Tady se omlouvám, šlo jen o zpravodajskou informaci. Zatím zkouším hledat konkrétní jednotku.Rosomak píše:Jaké německé těžké dělostřelectvo máš na mysli?
Velkého rozsahu asi ne. Mělo jít o I. prapor od Falschirmjägerregiment 1, Luftlandebattalion I a pak asi i III. prapor od Infanterie Regiment 16, který u Bruntálu přistál 7.října při cvičné operaci (jestli se toho měl účastnit i zbytek pluku zatím netuším). Podle posledních informací, které jsem zaslechl, měly nakonec při případném útoku všechny jednotky přistávat v letadlech, k seskoku asi dojít nemělo.Rosomak píše:Výsadková operace velkého rozsahu? To jako čím?
Rosomak píše:Na německé tanky tehdy stačily naše kulomety, pokud nevedly čelní palbu.
To platí při palbě na kratší vzdálenost. To by něm. tanky musely projíždět linií. Na vzdálenost tak od 100 nebo 150 m mohly Pz II pálit poměrně bezstarostně na sřílny řopíků, samozřejmě pokud by nebyly nablízku naše KPÚV nebo dobře zastřílené polní dělostřelectvo.
Letectvo II. armády bylo ze všech nejméně početné (3 letky stíhací, 2 pozorovací, 1 zvědná a 1 kurýrní)Johan píše:V oblasti jsme měli poměrně silné („moravské“) letectvo
Žádná taková zbraň se ve výzbroji čs. armády nenacházela. Z těžkého dělostřelectva měl generál Luža k dispozici 2 oddíly vyzbrojené 15cm těžkými houfnicemi vz.15.Johan píše:operovaly tam všechny naše těžké houfnice M16 (ráže 420mm) a dopr.systém umožňoval jejich (v rámci možností) rychlý přesun.
Dále se měl k Přerovu přesunout děl. oddíl II/304 s 30,5cm moždíři vz.16 ze záloh HV. Problém u našeho těžkého dělostřelectva byl ale nedostatek dopravních prostředků, který způsobil,
že např. děl. pluk 305 nebyl schopen přesunu do nástupového prostoru. Lze předpokládat že i zmíněný oddíl II/304 měl podobné problémy, protože ho za mobilizace stavěl právě pluk 305.
Já měl na mysli oblast východně od Bruntálu v okolí Horního Benešova, kde je terén ještě poměrně vhodný pro útok a TO tam ještě nestálo. Zde by pravděpodobně útočila 2.Armee.Johan píše:Útok na Bruntálsku by měl 2 možnosti. Buď horstvem Jeseníku (=sebevražda i odhlédnuvše od opevnění). Nebo údolím s mnoha příčnými říčními toky (=sebevražda i odhlédnuvše od opevnění). Osobně , v této oblasti, nepovažuji průlom za možný, pakliže by naše obrana fatálně nezachrápala.
Jičín a Vrchlabí už jsou trošku jinde. Ale samozřejmě terén je na Trutnovsku pro útok horší, ale obrana tady taky nebyla nejsilnější (útok se čekal západněji a tam šly i zálohy). Celkově by ale útok nebyl ani zdaleka tak nebezpečný jako u Bruntálu. Pokud jde o tvrz Dobrošov, tak palbu na vzdálenost 30 km bych neviděl reálně. Navíc Dobrošov za své chybějící houfnice ani žádnou náhradu v podobě jiného dělostřelectva nedostal.Johan píše:O možnostech průlomu u Trutnova lze říkat něco velmi podobného. Konečně Jičínsko a Vrchlabsko je vnímáno samo o sobě jako přírodní pevnost. Tvrz Dobrošov byla sice rozestavěna. Ale palby a tedy i boje schopna-samozřejmě z náhr.zbraněmi.
Ale mě by právě zajímaly ty minomety, ale i ty ostatní doplňkové. Co já vím, tak za chybějící výzbroj dokončeného děl. srubu se dávala baterie horských kanónů a za chybějící PT překážky před LO se na důležitých směrech dávaly dodatečně KPÚV od jiných útvarů. O jiných náhradách (za pevnostní minomety, dělové a minometné věže) jsem zatím neslyšel.Johan píše:Píši např. (tedy ne jen) minomety. S těmi se počítalo do věžových šachet, resp u pevností-místo věží a věžových zbraní. Jinak těch náhr.zbraní (chcete-li doplňkových) bylo více.