Milý hrabě Stürgkhu! Ukládám Vám, abyste připojený manifest Mým národům uvedl ve všeobecnou známost.
Ve Vídni, dne 23.května 1915.
[align=center]František Josef v. r.
Stürgkh v. r.
Mým národům!
Král Italský vypověděl Mi válku.
Věrolomnosti, již v dějinách není rovné, dopustilo se království Italské na obou svých spojencích.
Po spolčení v době více jak 30 let, za jehož trvání mohla svou územní državu rozmnožiti a se k netušenému rozkvětu vyvinouti, opustila Nás Itálie v hodině nebezpečí a přešla s vlajícími prapory do tábora Našich nepřátel. Neohrožovali jsme Itálie, neztenčili jsme její důstojnosti, nedotkli jsme se její cti ani jejich zájmů: vyhověli jsme vždy věrně Našim spojeneckým povinnostem a poskytli jí Naší záštity, když táhla do pole.
Více jsme vykonali: Když Itálie vysílal své žádostivé zraky přes Naše hranice, rozhodli jsme se, abychom zachovali spojenecký poměr a mír, k velikým a bolestným obětem, jež obzvláště se dotkly Našeho otcovského srdce. Avšak nebylo lze ukojiti žádostivosti Itálie, jež měla za to, že jest nutno z okamžiku těžiti.
A tak nutno, aby osud byl dovršen.
Moje armády vítězně čelily mocnému nepříteli na severu desetiměsíčním obrovským zápasem a v nejvěrnějším válečném sbratření s vojsky Mého vznešeného spojence. Nový potměšily nepřítel na jihu není jim nikterak novým odpůrcem. Veliké vzpomínky na Novaru, Mortaru, Custozzu a Vis, které jsou pýchou Mého mládí, a duch Radeckého, arcivévody Albrechta a Tegetthoffa, který na dále žije v Mé pozemní a námořní moci, zaručují Mi, že My i proti jihu uhájíme s úspěchem hranic mocnářství. Pozdravuji Moje v boji osvědčená, vítězná vojska, důvěřuji v ně a v jejich vůdce! Důvěřuji v Mé národy, jejichž bezpříkladné zmužilé obětovnosti přísluší Můj nejvřelejší otcovský dík.
Prosím Všemohoucího, by žehnal Našim zbraním a milostivě vzal Naši spravedlivou věc v ochranu.
Ve Vídni, 23. května 1915
František Josef v. r.
Stürgkh v. r.
