dráha letu do značné dálky a vysoká rychlost tohoto náboje. Nicméně musel být tento náboj upraven malinkým zeštíhlením krčku nábojnice a taky zkosením válcové části, pro lepší funkci tohoto náboje v automatických zbraních.
Náboj 5,45x39 vytvořili Rusové po vzoru, jež viděli u amerických zbraní řady M-16 (AR-15), nicméně Rusové nevytvářeli celkově nový náboj, ale pouze upravili tehdy už standardní náboj pro pušky AK-47 ráže 7,62x39. Takže zeštíhlili krček nábojnice a dále laborují tento náboj střelami ráže 5,45. Pušky řady AK Rusové označili novým, lehce pamatovatelným číslem a to 74. Nejde o záměr, ale stejně jako u vojenských věcí v ČSLA a nyní i AČR je to rok zavedení. Proto pušky AK-74 ráže 5,45x39. Tyto pušky velice lehce rozeznáte o klasických AK-47 (7,62x39) v tom, že mají na konci hlavně velký kompenzátor.
Porovnání kalibrů (zleva doprava) - 5,56 NATO/ 7,62 NATO/ .338 Lapua Magnum
Tak a teď to hlavní a to proč popisuji tento náboj v seriálu o odstřelovačích. Samozřejmě že jako mnohé jiné ráže se armádní činitelé snažili a snaží použít tyto kalibry v odstřelovacích zbraní., teď mluvím především o 5,56 NATO. Stejně tak, jako s tímto kalibrem nejsou mnozí vojáci spokojeni vzhledem k jeho nízké zastavovací síle, tak o to více s ním nejsou spokojeni odstřelovači, pokud se jim někdo snaží dát zbraň tohoto kalibru pro dalekou střelbu.. Proto jej také používají pouze podpůrní střelci družstev ve svých samonabíjecích puškách pro podporu útočných družstev. Takovéto zbraně používá i česká speciální jednotka VP SOG. Ti jsou vybaveni nádhernou puškou SPR Mk.12 Mod.0, což je v podstatě upravená zbraň na bázi M-16. Používají se i různé úpravy standardních pušek M-4, nebo delší M-16. V opakovacích puškách se tyto kalibry požívají především pro sport, nebo lov (hlavně 5,56 NATO o 5,45x39 nevím zda je použit i v opakovacích zbraních). Různé společnosti, především v USA vyrábí klony pušek s ultra těžkými hlavněmi pro Benchrest a sport. Hodně se spekuluje o jejich zařazení k ozbrojeným sborům.
Důvod proč vojáci nejsou s tímto kalibrem spokojeni je jeho nízký stop efekt. Teď zaběhnu hodně do balistiky. Tento kalibr je konstruován na tom záměru, způsobit v cíli hydrodynamický efekt jež má devastující účinky na živý organismus. Bohužel možnost způsobit HD efekt mají tyto kalibry pouze do vzdálenosti cca 200 metrů (záleží na laboraci), jelikož za touto hranicí klesá jejich rychlost pod 750 m/s což je rychlost u níž lze ještě s určitostí říci, že při nárazu na nekostnatou část těla způsobí HD efekt. Taktéž při menších rychlostech klesá deformovatelnost střely při nárazu na cíl.
Tento článek je bohužel strohý na fotky, ty doplním až přijde přítelkyně z práce jelikož někam "schovala" foťák
Takže to je konec první části, v příští části zbylé skupiny střeliva. Snad bude tento článek přijat bez výtek...
Haness
Sellier & Bellot
Sierra Bullets
Lapua
Norma
